sp. zn. sukls92208/2013

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.    NÁZEV PŘÍPRAVKU Oxycodon Sandoz Retard 10 mg

tablety s prodlouženým uvolňováním

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Oxycodon Sandoz Retard 10 mg

Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 10 mg oxycodoni hydrochloridum, což odpovídá 8,96 mg oxycodonum.

Pomocné látky se známým účinkem:

Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje maximálně 28 mg sacharosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.    LÉKOVÁ FORMA

Tableta s prodlouženým uvolňováním Oxycodon Sandoz Retard 10 mg:

Hnědočervené, bikonvexní, podlouhlé tablety s prodlouženým uvolňováním, s půlicí rýhou na obou stranách.

Tabletu lze dělit na dvě stejné poloviny.

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Těžké bolesti, které lze odpovídajícím způsobem zvládat pouze pomocí opioidních analgetik.

4.2    Dávkování a způsob podání

Dávkování závisí na intenzitě bolesti a pacientově individuální vnímavosti k léčbě. Platí následující obecná dávkovací doporučení:

Dospělí a dospívající ve věku 12 let a více

Titrace a úprava dávky

Obecně platí, že počáteční dávka u pacientů, kteří doposud nebyli vystaveni působení opiátů, je 10 mg hydrochloridu oxykodonu podávaných ve 12hodinových intervalech. Některým pacientům může přinášet prospěch zahajovací dávka 5 mg, čímž se minimalizuje výskyt nežádoucích účinků.

U pacientů, kteří již opiáty dostávají, může být léčba zahájena vyššími dávkami, přičemž se vezme v potaz jejich zkušenost s předchozí léčbou opiáty.

Pro dávky, které nelze podávat za použití této síly přípravku, jsou k dispozici přípravky jiných sil. Podle dobře kontrolovaných klinických studií odpovídá 10 až 13 mg hydrochloridu oxykodonu přibližně 20 mg morfin sulfátu, v obou případech ve formulaci s prodlouženým uvolňováním.

V důsledku individuálních rozdílů v citlivosti vůči různým opiátům se doporučuje, aby pacienti po konverzi z jiných opiátů začínali léčbu přípravkem Oxycodon Sandoz Retard konzervativně na 50 až 75 % vypočtené dávky oxykodonu.

Někteří pacienti užívající přípravek Oxycodon Sandoz Retard podle pevného schématu potřebují analgetika s rychlým uvolňováním jako záchrannou medikaci ke zvládání průnikové bolesti. Přípravek Oxycodon Sandoz Retard není určen k léčbě akutní bolesti a/nebo průnikové bolesti. Jedna dávka záchranné medikace musí dosahovat 1/6 ekvianalgetické denní dávky přípravku Oxycodon Sandoz Retard. Použití záchranné medikace více než dvakrát denně ukazuje na to, že je potřeba dávku přípravku Oxycodon Sandoz Retard zvýšit. Dokud se nedosáhne ustáleného podávání dvakrát denně, nesmí se dávka upravovat více než jednou za 1 až 2 dny.

Po zvýšení dávky z 10 mg na 20 mg užívaných každých 12 hodin je nutno úpravu dávky provádět v krocích po přibližně jedné třetině denní dávky. Cílem je dávkování specifické pro pacienta, které při podávání dvakrát denně umožňuje odpovídající analgezi s tolerovatelnými nežádoucími účinky a s co nejnižší záchrannou medikací po celou dobu léčby.

Rovnoměrné podávání (stejná dávka ráno a večer) podle pevného schématu (každých 12 hodin) je vhodné pro většinu pacientů. Pro některé pacienty může být výhodné nerovnoměrné rozdělení dávek. Obecně platí, že je nutné volit nejnižší účinnou analgetickou dávku. Pro léčbu nemaligní bolesti je obecně postačující denní dávka 40 mg; nicméně mohou být nezbytné i dávky vyšší. Pacienti s bolestí vyvolanou rakovinou mohou vyžadovat dávky 80 až 120 mg, které lze v individuálních případech zvýšit až na 400 mg. Pokud jsou potřeba ještě vyšší dávky, musí být dávka určena individuálně při zvážení účinnosti s tolerancí a rizikem nežádoucích účinků.

Způsob podání

Perorální podání.

Přípravek Oxycodon Sandoz Retard je nutné užívat dvakrát denně podle pevného schématu v určených dávkách.

Tablety s prodlouženým uvolňováním mohou být užívány s jídlem nebo bez ohledu na jídlo a s dostatečným množstvím tekutin. Přípravek Oxycodon Sandoz Retard je nutné polknout, nesmí se žvýkat.

Přerušení léčby

Pokud pacient již nevyžaduje léčbu oxykodonem, je vhodné postupné snižování dávky, aby se zabránilo vzniku abstinenčních příznaků.

Délka podávání

Přípravek Oxycodon Sandoz Retard se nesmí užívat déle než je nezbytné. Pokud je v důsledku typu a závažnosti onemocnění nezbytná dlouhodobá léčba, je potřebné pečlivé a pravidelné sledování, aby bylo možno určit, zda a do jaké míry je nutné v léčbě pokračovat. Pokud není léčba opiáty již indikována, lze doporučit postupné snižování denní dávky, aby se zabránilo vzniku abstinenčních příznaků.

Děti mladší 12 let

Užívání přípravku Oxycodon Sandoz Retard se nedoporučuje u dětí mladších 12 let.

Starší pacienti

Měla by být podána nejnižší dávka a provedena opatrná titrace k dosažení přiměřené kontroly bolesti. Pacienti s poruchou funkce ledvin a jater

Úvodní dávka u těchto pacientů by měla být konzervativní. Doporučená počáteční dávka u dospělých pacientů by měla být snížena o 50% (např. celková perorální denní dávka 10 mg u pacientů, kteří doposud nebyli vystaveni působení opiátů) a každému pacientovi by měla být dávka titrována k dosažení přiměřené kontroly bolesti podle aktuálního klinického stavu.

Další rizikoví pacienti

Rizikovým pacientům, například pacientům s nízkou tělesnou hmotností nebo pacientům s pomalou metabolizací se, pokud jim dosud nebyly opiáty podávány, musí zpočátku podávat polovina doporučené dávky.

Nejnižší doporučená dávka, tj. 10 mg, nemusí být jako zahajovací dávka vhodná.

Titraci dávky je nutno provést v souladu s individuální klinickou situací.

Přípravek Oxycodon Sandoz Retard tablety s prodlouženým uvolňováním se nesmí podávat s alkoholickými nápoji.

4.3    Kontraindikace

•    Hypersenzitivita na hydrochlorid oxykodonu nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

•    Těžký útlum dechu s hypoxií a/nebo hyperkapnií.

•    Těžká chronická obstrukční    plicní nemoc.

•    Cor pulmonale.

•    Těžké bronchiální asthma.

•    Paralytický ileus.

•    Akutní příhoda břišní, zpomalené vyprazdňování žaludku

4.4    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Přípravek Oxycodon Sandoz Retard nebyl klinicky hodnocen u dětí mladších 12ti let. Bezpečnost a účinnost tablet nebyla prokázána, použití u dětí mladších 12ti let se tudíž nedoporučuje.

Opatrnosti je třeba u starších nebo oslabených pacientů, u pacientů s těžkou poruchou plicních, jaterních nebo ledvinových funkcí, myxedémem, hypothyroidismem, Addisonovou chorobou, nedostatečnost nadledvinek, intoxikační psychózou (např. alkoholovou), hypertrofií prostaty, alkoholismem, známou závislostí na opiátech, deliriem tremens, pankreatitidou, chorobami žlučových cest, žlučníkovou nebo ledvinovou kolikou, zánětlivé poruchy střev, stavy se zvýšeným nitrolebním tlakem, poruchami oběhové regulace (např. hypotenze, hypovolémie), epilepsií nebo sklonem k záchvatům a u pacientů užívajících inhibitory MAO.

Stejně jako u všech opioidních přípravků, oxykodon je třeba užívat s opatrností po chirurgické zakroku v oblasti břicha, protože o opiátech je známo, že narušují střevní motilitu, a neměly by být užívány, dokud lékař neověří normální funkci střev.

Pacienti s těžkou poruchou funkce jater musí být pečlivě sledováni.

Útlum dechu je nejvýznamnějším rizikem zapříčiněným opiáty a nejpravděpodobněji se vyskytne u starších nebo u oslabených pacientů. Tlumivý účinek oxykodonu na dech může vést ke zvýšení koncentrace oxidu uhličitého v krvi a tedy v cerebrospinální tekutině. U predisponovaných pacientů mohou opiáty navodit silný pokles krevního tlaku.

Dlouhodobé používání přípravku Oxycodon Sandoz Retard může vést ke vzniku tolerance, což má za následek používání vyšších dávek k dosažení požadovaného analgetického účinku. Existuje zkřížená tolerance s jinými opiáty. Chronické užívání přípravku Oxycodon Sandoz Retard může způsobit tělesnou závislost. Při náhlém vysazení léčby se mohou objevit abstinenční příznaky. Pokud již léčba oxykodonem není potřebná, lze doporučit postupné snižování denní dávky, aby se zabránilo vzniku abstinenčních příznaků. Abstinenční příznaky zahrnují zívání, mydriázu, slzení, výtok z nosu, třes, hyperhidrózu, úzkost, neklid, křeče a nespavost.

Velmi vzácně, a to zejména ve vysokých dávkách, se může objevit hyperalgesie, při níž pacient nebude reagovat na další zvýšení dávky oxykodonu. Může být vyžadováno snížení dávky nebo změna na jiný opiát.

Přípravek Oxycodon Sandoz Retard má primární potenciál ke vzniku závislosti. Pokud se však u pacientů s chronickou bolestí užívá podle předpisu, je riziko vzniku tělesné nebo psychické závislosti výrazně sníženo nebo je potřeba jej vyhodnotit diferencovaným způsobem. Nejsou k dispozici žádné údaje o skutečné incidenci psychické závislosti u pacientů s chronickou bolestí. Pacientům se zneužíváním alkoholu a léků v anamnéze musí být tento léčivý přípravek předepisován se zvláštní obezřetností.

Podávání oxykodonu v tabletách s prodlouženým uvolňováním se nedoporučuje před a během prvních 12 až 24 hodin po chirurgických zákrocích.

Tento léčivý přípravek obsahuje sacharosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktosy, s malabsorpcí glukosy a galaktosy nebo se sacharózoizomaltázovou nedostatečností by tento přípravek neměli užívat.

V případě zneužívání přípravku Oxycodon Sandoz Retard k parenterálním žilním injekcím mohou vést pomocné látky v tabletě (zvláště mastek) k nekróze místní tkáně, granulomům plic nebo k jiným závažným, potenciálně smrtícím příhodám. K tomu, aby nebylo narušeno postupné uvolňování léčiva z tablety, nesmějí se tablety s prodlouženým uvolňováním žvýkat ani drtit. Podávání rozžvýkaných nebo rozdrcených tablet vede k rychlému uvolnění a vstřebání potenciálně smrtelné dávky oxykodonu (viz bod 4.9).

Současné užití alkoholu s přípravkem Oxycodon Sandoz Retard může vést ke zvýšené incidenci nežádoucích účinků přípravku; je třeba se vyvarovat současnému užití.

Sportovci musí mít na paměti, že tento lék může při antidopingových testech vést k pozitivní reakci. Používání přípravku Oxycodon Sandoz Retard jako dopingu se může stát zdravotním rizikem.

4.5    Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Látky tlumící centrální nervovou soustavu (např. sedativa, hypnotika, fenothiaziny, neuroleptika, anestetika, antidepresiva, myorelaxancia, antihistaminika, antiemetika) a ostatní opiáty nebo alkohol mohou zesilovat nežádoucí účinky oxykodonu, zejména útlum dechu.

Anticholinergika (např. neuroleptika, antihistaminika, antiemetika, antiparkinsonika) mohou zesilovat anticholinergní nežádoucí účinky oxykodonu (jako je zácpa, sucho v ústech nebo poruchy močení).

Alkohol může zvýšit farmakodynamické účinky přípravku Oxycodon Sandoz Retard; je třeba se vyvarovat současnému užití.

Je známo, že inhibitory MAO interagují s narkotickými analgetiky, přičemž navozují excitaci nebo depresi CNS s hypertenzní nebo hypotenzní krizí (viz bod 4.4). Oxykodon by měl být podáván s opatrností pacientům, kteří užívají inhibitory MAO nebo je užívali v posledních dvou týdnech (viz bod 4.4).

Oxykodon je metabolizován především prostřednictvím CYP3A4, s přispěním CYP2D6. Aktivity těch to metabolických cest mohou být inhibované nebo indukované různými současně podávanými léčivými přípravky nebo dietou.

Inhibitory CYP3A4, jako jsou makrolidová antibiotika (např. klarithromycin, erythromycin a telithromycin), azolová antimykotika (např. ketokonazol, vorikonazol, itrakonazol a posakonazol), inhibitory proteázy (např. boceprevir, ritonavir, indinavir, nelfinavir a seskvinavir), cimetidin a grapefruitový džus mohou způsobit snížení clearance oxykodonu, což může způsobit zvýšení plazmatických koncentrací oxykodonu. Z tohoto důvodu bude třeba upravit dávkování.

Níže j sou uvedeny některé specifické příklady:

•    Itrakonazol, silný inhibitor CYP3A4, podán v dávce 200 mg perorálně po dobu 5 dnů zvýšil AUC perorálně podaného oxykodonu. Průměrně byla AUC přibližně 2,4krát vyšší (v rozmezí 1,5 - 3,4).

•    Vorikonazol, inhibitor CYP3A4, podán v dávce 200 mg dvakrát denně po dobu 4 dnů (400 mg podáno jako první dvě dávky) zvýšil AUC perorálně podaného oxykodonu. Průměrně byla AUC přibližně 3,6krát vyšší (v rozmezí 2,7 - 5,6).

•    Telithromycin, inhibitor CYP3A4, podán v dávce 800 mg perorálně po dobu 4 dnů zvýšil AUC perorálně podaného oxykodonu. Průměrně byla AUC přibližně 1,8krát vyšší (v rozmezí 1,3-2,3).

•    Grapefruitový džus, inhibitor CYP3A4, užíván v množství 200 ml třikrát denně po dobu 5 dnů zvýšil AUC perorálně podaného oxykodonu. Průměrně byla AUC přibližně 1,7krát vyšší (v rozmezí 1,1 - 2,1).

Induktory CYP3A4, jako jsou rifampicin, karbamazepin, fenytoin a třezalka tečkovaná mohou indukovat metabolizmus oxykodonu a způsobit zvýšení clearance oxykodonu, což může vést ke snížené koncentraci oxykodonu v plazmě. Z tohoto důvodu bude třeba upravit dávkování.

Níže j sou uvedeny některé specifické příklady:

•    Třezalka tečkovaná, induktor CYP3A4, podaná v dávce 300 mg třikrát denně po dobu 15 dnů snížila AUC perorálně podaného oxykodonu. Průměrně byla AUC přibližně o 50% nižší (v rozmezí 37-57%).

•    Rifampicin, induktor CYP3A4, podán v dávce 600 mg jednou denně po dobu 7 dnů snížila AUC perorálně podaného oxykodonu. Průměrně byla AUC přibližně o 86% nižší.

Léčivé přípravky, které inhibují aktivitu CYP2D6, jako jsou paroxetin a chinidin, mohou snížit clearance oxykodonu, což může vést ke zvýšení koncentrace oxykodonu v plazmě.

Při podávání kumarinových antikagulancií spolu s tabletami s prodlouženým uvolňováním hydrochloridu oxykodonu byly u jednotlivců pozorovány klinicky relevantní změny International Normalized Ratio (INR) v obou směrech.

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Užívání tohoto přípravku je třeba se v co možná největší míře vyhnout u pacientek, které jsou těhotné nebo kojí.

Těhotenství

O užívání oxykodonu u těhotných žen jsou k dispozici pouze omezené údaje. Děti narozené matkám, kterým byly podávány opiáty v posledních 3 až 4 týdnech před porodem, je třeba monitorovat kvůli respirační depresi. Abstinenční příznaky mohou být pozorovány u novorozenců matek léčených oxykodonem.

Kojení

Oxykodon je vylučován do mateřského mléka a může způsobit respirační depresi u novorozenců. Oxykodon by proto neměl být podáván kojícím matkám.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Oxykodon může snížit pozornost a schopnost reagovat do takové míry, že schopnost řídit a obsluhovat stroje je ovlivněna nebo zcela zaniká.

Při ustálené léčbě není obecný zákaz řízení vozidel nezbytný. Ošetřující lékař musí vyhodnotit situaci individuálně.

4.8    Nežádoucí účinky

Oxykodon může způsobit útlum dechu, miózu, bronchiální spasmy a spasmy hladkých svalů a může potlačit kašlací reflex.

Nežádoucí účinky, které jsou považovány za přinejmenším s léčbou související, jsou uvedeny dále podle třídy orgánových systémů a absolutní četnosti.

V každé třídě četnosti jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Četnosti jsou definovány následovně:

Velmi častý    (>1/10)

Častý    (>1/100 až <1/10)

Méně častý    (>1/1 000 až <1/100)

Vzácný    (>1/10 000 až <1/1 000)

Velmi vzácný (<1/10 000)

Není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Poruchy krve a lymfatického systému Vzácné:    lymfadenopatie.

Endokrinní poruchy:

Méně časté:    syndrom neodpovídající sekrece antidiuretického hormonu.

Poruchy imunitního systému Méně časté:    hypersenzitivita.

Není známo: anafylaktická reakce.

Poruchy metabolismu a výživy Časté:    snížení apetitu.

Méně časté:    dehydratace.

Psychiatrické poruchy

Časté:    úzkost, zmatenost, deprese, nervozita, nespavost, abnormální myšlenky.

Méně časté:    agitovanost, citová labilita, euforická nálada, halucinace, snížení libida, léková

závislost (viz bod 4.4), hyperakuze.

Není známo:    agresivita.

Poruchy nervového systému

Poruchy oka

Méně časté:    zrakové potíže, mióza.

Poruchy ucha a labyrintu Méně časté:    vertigo.

Srdeční poruchy

Méně časté:    palpitace (v souvislosti    s abstinenčním syndromem), supraventrikulární tachykardie.

Cévní poruchy

Méně časté:    vazodilatace.

Vzácné:    hypotenze, ortostatická    hypotenze.

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Časté:    dyspnoe, bronchospasmus.

Méně časté:    útlum dechu, zesílený kašel; faryngitida; rhinitida; změny hlasu.

Gastrointestinální poruchy

Velmi časté: zácpa, nauzea; zvracení.

Časté:    sucho v ústech, bolest břicha, průjem, dyspepsie.

Méně časté:    dysfagie, vředy v ústech, gingivitida, stomatitida, flatulence, říhání, ileus.

Vzácné:    krvácení z dásní, zvýšení chuti k jídlu, tmavá stolice, zbarvení a poškození zubů.

Není známo: zubní kaz.

Poruchy jater a žlučových cest

Méně časté:    zvýšení jatemích enzymů.

Není známo: cholestáze, žlučové koliky.

Poruchy kůže a podkožní tkáně Velmi časté:    svědění.

Časté:    kožní erupce    včetně    vyrážky, ve vzácných případech zvýšená fotosenzitivita,

v ojedinělých případech exfoliativní dermatitida, hyperhidróza.

Méně časté:    suchá kůže, herpes    simplex.

Vzácné:    kopřivka.

Poruchy ledvin a močových cest

Časté:    zvýšené nucení na močení.

Méně časté:    retence moči.

Vzácné:    hematurie.

Poruchy reprodukčního systému a prsu Méně časté:    erektilní dysfunkce.

Není známo: amenorhea.

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Časté:    stavy slabosti.

Méně časté:    zimnice, náhodné poranění, bolesti (např. bolest na hrudi), edém, periferní edém

migréna, příznaky z vysazení, léková tolerance, žízeň.

Vzácné:    změny hmotnosti (zvýšení nebo snížení); celulitida.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48,    100    41 Praha 10, webové stránky:

www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování Příznaky intoxikace:

Mióza, útlum dechu, somnolence, snížení tonu kosterního svalstva a pokles krevního tlaku.

V    závažných případech se může vyskytnout oběhové selhání, stupor, kóma, bradykardie a nekardiogenní plicní edém; zneužití vysokých dávek silných opiátů, jako je oxykodon, může být smrtelné.

Léčba intoxikace:

Zajištění průchodnosti dýchacích cest a zavedení asistované nebo řízené ventilace.

V    případě předávkování je indikováno intravenózní podání opioidního antagonisty (např. 0,4 až 2 mg naloxonu intravenózně). Podání jednotlivých dávek musí být opakováno v závislosti na klinické situaci v intervalech 2 až 3 minut. Možná je intravenózní infuze 2 mg naloxonu v 500 ml izotonického roztoku chloridu sodného nebo 5% roztoku dextrózy (odpovídá 0,004 mg naloxonu/ml). Rychlost infuze musí být upravena podle předchozí bolusové injekce a odpovědi pacienta.

Je možno zvážit výplach žaludku. Zvažte podání aktivního uhlí (50 g u dospělých, 10 až 15 g u dětí), jestliže došlo k požití velkého množství do jedné hodiny, za předpokladu, že lze ochránit dýchací cesty. Lze rozumně předpokládat, že pozdní podání aktivního uhlí může být u přípravků s prodlouženým uvolňováním přínosné; nejsou pro to však žádné důkazy.

K urychlení střevní pasáže je vhodné laxativum (např. roztok založený na PEG).

V    případě potřeby je nutno při léčbě doprovodného oběhového šoku aplikovat podpůrná opatření (umělá respirace, podávání kyslíku, podávání vasopresorických látek a infuzní terapie). Při kardiálním selhání nebo srdečních arytmiích může být indikována masáž srdce nebo defibrilace. V případě potřeby může rovněž být indikována asistovaná ventilace, stejně jako udržování vodní a elektrolytové rovnováhy.

5.    FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: přírodní opioidní alkaloidy ATC kód: N02A A05

Oxykodon vykazuje afinitu k opioidním receptorům kappa mí a delta v mozku a míše. Na těchto receptorech působí jako opioidní agonista bez antagonistického účinku. Léčebný účinek je hlavně analgetický a sedativní. V porovnání s rychle uvolňovaným oxykodonem, podávaným samotným nebo v kombinaci s jinými látkami, poskytují tablety s prodlouženým uvolňováním úlevu od bolesti po výrazně delší dobu bez zvýšeného výskytu nežádoucích účinků.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce:

Relativní biologická dostupnost přípravku Oxycodon Sandoz Retard je srovnatelná s relativní biologickou dostupností oxykodonu s rychlým uvolňováním, přičemž maximálních plazmatických koncentrací se dosáhne za přibližně 4,5 až 7 hodin po požití tablet s prodlouženým uvolňováním v porovnání s 1 až 1,5 hodinou u tablet s rychlým uvolňováním. Maximální plazmatické koncentrace a kolísání koncentrací oxykodonu z formulací s prodlouženým uvolňováním a s rychlým uvolňováním je srovnatelné, pokud se podávají ve stejné denní dávce v intervalech 12, respektive 6 hodin.

Jídlo bohaté na tuky požité před užitím tablet neovlivňuje maximální koncentraci nebo rozsah absorpce oxykodonu.

Tablety se nesmějí drtit ani žvýkat, protože to vede k rychlému uvolnění oxykodonu v důsledku narušení vlastností zajišťujících prodloužené uvolňování.

Distribuce:

Absolutní biologická dostupnost oxykodonu je v porovnání s parenterálním podáním přibližně dvoutřetinová. V rovnovážném stavu, dosahuje distribuční objem oxykodonu 2,6 l/kg; vazba na plazmatické proteiny 38 až 45 %; eliminační poločas 4 až 6 hodin a plazmatická clearance až 0,8 l/min. Eliminační poločas oxykodonu z tablet s prodlouženým uvolňováním je 4 až 5 hodin, přičemž rovnovážných hodnot se dosáhne po střední hodnotě doby 1 den.

Biotransformace:

Oxykodon je metabolizován ve střevech a v játrech prostřednictvím systému cytochromu P450 na noroxykodon a oxymorfon, a na několik glukuronidových konjugátů. In vitro studie naznačují, že terapeutické dávky cimetidinu pravděpodobně nemají na tvorbu noroxykodonu žádný relevantní účinek. U člověka chinidin snižuje tvorbu oxymorfonu, zatímco farmakodynamické vlastnosti oxykodonu zůstávají z větší části neovlivněny. Příspěvek metabolitů k celkovému farmakodynamickému není relevantní.

Eliminace:

Oxykodon a jeho metabolity se vylučují močí a stolicí. Oxykodon prostupuje placentou a nachází se i v mateřském mléku.

Linearity/nelinearita:

5 a 10mg tablety s prodlouženým uvolňováním jsou bioekvivalentní v závislosti na dávce s ohledem na absorbované množství léčivé látky stejně jako jsou srovnatelné pokud jde o rychlost vstřebávání.

5.3    Předklinické údaje vztahující se k    bezpečnosti

Není k dispozici dostatek údajů o reprodukční toxicitě oxykodonu a nejsou k dispozici žádné údaje o účincích na plodnost a o postnatálních účincích po intrauterinní expozici. Oxykodon nezpůsobil malformace u potkanů a králíků v dávkách, které byly 1,5- až 2,5krát větší než lidská dávka 160 mg/den, vyjádřeno v mg/kg.

Dlouhodobé studie karcinogenity nebyly provedeny.

6.    FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Jádro tablety:

Oxycodon Sandoz Retard 10 mg Zrněný cukr (sacharosa, kukuřičný škrob)

Hypromelosa

Makrogol 6000

Mastek

Ethylcelulosa

Hyprolosa

Propylenglykol

Magnesium-stearát

Mikrokrystalická celulosa

Celulosový prášek

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Potah tablety:

Oxycodon Sandoz Retard 10 mg

Hypromelosa

Mastek

Makrogol 6000 Oxid titaničitý (E 171)

Hnědý oxid železitý (E172)

Červený oxid železitý (E172)

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se

6.3    Doba použitelnosti

Oxycodon Sandoz Retard 10 mg:    2 roky

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Oxycodon Sandoz Retard 10 mg:

Uchovávejte při teplotě do 30 °C.

10