Sp.zn. sukls65226/2013, sukls65228/2013, sukls65229/2013, sukls65231/2013, sukls65232/2013

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Apo-Oxycodon 5 mg Apo-Oxycodon 10 mg Apo-Oxycodon 20 mg Apo-Oxycodon 40 mg Apo-Oxycodon 80 mg tablety s prodlouženým uvolňováním

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Apo-Oxycodon 5 mg: Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 5 mg oxycodoni hydrochloridum.

Apo-Oxycodon 10 mg:	Jedna	tableta	s	prodlouženým	uvolňováním	obsahuje	oxycodoni
hydrochloridum 10 mg. Apo-Oxycodon 20 mg:	Jedna	tableta	s	prodlouženým	uvolňováním	obsahuje	oxycodoni
hydrochloridum 20 mg. Apo-Oxycodon 40 mg:	Jedna	tableta	s	prodlouženým	uvolňováním	obsahuje	oxycodoni
hydrochloridum 40 mg. Apo-Oxycodon 80 mg:	Jedna	tableta	s	prodlouženým	uvolňováním	obsahuje	oxycodoni

hydrochloridum 80 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: laktosa.

Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním Apo-Oxycodon 5 mg obsahuje 37,07 mg laktosy. Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním Apo-Oxycodon 10 mg obsahuje 34,07 mg laktosy. Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním Apo-Oxycodon 20 mg obsahuje 41,50 mg laktosy. Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním Apo-Oxycodon 40 mg obsahuje 64,0 mg laktosy. Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním Apo-Oxycodon 80 mg obsahuje 89,0 mg laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta s prodlouženým uvolňováním

Apo-Oxycodon 5 mg tableta s prodlouženým uvolňováním: Světle modrá, kulatá, bikonvexní tableta s prodlouženým uvolňováním, na jedné straně má vyraženo „APO“, na druhé straně „OCD“ nad „5“

Apo-Oxycodon 10 mg tableta s prodlouženým uvolňováním: Bílá, kulatá, bikonvexní tableta s prodlouženým uvolňováním, na jedné straně má vyraženo „APO“, na druhé straně „OCD“ nad „10“

Apo-Oxycodon 20 mg tableta s prodlouženým uvolňováním: Světle růžová, kulatá, bikonvexní tableta s prodlouženým uvolňováním, na jedné straně má vyraženo „APO“, na druhé straně „OCD“ nad „20“

Apo-Oxycodon 40 mg tableta s prodlouženým uvolňováním: Žlutá, kulatá, bikonvexní tableta s prodlouženým uvolňováním, na jedné straně má vyraženo „APO“, na druhé straně „OCD“ nad „40“

Apo-Oxycodon 80 mg tableta s prodlouženým uvolňováním: Zelená, kulatá, bikonvexní tableta s prodlouženým uvolňováním, na jedné straně má vyraženo „APO“, na druhé straně „OCD“ nad „80“

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Silná bolest, kterou lze přiměřeně zvládat pouze pomocí opioidních analgetik.

4.2    Dávkování a způsob podání

Dávkování závisí na intenzitě bolesti a na pacientově individuální vnímavosti vůči léčbě. Platí následující obecná doporučení pro dávkování:

Dospělí a mladiství od 12 let

Titrace a úprava dávky

Počáteční dávka pro pacienty, kteří dosud neužívali žádné opioidy, obecně činí 10 mg oxykodon hydrochloridu, podává se v intervalu 12 hodin. Některým pacientům může prospět počáteční dávka 5 mg, aby byl výskyt vedlejších účinků omezen na minimum.

U pacientů, kteří již užívají opioidy, může být léčba zahájena vyššími dávkami s ohledem na jejich zkušenosti s dřívější léčbou opioidy.

Jsou-li pro pacienta vhodné velikosti dávek, které nelze podat (realizovat) za použití tohoto přípravku, lze použít jiné síly a jiné léčivé přípravky dostupné na trhu.

Podle dobře kontrolovaných klinických studií 10 až 13 mg oxykodon hydrochloridu odpovídá přibližně 20 mg morfin sulfátu, v obou případech v lékové formě s prodlouženým uvolňováním.

Vzhledem k individuálním rozdílům senzitivity na různé opioidy se doporučuje, aby u pacientů, kteří přecházejí z jiných opioidů na oxykodon hydrochlorid v tabletách s prodlouženým uvolňováním, byla léčba zahájena konzervativně s 50-75 % vypočtené dávky oxykodonu.

Někteří pacienti, kteří užívají oxykodon hydrochlorid v tabletách s prodlouženým uvolňováním podle pevného schématu, potřebují jako záchrannou medikaci ke zvládání průlomové bolesti analgetika s rychlým uvolňováním.

Přípravek Apo-Oxycodon tablety s prodlouženým uvolňováním není určen k léčbě akutní bolesti a/nebo průlomové bolesti. Jednorázová dávka záchranné medikace by měla činit 1/6 ekvianalgetické denní dávky oxykodon hydrochloridu, tablet s prodlouženým uvolňováním. Užívání záchranného léku více než dvakrát denně značí, že je zapotřebí zvýšit dávku oxykodon hydrochloridu, v tabletách s prodlouženým uvolňováním. Úprava dávkování by neměla být častější než jednou za 1 až 2 dny, dokud nebude dosaženo ustáleného podávání dvakrát denně.

Po zvýšení dávky z 10 mg na 20 mg při užívání každých 12 hodin by dávkování mělo být postupně zvyšováno o přibližně jednu třetinu denní dávky. Cílem je individuálně přizpůsobené dávkování, které při podávání dvakrát denně umožňuje adekvátní analgézii s únosnými nežádoucími účinky a pokud možno co nejmenším užíváním záchranného léku po celou dobu léčby.

Většině pacientů vyhovuje rovnoměrné rozdělení (stejná dávka ráno i večer) podle pevného schématu (každých 12 hodin). Některým pacientům může prospět nerovnoměrné rozdělení dávek. Obecně platí, že by měla být zvolena nejnižší účinná analgetická dávka.

Pro léčbu nemaligní bolesti je obvykle dostačující denní dávka 40 mg, ale může být nutné vyšší dávkování. Pacienti s bolestí spojenou s rakovinou mohou vyžadovat dávky od 80 do 120 mg, jež mohou být v individuálních případech zvýšeny až na 400 mg. Jestliže jsou nutné ještě vyšší dávky,

2/12

měla by být dávka stanovena individuálně, s ohledem nejen na účinnost, ale i na snášenlivost léku a riziko nežádoucích účinků.

Děti do 12 let

U pacientů mladších 12 let nebyly provedeny žádné studie, a proto by oxykodon hydrochlorid neměl být podáván pacientům mladším 12 let.

Starší pacienti

U starších pacientů bez klinických projevů poruchy funkce jater a/nebo ledvin obvykle není nutná úprava dávkování.

Pacienti s poruchou funkce ledvin nebo jater

Počáteční dávkování vyžaduje u těchto pacientů opatrný přístup. Doporučená počáteční dávka u dospělých by měla být snížena o 50% (například celková perorální denní dávka o 10 mg u pacientů, kteří dosud opioidy neužívali), a u každého pacienta by dávka měla být postupně titrována až k přiměřenému zvládnutí bolesti, v závislosti na jeho klinickém stavu.

Rizikoví pacienti

Rizikoví pacienti, například pacienti s nízkou tělesnou hmotností nebo pomalým metabolismem léčiv by měli zpočátku dostávat polovinu doporučené dávky pro dospělé, pokud dosud opioidy neužívali. Nejnižší doporučená dávka v souhrnu údajů o připravku, tj. 10 mg, proto nemusí být vždy vhodná jako počáteční dávka. Titrace dávky by měla být provedena s ohledem na individuální klinický stav nemocného.

Způsob podání

Perorální podání.

Přípravek Apo-Oxycodon tablety s prodlouženým uvolňováním se užívá dvakrát denně podle pevného schématu a ve stanoveném dávkování.

Tablety s prodlouženým uvolňováním lze užívat s jídlem nebo bez jídla a zapíjet dostatečným množstvím tekutin. Tablety s prodlouženým uvolňováním přípravku Apo-Oxycodon se polykají celé, nesmí se kousat.

Délka léčby

Apo-Oxycodon, tablety s prodlouženým uvolňováním, by neměly být užívány déle, než je nutné. Jestliže je vzhledem k typu a závažnosti onemocnění nezbytná dlouhodobá léčba, musí být prováděno pečlivé a pravidelné monitorování, aby bylo možno stanovit, zda a v jakém rozsahu má léčba pokračovat.

Ukončení léčby

Jestliže pacient už léčbu oxykodonem nepotřebuje, doporučuje se postupné snižování dávky, aby se předešlo abstinenčním příznakům.

4.3 Kontraindikace

•    hypersenzitivita na oxykodon hydrochlorid nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou v bodě 6.1.

•    těhotenství (viz bod 4.6)

•    kojení (viz bod 4.6)

•    akutní břišní příhoda, opožděné vyprazdňování žaludku

Oxykodon se nesmí užívat v žádné situaci, kdy jsou opioidy kontraindikovány:

•    těžká chronická obstrukční plicní nemoc,

•    cor pulmonale,

•    těžké bronchiální astma,

•    těžká respirační deprese s hypoxií,

•    zvýšená hladina oxidu uhličitého v krvi,

•    paralytický ileus.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Hlavním rizikem nadměrné dávky opioidů je útlum dechu. Opatrnosti při podávání oxykodonu je třeba u starších oslabených pacientů; u pacientů se závažným poškozením plic, s poruchou funkce jater nebo ledvin; u pacientů s myxedémem, hypotyreózou, Addisonovou chorobou, toxickou psychózou, hypertrofií prostaty, nedostatečností kůry nadledvin, alkoholismem, deliriem tremens, chorobami žlučových cest, žlučníkovou nebo ledvinovou kolikou, pankreatitidou, zánětlivým onemocněním střev, hypotenzí, hypovolémií, po poranění hlavy (z důvodu rizika zvýšeného intrakraniálního tlaku) nebo u pacientů, kteří užívají inhibitory MAO.

Jako u všech opioidných přípravků se i přípravky s oxykodonem mají používat s opatrností po chirurgickém zákroku v dutině břišní, protože zpomalují střevní motilitu. Oxykodon může být použit, až když si je lékař jistý, že se obnovila normální funkce střev.

Při chronickém používání se u pacienta může vyvinout tolerance na lék a na zvládnutí bolesti může být potřebná výrazně vyšší dávka. Dlouhodobější používání tohoto přípravku může vest k fyzické závislosti a při náhlém ukončení léčby se mohou projevit abstinenční příznaky. Jestliže pacient už léčbu oxykodonem nepotřebuje, doporučuje se postupně snižovat dávku, aby se předešlo abstinenčním příznakům. Abstinenční příznaky mohou zahrnovat zívání, mydriázu, slzení, výtok z nosu, třes, nadměrné pocení, úzkost, neklid, křeče a nespavost.

Velmi vzácně, zejména při vysokých dávkách, se může vyskytnout hyperalgezie nereagující na další zvýšení dávky oxykodonu. Může být potřebné snížení dávky oxykodonu nebo změna na jiný opioid. Existuje zkřížená tolerance s ostatními opioidy.

Oxykodon má podobný profil závislosti jako jiní silní agonisté opioidů. Oxykodon mohou vyhledávat a zneužívat lidé s latentním nebo manifestním onemocněním závislostí na návykových látkách. U opioidných analgetik, včetně oxykodonu, je potenciál pro vznik psychické závislosti. U pacientů s anamnézou nadužívání alkoholu a léků musí být oxykodon hydrochlorid tablety s prodlouženým uvolňováním používán se zvláštní opatrností.

Pokud je však u pacientů s chronickou bolestí užíván podle doporučení, riziko vzniku tělesné nebo psychické závislosti se významně snižuje nebo vyžaduje vyhodnocení diferencovaným způsobem.

Tablety s prodlouženým uvolňováním se musí polykat vcelku a nesmí se rozlomit, kousat nebo drtit. Rozkousání tablet nebo podání rozlomených nebo rozdrcených tablet s prodlouženým uvolňováním vede k rychlému uvolnění a vstřebání potenciálně smrtelné dávky oxykodonu (viz bod 4.9).

Při zneužití perorálních lékových forem k parenterálnímu podání může dojít k závažným nežádoucím událostem, které mohou být smrtelné.

Souběžné užívání oxykodon hydrochloridu v tabletách s prodlouženým uvolňováním a alkoholu může zvýšit nežádoucí účinky oxykodon hydrochloridu; souběžné užívání je nevhodné.

Podávání oxykodon hydrochloridu v tabletách s prodlouženým uvolňováním se nedoporučuje před operací nebo během prvních 12-24 hodin po operaci.

Toto léčivo obsahuje laktózu. Apo-Oxykodon v tabletách s prodlouženým uvolňováním by neměli užívat pacienti se vzácnými genetickými poruchami typu intolerance galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy.

Užívání oxykodon hydrochloridu v tabletách s prodlouženým uvolňováním může způsobit pozitivní výsledky při dopingových kontrolách. Užívání oxykodon hydrochloridu v tabletách s prodlouženým uvolňováním jako dopingového prostředku může představovat zdravotní riziko.

Pediatrická populace

Oxykodon hydrochlorid v tabletách s prodlouženým uvolňováním nebyl zkoumán u dětí mladších 12 let. Bezpečnost a účinnost tablet nebyla prokázána a použití u dětí mladších 12 let se tudíž nedoporučuje.

4.5    Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Látky tlumící CNS (např. sedativa, hypnotika, fenothiaziny, neuroleptika, anestetika, antidepresiva, myorelaxancia, antihistaminy, antiemetika) a ostatní opioidy mohou zvyšovat nežádoucí účinky oxykodonu, zvláště respirační depresi.

Alkohol může zvyšovat farmakodynamické účinky oxykodonu; souběžné užívání je nevhodné.

Anticholinergika (např. neuroleptika, antihistaminy, antiemetika, antiparkinsonika) mohou zesílit nežádoucí anticholinergní účinky oxykodonu (jako je například zácpa, sucho v ústech nebo poruchy mikce).

Cimetidin může inhibovat metabolismus oxykodonu.

U inhibitorů MAO je známa interakce s narkotickými analgetiky a následná excitace nebo útlum CNS s hypertenzní nebo hypotenzní krizí (viz bod 4.4).

Inhibice cytochromu P450 2D6 a 3A4 není klinicky relevantní, avšak silné inhibitory CYP2D6 mohou mít vliv na eliminaci oxykodonu. Účinek dalších relevantních inhibitorů izoenzymů na metabolismus oxykodonu není známý. Je zapotřebí vzít v úvahu potenciální interakce.

Klinicky relevantní změny mezinárodního normalizovaného poměru (INR) v obou směrech byly pozorovány u jedinců při společném užívání oxykodon hydrochloridu v tabletách s prodlouženým uvolňováním a kumarinových antikoagulantů.

Nejsou k dispozici žádné studie hodnotící účinek oxykodonu na metabolismus jiných léčiv katalyzovaný CYP.

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotné nebo kojící pacientky se mají vyhnout použití tohoto přípravku v maximální možné míře. Těhotenství

Apo-Oxycodon, tablety s prodlouženým uvolňováním, nesmí být užíván během těhotenství (viz bod 4.3).

O užívání oxykodonu těhotnými ženami jsou k dispozici omezené údaje. Oxykodon prochází placentou. Kojenci, kteří se narodili matkám užívajícím opioidy během posledních 3 až 4 týdnů před porodem, se mají sledovat z důvodu možného útlumu dýchání. U novorozenců jejichž matky se léčí oxykodonem, mohou být pozorovány abstinenční příznaky.

Kojení

Oxykodon se může vylučovat do mateřského mléka a může způsobovat útlum dechu u novorozenců. Oxykodon hydrochlorid tablety s prodlouženým uvolňováním by se proto neměly používat u kojících matek (viz bod 4.3). Oxykodon je vylučován do mateřského mléka. Poměr koncentrace v mléku/plazmě byl 3,4:1.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Oxykodon může do takové míry zhoršit bdělost a reaktivitu, že může být narušena nebo zcela zaniká schopnost řídit a obsluhovat stroje. Při stabilní léčbě není celkový zákaz řízení vozidel nutný. Individuální situaci musí posoudit ošetřující lékař.

4.8    Nežádoucí účinky

Oxykodon může způsobit respirační depresi, miózu, bronchiální spasmy a spasmy hladkého svalstva a může utlumit kašlací reflex.

Nežádoucí účinky, které mohou s léčbou souviset, jsou uvedeny dále podle třídy orgánových systémů a absolutní četnosti výskytu. Výskyt je definován takto:

Velmi časté (>1/10)

Časté (>1/100 až <1/10)

Méně časté (>1/1000 až <1/100)

Vzácné (>1/10 000 až <1/1000)

Velmi vzácné (<1/10 000)

Není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Nežádoucí účinky jsou v každé skupině četnosti výskytu uvedeny v pořadí podle klesající závažnosti.

Poruchy imunitního systému Méně časté: hypersenzitivita.

Není známo: anafylaktické reakce.

Poruchy krve a lymfatického systému Vzácné: lymfadenopatie

Endokrinní poruchy

Méně časté: syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu

Poruchy metabolismu a výživy Časté: snížená chuť k jídlu Méně časté: dehydratace

Psychiatrické poruchy

Časté: úzkost, deprese, letargie, nervozita a insomnie, abnormální myšlení, stav zmatenosti Méně časté: agitovanost, afektivní labilita, euforická nálada, změny vnímání, jako například depersonalizace, halucinace, snížené libido, závislost na lécích (viz bod 4.4), hyperakuzie Není známo: agrese

Poruchy nervového systému

Velmi časté: somnolence, závrať, bolest hlavy

Časté: tremor

Méně časté: amnézie, křeče, hypertonie, snížený svalový tonus, mimovolní svalové kontrakce, hypoestezie, poruchy řeči, synkopa, poruchy koordinace, vertigo, parestezie, poruchy vnímání chuti Vzácné: záchvaty křečí, zvláště u epileptických pacientů nebo pacientů s tendencí ke křečím, svalový spasmus

Není známo: hyperalgezie

Poruchy oka

Méně časté: porucha tvorby slz, postižení zraku, mióza Srdeční poruchy

Časté: palpitace (v souvislosti s abstinenčním syndromem)

Cévní poruchy

Méně časté: supraventrikulární tachykardie, vazodilatace Vzácné: hypotenze, ortostatická hypotenze

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Časté: dyspnoe

Méně časté: respirační deprese, kašel, faryngitida, rýma, změny hlasu

Gastrointestinální poruchy Velmi časté: zácpa, nauzea, zvracení

Časté: sucho v ústech, gastrointestinální potíže, jako například bolest břicha, průjem, dyspepsie Méně časté: dysfagie, vředy v ústech, gingivitida, stomatitida, plynatost, říhání, ileus Vzácné: krvácení dásní, zvýšená chuť k jídlu, dehtovitá stolice, zbarvení a poškození zubů Není známo: zubní kazy

Poruchy jater a žlučových cest:

Méně časté: zvýšené jaterní enzymy

Není známo: cholestáza, kolika žlučových cest

Poruchy kůže a podkožní tkáně Velmi časté: pruritus Časté: vyrážka, hyperhidróza Méně časté: suchá kůže

Vzácné: herpes simplex, kopřivka, zvýšená fotosenzitivita Není známo: exfoliativní dermatitida

Poruchy ledvin a močových cest

Méně časté: poruchy mikce (retence moči, ale také zvýšené nucení k močení)

Vzácné: hematurie

Poruchy reprodukčního systému a prsu Méně časté: erektilní dysfunkce Není známo: amenorea

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Časté: stavy astenie

Méně časté: zimnice, náhodná poranění, bolest (např. bolest na hrudníku), edém, periferní edém, migréna, malátnost, syndrom z vysazení léku, léková tolerance, žízeň Vzácné: změny hmotnosti (úbytek nebo přírůstek), celulitida

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48,

100 41 Praha 10. Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Symptomy a intoxikace

Mióza, respirační deprese, somnolence přecházející ve stupor nebo kóma, hypotonie, pokles krevního tlaku, oběhový kolaps, bradykardie a nekardiogenní plicní edém; nadměrné užití vysokých dávek silných opioidů, jako je oxykodon, může být smrtelné.

Terapie intoxikací

Primární pozornost je zapotřebí věnovat zajištění a udržení průchodnosti dýchacích cest a provádění asistované nebo řízené ventilace.

Čisté opioidní antagonisty jako například naloxon jsou specifickými antidoty při příznacích předávkování opioidy. Podle potřeby se mají použít jiná podpůrná opatření.

V případě předávkování může být indikováno nitrožilní podávání antagonisty opiátů naxolonu (např. 0,4 až 2 mg intravenózně). Podávání jednorázových dávek musí být opakováno podle klinického stavu v intervalech 2 až 3 minut. Je možná nitrožilní infuze 2 mg naxolonu v 500 ml izotonického fyziologického roztoku nebo 5% roztoku dextrózy (odpovídající 0,004 mg naxolonu/ml). Rychlost infuze je třeba upravit podle předchozích bolusových injekcí a odpovědi pacienta.

Měl by být zvážen výplach žaludku. Jestliže bylo do jedné hodiny požito značné množství přípravku, zvažte užití aktivního uhlí (50 g pro dospělé, 10-15 g pro děti), pokud lze ochránit dýchací cesty. Jako rozumný se jeví předpoklad, že pozdější podání aktivního uhlí může mít u přípravků s prodlouženým uvolňováním příznivý účinek; na podporu tohoto tvrzení však neexistují žádné důkazy.

Pro urychlení průchodu zažívacím traktem může být užitečné vhodné laxativum (například roztok na bázi polyetylenglykolu).

Při ošetření doprovodného oběhového šoku je v případě nutnosti nutno aplikovat podpůrná opatření (umělé dýchání, podání kyslíku, podání vasopresorů a infuzní léčba). Při srdeční zástavě nebo srdečních arytmiích může být indikována masáž srdce nebo defibrilace. V případě potřeby též asistovaná ventilace a udržování rovnováhy tekutin a elektrolytů.

5.    FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Přírodní opiové alkaloidy Kód ATC: N02A A05

Oxykodon má afinitu k opioidním receptorům kappa, mí a delta v mozku a míše. Působí na tyto receptory jako opioidní agonista bez antagonistického účinku. Léčebný účinek je především analgetický a sedativní. V porovnání s oxykodonem v lékové formě s rychlým uvolňováním, který je podáván samostatně nebo v kombinaci s jinými látkami, tableta s prodlouženým uvolňováním poskytuje úlevu od bolesti výrazně delší dobu bez zvýšeného výskytu nežádoucích účinků.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Relativní biologická dostupnost oxykodon hydrochloridu v tabletách s prodlouženým uvolňováním je porovnatelná s oxykodonem v lékové formě s rychlým uvolňováním; po užití tablety s prodlouženým uvolňováním jsou maximální koncentrace v plazmě dosaženy přibližně za 3 hodiny v porovnání s 1 až 1,5 hodinou u tablet s rychlým uvolňováním. Maximální koncentrace v plazmě a oscilace koncentrací oxykodonu jsou u lékové formy s prodlouženým uvolňováním a u lékové formy s rychlým uvolňováním srovnatelné při podání stejné denní dávky v rozmezí 12 hodin respektive 6 hodin.

Konzumace tučného jídla před užitím tablet neovlivňuje maximální koncentraci nebo míru absorpce

8/12

oxykodonu.

Tablety se nesmějí drtit nebo kousat, neboť to vede k rychlému uvolňování oxykodonu v důsledku narušení vlastností prodlouženého uvolňování.

Distribuce

Absolutní biologická dostupnost oxykodonu je v porovnání s parenterálním podáním přibližně dvoutřetinová. V ustáleném stavu dosahuje distribuční objem oxykodonu 2,6 l/kg; vazba na plazmatické proteiny 38 až 45 %; eliminační poločas 4 až 6 hodin a plazmatická clearance až 0,8 l/min. Eliminační poločas oxykodonu z tablet s prodlouženým uvolňováním je 4 až 5 hodin, přičemž ustálených hodnot je dosaženo v průměru po 1 dni.

Biotransformace

Oxykodon se metabolizuje ve střevech a játrech přes cytochromový systém P450 na noroxykodon a oxymorfon a na několik glukuronidových konjugátů. Studie in vitro naznačují, že cimetidin v terapeutických dávkách pravděpodobně nemá na tvorbu noroxykodonu žádný relevantní účinek. U lidí chinidin snižuje tvorbu oxymorfinu, zatímco farmakodynamické vlastnosti oxykodonu zůstávají převážně beze změny. Podíl metabolitů na celkovém farmakodynamickému účinku je irelevantní.

Eliminace

Oxykodon a jeho metabolity se vylučují močí a stolicí. Oxykodon prochází placentou a nachází se v mateřském mléce.

Linearita/nelinearita

5, 10 a 20 mg tablety s prodlouženým uvolňováním jsou bioekvivalentní v závislosti na dávce s ohledem na absorbované množství léčivé látky, stejně jako jsou srovnatelné, pokud jde o rychlost vstřebávání.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Teratogenicita

Při dávkách až do 8 mg/kg/den neměl oxykodon žádný vliv na fertilitu nebo časný embryonální vývoj samců a samic potkanů. Oxykodon také nepřivodil žádné deformity u potkanů v dávkách až 8 mg/kg/den nebo u králíků v dávkách až 125 mg/kg/den. Zvýšený výskyt vývojových změn (zvýšený výskyt přespočetných presakrálních obratlů (27) a nadpočetných párů žeber) byl pozorován u králíků při analýze údajů o jednotlivých plodech. Avšak při analýze stejných údajů z hlediska vrhů, a nikoli jednotlivých zárodků, nedošlo ke zvýšení počtu vývojových vad ve spojitosti s dávkou, ačkoli výskyt přespočetných presakrálních obratlů zůstal ve skupině užívající 125 mg/kg/den v porovnání s kontrolní skupinou signifikantně vyšší. Jelikož toto dávkování bylo spojeno se závažnými farmakotoxickými účinky u těhotných samic, fetální nálezy mohly být druhotným důsledkem závažné maternální toxicity.

Ve studii perinatálního a postnatálního vývoje u potkanů byly parametry tělesné hmotnosti a příjmu potravy u matek snížené u dávek > 2 mg/kg/denně v porovnání s kontrolní skupinou. Tělesné hmotnosti byly nižší v generaci F1 od matek ze skupiny s dávkováním 6 mg/kg/den. Nebyly zaznamenány žádné účinky na tělesné, reflexologické nebo senzorické vývojové parametry nebo na behaviorální a reprodukční ukazatele u potomstva F1 (NOEL - koncentrace bez pozorovaného účinku pro potomstvo F1 činila 2 mg/kg/den na základě účinků na tělesnou hmotnost pozorovaných u 6 mg/kg/den). Na generaci F2 neměly účinek žádné dávky podávané ve studii.

Kancerogeneze

Vzhledem k délce klinických zkušeností s léčivou látkou nebyly vedeny žádné studie oxykodonu na zvířatech za účelem posouzení jeho rakovinotvorného účinku.

Mutagenicita

Z výsledků studií in vitro a in vivo vyplývá, že při terapeuticky docílených systémových koncentracích oxykodonu je genotoxické riziko oxykodonu pro lidské jedince minimální nebo žádné.

Oxykodon nebyl genotoxický v testu bakteriální mutagenicity ani při in vivo mikronukleárním testu u myší. Oxykodon vykazoval pozitivní odpověď v testu myšího lymfomu in vitro s metabolickou aktivací potkaními jaterními enzymy S9 při dávkování vyšším než 25 ^g/ml. Byly provedeny dva in vitro testy chromozomálních odchylek s lidskými lymfocyty. Při první zkoušce byl oxykodon negativní bez metabolické aktivace, ale pozitivní s metabolickou aktivací S9 v časovém bodě 24 hodin, ne však v ostatních časových bodech nebo 48 hodin po expozici. Při druhé zkoušce oxykodon s metabolickou aktivací nebo bez aktivace při žádné koncentraci ani v žádném časovém bodě nevykazoval žádnou klastogenicitu.

Z údajů in-vitro vyplývá, že za přítomnosti alkoholu o koncentracích až 40 % byly charakteristiky preparátu oxykodon hydrochloridu s prodlouženým uvolňováním zachovány a nebylo pozorováno žádné selhání mechanismu prodlouženého uvolňování.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety

Laktosa

Etylcelulosa

Magnesium-stearát

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

Apo-Oxycodon 5 mg Potah tablety Hypromelosa 2910 Hyprolosa (E463)

Makrogol 8000 Oxid titaničitý (E171)

Hlinitý lak brilantní modře (E133)

Apo-Oxycodon 10 mg Potah tablety Hypromelosa Hyprolosa (E463)

Makrogol 8000 Oxid titaničitý (E171)

Apo-Oxycodon 20 mg Potah tablety Hypromelosa Hyprolosa (E463)

Makrogol 8000 Oxid titaničitý E171)

Červený oxid železitý (E172)

Apo-Oxycodon 40 mg Potah tablety Hypromelosa Hyprolosa (E463)

Makrogol 8000 Oxid titaničitý (E171)

Žlutý oxid železitý (E172)

Apo-Oxycodon 80 mg Potah tablety Hypromelosa Hyprolosa (E463)

Makrogol 8000 Oxid titaničitý (E171)

Žlutý oxid železitý (E172)

Hlinitý lak indigokarmínu (E132)

Monohydrát dihydrogenfosforečnanu sodného Hydrogenfosforečnan sodný

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

2 roky.

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5    Druh obalu a obsah balení Al/ PVC/PVdC blistry

Apo-Oxycodon 5 mg: 20, 28, 30, 50, 56, 100 tablet

Apo-Oxycodon 10 mg, 20 mg, 40 mg a 80 mg: 20, 25, 28, 30, 50, 56, 60, 98, 100 tablet Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku Žádné zvláštní požadavky.

7.    DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Apotex Europe B.V., Leiden, Nizozemsko

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Apo-Oxycodon 5 mg : 65/793/11-C Apo-Oxycodon 10 mg : 65/794/11-C Apo-Oxycodon 20 mg : 65/795/11-C Apo-Oxycodon 40 mg : 65/796/11-C Apo-Oxycodon 80 mg : 65/797/11-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

7.12.2011 / 12.10.2013

10. DATUM REVIZE TEXTU

13.11.2013

12/12