Sp. zn. sukls101376/2013

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.    NÁZEV PŘÍPRAVKU

Brinzolamid Actavis 10 mg/ml oční kapky/suspenze

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml roztoku obsahuje brinzolamidum 10 mg.

Pomocná látka se známým účinkem:

Jeden ml roztoku obsahuje 0,15 mg benzalkonium-chloridu.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.    LÉKOVÁ FORMA Oční kapky, suspenze Bílá až téměř bílá suspenze.

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Brinzolamid Actavis je indikován ke snížení zvýšeného nitroočního tlaku při:

•    oční hypertenzi

•    glaukomu s otevřeným úhlem

jako monoterapie u dospělých pacientů nereagujících na betablokátory, nebo u dospělých pacientů, u kterých jsou betablokátory kontraindikovány, nebo jako přídatná terapie k betablokátorům nebo analogům prostaglandinu (viz také bod 5.1).

4.2    Dávkování a způsob podání

Dávkování

Pokud se přípravek používá jako monoterapie nebo přídatná terapie, dávkou je jedna kapka přípravku Brinzolamid Actavis do spojivkového vaku postiženého oka (postižených očí) dvakrát denně. U některých pacientů se docílí lepší reakce při dávkování jedna kapka třikrát denně.

Zvláštní skupiny pacientů

Starší pacienti

U starších pacientů není nutná žádná úprava dávkování.

Porucha funkce jater a ledvin

U pacientů s poruchou funkce jater nebyl brinzolamid hodnocen, a proto se u těchto pacientů jeho použití nedoporučuje.

Brinzolamid nebyl hodnocen u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (s clearance kreatininu

<30 ml/min) nebo u pacientů s hyperchloremickou acidózou. Protože brinzolamid a jeho hlavní metabolit jsou vylučovány především ledvinami, je přípravek Brinzolamid Actavis u těchto pacientů kontraindikován (viz také bod 4.3).

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost přípravku Brinzolamid Actavis u novorozenců, dětí a dospívajících ve věku 0 až 17 let nebyla stanovena. V současnosti dostupné údaje jsou popsány v bodech 4.8 a 5.1. Použití přípravku Brinzolamid Actavis u novorozenců, dětí a dospívajících se nedoporučuje.

Způsob podání

Oční podání.

Po nakapání se doporučuje nasolakrimální okluze nebo mírné zavření očního víčka. To může snížit systémovou absorpci léčivého přípravku podaného oční cestou a snížit tak systémové nežádoucí účinky.

Je třeba poučit pacienta, aby před použitím lahvičku s přípravkem dobře protřepal. Pokud je po sejmutí víčka bezpečnostní kroužek uvolněný, je třeba jej před použitím léčivého přípravku odstranit.

Aby se zamezilo kontaminaci hrotu kapátka a roztoku, je třeba dbát na to, aby se hrot kapátka lahvičky nedotkl očního víčka, přilehlých oblastí nebo jiných povrchů. Vysvětlete pacientům, že mají uchovávat lahvičku pevně uzavřenou v době, kdy se přípravek nepoužívá.

V případě, že má přípravek Brinzolamid Actavis nahradit jiný oční přípravek proti glaukomu, přeruší se podávání jiného přípravku a další den se začne podávat přípravek Brinzolamid Actavis.

Používá-li se více než jeden lokální oční léčivý přípravek, je třeba, aby byly jednotlivé přípravky podávány s odstupem nejméně 5 minut. Oční masti je třeba aplikovat jako poslední.

Pokud byla dávka vynechána, léčba má pokračovat další plánovanou dávkou. Dávka nemá překročit jednu kapku do postiženého oka (očí) třikrát denně.

4.3    Kontraindikace

•    Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

•    Známá hypersenzitivita na sulfonamidy (viz také bod 4.4).

•    Těžká porucha funkce ledvin.

•    Hyperchloremická acidóza.

4.4    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Systémové účinky

Brinzolamid je sulfonamidový inhibitor karboanhydrázy a i když je podáván lokálně, dochází k systémové absorpci. U lokálního podání se mohou vyskytnout stejné typy nežádoucích účinků, které jsou známy u sulfonamidů. Pokud se vyskytnou známky závažných reakcí nebo hypersenzitivity, užívání tohoto přípravku přerušte.

Po perorálním podání inhibitorů karboanhydrázy byly hlášeny poruchy acidobazické rovnováhy. U pacientů s rizikem poruchy funkce ledvin používejte přípravek s opatrností z důvodu rizika metabolické acidózy (viz bod 4.2).

Brinzolamid nebyl hodnocen u předčasně narozených dětí (méně než 36 týdnů gestačního vývoje) nebo u dětí ve věku do 1 týdne. Pacienti s významnou nezralostí nebo abnormalitami ledvinových tubulů mají dostávat brinzolamid pouze po pečlivém zvážení poměru rizika a přínosu vzhledem k možnému riziku metabolické acidózy.

Perorální inhibitory karboanhydrázy mohou zhoršit schopnost vykonávat úkony vyžadující mentální pozornost a/nebo koordinaci pohybů. Brinzolamid je absorbován systémově, a proto k tomu může docházet i při lokálním podání.

Souběžná léčba

U pacientů užívajících současně perorální inhibitory karboanhydrázy a brinzolamid může dojít ke kumulaci známých systémových účinků inhibitorů karboanhydrázy. Současné užívání perorálních inhibitorů karboanhydrázy a brinzolamidu nebylo dosud hodnoceno a nedoporučuje se (viz také bod 4.5).

Brinzolamid byl primárně hodnocen při současném podávání s timololem v průběhu adjuvantní terapie glaukomu. Dále byl hodnocen účinek brinzolamidu na snížení nitroočního tlaku při adjuvantní terapii s analogem prostaglandinu travoprostem. Nejsou k dispozici žádné dlouhodobé údaje o použití brinzolamidu jako adjuvantní terapie k travoprostu (viz také bod 5.1).

S léčbou pacientů trpících pseudoexfoliativním glaukomem nebo pigmentovým glaukomem existují u brinzolamidu pouze omezené zkušenosti. Těmto pacientům má být věnována zvýšená pozornost a je doporučováno časté měření nitroočního tlaku. Brinzolamid nebyl hodnocen u pacientů trpících glaukomem s úzkým úhlem a jeho použití není u těchto pacientů doporučováno.

U pacientů s poškozenou rohovkou (především u pacientů s malým počtem endoteliálních buněk) nebyl zjišťován možný účinek brinzolamidu na endoteliální funkci rohovky. Nebyl například sledován účinek u pacientů s kontaktními čočkami, a tak se při podávání brinzolamidu doporučuje pečlivé monitorování těchto pacientů, protože inhibitory karboanhydrázy mohou ovlivnit hydrataci rohovky a nošení kontaktních čoček může zvýšit riziko poškození rohovky. Doporučuje se pečlivé monitorování pacientů s poškozením rohovky, jako jsou pacienti s diabetem mellitem nebo dystrofií rohovky.

Benzalkonium-chlorid, běžně používané konzervační činidlo v oftalmologických přípravcích, byl hlášen jako příčina tečkovité keratopatie a/nebo toxické ulcerativní keratopatie. Protože přípravek Brinzolamid Actavis benzalkonium-chlorid obsahuje, je nezbytné pečlivé monitorování, pokud je často nebo dlouhodobě používán u pacientů trpících syndromem suchých očí nebo u pacientů s poškozenou rohovkou.

U pacientů nosících kontaktní čočky nebyl přípravek Brinzolamid Actavis hodnocen. Přípravek Brinzolamid Actavis obsahuje benzalkonium-chlorid, který může způsobit podráždění oka, a je známo, že způsobuje změnu barvy měkkých kontaktních čoček. Měkké kontaktní čočky nemají přijít s přípravkem do styku. Pacienti musí být instruováni, aby po nakapání přípravku Brinzolamid Actavis vyčkali alespoň 15 minut a teprve pak nasadili kontaktní čočky zpět do oka.

Možný zpětný účinek (rebound effect) po ukončení léčby brinzolamidem nebyl hodnocen; účinek na snížení nitroočního tlaku přetrvává po dobu 5-7 dnů.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost brinzolamidu u novorozenců, dětí a dospívajících ve věku 0 až 17 let nebyla stanovena, a proto se jeho použití u novorozenců, dětí a dospívajících nedoporučuje.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Nebyly provedeny žádné specifické studie interakcí brinzolamidu s jinými léčivými přípravky.

V klinických studiích byl brinzolamid používán současně s analogy prostaglandinu a s očními přípravky obsahujícími timolol, aniž by byly zaznamenány nežádoucí účinky. V průběhu adjuvantní terapie glaukomu nebyla hodnocena spojitost mezi brinzolamidem a miotiky nebo adrenergními agonisty.

Brinzolamid j e inhibitor karboanhydrázy a ačkoliv j e podáván lokálně, j e absorbován systémově. V souvislosti s perorálními inhibitory karboanhydrázy byly hlášeny poruchy acidobazické rovnováhy. U pacientů používajících brinzolamid musí být zvážen potenciál k možným interakcím.

Izoenzymy cytochromu P-450, odpovědné za metabolismus brinzolamidu, jsou CYP3A4 (hlavní), CYP2A6, CYP2C8 a CYP2C9. Předpokládá se, že inhibitory CYP3A4, jako jsou ketokonazol, itrakonazol, klotrimazol, ritonavir a troleandomycin, budou metabolismus brinzolamidu prostřednictvím CYP3A4 inhibovat. Pokud jsou inhibitory CYP3A4 podávány současně s přípravkem, doporučuje se opatrnost. Kumulace brinzolamidu je však nepravděpodobná, protože vylučování probíhá především ledvinami. Brinzolamid není inhibitorem izoenzymů cytochromu P-450.

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Údaje o očním podávání brinzolamidu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici.

Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu po systémovém podání (viz také bod 5.3).

Podávání přípravku Brinzolamid Actavis se v těhotenství a u žen v reprodukčním věku, které nepoužívají antikoncepci, nedoporučuje.

Kojení

Není známo, zda se brinzolamid/metabolity vylučují do lidského mateřského mléka po lokálním očním podání. Studie na zvířatech prokázaly vylučování minimálního množství brinzolamidu do mateřského mléka po perorálním podání.

Riziko pro kojené novorozence/děti nelze vyloučit. Na základě posouzení prospěšnosti kojení pro dítě a prospěšnosti léčby pro matku je nutno rozhodnout, zda přerušit kojení nebo ukončit/přerušit podávání přípravku Brinzolamid Actavis.

Fertilita

Studie s brinzolamidem na zvířatech neprokázaly žádný účinek na fertilitu. Nebyly provedeny studie hodnotící účinek brinzolamidu při lokálním očním podání na fertilitu u člověka.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Brinzolamid Actavis má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

Přechodně rozmazané vidění nebo jiné poruchy vidění mohou ovlivnit schopnost řídit nebo obsluhovat stroje (viz také bod 4.8). Pokud dojde po nakapání přípravku k rozmazanému vidění, musí pacient počkat s řízením nebo používáním strojů, dokud se vidění neprojasní.

Perorální inhibitory karboanhydrázy mohou zhoršit schopnost vykonávat úkony vyžadující duševní bdělost a/nebo koordinaci pohybů (viz také body 4.4 a 4.8).

4.8    Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu

V klinických studiích, které zahrnovaly 2732 pacientů léčených brinzolamidem v monoterapii nebo jako adjuvantní terapie k timolol-maleinátu 5 mg/ml, byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky souvisejícími s léčbou: dysgeuzie (6 %) (hořká nebo neobvyklá chuť, viz popis níže) a přechodně rozmazané vidění (5,4 %) po nakapání, trvající od několika sekund až po několik minut (viz také bod 4.7).

Tabulkový přehled nežádoucích účinků

Následující nežádoucí účinky byly hlášeny při použití brinzolamidu 10 mg/l ve formě očních kapek, suspenze a byly roztříděny do skupin podle následujících pravidel: velmi časté (>1/10), časté (>1/100 až <1/10), méně časté (>1/1000 až <1/100), vzácné (>1/10 000 až <1/1000), velmi vzácné (<1/10 000) nebo není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. Nežádoucí účinky byly získány z klinických studií a ze spontánních hlášení po uvedení přípravku na trh.

Třídy orgánových systémů	Preferované termíny MedDRA (v. 15.1)
Infekce a infestace	Méně časté: nazofaryngitida, faryngitida, sinusitida Není známo: rinitida
Poruchy krve a lymfatického systému	Méně časté: snížení počtu erytrocytů, zvýšení koncentrace chloridů v krvi
Poruchy imunitního systému	Není známo: hypersenzitivita
Poruchy metabolismu a výživy	Není známo: snížená chuť k jídlu
Psychiatrické poruchy	Méně časté: apatie, deprese, depresivní nálada, snížení libida, noční můry, nervozita Vzácné: insomnie
Poruchy nervového systému	Méně časté: motorická dysfunkce, amnézie, závrať, parestezie, bolest hlavy Vzácné: porucha paměti, somnolence Není známo: třes, hypestezie, ageuzie
Poruchy oka	Časté: rozmazané vidění, podráždění očí, bolest oka, pocit cizího tělíska v oku, oční hyperemie Méně časté: eroze rohovky, keratitida, keratitis punctata, keratopatie, depozita v oku, skvrny na rohovce, defekt epitelu rohovky, onemocnění rohovkového epitelu, blefaritida, svědění oka, konjunktivitida, otok oka, meibomianitida, oslnění, fotofobie, suché oči, alergická konjunktivitida, pterygium, pigmentace skléry, astenopie, oční diskomfort, abnormální pocit v oku, keratoconjunctivitis sicca, subkonjunktivální cysta, hyperemie spojivky, svědění očních víček, výtok z oka, tvorba krust na okrajích víček, zvýšené slzení Vzácné: edém rohovky, diplopie, snížení zrakové ostrosti, fotopsie, hypestezie oka, periorbitální edém, zvýšení nitroočního tlaku, zvýšení poměru pohárku/terče zrakového nervu Není známo: onemocnění rohovky, porucha vidění, oční alergie, madaróza, onemocnění očního víčka, erytém očního víčka
Poruchy ucha a labyrintu	Vzácné: tinitus Není známo: vertigo
Srdeční poruchy	Méně časté: kardiorespirační tíseň, bradykardie, palpitace Vzácné: angina pectoris, nepravidelnost srdečního rytmu Není známo: arytmie, tachykardie, hypertenze, zvýšení krevního tlaku, snížení krevního tlaku, zrychlení srdeční frekvence
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy	Méně časté: dyspnoe, epistaxe, orofaryngeální bolest, faryngolaryngeální bolest, podráždění v krku, kašel v důsledku tzv. syndromu zadní rýmy, rinorea, kýchání Vzácné: bronchiální hyperaktivita, překrvení horních cest dýchacích, překrvení sliznice vedlejších nosních dutin, nosní kongesce, kašel, sucho v nose Není známo: astma

Gastrointestinální poruchy	Časté: dysgeuzie Méně časté: ezofaaitida, průjem, nauzea, zvracení, dyspepsie, bolest v horní části břicha, břišní diskomfort, žaludeční diskomfort, flatulence, časté vyprazdňování střev, gastrointestinální poruchy, orální hypestezie, orální parestezie, sucho v ústech
Poruchy jater a žlučových cest	Není známo: abnormální testy funkce iater
Poruchy kůže a podkožní tkáně	Méně časté: vyrážka, makulopapulózní vyrážka, napnutí kůže Vzácné: kopřivka, alopecie, aeneralizovaný pruritus Není známo: dermatitida, erytém
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně	Méně časté: bolest zad, svalové spasmy, myalaie Není známo: artralgie, bolest končetiny
Poruchy ledvin a močových cest	Méně časté: bolest ledvin Není známo: polakisurie
Poruchy reprodukčního systému a prsu	Méně časté: erektilní dysfunkce
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace	Méně časté: bolest, hrudní diskomfort, únava, abnormální pocit Vzácné: bolest na hrudi, pocit nervozity, astenie, podrážděnost Není známo: periferní edém, malátnost
Poranění, otravy a procedurální komplikace	Méně časté: pocit cizího tělíska v oku

Popis vybraných nežádoucích účinků

Dysgeuzie (hořká nebo neobvyklá chuť v ústech po nakapání) byla nejčastěji hlášeným systémovým nežádoucím účinkem spojeným s použitím brinzolamidu v průběhu klinických studií. Je pravděpodobně vyvolána průnikem očních kapek do nosohltanu slznými kanálky. Snížení výskytu tohoto účinku může pomoci nasolakrimální okluze nebo lehké zavření víčka po vkápnutí (viz také bod 4.2).

Brinzolamid je sulfonamidový inhibitor karboanhydrázy se systémovou absorpcí. Účinky na zažívací ústrojí, nervový systém, hematologické účinky, účinky na ledviny a metabolické účinky jsou obecně spojovány se systémově podávanými inhibitory karboanhydrázy. Stejné typy nežádoucích účinků, které lze připsat perorálním inhibitorům karboanhydrázy, se mohou vyskytnout i při lokálním podávání.

Při použití brinzolamidu jako adjuvantní terapie k travoprostu nebyly hlášeny žádné neočekávané nežádoucí účinky. Nežádoucí účinky zjištěné při adjuvantní terapii byly pozorovány u každé léčivé látky podávané samostatně.

Pediatrická populace

V malých krátkodobých klinických studiích bylo zjištěno, že u zhruba 12,5 % pediatrických pacientů došlo k nežádoucím účinkům, přičemž u většiny z nich se jednalo o lokální nezávažné oční reakce, jako jsou hyperemie spojivek, podráždění oka, výtok z oka a zvýšené slzení (viz také bod 5.1).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48

100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Nebyl hlášen žádný případ předávkování.

Léčba má být symptomatická a podpůrná. Může dojít k nerovnováze elektrolytů, rozvoji acidózního stavu a možným účinkům na nervový systém. Je třeba monitorovat hladiny sérových elektrolytů (především draslíku) a hodnoty pH krve.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antiglaukomatika a miotika, inhibitory karboanhydrázy,

ATC kód: S01EC04.

Mechanismus účinku

Karboanhydráza (CA) je enzym, nacházející se v mnoha tělesných tkáních včetně oka. Karboanhydráza katalyzuje reverzibilní reakci zahrnující hydrataci oxidu uhličitého a dehydrataci kyseliny uhličité.

Inhibice karboanhydrázy v ciliárních procesech oka snižuje sekreci komorové vody, pravděpodobně tím, že zpomaluje tvorbu hydrogenuhličitanových iontů s následnou redukcí transportu sodíku a tekutin. Výsledkem je snížení nitroočního tlaku (IOP), který je hlavním rizikovým faktorem patogeneze poškození optického nervu a glaukomatózní ztráty vizuálního pole. Brinzolamid je inhibitor karboanhydrázy II (CA-II), převládajícího izoenzymu v oku, s in vitro IC50 3,2 nM a Ki 0,13 nM proti CA-II.

Klinická účinnost a bezpečnost

Byl hodnocen účinek brinzolamidu na snížení nitroočního tlaku při adjuvantní terapii s analogem prostaglandinu, travoprostem. Po 4 týdnech léčby s travoprostem byli pacienti s nitroočním tlakem NOT > 19 mm Hg randomizováni do skupin s přidanou léčbou brinzolamidem nebo timololem. Bylo pozorováno další snížení průměrné hodnoty denního nitroočního tlaku o 3,2 až 3,4 mm Hg ve skupině s brinzolamidem a 3,2 až 4,2 mm Hg ve skupině s timololem. Došlo k obecně většímu výskytu nezávažných nežádoucích účinků na oko, hlavně spojených s příznaky lokálního podráždění, ve skupinách brinzolamid/travoprost. Nežádoucí účinky byly mírné a neměly vliv na celkovou četnost předčasného ukončení léčby ve studiích (viz také bod 4.8).

S brinzolamidem byla provedena klinická studie u 32 pediatrických pacientů ve věku méně než 6 let, s diagnostikovaným glaukomem nebo oční hypertenzí. Někteří pacienti byli do té doby bez terapie na snížení nitroočního tlaku, zatímco jiní užívali jiný léčivý přípravek (přípravky) snižující nitrooční tlak. U pacientů, kteří již užívali léčivé přípravky na snížení tlaku, nebylo požadováno, aby přerušili podávání léčivých přípravků snižujících nitrooční tlak až do zahájení monoterapie brinzolamidem.

Mezi pacienty, kteří do té doby nepoužívali léky snižující nitrooční tlak (10 pacientů), byla účinnost brinzolamidu podobná účinnosti pozorované předtím u dospělých, s průměrným snížením nitroočního tlaku oproti počáteční hodnotě až do 5 mm Hg. U pacientů, kteří užívali lokální léčivé přípravky na snížení nitroočního tlaku (22 pacientů), se průměrný nitrooční tlak ve skupině s brinzolamidem oproti výchozím hodnotám mírně zvýšil.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Po lokálním podání do oka se brinzolamid absorbuje do systémového oběhu. Vzhledem k vysoké afinitě k CA-II se brinzolamid distribuuje rozsáhle do erytrocytů a vykazuje v plné krvi dlouhý poločas (průměr přibližně 24 týdnů). U lidí se vytváří metabolit N-desethyl-brinzolamid, který se také váže na CA a akumuluje se v erytrocytech. V přítomnosti brinzolamidu se tento metabolit váže hlavně na CA-I. V plazmě jsou koncentrace brinzolamidu i N-desethyl-brinzolamidu nízké a obecně pod kvantitativní hranicí pro jejich stanovení (< 7,5 ng/ml).

Vazba na plazmatické bílkoviny není rozsáhlá (zhruba 60 %). Brinzolamid se vylučuje především renální exkrecí (přibližně z 60 %). Kolem 20 % dávky se nachází v moči ve formě metabolitu. Brinzolamid a N-desethyl-brinzolamid jsou převládajícími složkami v moči spolu se stopovými hladinami (< 1 %) N-desmethoxypropyl a O-desmethyl-metabolitů.

Ve farmakokinetické studii s perorálním podáním obdrželi zdraví dobrovolníci jednomiligramové tobolky brinzolamidu dvakrát denně po dobu až 32 týdnů a byla měřena aktivita CA v erytrocytech, aby se stanovila míra systémové inhibice CA.

Saturace CA-II brinzolamidem v erytrocytech se dosáhlo do čtyř týdnů (koncentrace v erytrocytech přibližně 20 ^M). N-desetyl-brinzolamid se akumuloval v červených krvinkách do ustáleného stavu během 20-28 týdnů a dosáhl koncentrací 6-30 ^M. Inhibice celkové aktivity CA v červených krvinkách činila v ustáleném stavu zhruba 70-75 %.

Subjektům se středním poškozením ledvin (s clearance kreatininu 30-60 ml/min) byl podáván 1 mg brinzolamidu dvakrát denně perorálně po dobu až 54 týdnů. Koncentrace brinzolamidu v erytrocytech pak byla ve čtvrtém týdnu léčby v rozmezí 20 až 40 ^M. V ustáleném stavu byly koncentrace brinzolamidu a jeho metabolitu v erytrocytech od 22,0 do 46,1, resp. 17,1 až 88,6 ^M.

Koncentrace N-desethyl-brinzolamidu v erytrocytech se zvýšila a celková aktivita CA v erytrocytech se snížila s poklesem clearance kreatininu, koncentrace brinzolamidu v erytrocytech a aktivita CA-II však zůstaly nezměněny. U subjektů s nejvyšším stupněm poškození ledvin byla inhibice celkové aktivity CA vyšší, ačkoliv byla nižší než 90 % aktivity v ustáleném stavu.

Ve studii s lokálním očním podáváním byly v ustáleném stavu koncentrace brinzolamidu v erytrocytech podobné koncentracím zjištěným ve studii s perorálním podáním, hladiny N-desethyl-brinzolamidu však byly nižší. Aktivita karboanhydrázy činila zhruba 40-70 % hladiny před podáním dávky.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

Studie vývojové toxicity u králíků s perorálními dávkami brinzolamidu až 6 mg/kg/den (125krát převyšujícími doporučenou dávku pro člověka při očním podání) neodhalily žádný účinek na vývoj plodu navzdory významné toxicitě pro matku. Podobné studie na potkanech vedly k lehce snížené osifikaci lebky a sternebrae plodů samic, které dostávaly brinzolamid v dávkách 18 mg/kg/den (375krát více než doporučená dávka pro člověka při očním podání), ne však při dávkách 6 mg/kg/den. Tyto výsledky se objevily při dávkách, vyvolávajících metabolickou acidózu se snížením přírůstků hmotnosti u samic a snížením hmotnosti plodu. Snížení hmotnosti plodu související s dávkou bylo pozorováno u březích samic, které dostávaly brinzolamid perorálně, přičemž toto snížení se pohybovalo od malého (zhruba 5-6%) při dávkách 2 mg/kg/den až ke zhruba 14% při dávkách 18 mg/kg/den. Během laktace se nevyskytl žádný nežádoucí účinek u potomků při dávkách 5 mg/kg/den.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Benzalkonium-chlorid,

Mannitol (E421),

Karbomer 974P,

Dihydrát dinatrum-edetátu,

Chlorid sodný,

Čištěná voda,

Kyselina chlorovodíková/hydroxid sodný (na úpravu pH)

6.2    Inkompatibility Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

2 roky.

4 týdny po prvním otevření.

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

Po podmínky uchovávání po prvním otevření léčivého přípravku, viz bod 6.3.

6.5    Druh obalu a obsah balení

5ml lahvička z LDPE se šroubovacím uzávěrem z HDPE, s kroužkem garantujícím neporušenost obalu a kapátkem z LDPE.

K dispozici jsou následující velikosti balení: krabičky obsahující 1 x 5ml a 3 x 5 ml lahvičky.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

Lahvičku před použitím protřepejte.

7.    DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Actavis Group PTC ehf.

Reykjavikurvegur 76 - 78 220 Hafnarfjordur Island

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

64/503/15-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

7.10.2015

10.    DATUM REVIZE TEXTU

7.10.2015

9