Sp. zn. sukls156134/2014

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.    NÁZEV PŘÍPRAVKU

Ciprofloxacin Kabi 200 mg/100 ml infuzní roztok Ciprofloxacin Kabi 400 mg/200 ml infuzní roztok

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

1 ml roztoku pro infuzi obsahuje ciprofloxacinum 2 mg (ve formě ciprofloxacini hydrogensulfas) 100 ml roztoku obsahuje ciprofloxacinum 200 mg.

200 ml roztoku obsahuje ciprofloxacinum 400 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: Sodík.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.    LÉKOVÁ FORMA

Infuzní roztok Čirý, bezbarvý roztok pH roztoku: 4,0 až 4,9

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Ciprofloxacin Kabi infuzní roztok je určen k léčbě následujících infekcí (viz body 4.4 a 5.1). Před zahájením terapie věnujte zvláštní pozornost dostupným informacím vztahujícím se k rezistenci na ciprofloxacin.

Pozornost musí být věnována oficiálním doporučením týkajících se správného užití antibiotik. Dospělí

•    Infekce dolního dýchacího traktu způsobené gramnegativními bakteriemi

-    exacerbace chronické obstruktivní pulmonální nemoci,

-    bronchopulmonální infekce u cystické fibrózy nebo u bronchiektázie,

-    pneumonie

•    chronický hnisavý zánět středního ucha

•    akutní exacerbace chronické sinusitidy, zejména pokud jsou jejich příčinou gramnegativní bakterie

•    infekce močových cest

•    epididymoorchitida, včetně případů způsobených Neisseria gonorrhoeae

•    pánevní zánětlivé onemocnění, včetně případů způsobených Neisseria gonorrhoeae

U výše uvedených infekcí pohlavního ústrojí, způsobených Neisseria gonorrhoeae, je obzvláště důležité získat lokální informace o rozšíření lokální rezistence na ciprofloxacin a potvrdit citlivost laboratorními testy.

•    infekce gastrointestinálního traktu (např.    cestovatelský průjem)

•    intraabdominální infekce

•    infekce kůže a měkké tkáně způsobené gramnegativními bakteriemi

•    maligní otitis externa

infekce kostí a kloubů

•    léčba infekcí u pacientů s neutropenií

•    profylaxe infekcí u pacientů s neutropenií

•    inhalace antraxu (postexpoziční profylaxe a kurativní léčba)

Děti a dospívající

•    bronchopulmonální infekce u cystické fibrózy způsobené Pseudomonas aeruginosa

•    komplikované infekce močových cest a pyelonefritida

•    inhalace antraxu (postexpoziční profylaxe a kurativní léčba)

Ciprofloxacin může být u dětí a dospívajících použit také k léčbě dalších závažných infekcí, je-li to považováno za nezbytné.

Léčbu mohou zahájit pouze lékaři, kteří mají zkušenosti s léčbou cystické fibrózy a/nebo závažných infekcí u dětí a dospívajících (viz body 4.4 a 5.1).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dávkování se stanovuje na základě indikace, závažnosti a místa infekce, citlivosti původce infekce na ciprofloxacin, funkce ledvin pacienta a u dětí a dospívajících na základě tělesné hmotnosti.

Délka léčby závisí na závažnosti onemocnění, klinickém průběhu a bakteriologickém obrazu.

Po intravenózní počáteční léčbě může být léčba změněna na perorální léčbu tabletami nebo suspenzí, jestliže to lékař uváží podle klinických indikací. Perorální podání by mělo následovat po intravenózní léčbě co nejdříve, jak je to možné.

V závažných případech, anebo pokud není pacient schopen užívat tablety (např. pacienti na enterální výživě), se doporučuje pokračovat v terapii intravenózním podáním ciprofloxacinu až do doby, kdy je perorální podání možné.

Léčba infekcí, které jsou způsobeny určitými bakteriemi (např. Pseudomonas aeruginosa, Acinetobacter nebo Staphylococci) může vyžadovat podávání vyšších dávek ciprofloxacinu společně s dalšími vhodnými antibiotiky.

Léčba některých infekcí (např. pánevního zánětlivého onemocnění, intraabdominálních infekcí, infekcí u pacientů s neutropenií a infekcí kostí a kloubů) může vyžadovat současné podávání dalších vhodných antibiotik, v závislosti na původci infekce.

Dospělí

Indikace		Denní dávka v mg	Celková délka léčby (včetně převedení na perorální léčbu tak brzy jak je to možné)
Infekce dolního dýchacího traktu		400 mg 2 x denně až 400 mg 3 x denně	7 až 14 dnů
Infekce horního dýchacího traktu	Akutní exacerbace chronické sinusitidy	400 mg 2 x denně až 400 mg 3 x denně	7 až 14 dnů
	Chronický hnisavý zánět středního ucha	400 mg 2 x denně až 400 mg 3 x denně	7 až 14 dnů

	Maligní zánět zevního ucha	400 mg 3 x denně	28 dnů až 3 měsíce
Infekce močových cest	Komplikovaná a nekomplikovaná pyelonefritida	400 mg 2 x denně až 400 mg 3 x denně	7 -21 dnů, může být pokračováno déle než 21 dní ve specifických případech (jako jsou abscesy)
	Prostatitida	400 mg 2 x denně až 400 mg 3 x denně	2 - 4 týdny (akutní)
Infekce pohlavních orgánů	Epididymoorchitidaa pánevní zánětlivé onemocnění	400 mg 2 x denně až 400 mg 3 x denně	nejméně 14 dnů
Infekce gastrointestinálního traktu a intraabdominální infekce	Průjmová onemocnění způsobená bakteriálními patogeny včetně Shigella spp. jiného typu než je Shigella dysenteriae typu 1 a empirická léčba vážného cestovatelského průjmu	400 mg 2 x denně	1 den
	Průjmová onemocnění způsobená Shigella dysenteriae typu 1	400 mg 2 x denně	5 dnů
	Průjmová onemocnění způsobená Vibrio cholerae	400 mg 2 x denně	3 dny
	Tyfová horečka	400 mg 2 x denně	7 dnů
	Intraabdominální infekce způsobené gramnegativními bakteriemi	400 mg 2 x denně až 400 mg 3 x denně	5 - 14 dnů
Infekce kůže a měkké tkáně		400 mg 2 x denně až 400 mg 3 x denně	7 až 14 dnů
Infekce kostí a kloubů		400 mg 2 x denně až 400 mg 3 x denně	max. 3 měsíce
Léčba infekcí nebo profylaxe u pacientů s neutropenií, Ciprofloxacin se musí podávat současně s vhodnými antibiotiky podle oficiálních doporučení.		400 mg 2 x denně až 400 mg 3 x denně	Léčba musí pokračovat po celou dobu trvání neutropenie
Inhalace antraxu - postexpoziční profylaxe a kurativní léčba u osob, které vyžadují parenterální léčbu. Podání léku musí začít co nejdříve po předpokládané nebo potvrzené expozici.		400 mg 2 x denně	60 dnů od potvrzení expozice Bacillus anthracis

Indikace	Denní dávka	Celková délka léčby (včetně převedení na perorální léčbu tak brzy jak je to možné)
Cystická fibróza	10 mg/kg těl. hm. 3 x denně do max. jednorázové dávky 400 mg	10 až 14 dnů
Komplikované infekce močových cest a pyelonefritida	6 mg/kg těl. hm. 3 x denně až 10 mg/kg těl.hm. 3 x denně do max. jednorázové dávky 400 mg.	10 až 21 dnů
Inhalace antraxu -postexpoziční kurativní léčba u osob vyžadujících parenterální léčbu. Podání léku musí začít co nejdříve po předpokládané nebo potvrzené expozici.	10 mg/kg těl .hm. 2 x denně až 15mg/kg těl.hm. 2 x denně do max.jednorázové dávky 400 mg.	60dnů od potvrzení expozice Bacillus anthracis
Jiné závažné infekce	10 mg/kg těl. hm. 3 x denně do max. jednorázové dávky 400 mg.	V závislosti na druhu infekce

Starší pacienti

Starší pacienti mají dostávat dávku upravenou v závislosti na závažnosti jejich onemocnění a clearance kreatininu.

Porucha funkce ledvin a jater

Doporučené počáteční a udržovací dávky pro pacienty s poruchou funkce ledvin:

Clearance kreatininu (ml/min/1,73 m2)	Sérová hladina kreatininu (^mol/l)	Intravenózní dávka (mg)
> 60	< 124	Viz obvyklé dávkování
30 - 60	124 až 168	200 - 400 mg každých 12 hod
< 30	> 169	200 - 400 mg každých 24 hod
Pacienti na hemodialýze	> 169	200 - 400 mg každých 24 hod (Po dialýze)
Pacienti na peritoneální dialýze	> 169	200- 400 mg každých 24 hod

U pacientů s poruchou funkce jater není nutná žádná úprava dávkování.

Dávkování u dětí s poruchou funkce ledvin a/nebo jater nebylo studováno.

Způsob podání

Ciprofloxacin Kabi se před podáním musí vizuálně zkontrolovat. Nesmí se použít, pokud je zakalený.

Ciprofloxacin se podává intravenózní infuzí. U dětí je délka infuze 60 minut.

U dospělých pacientů je doba podání 60 minut při 400 mg přípravku Ciprofloxacin Kabi a 30 minut při 200 mg přípravku Ciprofloxacin Kabi. Pomalá infuze do velké žíly minimalizuje pacientovy nepříjemné pocity a redukuje riziko venózního podráždění.

Infuzní roztok lze podávat přímo nebo po smíchání s jinými kompatibilními infuzními roztoky (viz bod 6.2).

Návod k naředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6

4.3    Kontraindikace

•    Hypersenzitivita na léčivou látku(y), další chinolony nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

•    Současné podávání ciprofloxacinu a tizanidinu (viz bod 4.5).

4.4    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Závažné infekce a smíšené infekce způsobené grampozitivními a anaerobními _patogeny Ciprofloxacin není vhodný pro monoterapii závažných infekcí a infekcí, které mohou být způsobeny grampozitivními nebo anaerobními patogeny. U těchto infekcí musí být ciprofloxacin podáván současně s dalšími vhodnými antibiotiky.

Streptokokové infekce (včetně Streptococcus pneumonie)

Ciprofloxacin se pro léčbu streptokokových infekcí nedoporučuje, protože je proti nim málo účinný.

Infekce pohlavních orgánů

Epididymoorchitida a pánevní zánětlivé onemocnění mohou být způsobeny Neisseria gonorrhoeae rezistentní na flourochinolony. V případě, kdy nemůže být přítomnost Neisseria gonorrhoeae rezistentní na flourochinolony vyloučena, je vhodné ciprofloxacin podávat současně s jiným vhodným antibiotikem. V případě, kdy nedojde ke klinickému zlepšení po 3 dnech léčby, je třeba léčbu přehodnotit.

Intraabdominální infekce

Je dostupné limitované množství dat vztahujících se k účinnosti ciprofloxacinu při léčbě pooperačních intraabdominálních infekcí.

Cestovatelský _ průjem

Při volbě ciprofloxacinu musí být brány v úvahu informace vztahující se k rezistenci relevantních patogenů na ciprofloxacin.

Infekce kostí a kloubů

Na základě mikrobiologických testů by měl být ciprofloxacin použit v kombinaci s dalšími vhodnými antibiotiky.

Inhalace antraxu

Užití u lidí je podloženo údaji o citlivosti zjišťovanými in-vitro, experimentálními daty získanými ze studií na zvířatech a omezenými údaji o použití u lidí. Lékař určující léčbu by se měl řídit národními a/nebo mezinárodními pokyny, stanovenými konsensem, vztahujícími se k léčbě infekce způsobené antraxem.

Poruchy zraku

Pokud dojde ke zhoršení zraku nebo jakémukoli vlivu na oči, je nezbytné okamžitě konzultovat očního lékaře.

Pediatrická _ populace

U dětí a dospívajících se užití ciprofloxacinu musí řídit dostupnými oficiálními směrnicemi. Léčbu ciprofloxacinem mohou zahájit pouze lékaři, kteří mají zkušenosti s léčbou cystické fibrózy a/nebo závažných infekcí u dětí a dospívajících.

Prokázalo se, že ciprofloxacin způsobuje artropatie nosných kloubů juvenilních zvířat. Bezpečnostní data získaná z randomizované, dvojitě zaslepené studie, v níž byl ciprofloxacin užit u dětí (ciprofloxacin: n = 335, průměrný věk = 6,3 roky; srovnávací skupina: n = 349, průměrný věk = 6,2 let; věkový rozsah 1 až 17 let), prokázala případy artropatie vztahující se pravděpodobně k léčbě přípravkem (rozeznané z kloubních znaků a symptomů), ve dni + 42 ze 7,2 % a 4,6 %. Respektive incidence artropatie ve vztahu k léčivu zjištěné po 1 roce byly 9,0 % a 5,7 %. Nárůst případů artropatie, která by se mohla vztahovat k užívání léku, nebyl v průběhu času mezi skupinami statisticky signifikantní. Léčba by měla být zahájena pouze, až po pečlivém zvážení poměru rizika/zisku, kvůli možným nežádoucím účinkům na klouby a/nebo okolní tkáně (viz bod 4.8).

Broncho-pulmonální infekce u cystické _fibrózy

Klinické zkoušky zahrnovaly děti a dospívající ve věku 5-17 let. S léčbou dětí ve věkovém rozmezí 1 až 5 let jsou zkušenosti mnohem více omezené.

Komplikované infekce močových cest a pyelonefritida

Léčba infekce močových cest ciprofloxacinem by měla být zvažována, až když se nedá použít jiná léčba, zároveň musí být podložena výsledky mikrobiologického vyšetření. Klinické zkoušky zahrnovaly děti a dospívající ve věku 1-17 let.

Další specifické závažné infekce

V souladu s úřední směrnicí, nebo po pečlivém vyhodnocení přínosu a rizika, je možné ciprofloxacin použít k léčbě dalších závažných infekcí v případech, kdy není možné použít jiné terapie, nebo když selže konvenční terapie, a pokud mikrobiologické vyšetření potvrdí vhodnost jeho použití.

Použití ciprofloxacinu pro léčbu jiných závažných specifických infekcí, jiných než je uvedeno výše, nebylo v klinických zkouškách ověřeno a klinické zkušenosti jsou omezené. Proto je potřeba při léčbě těchto pacientů postupovat obezřetně.

Hypersenzitivita

Po jednorázové dávce se mohou vyskytnout hypersenzitivní a alergické reakce (viz bod 4.8), včetně

anafylaktické a anafylaktoidní reakce, které mohou být život ohrožující. Jestliže se takové reakce objeví, podávání ciprofloxacinu musí být ukončeno a adekvátní léčba v případě potřeby zahájena.

Pohybový systém

Ciprofloxacin se obecně nesmí používat u pacientů s anamnézou onemocnění/poškození šlach souvisejících s léčbou chinolony. Ve velmi vzácných případech, po mikrobiologickém zdokumentování původce a vyhodnocení poměru přínosu/rizika, může být ciprofloxacin těmto pacientům předepsán za účelem léčby určitých závažných infekcí, zejména pak v případech selhání standardní léčby nebo bakteriální rezistence, pokud mikrobiologické údaje použití ciprofloxacinu potvrzují.

Po užití ciprofloxacinu se může vyskytnout tendinitida a ruptury šlach (zejména Achillovy šlachy), někdy bilaterální, a to již během prvních 48 hodin léčby. Zánět a ruptura šlachy se může vyskytnout až několik měsíců po ukončení léčby ciprofloxacinem. Riziko vzniku tendinopatie se zvyšuje u starších pacientů a u pacientů souběžně léčených kortikosteroidy (viz bod 4.8). Při jakémkoli příznaku tendinitidy (např. bolestivý otok, zánět) musí být léčba ciprofloxacinem přerušena a konzultována s lékařem. Postiženou končetinu je potřeba udržovat v klidu.

U pacientů s myastenií gravis musí být ciprofloxacin užíván s opatrností (viz bod 4.8). Fotosenzitivita

Bylo prokázáno, že ciprofloxacin způsobuje fotosenzitivní reakce. Pacienti užívající ciprofloxacin musí být informováni o tom, že se během léčby nesmí vystavovat přímému slunečnímu nebo UV záření (viz bod 4.8).

Centrální nervový systém

Je známo, že ciprofloxacin, stejně jako další chinolony, spouští záchvaty, nebo snižuje křečový práh. Byly hlášeny případy status epilepticus. Užívání ciprofloxacinu u pacientů s onemocněními CNS, kteří mohou být náchylní k záchvatům, se musí dobře zvážit. Jestliže se vyskytnou záchvaty, musí se léčba ciprofloxacinem přerušit (viz bod 4.8). Již po prvním užití ciprofloxacinu se mohou vyskytnout psychiatrické reakce. Ve vzácných případech mohou deprese nebo psychózy vést, až k sebevražedným úmyslům/myšlenkám vedoucím k pokusu o sebevraždu nebo k dokonané sebevraždě. V takových případech se musí léčba ciprofloxacinem přerušit.

Mezi pacienty, kterým byl podáván ciprofloxacin, byly zaznamenány případy polyneuropatie (předběžná diagnóza, podložená neurologickými symptomy jako jsou bolest, pálení, porucha smyslů nebo svalová slabost, které se vyskytovaly samostatně nebo v kombinaci). U pacientů, u kterých se projeví příznaky neuropatie, jako jsou bolest, pálení, brnění, znecitlivění a/nebo slabost, musí být podávání ciprofloxacinu ukončeno, aby se předešlo ireverzibilnímu poškození (viz bod 4.8).

Srdeční poruchy

Opatrnost je nutná při užívání fluorochinolonů, včetně Ciprofloxacinu Kabi, u pacientů se známými rizikovými faktory pro prodloužení QT intervalu, jako jsou např.:

-    vrozený prodloužený QT interval

-    současné užívání léčivých přípravků, u kterých je známo, že prodlužují QT interval (např. antiarytmika třídy IA a III, tricyklická antidepresiva, makrolidy, antipsychotika)

-    nekorigovaná elektrolytová dysbalance (např. hypokalémie, hypomagnezémie)

-    onemocnění srdce (např. selhání srdce, infarkt myokardu, bradykardie).

Starší pacienti a ženy mohou být citlivější k lékům prodlužujícím QT interval. Proto je třeba dbát u těchto pacientů zvýšené opatrnosti při používání fluorochinolonů, včetně ciprofloxacinu.

(viz bod 4.2 Starší pacienti, bod 4.5, bod 4.8, bod 4.9)

Gastrointestinální systém

Při výskytu závažného nebo dlouhotrvajícího průjmu během léčby nebo po ukončení léčby (a to i několik týdnů po ukončení léčby) může být vyvolána kolitida způsobená antibiotiky (ohrožující život s možnými fatálními následky) vyžadující okamžitou léčbu (viz bod 4.8). V takových případech se musí léčba ciprofloxacinem okamžitě přerušit a musí se zahájit vhodná léčba. V této situaci jsou antiperistaltika kontraindikována.

Ledviny a močové cesty

V souvislosti s užíváním ciprofloxacinu byla hlášena krystalurie (viz bod 4.8). Pacienti užívající ciprofloxacin musí být dobře hydratovaní a je nutné zabránit nadměrné alkalitě jejich moči.

Porucha funkce ledvin

Vzhledem k tomu, že ciprofloxacin je převážně vylučován v nezměněné formě ledvinami, je u pacientů s poruchou funkce ledvin potřeba upravit dávkování tak, jak je popsáno v bodě 4.2, aby se zabránilo nárůstu nežádoucích účinků v důsledku nahromadění ciprofloxacinu.

Játra a žlučové cesty

V    souvislosti s užíváním ciprofloxacinu byly hlášeny případy nekrózy jater a život ohrožujícího selhání jater (viz bod 4.8). V případě jakýchkoli známek a příznaků onemocnění jater (například anorexie, žloutenka, tmavě zbarvená moč, svědění nebo citlivost v abdominální oblasti) je nutné léčbu přerušit.

Deficit glukozo-6-fosfát-dehydrogenázy

U pacientů s deficitem glukozo-6-fosfát-dehydrogenázy byla v souvislosti s ciprofloxacinem zaznamenána hemolytická reakce. Proto by těmto pacientům neměl být ciprofloxacin podáván pokud potenciální přínos nevyváží možné riziko. V takovém případě musí být pečlivě monitorován potenciální výskyt hemolýzy.

Rezistence

V    průběhu nebo po ukončení léčby ciprofloxacinem se mohou vyčlenit bakterie, které projevují rezistenci na ciprofloxacin, superinfekce se může, ale nemusí, klinicky projevovat. Při dlouhodobé léčbě a léčbě nozokomiálních infekcí a/nebo infekcí způsobených kmeny Staphylococcus a Pseudomonas hrozí vysoké riziko selekce bakterií rezistentních na ciprofloxacin.

Cytochrom P450

Ciprofloxacin inhibuje CYP1A2, a proto může způsobit zvýšenou sérovou koncentraci současně podávaných látek metabolizovaných tímto enzymem (např. theofylinu, olanzapinu, klozapinu, ropinirolu, tizanidinu, duloxetinu, agomelatinu). Současné podávání ciprofloxacinu a tizanidinu je kontraindikováno. Z tohoto důvodu musí být u pacientů užívajících tyto látky současně s ciprofloxacinem pečlivě sledovány klinické příznaky předávkování a dále může být také potřebné stanovení sérových koncentrací (např. theofylinu) (viz bod 4.5).

Methotrexát

Současné užívání ciprofloxacinu a methotrexátu se nedoporučuje (viz bod 4.5).

Interakce s testy

In-vitro aktivita ciprofloxacinu proti Mycobacterium tuberculosis by mohla mít za následek negativní

výsledky bakteriologického testu vzorků od pacientů, kteří současně užívají ciprofloxacin. Reakce v místě vpichu

Byly hlášeny lokální intravenózní reakce po intravenózním podání ciprofloxinu. Tyto reakce jsou častější, jestliže doba infuze je 30 minut nebo méně. Mohou se projevovat jako lokální kožní reakce, které vymizí rychle po ukončení infuze. Další intravenózní podání není kontraindikováno, pokud se reakce neopakují nebo se nezhorší.

Zatížení NaCl

Přípravek Ciprofloxacin Kabi obsahuje 15,1 mmol (347 mg) sodíku ve 100 ml infuzního roztoku. U pacientů, pro které je příjem sodíku zátěží (pacienti s kongestivní srdeční vadou, selháváním ledvin, nefrotickým syndromem atp.) je nutné uvážit další zátěž sodíkem.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Přípravky o kterých _je známo, že _prodlužují QT interval

Ciprofloxacin, stejně jako jiné florochinolony, má být užíván s opatrností u pacientů, kteří dostávají přípravky o kterých je známo, že prodlužují QT interval (např. antiarytmika třídy IA a III, tricyklická antidepresiva, makrolidy, antipsychotika) (viz bod 4.4).

Probenecid

Probenecid interferuje s renální sekrecí ciprofloxacinu. Souběžné užívání probenecidu a ciprofloxacinu vede ke zvýšení sérové koncentrace ciprofloxacinu.

Metoklopramid

Metoklopramid urychluje absorpci ciprofloxacinu (perorálního), což má za následek zkrácení času pro dosažení maximální plazmatické koncentrace. Na biologickou dostupnost ciprofloxacinu nebyl účinek pozorován.

Omeprazol

Současné podávání ciprofloxacinu s léčivými přípravky, které obsahují omeprazol, má za následek mírné snížení Cmax a AUC ciprofloxacinu.

Vliv ciprofloxacinu na _ jiné léčivé _přípravky:

Tizanidin

Tizanidin se nesmí podávat současně s ciprofloxacinem (viz bod 4.3). V klinické studii se zdravými jedinci došlo ke zvýšení sérové koncentrace tizanidinu (hodnota C_max se zvýšila: 7krát, rozmezí: 4 až 21krát; hodnota AUC se zvýšila: 10krát, rozmezí: 6 až 24krát) při současném podávání s ciprofloxacinem. Zvýšená sérová koncentrace tizanidinu je spojena s umocněným hypotenzitivním a sedativním efektem.

Methotrexát

Renální tubulární transport methotrexátu může být inhibován současným podáním ciprofloxacinu, což může vést k zvýšeným plazmatickým hladinám methotrexátu a zvýšit riziko toxických reakcí souvisejících s methotrexátem. Proto se současné podávání nedoporučuje (viz bod 4.4).

Theofylin

Současné podávání ciprofloxacinu a theofylinu může způsobit nežádoucí zvýšení sérové koncentrace theofylinu. To může vést k nežádoucím účinkům vyvolaných theofylinem. Ve vzácných případech mohou být tyto nežádoucí účinky život ohrožující nebo i smrtelné. Při současnému podávání těchto dvou léků se musí kontrolovat sérová koncentrace theofylinu a dávky theofylinu musí být případně vhodně sníženy (viz bod 4.4).

Další deriváty xanthinu

Byly zaznamenány případy, kdy při současném užívání ciprofloxacinu a kofeinu nebo pentoxifylinu

(oxpentifylinu) došlo ke zvýšení sérové koncentrace těchto derivátů xantinu.

Fenytoin

Současné užívání ciprofloxacinu a fenytoinu může vést ke zvýšení nebo snížení sérových hladin fenytoinu, proto se doporučuje sledovat hladiny léků.

Cyklosporin

Při současném podávání ciprofloxacinu a léčivých přípravků obsahujících cyklosporin bylo pozorováno přechodné zvýšení koncentrace sérového kreatininu. Proto je třeba u takových pacientů často (dvakrát týdně) kontrolovat koncentraci sérového kreatininu.

Antagonisté vitaminu K

Současné podávání ciprofloxacinu a antagonisty vitaminu K může umocňovat jeho antikoagulační efekt. Velikost rizika závisí na probíhající infekci, věku a celkovém stavu pacienta. Proto je těžké stanovit podíl ciprofloxacinu na nárůstu INR (international normalised ratio). Proto je třeba v průběhu současného podávání ciprofloxacinu s antagonisty vitaminu K (např. warfarinem, acenokumarolem, fenprokumonem nebo fluindionem), ale i krátce po jeho ukončení, často sledovat INR.

Glibenklamid

V    určitých případech může současné podávání ciprofloxacinu a léčivých přípravků obsahujících glibenklamid vést k zesílení účinků glibenklamidu (hypoglykemii).

Duloxetin

V    klinických studiích bylo prokázáno, že současné použití duloxetinu se silnými inhibitory izoenzymu CYP4501A2 jako je fluvoxamin, může mít za následek zvýšení AUC a Cmax duloxetinu. Ačkoli nejsou dostupná žádná klinická data týkající se možných interakcí s ciprofloxacinem, je možné po současném podání očekávat obdobný efekt (viz bod 4.4).

Ropinirol

V    klinické studii bylo prokázáno, že souběžné užívání ropinirolu a ciprofloxacinu, středně silného inhibitoru izoenzymu CYP450 1A2, má za následek zvýšení hodnot C_max a AUC ropinirolu o 60 %, resp. 84 %. Během současné léčby s ciprofloxacinem, i krátce po jejím ukončení, se doporučuje klinické sledování a případně vhodná úprava dávek ropinirolu (viz bod 4.4).

Lidokain

U zdravých dobrovolníků bylo pozorováno, že současné podávání léčivých přípravků s lidokainem, který je středně silným inhibitorem izoenzymu CY4501A2, a ciprofloxacinu snižuje clearance intravenózně podávaného lidokainu o 22 %. Ačkoli byla léčba lidokainem dobře tolerována, mohou se po současném podání vyskytnout interakce s ciprofloxacinem spojené s nežádoucími účinky.

Klozapin

Po sedmidenním současném užívání 250 mg ciprofloxacinu s klozapinem, se zvýšily sérové koncentrace klozapinu a N-desmetylklozapinu o 29 %, resp. 31 %. Během současné léčby klozapinem a ciprofloxacinem, i krátce po jejím ukončení, se doporučuje klinické pozorování a vhodná úprava dávek klozapinu (viz bod 4.4).

Sildenafil

Po současném perorálním podání 50 mg s 500 mg ciprofloxacinu bylo u zdravých dobrovolníků pozorováno přibližně zdvojnásobení Cmax a AUC sildenafilu. Proto je zapotřebí opatrnosti, jestliže je předepisován ciprofloxacin současně se sildenafilem a je třeba zvážit riziko a možný přínos.

Agomelatin

V    klinických studiích bylo prokázáno, že fluvoxamin, jakožto silný inhibitior izoenzymu CYP450 1A2, výrazně inhibuje metabolismus agomelatinu, což vede k šedesátinásobnému nárůstu expozice agomelatinem. Ačkoli nejsou dostupná žádná klinická data pro možnou interakci s ciprofloxacinem, středně silným inhibitorem CYP450 1A2, můžeme při současném podání očekávat podobné účinky (viz “Cytochrom P450” v bodě 4.4).

Zolpidem

Současné podávání s ciprofloxacinem může zvýšit hladiny zolpidemu v krvi, souběžné použití tedy není doporučeno.

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Dostupné údaje vztahující se k těhotným ženám, kterým byl podáván ciprofloxacin neindikují ani malformace, ani toxický vliv ciprofloxacinu na plod/novorozence. Studie na zvířatech s ohledem na reprodukční toxicitu neprokázaly přímý ani nepřímý škodlivý vliv. U plodů zvířat a mladých zvířat, vystavených působení chinolonů, bylo pozorováno poškození nezralých chrupavek. Proto nelze vyloučit negativní působení tohoto léčivého přípravku na lidský nedospělý organizmus/plod, které může mít za následek poškození kloubní chrupavky (viz bod 5.3).

V rámci prevence je proto vhodné, se užívání ciprofloxacinu během těhotenství vyhnout. Kojení

Ciprofloxacin se vylučuje do mateřského mléka. Vzhledem k potenciálnímu riziku poškození kloubů proto nemá být kojícími ženami užíván.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Vzhledem ke svým neurologickým vlivům může ciprofloxacin ovlivnit dobu reakce. Z tohoto důvodu může být schopnost řídit a obsluhovat stroje snížená.

4.8    Nežádoucí účinky

Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky v souvislosti s ciprofloxacinem (ADR) jsou nauzea a průjem.

ADR vycházející z výsledků klinických studií a post-marketinkového sledování ciprofloxacinu (perorální, intravenózní a následná léčba), seřazené podle kategorií četnosti, jsou uvedeny níže. Analýza četnosti byla provedena společně pro perorální a intravenózní způsob podání ciprofloxacinu.

Třídy	Časté	Méně časté	Vzácné	Velmi vzácné	Frekvence
orgánových	> 1/100 až	> 1/1 000 až	> 1/10 000 až	< 1/10 000	není známa
systémů	< 1/10	<1/100	< 1/1 000		(nemůže být ze známých dat

					určena)
Infekce a infestace		Mykotické superinfekce
Poruchy krve a lymfatického systému		Eozinofilie	Leukopenie Anémie Neutropenie Leukocytóza Trombocytope nie Trombocytóza	Hemolytická anémie Agranulocytóz a (život ohrožující) Pancytopenie (život ohrožující) Úbytek kostní dřeně (život ohrožující)
Poruchy imunitního systému			Alergická reakce Alergický edém/angio- edém	Anafylaktická reakce Anafylaktický šok (život ohrožující) (viz bod 4.4) Reakce podobná sérové nemoci
Poruchy metabolismu a výživy		Anorexie	Hyperglyke- mie
Psychiatrické poruchy		Psychomotoric ká hyperaktivita/a gitace	Zmatenost a dezorientace Pocit úzkosti Abnormální sny Deprese (potenciálně kulminující sebevražedný mi představami / myšlenkami nebo pokusy o sebevraždu a sebevraždou) (viz bod 4.4) Halucinace	Psychotické reakce (potenciálně kulminující sebevražedný mi představami / myšlenkami nebo pokusy o sebevraždu a sebevraždou) (viz bod 4.4)	Mánie, hypománie
Poruchy nervového systému		Bolesti hlavy Závratě Poruchy spánku Poruchy vnímání chuti	Parestezie Dysestezie Hypestezie Třes Záchvaty (včetně status epilepticus, viz bod 4.4) Vertigo	Migréna Poruchy koordinace Poruchy chůze Poruchy čichového nervu Intrakraniální hypertenze	Periferní neuropatie (viz bod 4.4)
Poruchy oka			Poruchy vidění (např. diplopie)	Poruchy barevného vidění

Poruchy ucha a labyrintu			Tinitus, Ztráta sluchu/poškoz ení sluchu
Srdeční poruchy			Tachykardie		komorová arytmie a torsades de pointes (hlášeny převážně u pacientů s rizikovými faktory pro prodloužení QT intervalu), prodloužení QT intervalu na EKG (viz. bod 4.4. a 4.9)
Cévní poruchy			Vasodilatace Hypotenze Synkopa	Vaskulitida
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy			Dyspnoe (včetně astmatických stavů)
Gastrointestinální poruchy	Nauzea Průjem	Zvracení Gastrointestiná lní a abdominální bolest Dyspepsie Flatulence	Průjem v důsledku užívání antibiotik, včetně pseudomem-branózní kolitidy (velmi vzácně s možnými fatálními následky) (viz bod 4.4.)	Pankreatitida
Poruchy jater a žlučových cest		Zvýšení transamináz Zvýšené hodnoty bilirubinu	Porucha funkce jater Cholestatická žloutenka Hepatitida	Nekróza jater (velmi vzácně progredující v život ohrožující selhání jater) (viz bod 4.4)
Poruchy kůže a podkožní tkáně		Vyrážka Pruritus Kopřivka	Fotosenzitivní reakce (viz bod 4.4)	Petechie Erythema multiforme Erythema nodosum Stevens- Johnsonův	Akutní generalizova ná exantematózn í pustulóza (AGEP),

				syndrom (potenciálně ohrožující život) Toxická epidermální nekrolýza (potenciálně ohrožující život)	DRESS
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně		muskuloskelet ální bolesti (např. bolest končetin, zad, hrudníku) Artralgie	Myalgie Artritida Zvýšení svalového tonu a křeče	Svalová slabost Tendinitida Ruptura šlach (zejména Achillovy šlachy), (viz. bod 4.4) Exacerbace symptomů myastenie gravis (viz. bod 4.4)
Poruchy ledvin a močových cest		Porucha funkce ledvin	Selhání ledvin Hematurie Krystalurie (viz bod 4.4) Tubulointersti ciální nefritida
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace	Reakce v místě injekce a infuze (pouze intravenózním podáním)	Pocit slabosti (astenie) Horečka	Edém Pocení (hyperhidróza)
Vyšetření		Zvýšení alkalické fosfatázy v krvi	Zvýšená amyláza		Zvýšení INR (u pacientů léčených antagonisty vitaminu K).

Následující nežádoucí účinky měly vyšší četnost v podskupinách pacientů, kteří dostávali intravenózní nebo sekvenční (z intravenózního k perorálnímu podání) léčbu:

Časté	Zvracení, přechodné zvýšení transamináz, vyrážka
Méně časté	Trombocytopenie, trombocytemie, zmatenost a dezorientace, halucinace, parestezie, dysestezie, záchvaty, vertigo, porucha vidění, ztráta sluchu, tachykardie, vasodilatace, hypotenze, přechodná porucha funkce jater, cholestatická žloutenka, selhání ledvin, edém
Vzácné	Pancytopenie, úbytek kostní dřeně, anafylaktický šok, psychotické reakce, migréna, porucha čichového nervu, zhoršení sluchu, vaskulitida, pankreatitida, nekróza jater, petechie, ruptura šlach

Pediatrická populace

Výše uvedené údaje o výskytu artropatie byly získány v rámci studií prováděných na dospělých. U dětí je vznik artropatie zaznamenáván častěji (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Bylo hlášeno předávkování, kdy podání 12 g vedlo ke vzniku mírných příznaků toxicity. Bylo zjištěno, že akutní předávkování v množství 16 g způsobuje akutní selhání ledvin.

Příznaky

Příznaky předávkování jsou: závrať, třes, bolest hlavy, únava, záchvaty, halucinace, zmatenost, abdominální diskomfort, porucha funkce ledvin a jater a rovněž krystalurie a hematurie. Byla zaznamenána reverzibilní renální toxicita.

Léčba

Vedle běžných léčebných opatření, jakými jsou např. výplach žaludku a následné podání aktivního uhlí, se doporučuje sledování funkce ledvin, včetně pH moči případně podle potřeby zvýšit kyselost, aby se zabránilo krystalurii. Antacida obsahující vápník a hořčík mohou teoreticky při předávkování snižovat absorpci ciprofloxacinu.

Hemodialýzou nebo peritoneální dialýzou se eliminuje pouze malé množství ciprofloxacinu (< 10 %).

V případě předávkování má být zahájena symptomatická léčba. Z důvodu možného prodloužení QT intervalu má být provedeno monitorování EKG

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: fluorované chinolonové chemoterapeutikum, ATC kód: J01MA02.

Mechanismus účinku:

Ciprofloxacin je fluorochinolové antibiotikum, to znamená, že působí inhibičně na oba bakteriální enzymy, topoizomerázu II (DNA-gyrázu) a topoizomerázu IV, které jsou potřebné pro replikaci, transkripci, opravu a rekombinaci bakteriální DNA.

Farmakodynamické účinky:

Účinnost závisí hlavně na vztahu mezi maximální sérovou koncentrací (Cmax) a minimální inhibiční

koncentrací (MIC) ciprofloxacinu vzhledem k příslušnému mikroorganizmu, respektive na vztahu mezi plochou pod křivkou (AUC) a MIC.

In-vitro rezistence na ciprofloxacin se může vyvinout postupným procesem mutací cílového místa u obou topoizomeráz , topoizomerázy II (DNA gyrázy) a topoizomerázy IV. Výsledný stupeň zkřížené rezistence mezi ciprofloxacinem a jinými fluorochinolony je proměnlivý. Jednotlivé mutace nemusí mít za následek klinickou rezistenci, ale násobné mutace obvykle za následek klinickou rezistenci na většinu aktivních látek nebo na všechny aktivní látky v rámci skupiny mají.

Nepropustnost a/nebo mechanizmus rezistence efluxní pumpy účinné látky může mít proměnlivý efekt na citlivost na fluorochinolony, která závisí na fyziochemických vlastnostech různých účinných látek v rámci skupiny a afinitě transportních systémů pro danou účinnou látku. Všechny in-vitro mechanizmy rezistence jsou běžně pozorovány v klinických izolátech. Mechanizmy rezistence, které inaktivují další antibiotika, například permeační bariéry (běžné u Pseudomonas aeruginosa) a efluxní mechanizmus, mohou ovlivnit citlivost na ciprofloxacin. Byla zaznamenána rezistence zprostředkovaná plazmidem kódovaná pomocí genů qnr.

Spektrum antibakteriální aktivity:

Hraniční hodnoty oddělující citlivé kmeny od kmenů s intermediární citlivostí a tyto od rezistentních kmenů:

Doporučení EUCAST

Mikroorganizmy	Citlivé	Rezistentní
Enterobakteria	S <0,5 mg/l	R > 1 mg/l
Pseudomonas	S <0,5 mg/l	R > 1 mg/l
Acinetobacter	S <1 mg/l	R > 1 mg/l
Staphylococcus spp1	S <1 mg/l	R > 1 mg/l
Haemophilus influenzae Moraxella catarrhalis	S <0,5 mg/l	R > 0,5 mg/l
Neisseria gonorrhoeae	S <0,03 mg/l	R > 0,03 mg/l
Neisseria meningitidis	S <0,03 mg/l	R > 0,03 mg/l
Hraniční hodnoty nevztažitelné k třídám*	S <0,5 mg/l	R > 1 mg/l

1 Staphylococcus spp. - hraniční hodnota pro ciprofloxacin odpovídající terapii s vysokými dávkami.

* hraniční hodnoty nevztažitelné k třídám se určovaly zejména na základě údajů PK/PD a nejsou

závislé na distribuci MIC jednotlivých druhů. Jsou určeny pouze pro druhy, pro které specifické hraniční hodnoty nebyly určeny a ne pro takové druhy, pro které testy citlivosti nejsou doporučovány.

Prevalence získané rezistence vybraných druhů se může lišit geograficky a časově. Vítána je informace o lokální rezistenci, zejména pokud se jedná o léčbu závažných infekcí. V

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po intravenózním podání infuze ciprofloxacinu maximální sérové koncentrace bylo dosaženo na konci infuze. Farmakokinetika ciprofloxacinu byla lineární v dávce do 400 mg intravenózního podání.

Porovnání farmakokinetických parametrů pro dvoudenní a třídenní intravenózní podávání nevykazovalo kumulaci ciprofloxacinu a jeho metabolitů.

60 minutová intravenózní infuze 200 mg ciprofloxacinu nebo perorální podání 250 mg ciprofoxacinu, oboje podáno po 12 hodinách, vykazovalo ekvivalentní plochu pod sérovou křivkou koncentrace (AUC).

60 minutová intravenózní infuze 400 mg ciprofloxacinu každých 12 hodin byla ekvivalentní 500 mg perorální dávce každých 12 hodin s ohledem na AUC.

Při dávce 400 mg aplikované intravenózně déle než 60 minut každých 12 hodin byla naměřena obdobná hodnota C_max jako při perorálním podání 750 mg.

60 minutová infuze 400 mg ciprofloxacinu podaná každých 8 hodin je ekvivalentní na AUC po perorálním podání 750 mg každých 12 hodin.

Distribuce

Vazba ciprofloxacinu na bílkoviny je nízká (20 - 30 %). Ciproflocacin je přítomen v plazmě převážně ve své neionizované formě a má rozsáhlý distribuční objem v rovnovážném stavu 2 - 3 l/kg tělesné hmotnosti. Ciprofloxacin dosahuje vysokých koncentrací v různých tkáních, jako jsou plíce (epiteliální tekutina, alveolární makrofágy, tkáňová biopsie), dutiny a zánětlivé léze (kantaridinová puchýřová tekutina) a urogenitální trakt (moč, prostata, endometrium), kde celkové koncentrace převyšují dosažené plazmatické koncentrace.

Biotransformace

Byly identifikovány tyto čtyři metabolity vyskytující se v nízkých koncentracích: desetyleneciprofloxacin (M1), sulfociprofloxacin (M 2), oxociprofloxacin (M 3) a formylciprofloxacin (M 4). Metabolity vykazují in vitro antimikrobiální aktivitu, ta je však nižšího stupně než základní složka.

Je známo, že ciprofloxacin je středně silný inhibitor izoenzymů CYP 450 1A2.

Eliminace

Ciprofloxacin je převážně v nezměněné podobě vylučován renálně a v menší míře také stolicí.

Vylučování ciprofloxacinu (% dávky)
	Intravenózní podání
	Moč	Stolice
Ciprofloxacin	61,5	15,2
Metabolity (Mi-M4)	9,5	2,6

Renální clearance je mezi 180 - 300 ml/kg/h a celková tělesná clearance je mezi 480 - 600 ml/kg/h.

Ciprofloxacin je vylučován jak glomerulární, tak tubulární sekrecí. Závažnější porucha funkce ledvin vede ke zvýšení biologického poločasu ciprofloxacinu až na 12 hodin.

Ne-renální clearance ciprofloxacinu je způsobená hlavně aktivní transintestinální sekrecí a metabolizací. 1 % dávky se vylučuje biliárními cestami. Ciprofloxacin je ve žluči přítomen ve vysokých koncentracích.

Pediatrická populace

Údaje dostupné k doložení farmakokinetických údajů u pediatrických pacientů jsou omezené.

Ve studii s dětmi nebyly hodnoty Cmax a AUC závislé na věku (od jednoho roku věku). Nebylo pozorováno významné zvýšení hodnot Cmax a AUC po více dávkách (10 mg/kg třikrát denně).

U 10 dětí se závažnou sepsí, ve věku méně než 1 rok byla hodnota Cmax 6,1 mg/l (rozmezí 4,6 - 8,3 mg/l) po 1hodinové intravenózní infuzi v dávce 10 mg/kg; odlišná hodnota 7,2 mg/l (rozmezí 4,7 - 11,8 mg/l) byla zjištěna u dětí ve věku 1 až 5 let. Hodnoty AUC byly 17,4 mg*h/l (rozmezí 11,8 - 32,0 mg*h/l) a 16,5 mg*h/l (rozmezí 11,0 - 23,8 mg*h/l) v příslušných věkových skupinách.

Tyto hodnoty jsou v rozsahu hodnot hlášených u dospělých dostávajících terapeutické dávky. Na základě farmakokinetické analýzy populace pediatrických pacientů s různými infekcemi je předem stanovený průměrný poločas přibližně 4 - 5 hodin a biologická dostupnost perorální suspenze je v rozsahu 50 až 80 %.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané z konvenčních studií toxicity jednorázové dávky, toxicity opakované dávky,

karcinogenního potenciálu nebo reprodukční toxicity neukazují na žádné zvláštní riziko pro lidi.

V klinicky relevantních úrovních expozice je ciprofloxacin, podobně jako ostatní chinolony, fototoxický pro zvířata. Údaje o fotomutagenitě / fotokarcinogenitě ukazují, že ciprofloxacin má slabý fotomutagenní nebo fototumorigenní vliv in-vitro a v experimentech se zvířaty. Tento vliv byl srovnatelný s ostatními inhibitory gyrázy.

Kloubní snášenlivost

Stejně jako jiné inhibitory gyráz, způsobuje Ciprofloxacin poškození velkých nosných kloubů u nedospělých jedinců. Stupeň poškození chrupavky závisí na věku, druhu a dávce; poškození může být omezeno snížením zatížení kloubů. Ve studiích u dospělých jedinců (potkani, psi) nebylo poškození chrupavek zjištěno. Ve studii, provedené na mladých psech (rasy beagle) ciprofloxacin způsoboval v terapeutických dávkách těžké změny na kloubech po dvou týdnech léčby, tyto změny byly patrné i po 5 měsících.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Chlorid sodný Kyselina sírová Hydroxid sodný k úpravě pH Voda na injekci

6.2    Inkompatibility

Ciprofloxacin Kabi se nesmí mísit s roztoky, které nejsou stabilní při pH přibližně 4. Tento léčivý přípravek se nesmí mísit s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6

6.3    Doba použitelnosti

Ciprofloxacin Kabi 200 mg/100 ml infuzní roztok a Ciprofloxacin Kabi 400 mg/200 ml infuzní roztok: 2 roky

Z mikrobiologického hlediska se musí přípravek spotřebovat okamžitě. Pokud není spotřebován okamžitě, podmínky uchovávání a upotřebení jsou na odpovědnosti uživatele.

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Neuchovávejte v chladničce, chraňte před mrazem.

Uchovávejte infuzní vaky v přebalu až do doby upotřebení, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Před použitím uchovávejte infuzní lahev v kartonu, aby byla chráněna před světlem.

Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku jsou uvedeny v bodě 6.3.

6.5    Druh obalu a obsah balení

Čirý, flexibilní polyolefinový vak s hliníkovým přebalem (Excel vaky a Freeflex vaky) nebo polyethylenové lahve (KabiPac).

Ciprofloxacin Kabi 200mg/100ml infuzní roztok Velikost balení:

1, 5, 10, 12, 20, 30 nebo 40 vaků 1, 5, 10, 12, 20, 25, 30 nebo 40 lahví.

Ciprofloxacin Kabi 400mg/200ml infuzní roztok:

Velikost balení:

1, 5, 10, 12, 20, 30 nebo 40 vaků 1, 5,1 0, 12, 20, 30 nebo 40 lahví

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

Používejte pouze čiré roztoky v neporušených obalech.

K jednorázovému použití.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

Spotřebujte okamžitě po otevření vaku/lahve.

Nepřipravujte směs ve skleněných lahvích.

Ciprofloxacin Kabi je kompatibilní s fyziologickým roztokem, s Ringerovým roztokem, s Ringer laktátem, s 5% nebo 10% roztokem glukózy a s 5% roztokem glukózy s 0,225 % nebo 0,45% roztokem chloridu sodného. Kompatibilita s těmito roztoky byla vyzkoušena ve zředění 1+1 a 1+4, což odpovídá koncentracím ciprofloxacinu 0,4 až 1 mg/ml. Jestliže kompatibilita není vyzkoušena, infuze se má podávat vždy odděleně (viz také bod 6.2). Rekonstituovaný roztok se má před podáním zkontrolovat vizuálně, aby neobsahoval částice a nebyl zabarven. Rekonstituovaný roztok je čirý a bezbarvý.

7.    DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Fresenius Kabi s.r.o., Praha, Česká republika

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Ciprofloxacin Kabi 200 mg/100 ml infuzní roztok    42/302/06-C

Ciprofloxacin Kabi 400 mg/200 ml infuzní roztok    42/303/06-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

16.8.2006 / 24.6.2011

10.    DATUM REVIZE TEXTU

26.9.2015

21