Ketesse Injekce
zastaralé informace, vyhledat novějšíPříloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls228086/2010 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Ketesse injekce
Injekční roztok / koncentrát pro přípravu infúzního roztoku
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna ampule (2 ml) obsahuje 50 mg dexketoprofenum (ve formě dexketoprofenum trometamoli). 1 ml injekčního roztoku obsahuje 25 mg dexketoprofenu (ve formě dexketoprofenum trometamoli) a pomocné látky: 100 mg ethanolu (96%) a 4,0 mg chloridu sodného.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok nebo koncentrát pro přípravu infúzního roztoku Popis přípravku: čirý a bezbarvý roztok. pH (6,5-8,5)
osmolarita (270-328 mOsmol/l)
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1. Terapeutické indikace
Symptomatická léčba akutní bolesti střední až silné intenzity, jestliže perorální podání léčiv není vhodné, např. při pooperační bolesti, ledvinové kolice nebo bolesti v kříži.
4.2. Dávkování a způsob podání Dospělí
Doporučená dávka je 50 mg každých 8-12 hodin. V případě potřeby může být podání opakováno po šesti hodinách. Celková denní dávka nesmí překročit 150 mg.
Přípravek Ketesse injekce, injekční roztok nebo koncentrát pro přípravu infúzního roztoku, je určen ke krátkodobé léčbě a smí být užíván pouze po dobu přítomnosti akutních bolestivých symptomů (ne déle než dva dny). Poté musí být pacienti, pokud je to možné, převedeni na perorálně podávaná analgetika. Nežádoucí účinky mohou být minimalizovány užíváním nejnižší účinné dávky po co nejkratší dobu potřebnou k léčbě příznaků (viz bod 4.4).
Při středně silné až silné pooperační bolesti může být přípravek Ketesse injekce, injekční roztok nebo koncentrát pro přípravu infúzního roztoku, používán v kombinaci s opioidními analgetiky, je-li to indikováno, a to ve stejných doporučených dávkách pro dospělé. (viz bod 5.1).
Starší pacienti
U starších pacientů není obvykle nutná úprava dávkování. Z důvodu fyziologického poklesu renální funkce se však u starších pacientů doporučuje v případě mírného zhoršení funkcí ledvin nižší dávka: 50 mg jako celková denní dávka (viz bod 4.4).
Pacienti s poruchou funkce jater
U pacientů s mírným až středně závažným zhoršením jaterních funkcí (Child-Pugh skóre 5-9) musí být celková denní dávka snížena na 50 mg a funkce jater pečlivě sledovány (viz bod 4.4). Přípravek Ketesse injekce, injekční roztok nebo koncentrát pro přípravu infúzního roztoku, nesmí být podáván pacientům se závažnou dysfunkcí jater (Child-Pugh skóre 10-15) (viz bod 4.3).
Pacienti s poruchou funkce ledvin
U pacientů s mírným zhoršením ledvinných funkcí (clearance kreatininu 50-80 ml/min) musí být celková denní dávka snížena na 50 mg (viz bod 4.4). Přípravek Ketesse injekce, injekční roztok nebo koncentrát pro přípravu infúzního roztoku, nesmí být podáván pacientům se středně závažnou až závažnou dysfunkcí ledvin (clearance kreatininu < 50 ml/min) (viz bod 4.3 ).
Děti a dospívající
Užívání přípravku Ketesse injekce, injekční roztok nebo koncentrát pro přípravu infúzního roztoku, dětmi a dospívajícími nebylo studováno. Bezpečnost a účinnost tak nebyla stanovena, a proto přípravek nemá být podáván dětem a dospívajícím.
Způsob podání
Přípravek Ketesse injekce, injekční roztok nebo koncentrát pro přípravu infúzního roztoku, může být podán jak intramuskulárně, tak intravenózně:
• Intramuskulární použití: obsah jedné ampule (2 ml) přípravku Ketesse injekce, injekční roztok nebo
koncentrát pro přípravu infúzního roztoku, se podává pomalou injekcí hluboko do svalu.
• Inravenózní podání:
- Intravenózní infúze: zředěný roztok připravený podle pokynů v bodu 6.6 se podává pomalou nitrožilní infúzí po dobu 10 až 30 minut. Roztok musí být vždy chráněn před přirozeným denním světlem.
- Jednorázové intravenózní podání: je-li to nutné, může být obsah jedné ampule (2 ml) přípravku Ketesse injekce, injekční roztok nebo koncentrát pro přípravu infúzního roztoku podán jednorázově, nitrožilně. V takovém případě se přípravek aplikuje pomalu po dobu ne kratší než 15 sekund.
Instrukce pro nakládání s přípravkem:
Je-li přípravek Ketesse injekce, injekční roztok nebo koncentrát pro přípravu infúzního roztoku, podáván intramuskulárně nebo jako jednorázové intravenózní podání, roztok musí být aplikován ihned, jakmile je natažen ze zabarvené ampule (viz také bod 6.2 a 6.6).
Pro použití ve formě intravenózní infúze musí být roztok zředěn za aseptických podmínek a chráněn před přirozeným denním světlem (viz také bod 6.3 a 6.6).
4.3. Kontraindikace
Přípravek Ketesse injekce, injekční roztok nebo koncentrát pro přípravu infúzního roztoku, nesmí být podáván v následujících případech:
♦ Pacientům s přecitlivělostí na dexketoprofen, jiná (nesteroidní antirevmatika) (NSA), nebo na kteroukoliv pomocnou látku obsaženou v přípravku.
♦ Pacientům, u kterých látky s podobným účinkem (např. kyselina acetylsalicylová nebo jiná NSA) vyvolávají astmatický záchvat, bronchospasmus, akutní rýmu, tvorbu nosních polypů, kopřivku nebo angioneurotický edém.
♦ Pacientům s aktivním nebo suspektním peptickým vředem/krvácením nebo pacientům s rekurentním peptickým vředem/krvácením v anamnéze (dvě či více zřetelných epizod prokázané ulcerace nebo krvácení) nebo s chronickou dyspepsií.
♦ Pacientům s krvácením do gastrointestinálního traktu nebo jiným aktivním krvácením, případně poruchou krvácivosti.
♦ Pacientům s gastrointestinálním krvácením nebo perforací ve vztahu k předchozí léčbě NSA v anamnéze.
♦ Pacientům s Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou.
♦ Pacientům s bronchiálním astma v anamnéze.
♦ Pacientům se závažným srdečním selháním.
♦ Pacientům se středně závažnou až závažnou renální dysfunkcí (clearance kreatininu < 50 ml/min).
♦ Pacientům se závažnou jaterní dysfunkcí (Child-Pugh skóre 10-15).
♦ Pacientům s hemoragickou diatézou nebo jinou poruchou srážlivosti krve
♦ Během třetího trimestru těhotenství a v období kojení (viz bod 4.6)
Přípravek Ketesse injekce, injekční roztok nebo koncentrát pro přípravu infúzního roztoku, je kontraindikován pro neuroaxiální (intratekální nebo epidurální) podání, protože obsahuje etanol.
4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Bezpečnost užívání dětmi a dospívajícími nebyla stanovena.
U pacientů s alergiemi v anamnéze podávejte s opatrností.
Přípravek Ketesse injekce, injekční roztok nebo koncentrát pro přípravu infúzního roztoku by neměl být podáván společně s jinými NSA včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy 2.
Nežádoucí účinky mohou být minimalizovány užíváním nejnižší účinné dávky po co nejkratší dobu potřebnou k léčbě příznaků (viz bod 4.2 a níže uvedená upozornění týkající se gastrointestinálního traktu a kardiovaskulárního systému).
Gastrointestinální krvácení, ulcerace nebo perforace, které mohou být fatální, byly hlášeny u všech NSA kdykoli během léčby, s varujícími příznaky ale i bez nich, i bez předchozí anamnézy závažných gastrointestinálních příhod. Pokud se u pacienta užívajícího Ketesse injekce objeví gastrointestinální krvácení nebo ulcerace, léčba musí být ukončena.
Riziko gastrointestinálního krvácení, ulcerací nebo perforací stoupá se zvyšující se dávkou NSA, u pacientů s anamnézou vředu, zejména pokud byl komplikován krvácením nebo perforací (viz bod 4.3), a u starších osob.
Starší pacienti: U starších pacientů je výskyt nežádoucích reakcí na NSA zvýšený, zejména gastrointestinálního krvácení a perforací, které mohou být fatální (viz bod 4.2).
Tito pacienti by měli zahajovat léčbu nejnižší možnou dávkou.
NSA musí být podávána s opatrností pacientům s gastrointestinálními onemocněními v anamnéze (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba), protože jejich stav by se mohl zhoršit (viz bod 4.8).
Stejně jako u ostatních NSA, i před zahájením léčby dexketoprofen trometamolem je nutné pátrat v anamnéze pacienta po výskytu ezofagitidy, gastritidy a/nebo peptického vředu a zajistit, aby před zahájením léčby byla tato onemocnění úplně vyléčena.
Pacienti s gastrointestinálními příznaky nebo gastrointestinálním onemocněním v anamnéze musí být sledováni pro zažívací obtíže, a především pro možnost krvácení do zažívacího traktu.
U těchto pacientů a také u pacientů léčených současně nízkými dávkami kyseliny acetylsalicylové nebo jinými léky zvyšujícími gastrointestinální riziko (viz dále a bod 4.5) je vhodné zvážit současné podávání protektivních látek (např. misoprostolu nebo inhibitorů protonové pumpy).
Pacienti s anamnézou gastrointestinální toxicity, obzvláště ve starším věku, musí hlásit všechny neobvyklé gastrointestinální příznaky (zejména gastrointestinální krvácení), především na počátku léčby.
Opatrnost je doporučena pacientům užívajícím současně léky, které by mohly zvyšovat riziko ulcerací nebo krvácení (např. perorálně podávané kortikosteroidy, antikoagulancia jako warfarin, SSRI nebo antiagregancia jako kyselina acetylsalicylová (viz bod 4.5)).
Všechna neselektivní NSA mohou inhibovat agregaci krevních destiček a prodlužovat krvácení skrze inhibici syntézy prostaglandinů. Současné užívání dexketoprofen trometamolu a profylaktických dávek nízkomolekulárních heparinů v pooperačním období bylo posuzováno v kontrolovaných klinických studiích a nebyl zjištěn žádný vliv na ukazatele srážení krve. Nicméně pacienti, kteří užívají léky ovlivňující hemostázu (např. warfarin nebo jiné kumariny či hepariny), musí být pečlivě sledováni, jestliže jim je podáván dexketoprofen trometamol (viz bod 4.5).
Pacienty s anamnézou hypertenze a/nebo mírného až středně těžkého městnavého srdečního selhání je třeba poučit a sledovat, protože ve spojitosti s léčbou NSA byly hlášeny případy retence tekutin a otoky.
Klinické zkoušky a epidemiologické studie poukazují na to, že užívání některých NSA (zejména ve vysokých dávkách a dlouhodobě) může být spojeno s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. infarktu myokardu nebo mozkové příhody). Podklady pro vyloučení rizika u dexketoprofen trometamolu nejsou dostatečné.
Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, městnavým srdečním selháním, prokázanou ischemickou chorobou srdeční, onemocněními periferních arterií a/nebo cerebrovaskulárními onemocněními mohou být léčeni dexketoprofen trometamolem pouze po pečlivém uvážení. Obdobně je třeba zvážit zahájení dlouhodobé léčby u pacientů s rizikovými faktory pro kardiovaskulární onemocnění (např. hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření).
Velmi vzácně byly ve vztahu k léčbě NSA hlášeny závažné kožní reakce, některé z nich byly fatální, včetně exfoliativní dermatitidy, Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy (viz bod 4.8). Těmito reakcemi jsou pacienti nejvíce ohroženi na počátku léčby, začátek reakce se nejčastěji objevuje během prvního měsíce léčby. Přípravek Ketesse injekce, injekční roztok nebo koncentrát pro přípravu infuzního roztoku, musí být při prvních známkách výskytu kožní vyrážky, slizničních lézí nebo jakýchkoli jiných příznaků hypersensitivity vysazen.
Stejně jako při léčbě jinými NSA může dojít ke zvýšení hladiny dusíku močoviny a kreatininu v plazmě. Léčba může být spojena, stejně jako u jiných inhibitorů syntézy prostaglandinů, s výskytem nežádoucích účinků na renální systém, což může mít za následek glomerulonefritidu, intersticiální nefritidu, nekrózu renálních papil, nefrotický syndrom a akutní selhání ledvin.
Stejně jako u jiných NSA může dojít k přechodnému mírnému zvýšení některých jaterních parametrů, a také k signifikantnímu zvýšení sérové aspartátaminotransferázy (AST) a alaninaminotransferázy (ALT). V případě závažného zvýšení musí být léčba přerušena.
Zvýšenou opatrnost je nutné věnovat pacientům se zhoršenou funkcí jater a/nebo ledvin a také pacientům s anamnézou hypertenze a/nebo selhání srdce. U těchto pacientů může mít užívání NSA za následek zhoršení renálních funkcí, retenci tekutin a edém. Opatrnost je nezbytná i u pacientů, kteří užívají diuretika nebo u hypovolemických pacientů, protože zde hrozí zvýšené nebezpečí nefrotoxicity. Zvýšená opatrnost je nutná také u pacientů se srdečními onemocněními v anamnéze, a to zvláště u těch, u kterých již dříve byly zaznamenány epizody srdečního selhání, z důvodu zvýšeného rizika rozvoje srdečního selhání.
Starší pacienti trpí zhoršenými funkcemi ledvin, jater nebo kardiovaskulárního systému pravděpodobněji (viz bod 4.2).
Přípravek Ketesse injekce, injekční roztok nebo koncentrát pro přípravu infuzního roztoku, musí být podáván velmi opatrně pacientům, kteří mají poruchy krvetvorby, systémový lupus erythematodes nebo smíšené onemocnění pojivových tkání.
Dexketoprofen, stejně jako ostatní NSA, může maskovat příznaky infekčních onemocnění. V ojedinělých případech bylo popsáno zhoršení infekcí měkkých tkání v časové souvislosti s užíváním NSA. Proto je třeba poučit pacienta, aby ihned kontaktoval lékaře, jestliže se v průběhu terapie u něj vyskytnou příznaky bakteriální infekce nebo její zhoršení.
Stejně jako u jiných NSA může užívání dexketoprofen trometamolu u žen narušit jejich plodnost a není proto doporučováno ženám, které se pokoušejí otěhotnět. U žen, které mají potíže s otěhotněním nebo jsou vyšetřovány pro neplodnost, je třeba zvážit vysazení dexketoprofen trometamolu. Dexketoprofen by neměl být užíván v období prvního a druhého trimestru těhotenství, pokud to není nezbytně nutné.
Každá ampule přípravku Ketesse injekce, injekční roztok nebo koncentrát pro přípravu infúzního roztoku, obsahuje 200 mg etanolu, tedy v jedné dávce je stejné množství jako v 5 ml piva nebo 2,08 ml vína.
Je škodlivý pro alkoholiky.
Obsah alkoholu je nutno vzít v úvahu u těhotných a kojících žen, dětí a vysoce rizikových skupin jako jsou pacienti s onemocněním jater nebo epilepsií.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v jedné dávce, tj. je v podstatě „bez
sodíku“.
4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Následující interakce se týkají obecně léčby NSA:
Nevhodné kombinace
♦ Jiná NSA, včetně vysokých dávek salicylátů (> 3 g/den): užívání několika NSA dohromady může zvyšovat synergicky riziko gastrointestinálních ulcerací a krvácení.
♦ Antikoagulancia: NSA mohou zvyšovat účinek antikoagulancií, např. warfarinu (viz bod 4.4), z důvodu vysoké vazby dexketoprofenu na plasmatické bílkoviny a inhibice funkcí krevních destiček a poškození gastroduodenální sliznice. Pokud se nelze této kombinaci vyhnout, je třeba pečlivě sledovat klinický stav pacienta a hodnoty laboratorních vyšetření.
♦ Hepariny: zvýšené riziko krvácení (jako důsledek inhibice funkcí krevních destiček a poškození gastroduodenální sliznice). Pokud se nelze této kombinaci vyhnout, je třeba pečlivě sledovat klinický stav pacienta a hodnoty laboratorních vyšetření.
♦ Kortikoidy: zvýšené riziko gastrointestinálních ulcerací nebo krvácení (viz bod 4.4).
♦ Lithium (popsáno u několika NSA): NSA zvyšují hladinu lithia v krvi, která tak může dosáhnout až toxických hodnot (snížené vylučování lithia ledvinami). Proto je nutné tento parametr sledovat při zahajování, úpravě i ukončování léčby dexketoprofenem.
♦ Metotrexát ve vysokých dávkách 15 mg/týden nebo více: zvýšení hematologické toxicity metotrexátu v důsledku snížení jeho renální clearance NSA.
♦ Hydantoiny a sulfonamidy: toxické účinky těchto látek mohou být zvýšeny.
Kombinace vyžadující opatrnost
♦ Diuretika, ACE inhibitory, aminoglykosidová antibiotika a antagonisté angiotensinu II: Dexketoprofen může snižovat účinek diuretik a jiných antihypertenziv. U některých pacientů s oslabenými funkcemi ledvin (např. dehydratovaných pacientů nebo starších pacientů s oslabenými funkcemi ledvin) by současné podávání látek, které inhibují cyklooxygenázu a ACE inhibitorů, antagonistů angiotensinu II nebo aminoglykosidových antibiotik, mohlo vyústit v další zhoršení funkcí ledvin, obvykle reverzibilní. V případě kombinované preskripce diuretik a dexketoprofenu je nezbytné ujistit se, že pacient je dostatečně hydratován a při zahájení léčby je nutné funkce ledvin sledovat (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití).
♦ Metotrexát v dávkách nižších než 15 mg/týden: zvýšená hematologická toxicita metotrexátu v důsledku snížení jeho renální clearance způsobená NSA. Při této kombinaci je nutné v prvních týdnech léčby týdně sledovat krevní obraz. Zvýšený dohled je nutný nejen u pacientů s mírně poškozenou funkcí ledvin, ale i u starších pacientů.
♦ Pentoxifýlin: zvýšené riziko krvácení, a proto je nutné častější sledování klinického stavu a krvácivosti.
♦ Zidovudin: riziko zvýšení toxicity pro červené krvinky skrze působení na retikulocyty, závažná anémie vyskytující se týden po zahájení terapie NSA. Kontrola kompletního krevního obrazu a počtu retikulocytů je nutná během prvního až druhého týdne po zahájení léčby NSA.
♦ Deriváty sulfonylmočoviny: NSA mohou zvyšovat hypoglykemický účinek derivátů sulfonylmočoviny, a to vytěsňováním z vazebných míst na plasmatických proteinech.
Kombinace, které je nutné brát v úvahu
♦ Beta-blokátory: léčba NSA může snižovat jejich antihypertenzní působení v důsledku inhibice syntézy prostaglandinů
♦ Cyklosporin a takrolimus: NSA mohou zvyšovat nefrotoxicitu skrze účinky zprostředkované prostaglandiny v ledvinách. V průběhu kombinované léčby je nutné sledovat funkce ledvin.
♦ Trombolytika: zvýšené riziko krvácení
♦ Antiagregační látky a SSRI: zvyšují riziko gastrointestinálního krvácení (viz bod 4.4)
♦ Probenecid: koncentrace dexketoprofenu v plasmě může být zvýšena; tato interakce může být
způsobena inhibicí renální tubulámí sekrece a konjugací s kyselinou glukuronovou a vyžaduje úpravu dávky dexketoprofenu.
♦ Kardioglykosidy: NSA mohou zvyšovat koncentrace kardioglykosidů v plasmě
♦ Mifepriston: vzhledem k teoretickému riziku ovlivnění účinnosti mifepristonu inhibitory syntézy prostaglandinů nesmí být NSA užívána 8-12 dnů po podání mifepristonu
♦ Chinolonová chemoterapeutika: z údajů získaných u zvířat vyplývá, že vysoké dávky chinolonů v kombinaci s NSA by mohly zvyšovat riziko vzniku křečí.
4.6. Těhotenství a kojení
Přípravek Ketesse injekce, injekční roztok nebo koncentrát pro přípravu infúzního roztoku, je kontraindikován v průběhu třetího trimestru těhotenství a kojení (viz bod 4.3).
Inhibice syntézy prostaglandinů může mít nežádoucí vliv na těhotenství a/nebo na fetální/embryonální vývoj. Data z epidemiologických studií naznačují zvýšené riziko potratů a kardiálních malformací a gastroschízy po užívání inhibitorů syntézy prostaglandinů na počátku těhotenství. Absolutní riziko kardiovaskulárních malformací se zvýšilo z méně než 1 % na přibližně 1,5 %. Předpokládá se, že riziko se zvyšuje s dávkou a délkou léčby. U zvířat se prokázalo, že podání inhibitorů syntézy prostaglandinů způsobuje zvýšení pre- a postimplantačních ztrát a fetální/embryonální letalitu. Navíc byla po podání inhibitorů syntézy prostaglandinů zvířatům v průběhu organogenetické fáze hlášena zvýšená incidence různých malformací, včetně kardiovaskulárních. Nicméně studie na zvířatech s dexketoprofen trometamolem neprokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3.).
V průběhu prvního a druhého trimestru těhotenství nesmí být dexketoprofen trometamol podán, pokud to není zcela nezbytné.
Pokud je dexketoprofen trometamol podáván ženám, které chtějí otěhotnět nebo v prvním a druhém trimestru těhotenství, dávkování musí být co nejnižší a délka léčby co nejkratší.
Během třetího trimestru těhotenství všechny inhibitory syntézy prostaglandinů mohou vystavovat plod:
-kardiopulmonální toxicitě (předčasný uzávěr duktus arteriosus a pulmonální hypertenze)
-renální dysfunkci, která může vést k renálnímu selhání s oligohydramnionem;
matku a novorozence na konci těhotenství:
- možnému prodloužení krvácení, antiagregační působení, které se může objevit i při velmi nízkých dávkách
- inhibici děložních kontrakcí vedoucí k opoždění nebo prodloužení porodu.
Není známo, zda je dexketoprofen vylučován do mateřského mléka.
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Přípravek Ketesse injekce, injekční roztok nebo koncentrát pro přípravu infúzního roztoku, může mírně nebo středně závažně ovlivňovat schopnost řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje, a to z důvodu možného výskytu závratí nebo ospalosti při jeho užívání.
4.8. Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky zaznamenané v klinických studiích, které mohou souviset s použitím dexketoprofen trometamolu, stejně jako nežádoucí reakce zaznamenané po uvedení přípravku Ketesse injekce, injekční roztok nebo koncentrát pro přípravu infúzního roztoku na trh jsou uvedeny v tabulce níže. Jsou klasifikovány podle tříd orgánových systémů a řazené dle frekvence:
|
TŘÍDA |
Časté |
Méně časté |
Vzácné |
Velmi vzácné / |
|
ORGÁNOVÉHO |
(>1/100 až<1/10) |
(>1/1000 až<1/100) |
(>1/10000 až<1/100) |
(<1/10000) |
|
SYSTÉMU | ||||
|
Poruchy krve a lymfatického systému |
— |
— |
Neutropenie, trombocytopenie | |
|
Poruchy imunitního systému |
— |
--- |
Laryngeální edém |
Anafylaktická reakce včetně anafylaktického šoku |
|
Poruchy metabolismu a výživy |
Hyperglykémie, hypoglykémie, hypertriglyceridémie, | |||
|
Psychiatrické poruchy |
--- |
Insomnie |
--- |
--- |
|
Poruchy nervového systému |
— |
Bolesti hlavy, závratě, somnolence |
Parestezie, synkopa |
— |
|
Oční poruchy |
--- |
Rozmazané vidění |
--- |
— |
|
Poruchy ucha a labyrintu |
— |
--- |
Tinitus |
— |
|
Srdeční poruchy |
— |
--- |
Extrasystoly, |
— |
|
Cévní poruchy |
Hypotenze, zrudnutí |
Hypertenze, povrchová tromboflebitida | ||
|
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy |
— |
--- |
Bradypnoe |
Bronchospasmus, dyspnoe |
|
Gastrointestinální poruchy |
Bolesti břicha, dyspepsie, průjem, zácpa, hematemeze, suchá ústa |
Peptický vřed, krvácení z peptického vředu nebo perforace peptického vředu (viz bod 4.4) |
Pankreatitida | |
|
Poruchy jater a žlučových cest |
— |
--- |
Hepatitida, žloutenka |
Hepatocelulární poškození |
|
Poruchy kůže a podkoží |
Dermatitida, svědění, vyrážka, zvýšené pocení |
Kopřivka, akné |
Stevens Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza (Lyellův syndrom), angioedém, otok obličeje, fotosenzitivní reakce | |
|
Poruchy pohybového systému a pojivové tkáně |
Ztuhlost svalů,, ztuhlost kloubů, svalové křeče, bolest zad | |||
|
Poruchy ledvin a močových cest |
Akutní selhání ledvin, polyurie, ledvinová bolest, ketonurie, proteinurie |
Nefritida nebo nefrotický syndrom | ||
|
Poruchy reprodukčního systému a choroby prsů |
Poruchy menstruace, poruchy prostaty | |||
|
Celkové a jinde nezařazené poruchy a lokální reakce po podání |
Bolest v místě injekce, reakce v místě injekce včetně zánětu, zhmoždění nebo krvácení |
Pyrexie, únava, bolest, pocit chladu |
Třesavka, periferní edém | |
|
Abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde |
Abnormální jaterní funkční testy |
Gastrointestinální: Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky se týkají gastrointestinálního traktu. Mohou se objevit peptické vředy, perforace nebo gastrointestinální krvácení, někdy fatální, zejména u starších osob (viz bod 4.4). Po podání byly hlášeny také nevolnost, zvracení, průjem, flatulence, zácpa, dyspepsie, bolesti břicha, melena, hematemeze, ulcerativní stomatitida, exacerbace kolitidy a Crohnovy choroby (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití). Méně často byla pozorována gastritida. V souvislosti s léčbou NSA byly hlášeny také otoky, hypertenze a srdeční selhání.
Stejně jako u jiných NSA by se mohly objevit také následující nežádoucí účinky: aseptická meningitida, která by se mohla vyskytnout převážně u pacientů se systémovým lupus erytematodes nebo smíšeným onemocněním pojivové tkáně; a hematologické reakce (purpura, aplastická a hemolytická anémie, vzácně agranulocytóza a hypoplazie dřeně).
Bulózní reakce zahrnují Stevens-Johnsonův syndrom a toxickou epidermální nekrolýzu (velmi vzácné).
Na základě klinických studií a epidemiologických dat lze předpokládat, že užívání některých NSA (zejména ve vysokých dávkách a dlouhodobě) může být spojeno s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. infarkt myokardu nebo mozková příhoda) (viz bod 4.4).
4.9. Předávkování
Symptomatologie předávkování není známa. Obdobné léčivé přípravky vyvolávají zažívací (zvracení, anorexie, bolest břicha) a neurologické (somnolence, vertigo, dezorientace, bolest hlavy) potíže.
V případě náhodného nebo nadměrného požití nebo podání přípravku zahajte okamžitě symptomatickou léčbu podle klinického stavu pacienta.
Dexketoprofen trometamol může být odstraněn dialýzou.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1. Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: deriváty kyseliny propionové ATC kód: M01AE17
Dexketoprofen trometamol je tromethaminová sůl S-(+)-2-(3-benzoylphenyl)propionové kyseliny s analgetickým, protizánětlivým a antipyretický účinkem. Tato látka patří do skupiny léků (M01AE) nesteroidních antirevmatik (NSA).
Mechanismem účinku nesteroidních protizánětlivých léčivých přípravků (NSA) je inhibice cyklooxygenázy (COX), která má za následek snížení syntézy prostaglandinů. Konkrétně se jedná o inhibici transformace arachidonové kyseliny na cyklické endoperoxidy, PGG2 a PGH2, které produkují prostanglandiny PGE1, PGE2, PGF2a a pGd2 a také prostacyklin pGl2 a tromboxany (TxA2 a TxB2). Inhibice syntézy prostaglandinů může ovlivnit další mediátory zánětu, např. kininy, které působí nepřímo, přičemž toto působení by mohlo doplňovat přímý účinek
Ve studiích provedených u zvířat i u lidí bylo prokázáno, že dexketoprofen je inhibitorem COX-1 i COX-2.
Klinické studie provedené na několika modelech bolestivých stavů prokázaly účinné analgetické působení dexketeprofen trometamolu.
Analgetická účinnost dexketoprofen trometamolu při intramuskulárním a intravenózním podání v léčbě středně silné až silné bolesti byla zkoumána na několika modelech pooperační bolesti (ortopedické a gynekologické operace/operace břicha) a také muskuloskeletální bolesti (akutní bolesti v kříži) a při renální kolice.
V provedených studiích byl nástup analgetického účinku rychlý, maximálního analgetického účinku bylo dosaženo do 45 minut od podání. Analgetický účinek po podání 50 mg dexketoprofenu obvykle přetrvává po dobu 8 hodin.
Klinické studie v léčbě pooperační bolesti prokázaly, že přípravek Ketesse injekce, injekční roztok nebo koncentrát pro přípravku infúzního roztoku, při kombinaci s opioidními analgetiky významně snižuje spotřebu opiátů. Ve studiích léčby pooperační bolesti, kdy si pacienti sami regulovali užívání morfinu, bylo zjištěno, že pacienti léčení dexketoprofenem spotřebovali významně méně morfinu (o 30-45 % méně) než pacienti ze skupiny užívající místo dexketoprofenu placebo.
5.2. Farmakokinetické vlastnosti
Po intramuskulámím podání dexketoprofen trometamolu lidem dosáhla koncentrace maxima za 20 minut (rozmezí od 10 do 45 min). Pro jednotlivé dávky 25 až 50 mg bylo prokázáno, že po intramuskulámím i intravenózním podání je plocha pod křivkou úměrná dávce.
Při studiu farmakokinetiky po opakovaném podání bylo zjištěno, že cmax a AUC získané po posledním intramuskulárním nebo intravenózním podání se neliší od těch, které byly získané po jednorázovém podání, což svědčí o tom, že nedochází k akumulaci léku v organismu.
Obdobně jako u jiných léků s vysokou vazebnou schopností na plasmatické bílkoviny (99 %), je průměrná hodnota distribučního objemu nižší než 0,25 l/kg. Distribuční poločas je přibližně 0,35 hodiny, eliminační poločas se pohybuje v rozmezí 1-2,7 hodiny. Eliminace dexketoprofenu probíhá hlavně konjugací na glukuronidy a následnou renální exkrecí.
Po podání dexketoprofen trometamolu byl v moči nalezen pouze S-(+) enantiomer, což dokládá, že u lidí nedochází ke konverzi na R-(-) enantiomer.
U zdravých, straších osob (65 let a více) byla expozice po jednotlivé a opakované dávce podané perorálně významně vyšší než u mladých dobrovolníků (až o 55 %), zatímco statisticky významný rozdíl v maximálních koncentracích a času pro dosažení maximální koncentrace nebyl zaznamenán. Průměrný eliminační poločas byl prodloužen po jednorázovém a opakovaném podání (až o 48 %) a celková clearance byla snížena.
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Preklinické údaje získané v konvenčních studiích bezpečnosti, toxicity po opakovaném podání, genotoxicity, reprodukční toxicity a imunofarmakologie neprokazují žádná specifická rizika pro lidi, kromě těch již popsaných v jiných bodech SPC. Ve studiích chronické toxicity na myších a opicích byla stanovena hodnota NOAEL (No Observed Adverse Effect Level) na 3 mg/kg/den. Hlavním nežádoucím účinkem pozorovaným při vysokých dávkách byly gastrointestinální eroze a ulcerace, které se rozvíjely v závislosti na dávce.
Dexketoprofen trometamol by stejně jako ostatní látky z farmakologické skupiny NSA mohl způsobovat změny v embryonálním/fetálním přežití, a to nepřímo skrze gastrointestinální toxické působení na matku, tak i přímo ovlivněním vyvíjejícího se plodu.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1. Seznam pomocných látek
Ethanol 96% (v/v), chlorid sodný, hydroxid sodný (pro úpravu pH), voda na injekci.
6.2. Inkompatibility
Přípravek Ketesse injekce, injekční roztok nebo koncentrát pro přípravu infúzního roztoku, nesmí být smíchán v malém objemu (např. injekční stříkačce) s roztoky dopaminu, promethazinu, pentazocinu, pethidinu nebo hydroxyzinu, protože by mohlo dojít k vysrážení roztoku.
Zředěné infúzní roztoky připravené podle pokynů v bodu 6.6 nesmí být míchány s promethazinem nebo pentazocinem.
Tento léčivý přípravek nesmí být míchán s jinými léčivými přípravky kromě těch, které jsou uvedeny v bodu 6.6.
6.3. Doba použitelnosti
4 roky
Po naředění podle pokynů uvedených v bodu 6.6 je zředěný roztok chemicky stabilní po dobu 24 hodin, pokud je uchováván při teplotě 25°C a dostatečně chráněn před přirozeným denním světlem.
Z mikrobiologického hlediska má být přípravek ihned použit. Pokud není ihned aplikován, za dobu
uchovávání a podmínky před použitím je zodpovědný uživatel, přičemž doba uchovávání by neměla být delší než 24 hodin při teplotě 2-8 °C, pokud naředění nebylo provedeno v kontrolovaných a validovaných aseptických podmínkách.
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte ampule v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
6.5. Druh obalu a velikost balení
Skleněné zabarvené ampule (Typ I) obsahující 2 ml injekčního roztoku/koncentrátu pro přípravu infúzního roztoku
Velikost balení: 1, 5, 6, 10, 20, 50 nebo 100 ampulí Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Je prokázáno, že přípravek Ketesse injekce, injekční roztok nebo koncentrát pro přípravu infúzního roztoku je kompatibilní, když je smíchán v malých objemech (např. injekční stříkačce) s injekčními roztoky heparinu, lidokainu, morfinu a theofylinu.
Pro podání nitrožilní infúzí se obsah jedné ampule (2 ml) přípravku Ketesse injekce, injekční roztok nebo koncentrát pro přípravu infúzního roztoku zředí 30 až 100 ml infúzního roztoku chloridu sodného, glukózy nebo infúzního roztoku Ringer-laktátu. Ředění roztoku má být prováděno za aseptických podmínek a za ochrany před přirozeným denním světlem (viz také bod 6.3). Zředěný roztok je čirý.
U přípravku Ketesse injekce, injekční roztok nebo koncentrát pro přípravu infúzního roztoku zředěného 100 ml infúzního roztoku chloridu sodného nebo roztoku glukózy bylo prokázáno, že je kompatibilní s následujícími léčivými přípravky: dopamin, heparin, hydroxyzin, lidokain, morfin, pethidin a theofylin.
Při uchovávání zředěných roztoků přípravku Ketesse injekce, injekční roztok nebo koncentrát pro přípravu infúzního roztoku v plastových vacích nebo aplikačních zařízeních vyrobených z ethylvinylacetátu (EVA), propionátu celulózy (CP), polyetylénu s nízkou hustotou (LDPE) a polyvinylchloridu (PVC) nebyla zjištěna sorpce léčivé látky.
Přípravek Ketesse injekce, injekční roztok nebo koncentrát pro přípravu infúzního roztoku je určen pouze k jednorázovému použití a nespotřebovaný roztok musí být zlikvidován. Dříve než je přípravek podán, vizuální kontrolou se ujistěte, že je čirý a bezbarvý: přípravek nesmí být použit, jestliže jsou zpozorovány částice.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Menarini International Operations Luxembourg S.A., Avenue de la Gare 1, 1611 Luxemburg, Lucembursko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
07/186/06-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 28.6.2006
Datum posledního prodloužení registrace: 22.10.2008
10. DATUM REVIZE TEXTU
30.6.2011
10/10