Příbalový Leták

zastaralé informace, vyhledat novější

Propanorm 35 Mg/10 Ml Injekční Roztok

zastaralé informace, vyhledat novější

Příloha č. 1 ke sdělení sp.zn.sukls236833/2012

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Propanorm 35 mg/10 ml injekční roztok

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Léčivá látka: Propafenoni hydrochloridum 35 mg v 10 ml injekčního roztoku Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1

3.    LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok

Popis přípravku: Čirý bezbarvý roztok.

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Symptomatické stavy tachykardiální supraventrikulární srdeční arytmie vyžadující léčbu, tj. tachykardie atrioventrikulárního spojení, supraventrikulární tachykardie u Wolff-Parkinson-Whiteova (WPW) syndromu nebo paroxysmální atriální fibrilace.

Závažná symptomatická ventrikulární tachyarytmie, je-li považována lékařem za stav ohrožující život.

4.2    Dávkování a způsob podání

Dávkování musí být pro každého pacienta stanoveno individuálně na základě monitorování EKG a krevního tlaku. V případě podávání infuze je nutná důkladná kontrola EKG (komplex QRS, interval PR a QTc) i oběhových parametrů.

Jednotlivá dávka je 1 mg/kg tělesné hmotnosti. Požadovaného terapeutického účinku je často dosaženo podáváním dávky 0,5 mg/kg. V případě nutnosti lze jednotlivou dávku zvýšit až na 2 mg/kg. Léčba musí být zahájena nejnižší možnou dávkou při pečlivém sledování pacienta a monitorování jeho EKG a krevního tlaku.

Intravenózní injekce musí být aplikována pomalu po dobu 3-5 minut. Interval mezi jednotlivými injekcemi nesmí být kratší než 90-120 minut. Dojde-li k rozšíření komplexu QRS nebo na změně srdeční frekvence závislému prodloužení intervalu QT o více než 20%, musí se injekční podávání přípravku okamžitě přerušit.

Krátkodobá infuze

Při podání propafenon-hydrochloridu ve formě krátkodobé infuze v trvání 1-3 hodiny činí dávkování 0,51 mg/min.

Pomalá intravenózní infuze

Při podání propafenon-hydrochloridu pomalou intravenózní infuzí by nejvyšší denní dávka měla být 560 mg (odpovídá 160 ml přípravku Propanorm 35 mg/10 ml injekční roztok ).

K přípravě infuze by se měly používat roztoky glukosy (5%). Vzhledem k možné precipitaci není k přípravě infuze vhodný fyziologický roztok.

Starší pacienti

U starších pacientů s významným postižením funkce levé komory (ejekční frakce levé komory nižší než 35%) nebo u starších pacientů se strukturálním defektem myokardu musí být léčba zahájena pozvolna, se zvláštní opatrností a dávky zvyšovány pouze po malých přírůstcích. Totéž se týká udržovací léčby. Jakékoliv nutné zvýšení dávky nesmí být provedeno dříve než po 5-8 dnech léčby.

Pacienti s poruchou funkce jater a/nebo ledvin

U pacientů s poruchou funkce jater a/nebo ledvin může docházet ke kumulaci léčivé látky v organismu i při podávání běžných terapeutických dávek. Titrační fázi propafenon-hydrochloridem je možno zahájit i u těchto pacientů při pečlivém monitorování EKG a plazmatických hladin.

4.3    Kontraindikace

Propanorm 35 mg/10 ml injekční roztok nesmí být podáván při následujících stavech:

•    Známá hypersenzitivita na léčivou látku propafenon-hydrochlorid nebo j akoukoliv pomocnou látku přípravku

•    Významné strukturální onemocnění myokardu

-    nekontrolované městnavé srdeční selhání s ejekční frakcí levé komory nižší než 35%

-    kardiogenní šok, kromě šoku vzniklého na podkladě arytmie

•    Těžká symptomatická bradykardie

•    Syndrom chorého sinu, sinoatriální blokáda, atrioventrikulární blokáda II. a III. stupně, raménková blokáda nebo intraventrikulární blokáda při nepřítomnosti kardiostimulátoru

•    Těžká hypotenze

•    Manifestní nerovnováha elektrolytů (např. poruchy metabolismu draslíku)

•    Těžká obstrukční choroba bronchopulmonální

4.4    Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Pokud u pacientů dojde k významnému rozšíření QRS komplexu nebo ke vzniku atrioventrikulární blokády II. a III. stupně, musí být zváženo snížení dávky.

Před zahájením léčby i v jejím průběhu je nutné každého pacienta elektrokardiograficky i klinicky sledovat, aby bylo možno zhodnotit odpověď na léčbu a rozhodnout o jejím dalším pokračování.

Podávání propafenon-hydrochloridu může zhoršit průběh myasthenia gravis.

Léčba propafenon-hydrochloridem může ovlivňovat jak rytmus, tak snímací práh kardiostimulátorů.

Jejich činnost se proto musí kontrolovat a v případě potřeby se musí přístroj přeprogramovat.

Existuje zde možnost konverze paroxysmální fibrilace síní na flutter síní s blokem vedení 2:1 nebo 1:1. Podobně jako u ostatních antiarytmik třídy Ic mohou být pacienti s významným strukturálním defektem myokardu predisponováni ke vzniku vážných nežádoucích účinků.

Propafenon-hydrochlorid smí být u pacientů s poruchou funkce ledvin podáván pouze s velkou opatrností. Dávkování musí být u pacientů s poruchou funkce jater upraveno.

4.5    Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Při kombinaci propafenon-hydrochloridu s lokálními anestetiky (např. při implantaci kardiostimulátorů nebo u chirurgických a dentálních výkonů) a dalšími léčivy, která působí inhibičně na tepovou frekvenci srdce a/nebo kontraktilitu myokardu (např. betablokátory, tricyklická antidepresiva), může dojít k zesílení nežádoucích účinků propafenon-hydrochloridu. Při souběžném užívání propafenon-hydrochloridu a intravenózního lidokainu bylo pozorováno zvýšené riziko nežádoucích účinků na centrální nervový systém působením lidokainu.

Souběžné podávání propafenon-hydrochloridu s léky metabolizovanými CYP2D6 (jako například venlafaxin) může vést ke zvýšeným hladinám těchto léků.

V průběhu léčby propafenon-hydrochloridem bylo zaznamenáno zvýšení koncentrací propranololu, metoprololu, desipraminu, cyklosporinu, theofylinu a digoxinu v plazmě nebo krvi.

Hladinu propafenon-hydrochloridu mohou zvyšovat látky inhibující aktivitu enzymů CYP2D6, CYP1A2, CYP3A4, např. ketokonazol, cimetidin a chinidin, erytromycin a grapefruitová šťáva. Je-li propafenon-hydrochlorid podáván společně s inhibitory těchto enzymů, musí být zajištěno pečlivé monitorování pacientů a v případě potřeby musí dojít i k úpravě dávkování.

Souběžné podávání dávky ritonaviru 800-1200 mg/den a propafenon-hydrochloridu je kontraindikováno pro možnost zvýšení plazmatických koncentrací.

Kombinovaná terapie amiodaronu s propafenon-hydrochloridem může ovlivnit vedení vzruchu a repolarizaci a může vést k potencionálně proarytmickým abnormalitám. Je nutné upravit dávkování obou látek v závislosti na terapeutické odpovědi.

Jelikož fenobarbital je známým induktorem CYP3A4, měla by být během souběžného chronického užívání fenobarbitalu monitorována odpověď na terapii propafenon-hydrochloridem.

Souběžné podávání propafenon-hydrochloridu a rifampicinu může snižovat antiarytmickou účinnost propafenonu. K tomu dochází z důvodu snížení jeho plazmatické koncentrace.

Jelikož propafenon-hydrochlorid může zvyšovat účinek perorálních antikoagulancií (např. fenprokumonu, warfarinu), doporučuje se pečlivé monitorování srážlivosti krve u pacientů, kteří tato léčiva ve vzájemné kombinaci užívají.

Souběžné podávání propafenon-hydrochloridu a fluoxetinu u rychlých metabolizátorů vede u S-propafenonu k vzrůstu Cmax o 39% a AUC o 50% a u R-propafenonu k vzrůstu Cmax o 71% a AUC o 50%.

Při souběžném užívání paroxetinu s propafenon-hydrochloridem se mohou vyskytnout zvýšené plazmatické hladiny propafenonu. K dosažení požadované terapeutické odpovědi mohou být dostatečné nižší dávky propafenonu.

4.6    Těhotenství a kojení

Propafenon-hydrochlorid se smí v průběhu těhotenství podat pouze v případě, kdy potenciální přínos léčby převýší možné riziko pro plod. Propafenon-hydrochlorid prochází přes placentární bariéru, jeho koncentrace v pupečníkové krvi dosahuje přibližně 30% koncentrace v krvi matky.

Zda dochází k vylučování propafenonu do mateřského mléka nebylo zkoumáno. Omezené údaje naznačují, že by k vylučování této látky do mateřského mléka docházet mohlo. Proto je nutno podávat propafenon-hydrochlorid kojícím matkám s opatrností.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Zastřené vidění, závrať, únava a posturální hypotenze mohou ovlivnit rychlost reakcí pacienta a tím snížit jeho schopnost řídit a obsluhovat stroje.

4.8    Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle četnosti výskytu za použití následující konvence: velmi časté (> 1/10); časté (> 1/100 až < 1/10); méně časté (> 1/1000 až < 1/100); vzácné (> 1/10 000 až < 1/1000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Poruchy krve a lymfatického systému

Vzácné: Leukocytopenie a/nebo granulocytopenie nebo trombocytopenie; agranulocytóza

Poruchy imunitního systému Méně časté: Alergické reakce

Poruchy metabolismu a výživy Časté: Anorexie

Psychiatrické poruchy Méně časté: Úzkost, zmatenost

Poruchy nervového systému Časté: Závrať, mdloby,

Méně časté: bolest hlavy, ataxie

Poruchy oka Časté: Zastřené vidění

Srdeční poruchy

Časté: Výrazné zpomalení srdeční frekvence (bradykardie), poruchy vedení vzruchu (např. atrioventrikulární nebo intraventrikulární blokáda).

Vzácné: Arytmogenní působení, které se projeví zrychlením srdeční frekvence (tachykardie) nebo také možným vznikem komorové fibrilace.

Cévní poruchy

Časté: Hypotenze, včetně posturální a ortostatické

Gastrointestinální poruchy

Časté: Nauzea, zvracení, zácpa, sucho v ústech, hořká pachuť v ústech, bolest břicha

Poruchy jater a žlučových cest

Méně časté: Poruchy jater, včetně poškození jaterních buněk, cholestáza, žloutenka a hepatitida

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Méně časté: Zarudnutí kůže, rash, svědění, kopřivka

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Vzácné: Syndrom připomínající systémový lupus erythematodes

Poruchy reprodukčního systému a prsu Vzácné: Impotence

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Časté: Bolest na hrudi Méně časté: Únava

Vyšetření

Méně časté: Zvýšení hladin jaterních enzymů (ALT, AST, ALP)

4.9 Předávkování

Srdeční příznaky předávkování

Toxické účinky propafenon-hydrochloridu se v myokardu projeví vznikem vzruchů a poruchami vedení, jako je například prodloužení intervalu PQ, rozšíření QRS, suprese automaticky sinusového uzlu, atrioventrikulární blokáda, komorová tachykardie, flutter komor a komorová fibrilace. Může dojít ke vzniku hypotenze.

Jiné příznaky předávkování

Může dojít ke vzniku křečí, somnolence i smrti.

Terapeutická opatření při předávkování

Z důvodu silné vazby propafenon-hydrochloridu na plazmatické proteiny (> 95%) a velkého distribučního objemu je hemodialýza neúčinná a pokusy o eliminaci léčiva z organismu pomocí hemoperfúze mají jen omezenou účinnost.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antiarytmikum Ic třídy dle Vaughan-Williamsovy klasifikace ATC kód: C01BC03

Propafenon-hydrochlorid je antiarytmikum s membránu stabilizujícím a sodíkové kanály blokujícím účinkem (třída Ic dle Vaughan-Williamsovy klasifikace). Látka také vykazuje slabý inhibiční účinek vůči beta receptorům (třída II dle Vaughan-Williamsovy klasifikace). Propafenon-hydrochlorid snižuje rychlost nárůstu akčního potenciálu a tak zpomaluje vedení impulzů (negativně dromotropní efekt); refrakterní fáze v předsíních, atrioventrikulárním uzlu i komorách se působením této látky prodlužuje. Propafenon-hydrochlorid prodlužuje refrakterní fázi akcesorních drah u pacientů trpících Wolff-Parkinson-Whiteovým (WPW) syndromem.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Maximálních plazmatických koncentrací je dosaženo 2-3 hodiny po podání propafenon-hydrochloridu. Propafenon je do značné míry presystémově metabolizován (účinkem CYP2D6 při prvním průchodu játry), takže jeho absolutní biologická dostupnost je závislá na velikosti dávky i na způsobu podání. Propafenon je metabolizován dvěma geneticky podmíněnými způsoby. U více než 90% pacientů je látka metabolizována rychle s poločasem eliminace 2-10 hodin. Dochází přitom ke vzniku dvou aktivních metabolitů; účinkem CYP2D6 vzniká 5-hydroxypropafenon a působením CYP3A4 a CYP1A2 vzniká N-depropylpropafenon (norpropafenon). U méně než 10% pacientů je metabolismus propafenonu pomalejší, protože ke vzniku 5-hydroxypropafenonu nedochází buď vůbec nebo jen velmi omezeně. Poločas eliminace kolísá mezi 2,8-11 hodinami u rychlých metabolizátorů, u pomalých metabolizátorů je kolem 17 hodin.

U rychlých metabolizátorů je vlivem saturovatelné hydroxylace (CYP2D6) farmakokinetika nelineární, u pomalých metabolizátorů je farmakokinetika lineární.

Rovnovážného stavu je u všech pacientů dosaženo za 3-4 dny, proto je doporučené dávkování propafenon-hydrochloridu pro všechny pacienty stejné.

Značná individuální proměnlivost farmakokinetiky propafenon-hydrochloridu je dána velkou měrou efektem prvního průchodu játry a nelineární farmakokinetikou u rychlých metabolizátorů. Vzhledem k velké variabilitě hladin léčiva v krvi je nutné dávku velmi pečlivě titrovat a věnovat mimořádnou pozornost možným klinickým a elektrokardiografickým známkám toxicity.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Konvenční studie bezpečnosti, toxicity po opakovaných dávkách, genotoxicity, kancerogenního potenciálu a reprodukční toxicity neodhalily žádná zvláštní rizika pro člověka.

6.    FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Monohydrát glukosy, voda na injekci.

6.2    Inkompatibility

Propanorm 35 mg/10 ml injekční roztok by se neměl rozpouštět ve fyziologickém roztoku, jelikož vlivem teploty a koncentrace může docházet k jeho precipitaci.

6.3    Doba použitelnosti

4 roky

Chemická a fyzikální stabilita po naředění 5% roztokem glukosy byla prokázána na dobu 72 hodin při 25°C.

Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není -li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hodin při 2-8°C, pokud rekonstituce/ředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5    Druh obalu a velikost balení

OPC ampule z bezbarvého skla, 2 tvarované vložky, krabička Velikost balení: 10 x 10 ml

6.6    Návod k použití přípravku, zacházení s ním

K přípravě infuze je třeba používat 5% roztok glukosy. Vzhledem k možné precipitaci není k přípravě infuze vhodný fyziologický roztok.

7.    DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

PRO.MED.CS Praha a.s., Telčská 1, 140 00 Praha 4, Česká republika

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO

13/038/11-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

12.1. 2011

10.    DATUM REVIZE TEXTU

28.11.2012

6/6