Sp.zn.sukls171657/2015

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Methylprednisolon Teva 40 mg Methylprednisolon Teva 125 mg Methylprednisolon Teva 500 mg Methylprednisolon Teva 1000 mg

Prášek pro injekční roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Methylprednisolon Teva 40 mg:

Jedna lahvička prášku obsahuje methylprednisoloni natrii succinas 53,0 mg ekvivalentní methylprednisolonum 40 mg. Jeden ml rekonstituovaného roztoku obsahuje methylprednisolonum 40 mg.

Pomocné látky se známým účinkem:

Jedna lahvička obsahuje 0,348 mmol (8,01 mg) sodíku.

Methylprednisolon Teva 125 mg:

Jedna    lahvička    prášku    obsahuje    methylprednisoloni    natrii    succinas    165,7    mg    ekvivalentní

methylprednisolonum 125 mg. Jeden ml rekonstituovaného roztoku obsahuje methylprednisolonum

62.5    mg.

Pomocné látky se známým účinkem:

Jedna lahvička obsahuje 0,307 mmol (7,07 mg) sodíku.

Methylprednisolon Teva 500 mg:

Jedna    lahvička    prášku    obsahuje    methylprednisoloni    natrii    succinas    662,9    mg    ekvivalentní

methylprednisolonum 500 mg. Jeden ml rekonstituovaného roztoku obsahuje methylprednisolonum

62.5    mg.

Pomocné látky se známým účinkem:

Jedna lahvička obsahuje 1,229 mmol (28,3 mg) sodíku.

Methylprednisolon Teva 1000 mg:

Jedna    lahvička    prášku    obsahuje    methylprednisoloni    natrii    succinas    1326    mg    ekvivalentní

methylprednisolonum 1000 mg. Jeden ml rekonstituovaného roztoku obsahuje methylprednisolonum

62.5    mg.

Pomocné látky se známým účinkem:

Jedna lahvička obsahuje 2,459 mmol (56,6 mg) sodíku.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.    LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro injekční roztok

Bílý nebo téměř bílý, sterilní, lyofilizovaný prášek.

Rekonstituovaný roztok:

Čirý a bezbarvý nebo světle hnědý roztok. pH: 7,0 - 8,0

Osmolalita:    541,5 - 598,5 mOsmol/kg pro sílu 40 mg

294,5 - 325,5 mOsmol/kg pro síly 125 mg, 500 mg, 1000 mg

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Methylprednisolon Teva je indikován k léčbě jakéhokoli stavu, při kterém je vyžadován rychlý a intenzivní účinek kortikosteroidů:

-    Dermatologická onemocnění

Závažná erythema multiforme (Stevens-Johnsonův syndrom)

-    Alergické stavy Asthma bronchiale

Závažná sezónní nebo celoroční alergická rhinitida

Angineurotický edém

Anafylaxe

-    Gastrointestinální onemocnění Ulcerózní kolitida Crohnova nemoc

-    Respirační onemocnění Aspirace žaludečního obsahu

Fulminantní nebo diseminovaná tuberkulóza (současně s příslušnou antituberkulózní chemoterapií)

-    Neurologická onemocnění

Mozkový edém způsobený mozkovým nádorem

Akutní exacerbace roztroušené sklerózy založená na střídání relapsů a remisí.

-    Různé

Tuberkulózní meningitida (současně s příslušnou antituberkulózní chemoterapií)

Transplantace

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Methylprednisolon se může podávat intravenózně nebo intramuskulámě, v naléhavých případech se upřednostňuje intravenózní injekce aplikovaná během přiměřeného časového intervalu.

Intravenózní podávání Methylprednisolonu ve vysokých dávkách má být aplikováno po dobu alespoň 30 minut. Dávky do 250 mg mají být intravenózně podávány po dobu alespoň 5 minut.

Nežádoucí účinky mohou být minimalizovány používáním nejnižší účinné dávky po co nejkratší dobu (viz bod 4.4).

Dospělí

Dávka se může lišit v závislosti na závažnosti onemocnění; úvodní dávka se bude pohybovat v rozmezí 10 až 500 mg. Při léčbě reakcí odmítnutí štěpu následujících po transplantaci mohou být vyžadovány dávky až 1 g/den. Ačkoliv se dávky a protokoly jednotlivých studií používajících methylprednisoloni natrii succinas k léčbě reakcí odmítnutí štěpu liší, publikované literární údaje podporují užití dávek v těchto hladinách. Pro akutní rejekci se nejběžněji používají dávky 500 mg až 1 g. Vzhledem k tomu, že dlouhodobé vysoké dávky kortikosteroidní léčby mohou způsobit závažné kortikosteroidy indukované nežádoucí účinky (viz body 4.4 a 4.8), má být léčba těmito dávkami omezena na období 48 - 72 hodin, než dojde ke stabilizaci stavu pacienta.

Pediatrická populace

Při léčbě indikací vyžadujících vysoké dávky, jako jsou hematologická, revmatologická, renální a dermatologická onemocnění, jsou doporučeny dávky 30 mg/kg/den až maximálně 1 g/den. Toto dávkování je možné opakovat třikrát, buď denně, nebo obden. Při léčbě reakcí odmítnutí štěpu následujících po transplantaci jsou doporučeny dávky 1 0 až 20 mg/kg/den po dobu až 3 dnů, s maximální dávkou 1g denně. Při léčbě astmatického stavu je doporučeno dávkování 1 až 4 mg/kg/den během 1-3 dnů.

Starší lidé:

Methylprednisolon je primárně určen pro akutní krátkodobé stavy. Neexistují žádné informace naznačující, že by bylo nutné měnit dávkování u starších lidí. Přesto má být léčba starších pacientů plánována s ohledem na mnohem závažnější následky častých nežádoucích účinků kortikosteroidů ve starším věku a pacienti mají být pečlivě klinicky monitorováni (viz bod 4.4).

Detailní doporučení pro dávkování u dospělých:

Při anafylaktických reakcích mají být nejprve podány adrenalin nebo noradrenalin (vzhledem k jejich okamžitému hemodynamickému účinku) a poté aplikována intravenózní injekce Methylprednisolonu (methylprednisoloni natrii succinas) a další odpovídající léčba. Existují důkazy, že kortikosteroidy jsou díky svému prodlouženému hemodynamickému účinku cenné v prevenci rekurentních atak akutních anafylaktických reakcí.

Při reakcích z přecitlivělosti je Methylprednisolon schopný poskytnout úlevu během půl hodiny až dvou hodin. U pacientů ve status asthmaticus může být Methylprednisolon intravenózně podán v dávce 40 mg, případně opakovaně podle odpovědi pacienta. U některých astmatických pacientů může být výhodné podat pomalou intravenózní kapací infuzí během hodin.

U reakcí odmítnutí štěpu následujících po transplantaci mají být k potlačení rejekční krize použity dávky až 1 g na den, s dávkami 500 mg až 1 g, které jsou nejčastěji používané v případě akutní rejekce. Léčba má pokračovat pouze během období, dokud nedojde ke stabilizaci stavu pacienta; obvykle ne déle než 48 až 72 hodin.

U mozkového edému jsou kortikosteroidy používány k redukci nebo prevenci vzniku edému souvisejícího s mozkovým nádorem (primárním nebo metastatickým).

U pacientů s edémem vyvolaným tumorem se jako důležité v předcházení rebound-zvýšení intrakraniálního tlaku ukazuje postupné snižování dávek kortikosteroidů. Pokud se po snížení dávky objeví mozkový edém (musí být vyloučeno intrakraniální krvácení), zahajuje se parenterální podávání větších dávek v kratších intervalech. Pacienti s určitými malignitami mohou potřebovat perorální kortikosteroidní terapii po období měsíců, nebo dokonce i celého života. Obdobné nebo vyšší dávky mohou být nápomocné při kontrole edému během radiační terapie.

Navrhovaná dávkovací schémata pro edémy vyvolané mozkovým tumorem:

Dávkovací	Dávka (mg)	Cesta podání	Interval	Doba trvání
schéma A (1)			v hodinách
Před operací:	20	i.m.	3-6
Během operace:	20 až 40	i.v.	každou hodinu
Po operaci:	20	i.m.	3	24 hodin
	16	i.m.	3	24 hodin
	12	i.m.	3	24 hodin
	8	i.m.	3	24 hodin
	4	i.m.	3	24 hodin
	4	i.m.	6	24 hodin
	4	i.m.	12	24 hodin

Dávkovací	Dávka (mg)	Cesta podání	Interval	Doba trvání
schéma B (2)			v hodinách
Před operací:	40	i.m.	6	2-3
Po operaci:	40	i.m.	6	3-5

	20	po.	6	1
	12	po.	6	1
	8	po.	8	1
	4	po.	12	1
	4	po.		1

Cíl: ukončit terapii po celkem 10 dnech.

Při léčbě akutní exacerbace roztroušené sklerózy u dospělých je doporučená dávka 1 g denně po dobu 3 dnů. Methylprednisolon má být aplikován intravenózní infuzí po dobu alespoň 30 minut.

U ostatních indikací úvodní dávka kolísá mezi 10 až 500 mg, v závislosti na klinickém problému, který je léčen. Vyšší dávky mohou být vyžadovány pro krátkodobé zvládnutí závažných akutních stavů. Úvodní dávky do 250 mg mají být aplikovány intravenózně po dobu alespoň 5 minut, dávky přesahující 250 mg mají být podány intravenózně po dobu alespoň 30 minut. Následné dávky mohou být podány intravenózně nebo intramuskulárně v intervalech závisejících na pacientově odpovědi a klinickém stavu. Kortikosteroidní terapie je přídavná a neslouží jako náhrada konvenční léčby.

Způsob podání

Intravenózní nebo intramuskulární podání

Návod k rekonstituci tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

4.3 Kontraindikace

Methylprednisolon Teva je kontraindikován:

-    u pacientů se známou hypersenzitivitou na léčivou látku, jiné kortikoidy nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

-    u pacientů, kteří mají systémové mykózy, pokud není nasazeno specifické antiinfektivum, a u edému mozku při malárii

-    pro intratekální podání

Očkování živými nebo živými oslabenými vakcínami je u nemocných užívajících imunosupresívní dávky kortikosteroidů kontraindikováno.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Imunosupresivní účinek/zvýšená náchylnost k infekcím

Kortikosteroidy mohou zvýšit náchylnost k infekci, mohou maskovat některé známky infekce a během jejich podávání se mohou objevit nové infekce. Snížení zánětlivé odpovědi a imunitní funkce zvyšuje náchylnost k mykotickým, virovým a bakteriálním infekcím a jejich závažnost. Klinický obraz může být často atypický a infekce může dosáhnout pokročilého stádia, než je rozpoznána.

Osoby, užívající léky, které potlačují imunitní systém, jsou náchylnější k infekcím než zdraví jedinci. Například plané neštovice a spalničky mohou mít vážnější nebo dokonce fatální průběh u dětí s oslabenou imunitou nebo dospělých užívajících kortikosteroidy.

Zvláštní pozornost je třeba v případě planých neštovic, neboť toto za normálních okolností mírné onemocnění může mít fatální průběh u pacientů s imunosupresí. Pacienti (nebo rodiče dětí) bez zdokumentovaného onemocnění planými neštovicemi mají být poučeni, aby se vyhnuli úzkému osobnímu kontaktu s planými neštovicemi nebo infekcí herpes zoster a pokud budou vystaveni nákaze, mají vyhledat urgentní lékařskou pomoc. U exponovaných neimunizovaných pacientů, kteří dostávají systémové kortikosteroidy nebo kteří je užívali během předchozích 3 měsíců, je potřebná pasivní imunizace imunoglobulinem varicella zoster (VZIG); tu mají dostat během 10 dní od expozice planými neštovicemi. Pokud je diagnóza planých neštovic potvrzená, nemoc vyžaduje péči specialisty a urgentní léčbu. Kortikosteroidy nemají být vysazeny a je možné, že bude potřeba dávku zvýšit.

Je třeba se vyhnout expozici spalničkám. Pokud k expozici dojde, je nutné okamžitě vyhledat lékaře. Je možné, že bude nutná profylaxe normálním intramuskulárním imunoglobulinem.

Podobně je třeba veliké opatrnosti při použití kortikosteroidů u pacientů se známou nebo předpokládanou parazitární infekcí, jako je infekce Strongyloides (nematoda). U těchto pacientů může imunosuprese kortikoidy vést k superinfekci Strongyloides a k jejímu rozšíření, s rozsáhlou migrací larev. Často může dojít k závažné enterokolitidě a možné fatální Gram negativní septikémii.

Ačkoliv Methylprednisolon Teva není schválen pro žádnou šokovou indikaci, je nutné připojit následující varování. Data z klinických studií prováděných z důvodu zjištění účinnosti Methylprednisolonu Teva u septického šoku ukazují výskyt vyšší mortality u podskupiny pacientů, kteří byli do studie zařazeni se zvýšenou hladinou sérového kreatininu nebo u kterých došlo k rozvoji sekundární infekce po začátku léčby. Proto nemá být tento přípravek používán k léčbě septického syndromu nebo septického šoku.

Role kortikosteroidů u septického šoku byla sporná, časné studie uváděly jak prospěšné, tak i škodlivé účinky. V nedávné době byla doplňková léčba kortikosteroidy navrhnuta jako prospěšná u pacientů se septickým šokem, kteří trpí nedostatečností nadledvin. Nicméně jejich rutinní použití při septickém šoku se nedoporučuje. Systematické přezkoumání nepodpořilo podávání kortikoidů ve vysokých dávkách po krátkou dobu. Meta-analýzy a revize nicméně ukazují, že delší podávání (5-11 dní) nízkých dávek kortikosteroidů může vést ke snížení mortality.

Živé vakcíny nemají být pacientům s poruchou imunitní odpovědi podávány. Odpověď protilátek na jiné vakcíny může být snížena.

Použití kortikosteroidů při aktivní tuberkulóze je třeba omezit na případy fulminantní nebo diseminované tuberkulózy, kdy se kortikosteroid podává při léčbě onemocnění ve spojení s příslušným antituberkulózním režimem.

Jsou-li kortikosteroidy indikovány u pacientů s latentní tuberkulózou nebo tuberkulinovou reaktivitou, je nutné tyto pacienty pozorně sledovat, protože může dojít k reaktivaci onemocnění. Během dlouhodobé léčby kortikosteroidy mají tito pacienti dostávat chemoprofylaxi.

U pacientů léčených kortikosteroidy byl hlášen Kaposiho sarkom. Vysazení kortikosteroidů může mít za následek klinickou remisi.

Krev a lymfatický systém

Kyselina acetylsalicylová a nesteroidní protizánětlivé léky v kombinaci s kortikosteroidy je nutno používat s opatrností.

Účinky na imunitní systém

Mohou se vyskytnout alergické reakce. Po parenterální léčbě methylprednisolonem došlo ojediněle ke vzniku kožních reakcí a anafylaktických/anafylaktoidních reakcí. Je třeba, aby lékaři, podávající lék, byli na tuto možnost připraveni. Před podáním je třeba učinit řádná bezpečnostní opatření, zvláště, máli pacient v anamnéze alergii na jakýkoliv lék.

Účinky na endokrinní systém

Farmakologické dávky kortikosteroidů podávaných po delší dobu mohou vést k supresi osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny (HPA) (sekundární nedostatečnost kůry nadledvin). Stupeň a trvání vzniklé adrenokortikální nedostatečnosti jsou u pacientů rozdílné a závisí na dávce, frekvenci, čase podání a délce léčby glukokortikoidy. Tento účinek lze minimalizovat pomocí podávání přípravku obden.

Kromě toho může dojít k akutní nedostatečnosti nadledvin vedoucí k fatálnímu konci, pokud jsou glukokortikoidy vysazeny náhle.

U pacientů, kteří po více než 3 týdny dostávali vyšší dávky systémových kortikosteroidů než dávky fyziologické (přibližně 6 mg methylprednisolonu), má vysazování přípravku probíhat postupně.

Lékem vyvolaná sekundární nedostatečnost nadledvin může být tedy minimalizována postupným snižováním dávky. Způsob snižování dávky záleží převážně na tom, zda by při snížení dávky systémových kortikosteroidů mohlo dojít k recidivě onemocnění. Během vysazování je nutné klinické posouzení aktivity onemocnění. Pokud není recidiva onemocnění po vysazení systémových kortikosteroidů pravděpodobná, ale jsou obavy ohledně možného potlačení osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny (HPA), dávka systémových kortikoidů může být rychle snížena na fyziologickou dávku. Poté, co je dosaženo dávky 6 mg methyprednisolonu denně, je třeba snižovat dávku pomaleji, aby bylo umožněno obnovení HPA osy.

Při náhlém vysazení léčby systémovými kortikosteroidy, která probíhala po dobu až 3 týdnů, je vhodné zvážit, zda je recidiva onemocnění nepravděpodobná. Při náhlém vysazení dávek, které byly až 32 mg methylprednisolonu denně po dobu 3 týdnů, je u většiny pacientů nepravděpodobné, že by došlo ke klinicky významné supresi HPA-osy. U následujících skupin pacientů má být zváženo postupné vysazování léčby systémovými kortikosteroidy a to dokonce i v případě, že průběh trval tři týdny nebo i méně:

o Pacienti opakovaně léčení systémovými kortikosteroidy, zvláště po dobu delší než tři týdny

o Pokud byla krátká léčba předepsána během jednoho roku od skončení dlouhodobé terapie (měsíce nebo roky)

o U pacientů, u kterých jsou jiné důvody pro nedostatečnost kůry nadledvin než exogenní léčba kortikosteroidy.

o Podávání dávek systémových kortikosteroidů vyšších než 32 mg methylprednisolonu denně.

o Pacienti dostávající opakovaně dávky večer.

Tento typ relativní nedostatečnosti může přetrvávat měsíce po skončení léčby; proto má být v každé stresové situaci, vzniklé během tohoto období, hormonální terapie obnovena. Soli a/nebo mineralokortikoidy mají být podány souběžně, protože sekrece mineralokortikoidů může být porušena.

U pacientů léčených kortikosteroidy, kteří jsou vystaveni neobvyklému stresu, je indikována zvýšená dávka rychle účinkujících steroidů před, během a po stresové situaci.

Steroid "abstinenční syndrom", zdánlivě nesouvisející s adrenokortikální nedostatečností, se může také vyskytnout po náhlém vysazení glukokortikoidů. Tento syndrom zahrnuje příznaky, jako jsou: nechutenství, nauzea, zvracení, letargie, bolesti hlavy, horečka, bolesti kloubů, deskvamace, bolesti svalů, ztráta hmotnosti a/nebo hypotenze. Tyto účinky jsou vyvolány spíše náhlou změnou koncentrace glukokortikoidů než nízkou hladinou kortikosteroidů.

Vzhledem k tomu, že glukokortikoidy mohou vyvolat nebo zhoršit Cushingův syndrom, nesmí se podávat pacientům s Cushingovou nemocí.

U pacientů s hypotyreózou je účinek kortikosteroidů větší. Časté kontroly pacientů s hypotyreózou jsou nezbytné.

Metabolismus a výživa

Je nezbytná pravidelná kontrola pacientů s diabetem mellitem (nebo s diabetem v rodinné anamnéze). Kortikosteroidy, včetně methylprednisolonu, mohou zvýšit hladinu glukózy v krvi, zhoršit již existující diabetes a učinit náchylnými na diabetes mellitus pacienty dlouhodobě léčené kortikosteroidy.

Psychiatrické účinky

Pacienti a/nebo pečovatelé mají být upozorněni, že u systémových steroidů se mohou vyskytnout potenciálně závažné psychiatrické nežádoucí účinky (viz bod 4.8). Příznaky se zpravidla objeví během několika dní nebo týdnů po zahájení léčby. Riziko může být vyšší při vyšších dávkách/systémové expozici (viz také bod 4.5), ačkoli velikost dávky neumožňuje předpovídat nástup, typ, závažnost nebo dobu trvání reakcí. Většina reakcí se obnoví buď po snížení dávky, nebo vysazení, i když může být nezbytná specifická léčba. Pacienti/pečovatelé mají být poučeni, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud se u pacienta vyskytnou psychické příznaky, zejména pokud je podezření na depresivní náladu nebo sebevražedné myšlenky. Pacienti/pečovatelé mají dávat pozor na možné duševní poruchy, které se mohou objevit buď během, nebo bezprostředně po snižování dávky/vysazení systémových steroidů, ačkoli takové reakce byly hlášeny vzácně.

Zvláštní péče je při léčbě systémovými kortikosteroidy vyžadována u pacientů s existující nebo předchozí historií závažných afektivních poruch u nich samotných nebo u nejbližších příbuzných. Toto zahrnuje depresivní nebo maniodepresivní poruchy a předchozí steroidní psychózy.

U pacientů s existující nebo předchozí historií závažných afektivních poruch (hlavně předchozí steroidní psychózy) jsou nezbytné časté kontroly.

Účinky na nervový systém

Kortikosteroidy je třeba používat s opatrností u pacientů trpících záchvaty. U pacientů s epilepsií jsou nezbytné časté kontroly.

Kortikosteroidy je třeba používat s opatrností u pacientů s myasthenia gravis. (viz také myopatie v části Účinky na muskuloskeletální systém). U pacientů s myasthenia gravis jsou nezbytné časté kontroly.

Účinky na oči

U pacientů s glaukomem (nebo glaukomem v rodinné anamnéze) a očním herpes simplex j sou nezbytné časté kontroly vzhledem k hrozbě perforace rohovky.

Dlouhodobé užívání kortikosteroidů může způsobit posteriorní subkapsulární katarakty a nukleární katarakty (zejména u dětí), exoftalmus, nebo zvýšený nitrooční tlak, což může vést ke glaukomu s možným poškozením optického nervu. U pacientů léčených glukokortikoidy může být vznik sekundární plísňové a virové infekce oka vyšší.

Účinky na kardiovaskulární systém

Nežádoucí účinky glukokortikoidů na kardiovaskulární systém, jako je dyslipidémie a hypertenze, mohou léčené pacienty s existujícími kardiovaskulárními rizikovými faktory učinit náchylnými pro další kardiovaskulární účinky, pokud jsou podávány vysoké dávky a dlouhodobě. Proto je třeba u těchto pacientů používat kortikosteroidy uváženě a věnovat pozornost riziku změny a v případě potřeby dalšímu monitorování srdeční činnosti. Nízká dávka a střídavé podávání může snížit výskyt komplikací léčby kortikosteroidy.

Po rychlém intravenózním podání velkých dávek methylprednisolonu (více než 500 mg podaného za méně než 10 minut) byly hlášeny poruchy srdečního rytmu a/nebo cirkulační kolaps a/nebo srdeční zástava. V průběhu nebo po podání velké dávky natrium-methylprednisolon-sukcinátu byl hlášen výskyt bradykardie, jejíž výskyt nemusí být závislý na rychlosti podání nebo délky trvání infuze.

Systémové kortikosteroidy je třeba používat v případě srdečního selhání s opatrností a pouze tehdy, pokud je to nezbytně nutné.

Je nezbytné sledovat pacienty užívající kardiostimulancia, jako je dioxin, protože steroidy způsobují elektrolytovou nerovnováhu/ztrátu draslíku (viz bod 4.8).

Časté sledování je nezbytné u pacientů s městnavým srdečním selháním nebo nedávno prodělaným infarktem myokardu (byla hlášena ruptura myokardu).

Účinky na cévní systém

Steroidy je nezbytné užívat s opatrností u pacientů s hypertenzí. Je nezbytné časté sledování pacientů.

Účinky na gastrointestinální systém

Neexistuje obecná shoda, zda kortikosteroidy jsou samy o sobě zodpovědné za žaludeční vředy, které se vyskytly v průběhu léčby, nicméně léčba glukokortikoidy může maskovat příznaky žaludečního vředu, takže k perforaci nebo krvácení může dojít bez výrazných bolestí.

Při zvažování léčby systémovými kortikosteroidy je vyžadována zvláštní péče u pacientů s následujícími chorobami a jsou nezbytné časté kontroly.

Ulcerózní kolitida

Perforace, absces nebo další pyogenní infekce

Divertikulitida

Nové střevní anastomózy

Peptický vřed

Hepatobiliární účinky

Vysoké dávky kortikosteroidů mohou způsobit akutní zánět slinivky břišní.

Účinky na muskuloskeletální systém

Při zvažování použití systémových kortikosteroidů u pacientů s myasthenia gravis nebo osteoporózou (zvýšené riziko je zejména u postmenopauzálních žen) je vyžadována zvláštní péče a jsou nezbytné časté kontroly.

Osteoporóza je běžný, ale zřídka rozpoznaný nežádoucí účinek spojený s dlouhodobým užíváním vysokých dávek glukokortikoidů.

Poruchy ledvin a močových cest

Je třeba zvláštní péče při zvažování použití systémových kortikosteroidů u pacientů s nedostatečností ledvin a jsou nezbytné časté kontroly.

Vyšetření

Průměrné a vysoké dávky hydrokortizonu nebo kortizonu mohou způsobit zvýšení krevního tlaku, retenci sodíku a vody, a zvýšené vylučování draslíku. Je méně pravděpodobné, že se tyto účinky vyskytnou u syntetických derivátů, s výjimkou jejich použití ve vysokých dávkách. Dietní omezení soli a doplnění draslíku může být nezbytné. Všechny kortikoidy zvyšují vylučování vápníku.

Poranění, otravy a komplikace

Kortikosteroidy nemají být používány při řešení poranění hlavy nebo mrtvice, protože není pravděpodobný prospěch a může to být dokonce škodlivé.

Další nežádoucí účinky

Protože komplikace léčby glukokortikoidy závisí na velikosti dávky a délce léčby, je nutno v každém jednotlivém případě zvážit riziko/přínos ve vztahu k dávce a trvání léčby, zda použít denní nebo přerušovanou léčbu.

Pro kontrolu stavu má být použita nejnižší možná dávka kortikosteroidu, a pokud je možné snížení dávky, mělo by být postupné.

Použití u dětí:

Je potřeba pečlivě sledovat růst a vývoj kojenců a dětí dlouhodobě léčených kortikosteroidy. Růst může být potlačen u dětí, kterým jsou glukokortikoidy podávány dlouhodobě, denně v rozdělených dávkách a použití takového režimu má být omezeno na nejnutnější případy. Střídavé podávání glukokortikoidů obvykle zabrání vzniku nebo minimalizuje tyto nežádoucí účinky.

Kojenci a děti dlouhodobě léčené kortikosteroidy jsou více ohroženy výskytem zvýšeného nitrolebního tlaku.

Vysoké dávky kortikosteroidů můžou u dětí vyvolat zánět slinivky břišní.

Použití u starších pacientů:

Běžné nežádoucí účinky systémových kortikosteroidů mohou být u starších pacientů spojovány se závažnými následky, zvláště osteoporózou, hypertenzí, hypokalemií, diabetem, náchylností k infekcím a ztenčování kůže. Zvýšení pozornosti je doporučeno při prodloužené léčbě kortikosteroidy u starších pacientů z důvodu potenciálně zvýšeného rizika osteoporózy, stejně jako zvýšeného rizika retence tekutin s možnou následnou hypertenzí. Aby se předešlo život ohrožujícím reakcím, je u starších pacientů nutný zvýšený klinický dohled.

Methylprednisolon Teva 40 mg: Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v jedné lahvičce, tj. je v podstatě „bez sodíku“.

Methylprednisolon Teva 125 mg: Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v jedné lahvičce, tj. je v podstatě „bez sodíku“.

Methylprednisolon Teva 500 mg: Tento léčivý přípravek obsahuje 1,23 mmol sodíku (nebo 28,3 mg) v jedné lahvičce. Nutno vzít v úvahu u pacientů na dietě s nízkým obsahem sodíku.

Methylprednisolon Teva 1000 mg: Tento léčivý přípravek obsahuje 2,46 mmol sodíku (nebo 56,6 mg) v jedné lahvičce. Nutno vzít v úvahu u pacientů na dietě s nízkým obsahem sodíku.

Methylprednisolon Teva 40 mg obsahuje laktózu

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným deficitem laktasy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Methylprednisolon je substrátem pro cytochrom P450 (CYP) a je metabolizován především enzymem CYP3A4. CYP3A4 je dominantní enzym z nejpočetnější CYP podskupiny v játrech dospělých lidí. Katalyzuje 6B-hydroxylaci steroidů, hlavní fázi I metabolického kroku pro endogenní a syntetické kortikoidy. Mnoho dalších sloučenin jsou také substrátem CYP3A4, některé z nich (stejně jako jiné léky) prokázaly, že mění metabolismus glukokortikoidů indukcí (exprese) nebo inhibicí enzymu CYP3A4.

CYP3A4 INHIBITORY - léky, které inhibují aktivitu CYP3A4 obecně snižují jaterní clearance a zvyšují plazmatické koncentrace CYP3A4 léků, jako je methylprednisolon. V přítomnosti inhibitoru CYP3A4 může být potřeba titrovat dávku methylprednisolonu, aby se zabránilo vzniku steroidní toxicity.

INDUKTORY CYP3A4 - léky, které indukují aktivitu CYP3A4 obecně zvyšují jaterní clearance, což vede ke snížení plazmatické koncentrace léků, které jsou substrátem pro CYP3A4. Současné podávání může k dosažení požadovaného výsledku vyžadovat zvýšení dávky methylprednisolonu.

SUBSTRÁTY CYP3A4 - V přítomnosti jiného substrátu pro CYP3A4 může být jaterní clearance methylprednisolonu buď inhibována nebo indukována, s odpovídajícími úpravami dávkování. Je možné, že nežádoucí účinky spojené s užíváním léku samotného se mohou pravděpodobněji vyskytnout při souběžném podávání.

NON-CYP3A4 — ZPROSTŘEDKOVANÉ ÚČINKY - Další interakce a účinky, které se objevují u methylprednisolonu, jsou popsány v tabulce 2 níže.

Tabulka 2 obsahuje seznam a popis nejčastějších a/nebo klinicky významných lékových interakcí nebo účinků methylprednisolonu.

Tabulka 2. Významné lékové nebo látkové interakce/účinky s methylprednisolonem

Třída nebo typ léku	Interakce	Účinek
LÉK nebo LÁTKA
Makrolidové antibakteriální léky -    TROLEANDOMYCIN Antibakteriální -    ISONIAZID	CYP3A4 INHIBITOR	CYP3A4 INHIBITOR Může se objevit zvýšení plazmatické koncentrace methylprednisolonu. Může být potřeba titrovat dávku methylprednisolonu, aby se zabránilo vzniku steroidní toxicity.
- GRAPEFRUITOVÝ DŽUS		Navíc, je možný účinek methylprednisolonu na zvýšení rychlosti acetylace a clearance isoniazidu.
Antibiotika, antituberkulotika	CYP3A4 INDUKTOR	CYP3A4 INDUKTOR
- RIFAMPICIN
Antikonvulziva -    FENOBARBITAL -    FENYTOIN		Může se objevit snížení plazmatické koncentrace methylprednisolonu. Současné podávání může k dosažení požadovaného výsledku vyžadovat zvýšení dávky methylprednisolonu.

		budou více pravděpodobné.
Imunosupresiva -    CYKLOFOSFAMID -    TAKROLIMUS	CYP3A4 SUBSTRÁTY	CYP3A4 SUBSTRÁTY Jaterní clearance methylprednisolonu může být snížena nebo zvýšena, což může mít za následek zvýšení nebo snížení plazmatické koncentrace methylprednisolonu. Může být nezbytná odpovídající úprava dávky. Je možné, že nežádoucí příhody, vzniklé v souvislosti s užitím samotného léku, budou více pravděpodobné.
Antikoagulancia (perorální) Anticholinergika - NERVOSVALOVÉ BLOKÁTORY	Účinky nezprostředkované CYP3A4	Účinek methylprednisolonu na perorální antikoagulancia je různý. Existují hlášení o zvýšení i snížení účinku antikoagulancií podávaných souběžně s kortikosteroidy. Proto je potřeba monitorovat koagulační indexy a udržovat žádoucí antikoagulační efekt. Kortikosteroidy mohou ovlivnit anticholinergní efekt. 1)    Při souběžném podávání vysokých dávek kortikosteroidů a anticholinergik, jako nervosvalové blokátory, byla hlášena akutní myopatie. (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití, Účinky na muskuloskeletální systém, pro další informace) 2)    U pacientů užívajících kortikosteroidy byl hlášen antagonismus nervosvalového blokujícího efektu pankuronia a vekuronia. Tato interakce může být očekávána u všech konkurenčních nervosvalových blokátorů.

Kortikosteroidy snižují hypotenzivní účinek všech antihypertenziv.

Riziko hypokalemie je zvýšené, pokud jsou kortikosteroidy podávány společně s kardiálními glykosidy.

Účinek kortikosteroidů může být snížen na 3-4 dny po mifepristonu.

ínkompatibilitv

Aby se předešlo problémům s kompatibilitou a stabilitou, doporučuje se, aby se natrium-methylprednisolon-sukcinát podával odděleně od ostatních látek, které jsou podávány prostřednictvím i.v. podání. Léky, které jsou v roztoku fyzikálně nekompatibilní s natrium-methylprednisolon-sukcinátem zahrnují, ale nejsou omezeny pouze na: alopurinol sodný, doxapram-hydrochlorid, tigecyklin, diltiazem-hydrochlorid, glukonát vápenatý, vekuronium-bromid, rokuronium-bromid, cisatrakurium-besylát, glykopyrolát, propofol (pro další informace viz bod 6.2).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení Fertilita

Není prokázáno, že kortikosteroidy zhoršují fertilitu. Léčba žen kortikosteroidy může způsobit nepravidelnost menstruace.

Těhotenství

Schopnost kortikosteroidů procházet placentou se mezi jednotlivými léky liší, nicméně methylprednisolon placentou prochází.

Podávání kortikosteroidů březím zvířatům může způsobit abnormality fetálního vývoje jako je rozštěp patra, intrauterinní růstová retardace a ovlivňuje růst a vývoj mozku. Není prokázáno, že by kortikosteroidy způsobovaly zvýšený výskyt vrozených vad, jako je rozštěp patra u člověka, nicméně když jsou kortikosteroidy podávány po dlouhou dobu nebo opakovaně během těhotenství, mohou zvýšit riziko intrauterinní růstové retardace. U novorozence se v důsledku prenatální expozice kortikosteroidům může teoreticky vyskytnout hypoadrenalismus, ale obvykle se spontánně upraví po porodu a jen vzácně je klinicky významný. Stejně jako všechny léčivé látky by i kortikosteroidy měly být předepsány pouze v případech, pokud terapeutické výhody pro matku a dítě převáží možná rizika. Pokud je podání kortikosteroidů nezbytné, tak mohou být pacientky s normálním průběhem těhotenství léčeny stejným způsobem, jako kdyby nebyly gravidní.

U novorozenců matek, dlouhodobě léčených kortikosteroidy během těhotenství, byla pozorována katarakta.

Kojení

Kortikosteroidy se vylučují v malém množství do mateřského mléka, ačkoli je nepravděpodobné, že by dávky do 40 mg methylprednisolonu denně vyvolávaly systémové účinky u kojence. U dětí kojících matek, užívajících vyšší dávky než tyto, se může vyvinout určitý stupeň adrenální suprese, ale výhody kojení pravděpodobně převáží teoretické riziko.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Účinek kortikosteroidů na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyl soustavně zkoumán. Možné nežádoucí účinky po léčbě kortikoidy jsou závratě, vertigo, poruchy vidění a únava. V případě výskytu těchto potíží by pacienti neměli řídit a obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky uvedené níže jsou klasifikovány podle frekvence a systémových orgánových tříd (SOT). Frekvence jsou definovány podle následujících pravidel:

Velmi časté (>1/10), časté (>1/100 až <1/10), méně časté (>1/1000 až <1/100), vzácné (>1/10000 až <1/1000), velmi vzácné (<1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Za normálních okolností je léčba Methylprednisolonem Teva krátkodobá. Přesto je potřeba rozpoznat nežádoucí účinky související s léčbou kortikosteroidy, zejména, pokud je použita léčba vysokými dávkami (viz bod 4.4). Možné nežádoucí účinky zahrnují:

MedDRA Systémové orgánové třídy	Frekvence	Nežádoucí účinky
Infekce a infestace	Časté	Infekce (včetně zvýšené náchylnosti a závažnosti infekce s potlačením klinických příznaků a známek)
	Není známo	Oportunní infekce Rekurence dormantní tuberkulózy (viz bod 4.4)
Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a polypy)	Není známo	U pacientů dostávajících kortikosteroidní terapii byl hlášen Kaposiho sarkom. Vysazení kortikosteroidů může mít za následek klinickou remisi.
Poruchy krve a lymfatického systému	Není známo	Leukocytóza.
Poruchy imunitního systému	Není známo	Hypersenzitivita na lék (včetně anafylaktické a anafylaktoidní reakce s nebo bez oběhového kolapsu, srdeční zástavy, bronchospasmu).
Endokrinní poruchy	Časté	Cushingův syndrom
	Není známo	Hypopituitarismus (včetně suprese osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny), steroidní abstinenční syndrom (včetně horečky, myalgie, artralgie, rýmy, konjunktivitidy, bolestivých svědících kožních uzlíků a úbytek hmotnosti).
Poruchy metabolismu a výživy	Časté	Retence sodíku, retence tekutin
	Není známo	Porucha glukózové tolerance, hypokalemická alkalóza,

		dyslipidémie, zvýšená potřeba insulinu (nebo perorálních antidiabetik), záporná dusíková bilance (v důsledku katabolismu bílkovin), zvýšení močoviny v krvi, zvýšená chuť k jídlu (což může mít za následek zvýšení hmotnosti), lipomatóza.
Psychiatrické poruchy	Časté	U všech kortikosteroidů byla hlášena celá řada psychiatrických reakcí včetně afektivních poruch (jako je podrážděná, euforická, depresivní a labilní nálada, psychologická závislost a sebevražedné myšlenky), psychotické reakce (včetně mánie, bludů, halucinací a zhoršení schizofrenie), poruchy chování, podrážděnost, úzkost, poruchy spánku a kognitivní poruchy včetně zmatenosti a ztráty paměti. Reakce jsou časté a mohou se projevit u dospělých i u dětí. U dospělých je frekvence závažných reakcí přibližně 5-6%. Při vysazení kortikosteroidů byl hlášen psychologické efekty, frekvence je neznámá.
Poruchy nervového systému	Není známo	Zvýšený nitrolební tlak s edémem papily (benigní intrakraniální hypertenze), křeče, ztráta paměti, kognitivní poruchy, závratě, bolest hlavy.
Poruchy oka	Časté	Zadní subkapsulární katarakta
	Není známo	Exoftalmus, glaukom, edém papily s možným poškozením zrakového nervu, ztenčení rohovky nebo skléry, zhoršení oční virové nebo mykotické choroby.
Poruchy ucha a labyrintu	Není známo	Vertigo
Srdeční poruchy	Není známo	Městnavé srdeční selhání u disponovaných pacientů, arytmie.
Cévní poruchy	Časté	Hypertenze
	Není známo	Hypotenze, tromboembolie.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy	Není známo	Škytavka

Gastrointestinální poruchy	Časté	Peptický vřed (s možností perforace a krvácení peptického vředu)
	Není známo	Žaludeční krvácení, perforace střev, pankreatitida, peritonitida, ulcerózní ezofagitida, ezofagitida, ezofageální kandidóza, bolest břicha, břišní distenze, průjem, dyspepsie, nauzea, zvracení, může se objevit špatná chuť v ústech, zvláště při rychlém podání.
Poruchy kůže a podkožní tkáně	Časté	Periferní edém, ekchymóza, atrofie kůže (tenká křehká kůže), akné.
	Není známo	Angioedém, petechie, kožní strie, telangiektazie, kožní hypopigmentace nebo hyperpigmentace, hirsutismus, vyrážka, erytém, svědění, kopřivka, hyperhidróza.
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně	Časté	Zpomalení růstu (u dětí), osteoporóza, slabost svalů
	Není známo	Osteonekróza, patologická zlomenina, svalová atrofie, myopatie, neuropatická artropatie, artralgie, myalgie
Poruchy reprodukčního systému a prsu	Není známo	Nepravidelná menstruace, amenorea.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace	Časté	Zhoršené hojení ran
	Není známo	Reakce v místě vpichu, únava, malátnost, příznaky z vysazení -rychlé snížení dávky kortikosteroidu po dlouhodobé léčbě může vést k akutní nadledvinové nedostatečnosti, hypotenzi a smrti. Přesto je toto riziko více pravděpodobné u kortikosteroidů s indikacemi, při kterých je podávána dlouhodobá léčba (viz bod 4.4)
Vyšetření	Časté	Pokles hladiny draslíku v krvi (ztráta draslíku)
	Není známo	Zvýšení hladiny alaninaminotransferázy (ALT, SGPT), zvýšení hladiny aspartátaminotransferázy (AST, SGOT), zvýšení hladiny krevní

		alkalické fosfatázy, zvýšení nitroočního tlaku, snížená tolerance sacharidů, zvýšená hladina vápníku v moči, potlačení reakcí na kožní testy.
Poranění, otravy a procedurální komplikace	Není známo	Ruptura šlachy (hlavně Achillovy šlachy), kompresivní fraktura páteře (kompresivní fraktura obratlů)

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48,    100    41 Praha 10, webové stránky:

www .sukl .cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

Neexistuje klinický syndrom akutního předávkování kortikosteroidy. Hlášení akutní toxicity a/nebo smrti po předávkování kortikosteroidy jsou vzácné. V případě předávkování není k dispozici žádné specifické antidotum, léčba je podpůrná a symptomatická. Methylprednisolon je dialyzovatelný. Po chronickém předávkování by se mělo pozvolným snižováním dávek předcházet supresi nadledvin. V případě takové příhody může pacient vyžadovat podporu během další stresové epizody.

5.    FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Glukokortikoidy ATC kód: H02AB04

Methylprednisolon je kortikosteroid s protizánětlivou aktivitou minimálně pětkrát vyšší než hydrokortizon. Vylepšené oddělení glukokortikoidního a mineralokortikoidního účinku způsobuje snížený výskyt retence sodíku a vody.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Farmakokinetika methylprednisolonu je lineární, nezávislá na způsobu podání.

Distribuce

Methylprednisolon je významně distribuován do tkání, prochází hematoencefalickou bariérou a je vylučován do mateřského mléka. Jeho zdánlivý distribuční objem je přibližně 1,4 l/kg. Vazba methylprednisolonu na plazmatické bílkoviny u lidí je přibližně 77%.

Metabolismus

Methylprednisolon je značně vázaný na plazmatické proteiny, hlavně na globulin a méně na albumin. Jen nevázané kortikosteroidy mají farmakologický efekt na metabolismus. Metabolismus probíhá v játrech a menší množství v ledvinách. U lidí je methylprednisolon metabolizován v játrech na neaktivní metabolity, hlavně na 20a-hydroxymethylprednisolon a 20B-hydroxymethylprednisolon.

Metabolismus v játrech probíhá primárně prostřednictvím CYP3A4. (Seznam lékových interakcí založených na metabolismu zprostředkovaném CYP3A4 viz bod 4.5).

Methylprednisolon, stejně jako mnoho CYP3A4 substrátů, může být také podkladem pro ATP-kazetové vázání (ABC) transportního proteinu P-glykoprotein, který ovlivňuje tkáňovou distribuci a interakce s jinými léky.

Eliminace

Metabolity jsou vylučovány močí.

Poločas eliminace methylprednisolonu je v rozmezí 1,8 až 5,2 hodin. Celková clearance je přibližně 5 až 6 ml/min/kg. Poločas eliminace u zdravých dospělých je v rozmezí 2,4 až 3,5 hodiny a není závislý na způsobu podání.

Celková clearance po intravenózní nebo intramuskulární injekci methylprednisolonu zdravým dospělým dobrovolníkům je přibližně 15 - 16 l/hodinu. Maximální hodnoty methylprednisolonu v plazmě 33,67 mikrogramů/100 ml bylo dosaženo během 2 hodin po jednotlivé dávce 40 mg v i.m. injekci 22 dospělým dobrovolníkům.

Žádná úprava dávky není potřebná při renálním selhání. Methylprednisolon je hemodialyzovatelný.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti a toxicity po opakovaném podávání nebylo zjištěno žádné neočekávané nebezpečí. Toxicity patrné při studiích opakovaných dávek byly očekávané při dlouhodobé expozici exogenním adrenokortikálním steroidům.

V omezených studiích prováděných na bakteriích a buňkách savců nebyly pozorovány žádné známky možných genetických a chromozómových mutací. Dlouhodobé studie se zvířaty, hodnotící karcinogenní potenciál, nebyly provedeny, protože lék je určený pouze ke krátkodobé léčbě.

Kortikosteroidy se ukázaly jako teratogenní u mnoha druhů, pokud byly podány v dávkách ekvivalentních dávkám pro lidi. Reprodukční studie prováděné na zvířatech ukázaly, že glukokortikoidy jako je methylprednisolon způsobují malformace (rozštěp patra, malformace skeletu) a retardace intrauterinního růstu.

6.    FARMACEUTICKÉ    ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Hydroxid sodný

Dihydrát dihydrogenfosforečnanu sodného Hydrogenfosforečnan sodný

Monohydrát laktosy (pouze Methylprednisolon Teva 40 mg prášek pro injekční roztok).

6.2    Inkompatibility

Aby se předešlo problémům s kompatibilitou a stabilitou, nesmí být prášek methylprednisolonu míchán s jinými přípravky nebo rozpouštědly s výjimkou těch vyjmenovaných v bodě 6.6 a měl by být podáván samostatně infuzní pumpou.

6.3    Doba použitelnosti

Chemická a fyzikální stabilita byla prokázána po dobu 8 hodin při teplotě 25 °C a po dobu 24 hodin v chladničce při teplotě 2 - 8 °C.

Z mikrobiologického hlediska může být přípravek po otevření uchováván maximálně 24 hodin při teplotě 2 - 8 °C. Všechny další doby a podmínky uchovávání jsou v odpovědnosti uživatele.

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání.

Uchovávejte injekční lahvičky v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho rekonstituci jsou uvedeny v bodě 6.3.

6.5    Druh obalu a obsah balení

Methylprednisolon Teva 40 mg, prášek pro injekční roztok: bezbarvá skleněná injekční lahvička s pryžovou zátkou, hliníkový kryt a tmavě zelené plastové víčko.

Velikost balení: 1, 3, 5, 10, 50 a 100 injekčních lahviček.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení

Methylprednisolon Teva 125 mg, prášek pro injekční roztok: bezbarvá skleněná injekční lahvička s pryžovou zátkou, hliníkový kryt a oranžové plastové víčko.

Velikost balení: 1, 3, 10 a 50 lahviček.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení

Methylprednisolon Teva 500 mg, prášek pro injekční roztok: bezbarvá skleněná injekční lahvička s pryžovou zátkou, hliníkový kryt a růžové plastové víčko.

Velikost balení: 1, 3 a 10 lahviček.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení

Methylprednisolon Teva 1000 mg, prášek pro injekční roztok: bezbarvá skleněná injekční lahvička s pryžovou zátkou, hliníkový kryt a bílé plastové víčko.

Velikost balení: 1, 3 a 10 lahviček.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu.

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí!

Injekční roztok by měl být_připraven _podle následujícího _předpisu:

Před podáním musí být parenterální přípravky vždy vizuálně zkontrolovány, zda neobsahují částice nebo nedošlo ke změně zbarvení.

Zředění se provádí za použití vody na injekce.

a) Příprava injekce: Rozpouštědlo má být přidáno ke sterilnímu prášku za aseptických podmínek. Tabulka pro ředění

Přípravek	Množství rozpouštědla (ml)	Množství rozpuštěného přípravku (ml)	Koncentrace (mg/ml)
40 mg/lahvička	1	1	40

125 mg/ lahvička	2	2	62,5
500 mg/ lahvička	7,8	8	62,5
1000 mg/lahvička	15,6	16	62,5

b) Příprava infuzního roztoku: Sterilní prášek má být zředěn tak, jak je popsáno výše. Připravený roztok má být dále zředěn 5% roztokem glukózy, fyziologickým roztokem nebo 5% glukózou v 0,9% fyziologickém roztoku. Aby se předešlo problémům s kompatibilitou s ostatními přípravky, má být Methylprednisolon podáván samostatně a pouze s rozpouštědly vyjmenovanými výše.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

Komentář:

Výdej pouze na lékařský předpis.

7.    DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o., Praha, Česká republika

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Methylprednisolon Teva 40 mg: 56/613//11-C Methylprednisolon Teva 125 mg: 56/614/11-C Methylprednisolon Teva 500 mg: 56/615/11-C Methylprednisolon Teva 1000 mg: 56/374/13-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Methylprednisolon Teva 40 mg, Methylprednisolon Teva 125 mg a Methylprednisolon Teva 500 mg: 19.10.2011

Methylprednisolon Teva 1000 mg: 18.9.2013

10.    DATUM REVIZE TEXTU 25.1.2016

23 / 23