Brufen Retard 800 Mg
zastaralé informace, vyhledat novějšísp. zn. sukls31371/2015
Souhrn údajů o přípravku
1. Název přípravku
Brufen retard 800 mg, tablety s prodlouženým uvolňováním
2. Kvalitativní a kvantitativní složení
Jedna tableta obsahuje ibuprofenum 800 mg.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1
3. Léková forma
Tablety s prodlouženým uvolňováním Popis přípravku: bílá oválná potahovaná tableta.
4. Klinické údaje
4.1 Terapeutické indikace
Brufen retard se užívá k symptomatické léčbě revmatoidní artritidy, včetně Stillovy nemoci, juvenilní idiopatické artritidy, ankylozující spondylitidy a jiných séronegativních spondylartritid a osteoartrózy.
4.2 Dávkování a způsob podání
Léčba by měla být zahájena nejnižší dávkou, která je ještě považována za účinnou, tuto dávku lze postupně zvyšovat v závislosti na terapeutické odpovědi a nežádoucích účincích. Při dlouhodobé léčbě je zapotřebí docílit nejnižší možné udržovací dávky.
Výskyt nežádoucích účinků může být snížen podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu nutnou ke zlepšení příznaků (viz bod 4.4).
Dospělí a dospívající (od 12ti let)
Brufen 800 ve formě tablet s prodlouženým uvolňováním je určen dospívajícím od 12 let s tělesnou hmotností nad 40 kg.
Obvyklá denní dávka je dvě tablety ve večerních hodinách, ideálně před spaním, pokud možno podle pevného časového schématu, Při jednotlivé dávce dvou tablet (1600 mg) je nutno dodržet odstup 12 hodin mezi dávkami.
Při akutních stavech je možné zvýšit dávku na 2 tablety večer a následně jednu tabletu ráno s intervalem mezi jednotlivými dávkami 8-12 hodin. Maximální denní dávka přípravku je 2400 mg.
Při dávce 1600 mg denně ibuprofen tolerovali dobře i ti pacienti, kteří při užívání jiných protizánětlivých léčivých přípravků trpěli poruchami trávení nebo krvácením do gastrointestinálního traktu, nicméně při zahájení léčby přípravkem Brufen retard by měli být pravidelně sledováni. Těmto pacientům se doporučuje užívat Brufen retard s jídlem.
Starší pacienti
U starších pacientů existuje zvýšené riziko závažných následků nežádoucích účinků.
Pokud je léčba nesteroidními antiflogistiky (NSAID) považována za nutnou, je třeba podat nejnižší účinnou dávku po co nejkratší možnou dobu. Pacienti by měli být v průběhu léčby NSAID pravidelně sledováni pro možný výskyt gastrointestinálního krvácení. Pokud pacienti trpí poruchou funkce ledvin nebo jater, je třeba individuální úprava dávkování.
Pediatrická populace
Přípravek Brufen retard není určen k užití u dětí do 12 let věku a u dětí s tělesnou hmotností do 40kg.
Porucha funkce ledvin
Při podávání ibuprofenu pacientům s poruchou ledvin je zapotřebí opatrnosti. Dávkování je potřeba stanovit individuálně. Dávka by měla být udržována na nejnižší možné hranici a je třeba sledovat renální funkce (viz bod 4.3, 4.4 a 5.2).
Porucha funkce jater
Při podávání ibuprofenu pacientům s poruchou jater je zapotřebí opatrnosti. Dávkování je potřeba stanovit individuálně. Dávka by měla být udržována na nejnižší možné hranici (viz bod 4.3, 4.4 a 5.2).
Způsob podání
Tablety se polykají vcelku, nesmí být drceny nebo kousány a zapíjejí se dostatečným množstvím tekutiny.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku. Aktivní nebo anamnesticky rekurentní peptický vřed/hemoragie (dvě nebo více epizod prokázané ulcerace nebo krvácení).
Anamnesticky gastrointestinální krvácení nebo perforace ve vztahu k předchozí léčbě nesteroidními antirevmatiky.
Závažné selhávání jater.
Závažné selhávání ledvin.
Závažné srdeční selhání.
Stavy se zvýšeným sklonem ke krvácení.
Třetí trimestr gravidity.
Z důvodu zkřížené reakce nesmí být přípravek Brufen retard podáván pacientům, kteří mají v anamnéze symptomy astmatu, rýmy či urtikarie po užití kyseliny acetylsalicylové či jiného NSAID.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Obecná upozornění
Nežádoucí účinky lze minimalizovat užitím nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu nutnou ke zlepšení příznaků (viz bod 4.2 a gastrointestinální a kardiovaskulární účinky níže).
Stejně jako jiná nesteroidní antiflogistika může ibuprofen maskovat známky infekce. Kardiovaskulární účinky
Je třeba poučit a monitorovat pacienty s anamnézou hypertenze a/nebo mírného až středně těžkého srdečního selhání, protože v souvislosti s léčbou NSAID byly hlášeny případy retence tekutin a edémů.
Klinické studie a epidemiologické údaje poukazují na to, že užívání ibuprofenu, obzvláště ve vysokých dávkách (2400 mg denně), může být při dlouhodobé léčbě spojeno s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod, jako je například infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda. Epidemiologické studie nicméně nepoukazují na zvýšené riziko infarktu myokardu při podávání nízkých dávek ibuprofenu (tedy < 1200 mg denně).
Podávání ibuprofenu je třeba pečlivě zvážit u pacientů s nekontrolovanou hypertenzí, městnavým srdečním selháním, rozvinutou ischemickou chorobou srdeční, onemocněním periferních cév a/nebo cerebrovaskuláním onemocněním. Podobně je před zahájením dlouhodobé léčby ibuprofenem potřeba zvážit stav u pacientů s rizikovými faktory vzniku kardiovaskulárního onemocnění (např. hypertenze, hyperlipidémie, diabetes mellitus a kouření).
Při léčení pacientů s anamnézou hypertneze a/nebo srdečního selhávání byly v souvislosti s léčbou NSAID hlášeny případy rentence tekutin a edémů.
Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace
Existuje významná spojitost mezi dávkou a závažností gastrointestinálního krvácení. Je potřeba vyhnout se současnému podávání ibuprofenu a jiných NSAID, včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy 2 (COX-2).
U starších pacientů existuje při léčbě NSAID zvýšené riziko výskytu nežádoucích účinků, zejména gastrointestinálního krvácení a perforací, které mohou být fatální (viz bod 4.8). Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace, které mohou být fatální, byly hlášeny u všech typů NSAID kdykoli během léčby, s varujícími příznaky ale i bez nich, i bez předchozí anamnézy závažných gastrointestinálních příhod.
Riziko gastrointestinálního krvácení, ulcerací a perforací stoupá se zvyšující se dávkou přípravku, u pacientů s anamnézou peptického vředu, zejména pokud byl komplikován krvácením nebo perforací (viz bod 4.3), a u starších osob. Tito pacienti by měli zahajovat léčbu nejnižší možnou dávkou.
Nesteroidní antirevmatika musí být podávána s opatrností pacientům s gastrointestinálními chorobami v anamnéze (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba), protože jejich stav se může touto léčbou zhoršit (viz bod 4.8).
U pacientů se zvýšeným rizikem nežádoucích účinků, mezi něž patří i pacienti dlouhodobě léčení acetylsalicylovou kyselinou v antiagregačních dávkách nebo jinými léky zvyšujícími gastrointerstinální riziko (viz dále a bod 4.5), je vhodné zvážit současné podávání protektivních látek (např. misoprostol nebo inhibitory protonové pumpy).
Pacienti s anamnézou gastrointestinální toxicity, obzvláště ve starším věku, musí být poučeni, aby včas hlásili všechny neobvyklé gastrointestinální příznaky (zejména gastrointestinální krvácení), především na počátku léčby a v případě výskytu těchto příznaků vyhledali lékařskou pomoc.
Obzvláštní opatrnost je doporučována u pacientů užívajících konkomitantní léčbu, která by mohla zvyšovat riziko ulcerací nebo krvácení (např. orálně podané kortikosteroidy, antikoagulancia jako warfarin, SSRI nebo antiagregancia jako kyselina acetylsalicylová (viz bod 4.5).
Pokud se během léčby přípravkem Brufen retard objeví gastrointestinální vředy nebo krvácení, musí být léčba ukončena.
Renální účinky
Zvýšená opatrnost je nutná u pacientů s dehydratací.
Stejně jako u ostatních NSAID, měla dlouhodobá léčba ibuprofenem za následek vznik nekrózy renálních papil i jiných patologických změn ledvin. Renální toxicita byla také pozorována u pacientů, u kterých se na udržování průtoku krve ledvinami svou kompenzační funkcí významně podílejí renální prostaglandiny. U těchto pacientů může podávání nesteroidních antirevmatik způsobit v závislosti na dávce pokles tvorby prostaglandinů a sekundárně vést ke snížení renální perfuze, což může mít za následek selhání ledvin. Nejohroženější skupinou jsou pacienti s poruchou renálních funkcí, srdečním selháním, poruchou funkce jater, starší pacienti a pacienti léčení diuretiky nebo ACE inhibitory. Po vysazení léčby nesteroidními antiflogistiky obvykle dojde k normalizaci stavu.
Opatrnosti je zapotřebí při léčbě pacientů s gastrointestinálními obtížemi, systémovým lupus erythamatodes, hematologickými poruchami či poruchami koagulace a astmatem, je třeba tyto pacienty blíže sledovat v průběhu celé léčby NSAID, protože jejich stav může být při léčbě NSAID zhoršen. Ibuprofen může inhibovat agregaci destiček, což může vést k prodloužení doby krvácení.
Respirační poruchy
Zvýšená opatrnost je třeba u pacientů trpících bronchiálním astmatem nebo s výskytem astmatu v anamnéze, protože u nich může dojít ke vzniku bronchospasmu.
Dermatologické účinky
Velmi vzácně byly ve vztahu k léčbě NSAID hlášeny závažné kožní reakce, z nichž některé byly fatální, včetně Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy (viz bod 4.8). Těmito reakcemi jsou nejvíce ohrožení pacienti na počátku léčby, většina z nich se objevuje v průběhu prvního měsíce. Léčba ibuprofenem musí být vysazena při prvních známkách výskytu vyrážky, slizničních lézí nebo jakýchkoli jiných příznaků hypersenzitivity.
Aseptická meningitis
Vzácně byl u pacientů léčených ibuprofenem pozorován výskyt aseptické meningitidy. Přestože je její výskyt pravděpodobnější u pacientů se systémovým lupus erythematodes a smíšeným onemocněním pojivové tkáně, byl zaznamenán i výskyt u pacientů bez základního chronického onemocnění.
Výjimečně může být původcem závažných infekčních komplikací na kůži a v měkkých tkáních varicella. V současné době nelze vyloučit možnost, že NSAID mohou ke vzniku těchto infekcí přispívat. Z tohoto důvodu je vhodné se v případě výskytu varicelly vyhnout léčbě přípravkem Brufen retard.
Přípravek Brufen retard není vhodný k léčbě u dětí do 12 let věku.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Je zapotřebí vyhnout se následujícím kombinacím s přípravkem Brufen retard:
Léčiva ze skupiny dikumarolů: Preklinické studie ukazují na to, že ibuprofen může potencovat účinky warfarinu na dobu krvácení. NSAID a léky ze skupiny dikumarolů jsou metabolizovány stejným enzymem CYP2C9. NSAID mohou zvyšovat účinek antikoagulancií, jako je warfarin.
Tiklopidin: NSAID by neměly být podávány spolu s tiklopidinem z důvodu přídavného inhibičního účinku na agregaci destiček.
Methotrexát: NSAID inhibují tubulární sekreci methotrexátu a následkem takto snížené clerance methotrexátu může docházet k metabolickým interakcím. Z toho vyplývá, že při léčbě vysokými dávkami methotrexátu je třeba se vždy vyhnout předepisování NSAID. Kyselina acetylsalicylová: Je třeba vyhnout se kombinovanému podávání kyseliny salicylové spolu s jinými NSAID z důvodu zvýšeného rizika krvácení.
Při podávání nízkých dávek kyseliny acetylsalicylové však preklinické údaje poukazují na to, že její účinek na agregaci trombocytů může být ibuprofenem inhibován, jsou-li tato léčiva užívána společně (viz bod 5.1). Tyto údaje však mají své limity a není znám jejich dopad na klinickou praxi. Zejména při ojedinělém krátkodobém podávání ibuprofenu není klinicky významný vliv pravděpodobný (viz 5.1).
Digoxin: NSAID mohou zhoršovat srdeční selhávání, snižovat glomerulární filtraci a zvyšovat plasmatické hladiny digoxinu.
Mifepriston: Teoreticky může dojít ke snížení účinnosti léčivých přípravků v důsledku antiprostaglandinového působení nesteroidních antiflogistik (NSAID), včetně kyseliny acetylsalicylové. Limitované údaje nasvědčují, že současné podávání NSAID ve stejný den s prostaglandinem nevedlo k negativnímu ovlivnění účinku mifepristonu či prostaglandinů na natržení děložního hrdla či kontraktilitu dělohy a nesnížilo účinnost klinicky řízeného ukončení těhotenství.
Sulfonylmočovina: Existují důkazy zvýšeného rizika hemartróz a hematomů u HIV pozitivních hemofiliků užívajících současnou léčbu zidovudinem a ibuprofenem.
U následujících kombinací léčiv s ibuprofenem může být potřebná úprava dávek:
NSAID mohou snižovat účinek diuretik a jiných antihypertenziv.
NSAID mohou snižovat exkreci aminoglykosidů.
Lithium: Ibuprofen snižuje renální clearance lithia, v důsledku čehož mohou vzrůstat sérové koncentrace lithia. Je třeba vyhnout se kombinovanému podávání, pokud není možné sledovat pravidelně hladiny sérového lithia a pokud není možné snížení dávek lithia.
ACE inhibitory a antagonisté angiotensinu II: U pacientů s poruchou ledvin (jako jsou dehydratovaní a/nebo starší pacienti) existuje zvýšené riziko akutního renálního selhání (obvykle reverzibilního), pokud jsou léčeni současně inhibitory angiotensinu II a NSAID, a to včetně selektivních inhibitorů COX-2. Tuto kombinaci lze pacientům s poruchou ledvin, obzvláště u těch starších, podávat pouze s opatrností. Po zahájení této kombinované léčby je třeba takové pacienty v pravidelných intervalech adekvátně hydratovat a je třeba zvážit i kontroly renálních funkcí.
Inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI): Jak NSAID, tak i SSRI představují zvýšení rizika krvácení, např. z gastrointestinálního traktu. Toto riziko se zvyšuje při kombinované léčbě. Tento mechanismus může být pravděpodobně přičten sníženému zpětnému vychytávání serotoninu v destičkách (viz bod 4.4).
Beta-blokátory: NSAID snižují antihypertenzní efekt léčiv blokujících beta-adrenoreceptory.
Cyklosporin: Preklinické studie naznačují, že ibuprofen působí proti účinku kaptoprilu na vylučování sodíku.
Thiazidy, léčiva odvozená od thiazidu a kličková diuretika: NSAID mohou působit proti diuretickému působení furosemidu a bumetanidu, patrně díky inhibici syntézy prostaglandinů. Mohou také snižovat anitihypertenzní účinek thiazidů.
Takrolimus: Má se za to, že současné podávání NSAID a takrolimu může zvyšovat riziko nefrotoxicity v důsledku snížení syntézy prostacyklinu v ledvinách. V případě kombinované léčby je tedy třeba pečlivě sledovat renální funkce.
Methotrexát: Riziko možných interakcí mezi NSAID a methotrexátem je třeba také vzít v úvahu i v případě léčby nízkými dávkami methotrexátu, obzvláště u pacientů s poškozením ledvin. Kdykoli je podána tato kombinovaná léčba, je zapotřebí sledovat renální funkce. Pokud jsou NSAID a methotrexát podány do 24 hodin po sobě, může dojít k vzestupu plasmatických hladin methotrexátu a tím vést ke zvýšení toxicity. Kortikosteroidy: Současná léčba vede k vzestupu zvýšeného rizika gastrointestinálních ulcerací nebo krvácení.
Léky působící proti shlukování destiček: Zvýšení rizika gastrointestinálního krvácení. Inhibitory CYP2C9: Současné podávání ibuprofenu spolu s inhibitory CYP2C9 může zvýšit expozici ibuprofenu (substrát CYP2C9). Ve studii s vorikonazolem a flukonazolem (inhibitory CYP2C9) bylo prokázáno zvýšení expozice k S(+)-ibuprofenu o přibližně 80 až 100 %. Snížení dávek ibuprofenu je třeba zvážit, pokud jsou inhibitory CYP2C9 užívány současně, obzvláště pokud jsou užívány vysoké dávky ibuprofenu spolu s vorikonazolem či flukonazolem.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Inhibice syntézy prostaglandinů může mít nežádoucí vliv na těhotenství a fetální/embryonální vývoj. Data z epidemiologických studií naznačují zvýšené riziko potratů a kardiálních malformací po užívání inhibitorů syntézy prostaglandinů v počátku těhotenství. Absolutní riziko kardiovaskulárních malformací se zvýšilo z méně než 1% na přibližně 1,5%. Předpokládá se, že se riziko zvyšuje s dávkou a trváním terapie. U zvířat se prokázalo, že podání inhibitorů syntézy prostaglandinů vede k zvýšení pre- a postimplantačních ztrát a k fetální/embryonální letalitě. Navíc byla hlášena zvýšená incidence různých malformací včetně kardiovaskulárních po podání inhibitorů syntézy prostaglandinů zvířatům v průběhu organogenetické periody.
V průběhu prvního a druhého trimestru nesmí být ibuprofen podán, pokud to není zcela nezbytné. Pokud je ibuprofen podáván ženám, které chtějí otěhotnět nebo v prvním a druhém trimestru těhotenství, musí být dávka co nejnižší a doba léčby co nejkratší.
Existují důkazy, že léčiva inhibující cyklooxygenázu/syntézu prostaglandinů mohou způsobit poruchu ženské plodnosti ovlivněním ovulace. Tento účinek je reverzibilní po ukončení léčby.
Během třetího trimestru těhotenství všechny inhibitory syntézy prostaglandinů mohou vystavovat plod:
- kardiopulmonální toxicitě (předčasný uzávěr duktus arteriosus a pulmonální hypertense)
- renální dysfunkci, která může progredovat v renální selhání s oligohydramnion
matku a novorozence na konci těhotenství:
- potenciálnímu prodloužení krvácení
- inhibici děložních kontrakcí vedoucí k opoždění nebo prodloužení průběhu porodu Proto je ibuprofen kontraindikován ve třetím trimestru těhotenství.
Kojení
Ibuprofen je vylučován do mateřského mléka, avšak při užívání terapeutických dávek při krátkodobé léčbě se riziko ovlivnění novorozence zdá být nepravděpodobné. Pokud je však předepsána dlouhodobá léčba, je třeba zvážit včasné odstavení dítěte.
Plodnost:
Užití ibuprofenu může ovlivňovat ženskou plodnost a není doporučováno u žen, které se snaží otěhotnět. U žen, které mají potíže s početím nebo které podstoupily vyšetření neplodnosti, je třeba zvážit vysazení ibuprofenu.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Léčba ibuprofenem může u některých jedinců vyvolat nežádoucí účinky jako je únava, závratě, bolest hlavy nebo poruchy vidění. To může ovlivnit reakční čas a je proto třeba vzít toto v úvahu v situacích, které vyžadují zvýšenou pozornost, např. při řízení vozidla.
4.8 Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky, jejichž vztah k užití ibuprofenu je přinejmenším možný, jsou rozděleny do skupin podle terminologie MedDRA a tříd orgánových systémů s uvedením frekvence výskytu. Jsou užívány následující frekvence výskytu: velmi časté: (>1/10), časté: (<1/100 až <1/10), méně časté: (>1/1000 až <1/100), vzácné: (>1/10000 až <1/1000).
Nežádoucí účinky jsou převážně spojeny s farmakologickým účinkem ibuprofenu na syntézu prostaglandinů. Nejčastější účinky jsou dyspepsie a průjem, kterým lze přiřadit frekvenci výskytu blížící se 10-30 % léčených pacientů.
|
Třídy orgánových systémů |
Nežádoucí účinky |
Frekvence |
|
Infekce a infestace |
Méně časté |
rhinitida |
|
Vzácné |
aseptická meningitida | |
|
Poruchy krve a lymfatického systému |
Méně časté |
leukopenie, trombocytopenie, aplastická anémie |
|
Poruchy imunitního systému |
Vzácné |
anafylaktická reakce |
|
Psychiatrické poruchy |
Méně časté Vzácné |
insomnie, úzkost deprese, stav zmatenosti |
|
Poruchy nervového systému |
Časté Vzácné |
bolesti hlavy Neuritida optiku, somnolence |
|
Poruchy oka |
Méně časté Vzácné |
poruchy vizu toxická optická neuropatie |
|
Poruchy ucha a labyrintu |
Méně časté Vzácné |
poruchy sluchu tinnitus, vertigo |
|
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy |
Méně časté | |
|
Gastrointestinální poruchy |
Časté Méně časté Vzácné |
dyspepsie, průjem, nausea, zvracení, bolesti břicha, flatulence, zácpa, meléna, hemateméza, gastrointestinální krvácení gastritida, duodenální vřed, žaludeční vřed, ulcerace v ústech gastrointestinální perforace |
|
Poruchy jater a žlučových |
Méně časté |
hepatitida, žloutenka |
|
cest |
Vzácné |
poškození jater |
|
Poruchy kůže a podkožní |
Časté |
rash |
|
tkáně |
Méně časté Vzácné |
urtikarie, pruritus, purpura, angioedém, fotosenzitivní reakce bulózní dermatózy včetně Stevens-Johnsonova syndromu, toxická epidermální nekrolýza a erythema multiforme |
|
Poruchy ledvin a močových cest |
Méně časté |
tubulointersticiální nefritida, nefrotoxický syndrom a renální selhání |
|
Celkové poruchy a reakce |
Časté | |
|
v místě aplikace |
Vzácné |
edémy |
Klinické studie a epidemiologická data naznačují, že užívání ibuprofenu (obzvláště ve vysokých dávkách (2400 mg denně) a při dlouhodobé léčbě) může vést k mírnému zvýšení rizika arteriálních trombotických nežádoucích účinků (například infarktu myokardu či mozkové mrtvice, viz bod 4.4).
Gastrointestinální vředy, perforace nebo krvácení mohou být někdy fatální, obzvláště u starších pacientů (viz bod 4.4).
Ibuprofen může způsobovat prodloužení času krvácení v důsledku reverzibilní inhibice agregace destiček.
Ve většině případů, kdy byla hlášena aseptická meningitida, bylo přítomno i nějaké současně přítomné autoimunitní onemocnění (zejména systémový lupus erythematodes a smíšená onemocnění pojivové tkáně).
V souvislosti s léčbou NSAID byly hlášeny edémy, hypertenze a srdeční sehlávání, stejně jako zhoršení ulcerózní kolitidy a Crohnovy choroby.
Výjimečně se vyskytovaly závažné infekční komplikace postihující kůži a měkké tkáně způsobené virem varicella.
4.9 Předávkování
Toxicita
Riziko vzniku symptomů při dávkách >80-100 mg/kg. Při dávkách >200 mg/kg existuje riziko závažných symptomů, při nichž je třeba zvážit individuální rozdíly mezi jednotlivci. 8 g u dospělého vedlo k mírné intoxikaci a >20 g u dospělého vedlo k velmi vážné intoxikaci. 8 g užitých 16-ti letým jedincem vedlo k poškození ledvin a 12 g v kombinaci s alkoholem užitých adolescentem vyústilo v akutní tabulární nekrózu.
Příznaky
Převládající příznaky pocházejí z gastrointestinálního systému, např. nausea, bolesti břicha, zvracení (je možná i příměs krve), stejně jako bolesti hlavy, tinnitus, zmatenost a nystagmus. Při vysokých dávkách nastupuje ztráta vědomí, křeče (zejména u dětí). Bradykardie, hypotenze. Metabolická acidóza, hypernatrémie, poruchy ledvin, hematurie. Možné poškození jater. Hypotermie. Příležitostně byl hlášen syndrom akutní dechové tísně (ARDS).
Léčba
Je-li to možné, laváž žaludku, živočišné uhlí. V případě gastrointestinálních obtíží antacida. V případě hypotenze přísun intravenózních tekutin a, pokud to situace vyžaduje, inotropní podpora. Zajistit dostatečnou diurézu. Korekce acidobazické rovnováhy a elektrolytových dysbalancí. Jiná symptomatická terapie.
5. Farmakologické vlastnosti
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva, deriváty kyseliny propionové.
ATC kód: M01AE01
Brufen retard patří do skupiny nesteroidních protizánětlivých léčivých přípravků (NSAID). Obsahuje derivát kyseliny propionové, p-isobutylhydrotropní kyselinu s generickým názvem ibuprofen. Ibuprofen má protizánětlivý, analgetický a antipyretický účinek srovnatelný s účinkem aspirinu nebo indometacinu. Farmakologický účinek ibuprofenu je nepochybně spojen s jeho schopností inhibovat syntézu prostaglandinů. Ibuprofen prodlužuje dobu krvácení v důsledku reverzibilní inhibice agregace trombocytů.
Údaje z klinických studií poukazují na to, že ibuprofen může inhibovat účinek nízkých dávek kyseliny acetylsalicylové na agregaci destiček, pokud jsou tato léčivy podávána společně. Ve studii, kdy byla jednorázová dávka 400 mg ibuprofenu podávána 8 h před nebo 30 min po podání kyseliny acetylsalicylové (81 mg s rychlým uvolňováním), byl pozorován snížený účinek ASA na tvorbu tromboxanu nebo agregaci destiček. Tyto údaje však mají své limity a není znám jejich dopad na klinickou praxi. Zejména při ojedinělém krátkodobém podávání ibuprofenu není klinicky významný vliv pravděpodobný.
Ibuprofen inhibuje syntézu renálních prostaglandinů. U pacientů s normálními renálními funkcemi nemá tento účinek žádný obzvláštní význam. U pacientů s chronickou renální insuficiencí, dekompenzovanou kardiální či hepatální insuficiencí a fyzickým stavem, kdy jsou přítomny změny v plasmatickém objemu, může vést inhibice syntézy prostaglandinů k akutní renální insuficienci, retenci tekutin a selhání srdce (viz bod 4.3).
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Ibuprofen je rychle absorbován z gastrointestinálního traktu, jeho biologická dostupnost je 80-90%. Vrcholové plasmatické koncentrace dosahuje 1 - 2 hodiny po podání. Forma přípravku Brufen s prodlouženým uvolňováním je upravena tak, aby umožňovala postupné uvolňování léčivé látky, která se tak uvolňuje mnohem pomaleji, ve srovnání s formou s okamžitým uvolňováním a má nižší vrcholovou plasmatickou koncentraci, která je dosažena přibližně 3 hodiny po podání. Výsledkem je prodloužená absorpční fáze, díky které dochází k prodloužení plasmatických hladin ibuprofenu v systémové cirkulaci, která se velmi dobře udržuje po dobu více než 24 hodin po podání. Během studie bylo u některých pacientů, u nichž, byl přípravek Brufen podán společně s jídlem, pozorováno vyšší cmax. Dané zvýšení se přičítá mírnému uvolnění léčiva z formulace (tzv. dose dumping). Toto zvýšení se může projevit u některých pacientů zvýšením nežádoucích účinků jako je například bolest hlavy.
Při porovnání farmakokinetického profilu dvou tablet přípravku Brufen retard s formou 400 mg tablet s okamžitým uvolňováním, užívaných čtyřikrát denně, se ukazuje, že forma s prodlouženým uvolňováním dosahuje stejných vrcholových a středních plasmatických koncentrací, jaké vidíme u tablet s okamžitým uvolňováním, avšak její plasmatické hladiny v 5., 10., 15. a 24. hodině dosahují vyšších hodnot. Porovnáme-li plochy pod křivkou plasmatické koncentrace v čase u tablet s okamžitým uvolňováním s tabletami s prodlouženým uvolňováním, vycházejí prakticky stejné.
Jídlo neovlivňuje celkovou biologickou dostupnost významným způsobem.
Distribuce
Ibuprofen je extenzívně vázán na plasmatické proteiny (99%). Ibuprofen vykazuje malý distribuční objem v rozmezí 0,12-2,0 l/kg u dospělých.
Metabolismus
Ibuprofen je významnou měrou metabolizován v játrech prostřednictvím cytochromu P450, především CYP2C9 na dva neaktivní metabolity, 2-hydroxyibuprofen a 3-karboxyibuprofen. Po perorálním podání léčiva se o něco méně než 90 % perorálně podaného ibuprofenu vylučuje do moči ve formě oxidativních metabolitů a jejich glukuronizovaných konjugátů. Velmi malá část ibuprofenu je vylučována močí v nezměněné formě.
Eliminace
U formy s okamžitým uvolňováním ibuprofenu je exkrece ledvinami rychlá a kompletní, s eliminačním poločasem přibližně 2 hodiny. Exkrece ibuprofenu je prakticky kompletní do 24 hodin po podání poslední dávky.
Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti
Pokud není přítomna porucha renálních funkcí, existují pouze malé klinicky signifikantní rozdíly ve farmakokinetickém profilu a močové exkreci mezi mladými a staršími pacienty. Děti
Přípravek Brufen retard není určen k užití u dětí do 12 let věku.
Poškození ledvin
U pacientů s mírným až středně těžkým poškozením ledvin byl hlášen vzestup nevázeného (S)-ibuprofenu, vyšší hodnoty AUC (S)-ibuprofenu a zvýšené enantiomerické poměry AUC (S/R) ve srovnání s kontrolní skupinou zdravých kontrol.
V konečném stadiu onemocnění ledvin pacientů na dialýze byla průměrná volná frakce ibuprofenu přibližně 3% ve srovnání s 1% u zdravých dobrovolníků. Význam tohoto účinku není znám. Metabolity lze odstranit hemodialýzou (viz body 4.2, 4.3 a 4.4). Poškození jater
Alkoholické onemocnění jater u středně těžkého poškození jater nevedlo k významně pozměněným farmakokinetickýcm parametrům.
U cirhotických pacientů se středně těžkým poškozením jater (Child-Pughovo skóre 6-10), léčených racemickým ibuprofenem bylo pozorováno v průměru 2-násobné prodloužení poločasu a enantiomerický poměr AUC (S/R) byl signifikantně nižší ve srovnání se zdravými kontrolami, což naznačuje poškození metabolické inverze (R)-ibuprofenu na aktivní racemický (S)-ibuprofen (viz body 4.2, 4.3 a 4.4).
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Nejsou k dispozici jiné preklinické údaje významné pro zhodnocení bezpečnosti než ty, které byly v tomto Souhrnu údajů o přípravku již zmíněny.
6. Farmaceutické údaje
6.1 Seznam pomocných látek
Jádro tablety xanthanová klovatina povidon
kyselina stearová
koloidní bezvodý oxid křemičitý
Potah tablety mastek
hypromelosa
potahová soustava Opaspray bílá: oxid titaničitý (E171)
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
3 roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Balení v blistrech: Uchovávejte při teplotě do 25 °C v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.
Plastová lahvička: Uchovávejte při teplotě do 25 °C, uzávěr dobře uzavřete, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.
6.5 Druh obalu a velikost balení
Průhledný PVC/PVdC/Al blistr: 30 tablet
Bílá HDPE lahvička, s bílým PP šroubovacím uzávěrem a ochrannou folií: 100 tablet
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku Žádné zvláštní požadavky.
7. Držitel rozhodnutí o registraci
BGP Products Czech Republic s.r.o., Praha, Česká republika
8. Registrační číslo 29/113/14-C
9. Datum první registrace / prodloužení registrace
16.4.2014
10. Datum revize textu
25.3.2015
12