Copaxone 20 Mg/Ml
sp. zn. sukls17766/2015
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Copaxone 20 mg/ml
injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
1 ml roztoku obsahuje glatirameri acetas 20 mg*, odpovídající glatiramerum 18 mg v předplněné injekční stříkačce
* Průměrná molekulová hmotnost směsi glatirameri acetas je v rozmezí 5 000-9 000 daltonů. Vzhledem ke svému komplexnímu složení nelze plně charakterizovat specifické polypeptidy z hlediska sekvencí aminokyselin, i když konečné složení glatirameri acetas není zcela náhodné.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok v předplněné injekční stříkačce.
Čirý roztok bez viditelných částic.
Injekční roztok má pH 5,5-7,0 a osmolaritu přibližně 265 mOsmol/l.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1. Terapeutické indikace
Copaxone je indikován pro léčbu relabujících forem roztroušené sklerózy (RS), (viz bod 5.1 pro důležité informace o populaci, pro kterou byla stanovena účinnost).
Copaxone není indikován pro primární nebo sekundární progresivní RS.
4.2. Dávkování a způsob podání Dávkování
Doporučené dávkování u dospělých je 20 mg glatiramer-acetátu (jedna předplněná injekční stříkačka), podaného subkutánní injekcí jedenkrát denně.
V současné době není známo, jak dlouho by měl být pacient léčen.
Rozhodnutí ohledně dlouhodobé léčby musí být učiněno ošetřujícím lékařem na základě individuálního přístupu.
Pediatrická populace
Děti a dospívající: Prospektivní randomizované kontrolované klinické studie ani farmakokinetické studie nebyly u dětí nebo dospívajících provedeny. Nicméně omezené literární údaje naznačují, že bezpečnostní profil u dospívajících léčených přípravkem Copaxone 20 mg podkožně každý den je obdobný tomuto profilu u dospělých. Nejsou dostupné dostatečné informace o užití přípravku
Copaxone u dětí do 12 let věku, což nedovoluje vydat jakékoli doporučení pro jeho užití. Proto by přípravek Copaxone neměl být v této věkové skupině použit.
Starší pacienti
Podávání přípravku Copaxone nebylo u starších osob specificky studováno.
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Použití přípravku Copaxone u pacientů s poruchou funkce ledvin nebylo specificky studováno (viz bod 4.4.).
Způsob podání
Pacienti musí být vyškoleni v technikách samostatného podávání injekce a první samostatnou injekci si musí podat pod dohledem zdravotníka a setrvat pod jeho dohledem 30 minut po aplikaci.
Každý den je nutné měnit místo vpichu, aby se omezila pravděpodobnost místního podráždění či bolesti po injekci. Místem, kam si pacient sám může injekci aplikovat, může být paže, břicho, hýždě nebo stehno.
4.3. Kontraindikace
Přípravek Copaxone je kontraindikován v následujících případech:
• hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
• u těhotných žen
4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Přípravek Copaxone musí být podáván pouze ve formě subkutánní injekce. Přípravek Copaxone nesmí být podáván intravenózně nebo intramuskulárně.
Léčba přípravkem Copaxone musí být zahájena pod dohledem neurologa nebo lékaře se zkušenostmi v léčbě RS.
Ošetřující lékař musí pacientovi vysvětlit, že během několika minut po podání injekce přípravku Copaxone se může objevit některá z následujících reakcí: vazodilatace (zarudnutí), tlak na hrudi, dušnost, palpitace nebo tachykardie. Většina z těchto příznaků je krátkodobá a spontánně vymizí bez následků. Pokud se objeví závažný nežádoucí účinek, pacient musí ihned přerušit léčbu přípravkem Copaxone a vyhledat lékaře nebo první pomoc. Podle uvážení lékaře může být zahájena symptomatická léčba.
Není známo, že by některá skupina pacientů byla více ohrožena výskytem těchto nežádoucích účinků. Přesto je třeba zvýšené opatrnosti při podávání přípravku Copaxone pacientům s kardiologickými problémy v anamnéze. Tito pacienti musí být během léčby pravidelně sledováni.
Křeče a/nebo anafylaktoidní nebo alergické reakce byly hlášeny vzácně. Vzácně se mohou objevit těžké hypersenzitivní reakce (např. bronchospasmus, anafylaxe nebo kopřivka). Pokud jsou reakce závažné, musí být zahájena odpovídající léčba a podávání přípravku Copaxone musí být přerušeno.
Protilátky proti glatiramer-acetátu byly detekovány v séru pacientů během denní opakované léčby přípravkem Copaxone. Maximální hladiny byly dosaženy po průměrném trvání léčby 3-4 měsíce, potom poklesly a ustálily se na hladině mírně zvýšené oproti původním hodnotám.
Nejsou důkazy o tom, že by protilátky proti glatiramer-acetátu byly neutralizující nebo že by jejich tvorba ovlivňovala klinickou účinnost přípravku Copaxone.
U pacientů s poruchou funkce ledvin musí být během léčby přípravkem Copaxone sledovány renální funkce. Přestože u pacientů nebyla prokázána glomerulární depozice imunokomplexů, nelze tuto možnost vyloučit.
4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Interakce přípravku Copaxone s jinými léčivými přípravky nebyly hodnoceny.
Pozorování z existujících klinických studií a zkušenosti po uvedení přípravku na trh nenaznačují žádné významné interakce přípravku Copaxone 20 mg/ml s terapiemi běžně užívanými pacienty s RS, včetně současného užívání kortikosteroidů po dobu až 28 dnů.
Studie in vitro naznačují, že glatiramer-acetát je v krvi vysoce vázán na plazmatické proteiny, není však vytěsňován ani nevytěsňuje z vazby fenytoin nebo karbamazepin. Protože však existuje teoretická možnost, že přípravek Copaxone může ovlivňovat distribuci látek, které se vážou na plazmatické bílkoviny, musí být souběžné použití těchto léčivých přípravků pečlivě monitorováno.
4.6. Fertilita, těhotenství a kojení
Údaje o podávání glatiramer-acetátu u těhotných žen nejsou k dispozici nebo je jejich množství omezené. Studie na zvířatech nejsou dostačující vzhledem k účinkům na těhotenství, embryo/fetální vývoj, porod a postnatální vývoj (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka není známo. Přípravek Copaxone nesmí být podáván během těhotenství.
Při podávání tohoto přípravku musí být zváženo použití kontraceptiv.
Kojení
Údaje týkající se vylučování glatiramer-acetátu, jeho metabolitů nebo protilátek do mateřského mléka nejsou dostupné. Při podávání přípravku Copaxone kojícím matkám se musí postupovat opatrně. Musí být zvážen prospěch pro matku proti relativnímu riziku pro dítě.
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Nebyly provedeny žádné studie sledující účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje.
4.8. Nežádoucí účinky
Ve všech klinických studiích s přípravkem Copaxone byly nejčastěji pozorovanými nežádoucími účinky reakce v místě vpichu injekce a byly hlášeny u většiny pacientů užívajících Copaxone. V kontrolovaných studiích byl podíl pacientů, kteří zaznamenali tyto reakce nejméně jednou, vyšší u pacientů léčených přípravkem Copaxone (70 %) oproti pacientům užívajícím placebo (37 %). Nejčastěji hlášenými reakcemi v místě vpichu byly v klinických studiích a ze zkušeností po uvedení přípravku na trh erytém, bolest, zatvrdnutí, pruritus, otok, zánět, hypersenzitivita a vzácné výskyty lipoatrofie a kožní nekrózy.
Reakce spojená alespoň s jedním nebo s více následujícími příznaky byla popsána jako bezprostřední postinjekční reakce: vazodilatace (návaly horka), bolest na hrudi, dušnost, palpitace nebo tachykardie. Tato reakce se může objevit během několika minut po podání injekce přípravku Copaxone. Alespoň jedna složka bezprostřední postinjekční reakce byla hlášena nejméně jednou u 31 % pacientů užívajících Copaxone oproti 13 % pacientů užívajících placebo1.
Všechny nežádoucí reakce, které byly hlášeny častěji u pacientů užívajících Copaxone než u pacientů užívajících placebo jsou uvedeny v následující tabulce. Tato data byla odvozena ze čtyř pivotních, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných klinických studií s celkem 512 pacienty léčenými přípravkem Copaxone a 509 pacienty užívajícími placebo po dobu až 36 měsíců. Tři studie týkající se relaps-remitentní roztroušené sklerózy (RRRS) zahrnovaly celkem 269 pacientů léčených přípravkem Copaxone a 271 pacientů užívajících placebo po dobu až 35 měsíců. Čtvrtá studie u pacientů, u nichž se objevila první klinická epizoda a u nichž bylo zjištěno vysoké riziko rozvoje klinicky potvrzené RS zahrnovala 243 pacientů léčených přípravkem Copaxone a 238 pacientů užívajících placebo po dobu až 36 měsíců.
|
Třída orgánového systému |
Velmi časté (> 1/10) |
Časté (> 1/100 až < 1/10) |
Méně časté (>1/1 000 až < 1/100) |
|
Infekce a infestace |
Infekce, chřipka |
Bronchitis, gastroenteritis, herpes simplex, otitis media, rhinitis, absces dásní, vaginální kandidóza* |
Absces, celulitida, furunkl, herpes zoster, pyelonefritis |
|
Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a polypy) |
Benigní novotvar kůže, novotvar |
Rakovina kůže | |
|
Poruchy krve a lymfatického systému |
Lymfadenopatie* |
Leukocytóza, leukopenie, splenomegalie, trombocytopenie, abnormální morfologie lymfocytů | |
|
Poruchy imunitního systému |
Hypersenzitivita | ||
|
Endokrinní poruchy |
Struma, hypertyreóza | ||
|
Poruchy metabolismu a výživy |
Anorexie, přírůstek na hmotnosti* |
Intolerance alkoholu, dna, hyperlipidémie, zvýšená hladina sodíku v krvi, snížená hladina sérového feritinu | |
|
Psychiatrické poruchy |
Úzkost*, deprese |
Neobvyklé sny, stav zmatenosti, euforická nálada, halucinace, hostilita, mánie, poruchy osobnosti, sebevražedné pokusy | |
|
Poruchy nervového systému |
Dysgeusie, hypertonus, migréna, poruchy řeči, synkopa, tremor* |
Syndrom karpálního tunelu, kognitivní poruchy, konvulze, dysgrafie, dyslexie, dystonie, motorická dysfunkce, myoklonus, neuritida, nervosvalová blokáda nystagmus, paralýza, obrna lýtkového nervu, stupor, porucha zrakového pole | |
|
Poruchy oka |
Diplopie, poruchy oka* |
Katarakta, korneální léze, suché oko, krvácení do oka, ptóza očního víčka, mydriáza, atrofie optického nervu | |
|
Poruchy ucha a labyrintu |
Poruchy ucha | ||
|
Srdeční poruchy |
Palpitace*, tachykardie* |
Extrasystoly, sinusová bradykardie, paroxysmální tachykardie | |
|
Cévní poruchy |
Vazodilatace* |
Varixy | |
|
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy |
Dušnost* |
Apnoe, epistaxe, hyperventilace, laryngospazmus, plicní poruchy, pocit dušení | |
|
Gastrointestinální poruchy |
Nevolnost* |
Anorexie, zácpa, zubní kaz, dyspepsie, dysfagie, inkontinence stolice, zvracení* |
Zánět střeva, střevní polypy, enterokolitida, eruktace, jícnový vřed, periodontitis, rektální krvácení, zvětšení slinné žlázy |
|
Poruchy jater a žlučových cest |
Abnormální jaterní funkční testy |
Cholelitiáza, hepatomegalie |
|
Poruchy kůže a podkožní tkáně |
Vyrážka* |
Ekchymóza, nadměrné pocení*, svědění, poruchy kůže*, kopřivka |
Angioedém, kontaktní dermatitida, erythema nodosum, kožní uzlíky |
|
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně |
Artralgie, bolest v zádech* |
Bolest šíje |
Arthritis, bursitis,bolest v boku, svalová atrofie, osteoarthritis |
|
Poruchy ledvin a močových cest |
Nucení na močení, polakisurie, retence moči |
Hematurie, nefrolitiáza, poruchy močových cest, abnormality moči | |
|
Stavy spojené s těhotenstvím, šestinedělím a perinatálním obdobím |
Potrat | ||
|
Poruchy reprodukčního systému a prsu |
Zduření prsů, erektilní dysfunkce, výhřez pánevních orgánů, priapismus, prostatické obtíže, abnormální stěr z děložního čípku, poruchy varlat, vaginální krvácení, vulvovaginální poruchy | ||
|
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace |
Astenie, bolest na hrudi*, reakce v místě injekce*§, bolest* |
Zimnice*, otok tváře*, atrofie v místě injekce*, lokální reakce*, periferní edém, edém, horečka |
Cysta, příznaky kocoviny, hypotermie, bezprostřední postinjekční reakce, zánět, nekróza v místě injekce, poruchy sliznic |
|
Poranění, otravy a procedurální komplikace |
Postvakcinační syndrom |
*Více než o 2 % (> 2/100) vyšší incidence ve skupině léčené přípravkem Copaxone oproti skupině užívající placebo. Nežádoucí účinky bez symbolu * reprezentují rozdíl menší nebo rovný 2 %.
§ Pojem „reakce v místě injekce“ (různého druhu) zahrnuje všechny nežádoucí účinky v místě injekce s výjimkou atrofie místa injekce a nekrózy místa injekce, které jsou v tabulce uvedeny zvlášť.
* Zahrnuje pojmy, které se vztahují k lokalizované lipoatrofii v místech injekcí.
Ve čtvrté studii zmíněné výše následovala po placebem kontrolovaném období otevřená fáze léčby (viz bod 5.1). Nebyly zaznamenány žádné změny ve známém profilu rizika přípravku Copaxone během sledovaného období otevřené fáze až po dobu 5 let.
Následující hlášení nežádoucích účinků byla shromážděna od pacientů s RS léčených přípravkem Copaxone v nekontrolovaných klinických studiích a ze zkušeností po uvedení přípravku na trh: hypersenzitivní reakce (včetně vzácného výskytu anafylaxe, >1/10 000 až <1/1 000).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9. Předávkování
Bylo zaznamenáno několik případů předávkování přípravkem Copaxone (do dávky 300 mg glatiramer-acetátu). Tyto případy nebyly spojeny s jinými nežádoucími účinky než těmi, které jsou uvedeny v bodě 4.8.
V případě předávkování musí být pacient monitorován a musí být zahájena odpovídající symptomatická a podpůrná léčba.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1. Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: cytostatika a imunomodulační léčiva, ostatní imunostimulancia ATC kód: L03AX13
Mechanismus (mechanismy) účinku, kterým glatiramer-acetát působí u pacientů s RS, není (nejsou) zcela objasněn(y). Předpokládá se, že ovlivňuje imunitní procesy, které jsou dle současných znalostí zodpovědné za patogenezi RS. Tuto hypotézu podporují výsledky studií, které byly provedeny s cílem objasnit patogenezi experimentální alergické encefalomyelitidy (EAE), onemocnění, které lze navodit u několika zvířecích druhů pomocí imunizace látkou izolovanou z centrálního nervového systému, která obsahuje myelin a je často používána jako zvířecí model RS. Studie u zvířat i u pacientů s RS naznačují, že po aplikaci glatiramer-acetátu dochází k indukci glatiramer-acetát specifických supresorových T-buněk a k jejich aktivaci na periferii.
RRRS:
Celkově bylo léčeno přípravkem Copaxone 269 pacientů ve třech kontrolovaných studiích. První z nich byla dvouletá studie zahrnující 50 pacientů (Copaxone n = 25, placebo n = 25), u nichž byla diagnostikována relapsující, remitentní RS podle tehdy akceptovaných standardních kritérií, a u nichž se objevily alespoň 2 ataky neurologické dysfunkce (exacerbace) v průběhu předchozího dvouletého období. Druhá studie měla stejná vstupní kritéria a zahrnovala 251 pacientů léčených po dobu až 35 měsíců (Copaxone n = 125, placebo n = 126). Třetí, devítiměsíční studie zahrnovala 239 pacientů (Copaxone n = 119, placebo n = 120), vstupní kritéria byla podobná těm v prvé a druhé studii s doplňujícím požadavkem, aby pacienti vykazovali při MRI screeningu nejméně jednu gadoliniem zvýrazněnou lézi.
V klinických studiích u RS pacientů, léčených přípravkem Copaxone, bylo pozorováno signifikantní snížení počtu relapsů ve srovnání s placebem.
V nejrozsáhlejší kontrolované studii byla četnost relapsů snížena o 32 % z 1,98 ve skupině dostávající placebo na 1,34 ve skupině léčené přípravkem Copaxone.
Dostupná jsou expoziční data z až 12letého sledování 103 pacientů léčených přípravkem Copaxone.
Copaxone také prokázal příznivé účinky u MRI parametrů relevantních pro relapsující-remitentní RS ve srovnání s placebem.
Copaxone však neměl žádný příznivý vliv na progresi postižení u pacientů s relapsující-remitentní RS. Není prokázáno, že by léčba přípravkem Copaxone ovlivňovala trvání nebo závažnost relapsů.
V současnosti nejsou k dispozici údaje o používání přípravku Copaxone u pacientů s primárně nebo sekundárně progresivní formou onemocnění.
U pacientů s dobře definovanou, ojedinělou, unifokální neurologickou manifestací a MRI nálezem silně naznačujícím RS (nejméně dvě cerebrální léze o průměru nad 6 mm na T2-váženém MRI) byla provedena placebem kontrolovaná studie zahrnující 481 pacientů (Copaxone n = 243, placebo n = 238). Bylo nutné vyloučit jakoukoli jinou chorobu, která by mohla lépe vysvětlit známky a příznaky pacienta než RS. Po placebem kontrolovaném období následovala otevřená fáze léčby. Pacienti, u kterých se buď projevovaly symptomy RS, nebo se neprojevovaly po dobu 3 let, podle toho, co nastalo dřív, byli přiřazeni k léčbě účinnou látkou v otevřené fázi po dodatečné období 2 let a nepřekračující maximální celkové trvání léčby 5 let. Z 243 náhodně vybraných pacientů, kterým byl na počátku přidělen Copaxone, 198 pacientů pokračovalo v otevřené fázi léčby přípravkem Copaxone. Z 238 náhodně vybraných pacientů, kterým bylo na počátku přiděleno placebo, přešlo 211 pacientů na otevřenou fázi léčby přípravkem Copaxone.
Během placebem kontrolovaného období až tří let zpomaloval přípravek Copaxone progresi od první klinické příhody po klinicky prokázanou RS (CDMS) podle Poserových kritérií statisticky a klinicky významným způsobem, odpovídajícím snížení rizika o 45 % (Hazard ratio = 0,55; 95% interval spolehlivosti [0,40; 0,77], p = 0,0005). Podíl pacientů, kteří konvertovali na CDMS byl 43 % u placebové skupiny a 25 % u skupiny s přípravkem Copaxone.
Příznivý účinek léčby přípravkem Copaxone oproti placebu byl též demonstrován na dvou sekundárních MRI cílech, tj. počtu nových T2 lézí a objemu T2 lézí.
Post-hoc analýzy podskupin byly provedeny v placebem kontrolované fázi s průměrnou dobou léčby 2,4 roku kvůli zhodnocení rizika výskytu druhé ataky u pacientů s rozličnými charakteristikami stavu před léčbou, odpovídajícími populacím s vysokým rizikem. U subjektů s nejméně jednou T1 gadoliniem zvýrazněnou lézí před zahájením léčby, byla konverze na CDMS evidentní u 50 % subjektů na placebu v porovnání s 28 % subjektů léčených přípravkem Copaxone. U subjektů s 9 a více T2 lézemi před zahájením léčby byla konverze na CDMS evidentní u 45 % subjektů na placebu v porovnání s 26 % subjektů léčených přípravkem Copaxone. Nicméně dopad časné léčby přípravkem Copaxone na dlouhodobý vývoj choroby není znám ani u těchto vysoce rizikových podskupin, protože studie byla hlavně zaměřena na zhodnocení doby do druhé příhody. V každém případě lze o léčbě uvažovat pouze u pacientů s vysokým rizikem.
Účinek prokázaný v placebem kontrolované fázi byl podpořen dlouhodobě sledovaným obdobím až po dobu 5 let. Období progrese od první klinické příhody do CDMS bylo prodlouženo u časné léčby přípravkem Copaxone ve srovnání s opožděnou léčbou, což se odrazilo v 41% snížení rizika u časné vs. opožděné léčby (Hazard ratio = 0,59; 95% CI [0,44; 0,80], p = 0,0005). Podíl progresujících případů ve skupině s později započatou léčbou byl vyšší (49,6 %) ve srovnání s těmi ze skupiny s časně započatou léčbou (32,9 %).
Shodný účinek v prospěch časné léčby oproti opožděné léčbě se časem ukázal u ročního počtu lézí po celou dobu studie u nových T1 gadoliniem zvýrazněných lézí (sníženo o 54 %; p < 0,0001), nových T2 lézí (sníženo o 42 %; p < 0,0001) a nových T1 hypointenzivních lézí (sníženo o 52 %; p < 0,0001). V prospěch časné léčby oproti opožděné léčbě byl pozorován také vliv jak na snížení celkového počtu nových T1 gadoliniem zvýrazněných lézí (snížen o 46 %; p < 0,001), objemu T1 gadoliniem zvýrazněných lézí (průměrný rozdíl -0,06 ml; p < 0,001), tak i celkového počtu nových T1 hypointenzivních lézí (snížen o 46 %; p < 0,001), měřeno po celé období studie.
Po dobu 5 let nebyly v objemu T1 hypointenzivních lézí ani v mozkové atrofii pozorovány značné rozdíly mezi kohortami skupin s časně započatou léčbou a později započatou léčbou. Nicméně analýza mozkové atrofie při poslední pozorované hodnotě (při upravené expozici léčbě) ukázala snížení ve prospěch časné léčby glatirameri acetatem (průměrný rozdíl procentní změny v objemu mozku byl 0,28 %, p = 0,0209).
5.2. Farmakokinetické vlastnosti
Farmakokinetické studie u pacientů nebyly provedeny. Údaje získané in vitro a omezená data získaná u zdravých dobrovolníků ukazují, že při subkutánním podání glatiramer-acetátu je léčivá látka snadno absorbována a že velká část dávky je rychle degradována na menší fragmenty již v podkožní tkáni.
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Předklinické údaje, získané na základě farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu a reprodukční toxicity, neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka, kromě informací uvedených v ostatních částech SPC. Vzhledem k nedostatku farmakokinetických dat u lidí nelze hranici expozice mezi humánní a animální populací stanovit.
Ukládání imunokomplexů v ledvinných glomerulech bylo hlášeno u malého počtu potkanů a opic léčených po dobu alespoň 6 měsíců. Ve dvouleté studii u potkanů nebylo ukládání imunokomplexů do ledvinných glomerulů pozorováno.
Po aplikaci senzibilizovaným zvířatům (morčatům nebo myším) byla zaznamenána anafylaxe. Význam tohoto zjištění pro člověka není znám.
Toxicita v místě vpichu injekce byla často zaznamenána po opakované aplikaci u zvířat.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1. Seznam pomocných látek
Mannitol Voda na injekci
6.2. Inkompatibility
Z důvodu absence studií kompatibility nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými léčivými přípravky.
6.3. Doba použitelnosti
2 roky
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte předplněné injekční stříkačky v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Uchovávejte v chladničce (2 °C - 8 °C).
Chraňte před mrazem.
Jestliže předplněné injekční stříkačky nemohou být uchovávány v chladničce, mohou být jedenkrát uchovány při teplotě 15 °C - 25 °C, po dobu až jednoho měsíce.
Jestliže nebyly předplněné injekční stříkačky s přípravkem Copaxone 20 mg/ml použity a jsou stále v původním obalu, musí být po této jednoměsíční lhůtě vráceny k uchovávání do chladničky (2 °C - 8 °C).
6.5. Druh obalu a obsah balení
Předplněná injekční stříkačka, obsahující Copaxone 20 mg/ml, injekční roztok, se skládá z 1ml válce z bezbarvého skla třídy I se vsazenou jehlou, polypropylenovým (případně polystyrenovým) pístem, pryžovou zátkou a krytem jehly.
Copaxone 20 mg/ml je dostupný v baleních obsahujících 7, 28 nebo 30 předplněných injekčních stříkaček obsahujících 1 ml injekčního roztoku nebo v multipaku obsahujícím 90 (3 balení po 30) předplněných injekčních stříkaček obsahujících 1 ml injekčního roztoku.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci
Pouze pro jednorázové použití. Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o, Praha, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
59/481/06-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 29.11.2006
Datum posledního prodloužení registrace: 11.9.2007
10. DATUM REVIZE TEXTU
26.1.2016
9/9