Magnegita 500 Mikromol/Ml Injekční Roztok
zastaralé informace, vyhledat novějšíSp.zn. sukls196150/2014
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Magnegita 500 mikromol/ml injekční roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
1 ml injekčního roztoku obsahuje 469 mg dimeglumini gadopentetas, tj. 500 mikromol, což odpovídá gadolinium 78,63 mg.
5 ml injekčního roztoku obsahuje 2 345 mg dimeglumini gadopentetas, tj. 500 mikromol, což odpovídá gadolinium 393,15 mg.
10 ml injekčního roztoku obsahuje 4 690 mg dimeglumini gadopentetas, tj. 500 mikromol, což odpovídá gadolinium 786,30 mg.
15 ml injekčního roztoku obsahuje 7 035 mg dimeglumini gadopentetas, tj. 500 mikromol, což odpovídá gadolinium 1 179,45 mg.
20 ml injekčního roztoku obsahuje 9 380 mg dimeglumini gadopentetas, tj. 500 mikromol, což odpovídá gadolinium 1 572,60 mg.
30 ml injekčního roztoku obsahuje 14 070 mg dimeglumini gadopentetas, tj. 500 mikromol, což odpovídá gadolinium 2 358,90 mg.
100 ml injekčního roztoku obsahuje 46 900 mg dimeglumini gadopentetas, tj. 500 mikromol, což odpovídá gadolinium 7 863,00 mg.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok.
Popis přípravku:Čirý roztok.
|
pH |
7,0 - 7,9 |
|
Viskozita [mPas] | |
|
20 °C |
4,9 |
|
O o t-- |
2,9 |
|
Osmolalita při 37 °C |
1960 |
|
[mOsm/kg H2O] |
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Tento léčivý přípravek je určen pouze pro diagnostické účely.
Magnegita je intravenózně podávaná kontrastní látka pro zobrazování lebky a páteře pomocí magnetické resonance (MR).
Magnegita se rovněž používá po intravenózním podání pro MR celého těla včetně oblasti hlavy a krku, hrudníku včetně srdce, ženských prsů, břicha (slinivky břišní a jater), retroperitoneálního prostoru (ledviny), pánve (prostata, močový měchýř a děloha) a pohybového ústrojí.
Dimeglumin-gadopentetát usnadňuje visualizaci abnormálních útvarů nebo lézí a pomáhá rozlišit zdravou a patologickou tkáň.
Dimeglumin-gadopentetát může být rovněž použit pro MR angiografii (s výjimkou koronárních artérií) k vyšetření stenóz, okluzí a kolaterál.
Specifická vyšetření v oblasti srdce zahrnují měření myokardiální perfúze za podmínek farmakologického stresu a diagnostiku životaschopnosti (tzv. „delayed enhancement“).
4.2 Dávkování a způsob použití
Způsob podání a vyšetření MR
Požadovaná dávka přípravku Magnegita by měla být podána pouze intravenózně. Je možné podání injekcí jako bolus.
Přípravek Magnegita by měl být nabrán do injekční stříkačky bezprostředně před aplikací. Pokud by měl být přípravek dávkován pomocí automatického dávkovacího přístroje, je třeba použít takový přístroj, jehož vhodnost pro tento účel je výrobcem deklarována. V takovém případě je nezbytně nutné řídit se instrukcemi výrobce zdravotnického prostředku.
Vlastní vyšetření MR má začít bezprostředně po podání kontrastní látky.
Bez ohledu na sílu magnetického pole magnetu jsou doporučené hodnoty hustoty magnetického indukčního toku pro dimeglumin-gadopentetát mezi 0,14 a 1,5 Tesla.
Vyšetření MR by mělo začít co nejdříve po podání přípravku Magnegita, s přihlédnutím k použitým sekvencím pulsů a protokolu pro vyšetření. Optimální zvýšení citlivosti je pozorováno v prvních minutách po injekci a je časově závislé na typu léze či vyšetřované tkáně. Zvýšení citlivosti obyčejně přetrvává po dobu 45 minut po injekci kontrastní látky. Pro vyšetření se zvýšenou citlivostí při použití dimeglumin-gadopentetátu jako kontrastní látky je zvláště vhodné použít skenovací sekvence s T váženými obrazy.
Přípravek je určen pouze pro jednorázové podání.
Použít lze pouze injekční roztoky bez patrných známek zhoršení jakosti (částice v roztoku, praskliny v injekční lahvičce).
Doporučení ohledně příjmu potravy
Je známo, že podání kontrastních látek pro MR může vyvolat nevolnost a zvracení. Pacient by proto neměl 2 hodiny před vyšetřením jíst.
Úzkost
U pacientů trpících pocity napětí, úzkostí a bolestí je větší riziko výskytu nežádoucích účinků nebo zhoršení reakcí způsobených kontrastními látkami. Těmto pacientům se před vyšetřením doporučuje podat sedativum.
Dávkování:
Dospělí, dospívající a děti od 2 let
Obvykle se používá dávka 0,2 ml/kg tělesné hmotnosti, která postačuje k vytvoření přiměřeného kontrastu k diagnostickému vyšetření jak lebky a páteře, tak k MR vyšetření ostatních oblastí.
Ve zvláštních případech, např. pokud navzdory negativnímu výsledku vyšetření má lékař nadále silné podezření na lézi nebo u lézí se slabou vaskularizací a/nebo malým extracelulárním prostorem, může být k vytvoření přiměřeného kontrastu třeba další dávky 0,2 - 0,4 ml/kg tělesné hmotnosti u dospělých podané do 30 minut po podání první dávky s následujícím vyšetřením MR, zvláště při skenovacích sekvencích s T váženými obrazy.
K zajištění vyšší diagnostické spolehlivosti zejména pro vyloučení metastáz nebo recidivujícího tumoru lze podat počáteční dávku 0,6 ml/kg tělesné hmotnosti.
Použitá dávka přípravku se může lišit v závislosti na použité technice vyšetření a vyšetřované oblasti těla; např. pro angiografii u dospělých pacientů může být nezbytné podat maximální dávku přípravku.
Maximální dávkou je 0,6 ml/kg tělesné hmotnosti pro dospělé a 0,4 ml/kg pro děti.
Zvláštní skupiny pacientů
Novorozenci ve věku do 4 týdnů a kojenci ve věku do 1 roku
Použití přípravku Magnegita je u novorozenců ve věku do 4 týdnů kontraindikováno (viz bod 4.3). U kojenců ve věku do 1 roku se vzhledem k nezralosti renálních funkcí smí přípravek Magnegita použít pouze po pečlivé úvaze a to v dávce nepřekračující 0,2 ml/kg tělesné hmotnosti.
Během jednoho vyšetření může být použita pouze jedna dávka.
Vzhledem k nedostatku informací o opakovaném podání není možné injekce Magnegity opakovat dříve, než interval mezi injekcemi dosáhne alespoň 7 dní.
Batolata ( 1- 2 roky)
U dětí do 2 let je doporučena dávka 0,2 ml/kg tělesné hmotnosti, což odpovídá maximální dávce pro tuto věkovou skupinu.
Požadovaná dávka přípravku Magnegita má být podána ručně, aby se vyloučilo náhodné předávkování, a nesmí být podána pomocí autoinjektoru.
Prosím, věnujte pozornost bodu 4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití (novorozenci a kojenci).
Starší pacienti (věk 65 let a starší)
Není nutná žádná úprava dávkování. U starších pacientů je potřeba postupovat opatrně (viz bod 4.4). Porucha funkce ledvin
Magnegita se nesmí podávat pacientům se závažnou poruchou funkce ledvin
(GFR < 30 ml/min/1,73 m2) a pacientům v perioperačním období transplantace jater (viz bod 4.3).
Pouze po pečlivém zvážení přínosu/rizika může být přípravek Magnegita použit u pacientů se středně
závažnou poruchou funkce ledvin (GFR 30-59 ml/min/1,73m2), a to v dávce nepřekračující 0,2 ml/kg
tělesné hmotnosti (viz bod 4.4). Během jednoho vyšetření může být podána pouze jedna
dávka. Vzhledem k nedostatku informací o opakovaném podání není možné injekce Magnegity
opakovat dříve, než interval mezi injekcemi dosáhne alespoň 7 dní.
Shrnutí doporučeného dávkování a maximálních dávek:
|
0,2 ml/kg tělesné hmotnosti |
Obvyklá dávka u dospělých, dospívajících a dětí pro MRI vyšetření lebky, páteře a celého těla |
Maximální dávka pro děti do 2 let |
|
0,4 ml/kg tělesné hmotnosti |
Složité diagnostické situace |
Maximální dávka pro děti (od 2 let) |
|
0,6 ml/kg tělesné hmotnosti |
Visualizace cév |
Maximální dávka pro dospělé |
4.3 Kontraindikace
Přecitlivělost na léčivou látku nebo jakoukoli pomocnou látku obsaženou v přípravku.
Použití přípravku Magnegita je u pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin (GFR <30ml/min/1,73m2), pacientů v perioperačním období transplantace jater a novorozenců ve věku do 4 týdnů (viz bod 4.4) kontraindikováno.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Při MR vyšetřeních mají být vzata v úvahu obvyklá bezpečnostní opatření, tzn. MR vyšetření nemá být prováděno u pacientů se srdečním stimulátorem, feromagnetickými implantáty nebo používajících insulinovou pumpu.
Přípravek Magnegita není určen pro intratekální použití a musí být použit jednorázově.
V ideálním případě by injekce měla být aplikována pacientovi v poloze vleže. Následujících 30 minut po podání přípravku by měl být pacient pod lékařským dohledem, neboť v této době je největší pravděpodobnost výskytu nežádoucích reakcí.
S ohledem na výskyt nežádoucích reakcí může být aplikace tohoto přípravku prováděna pouze tam, kde je kvalifikovaný personál s dostatečnými zkušenostmi s případy náhlých nežádoucích reakcí vyvolaných podáním kontrastních látek (např. reakcí z přecitlivělosti, záchvaty), vybavený odpovídajícími léky a zdravotnickými prostředky (např. endotracheální trubice a ventilátor).
Reakce z přecitlivělosti
Magnegita může, podobně jako ostatní kontrastní látky podávané intravenózně, vyvolat reakce z přecitlivělosti, anafylaktické reakce nebo jiné idiosynkratické reakce charakterizované kardiovaskulárními, dýchacími nebo kožními poruchami. Velmi vzácně se mohou objevit závažné reakce včetně šoku.
Většina těchto reakcí se vyskytuje do 30 minut po podání přípravku, avšak, stejně jako v případě jiných kontrastních látek, je nutno počítat s možným, třebaže vzácným, výskytem opožděných nežádoucích reakcí (po několika hodinách až dnech).
Obj eví-li se reakce z přecitlivělosti, je nutno okamžitě přerušit podávání kontrastní látky a je-li to nezbytné, zahájit intravenózní symptomatickou léčbu. Během celého vyšetření se doporučuje vložit flexibilní zavedený katétr.
U pacientů, u nichž se reakce na kontrastní látky vyskytly již dříve, s bronchiálním astmatem nebo dispozicí k alergiím v anamnéze, je třeba před aplikací přípravku Magnegita pečlivě zvážit poměr rizika a prospěchu, neboť dosavadní zkušenosti ukazují, že tito pacienti trpí reakcemi z přecitlivělosti mnohem častěji než ostatní.
Je třeba uvážit premedikaci antihistaminiky a/nebo glukokortikoidy.
Pacienti užívající beta-blokátory
Je třeba poznamenat, že u pacientů léčených beta-blokátory nemusí podání beta-agonistů, které se obvykle používají k léčbě reakcí z přecitlivělosti, vyvolat žádoucí klinickou odezvu.
Pacienti s kardiovaskulárním onemocněním
U pacientů s kardiovaskulárním onemocněním (např. těžké srdeční selhání, onemocnění koronárních tepen) je větší tendence k těžkým až fatálním projevům reakcí z přecitlivělosti.
Pacienti s poruchami centrálního nervového systému
U nemocných trpících záchvatovými stavy nebo intrakraniálními lézemi je třeba počítat s větším rizikem vzniku záchvatů při vyšetření, i když tento jev byl po aplikaci dimeglumin-gadopentetátu pozorován velmi zřídka.
Zhoršená funkce ledvin
Před aplikací přípravku Magnegita musí být u všech pacientů proveden pomocí laboratorních testů skrínink zaměřený na poruchy funkce ledvin.
U pacientů s akutní nebo chronickou závažnou poruchou funkce ledvin (GFR < 30 ml/min/1,73 m2) byly v souvislosti s použitím přípravku Magnegita a některých dalších kontrastních látek s obsahem gadolinia hlášeny případy nefrogenní systémové fibrózy (NSF). Ve zvýšené míře jsou ohroženi pacienti, kteří podstupují transplantaci jater, a to proto, že incidence akutního selhání ledvin je v této skupině vysoká. Proto se Magnegita nesmí používat u pacientů se závažnou renální insuficiencí, v perioperačním období transplantace jater a u novorozenců (viz bod 4.3).
Riziko vzniku NSF u pacientů se středně závažnou poruchou funkce ledvin (GFR 3059 ml/min/1,73 m2) není známo. Proto se u pacientů se středně závažnou poruchou funkce ledvin může Magnegita použít pouze po pečlivém zvážení rizika/prospěchu.
Hemodialýza krátce po podání přípravku Magnegita může být vhodným postupem k odstranění Magnegity z těla. Neexistují důkazy na podporu zahájení hemodialýzy k prevenci nebo k léčbě
NSF u pacientů, kteří hemodialýzu dosud nepodstupují.
Novorozenci a kojenci
Použití přípravku Magnegita je u novorozenců ve věku do 4 týdnů kontraindikováno (viz bod 4.3). U kojenců ve věku do 1 roku se, vzhledem k nezralosti ledvin, smí přípravek Magnegita použít pouze po pečlivé úvaze.
Starší pacienti
U starších pacientů může být renální clearance dimeglumin-gadopentetátu zhoršená, proto je velmi důležité, aby byl u pacientů ve věku 65 let a starších proveden skrínink zaměřený na poruchy funkce ledvin.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Žádné studie interakcí s jinými léčivými přípravky nebyly prováděny.
U pacientů léčených beta-blokátory je možný častější výskyt reakcí z přecitlivělosti (viz bod 4.4). Interakce s laboratorními diagnostickými testy:
Výsledky komplexometrického stanovení železa v krevním séru mohou být přechodně (až po dobu 24 hodin od aplikace dimeglumin-gadopentetátu) sníženy kvůli přítomnosti volné kyseliny pentetové obsažené v roztoku kontrastní látky.
4.6 Těhotenství a kojení
O podávání dimeglumin-gadopentetátu těhotným ženám nejsou k dispozici žádné údaje.
Při studiích na zvířatech byla zjištěna reprodukční toxicita po opakovaném podání vysokých dávek (viz bod 5.3). Magnegita se nemá používat během těhotenství, pokud klinický stav ženy nevyžaduje použití dímeglumin-gadopentetátu.
Kojení
Není známo, jestli se dímeglumin-gadopentetát vylučuje do lidského mléka. Dostupné údaje prokazují vylučování dímeglumin-gadopentetátu do mléka u zvířat (podrobnosti viz bod 5.3). Riziko pro kojené dítě nemůže být vyloučeno. Kojení má být přerušeno minimálně po dobu 24 hodin od podání přípravku Magnegita.
4.7 Vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje
Studie hodnotící vliv přípravku na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny. Ambulantní pacienty řídící motorová vozidla nebo obsluhující stroje je třeba upozornit na možný výskyt opožděných reakcí na podání přípravku (nutkání na zvracení, hypotenze).
4.8 Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky vyskytující se v souvislosti s podáváním dimeglumin-gadopentetátu jsou obvykle mírného a přechodného charakteru. Nicméně byly zaznamenány též účinky závažné, fatální a život ohrožující.
Při použití přípravku Magnegita byly hlášeny případy nefrogenní systémové fibrózy (NSF) (viz bod 4.4).
Nejčastěji se vyskytujícími nežádoucími účinky jsou nutkání na zvracení, zvracení, bolesti hlavy, pocity závratě, bolest a pocity horka nebo chladu v místě vpichu nebo návaly horka obecně.
Četnost výskytu nežádoucích účinků zaznamenaných v poregistračním období (spontánní hlášení a klinické studie):
Odhady četnosti výskytu jsou vypracovány na základě údajů z klinických studií před a po registraci přípravku od více než 13 000 pacientů a údajů ze spontánních hlášení.
|
Třídy orgánových |
Méně časté |
Vzácné |
Není známo |
|
systémů podle |
(>1/1 000 až <1/100) |
(>1/10 000 až < 1/1 000) |
(z dostupných údajů |
|
databáze MedDRA |
nelze určit) | ||
|
Poruchy krve a lymfatického systému |
přechodné zvýšení hodnot sérového železa | ||
|
Poruchy nervového systému |
závratě, parestézie, bolesti hlavy |
podráždění, zmatenost, poruchy řeči a čichu, konvulze, třesavka, kóma, ospalost | |
|
Poruchy oka |
bolesti v očích, poruchy vidění, slzení | ||
|
Poruchy ucha a labyrintu |
bolesti uší, poruchy sluchu | ||
|
Srdeční poruchy |
klinicky významné přechodné výkyvy tepové frekvence a krevního tlaku, poruchy srdečního rytmu nebo funkce, zástava srdce | ||
|
Cévní poruchy |
vasovagální reakce, reakce krevního oběhu doprovázené periferní vasodilatací, následnou hypotenzí a synkopou, reflexní tachykardie, cyanosa vedoucí event. k bezvědomí | ||
|
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy |
přechodné výkyvy v dechové frekvenci, zkrácený dech, dušnost, zástava dechu, plicní edém | ||
|
Gastrointestinální poruchy |
bolest břicha, průjem, nechutenství, sucho v ústech, salivace |
|
Třídy orgánových systémů podle databáze MedDRA |
Méně časté (>1/1 000 až <1/100) |
Vzácné (>1/10 000 až < 1/1 000) |
Není známo (z dostupných údajů nelze určit) |
|
Poruchy jater a žlučových cest |
přechodné zvýšení hladin jaterních enzymů a bilirubinu | ||
|
Poruchy kůže a podkožní tkáně |
erytém a nával horkosti v důsledku vasodilatace, exantém | ||
|
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně |
bolesti zad, artralgie | ||
|
Poruchy ledvin a močových cest |
inkontinence moči, nutkání na močení, u pacientů s poškozenou funkcí ledvin zvýšené hodnoty sérového kreatininu a akutní selhání ledvin |
|
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace |
pocity horka |
bolesti hrudníku, nevolnost, mrazení, pocení, astenie, změny v tělesné teplotě, horečka, výrony s lokální bolestivostí, pocit chladu, mírný pocit horka a otok, zánět, nekróza tkáně, zánět žil a thromboflebitida |
byly hlášeny případy nefrogenní systémové fibrózy (NSF) |
|
Poruchy imunitního systému |
reakce z přecitlivělosti / anafylaktické reakce, angioedém, konjunktivitida, kašel, svědění, rýma, kýchání, kopřivka, bronchospasmus, otok hrtanu/hltanu, hypotenze, šok |
Anafylaktické reakce se mohou vyskytnout nezávisle na dávce a způsobu podání, mohou být příznaky vznikajícího šoku.
Opožděné reakce spojené s podáním kontrastní látky jsou vzácné (viz bod 4.4).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Nebyl zaznamenán žádný případ předávkování.
Po dobu dosavadního klinického používání přípravku nebyly zaznamenány žádné známky sekundární intoxikace po předávkování.
Náhodné předávkování by mohlo, vzhledem k hyperosmolalitě přípravku Magnegita, vést ke zvýšení tlaku v plicních tepnách, osmotické diuréze, hypervolémii, dehydrataci a lokální bolesti cév.
Přípravek Magnegita je možné odstranit hemodialýzou. Nastane-li intoxikace v důsledku předávkování, dimeglumin-gadopentetát lze odstranit hemodialýzou. Neexistuje však žádný důkaz podporující předpoklad, že hemodialýza je vhodná k prevenci nefrogenní systémové fibrózy (NSF).
Jelikož v přípravku je obsaženo velmi málo léčivé látky a velmi malé množství se jí absorbuje v gastrointestinálním traktu (<1 %), intoxikace po náhodném perorálním užití přípravku je málo pravděpodobná.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Paramagnetická kontrastní média
ATC kód: V08CA01
Přípravek Magnegita je paramagnetickou kontrastní látkou používanou pro zobrazování magnetickou resonancí (MR). Zvýšení kontrastu působí Di-N-methyl-glukaminová sůl kyseliny gadopentetové (GdDTPA) - komplex gadolinia s kyselinou dietylentriaminpentaoctovou.
Tento chelát zkracuje spin-mřížkovou relaxační dobu aktivovaného atomového jádra, čímž při protonové magnetické resonanci s vhodnou zobrazovací sekvencí (např. metodou T1 váženého spinového echa) zvyšuje intenzitu signálu, a tudíž kontrast získávaného obrazu.
Dimeglumin-gadopentetát závisí pouze zanedbatelně na intenzitě magnetického pole.
Bylo zjištěno, že dimeglumin-gadopentetát se neváže významnou měrou na proteiny ani nezpůsobuje inhibici enzymů (Na+- a K+-ATPasy v srdečním svalu). Látka je vylučována ledvinami glomerulární filtrací. Nežádoucí účinky na funkci ledvin nebyly pozorovány.
Dimeglumin-gadopentetát zvyšuje kontrast a usnadňuje visualizaci abnormálních struktur nebo lézí v různých částech těla včetně CNS. Dimeglumin-gadopentetát neprochází intaktní hematoencefalickou bariérou. V případech, kdy je tato bariéra porušena, podání dimeglumin-gadopentetátu může zlepšit visualizaci patologických změn a lézí s abnormální vaskularitou (nebo lézí, které jsou pravděpodobně příčinou abnormalit v hematoencefalické bariéře) v mozku (intrakraniální léze), páteři a přilehlých tkáních, stejně jako lézí v oblasti hrudníku, pánevních dutin a v retroperitoneálních prostorech. Látka rovněž zlepšuje zobrazení hranic nádoru, a tak pomáhá určit míru jeho invazívnosti. Dimeglumin-gadopentetát se nekumuluje v normální mozkové tkáni nebo v lézích bez abnormální vaskularity (např. v cystách, v zahojených pooperačních jizvách). Zvýšení signálu není patrné u všech patologických procesů. Například se nedaří touto metodou dosáhnout zesíleného obrazu některých typů zhoubných bujení nízkého stupně rozvoje nebo inaktivních sklerotických ložisek při roztroušené skleróze. Přípravek Magnegita je tudíž vhodný pro použití v diferenciální diagnóze (k rozlišení, zda se jedná o zdravou či patologickou tkáň, určení odlišných patologických struktur a k rozlišení mezi nádorem, recidivujícím nádorem a zjizvenou tkání po léčebném zásahu).
Při použití vyšších koncentrací dimeglumin-gadopentetátu byl po delší inkubaci in vitro zjištěn jeho nepatrný vliv na morfologii erytrocytů. Z toho plyne, že po intravenózním podání dimeglumin-gadopentetátu může nastat reversibilní mírná intravazální hemolýza, což by mohlo vysvětlit příležitostně pozorované mírné zvýšení hladiny sérového bilirubinu a železa během prvních několika hodin po injekci.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Dimeglumin-gadopentetát se v organismu chová podobně jako jiné hydrofilní a biologicky inertní sloučeniny (např. mannitol, inulin). V klinických studiích bylo zjištěno, že jeho farmakokinetika je nezávislá na dávce.
Distribuce
Léčivá látka je po intravenózním podání rychle distribuována v extracelulárním prostoru.
Při studiích na potkanech a psech bylo po sedmi dnech od intravenózní aplikace nalezeno méně než 1 % aplikované dávky radioaktivně značeného dimeglumin-gadopentetátu; z čehož největší množství bylo v ledvinách ve formě nezměněného komplexu gadolinia.
Není zřejmé, že by dimeglumin-gadopentetát procházel intaktní hematoencefalickou nebo hematotestikulární bariérou. Malé množství prochází placentální bariérou, ale je rychle vylučováno organismem plodu.
U dávek nižších nebo rovných 250 mikromol dimeglumin-gadopentetátu/kg tělesné hmotnosti (tj. 0,5 ml injekčního roztoku/kg) klesají jeho koncentrace v plasmě po distribuční fázi (během několik málo minut po podání) s biologickým poločasem 90 minut, což je rychlost totožná s rychlostí vylučování ledvinami. U dávky 100 mikromol dimeglumin-gadopentetátu/kg (tj. 0,2 ml injekčního roztoku/kg) tělesné hmotnosti byla po třech minutách od aplikace zjištěna koncentrace 0,6 mmol/l a po 60 minutách 0,24 mmol/l.
Metabolismus
Metabolická přeměna nebo štěpení paramagnetického iontu nebyly prokázány.
Eliminace
Dimeglumin-gadopentetát je eliminován v nezměněné formě ledvinami glomerulámí filtrací. Podíl mimoledvinové exkrece je velmi malý.
Za 6 hodin po injekci bylo eliminováno močí v průměru 83 % počáteční dávky, do 24 hodin po injekci bylo vyloučeno asi 91 %. Množství vyloučené stolicí sledované po dobu až 5 dnů po injekci činilo méně než 1 % aplikované dávky. Zjištěná hodnota renální clearance dimeglumin-gadopentetátu byla přibližně 120 ml/min po korekci na 1,73 m2 povrchu těla. Tato hodnota je srovnatelná s renální clearance inulinu nebo 51Cr-EDTA.
Pacienti s omezenou funkcí ledvin
Dimeglumin-gadopentetát je plně vylučován ledvinami, dokonce i tehdy, je-li jejich funkce nepatrně nebo mírně omezena (hodnoty clearance kreatininu > 20 ml/min). Biologický poločas dimeglumin-gadopentetátu se zvyšuje se stupněm poškození renálních funkcí. Zvýšení podílu extrarenální exkrece nebylo pozorováno.
Pediatrická populace:
Ve studii s pediatrickými pacienty ve věku 2 měsíce až < 2 roky byla farmakokinetika (clearance upravená podle tělesné hmotnosti, distribuční objem, oblast pod křivkou závislosti koncentrace na čase a terminální poločas) gadopentetátu podobná farmakokinetice u dospělých.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku
Předklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti a toxicity po opakovaném podávání a genotoxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Po opakovaném podávání dimeglumin-gadopentetátu březím králičím samicím byla pozorována vývojová retardace. Experimentální testy lokální snášenlivosti dimeglumin-gadopentetátu po jednorázovém a opakovaném intravenózním podání a jednorázové intramuskulární injekci ukázaly, že náhodná paravenózní aplikace by mohla vést k mírným lokálním reakcím v místě vpichu.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Kyselina pentetová, meglumin, voda na injekci.
6.2 Inkompatibility
Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto tento přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky.
6.3 Doba použitelnosti
5 let
Chemická a fyzikální stabilita přípravku po otevření byla doložena po dobu 24 hodin při 25 °C. Z hlediska možné mikrobiální kontaminace by měl být přípravek použit okamžitě po otevření. Pokud není okamžitě použit, je uchovávání přípravku po otevření v odpovědnosti uživatele a nemělo by být za normálních podmínek delší než 24 hodin při +2 až +8 °C.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a velikost balení
Skleněná injekční lahvička typu I se zátkou z brombutylové pryže a hliníkovým uzávěrem pro jednorázové použití.
1 x 5 ml 10 x 5 ml
1 x 10 ml 10 x 10 ml
Skleněná injekční lahvička typu II se zátkou z brombutylové pryže a hliníkovým uzávěrem pro
jednorázové použití.
1 x 100 ml 10 x 100 ml
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Návod k použití přípravku, zacházení s ním (a k jeho likvidaci)
Jakýkoli nepoužitý díl přípravku, jeho odpad a použitý materiál, který přišel do kontaktu s přípravkem při jeho aplikaci pomocí automatického injektoru musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
Oddělitelnou část štítku z lahviček je třeba vlepit do dokumentace pacienta, aby byl
přesně zaznamenán použitý kontrastní přípravek s obsahem gadolinia. Též je nutno poznamenat
podanou dávku.
Pokud je vedena elektronická dokumentace, měl by být rovněž do záznamů pacienta uveden název podaného léčivého přípravku, číslo šarže a dávka.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Agfa HealthCare Imaging Agents GmbH Am Coloneum 4 50829 Koln Německo
Tel: + 49 221 5717-660
Fax: + 49 221 5717-1051 E-mail: imagingagents@agfa.com
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO (A)
48/092/08-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
20.2.2008
10. DATUM REVIZE TEXTU
27.2.2015
10 / 10