sp.zn. sukls78485/2011, sukls78487/2011, sukls78488/2011

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.    NÁZEV PŘÍPRAVKU

Zoleptil 25 Zoleptil 50 Zoleptil 100

obalené tablety

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Zoleptil 25

Jedna obalená tableta obsahuje zotepinum 25 mg.

Zoleptil 50

Jedna obalená tableta obsahuje zotepinum 50 mg.

Zoleptil 100

Jedna obalená tableta obsahuje zotepinum 100 mg.

Pomocné látky se známým účinkem:

Zoleptil 25

Monohydrát laktózy 14,71 mg, tekutá glukóza 1,12 mg a sacharóza 28,1 mg. Zoleptil 50

Monohydrát laktózy 29,42 mg, tekutá glukóza 2,53 mg a sacharóza 54,11 mg. Zoleptil 100

Monohydrát laktózy 58,85 mg, tekutá glukóza 4,42 mg a sacharóza 101,37 mg Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.    LÉKOVÁ FORMA

Obalené tablety Popis přípravku

Zoleptil 25 - bílé, kulaté, bikonvexní, cukrem obalené tablety s potiskem Z 25 Zoleptil 50 - žluté, kulaté, bikonvexní, cukrem obalené tablety s potiskem Z 50 Zoleptil 100 - růžové, kulaté, bikonvexní, cukrem obalené tablety s potiskem Z 100

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Přípravek je určen k léčbě schizofrenie u dospělých pacientů.

Po zmírnění příznaků onemocnění se přípravek dále užívá z preventivních důvodů.

4.2    Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí

Terapeutická dávka pro dospělé se pohybuje mezi 75 až 300 mg denně. Na začátku terapie se podává 25 mg 3 x denně. V závislosti na klinickém stavu pacienta je možno dávku zvýšit až na doporučených 100 mg 3 x denně. Doporučuje se dávku zvyšovat vždy v intervalu 4 dnů.

Nedoporučuje se dávka vyšší než 100 mg 3 x denně, protože se může zvýšit riziko epileptických záchvatů.

Pediatrická populace

Podávání přípravku dětem a dospívajícím do 18 let se nedoporučuje.

Starší pacienti a pacienti se sníženou funkcí jater nebo ledvin

Počáteční dávka 2 x denně 25 mg by se měla zvyšovat pozvolna, v závislosti na snášenlivosti a účinku až na maximálních 75 mg 2 x denně.

Způsob podání

Přípravek se podává nezávisle na jídle.

4.3    Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku(y) nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou v bodě 6.1.

Zoleptil se nesmí podávat pacientům s akutní intoxikací léky tlumícími CNS, včetně alkoholu.

Protože stejně jako u jiných urikosurických látek může dojít ke zvýšení rizika tvorby ledvinových kamenů, nesmí se přípravek podávat pacientům s akutní dnou.

Při terapii Zoleptilem ženy nesmí kojit.

4.4    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zvýšená úmrtnost u starších pacientů s demencí

Data ze dvou velkých observačních studií ukázala, že starší pacienti s demencí léčení antipsychotiky mají mírně zvýšené riziko úmrtí ve srovnání s těmi, kteří antipsychotika neužívají. Z dostupných dat však nelze spolehlivě odhadnout přesnou míru rizika a i jeho příčina zůstává neznámá.

Zoleptil není určen k léčbě poruch chování způsobených demencí.

Opatrnosti je třeba u pacientů s rizikem cévní mozkové příhody.

Zoleptil snižuj e práh vzniku epileptických záchvatů a výsledky postmarketingového sledování ukazují na dávce závislý prokonvulzivní účinek. Zoleptil by se neměl používat k léčbě pacientů s epilepsií v osobní nebo rodinné anamnéze, pokud individuální prospěch nepřevažuje nad možným rizikem. Výsledky kontrolovaných klinických studií prokázaly, že frekvence výskytu záchvatů v souvislosti s léčbou Zoleptilem při podání maximální dávky 300 mg za den je asi 1 %. Celková dávka vyšší než doporučované maximum 300 mg denně může možný výskyt záchvatů značně zvýšit. Proto se doporučuje neužívat dávky vyšší než 300 mg denně. Je zapotřebí se vyhnout současnému podávání zotepinu s vyššími dávkami jiných antipsychotik, protože to může vést k dalšímu snížení prahu záchvatů. Opatrnost je nutná, pokud dojde k vysazení současně podávaného léku tlumícího CNS.

V klinických studiích se vyskytlo na dávce závislé prodloužení QT intervalu. Opatrnost je nutná při podávání Zoleptilu pacientům s rizikem arytmií, jako jsou pacienti se známým kardiovaskulárním onemocněním nebo pacienti užívající jiné léky, které mohou QT interval prodloužit, nebo u nichž je riziko hypokalémie. Při léčbě pacientů z těchto skupin se doporučuje vyšetřit EKG před začátkem léčby, aby se vyloučili pacienti s preexistujícím prodloužením QT intervalu. Kromě EKG je třeba před zahájením léčby vyšetřit též elektrolyty (vápník, draslík, sodík) a každou nerovnováhu korigovat a periodicky monitorovat. Při každém zvyšování dávky je rovněž třeba vyšetřit EKG.

Zoleptil vede ke zvýšení srdeční frekvence a měl by být tedy jen s opatrností podáván pacientům s anginou pectoris způsobenou onemocněním koronárních tepen.

V souvislosti s užíváním antipsychotik se vyskytly případy žilního tromboembolizmu (VTE). Vzhledem k tomu, že u pacientů léčených antipsychotiky jsou často přítomny získané rizikové faktory pro VTE, měly by být před i během léčby přípravkem Zoleptil tyto rizikové faktory rozpoznány, a následně by měla být uplatněna preventivní opatření.

Stejně jako u jiných neuroleptik se i při terapii Zoleptilem se vyskytly jednotlivé případy neuroleptického maligního syndromu. Tento potenciálně fatální syndrom zahrnuje svalovou rigiditu, stupor, hyperpyrexii, labilní puls nebo tlak krve, zvýšené plazmatické hladiny kreatinkinázy, myoglobinemii a akutní renální selhání. Pokud se tyto příznaky vyskytnou, je nutno terapii neuroleptiky, včetně Zoleptilu, okamžitě ukončit a poradit se se specialisty na tuto problematiku.

Stejně jako jiné přípravky blokující a1-adrenergní receptory, může Zoleptil vyvolat ortostatickou hypotenzi, hlavně na počátku terapie a při zvyšování dávky. Pacienti mají být upozorněni, aby z polohy vleže vstávali pomalu, a stejně jako při podávání jiných neuroleptik je nutno jim pravidelně kontrolovat tlak krve. Při ortostatické hypotenzi je nutno dávku snížit nebo dávku zvyšovat jen velmi pozvolna. Anestezie může také zvýšit riziko hypotenze. Zoleptil se smí jen s opatrností používat u pacientů s těžkým kardiovaskulárním onemocněním, včetně těžké hypertenze nebo sníženého srdečního výdeje.

Stejně jako u jiných neuroleptik může dojít ke snížení počtu bílých krvinek. Rozsáhlé klinické zkušenosti se Zoleptilem ukazují, že toto snížení představuje minimální riziko pro bezpečnost pacienta. Pokud vznikne podezření na snížení počtu bílých krvinek (např. výskyt infekce), je nutno provést laboratorní vyšetření a případně provést nezbytná opatření.

U pacientů s poruchou funkce jater je třeba opatrnosti a doporučuje se každý týden monitorovat funkci jater nejméně po dobu 3 měsíců od zahájení terapie Zoleptilem.

U starších pacientů a pacientů se sníženou funkcí jater nebo ledvin začíná terapie nízkou dávkou a zvyšuje se pozvolna. Maximální dávka musí být rovněž snížená (viz bod 4.2).

Stejně jako u ostatních antipsychotik je třeba pacienta upozornit na možné zvýšení tělesné hmotnosti a doporučit mu dietní režim.

Ojediněle se v průběhu klinických studií vyskytly případy tardivní dyskineze, souvislost s léčbou však nebyla prokázána. Pokud se tardivní dyskineze vyskytne, je nutno dávku všech neuroleptik snížit nebo léčbu přerušit.

Po náhlém přerušení léčby antipsychotiky byly popsány akutní příznaky z vysazení, které zahrnovaly nauzeu, vomitus, pocení a nespavost. Rovněž se může objevit návrat psychotických symptomů a též byl popsán výskyt poruch zahrnujících mimovolní pohyby (akatizie, dystonie a dyskinéze). Proto se doporučuje pozvolné vysazování přípravku.

Zoleptil má anticholinergní vlastnosti, a smí být proto jen s opatrností podáván pacientům při hypertrofii prostaty, retenci moči, glaukomu s úzkým úhlem a paralytickém ileu.

Zoleptil má urikosurické vlastnosti, proto v případě nutnosti léčit pacienty s dnou nebo hyperurikémií v anamnéze, je třeba začít léčbu Zoleptilem s opatrností a dále je třeba zajistit dostatečnou diurézu až do doby, kdy se hladina kyseliny močové vrátí na normální úroveň. Stejně jako u jiných urikosurik by se nemělo s terapií Zoleptilem začít dříve než za 3 týdny po odeznění akutního záchvatu dny. Existuje teoretické riziko zvýšené tvorby ledvinových kamenů, Zoleptil by tedy neměl být podáván pacientům s nefrolitiázou v anamnéze. V praxi je toto riziko velmi malé.

Stejně jako ostatní antipsychotika může Zoleptil negativně ovlivnit tělesnou termoregulaci (hyperpyrexie nebo hypotermie).

Teoreticky může Zoleptil způsobit zhoršení zdravotního stavu u pacientů s Parkinsonovou nemocí.

Opatrnost je nutná při terapii pacientů s nádorem dřeně nadledvin (např. feochromocytom nebo neuroblastom).

Tento léčivý přípravek obsahuje glukózu a sacharózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy, malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo se sacharózo-izomaltázovou deficiencí by tento přípravek neměli užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje monohydrát laktózy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, vrozeným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by tento přípravek neměli užívat.

4.5    Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Zoleptil má tlumivý účinek na CNS, proto smí být podáván pouze s opatrností v kombinaci s jinými, stejně působícími léky. Antipsychotika jsou známa tím, že snižují práh pro vznik epileptických záchvatů, u Zoleptilu byl v postmarketingovém sledování prokázán na dávce závislý prokonvulzivní účinek. V případě nutnosti současného podání vyšší dávky jiného neuroleptika může dojít k dalšímu snížení prahu pro vznik záchvatu.

Protože Zoleptil významně tlumí a1 receptory, je nutná opatrnost při kombinaci s hypotenzními látkami, včetně anestetik. Z důvodu tohoto účinku na a-adrenoreceptory může při současném podání adrenalinu dojít k nežádoucímu snížení tlaku krve. Teoreticky by mohlo dojít ke snížení účinku a-metyldopy, guanethidinu a klonidinu.

Ve studii s desipraminem a Zoleptilem nebyly zjištěny žádné klinické interakce související s činností isoenzymu CYP 2D6, což ukazuje, že interakce Zoleptilu s antidepresivy a jinými léky závislými na tomto isoenzymu nejsou pravděpodobné.

Opatrnost je nutná při současném podání fluoxetinu nebo diazepamu, protože dochází ke zvýšení plazmatické hladiny zotepinu a norzotepinu.

Klinické interakční studie s antikonvulzivy nebo lithiem nebyly provedeny.

Jídlo podané s jednotlivou denní dávkou Zoleptilu zpozdilo o 30% dobu objevení Zoleptilu v plazmě, ale nemělo vliv na míru jeho absorpce; vliv jídla je při chronickém podávání nepravděpodobný.

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Plazmatická koncentrace (AUC) byla v reprodukčních studiích na zvířatech obvykle nižší, než byla koncentrace zjištěná u pacientů. Studie na zvířatech neprokázaly teratogenní efekt u potkanů a králíků. Nepřímý prolaktinový a CNS zprostředkovaný účinek byl pozorován u potkanů, včetně snížení fertility u samic a zvýšení neonatální mortality. Podávání Zoleptilu těhotným ženám nebylo zkoumáno, proto by Zoleptil měl být podáván ženám v době těhotenství jen v případě, že jeho přínos pro matku převýší možné riziko pro dítě. Ženy v reprodukčním věku by měly používat při terapii Zoleptilem bezpečnou antikoncepci.

U novorozenců, kteří byli během třetího trimestru těhotenství vystaveni vlivu antipsychotik (včetně Zoleptilu), existuje riziko nežádoucích účinků včetně extrapyramidových příznaků a/nebo příznaků z vysazení. Tyto příznaky se mohou lišit v délce trvání i v závažnosti. Byly hlášeny případy agitovanosti, hypertonie, hypotonie, tremoru, somnolence, respirační tísně nebo poruch příjmu potravy. Proto by novorozenci měli být pečlivě monitorováni.

Kojení

Bylo zjištěno, že Zoleptil a jeho metabolity přecházejí do mléka kojících potkanů a k obdobné sekreci může dojít i u kojících žen. Proto kojící ženy nesmí Zoleptil užívat.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Zoleptil může způsobit útlum nebo zhoršení mentální čilosti. Pacienti by měli být upozorněni, aby během léčby neřídili motorová vozidla a neobsluhovali stroje, dokud není stanovena jejich vnímavost.

4.8 Nežádoucí účinky

Následující nežádoucí účinky se vyskytly nejméně ve čtyřech případech v souvislosti s terapií Zoleptilem v klinických studiích nebo spontánně v průběhu jeho intenzivního klinického používání (Zoleptilem bylo léčeno již přibližně 1,98 mil. pacientů).

Nežádoucí účinky postihující jednotlivé orgánové systémy byly klasifikovány podle frekvence výskytu takto:

velmi časté (>1/10)

časté (>1/100, <1/10)

méně časté (>1/1000, <1/100)

vzácné (>1/10 000>, <1/1000)

velmi vzácné (<1/10 000)

není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Infekce a infestace

Velmi časté:    infekce

Časté:    syndrom podobný chřipce.

Poruchy krve a lymfatického systému Velmi časté:    leukocytóza, leukopenie

Časté:    výskyt abnormálních krevních buněk,    anemie,    trombocytemie

Méně časté:    trombocytopenie.

Poruchy imunitního systému Méně časté:    alergická reakce.

Endokrinní poruchy

Časté:    zvýšení hladiny prolaktinu

Méně časté:    nežádoucí laktace.

Poruchy metabolizmu a výživy

Časté:    hyperglykémie, hypoglykémie,    hyperlipidemie,    hypourikémie.

Psychiatrické poruchy

Velmi časté:    agitovanost, anxieta, deprese, insomnie

Časté:    zmatenost, hostilita, snížení libida, nervozita

Méně časté:    delirium.

Poruchy nervového systému

Velmi časté:    závratě, extrapyramidový syndrom (akatizie, dyskineze, dystonie, parkinsonizmus),

bolest hlavy, somnolence

Časté:    křeče, dysautonomie, porucha řeči, synkopa

Méně časté:    amnézie, ataxie, stimulace    CNS, kóma, hypestezie, myoklonus, neuroleptický

maligní syndrom.

Oční poruchy

Velmi časté:    rozmazané vidění

Časté:    konjunktivitida.

Poruchy ucha a labyrintu vertigo.

tachykardie arytmie

bradykardie, palpitace.

případy žilního tromboembolizmu, včetně případů plicní embolie a hluboké žilní trombózy, byly hlášeny v souvislosti s antipsychotiky.

hypotenze

hypertenze, posturální hypotenze šok

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Velmi časté:    rinitida

Časté:    zhoršení kašle, dušnost

Méně časté:    krvácení z nosu.

Gastrointestinální poruchy

Velmi časté:    zácpa, sucho v ústech, dyspepsie, zvýšená salivace

Časté:    bolest břicha, anorexie, zvýšená chuť k jídlu, průjem, nauzea, vomitus

Méně časté:    zvětšení břicha, ileus.

Poruchy kůže a podkožní tkáně Velmi časté:    pocení

Časté:    akné, suchá kůže, vyrážka

Méně časté:    alopecie, fotosenzitivita.

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Časté:    artralgie, onemocnění kloubů, myalgie

Méně časté:    myastenie.

Poruchy ledvin a močových cest Časté:    inkontinence

Méně časté:    retence moči.

Stavy spojené s těhotenstvím, šestinedělím a perinatálním obdobím Méně časté:    poruchy menstruace

Není známo:    syndrom z vysazení léku u novorozenců (viz bod 4.6).

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Časté:    impotence

Méně časté:    abnormální ejakulace.

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Velmi časté:    astenie, zimnice, bolest.

bolest na hrudi, horečka, malátnost, otok, žízeň. otok obličeje, hypotermie.

Vyšetření

Velmi časté:    změny sedimentace, změny na EEG, zvýšené hodnoty jaterních testů, zvýšení

tělesné hmotnosti

Časté:    zvýšení kreatininu, změny na EKG, pokles tělesné hmotnosti.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

Webové stránky: www .sukl .cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky předávkování

Předávkování může mít za následek nadměrné farmakologické účinky zahrnující hypotenzi, tachykardii, arytmii, agitovanost, výrazné motorické extrapyramidové účinky, hypotermii, hypertermii, epileptický záchvat, respirační depresi, stupor nebo kóma.

V případě předávkování je třeba vzít v úvahu pravděpodobnost současného užití dalších léků.

Terapie předávkování: Není známo žádné speciální antidotum, proto je třeba zavést příslušná podpůrná opatření. Je nutno zajistit a udržovat volné dýchací cesty a adekvátní okysličení a ventilaci. Je třeba zvážit výplach žaludku (pokud je pacient v bezvědomí, až po endotracheální intubaci) a podat živočišné uhlí. Zároveň je nutno začít okamžitě sledovat kardiovaskulární funkce včetně průběžného EKG, aby bylo možno zjistit eventuální arytmie. V případě výskytu hypotenze nebo oběhového kolapsu se doplní objem plazmy a provedou se další vhodná opatření. Pokud se k podpoře oběhového systému používají sympatomimetické látky, nesmí se použít adrenalin a dopamin, protože beta stimulace kombinovaná a1 antagonizmem ve spojení se Zoleptilem mohou hypotenzi zhoršit. Srdeční arytmie mohou být potlačeny korekcí cirkulace a poruch metabolizmu, pokud jsou ale přetrvávající nebo život ohrožující, je nutná vhodná antiarytmická terapie. Při výskytu závažných extrapyramidových příznaků je nutná anticholinergní terapie. Při epileptickém záchvatu se podá intravenózně diazepam, přednostně ve formě emulze (pro případ dýchacích obtíží by měl být k dispozici přístroj na umělé dýchání a odborné znalosti). Průběžné monitorování pacienta a bedlivý lékařský dohled je nutno zajistit až do úplného vymizení příznaků předávkování.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antipsychotika (neuroleptika), ATC kód: N05AX11 Mechanismus účinku

Hlavní neuroleptický účinek Zoleptilu je redukce dopaminových funkcí CNS blokádou D1 a D2 dopaminových receptorů. Zoleptil se váže na čtyři subtypy 5-hydroxytryptaminových receptorů (5-HT), zejména 5-HT2A , 5-HT2C, a na nově objevené 5-ht6 a 5-ht7 receptory. Zoleptil se váže na a1 adrenoreceptory a histaminové H1 receptory; blokuje také reuptake noradrenalinu, a tím částečně kompenzuje a1 adrenergní antagonistický efekt Zoleptilu.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Zotepin je velmi dobře vstřebáván a je intenzivně metabolizován při prvním průchodu játry (first-pass metabolizmu). Maximální plazmatická hladina je dosažena po 2 - 3 hodinách, následuje postupný pokles, s eliminačním poločasem kolem 14 hodin. Při podání 25 až 100 mg léčivé látky byla prokázána lineární kinetika beze změny eliminačního poločasu a na dávce závislý nárůst plazmatické koncentrace. Koncentrace zotepinu byla téměř třikrát vyšší než koncentrace hlavního equi-potentního metabolitu norzotepinu, jehož kinetika je stejná. Zotepin není v nezměněné podobě vylučován ve větším množství, ale je konvertován do inaktivních polárních metabolitů, které byly identifikovány jako konjugáty hydroxylovaných, demetylovaných a S-oxidových derivátů. Metabolity jsou vylučovány močí a stolicí v poměru 4:6.

Starší pacienti, pacienti se zhoršenou funkcí jater nebo s renální dysfunkcí měli 2 - 3krát vyšší plazmatickou hladinu zotepinu ve srovnání s mladými zdravými probandy. S ohledem na pohlaví vykázala sumarizovaná data řady studií trend k výskytu vyšších plazmatických koncentrací po jednotlivé dávce u zdravých žen, ale nebyl zaznamenán žádný rozdíl mezi pohlavími v ustáleném stavu.

Po podání Zoleptilu 3 x denně pacientům se schizofrenií bylo ustáleného stavu dosaženo přibližně během 4 dnů, C_max a AUC byly 3 - 4krát vyšší než po jednotlivé dávce, což odpovídá akumulaci v závislosti na rychlosti eliminace. V ustáleném stavu byla hodnota C_max necelým dvojnásobkem C_mm, farmakokinetika zotepinu byla v podstatě lineární. Plazmatická koncentrace norzotepinu představovala přibližně 30 % z koncentrace zotepinu.

Studie na jaterních mikrozomech in vitro prokázaly, že CYP 1A2 a CYP 3A4 jsou hlavními isoenzymy cytochromu P450 odpovědnými za metabolizmus zotepinu. Při současném podání zotepinu a desipraminu nedochází k farmakokinetické interakci, což potvrzuje, že CYP2D6 (debrisoquine oxidase) není do metabolizmu zotepinu zapojen, ani ho neovlivňuje.

Zotepin a norzotepin (farmakologicky aktivní metabolit zotepinu) se váže z 97 % na plazmatické bílkoviny; relativně nízká plazmatická koncentrace ukazuje, že k vytěsňování na bázi interakce léků nedochází.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Byly provedeny studie s podáním jednotlivé dávky zotepinu u myší, potkanů, psů a králíků a roční studie s opakovaným podáním u psů a dvouletá studie u potkanů. Dvouletá studie u potkanů byla kombinovaná se studií toxicity a kancerogenity; u myší byla provedena separátní studie kancerogenity. Dále byla provedena in vivo a in vitro studie genotoxicity. Reprodukční studie byla provedena u potkanů a králíků. Toxikologické reakce vyvolané zotepinem byly v tomto předklinickém programu shodné s reakcemi pozorovanými u jiných neuroleptik.

Plazmatické hodnoty AUC byly v předklinických studiích obvykle nižší než u pacientů. Poškození očí ani poruchy ve složení krve se nevyskytly. Nevyskytly se známky mutagenity, kancerogenity ani teratogenity.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Zoleptil 25: monohydrát laktózy, kukuřičný škrob, hyprolóza, mikrokrystalická celulóza, magnesium-stearát.

Potahová vrstva: sacharóza, dihydrogenfosforečnan draselný, makrogol 20000, povidon 40, tekutá glukóza, uhličitan vápenatý, oxid titaničitý, karnaubský vosk, černý inkoust.

Zoleptil 50: monohydrát laktózy, kukuřičný škrob, hyprolóza, mikrokrystalická celulóza, magnesium-stearát.

Potahová vrstva: sacharóza, dihydrogenfosforečnan draselný, makrogol 20000, povidon 40, tekutá glukóza, uhličitan vápenatý, obalová soustava Mastercote SP 0112 žlutá, karnaubský vosk, černý inkoust.

Zoleptil 100: monohydrát laktózy, kukuřičný škrob, hyprolóza, mikrokrystalická celulóza, magnesium-stearát.

Potahová vrstva: sacharóza, dihydrogenfosforečnan draselný, makrogol 20000, povidon 40, tekutá glukóza, uhličitan vápenatý, obalová soustava Mastercote SP 0409 růžová, karnaubský vosk, černý inkoust.

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

42 měsíců

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25°C. Uchovávejte v původním blistru, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

6.5    Druh obalu a obsah balení

Blistr bílý PVC/PVDC/Al, papírová krabička.

Velikost balení: 20, 30, 50, 60, 90 a 100 obalených tablet Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení.

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku Žádné zvláštní požadavky pro likvidaci.

7.    DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Actavis CZ a.s., Radlická 608/2, 150 00 Praha 5, ČR

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

25 mg: 68/331/01-C 50 mg: 68/332/01-C 100 mg: 68/333/01-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 10.10.2001

Datum posledního prodloužení registrace: 30.10.2013

10. DATUM REVIZE TEXTU

30.10.2013

9