Navirel
Sp.zn. sukls100054/2014
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Navirel
10 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Vinorelbinum (jako tartrát) 10 mg/ml
Jedna 1 ml lahvička obsahuje celkem vinorelbinum 10 mg (jako vinorelbini bitartras). Jedna 5 ml lahvička obsahuje celkem vinorelbinum 50 mg (jako vinorelbini bitartras).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Koncentrát pro infuzní roztok.
Čirý, bezbarvý až světle žlutý roztok.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
• Jako samostatná látka u pacientů s metastatickým karcinomem prsu (stádium 4), kde léčba chemoterapií obsahující antracyklin a taxan selhala nebo není vhodná.
• Nemalobuněčný karcinom plic (stádium 3 nebo 4).
4.2 Dávkování a způsob podání
Určeno pouze k intravenóznímu podávání po vhodném naředění.
Intrathekální podání vinorelbinu může být smrtelné.
Návod pro použití a manipulaci viz bod 6.6.
• Vinorelbin se obvykle podává v dávce 25-30 mg/m2 jednou týdně.
Při kombinaci s dalšími cytostatiky je nutné převzít přesnou dávku dle léčebného protokolu.
Vinorelbin může být podáván jako pomalý bolus (6-10 minut) po rozředění ve 20-50 ml roztoku chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%) pro injekce nebo v 5% roztoku glukózy pro injekce, nebo jako krátká infuze (20-30 minut) po rozředění ve 125 ml roztoku chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%) pro injekce nebo v 5% roztoku glukózy pro injekce. Po podání musí být vždy žíla propláchnuta minimálně 250 ml fyziologického roztoku (viz bod 6.6).
Maximální tolerovaná dávka na jedno podání: 35,4 mg/m2 tělesného povrchu.
Maximální celková dávka na jedno podání: 60 mg.
Modifikace dávky:
Metabolismus a clearance vinorelbinu probíhají převážně v játrech: pouze 18,5 % je vylučováno v nezměněné formě močí. Není k dispozici žádná prospektivní studie srovnávající změněný metabolismus léčivé látky s jejími farmakodynamickými účinky pro stanovení doporučení ke snížení dávky u pacientů s poruchou funkce jater nebo ledvin.
Pacienti s poruchou funkce jater
U pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater není farmakokinetika vinorelbinu ovlivněna.
Nicméně u pacientů s těžkou poruchou funkce jater je jako preventivní opatření doporučeno snížení dávky na 20 mg/m2 a pečlivé sledování hematologických parametrů (viz bod 4.4 a 5.2).
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Vzhledem k minimálnímu vylučování ledvinami není z farmakokinetického hlediska pro snížení dávky vinorelbinu u pacientů s poruchou funkce ledvin žádný důvod.
Starší pacienti
Klinické zkušenosti nenaznačují výrazné rozdíly u starších pacientů s ohledem na odpověď na léčbu, ačkoli větší citlivost u některých z těchto pacientů nelze vyloučit. Věk farmakokinetiku vinorelbinu neovlivňuje: viz bod 5.2.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost u dětí nebyla stanovena a podávání se proto nedoporučuje.
4.3 Kontraindikace
- Známá hypersenzitivita na vinorelbin nebo jiné vinka-alkaloidy nebo na kteroukoli pomocnou látku
- Počet neutrofilů < 1500/mm3 nebo současná či nedávná závažná infekce (během posledních 2 týdnů)
- Počet trombocytů nižší než 100 000/mm3
- Těžká porucha funkce jater nesouvisející s nádorovým procesem
- V kombinaci s vakcínou proti žluté zimnici (viz bod 4.5)
- Těhotenství (viz bod 4.6)
- Kojení (viz bod 4.6)
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Zvláštní upozornění
- Vinorelbin se má podávat pod dohledem lékaře se zkušenostmi s chemoterapií.
- Vinorelbin musí být podáván pouze intravenózně. Intrathekální podání je kontraindikováno. Po podání musí být vždy žíla propláchnuta fyziologickým roztokem.
- Vinorelbin se musí podávat přesně provedenou intravenózní infuzí: Je velmi důležité zajistit, aby byla kanyla před začátkem infúze vinorelbinu přesně umístěna do žíly. Pokud vinorelbin v průběhu intravenózního podání uniká mimo žílu, může způsobit značné místní podráždění. V tomto případě musí být infuze okamžitě přerušena, žíla důkladně propláchnuta fyziologickým roztokem a zbytek dávky podán do jiné žíly. V případě extravazace mohou být intravenózně podány glukokortikoidy s cílem snížit riziko flebitidy.
- Léčba má být prováděna s pečlivým monitorováním hematologických parametrů (stanovení hladiny hemoglobinu a počtu leukocytů, granulocytů a trombocytů před každou novou injekcí). Hlavním nežádoucím účinkem limitujícím velikost dávky je neutropenie. Účinek není kumulativní. Jeho vrcholu je dosaženo během 7-14 dní po podání léčivého přípravku a je rychle reverzibilní během 5-7 dní. Jestliže je počet neutrofilů < 1500/mm3 a/nebo počet trombocytů pod 100000/mm3, musí se léčba odložit do zotavení a pacient se musí sledovat. Odložení podávání léčivého přípravku o 1 týden se očekává u přibližně 35 % případů léčby.
- Pokud pacienti vykazují příznaky naznačující infekci, je nutné ihned provést vyšetření.
- U japonské populace byla častěji hlášena intersticiální plicní choroba. U této specifické populace musí být dbáno zvláštní pozornosti.
Zvláštní opatření pro použití
- V případě významné poruchy funkce jater musí být dávka snížena: je doporučena obezřetnost a je nutné pečlivé monitorování hematologických parametrů (viz body 4.2 a 5.2).
- Při poruše funkce ledvin není vzhledem k nízké úrovni renální exkrece nutná úprava dávky (viz bod 4.2 a 5.2).
- Vinorelbin se nemá podávat současně s radioterapií, pokud terapeutické pole zahrnuje oblast jater.
- Při podávání silných inhibitorů nebo induktorů CYP3A4 je nutno postupovat opatrně z důvodu rizika ovlivnění koncentrace vinorelbinu (viz bod 4.5).
- Používání tohoto přípravku v kombinaci s itrakonazolem (jako se všemi vinka-alkaloidy) nebo fenytoinem (jako se všemi cytostatiky) se zpravidla nedoporučuje (viz bod 4.5).
- Tento přípravek je výslovně kontraindikován s vakcínou proti žluté zimnici a jeho souběžné použití s jinými živými oslabenými vakcínami se nedoporučuje (viz bod 4.5).
- Aby se zamezilo riziku bronchospasmu, především při kombinované léčbě s mitomycinem C, je třeba zvážit vhodné preventivní opatření. Ambulantní pacienty je nutné poučit, aby v případě dušnosti kontaktovali lékaře.
- Zvláštní opatrnost se doporučuje u pacientů s ischemickou chorobu srdeční v anamnéze (viz bod 4.8).
- Je nutné zamezit jakémukoli kontaktu s očima: existuje zde riziko závažného podráždění a dokonce ulcerace rohovky, pokud se léčivý přípravek do oka vystříkne pod tlakem. V případě jakéhokoli kontaktu oko neprodleně důkladně vypláchněte dostatečným množstvím fyziologického roztoku.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Interakce častá pro všechny cytotoxické léčivé přípravky
Vzhledem ke zvýšenému riziku trombózy u pacientů s nádory se u nich často používá antikoagulační léčba. Pokud j sou pacientům podávána antikoagulancia, musí být vzhledem k vysoké variabilitě koagulace mezi jednotlivci v průběhu onemocnění a možností interakce mezi perorálními antikoagulancii a protinádorovou chemoterapií zvýšena frekvence sledování INR (mezinárodní normalizovaný poměr - International Normalised Ratio).
Nedoporučované souběžné použití
Vzhledem k riziku vzniku systémového, potenciálně smrtelného onemocnění se současné podávání živých oslabených vakcín a tohoto přípravku obecně nedoporučuje. Toto riziko se zvyšuje u pacientů s imunitou již oslabenou jejich základním onemocněním. Doporučuje se používání inaktivované vakcíny, pokud existuje (poliomyelitida) (viz bod 4.4).
Kontraindikované souběžné použití
Souběžné užívání vakcíny proti žluté zimnici je kontraindikováno (viz bod 4.3).
Fenytoin: Existuje zde riziko exacerbace křečí v důsledku snížení gastrointestinální absorpce fenytoinu způsobeného cytotoxickým přípravkem nebo riziko zvýšení toxicity nebo snížení účinnosti cytotoxického přípravku vzhledem ke zvýšenému metabolismu fenytoinu v játrech.
Souběžné použití, které je třeba zohlednit
Cyklosporin, takrolimus: Je potřeba vzít v úvahu možnou nadměrnou imunosupresi s rizikem lymfoproliferace.
Interakce specifické pro vinka-alkaloidy
Nedoporučované souběžné použití
Souběžné podávání itrakonazolu se nedoporučuje vzhledem k riziku zvýšení neurotoxicky způsobené snížením metabolismu v játrech.
Souběžné použití, které je třeba zohlednit
Souběžné používání vinko-alkaloidů a mitomycinu C zvyšuje riziko bronchospazmatu a dyspnoe. Ve vzácných případech, zejména v kombinaci s mitomycinem, byly zaznamenány případy intersticiální pneumonitidy.
Vinorelbin je substrátem pro P-glykoprotein a souběžná léčba s jinými léčivými přípravky, které inhibují (například verapamil, cyklosporin, chinidin) nebo indukují tento transportní protein, může mít vliv na koncentraci vinorelbinu.
Interakce specifické pro vinorelbin
Kombinace vinorelbinu s jinými léčivými přípravky se známou toxicitou pro kostní dřeň pravděpodobně zhorší myelosupresivní nežádoucí účinky.
Vzhledem k tomu, že CYP3A4 je hlavně zapojený do metabolismu vinorelbinu, může kombinace se silnými inhibitory tohoto izoenzymu (např. itrakonazol, ketokonazol, klarithromycin, erythromycin a ritonavir) zvýšit koncentrace vinorelbinu v krvi a kombinace se silnými induktory tohoto izoenzymu (např. rifampicin, fenytoin, fenobarbital, karbamazepin a třezalka tečkovaná) může snížit koncentrace vinorelbinu v krvi.
Kombinace vinorelbinu s cisplatinou (velmi běžná kombinace) farmakokinetické parametry neovlivňuje. U kombinace vinorelbinu a cisplatiny byl však zaznamenán vyšší výskyt granulocytopenie, než u léčby samotným vinorelbinem.
V jedné klinické studii fáze I byl při spojení intravenózního podávání vinorelbinu a lapatinibu zjištěn zvýšený výskyt neutropenie stupně 3/4. V této studii byla při 3týdenním režimu doporučená dávka intravenózně podaného vinorelbinu v den 1 a den 8 22,5 mg/m2 při kombinaci s denní dávkou lapanitibu 1000 mg. Tento typ kombinace musí být podáván s opatrností.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
O podávání vinorelbinu těhotným ženám nejsou k dispozici dostatečné údaje. Studie na zvířatech ukázaly embryotoxicitu a teratogenitu (viz bod 5.3). Výsledky studií na zvířatech a farmakologické účinky léčivého přípravku naznačují, že přípravek podávaný během těhotenství může způsobit vážné vrozené vady.
Vinorelbin je v těhotenství kontraindikován (viz bod 4.3). Ženy nesmí během léčby vinorelbinem otěhotnět.
V případě životně důležité indikace léčby u těhotné pacientky je nutno provést lékařskou konzultaci ohledně rizika škodlivých účinků pro dítě.
Pokud dojde k otěhotnění během léčby, má se také zvážit poskytnutí genetického poradenství.
Ženy ve fertilním věku
Ženy ve fertilním věku musí být poučeny o používání účinné antikoncepce během léčby a ještě tři měsíce po jejím ukončení a mají informovat lékaře, pokud otěhotní.
Kojení
Není známo, zda je přípravek vylučován do lidského mateřského mléka. Vylučování vinorelbinu do mateřského mléka nebylo ve studiích na zvířatech hodnoceno. Riziko pro kojence nelze vyloučit, a proto musí být před zahájením léčby vinorelbinem kojení přerušeno (viz bod 4.3).
Fertilita
Muži, kteří podstoupí léčbu vinorelbinem, by v průběhu léčby a během šesti měsíců po jejím ukončení neměli zplodit dítě. Vzhledem k možné nevratné neplodnosti v důsledku léčby vinorelbinem se před léčbou mají poradit o možnosti uchování spermatu.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Nebyly provedeny žádné studie vlivu na schopnost řídit a obsluhovat stroje, ale na základě farmakodynamického profilu neovlivňuje vinorelbin schopnost řídit a obsluhovat stroje. Je však třeba opatrnosti u pacientů léčených vinorelbinem při zohlednění některých nežádoucích účinků léčivého přípravku.
4.8 Nežádoucí účinky
Nejčastěji hlášené nežádoucí lékové reakce jsou útlum kostní dřeně s neutropenií, anémií, neurologické poruchy a gastrointestinální toxicita s nauzeou, zvracením, stomatitidou a zácpou, přechodné zvýšení jaterních testů, alopecie a lokální flebitida.
Při kombinaci chemoterapie vinorelbinem s jinými protinádorovými léčivými přípravky je třeba zvážit, že uvedené nežádoucí účinky se mohou objevit častěji a mohou být závažnější, než nežádoucí účinky pozorované během a po monoterapii. Navíc je třeba zvážit další specifické nežádoucí účinky jiných léčivých přípravků.
Nežádoucí účinky hlášené ve více případech, jsou uvedeny dále dle třídy orgánových systémů a četnosti. Četnosti jsou definovány takto:
velmi časté (> 1/10); časté (> 1/100 až < 1/10); méně časté (> 1/1 000 až < 1/100); vzácné (> 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000).
Další nežádoucí reakce na základě zkušeností po uvedení na trh byly přidány dle klasifikace MedDRA s frekvencí: není známo.
Podrobné informace o nežádoucích reakcích: Reakce byly popsány pomocí klasifikace dle WHO (stupeň 1 = G1; stupeň 2 = G2; stupeň 3 = G3; stupeň 4 = G4; stupeň 1-4 = G1-4); stupeň 1-2 = G1-2; stupeň 3-4 = G3-4).
|
Infekce a infestace |
Časté Bakteriální infekce, virové nebo mykotické infekce v různých místech (respirační, močové, GI trakt), mírné až středně těžké a obvykle reverzibilní s odpovídající léčbou. |
|
Méně časté Těžká sepse se selháním dalších orgánů, septikémie. | |
|
Velmi vzácné Komplikovaná septikémie, fatální septikémie. |
|
Není známo Neutropenická sepse (s potenciálně fatální u 1,2 % případů). | |
|
Poruchy krve a lymfatického systému |
Velmi časté Útlum kostní dřeně způsobující hlavně neutropenii (G3: 24,3 % a G4: 27,8 % v monoterapii) reverzibilní během 5 až 7 dnů a bez kumulace v čase, anémie (G3-4: 7,4 % v monoterapii). Časté Trombocytopenie (G3-4: 2,5 %) se může objevit, ale je vzácně závažná. Není známo Febrilní neutropenie, pancytopenie. |
|
Poruchy imunitního systému |
Časté Alergické reakce (kožní reakce, respirační reakce). Není známo Systémové alergické reakce (anafylaktická reakce nebo šok, anafylaktoidní reakce, angioedém). |
|
Endokrinní poruchy |
Není známo Nepřiměřená sekrece antidiuretického hormonu (SIADH). |
|
Poruchy metabolismu a výživy |
Vzácné Závažná hyponatremie. Není známo Anorexie |
|
Poruchy nervového systému |
Velmi časté Neurologické poruchy (G3: 2,6 %; G4: 0,1 %) zahrnující ztrátu šlachově-okosticových reflexů. Slabost dolních končetin byla hlášena po delší chemoterapii. Méně časté Těžké parestezie se senzorickými a motorickými příznaky. Tyto účinky jsou obecně reverzibilní. Velmi vzácné Syndrom Guillain-Barre. |
|
Srdeční poruchy |
Vzácné Ischemická choroba srdeční jako je angina pectoris, přechodné změny elektrokardiogramu, infarkt myokardu, někdy fatální. Velmi vzácné Tachykardie, palpitace a poruchy srdečního rytmu. |
|
Cévní poruchy |
Méně časté Hypotenze, hypertenze, zrudnutí a chladné končetiny. Vzácné Těžká hypotenze, kolaps. |
|
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy |
Méně časté Dušnost a bronchospasmus se mohou objevit v souvislosti s léčbou vinorelbinem, podobně jako u jiných vinka-alkaloidů. Vzácné Byla hlášenaintersticiální plicní nemoc, někdy fatální. Velmi vzácné Dechová nedostatečnost. |
|
Gastrointestinální poruchy |
Velmi časté Hlavní příznak je zácpa (G 3-4: 2,7 %), která vzácně progreduje do paralytického ileu při podávání vinorelbinu jako samostatného léčivého přípravku (G3-4: 4,1 %) a v kombinaci s vinorelbinem a jinými chemoterapeutickými léčivými přípravky. Nauzea a zvracení (G1-2: 30,4 %, G3-4: 2,2 % v monoterapii; antiemetická terapie může snižovat jejich výskyt), stomatitida (G1-4: 15 % v monoterapii), esofagitida. Časté Průjem (obvykle mírný až středně těžký). Vzácné Paralytický ileus. Léčba se může obnovit po obnovení normální motility střev. Pankrestitis. |
|
Poruchy jater a žlučových cest |
Velmi časté Bylo hlášeno přechodné zvýšení jaterních testů (G1-2) bez klinických příznaků (zvýšení celkového bilirubinu, zvýšení alkalické fosfatázy, zvýšení aspartát aminotransferázy v 27,6 %, zvýšení alanin aminotransferázy v 29,3 %). |
|
Poruchy kůže a podkožní tkáně |
Velmi časté Alopecie, obvykle mírného charakteru (G3-4: 4,1 % v monoterapii). Vzácné Generalizované kožní reakce. Není známo: Syndrom palmoplantární erytrodysestézie. |
|
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně |
Časté Myalgie, artralgie, bolest čelisti. |
|
Poruchy ledvin a močových cest |
Časté Zvýšení kreatininu. |
|
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace |
Velmi časté Astenie, únava, horečka, bolest v různých místech zahrnujících bolesti na hrudi a bolesti v místě nádorů. Reakce v místě injekce mohou zahrnovat erytém, pálivou bolest, změnu barvy žíly a místní flebitis (G3-4: 3,7 % s vinorelbinem jako samostatným chemoterapeutickým přípravkem). Vzácné Nekróza v místě injekce (správné umístění intravenózní jehly nebo katétru a bolusová injekce následovaná libovolným proplachem žíly mohou tyto účinky omezit). |
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
U člověka byly hlášeny příhody akutního předávkování: Tyto případy mohou vyústit v hypoplazii kostní dřeně a jsou někdy spojeny s infekcí, horečkou a paralytickým ileem. Podpůrná léčba zahrnující krevní transfúze, růstové faktory nebo širokospektrá antibiotika se obvykle řídí rozhodnutím lékaře. Neexistuje žádné specifické antidotum.
Vzhledem k tomu, že neexistuje specifické antidotum pro intravenózní předávkování vinorelbinem, je v případě předávkování nutná symptomatická léčba, např.:
- Průběžná kontrola základních životních funkcí a pečlivé monitorování pacienta.
- Denní kontroly krevního obrazu pro sledování potřeby krevní transfúze, růstových faktorů, a pro detekci potřeby intenzívní péče a pro minimalizaci rizika infekcí.
- Opatření k zabránění vzniku nebo k léčbě paralytického ileu.
- Kontrola krevního oběhu a funkce j ater.
- V případě komplikací v důsledku infekcí mohou být nutná širokospektrá antibiotika. Při paralytickém ileu může být nutná dekomprese pomocí sondy.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: protinádorové a imunomodulační přípravky, vinka-alkaloidy ATC kód: L 01 CA 04
Vinorelbin je antineoplasticky působící látka ze skupiny vinka-alkaloidů, ale na rozdíl od všech ostatních vinka-alkaloidů podlehla katarantinová část vinorelbinu strukturální modifikaci. To na molekulární úrovni ovlivňuje dynamickou rovnováhu tubulinu v mikrotubulárním systému buňky.
Vinorelbin inhibuje polymerizaci tubulinu a váže se přednostně na mitotické mikrotubuly a ovlivňuje pouze mikrotubuly axonů ve vysokých koncentracích. Spiralizaci tubulinu indukuje v menším rozsahu než s vinkristinem. Vinorelbin blokuje mitózu ve fázi G2-M, a způsobuje tak buněčnou smrt v interfázi nebo v následující mitóze.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost vinorelbinu u dětí dosud nebyla stanovena. Klinické údaje ze dvou jednoramenných studií fáze II používajících intravenózně podávaný vinorelbin u 33 a 46 pediatrických pacientů s recidivujícími solidními nádory včetně rabdomyosarkomu, jiných sarkomů měkkých tkání, Ewingova sarkomu, liposarkomu, synoviálního sarkomu, fibrosarkomu, karcinomu centrálního nervového systému, osteosarkomu a neuroblastomu při dávkách 30 až 33,75 mg/m2 v D1 a D8 každé 3 týdny nebo jednou týdně po dobu 6 týdnů každých 8 týdnů neprokázaly žádnou významnou klinickou aktivitu. Profil toxicity byl obdobný tomu, který byl hlášený u dospělých pacientů. (viz bod 4.2).
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Po intravenózní bolusové injekci nebo infuzi u pacientů je plazmatická koncentrace vinorelbinu charakterizována tříexponenciální eliminační křivkou. Terminální eliminační fáze odráží dlouhý biologický poločas, který je větší než 40 hodin. Celková clearance vinorelbinu je vysoká (0,97 -1,26 l/h/kg).
Léčivá látka je široce distribuovaná v těle s distribučním objemem v rozmezí 25,4 - 40,1 l/kg. Vinorelbin se mírně váže na plasmatické proteiny (13,5%), ale silně na trombocyty (78%). Pro intravenózně podávaný vinorelbin až do dávky 45 mg/m2 byla prokázána lineární farmakokinetika. Vinorelbin je primárně metabolizován CYP3A4 subjednotkou cytochromu P450. Byly identifikovány všechny metabolity a kromě 4-O-deacetylvinorelbinu, který je hlavním metabolitem v krvi, nejsou žádné z těchto identifikovaných metabolitů aktivní.
Renální eliminace je nízká (< 20 % dávky). U člověka byly nalezeny nízké koncentrace deacetylvinorelbinu, vinorelbin je však převážně nalezen v moči v nezměněné formě. Eliminace léčivé látky probíhá hlavně biliární cestou, jak pro metabolity, tak především pro nezměněný vinorelbin.
Účinek dysfunkce ledvin na distribuci vinorelbinu nebyl studován, nicméně snížení dávky není na základě sníženého vylučování ledvinami u selhání ledvin indikováno. U pacientů s jaterními metastázami došlo ke změnám v průměrné clearance vinorelbinu pouze při postižení jater nad 75 %. U šesti pacientů s nádorovým onemocněním a se středně těžkou dysfunkcí jater (bilirubin < 2 x horní hranice normy [HHN] a aminotransferázy < 5 x HHN) léčených dávkou až 25 mg/m2 a u osmi pacientů s nádorovým onemocněním a se závažnou dysfunkcí jater (bilirubin > 2 x HHN a/nebo aminotransferázy > 5 x HHN) léčených dávkou až 20 mg/m2 korespondovala průměrná celková clearance ve dvou dílčích skupinách s hodnotou u pacientů s normální jaterní funkcí. Tyto údaje však nemusí platit pro pacienty se sníženou eliminační kapacitou jater, a proto je u pacientů s těžkou poruchou funkce jater doporučována opatrnost a je nutné pečlivé sledování hematologických parametrů (viz bod 4.2 a 4.4).
Starší pacienti
Studie vinorelbinu u starších pacientů (> 70 let) s nemalobuněčným karcinomem plic, provedená inovátorem, prokázala, že farmakokinetika vinorelbinu není ovlivněna věkem. Nicméně vzhledem k tomu, že starší pacienti jsou slabí, je nutno při zvyšování dávky vinorelbinu postupovat opatrně (viz bod 4.2).
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Limitující toxicitou u zvířat je útlum kostní dřeně. Ve studiích na zvířatech indukoval vinorelbin aneuploidii a polyploidii.
Předpokládá se, že vinorelbin může mít také genotoxické účinky u člověka (indukce aneuploidie a polyploidie).
Výsledky studií sledujících karcinogenní potenciál u myší a laboratorních potkanů byly negativní, byly však hodnoceny pouze nízké dávky.
V reprodukčních studiích byly u zvířat pozorovány účinky při subterapeutických dávkách. Byly pozorovány embryotoxické a fetotoxické účinky, jako je retardace intrauterinního vývoje a zpoždění osifikace. Teratogenní účinky (srůst obratlů, chybějící žebra) byly pozorovány při dávkách toxických pro matku. Kromě toho došlo ke snížení spermatogeneze a sekrece prostaty a semenných váčků, ale fertilita u potkanů snížena nebyla.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek
Voda na injekci
6.2 Inkompatibility
- Navirel 10 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok se nemá ředit alkalickými roztoky (riziko precipitace).
- Tento léčivý přípravek nesmí být míchán s jinými léčivými přípravky mimo těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.
6.3 Doba použitelnosti
V neotevřeném obalu: 3 roky.
Po rozředění:
Chemická a fyzikální stabilita při použití byla prokázána po 24 hodinách při teplotě 2 - 8 °C a 25 °C.
Z mikrobiologického hlediska se má přípravek použít ihned. Pokud není spotřebován ihned, jsou obvyklé skladovací časy při použití a podmínky před použitím zodpovědností uživatele a normálně nemají být delší než 24 hodin při teplotě od 2 - 8 °C, pokud bylo otevření a ředění prováděno za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte v chladničce (2 °C - 8 °C).
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Chraňte před mrazem.
Podmínky uchovávání po zředění léčivého přípravku, viz bod 6.3.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Skleněná lahvička typu I s fluoropolymerem potaženými bromobutylovými gumovými uzávěry a hlinikovou krytkou.
Velikost balení: 1 ml nebo 5 ml koncentrát v balení po 1 nebo 10 lahvičkách. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Přípravu a podávání vinorelbinu má provádět pouze školený personál. Je třeba nosit vhodné ochranné brýle, jednorázové rukavice, obličejovou masku a jednorázový oděv. Rozlitý a uniklý přípravek je nutné otřít.
Je nutné zamezit jakémukoli kontaktu s očima. Pokud se dostane roztok do styku s očima, je nutné ho okamžitě opláchnout dostatečným množstvím fyziologického roztoku.
Po přípravě je nutné jakýkoliv exponovaný povrch očistit a omýt ruce a tvář.
Neexistuje inkompatibilita mezi obsahem a nádobou na Navirel 10 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok a neutrální skleněnou lahvičkou, PVC sáčkem, vinylacetátovým sáčkem nebo infuzním setem s PVC hadičkami.
Doporučuje se podávat vinorelbin jako infuze během 6 - 10 minut po rozředění ve 20 - 50 ml roztoku chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9 %) pro injekce nebo v 5 % roztoku glukózy pro injekce, nebo jako krátká infuze (20 - 30 minut) po rozředění ve 125 ml roztoku chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9 %) pro injekce nebo v 5 % roztoku glukózy pro injekce. Po podání je nutné žílu propláchnout důkladně alespoň 250 ml isotonického roztoku.
Vinorelbin se musí podávat přísně intravenózně: Je velmi důležité zajistit, aby byla kanyla před začátkem infúze vinorelbinu přesně umístěna do žíly. Pokud dojde k extravazaci léku do okolní tkáně během podávání, může vzniknout výrazné podráždění. V takovém případě je třeba podávání zastavit, žílu propláchnout fyziologickým roztokem a zbývající dávku podat do jiné žíly.
V případě extravazace je třeba okamžitě podat i.v. glukokortikoidy, aby se snížilo riziko flebitidy. Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI medac
Gesellschaft fur klinische Spezialpraparate mbH Theaterstr. 6 22880 Wedel Německo
Tel.: +49 4103 8006-0 Fax: +49 4103 8006-100
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
44/603/05-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace:28/12/2005
Datum posledního prodloužení registrace: 26/02/2010
10. DATUM REVIZE TEXTU 05/2014