Sp. zn. sukls216499/2013, sukls216498/2013

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Ceftazidime Hospira 1 g prášek pro injekční/infuzní roztok Ceftazidime Hospira 2 g prášek pro injekční/infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna injekční lahvička obsahuje ceftazidimum pentahydricum 1,165 g, jako ceftazidimum 1 g. Jedna injekční lahvička obsahuje ceftazidimum pentahydricum 2,330 g, jako ceftazidimum 2 g.

Pomocné látky se známým účinkem:

1    g injekční lahvička obsahuje 2,2 mmol (nebo 51 mg) sodíku v lahvičce

2    g injekční lahvička obsahuje 4,5 mmol (nebo 102 mg) sodíku v lahvičce Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro injekční/infuzní roztok Bílý až krémově bílý krystalický prášek

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Ceftazidim je indikován k léčbě níže uvedených infekčních onemocnění u dospělých i dětí včetně novorozenců (tj. od narození).

•    Nozokomiální pneumonie

•    Bronchopulmonální infekce u cystické fibrózy

•    Bakteriální meningitida

•    Chronický hnisavý zánět středouší (otitis media suppurativa chronica)

•    Maligní zánět zevního zvukovodu (otitis externa maligna)

•    Komplikované infekce močových cest

•    Komplikované infekce kůže a měkkých tkání

•    Komplikované intraabdominální infekce

•    Infekce kostí a kloubů

•    Peritonitida související s dialýzou u pacientů na kontinuální ambulantní peritoneální dialýze (CAPD)

Léčba pacientů s bakteriemií, která se objeví v souvislosti s jakoukoli z infekcí zmíněných výše, nebo u které je podezření, že souvisí s jakoukoli z těchto infekcí.

Ceftazidim lze u pacientů s neutropenií použít k léčbě horečky, pokud je podezření, že je způsobená bakteriální infekcí.

Ceftazidim lze použít v peroperační profylaxi infekcí močových cest u pacientů podstupujících transuretrální resekci prostaty (TURP).

Při výběru ceftazidimu je třeba vzít v úvahu jeho antibakteriální spektrum, které je omezeno převážně na aerobní gramnegativní bakterie (viz body 4.4 a 5.1).

Ceftazidim je třeba vždy podávat společně s dalšími antibakteriálními přípravky, v případě, kdy by možné spektrum bakterií, které způsobují dané onemocnění, nespadalo do jeho spektra účinnosti,.

Je třeba věnovat pozornost standardizovaným doporučením léčby (oficiálním pokynům), týkajících se vhodného užívání antibiotických přípravků.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Tabulka 1: Dospělí a děti > 40 kg

Intermitentní podávání
Infekce	Dávka, kterou je třeba aplikovat
Bronchopulmonální infekce u cystické fibrózy	100 až 150 mg/kg/den každých 8 h, maximální dávka 9 g/den1
Febrilní neutropenie	2 g každých 8 h
Nozokomiální pneumonie
Bakteriální meningitida
Bakteriemie*
Infekce kostí a kloubů	1-2 g každých 8 h
Komplikované infekce kůže a měkkých tkání
Komplikované intraabdominální infekce
Peritonitida související s dialýzou u pacientů na CAPD
Komplikované infekce močových cest	1-2 g každých 8 h nebo 12 h
Peroperační profylaxe u transuretrální resekce prostaty (TURP)	1 g při úvodu do anestezie a druhá dávka při odstranění katetru
Chronický hnisavý zánět středouší	1 g až 2 g každých 8 h
Otitis externa maligna
Kontinuální infuze
Infekce	Dávka, kterou je třeba aplikovat
Febrilní neutropenie	Nasycovací dávka 2 g následovaná kontinuální infuzí s dávkou 4 až 6 g každých 24 h1
Nozokomiální pneumonie
Bronchopulmonální infekce u cystické fibrózy
Bakteriální meningitida
Bakteriemie*
Infekce kostí a kloubů
Komplikované infekce kůže a měkkých tkání
Komplikované intraabdominální infekce
Peritonitida související s dialýzou u pacientů na CAPD
1U dospělých pacientů s normálními renálními funkcemi byla použita dávka 9 g/den bez nežádoucích účinků. *Souvisí-li s jakoukoli z infekcí shrnutých v bodě 4.1, nebo je-li podezření, že může mít souvislost s jakoukoli z těchto infekcí.

Tabulka 2: Děti < 40 kg

Kojenci a batolata >2 měsíce a děti <40 kg	Infekce	Obvyklá dávka
Intermitentní podávání
	Komplikované infekce močových cest	100-150 mg/kg/den ve třech rozdělených dávkách, maximální
	Chronický hnisavý zánět středouší

	Otitis externa maligna	dávka 6 g/den
	Děti s neutropenií	150 mg/kg/den ve třech rozdělených dávkách, maximální dávka 6 g/den
	Bronchopulmonální infekce u cystické fibrózy
	Bakteriální meningitida
	Bakteriemie*
	Infekce kostí a kloubů	100 - 150 mg/kg/den ve třech rozdělených dávkách, maximální dávka 6 g/den
	Komplikované infekce kůže a měkkých tkání
	Komplikované intraabdominální infekce
	Peritonitida související s dialýzou u pacientů na CAPD
Kontinuální infuze
	Febrilní neutropenie	Nasycovací dávka 60-100 mg/kg, poté infuze s dávkou 100-200 mg/kg/den, maximální dávka 6 g/den
	Nozokomiální pneumonie
	Bronchopulmonální infekce u cystické fibrózy
	Bakteriální meningitida
	Bakteriemie*
	Infekce kloubů a kostí
	Komplikované infekce kůže a měkkých tkání
	Komplikované intraabdominální infekce
	Peritonitida související s dialýzou u pacientů na CAPD
Novorozenci a kojenci < 2 měsíce	Infekce	Obvyklá dávka
Intermitentní podávání
	Většina infekcí	25-60 mg/kg/den ve dvou rozdělených dávkách1
'U novorozenců a kojenců < 2 měsíce, může být sérový poločas ceftazidimu 3-4násobně delší než u dospělých pacientů. *Souvisí-li s jakoukoli z infekcí shrnutých v bodě 4.1, nebo je-li podezření, že může mít souvislost s jakoukoli z těchto infekcí.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost přípravku ceftazidim podávaného ve formě kontinuální infuze novorozencům a kojencům < 2 měsíců nebyla zatím stanovena.

Starší pacienti

Vzhledem k tomu, že u starších pacientů dochází v souvislosti s věkem ke snížení clearance ceftazidimu, nemá jeho denní dávka u pacientů starších 80 let obvykle přesáhnout 3 g.

Porucha funkce jater

Dostupné údaje neukazují na nutnost úpravy dávky u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater. U pacientů s těžkou poruchou funkce jater nejsou k dispozici žádné studijní údaje (viz rovněž bod 5.2). Doporučuje se pečlivé klinické sledování bezpečnosti a účinnosti.

Porucha funkce ledvin

Ceftazidim se vylučuje v nezměněné formě ledvinami. Proto je třeba u pacientů s poruchou funkce ledvin dávkování snížit (viz rovněž bod 4.4).

Je třeba podat nasycovací dávku 1 g. Udržovací dávka má být založena na clearance kreatininu:

Tabulka 3: Doporučené udržovací dávky ceftazidimu u pacientů s poruchou funkce ledvin - intermitentní infuze

Dospělí a děti > 40 kg_

Clearance kreatininu ml/min	Přibližná hodnota kreatininu v séru ^mol/l(mg/dl)	Doporučená jednotlivá dávka ceftazidimu (g)	Frekvence dávkování (hodinový interval)
50-31	150-200 (1,7-2,3)	1	12
30-16	200-350 (2,3-4,0)	1	24
15-6	350-500 (4,0-5,6)	0,5	24
<5	>500 (>5,6)	0,5	48

U pacientů s těžkou infekcí je třeba zvýšit jednotlivou dávku o 50 % nebo je potřeba zvýšit frekvenci dávkování. U dětí je třeba clearance kreatininu upravit podle tělesného povrchu nebo ideální tělesné hmotnosti (LBM, lean body mass).

Děti < 40 kg

Clearance kreatininu (ml/min)**	Přibližná hodnota kreatininu v séru* gmol/l(mg/dl)	Doporučené jednotlivé dávky v mg/kg tělesné hmotnosti	Frekvence dávkování (hodinový interval)
50-31	150-200 (1,7-2,3)	25	12
30-16	200-350 (2,3-4,0)	25	24
15-6	350-500 (4,0-5,6)	12,5	24
<5	>500 (>5,6)	12,5	48
* Hodnoty kreatininu v séru jsou pomocné hodnoty, které nemusí vždy určovat přesně stejný stupeň snížení funkce u všech pacientů se sníženou funkcí ledvin. ** Odhadnutá na základě tělesného povrchu nebo naměřená.

Doporučuje se pečlivé klinické sledování bezpečnosti a účinnosti.

Tabulka 4: Doporučené udržovací dávky ceftazidimu u poruchy renálních funkcí - kontinuální infuze

Dospělí a děti > 40 kg

Clearance kreatininu	Přibližná hodnota kreatininu v séru	Frekvence dávkování (hodinový
(ml/min)	gmol/l (mg/dl)	interval)
50-31	150-200	Nasycovací dávka 2 g následovaná 1 g
	(1,7-2,3)	až 3 g /24 hodin
30-16	200-350	Nasycovací dávka 2 g následovaná 1 g
	(2,3-4,0)	/24 hodin
< 15	> 350	Nebylo hodnoceno
	(>4,0)

Výběru dávky je třeba věnovat pozornost. Doporučuje se pečlivé klinické sledování bezpečnosti a účinnosti.

Děti < 40 kg

Bezpečnost a účinnost ceftazidimu podávaného ve formě kontinuální infuze dětem s poruchou funkce ledvin a s hmotností < 40 kg nebyla zatím stanovena. Doporučuje se pečlivé klinické sledování bezpečnosti a účinnosti. Pokud se dětem s poruchou funkce ledvin podává kontinuální infuze, je třeba clearance kreatininu upravit podle tělesného povrchu nebo ideální tělesné hmotnosti (lean body mass).

Hemodialýza

Sérový poločas se během hemodialýzy pohybuje v rozmezí 3 až 5 hodin.

Po každé hemodialýze je třeba znovu podat udržovací dávku ceftazidimu, jak je doporučeno v tabulkách 5 a 6. Peritoneální dialýza

Ceftazidim lze použít u pacientů na peritoneální dialýze a na kontinuální ambulantní peritoneální dialýze (CAPD). Kromě intravenózního podání může být ceftazidim přidán i přímo do dialyzačního roztoku (obvykle 125 až 250 mg do 2 litrů dialyzačního roztoku).

Pacienti s renálním selháním na kontinuální arteriovenózní hemodialýze nebo vysokoprůtokové (high-flux) hemofiltraci na jednotkách intenzivní péče: 1 g buď jako jednotlivá dávka nebo v rozdělených dávkách. Při nízkoprůtokové (low-flux) hemofiltraci je třeba postupovat podle doporučení pro poruchu funkce ledvin.

U pacientů na venovenózní hemofiltraci a venovenózní hemodialýze se postupuje podle doporučeného dávkování v tabulkách níže.

Tabulka 5: Doporučené dávkování u	kontinuální venookluzivní hemofiltrace
Reziduální renální funkce	Udržovací dávka (mg) pro rychlost ultrafiltrace (ml/min)1:
(clearance kreatininu v ml/min)	5	16,7	33,3	50
0	250	250	500	500
5	250	250	500	500
10	250	500	500	750
15	250	500	500	750
20	500	500	500	750
1 Udržovací dávku je třeba podávat každých 12 hodin.

Tabulka 6: Pokyny pro dávkování u kontinuální venovenózní hemodialýzy

Reziduální renální funkce (clearance kreatininu v ml/min)	Udržovací dávka (mg) při rychlosti přítoku dialyzátu (ml/min)1.
	1,0 litru/h			2,0 litru/h
	Rychlost ultrafiltrace (litr/h)			Rychlost ultrafiltrace (litru/		h)
	0,5	1,0	2,0	0,5	1,0	2,0
0	500	500	500	500	500	750
5	500	500	750	500	500	750
10	500	500	750	500	750	1000
15	500	750	750	750	750	1000
20	750	750	1000	750	750	1000

¹ Udržovací dávku je třeba podávat každých 12 hodin.

Způsob podání

Ceftazidim se podává intravenózně (injekčním bolusem nebo infuzí), nebo hlubokou intramuskulární injekcí. Doporučená místa pro intramuskulární aplikaci jsou zevní horní kvadrant m.glutei maximi nebo laterální část stehna. Roztok ceftazidimu se může podávat přímo do žíly nebo prostřednictvím kanyly intravenózní linky, pokud pacient dostává parenterální roztoky.

Standardní doporučený způsob podání je pomocí intravenózní intermitentní injekce nebo kontinuální infuze. Intramuskulární podání je třeba zvážit pouze v případě, kdy intravenózní cesta není možná nebo je pro pacienta méně vhodná.

Dávka závisí na závažnosti, citlivosti, místě a typu infekce a na věku a renálních funkcích pacienta.

Návod k rekonstituci tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

4.3    Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku, na kterýkoli jiný cefalosporin nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

U pacientů se známou těžkou hypersenzitivitou (např. anafylaktickou reakcí) na kterékoli beta-laktamové antibiotikum (penicilin, monobaktamy nebo karbapenemy).

4.4    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Stejně jako u všech beta-laktamových antibiotik byly zaznamenány závažné a občas fatální hypersenzitivní reakce. Pokud dojde k těžkým hypersenzitivním reakcím, je nutné léčbu ceftazidimem okamžitě přerušit a zahájit příslušná lékařská opatření.

Před zahájením terapie je nutné potvrdit, zda pacient v minulosti neprodělal těžkou hypersenzitivní reakci na ceftazidim, jiná cefalosporinová antibiotika nebo na jakákoli beta-laktamová antibiotika. Pacientům s anamnézou méně závažné hypersenzitivní reakce na jiná beta-laktamová antibiotika je nutné věnovat zvláštní pozornost. Ceftazidim má omezené spektrum antibakteriální aktivity. V monoterapii není vhodný k léčbě některých typů infekcí, pokud již není prokázaný patogen a není známo, že je citlivý, nebo pokud není silné podezření, že nejpravděpodobnější patogen nebo patogeny by byly vhodné k léčbě ceftazidimem. To se týká zvláště rozvahy u léčby pacientů s bakteriemií a léčby bakteriální meningitidy, infekcí kůže a měkkých tkání nebo infekcí kostí a kloubů. Ceftazidim je navíc citlivý k hydrolýze určitými širokospektrými beta-laktamázami (ESBL, extended spectrum beta lactamases). Proto když vybíráme k léčbě ceftazidim, je třeba vzít v úvahu informace o prevalenci mikroorganismů produkujících ESBL.

Kolitida související s užíváním antibiotik nebo pseudomembranózní kolitida byla zaznamenána téměř u všech antibakteriálních přípravků, včetně ceftazidimu. Jejich závažnost se může pohybovat od mírných forem až k formám život ohrožujícím. Proto je důležité zvážit tuto diagnózu u všech pacientů, u kterých se v průběhu léčby ceftazidimem nebo následně po jejím ukončení objeví průjem (viz bod 4.8). Je třeba zvážit přerušení léčby ceftazidimem a podání specifické léčby Clostridium difficile. Nesmí se podávat léčivé přípravky, které inhibují peristaltiku.

Současná léčba vysokými dávkami cefalosporinů a nefrotoxickými léčivými přípravky, jako j sou aminoglykosidy nebo silná diuretika (např. furosemid), může nepříznivě ovlivnit renální funkce.

Ceftazimid je vylučován ledvinami, a proto je třeba podle stupně poruchy funkce ledvin snížit jeho dávku. Pacienty s poruchou funkce ledvin je třeba pečlivě monitorovat s ohledem na bezpečnost i účinnost. Pokud nebyly u pacientů s poruchou funkce ledvin dávky sníženy, byly občas zaznamenány neurologické následky (viz body 4.2 a 4.8).

Protrahovaná léčba může vést k přerůstání necitlivých mikroorganismů (např. enterokoků a plísní), které vyžaduje přerušení léčby nebo další vhodná opatření. Je nezbytné opakované hodnocení zdravotního stavu pacienta.

Při užívání ceftazidimu nejsou ovlivněny testy na glykosurii založené na enzymatické bázi, ale může se objevit slabá interference (falešná pozitivita) s testy založenými na redukci mědi (Benedictův test, Fehlingův test, Clinitest).

Užívání ceftazidimu nemá vliv na metodu stanovení kreatininu využívající alkalický pikrát.

Pozitivní výsledek Coombsova testu při užívání ceftazidimu u asi 5 % pacientů může interferovat s křížovým krevním testem.

Důležité informace o složkách přípravku Ceftazidime Hospira:

1g: tento léčivý přípravek obsahuje 2,2 mmol sodíku (51 mg) v jedné injekční lahvičce. Toto je třeba vzít v úvahu u pacientů na dietě s řízeným příjmem sodíku.

2g: tento léčivý přípravek obsahuje 4,5 mmol sodíku (102 mg) v jedné injekční lahvičce. Toto je třeba vzít v úvahu u pacientů na dietě s řízeným příjmem sodíku.

4.5    Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Studie interakcí byly provedeny pouze s probenecidem a furosemidem.

Souběžná aplikace vysokých dávek nefrotoxických léčivých přípravků může nepříznivě ovlivnit renální funkce (viz bod 4.4).

Chloramfenikol prokázal in vitro antagonistický účinek k ceftazidimu a dalším cefalosporinům. Klinický význam tohoto zjištění není znám, avšak plánuje-li se souběžná aplikace ceftazidimu s chloramfenikolem, je nutné vzít možnost antagonistického působení v úvahu.

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

O užívání ceftazidimu u těhotných žen jsou k dispozici pouze omezené údaje. Studie na zvířatech nenaznačují přímé ani nepřímé škodlivé účinky na těhotenství, embryonální/fetální vývoj, porod ani postnatální vývoj (viz bod 5.3).

Ceftazidime Hospira má být předepisán těhotným ženám pouze v případě, kdy přínos převáží riziko.

Kojení

Ceftazidim se v malém množství vylučuje do mateřského mléka. Neočekává se však, že by v terapeutických dávkách ovlivňoval kojené dítě.

Ceftazidim je možné používat během kojení.

Fertilita

Žádné údaje nejsou k dispozici.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny. Mohou se však objevit nežádoucí účinky (např. závrať), které mohou schopnost řídit a obsluhovat stroje ovlivnit (viz bod 4.8).

4.8    Nežádoucí účinky

Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou eozinofilie, trombocytóza, flebitida nebo tromboflebitida při intravenózním podání, průjem, přechodné zvýšení jaterních enzymů, makulopapulární vyrážka nebo kopřivka, bolest a/nebo zánět po intramuskulární injekci a pozitivní výsledek Coombsova testu.

K určení frekvence častých a méně častých nežádoucích účinků byly použity údaje ze sponzorovaných i nesponzorovaných klinických studií. Frekvence všech dalších nežádoucích účinků byly stanoveny převážně pomocí údajů z hlášení po uvedení přípravku na trh a ukazují spíše na vyšší počet hlášení, než na skutečnou frekvenci jejich výskytu. V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky řazeny podle jejich klesající závažnosti.

Pro klasifikaci frekvence byla použita následující úmluva:

Velmi časté (>1/10 )

Časté (>1/100 to <1/10 )

Méně časté (>1/1 000 to <1/100 )

Vzácné (>1/10 000 to <1/1000 )

Velmi vzácné (<1/10 000 )

Není známo (z dostupných údajů nelze stanovit)

Třída orgánového systému	Časté	Méně časté	Velmi vzácné	Není známo
Infekce a infestace		Kandidóza (včetně vaginitidy a orální kandidózy)
Poruchy krve a lymfatického systému	Eozinofilie Trombocytóza	Neutropenie Leukopenie T rombocytopenie		Agranulocytóza Hemolytická anemie Lymfocytóza
Poruchy imunitního systému				Anafylaxe (včetně bronchospasmu a/nebo hypotenze) (viz bod 4.4)
Poruchy nervového systému		Bolest hlavy Závrať		Neurologické klinické následky1 Parestezie
Cévní poruchy	Flebitida nebo tromboflebitida při intravenózním podání
Gastrointestinální poruchy	Průjem	Průjem a kolitida související s léčbou antibiotiky2 (viz bod 4.4) Bolest břicha Nauzea Zvracení		Poruchy chuti
Poruchy jater a žlučových cest	Přechodné zvýšení jednoho nebo více jaterních enzymů3			Žloutenka
Poruchy kůže a podkožní tkáně	Makulopapulární vyrážka nebo kopřivka	Pruritus		Toxická epidermální nekrolýza Stevens-Johnsonův syndrom Erythema multiforme Angioneurotický edém Léková reakce s eosinofílií a systémovými příznaky (DRESS)5
Poruchy ledvin a močových cest		Přechodné zvýšení močoviny v krvi, a/nebo sérového kreatininu	Intersticiální nefritida Akutní renální selhání
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace	Bolest a/nebo zánět po intramuskulárním podání	Horečka
Vyšetření	Pozitivní Coombsův test4

¹    U pacientů se zhoršenou funkcí ledvin, u kterých nebyla dávka ceftazidimu vhodně snížena, byly hlášeny neurologické následky zahrnující tremor, myoklonus, křeče, encefalopatii a kóma.

²    Průjem a kolitida mohou souviset s Clostridium difficile a mohou se projevovat jako pseudomembranózní kolitida.

³ALT AST, LHD, GMT, alkalická fosfatáza.

⁴    Pozitivní výsledek Coombsova testu se objevil asi u 5 % pacientů a může interferovat s křížovým krevním testem.

⁵    Vzácně byly hlášeny případy DRESS připisované ceftazidimu.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Předávkování může vést k neurologickým následkům zahrnujícím encefalopatii, konvulze a kóma.

Příznaky předávkování se mohou objevit u pacientů s poruchou funkce ledvin, kterým nebyla vhodně snížena dávka ceftazidimu (viz body 4.2 a 4.4).

Sérové hladiny ceftazidimu lze snížit hemodialýzou nebo peritoneální dialýzou.

5.    FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci. Cefalosporiny III. generace ATC kód: J01DD02

Mechanismus účinku

Ceftazidim inhibuje syntézu stěny bakteriální buňky po navázání na protein vázající penicilin (PBP, penicillin binding protein). Výsledkem je přerušení biosyntézy buněčné stěny (peptidoglykan), což vede k rozkladu bakteriální buňky a usmrcení bakterie.

Farmakokinetický/farmakodynamický vztah

U cefalosporinů bylo prokázáno, že nejdůležitějším farmakokineticko-farmakodynamickým indexem, který koreluje s in vivo účinností, je procento dávkového intervalu, při kterém koncentrace nevázaného ceftazidimu zůstává nad minimální inhibiční koncentrací (MIC) pro jednotlivé cílové druhy (tj. % T>MIC).

Mechanismus resistence

Bakteriální rezistence vůči ceftazidimu může být způsobena jedním nebo více z následujících mechanismů:

-    hydrolýza beta-laktamázami. Ceftazidim může být účinně hydrolyzován širokospektrými beta- laktamázami (ESBL), včetně SHV skupiny ESBL, a chromozomálně kódovanými enzymy (AmpC), které mohou být indukovány nebo trvale aktivovány u některých aerobních gramnegativních bakteriálních kmenů

-    snížení afinity ceftazidimu k proteinům vázajícímu penicilin

-    nepropustnost vnější membrány, které zabrání přístupu ceftazidimu k PBP v gramnegativních mikroorganismech

-    bakteriální efluxní transmembránová pumpa.

Hraniční hodnoty

Hraniční hodnoty minimální inhibiční koncentrace (MIC), které umožňují oddělit citlivé patogeny od rezistentních, jsou dle EUCAST (European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing) následující:

Mikroorganismy	Hraniční hodnoty (mg/l)
	S	I	R
Enterobacteriaceae	<1	2-4	>4
Pseudomonas aeruginosa	<81	-	>8
Druhově nespecifické hraniční hodnoty2	<4	8	>8

S=citlivý, I=středně citlivý, R=rezistentní

'Hraniční hodnoty související s léčbou vysokými dávkami (2 g x 3).

²Druhově nespecifické hraniční hodnoty byly stanoveny především na základě údajů FK/FD a jsou nezávislé na distribuci MIC jednotlivých druhů. Používají se u druhů, které nejsou uvedeny v tabulce, nebo v dodatcích.

Mikrobiální citlivost

Prevalence získané rezistence se může u vybraných druhů geograficky a v čase lišit. Je nutná místní informace o rezistenci, zvláště při léčbě těžkých infekcí. Pokud je místní prevalence rezistence taková, že použití ceftazidimu je přinejmenším u některých typů infekcí sporné, je třeba se poradit s odborníkem.

Přirozeně rezistentní organismy_

Grampozitivní aerobní mikroorganismy:

Enterokoky včetně Enterococcus faecalis a Enterococcus faecium

Listeria spp._

Grampozitivní anaerobní mikroorganismy:

Clostridium difficile_

Gramnegativní anaerobní mikroorganismy:

Bacteroides spp. (většina kmenů Bacteroides^fragilis je rezistentních)._

Další:

Chlamydia spp.

Mycoplasma spp.

Legionella spp._

^£Methicillin-citlivý S. aureus se považuje za přirozeně málo citlivý na ceftazidim. Všechny methicillin-rezistentní kmeny S. aureus jsou rezistentní i na ceftazidim.

^££S. pneumoniae, který je středně citlivý nebo rezistentní na penicilin, lze očekávat alespoň sníženou citlivost na ceftazidim.

. +Vysoký podíl rezistence byl pozorován v jedné nebo více oblastí/zemí/regionů v rámci EU.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po intramuskulárním podání je rychle dosaženo následujících maximálních plazmatických hladin: 18 mg/l po podání dávky 500 mg a 37 mg/l po podání dávky 1 g. Pět minut po nitrožilní bolusové injekci jsou hladiny v séru následující: 46 mg/l po podání dávky 500 mg, 87 mg/l po podání dávky 1 g a 170 mg/l po podání dávky 2 g. Kinetika ceftazidimu je po jednorázové dávce v rozmezí 0,5 až 2 g podané intravenózně nebo intramuskulárně lineární.

Distribuce

Méně než 10 % ceftazidimu je vázáno na plazmatické bílkoviny. Koncentrací převyšujících minimální inhibiční koncentrace (MIC) pro běžné patogeny lze dosáhnout v tělesných tkáních, tekutinách a sekretech, jako jsou kosti, srdce, žluč, sputum, komorový mok a synoviální, pleurální a peritoneální tekutina. Ceftazidim snadno prostupuje placentou a je vylučován do mateřského mléka. Penetrace ceftazidimu intaktní hematoencefalickou bariérou je slabá, takže v nepřítomnosti zánětu dosahuje v mozkomíšním moku nízkých hladin. Při meningitidě však ceftazidim dosahuje v mozkomíšním moku terapeutických koncentrací 4 až 20 mg/l, nebo i vyšších.

Biotransformace

Ceftazidim není v organismu metabolizován.

Eliminace

Po parenterálním podání klesají plazmatické hladiny s poločasem kolem 2 hodin. Ceftazidim je vylučován v metabolicky nezměněné, účinné formě glomerulární filtrací do moči; během 24 hodin se touto cestou vyloučí 80 až 90 % podané dávky. Žlučí se vylučuje méně než 1 % podané dávky.

Zvláštní skupiny pacientů

Porucha funkce ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin je eliminace ceftazidimu snížena a je třeba snížit dávku (viz bod 4.2).

Porucha funkce jater

Lehká až středně těžká porucha funkce jater neměla u pacientů, kteří užívali 2 g ceftazidimu intravenózně každých 8 hodin po dobu 5 dnů, na farmakokinetiku ceftazidimu žádný vliv za předpokladu, že nebyla přítomná porucha renálních funkcí (viz bod 4.2).

Starší pacienti

Snížení clearance pozorované u starších pacientů bylo primárně způsobeno snížením renální clearance ceftazidimu souvisejícím s věkem. Průměrný eliminační poločas se po podání jednorázové dávky nebo při opakovaném dávkování 2 g 2 x denně bolusovou injekcí i.v. po dobu 7 dnů u pacientů ve věku 80 let a starších pohyboval v rozmezí 3,5 až 4 hodin.

Pediatrická populace

Po podávání 25 až 30 mg/kg nedonošeným i donošeným novorozencům se poločas ceftazidimu prodloužil o 4,5 až 7,5 hodiny. Od 2 měsíců věku se však již poločas pohyboval v rozmezí odpovídajícím dospělým pacientům.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity, reprodukční a vývojové toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Studie kancerogenity nebyly s ceftazidimem provedeny.

6.    FARMACEUTICKÉ    ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek uhličitan sodný

6.2    Inkompatibility

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.

Ceftazidim je méně stabilní v injekčním roztoku hydrogenuhličitanu sodného než v jiných roztocích pro parenterální podání. Proto se nedoporučuje používat ho jako rozpouštědlo.

Ceftazidim se nemá mísit ve stejné aplikační soupravě nebo stříkačce s aminoglykosidy.

Po přidání vankomycinu k roztoku ceftazidimu byla hlášena precipitace. Mezi aplikacemi těchto dvou látek doporučujeme aplikační soupravy a intravenózní kanyly propláchnout.

6.3    Doba použitelnosti

Před otevřením: 2 roky Po rekonstituci:

Chemická a fyzikální stabilita připraveného roztoku byla prokázána po dobu 24 hodin při teplotě 2 °C - 8 °C.

Z mikrobiologického hlediska, pokud způsob otevření/rekonstituce/ředění nevyloučil mikrobiální kontaminaci, musí být přípravek použit okamžitě.

Pokud není použit okamžitě, je doba a podmínky uchovávání v zodpovědnosti uživatele.

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání.

Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho rekonstituci jsou uvedeny v bodě 6.3.

6.5    Druh obalu a obsah balení

1    g: prášek v injekční lahvičce o objemu 20 ml z bezbarvého skla (třída I) uzavřené zátkou z brombutylové pryže s odtrhávacím hliníkovým víčkem.

2    g: prášek v injekční lahvičce o objemu 100 ml z bezbarvého skla (třída I) uzavřené zátkou z brombutylové pryže s odtrhávacím hliníkovým víčkem.

Velikost balení: 1, 5, 10 nebo 25 injekčních lahviček v krabičce.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Všechny velikosti injekčních lahviček přípravku Ceftazidime Hospira jsou dodávány pod sníženým tlakem. Při rozpouštění přípravku se uvolňuje oxid uhličitý a vzniká pozitivní přetlak. Bublinky oxidu uhličitého v rekonstituovaném roztoku nejsou na závadu.

Návod k rekonstituci

V tabulce jsou uvedeny přidávané objemy a koncentrace roztoků, které lze použít v případě, kdy je nutné rozdělení dávek.

Velikost lahvičky		Potřebné množství	Přibližná koncentrace
		rozpouštědla (ml)	(mg/ml)
1 g prášek	pro injekční/infuzní roztok
1 g	Intramuskulární injekce	3 ml	260
	Intravenózní bolusová	10 ml	90
	injekce Intravenózní infuze	50 ml*	20
2 g prášek	pro injekční/infuzní roztok
2 g	Intravenózní bolusová	10 ml	170
	injekce Intravenózní infuze	50 ml*	40

* Poznámka: Rozpouštědlo se přidává ve dvou dávkách

Pouze Ceftazidime Hospira 1g může být rekonstituován k intramuskulárnímu podání 0,5% nebo 1% injekčním roztokem lidokain-hydrochloridu.

Roztoky mohou mít světle žlutou až jantarově hnědou barvu, v závislosti na koncentraci, použitém rozpouštědle a podmínkách uchovávání. Tyto rozdíly v barvě roztoků nemají nepříznivý vliv na účinnost přípravku, v případě, že byla dodržena doporučení k přípravě a uchovávání přípravku.

Ceftazidime Hospira v roztoku o koncentraci v rozmezí 1 mg/ml až 40 mg/ml je kompatibilní s:

•    0,9% injekčním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml

•    1/6 molárním injekčním roztokem natrium-laktátu

•    složeným roztokem natrium-laktátu (Hartmannův roztok)

•    5% injekčním roztokem glukózy

•    injekčním roztokem chloridu sodného (0,225%) a roztokem glukózy (5%)

•    injekčním roztokem chloridu sodného (0,45%) a roztokem glukózy (5%)

•    injekčním roztokem chloridu sodného (0,9%) a roztokem glukózy (5%)

•    injekčním roztokem chloridu sodného (0,18%) a roztokem glukózy (4%)

•    10% injekčnímroztokem glukózy

•    10% injekčním roztokem dextranu 40 v 0,9% roztoku chloridu sodného

•    10% injekčním roztokem dextranu 40 v 5% roztoku glukózy

•    6% injekčním roztokem dextranu 70 v 0,9% roztoku chloridu sodného

•    6% injekčním roztokem dextranu 70 v 5% roztoku glukózy

Ceftazidime Hospira v koncentracích mezi 0,05 mg/ml a 0,25 mg/ml je kompatibilní s roztokem pro peritoneální dialýzu (laktátovým).

1 g, 2 g prášek pro injekční/infuzní roztok.

Návod k přípravě roztoků pro intravenózní bolusovou injekci

1.    Jehlou injekční stříkačky propíchněte uzávěr lahvičky a vstříkněte do lahvičky doporučený objem rozpouštědla. Podtlak může usnadnit vstříknutí rozpouštědla. Odstraňte injekční jehlu.

2.    Třepejte lahvičkou, aby došlo k rozpuštění obsahu: uvolňuje se oxid uhličitý a čirý roztok získáte za 1 až 2 minuty.

3.    Obraťte lahvičku dnem vzhůru. Jehlou injekční stříkačky s úplně stlačeným pístem propíchněte uzávěr lahvičky a natáhněte všechen roztok z lahvičky do stříkačky (přetlak v lahvičce může usnadnit natahování roztoku). Dbejte na to, aby otvor jehly stále zůstával v roztoku a nezanořil se do uzávěru. Natažený roztok může obsahovat bublinky oxidu uhličitého, kterým není třeba věnovat pozornost.

Roztok lze podávat přímo do žíly nebo prostřednictvím kanyly intravenózní linky, pokud pacient dostává parenterální roztoky. Ceftazidim je kompatibilní s většinou běžně používaných roztoků k intravenóznímu podání.

1 g a 2 g prášek pro injekční/infuzní roztok:

Příprava roztoku pro intravenózní infuzi z ceftazidimu ve standardních lahvičkách (mini vak nebo infuzní set s bvretou):

K přípravě použijte celkem 50 ml kompatibilního rozpouštědla (lahvička s1 g a lahvička s2 g), které se přidává ve DVOU krocích, jak je popsáno níže.

1.    Jehlou injekční stříkačky propíchněte uzávěr lahvičky a vstříkněte do lahvičky 10 ml rozpouštědla.

2.    Vytáhněte jehlu ven a protřepávejte obsah lahvičky, dokud nevznikne čirý roztok.

3.    Nepropichujte uzávěr protipřetlakovou jehlou dříve, než dojde k úplnému rozpuštění přípravku. Propíchněte uzávěr lahvičky protipřetlakovou jehlou, která vyrovná přetlak uvnitř lahvičky.

4.    Rekonstituovaný roztok přeneste do konečného transportního média (např. mini vak nebo infuzní set) tak, aby byl celkový objem nejméně 50 ml a podávejte pomocí intravenózní infuze po dobu 15 až 30 minut.

UPOZORNĚNÍ: K zachování sterility přípravku je důležité, aby se uzávěr lahvičky nepropichoval protipřetlakovou jehlou dříve, než dojde k úplnému rozpuštění prášku na čirý roztok.

Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7.    DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Hospira UK Limited, Horizon, Honey Lane, Hurley, Maidenhead SL6 6RJ , Velká Británie

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Ceftazidime Hospira 1 g: 15/547/15-C Ceftazidime Hospira 2 g: 15/548/15-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 9.12.2015

10.    DATUM REVIZE TEXTU

9.12.2015

14