Naloxone Wzf Polfa
Příloha č. 2 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn: sukls88523/2010
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
NALOXONE WZF POLFA 400 mikrogramů/ml, injekční roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
1 ml injekčního roztoku obsahuje 400 pg naloxoni hydrochloridum ve formě naloxoni hydrochloridum dihydricum.
Pomocná látka se známým účinkem: obsahuje sodík 3,36 mg/ml.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok.
Popis přípravku: čirá, bezbarvá kapalina bez mechanických nečistot.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
• Intoxikace opioidy.
• Probuzení z anestézie vyvolané opioidy (po provedení celkové anestézie použitím opioidních analgetik).
• Zrušení útlumu dýchacího centra novorozenců vyvolaného podáním opioidních analgetik rodičce při porodu.
• Diferenciální diagnostika při podezření na otravu opioidy.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávka naloxonu i cesta podání závisí na stavu pacienta a na druhu a množství podaného opioidu.
Intoxikace opioidy
Dospělí
Obvykle se intravenózně aplikuje počáteční dávka 400 až 2 000 pg. Podle potřeby je možno intravenózní dávku opakovat každé 2-3 minuty až do návratu vědomí a vyrovnaného pravidelného dýchání. Pokud po podání 10 mg nedojde k alespoň dočasnému zlepšení dýchání a návratu vědomí, příčinou těchto příznaků pravděpodobně není předávkování opioidy.
Přípravek je možno podávat také intramuskulárně a subkutánně. V život ohrožujících stavech se přípravek podává intravenózně.
Děti
Obvykle se intravenózně podává úvodní jednorázová dávka 10 ^g/kg tělesné hmotnosti. Pokud je třeba, je možné podat dalších 100 ^g/kg tělesné hmotnosti.
Není-li možné podat naloxon intravenózně, je možné jej aplikovat intramuskulárně nebo subkutánně v rozdělených dávkách.
Probuzení z anestézie vyvolané opioidy (po provedení celkové anestézie použitím opioidních analgetik)
Dospělí
Obvykle se podá 100-200 ^g intravenózně, tj. 1,5-3 ^g na 1 kg tělesné hmotnosti. V některých případech, zvláště pokud byl použit opioid s déletrvajícím účinkem, může být nutné intramuskulární podání opakované dávky naloxonu během 1-2 hodin.
Lék je možno podat také v intravenózní infuzi.
Děti
Podává se intravenózně v dávce 10 ^g/kg tělesné hmotnosti. Pokud je třeba, je možné podat dalších 100 ^g/kg tělesné hmotnosti.
Není-li možno podat naloxon intravenózně, je možné jej aplikovat intramuskulárně nebo subkutánně v rozdělených dávkách.
Lék je možno podat také v intravenózní infuzi.
Zrušení útlumu dýchacího centra novorozenců vyvolaného podáním opioidních analgetik rodičce při porodu
Novorozenci
V případě apnoe je třeba před podáním naloxonu prověřit průchodnost dýchacích cest.
Intravenózně, intramuskulárně nebo subkutánně podat dávku 10 ^g/kg tělesné hmotnosti.
Podle potřeby je možno dávku opakovat po 2-3 minutách.
Naloxon je také možné podat intramuskulárně v jednorázové dávce 200 ^g (což je zhruba 60 ^g/kg tělesné hmotnosti).
Diferenciální diagnostika při podezření na otravu opioidy
Podání dávky 0,5 ^g/kg tělesné hmotnosti i.v. umožní zjistit, zda zástava nebo útlum dechu, obtíže s močením nebo retence moči nejsou způsobeny opioidy. Poté je možné dávku naloxonu postupně zvyšovat, čímž se zabrání podání příliš vysokých dávek.
Vysoké dávky zruší kompletně účinek opioidu včetně jeho analgetického působení a mohou také vyvolat podráždění sympatiku a kardiovaskulárního systému.
Způsob ředění přípravku v případě jeho intravenózní aplikace - viz bod 6.6.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou v bodě 6.1.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Osobám závislým na opioidech je nutno naloxon podávat s velkou opatrností vzhledem k riziku vyvolání abstinenčních příznaků.
Subjektivní a objektivní abstinenční příznaky z vysazení opioidů u fyzicky závislých osob zahrnují mezi jinými: nauzeu, zvracení, průjem, slabost, tachykardii, zvýšení arteriálního tlaku, horečka, výtok sekretu z nosu, kýchání, piloerekce, pocení, zívání, nervozitu, úzkost, podrážděnost, třes, křečovité bolesti břicha, bolest v různých částech těla. U novorozenců může vysazení opioidů kromě toho vyvolat křeče, nadměrný pláč, zesílení reflexů.
Doba působení naloxonu je kratší než doba účinku opioidů, proto existuje riziko návratu dechového útlumu a nutnosti několikahodinového sledování pacienta. Může být nutné podání dalších dávek přípravku.
Naloxon je neúčinný při léčbě dechového útlumu vyvolaného neopioidními přípravky. Zrušení dechového útlumu vyvolaného podáním buprenorfinu může být neúplné. Pokud je odpověď na podání přípravku nedostatečná, je nutno použít mechanickou ventilaci.
Náhlé zrušení účinku opioidů po chirurgickém výkonu může vyvolat nauzeu, zvracení, pocení, třes, tachykardii, vzestup krevního tlaku, křeče, komorovou tachykardii i fibrilaci komor, edém plic a srdeční zástavu, která může končit fatálně.
U pacientů po chirurgických výkonech se vyskytlo několik případů arteriální hypotenze, arteriální hypertenze, komorové tachykardie i fibrilace, plicního edému a srdeční zástavy, které v některých případech končily úmrtím, kómatem a encefalopatií.
Nebyla jednoznačně prokázána souvislost mezi podáním naloxonu a výskytem poklesu nebo vzestupu krevního tlaku, poruch srdečního rytmu a akutního plicního edému. Přesto se u osob s kardiovaskulárním onemocněním doporučuje zvýšená opatrnost.
V případě použití naloxonu je třeba zajistit možnost kyslíkové terapie a resuscitační léčby, jakož i dostupnost vybavení k provádění kardiopulmonální resuscitace.
Klinické studie bezpečnosti a účinnosti naloxonu u pacientů s renální nedostatečností nebyly provedeny, proto se při podávání přípravku těmto pacientům doporučuje zvýšená opatrnost a monitorování.
Bylo zjištěno, že po podání naloxonu pacientům s jaterní cirhózou byla jeho hladina v séru šestkrát vyšší než u osob bez onemocnění jater. Kromě toho bylo zjištěno, že naloxon u těchto pacientů působil diureticky. Proto se doporučuje opatrnost při podávání naloxonu pacientům s jaterními chorobami.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Naloxon je třeba s opatrností podávat pacientům, u nichž je jistota nebo podezření, že jsou fyzicky závislí na opioidech, jakož i novorozencům, jejichž matky mají závislost na opioidech v anamnéze.
V těchto případech může náhlé a úplné zrušení narkotických účinků vyvolat akutní abstinenční syndrom.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení Podávání přípravku v těhotenství
Studie prováděné na zvířatech neprokázaly škodlivý vliv na vývoj embrya a plodu, průběh těhotenství a vývoj v peri- a postnatálním období.
Náležitě zdokumentované studie účinku léku u těhotných žen nebyly provedeny. U těhotných žen se závislostí na opioidech nebo s podezřením na ni je třeba před podáním naloxonu zvážit poměr prospěchu a rizika, neboť závislost matky může být provázena závislostí plodu. V takovém případě je nutné monitorování novorozence z hlediska dechové frekvence a příznaků vysazení opioidů.
Přípravek je možno použít u těhotných žen výhradně v případě nezbytné nutnosti.
Použití přípravku během porodu
Naloxon je možno podat ve druhé fázi porodu za účelem zrušení dechového útlumu po použití opioidů v porodní anestézii.
Použití přípravku v době kojení
Není známo, zda naloxon proniká do mateřského mléka. Při použití u kojících žen je třeba zachovat zvláštní opatrnost.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Řídit vozidla a obsluhovat stroje je pacientům zakázáno.
4.8 Nežádoucí účinky
Psychiatrické poruchy
Neklid
Agitovanost
Nervozita, neklid, podrážděnost a agitovanost se vyskytovaly u osob fyzicky závislých na opioidech po náhlém zrušení účinku opioidů a byly součástí akutního abstinenčního syndromu.
Podání vysokých dávek naloxonu v pooperačním období může způsobit eliminaci analgetického účinku a vyvolat agitovanost.
Poruchy nervového systému
Křeče
Parestézie
Pocení
Piloerekce
Encefalopatie
Třes a křeče se objevovaly po náhlém zrušení útlumu způsobeném opioidy.
Encefalopatie byla někdy zaznamenána v pooperačním období jako následek těžkých poruch kardiovaskulárního a dýchacího systému.
Srdeční poruchy Komorová tachykardie Tachykardie Fibrilace komor Srdeční zástava
Ke komorové tachykardii, fibrilaci komor, srdeční zástavě docházelo v pooperačním období a v případě prudkého zrušení útlumu vyvolaného opioidy.
Cévní poruchy Arteriální hypotenze Arteriální hypertenze
Arteriální hypotenze, arteriální hypertenze a poruchy srdečního rytmu (včetně komorové tachykardie a fibrilace) se vyskytly především v pooperačním období a někdy měly za následek encefalopatii, bezvědomí a úmrtí.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Sekrece z nosu
Kýchání
Edém plic
Sekrece z nosu, kýchání se vyskytly u osob fyzicky závislých na opioidech po náhlém zrušení účinků opioidů a byly součástí akutního abstinenčního syndromu.
Edém plic byl zaznamenán u pacientů v pooperačním období a v případě náhlého zrušení útlumu způsobeného opioidy.
Gastrointestinální poruchy Průjem
Průjem se vyskytl u osob fyzicky závislých na opioidech po náhlém zrušení účinku opioidů a byl součástí akutního abstinenčního syndromu.
Nauzea a zvracení byly zaznamenány u pacientů v případě náhlého zrušení útlumu vyvolaného opioidy a v případě akutního abstinenčního syndromu, jehož příčinou bylo náhlé zrušení účinku opioidů u osob fyzicky závislých na opioidech.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Bolesti v různých částech těla
Křečovité bolesti břicha
Zívání
Slabost
Nadměrný pláč a zesílení reflexů Zrušení analgetického účinku
Křeče, nadměrný pláč a zesílení reflexů bylo zaznamenáno u novorozenců po vysazení opioidů.
Zrušení analgetického účinku bylo zaznamenáno po podání příliš velkých dávek naloxonu u pacientů po chirurgických zákrocích.
4.9 Předávkování
Nebyly hlášeny žádné případy předávkování po použití naloxonu. Avšak po podání nadbytečně velké dávky byly pozorovány projevy nauzey, zvracení, zimnice a hyperventilace. Tyto případné projevy je třeba léčit symptomaticky (v podmínkách intenzívní péče).
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antidota, ATC kód: V03AB15
Naloxon je antagonista opioidních receptorů bez agonistického účinku a bez jiných morfinu podobných vlastností typických pro jiné antagonisty opioidních receptorů. V případě nepřítomnosti opioidů nebo agonistického účinku smíšených agonistů-antagonistů na opioidní receptory prakticky nevykazuje žádnou farmakologickou aktivitu.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Účinek naloxonu nastupuje během 2 minut po intravenózním podání, a o něco později po podání intramuskulárním nebo subkutánním.
Délka účinku naloxonu je závislá na dávce a cestě podání - po intramuskulárním podání je účinek delší než po podání intravenózním. Prodleva mezi dalšími dávkami naloxonu je také závislá na množství, typu a cestě podání opioidu, jehož účinek chceme zrušit.
Rychlost podání přípravku je třeba přizpůsobit individuálně podle odpovědi pacienta na infuzi naloxonu a s přihlédnutím k dříve podaným jednorázovým dávkám.
Po parenterálním podání se naloxon rychle v organizmu distribuuje.
Naloxon je metabolizován v játrech, především konjugací s kyselinou glukuronovou, a následně je vylučován močí.
U dospělých je střední biologický poločas v séru 64 +/- 12 minut.
U novorozenců je střední biologický poločas v plazmě 3,1 +/-0,5 hodiny po aplikaci do pupeční žíly.
U předčasně narozených je střední biologický poločas v séru 51,8 +/- 9,2 minut.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Studie na zvířatech na kancerogenitu naloxonu nebyly provedeny.
V Amesově testu mutagenity a v testu chromozomálních aberací na lidských lymfocytech in vitro byly výsledky lehce pozitivní, a v testu mutagenity HGPRT in vitro na buňkách V79 křečka čínského a v testu chromozomálních aberací kostní dřeně potkana in vivo negativní.
Studie vlivu na fertilitu provedené u myší a potkanů, kterým se podávala dávka 50krát vyšší než dávka obvykle užívaná u lidí (10 mg denně) neprokázaly poruchy fertility, přímé nebo nepřímé škodlivé účinky na vývoj embrya, plodu, průběh březosti a vývoj v období perinatálním a postnatálním.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Chlorid sodný
Kyselina chlorovodíková 10% (na úpravu pH)
Voda na injekci
6.2 Inkompatibility
Přípravek Naloxone WZF Polfa se nesmí podávat v infuzi současně s jinými léky.
Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které j sou uvedeny v bodě 6.6.
6.3 Doba použitelnosti 4 roky
Po otevření přípravek okamžitě spotřebujte.
Po naředění přípravek okamžitě spotřebujte.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Chraňte před mrazem. Uchovávejte ampulky v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Podmínky pro uchovávání naředěného přípravku viz bod 6.3.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Ampulky z bezbarvého skla v krabičce.
10 ampulek o obsahu 1 ml
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Přípravek se podává intravenózně, intramuskulárně nebo subkutánně, nebo v intravenózní infuzi po předchozím naředění.
Pouze pro jednorázové podání. Část obsahu nepoužitá okamžitě po otevření musí být zlikvidována.
V případě intravenózní infuze se roztok naředí v 0,9% roztoku NaCl nebo 5% roztoku glukózy následujícím způsobem: 2 000 pg (5 ml roztoku o koncentraci naloxonu 400 pg /ml) v 500 ml rozpouštědla.
Takto získaný roztok obsahuje 4 pg naloxonu v 1 ml.
Roztok se musí připravit těsně před podáním. Nespotřebovaný roztok pro infuzi musí být zlikvidován. Všechen nepoužitý přípravek a odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Warszawskie Zaklady Farmaceutyczne Polfa S.A. ul. Karolkowa 22/24; 01-207 Warszawa, Polsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
19/228/90-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 1. 10. 1990 Datum posledního prodloužení: 28.11.2012
10. DATUM REVIZE TEXTU
28.11.2012
7/7