Sp. zn. sukls219474/2012

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Optilamid 10 mg/ml oční kapky, suspenze

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml suspenze obsahuje brinzolamidum 10 mg.

Jedna kapka obsahuje brinzolamidum 0,27 mg.

Pomocné látky se známým účinkem:

Jeden ml suspenze obsahuje benzalkonium-chloridu 0,15 mg. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Oční kapky, suspenze.

Bílá až bělavá homogenní suspenze. Osmolalita: 250-300 mosmol/kg pH: 7.3 - 7.7

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Optilamid 10 mg/ml je indikovány ke snížení zvýšeného nitroočního tlaku při:

•    oční hypertenzi

•    glaukomu s otevřeným úhlem

jako monoterapie u dospělých pacientů nereagujících na betablokátory nebo u dospělých pacientů, u nichž jsou betablokátory kontraindikovány, nebo jako přídatná terapie k betablokátorům nebo analogům prostaglandinů (viz také bod 5.1).

4.2    Dávkování a způsob podání

Dávkování

Pokud se přípravek používá pro monoterapii nebo přídatnou terapii, dávkou je jedna kapka Optilamid 10 mg/ml do spojivkového vaku postiženého oka (očí) dvakrát denně. U některých pacientů se docílí lepší reakce při dávkování jedna kapka třikrát denně.

Zvláštní skupiny pacientů

Starší pacienti

U starších pacientů není nutná žádná úprava dávkování.

Poruchy funkce jater a ledvin

Brinzolamid nebyl u pacientů s poruchou funkce jater hodnocen, a proto se u těchto pacientů nedoporučuje.

Brinzolamid nebyl hodnocen u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu <30 ml/min) nebo u pacientů s hyperchloremickou acidózou. Protože brinzolamid a jeho hlavní metabolit jsou vylučuvány především ledvinami, je přípravek Optilamid 10 mg/ml u těchto pacientů kontraindikován (viz také bod 4.3).

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost brinzolamidu u novorozenců, dětí a dospívajících ve věku 0 až 17 let nebyla stanovena. V současnosti dostupné údaje jsou popsány v bodech 4.8 a 5.1. Použití Optilamidu u novorozenců, dětí a dospívajících se nedoporučuje.

Způsob podání Oční podání.

Po podání přípravku se doporučuje nazolakrimální okluze nebo mírné zavření očního víčka. To může snížit systémovou absorpci léčivých přípravků podaných oční cestou a snížit tak systémové nežádoucí účinky.

Je třeba poučit pacienta, aby před použitím obsah lahvičky dobře protřepal. Pokud je po sejmutí víčka bezpečnostní kroužek uvolněný, je třeba jej před použitím léčivého přípravku odstranit.

Aby se zabránilo kontaminaci hrotu kapátka a suspenze, je třeba dbát na to, aby se hrot kapátka lahvičky nedotkl očních víček, okolních oblastí nebo jiných povrchů. Vysvětlete pacientům, že mají uchovávat lahvičku pevně uzavřenou v době, kdy se přípravek nepoužívá. Pokud má terapie brinzolamidem nahradit jiný oční přípravek proti glaukomu, přeruší se podávání jiného přípravku a další den se začne podávat přípravek s brinzolamidem.

Pokud je používán více než jeden lokální oční přípravek, pak je mezi jejich podáním nutné zachovat časový odstup nejméně 5 minut. Oční masti je třeba aplikovat jako poslední.

Pokud byla dávka vynechána, léčba má pokračovat další plánovanou dávkou. Dávka nemá přesáhnout jednu kapku do postiženého oka (očí) třikrát denně.

4.3    Kontraindikace

•    Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodu 6.1.

•    Známá hypersenzitivita na sulfonamidy (viz také bod 4.4).

•    Těžká porucha funkce ledvin.

•    Hyperchloremická acidóza.

4.4    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Systémové účinky

Brinzolamid je sulfonamidový inhibitor karboanhydrázy, a i když je podáván lokálně, dochází k systémové absorpci. U lokálního podání se mohou vyskytnout stejné typy nežádoucích účinků jako při podávání sulfonamidů. Objeví-li se známky závažných účinků nebo hypersenzitivity, používání tohoto léčivého přípravku přerušte.

Po perorálním podání inhibitorů karboanhydrázy byly hlášeny poruchy acidobazické rovnováhy. Používejte opatrně u pacientů s rizikem poruchy funkce ledvin kvůli možnému riziku metabolické acidózy (viz bod 4.2).

Brinzolamid nebyl hodnocen u předčasně narozených dětí (méně než 36 týdnů gestačního vývoje) a u novorozenců ve věku do 1 týdne. Pacienti s významnou nezralostí nebo abnormalitami renálních tubulů mají dostávat brinzolamid pouze po pečlivém zvážení poměru rizika a přínosu vzhledem k možnému riziku metabolické acidózy.

Perorální inhibitory karboanhydrázy mohou zhoršit schopnost vykonávat úkony vyžadující duševní bdělost a/nebo fyzickou koordinaci. Optilamid 10 mg/ml se absorbuje systémově, a proto k tomu může docházet i při lokálním podání.

Souběžná léčba

U pacientů užívajících současně perorální inhibitory karboanhydrázy a brinzolamid může dojít ke kumulaci známých systémových účinků inhibitorů karboanhydrázy. Současné podávání brinzolamidu a perorálních inhibitorů karboanhydrázy nebylo studováno a nedoporučuje se (viz také bod 4.5).

Brinzolamid byl primárně hodnocen při současném podávání s timololem v průběhu adjuvantní terapie glaukomu. Dále byl hodnocen vliv brinzolamidu na snížení nitroočního tlaku při adjuvantní terapii s analogem prostaglandinu travoprostem. O použití brinzolamidu jako adjuvantní terapie k travoprostu nejsou k dispozici žádné dlouhodobé údaje (viz také bod 5.1).

Zkušenosti s brinzolamidem v léčbě pacientů s pseudoexfoliativním glaukomem nebo pigmentovým glaukomem jsou omezené. Těmto pacientům má být věnována zvýšená pozornost a je doporučováno časté monitorování nitroočního tlaku. Brinzolamid nebyl hodnocen u pacientů s glaukomem s úzkým úhlem a není u těchto pacientů doporučován.

Možný účinek brinzolamidu na endoteliální funkci rohovky nebyl zkoumán u pacientů s poškozenou rohovkou (především u pacientů s nízkým počtem endoteliálních buněk). Konkrétně u pacientů nosících kontaktní čočky nebyl sledován účinek, a proto se doporučuje při podávání brinzolamidu pečlivé monitorování těchto pacientů, protože inhibitory karboanhydrázy mohou ovlivnit hydrataci rohovky a nošení kontaktních čoček může zvýšit riziko poškození rohovky. Doporučuje se pečlivé monitorování pacientů s poškozenou rohovkou, například pacientů s diabetem mellitem nebo dystrofií rohovky.

Benzalkonium-chlorid, běžně používané konzervační činidlo v oftalmologických přípravcích, byl hlášen jako příčina tečkovité keratopatie a/nebo toxické ulcerativní keratopatie. Protože oční kapky přípravku Optilamid 10 mg/ml obsahují benzalkonium-chlorid, je při častém nebo dlouhodobém používání u pacientů trpících příznaky suchých očí nebo u pacientů s poškozenou rohovky nezbytné pečlivé sledování.

Přípravek Optilamid 10 mg/ml nebyl hodnocen u pacientů nosících kontaktní čočky. Přípravek Optilamid 10 mg/ml obsahuje benzalkonium-chlorid, který může vyvolávat podráždění oka, a je známo, že způsobuje změnu barvy měkkých kontaktních čoček. Kontaktu s měkkými kontaktními čočkami je třeba zabránit. Pacienti musí být poučeni, že si mají před aplikací očních kapek Optilamid 10 mg/ml čočky vyjmout, vyčkat po nakapání dávky přípravku minimálně 15 minut, a teprve potom si čočky opět nasadit.

Možný zpětný účinek (rebound effect) po ukončení léčby brinzolamidem nebyl hodnocen; očekávaný účinek na snížení nitroočního tlaku je 5-7 dnů.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost brinzolamidu u novorozenců, dětí a dospívajících ve věku 0 až 17 let nebyla stanovena a jeho použití u novorozenců, dětí a dospívajících se nedoporučuje.

4.5    Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Nebyly provedeny žádné specifické studie interakcí brinzolamidu sjinými léčivými přípravky. V klinických studiích byl brinzolamid používán současně s analogy prostaglandinu a očními přípravky obsahujícími timolol, aniž byly pozorovány nežádoucí účinky. Spojitost mezi brinzolamidem a miotiky nebo adrenergními agonisty v průběhu adjuvantní terapie glaukomu nebyla hodnocena.

Brinzolamid je inhibitor karboanhydrázy, a ačkoliv je podáván lokálně, je absorbován systémově. Při současném perorálním podávání inhibitorů karboanhydrázy byly hlášeny poruchy acidobazické rovnováhy. U pacientů používajících brinzolamid musí být zvážen potenciál k možným interakcím.

Izoenzymy cytochromu P-450, odpovědné za metabolismus brinzolamidu, jsou CYP3A4 (hlavní), CYP2A6, CYP2C8 a CYP2C9. Předpokládá se, že inhibitory CYP3A4 jako ketokonazol, itrakonazol, klotrimazol, ritonavir a troleandomycin budou inhibovat metabolismus brinzolamidu prostřednictvím izoenzymu CYP3A4. Podávají-li se souběžně inhibitory CYP3A4, doporučuje se opatrnost. Kumulace brinzolamidu je však nepravděpodobná, protože hlavní cestou vylučování jsou ledviny. Brinzolamid není inhibitorem izoenzymů cytochromu P-450.

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Údaje o očním podávání brinzolamidu těhotným ženám buď nejsou k dispozici, nebo jsou omezené. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu po systémovém podání (viz také bod 5.3). Podávání brinzolamidu v těhotenství a u žen v reprodukčním věku nepoužívajících antikoncepci se nedoporučuje.

Kojení

Není známo, zda se brinzolamid a jeho metabolity po lokálním očním podání vylučují do mateřského mléka.

Studie na zvířatech ukázaly vylučování minimálního množství brinzolamidu do mateřského mléka po perorálním podání.

Riziko pro novorozence/kojence nelze vyloučit. Je třeba zvážit přínos kojení pro dítě a přínos terapie pro ženu a rozhodnout, zda ukončit kojení nebo ukončit/přerušit terapii Optilamidem.

Fertilita

Studie s brinzolamidem na zvířatech neprokázaly žádný účinek na fertilitu. Nebyly provedeny studie hodnotící účinek lokálního očního podání brinzolamidu na fertilitu člověka.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Brinzolamid má malý vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Přechodně rozmazané vidění nebo jiné poruchy vidění mohou ovlivnit schopnost řídit nebo obsluhovat stroje (viz také bod 4.8). Dojde-li po nakapání k rozmazanému vidění, pacient musí počkat, dokud se vidění opět neprojasní, a teprve potom může řídit nebo obsluhovat stroje.

Perorální inhibitory karboanhydrázy mohou zhoršit schopnost provádět úkony vyžadující duševní bdělost a/nebo koordinaci pohybů (viz také bod 4.4 a bod 4.8).

4.8 Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu

V klinických studiích zahrnujících přes 2 732 pacientů léčených brinzolamidem v monoterapii nebo jako adjuvantní terapie k timolol-maleinátu 5 mg/ml byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky souvisejícími s léčbou dysgeuzie (6,0 %) (hořká nebo neobvyklá chuť, viz níže) a přechodně rozmazané vidění (5,4 %) po nakapání, trvající od několika sekund do několika minut (viz také bod 4.7).

Tabulkový přehled nežádoucích reakcí

Při použití brinzolamidu ve formě očních kapek, suspenze byly hlášeny následující nežádoucí účinky, které jsou roztříděny podle následujících pravidel: velmi časté (>1/10), časté (>1/100 až <1/10), méně časté (>1/1 000 až <1/100), vzácné (>1/10 000 až <1/1000), velmi vzácné (<1/10 000) nebo není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. Nežádoucí účinky byly získány z klinických studií a ze spontánních hlášení po uvedení přípravku na trh.

Třídy orgánových systémů	Preferované termíny podle MedDRA (v.15.1)
Infekce a infestace	Méně časté: nasofaryngitida, faryngitida, sinusitida Neznámé: rinitida
Poruchy krve a lymfatického systému	Méně časté: pokles počtu erytrocytů, zvýšení koncentrace chloridů v krvi
Poruchy imunitního systému	Není známo: hypersenzitivita
Poruchy metabolismu a výživy	Není známo: snížená chuť k jídlu
Psychiatrické poruchy	Méně časté: apatie, deprese, zhoršená nálada, snížení libida, noční můry, nervozita Vzácné: insomnie
Poruchy nervového systému	Méně časté: motorická dysfunkce, amnézie, závratě, parestezie, bolest hlavy Vzácné: porucha paměti, somnolence Není známo: tremor, hypestezie, ageusie
Poruchy oka	Časté: rozmazané vidění, podráždění oka, bolest oka, pocit cizího tělíska v očích, oční hyperemie Méně časté: eroze rohovky, keratitida, keratititi punctata, keratopatie, deposita v oku, skvrny na rohovce, defekt epitelu rohovky, onemocnění rohovkového epitelu, blefaritida, svědění oka, konjunktivitida, otok oka, meibomitida, oslnění, fotofobie, alergická konjunktivitida, pterygium, pigmentace skléry, astenopie, oční diskomfort, abnormální pocit v oku, keratoconjunktivitis sicca, subkonjunktivální cysta, hyperemie spojivek, svědění očního víčka, výtok z oka, tvorba krust na okraji očního víčka, zvýšené slzení Vzácné: edém rohovky, diplopie, snížená zraková ostrost, fotopsie, hypestezie oka, periorbitální edém, zvýšení nitroočního tlaku, zvýšení poměru pohárku/terče zrakového nervu Není známo: onemocnění rohovky, porucha vidění, oční alergie, madaróza, onemocnění očního víčka, erytém očního víčka

Poruchy ucha a labyrintu	Vzácné: tinitus Není známo: vertigo
Srdeční poruchy	Méně časté: kardiorespirační potíže, bradykardie, palpitace Vzácné: angina pectoris, nepravidelný srdeční rytmus Není známo: arytmie, tachykardie, hypertenze, zvýšení krevního tlaku, snížení krevního tlaku, zrychlení srdeční frekvence
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy	Méně časté: dyspnoe, epistaxe, orofaryngeální bolest, faryngolaryngeální bolest, podráždění krku, kašel v důsledku tzv. syndromu zadní rýmy, rinorea, kýchání Vzácné: bronchiální hyperreaktivita, kongesce horních cest dýchacích, kongesce vedlejších nosních dutin, nosní kongesce, kašel, sucho v nose Není známo: astma
Gastrointestinální poruchy	Časté: dysgeuzie Méně časté: ezofagitida, průjem, nauzea, zvracení, dyspepsie, bolest v nadbřišku, břišní diaskomfort, žaludeční diskomfort, flatulence, časté vyprazdňování střev, gastrointestinální poruchy, orální hypestezie, orální parestezie, sucho v ústech
Poruchy jater a žlučových cest	Není známo: abnormální testy jaterních funkcí
Poruchy kůže a podkožní tkáně	Méně časté: vyrážka, makulopapulózní vyrážka, napnutí kůže Vzácné: kopřivka, alopecie, generalizovaný pruritus Není známo: dermatitida, erytém
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně	Méně časté: bolest v zádech, svalové spasmy, myalgie Není známo: artralgie, bolest končetin
Poruchy ledvin a močových cest	Méně časté: bolest ledvin Není známo: polakisurie
Poruchy reprodukčního systému a prsu	Méně časté: erektilní dysfunkce
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace	Méně časté: bolest, hrudní diskomfort, únava, abnormální pocity Vzácné: bolest na hrudi, nervozita, astenie, podrážděnost Není známo: periferní edém, malátnost
Poranění, otravy a procedurální komplikace	Méně časté: pocit cizího tělíska v oku

Popis vybraných nežádoucích účinků

Dysgeuzie (hořká nebo neobvyklá chuť v ústech po nakapání) byla nejčastěji hlášeným systémovým nežádoucím účinkem spojovaným s použitím brinzolamidu v průběhu klinických studií. Je pravděpodobně způsobena průnikem očních kapek do nosohltanu slznými kanálky. Výskyt tohoto účinku může pomoci snížit nazolakrimální okluze nebo lehké zavření očního víčka (viz také bod 4.2).

Brinzolamid je sulfonamidovým inhibitorem karboanhydrázy se systémovou absorpcí. Se systémově podávanými inhibitory karboanhydrázy jsou obecně spojovány gastrointestinální, hematologické a metabolické účinky a působení na nervový systém a ledviny. Při lokálním podávání se mohou vyskytnout stejné typy nežádoucích účinků jako při perorálním podávání inhibitorů karboanhydrázy.

Při použití brinzolamidu jako adjuvantní terapie k travoprostu nebyly pozorovány žádné neočekávané nežádoucí účinky. Nežádoucí účinky zjištěné při adjuvantní terapii byly pozorovány u každé léčivé látky podávané samostatně.

Pediatrická populace

V malých krátkodobých klinických studiích se nežádoucí účinky vyskytly asi u 12,5 % pediatrických pacientů. Většinou se jednalo o lokální nezávažné oční reakce, například hyperemie spojivek, podráždění oka, výtok z oka a zvýšené slzení (viz také bod 5.1).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité.

Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

Webové stránky: www .sukl .cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Nebyl hlášen žádný případ předávkování.

Léčba má být symptomatická a podpůrná. Může dojít k nerovnováze elektrolytů, rozvoji acidózního stavu a možným účinkům na nervový systém. Je třeba monitorovat hladiny elektrolytů v séru (především draslíku) a hodnoty pH krve.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antiglaukomatika a miotika, inhibitory karboanhydrázy,

ATC kód: S01EC04.

Mechanismus účinku

Karboanhydráza (CA) je enzym, nacházející se v mnoha tkáních těla, včetně oka. Karboanhydráza katalyzuje reverzibilní reakci zahrnující hydrataci oxidu uhličitého a dehydrataci kyseliny uhličité.

Inhibice karboanhydrázy v ciliárních procesech oka snižuje sekreci komorové vody, pravděpodobně zpomalením tvorby hydrogenuhličitanových iontů s následným snížením transportu sodíku a tekutin. Výsledkem je snížení nitroočního tlaku, který je hlavním rizikovým faktorem v patogenezi poškození optického nervu a glaukomatózní ztráty vizuálního pole. Brinzolamid je inhibitor karboanhydrázy II (CA-II), což je převládající izoenzym v oku, s in vitro IC₅₀ 3,2 nM a Ki 0,13 nM oproti CA-II.

Klinická účinnost a bezpečnost

Byl hodnocen účinek brinzolamidu na snížení nitroočního tlaku při adjuvantní terapii s analogem prostaglandinu, travoprostem. Po 4 týdnech léčby s travoprostem byli pacienti s nitroočním tlakem >19 mm Hg randomizováni do skupin a dostávali doplňující léčbu s brinzolamidem nebo s timololem. Ve skupině s brinzolamidem bylo pozorováno další snížení průměrné hodnoty denního nitroočního tlaku o 3,2 až 3,4 mmHg a ve skupině s timololem o

3.2    až 4,2 mmHg. Ve skupinách brinzolamid/travoprost byla celkově vyšší incidence nezávažných očních nežádoucích účinků, spojených zejména s příznaky lokálního podráždění. Nežádoucí účinky byly mírné a neovlivnily celkovou četnost ukončení léčby ve studiích (viz také bod 4.8).

Klinická studie s brinzolamidem bylo provedena u 32 pediatrických pacientů mladších 6 let s diagnózou glaukomu nebo oční hypertenze. Někteří pacienti předtím ještě žádnou léčbu nitroočního tlaku nepodstoupili, ostatní dostávali jiné léčivé přípravky snižující nitrooční tlak. U pacietnů, kteří již léčivé přípravky na snížení nitroočního tlaku dostávali, nebylo požadováno, aby svou dosavadní léčbu až do zahájení monoterapie brinzolamidem přerušili.

U dosud neléčených pacientů (10 dětí) byla účinnost brinzolamidu podobná jako účinnost pozorovaná dříve u dospělých, přičemž průměrné snížení nitroočního tlaku dosahovalo až 5 mmHg oproti výchozímu stavu. U pacientů, kteří již léčivé přípravky na snížení nitroočního tlaku předtím dostávali (22 dětí), se ve skupině s brinzolamidem průměrný nitrooční tlak oproti výchozím hodnotám mírně zvýšil.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Po lokálním podání do oka se brinzolamid absorbuje do systémového oběhu. Vzhledem ke své vysoké afinitě k CA-II se brinzolamid rozsáhle distribuuje do erytrocytů a vykazuje v plné krvi dlouhý poločas (v průměru přibližně 24 týdnů). U lidí se vytváří metabolit N-desethyl-brinzolamid, který se také váže na CA a akumuluje se v erytrocytech. Tento metabolit se v přítomnosti brinzolamidu váže hlavně na CA-I. Koncentrace brinzolamidu i N-desethyl-brinzolamidu v plazmě jsou nízké a obecně pod limitem detekce (<7,5 ng/ml).

Vazba na plazmatické bílkoviny není rozsáhlá (asi 60 %). Brinzolamid se eliminuje primárně renální exkrecí (přibližně z 60 %). Asi 20 % dávky se nachází v moči ve formě metabolitu.

V    moči jsou hlavními složkami brinzolamid a N-desethyl-brinzolamid, společně se stopovými hladinami (<1%) N-desmethoxypropyl a O-desmethyl metabolitů.

Ve farmakokinetické studii s perorálním podáním dostávali zdraví dobrovolníci tobolky s 1 mg brinzolamidu dvakrát denně po dobu až 32 týdnů a pro posouzení systémové inhibice CA byla měřena její aktivita v erytrocytech.

Saturace CA-II brinzolamidem v erytrocytech bylo dosaženo do 4 týdnů (koncentrace v erytrocytech přibližně 20 pM). N-desethyl-brinzolamid se akumuloval v erytrocytech do ustáleného stavu během 20-28 týdnů a dosáhl koncentrací od 6 do 30 pM. Inhibice celkové aktivity CA v erytrocytech v ustáleném stavu byla přibližně 70-75 %.

Subjektům se středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 30-60 ml/minutu) byl perorálně podáván 1 mg brinzolamidu dvakrát denně až po dobu 54 týdnů. Do 4. týdne léčby se koncentrace brinzolamidu v erytrocytech pohybovala v rozmezí od 20 do 40 pM.

V    ustáleném stavu se koncentrace brinzolamidu a jeho metabolitu v erytrocytech pohybovaly v rozmezí 22,0-46,1, resp. 17,1-88,6 pM.

Se snižující se clearance kreatininu se koncentrace N-desethyl-brinzolamidu v erytrocytech zvyšovala a celková aktivita CA v erytrocytech snižovala, ale koncentrace brinzolamidu v erytrocytech a aktivita CA-II se nezměnily. U subjektů s nejvyšším stupněm poruchy funkce ledvin byla inhibice celkové aktivity CA vyšší, ačkoli byla nižší než 90 % aktivity v ustáleném stavu.

Ve studii s lokálním očním podáváním byly koncentrace brinzolamidu v erytrocytech v ustáleném stavu podobné jako koncentrace zjištěné v perorální studii, ale hladiny N-desethyl-brinzolamidu byly nižší. Aktivita karboanhydrázy činila přibližně 40-70 % hladiny před podáním dávky.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity a hodnocení kancerogenního potenciálu neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

Studie vývojové toxicity u králíků s perorálními dávkami brinzolamidu do 6 mg/kg/den (125násobek doporučené dávky pro oční podání u člověka) neodhalily žádné účinky na vývoj plodu i přes významnou toxicitu pro matku. Podobné studie na potkanech vedly k mírně snížené osifikaci lebky a segmentů sterna plodů samic, které dostávaly brinzolamid v dávkách 18 mg/kg/den (375násobek doporučené dávky pro oční podání u člověka), ne však v dávkách 6 mg/kg/den. K těmto nálezům docházelo při dávkách, které vyvolávaly metabolickou acidózu se sníženým přírůstkem hmotnosti u samic a sníženým hmotnosti plodu. U mláďat samic, jež dostávaly brinzolamid perorálně, byly pozorovány na dávce závislé poklesy hmotnosti plodu od mírného poklesu (zhruba 5-6 %) při dávce 2 mg/kg/den až po téměř 14 % při dávce 18 mg/kg/den. Během laktace byla dávka, která nepůsobila žádné nežádoucí účinky na potomky, 5 mg/kg/den.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Roztok benzalkonium-chloridu Mannitol (E421)

Karbomer 974P Dihydrát dinatrium-edetátu Chlorid sodný Čištěná voda

Kyselina chlorovodíková/hydroxid sodný (k úpravě pH)

6.2    Inkompatibility Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

2 roky

4 týdny po prvním otevření.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky pro uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Vnitřní obal je sterilní lahvička z polyethylenu s nízkou hustotou (LDPE) o objemu 5 ml, se sterilním kapátkem z LDPE a sterilním víčkem a kroužkem originality z polyethylenu s vysokou hustotou (HDPE).

Krabičky obsahují 1 nebo 3 lahvičky.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky na likvidaci.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

MEDANA PHARMA SA Wladyslawa Lokietka 10 98-200 Sieradz Polsko

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLA

64/252/15-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 3.6.2015

10. DATUM REVIZE TEXTU

3.6.2015

10