Ampicilin 1,0 Biotika
sp. zn. sukls76225/2015
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
AMPICILIN 0,5 BIOTIKA AMPICILIN 1,0 BIOTIKA prášek pro injekční roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
AMPICILIN 0,5 BIOTIKA: 1 injekční lahvička obsahuje ampicillinum 0,5 g jako ampicillinum natricum 0,53 g.
AMPICILIN 1,0 BIOTIKA: 1 injekční lahvička obsahuje ampicillinum 1,0 g jako ampicillinum natricum 1,06 g.
Jeden g přípravku AMPICILIN BIOTIKA obsahuje 2,7 mmol Na.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA Prášek pro injekční roztok.
Popis přípravku: bílý nebo téměř bílý prášek.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Ampicilin je antibiotikem, které se používá v léčbě infekcí vyvolaných mikroby citlivými na
ampicilin (viz bod 4.4 a 5.1)..
Indikace volby
- Meningitida, sepse a epiglotitida způsobené Haemophilus influenzae neprodukujícím beta-laktamázu.
- Meningitida a sepse způsobené Streptococcus agalactiae (streptokoky skupiny B) (v kombinaci s aminoglykosidy).
- Meningitida a sepse způsobené Listeria monocytogenes (v kombinaci s aminoglykosidy).
- Iniciální léčba meningitidy novorozenců (do 3 měsíců věku) v kombinaci s cefalosporinem 3. generace nebo aminoglykosidem.
- Iniciální léčba meningitidy osob starších 60 let v kombinaci s cefalosporinem 3. generace nebo aminoglykosidem.
- Enterokoková endokarditida a sepse (v kombinaci s aminoglykosidy).
- Celkové infekce způsobené Proteus mirabilis a Eikenella corrodens.
Alternativní indikace
- Alternativa amoxicilinu u stavů vyžadujících parenterální aplikaci aminopenicilinu pro léčbu infekce dýchacích nebo močových cest nebo pro profylaxi infekční endokarditidy.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Obvyklá dávka: Dospělí 2 - 6 g/den, v dílčích dávkách po 6 hodinách po dobu 7-10 dnů. Jednotlivá nitrosvalová dávka nepřevyšuje 1,5 g. Nitrožilní dávky se podávají krátkodobou infuzí, zejména převyšuje-li jednotlivá dávka 1 g.
Délka podání:
Není-li uvedeno jinak, pak 48 - 72 hodin po ústupu známek infekce, u závažných stavů individuálně podle povahy infekce a klinického průběhu onemocnění.
Způsob podání
Intravenózně, intramuskulárně (jen výjimečně u dospělých do jednotlivé dávky 1g).
Interval: 4-6 hodin.
Dávky u jednotlivých infekcí a délka léčby
Meningitida, sepse a epiglotitida způsobená H. influenzae:
200 - 400 mg/kg/den v 4 - 6 dílčích dávkách po 4 - 6 hodinách po dobu 10 dnů, epiglotitida 5 - 7 dnů.
Meningitida, sepse u dospělých:
12 g/den v dílčích dávkách po 6 hodinách po dobu 10 dnů, u infekcí způsobených Listeria monocytogenes po dobu 2-3 týdnů v kombinaci s gentamicinem v dávce 3 mg/kg/den v dílčích dávkách po 8 hodinách do negativní kultivace z moku.
Enterokoková endokarditida:
12 g/den v dílčích dávkách po 6 hodinách. Aplikuje se po dobu 4-6 týdnů v kombinaci s gentamicinem 57 mg/kg/den v dílčích dávkách po 8 hodinách po dobu 2 týdnů (pouze u kmenů, které nejsou rezistentní k vysokým koncentracím ampicilinu nebo gentamicinu).
Těžká shigellová infekce u těhotných: Perorálně 2—3 g denně ve 4 dílčích dávkách po 6 hodinách po dobu 5—7 dnů.
Profylaxe infekční endokarditidy:
Dospělí 50 mg/kg v kombinaci s gentamicinem 2 mg/kg 30 minut před chirurgickým zákrokem.
Pediatrická populace
Dětem se obvykle podává 100-200 mg/kg/den v dílčích dávkách po 6 hodinách po dobu 7 - 10 dnů. Jednotlivá intramuskulární dávka nepřevyšuje 1,5 g. Intravenózní dávky se podávají krátkodobou infuzí, zejména převyšuje-li jednotlivá dávka 1 g.
Dávky u jednotlivých infekcí a délka léčby.
Novorozenecká meningitida a sepse (způsobené Streptococcus agalactiae, Listeria monocytogenes): Novorozenci s tělesnou hmotností do 2 kg:
50 mg/kg každých 12 hodin po dobu 1. týdne věku, dále 50 mg/kg každých 8 hodin.
Novorozenci s tělesnou hmotností nad 2 kg:
50 mg/kg každých 8 hodin po dobu 1. týdne věku, dále 50 mg/kg každých 6 hodin.
Děti starší 1 měsíce:
200-400 mg/kg/den v dílčích dávkách po 6 hodinách. Aplikuje se po dobu 2-3 týdnů. Doporučuje se kombinace s gentamicinem do negativní kultivace z moku: nedonošení 2,5 mg každé 24 hodiny, novorozenci a kojenci 4 mg/kg/den každé 24 hodiny.
Enterokoková endokarditida:
Děti starší 1 měsíce:
50 mg každých 6 hodin po dobu 2 týdnů. Aplikuje se po dobu 4-6 týdnů v kombinaci s gentamicinem 5-7 mg/kg/den v dílčích dávkách po 8 hodinách po dobu 2 týdnů (pouze u kmenů které nejsou rezistentní k vysokým koncentracím ampicilinu nebo gentamicinu).
Profylaxe infekční endokarditidy:
Děti starší 1 měsíce
50 mg/kg v kombinaci s gentamicinem 2 mg/kg 30 minut před chirurgickým zákrokem.
Dávkování při poruše funkce ledvin
Při těžké poruše funkce ledvin (clearance endogenního kreatininu <10ml/min) se obvyklá udržovací dávka ampicilinu podává v prodlouženém dávkovacím intervalu 12 až 16 hodin. Po hemodialýze se podává udržovací dávka.
4.3 Kontraindikace Hypersenzitivita na léčivou látku.
Hypersenzitivita na peniciliny, těžká insuficience jater, infekční onemocnění vyvolané kmeny rezistentními na ampicilin, především pseudomonádami a stafylokoky.
Pro možnost vzniku hypersenzitivity jsou kontraindikacemi hypersenzitivita na cefalosporiny, jakákoli alergie v anamnéze, bronchiální astma, senná rýma nebo kopřivka, infekční mononukleóza nebo podezření na ní, lymfatická leukemie.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Vyžaduje se, aby se před použitím přípravku laboratorně dokázala citlivost infekčního agens. Při podávání vysokých dávek ampicilinu, zejména delší dobu je třeba kontrolovat funkci jater, především změny S - AST, krevní obraz a moč.
Alergická reakce je indikací k přerušení podávání přípravku. Při anafylaktickém šoku je potřebné především zvládnout selhání oběhu krevního a poruch dýchání adrenalinem, noradrenalinem, hydrokortizonem, podat vápník a antihistaminika; postupuje se podle zásad k zvládnutí těchto reakcí. Pacientky užívající perorální hormonální antikoncepci mají být upozorněny na nutnost alternativní kontracepce, protože hormonální kontracepce během podávání antibiotika může selhat.
Po dobu podávaní přípravku nesmí být konzumovány alkoholické nápoje.
Tento přípravek obsahuje sodík. Nutno vzít v úvahu u pacientů na dietě s nízkým obsahem sodíku.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Zkřížená alergie s peniciliny, částečně mezi peniciliny a cefalosporiny. Při současné aplikaci s bakteriostatickými antibiotiky (tetracykliny, chloramfenikolem, erythromycinem a dalšími) dochází k antagonizmu. Kombinací s aminoglykosidovými antibiotiky se terapeuticky zvýší antimikrobiální účinnosti rozšířením antimikrobiálního spektra.
Současné podávání diuretik snižuje plazmatické koncentrace ampicilinu.
Ampicilin může snižovat účinek perorálně podávané antikoncepce obsahující estrogen vzhledem ke svému vlivu na bakteriální floru zažívacího traktu.
Při podávání s alopurinolem vzrůstá frekvence výskytu alergických kožních reakcí.
Současné podání probenecidu zpomaluje vylučování; u dětí do 2 let je však probenecid kontraindikován. U pacientů léčených antikoagulancii je možnost prodloužení krvácivosti.
4.6 Fertilita, těhotenství a koj ení
Peniciliny procházejí placentární bariérou a v malém množství přechází do mléka. Ačkoliv reprodukční studie u savců neprokázali žádné známky poruchy fertility nebo poškození plodu, měl by být ampicilin používán během těhotenství pouze, pokud je to nezbytně nutné. Pozornost je třeba věnovat rovněž použití ampicilinu v případě kojících žen vzhledem k tomu, že ampicilin je vylučován mateřským mlékem.
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroj e
Údaje o vlivu ampicilinu na schopnost řídit motorová vozidla a obsluhovat stroje nejsou k dispozici.
4.8 Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky se objevují nejčastěji mezi 7. až 10. dnem od zahájení aplikace a vyskytují se u 10 až 15 % pacientů.
Nežádoucí účinky byly rozděleny podle frekvence výskytu za použití následující konvence: velmi časté (> 1/10); časté (> 1/100 až < 1/10); méně časté (> 1/1 000 až < 1/100); vzácné (> 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
|
MedDRA třídy orgánových systémů |
Frekvence |
Nežádoucí účinek |
|
Poruchy krve a lymfatického systému |
Vzácné |
purpura, trombocytopenie |
|
Poruchy imunitního systému |
Velmi časté Vzácné |
riziko zkřížené senzibilizace s peniciliny riziko zkřížené senzibilizace s cefalosporiny, anafylakticky šok, edém |
|
Psychiatrické poruchy |
Velmi vzácné |
poruchy spánku a osobnosti |
|
Poruchy nervového systému |
Velmi vzácné: |
bolesti hlavy |
|
Gastrointestinální poruchy |
Méně časté Vzácné |
vzniká riziko pseudomembranózní kolitidy, které si vyžaduje okamžitou léčbu |
|
Poruchy jater a žlučových cest |
Vzácné |
poruchy funkce jater |
|
Poruchy kůže a podkožní tkáně |
Méně časté Vzácné |
exantém, kopřivka, pruritus (6 až 8 %) Stevens-Johnsonův syndrom, Lyellův syndrom |
|
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace |
Časté |
Po intravenózní nebo intramuskulární aplikaci se může objevit lokální iritace kůže, pocit bolesti či tromboflebitida v okolí místa vpichu. |
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Srobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 4.9 Předávkování
Vzhledem k velké terapeutické šíři nebylo zaznamenáno. Při případné intoxikaci by byla terapie symptomatická a podpůrná, případně je indikována hemodialýza.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Širokospektré aminopeniciliny, ATC kód: J01CA01
Mechanismus účinku
Inhibice syntézy stěny bakterií vazbou na specifické proteiny (PBP). Je rozkládán penicilinázou a dalšími beta-laktamázami bakterií.
Spektrum účinku
Streptococcus pyogenes, Streptococcus agalactiae, streptokoky ze skupin C a G, viridující streptokoky, Streptococcus pneumoniae, Staphylococcus aureus a Neisseria gonorrhoeae neprodukující B-laktamázu, Neisseria meningitidis, Corynebacterium diphtheriae, Erysipelothrix spp., Bacillus anthracis, Pasteurella multocida, anaerobní koky, Clostridium spp., Fusobacterium spp., Actinomyces israelii a další aktinomycety, orofaryngeální kmeny bakteroidů, Spirillum minus, Streptobacillus moniliformis, Treponema pallidum, Borrelia burgdorferi.
Účinnost na enterokoky je střední.
Rezistentní jsou producenti beta-laktamáz, dále gramnegativní střevní a nefermentující tyčky, Bacteroides fragilis a některá klostridia.
Ampicilin má rozšířené spektrum na Haemophilus influenzae, Bordetella pertussis, Helicobacter pylori, Eikenella corrodens, Escherichia coli, Proteus mirabilis, Salmonella spp. a Shigella spp. Ve srovnání s penicilinem je účinnější na Enterococcus spp., Listeria monocytogenes.
Rezistentní jsou ostatní gramnegativní tyčky, většina nemocničních kmenů Escherichia coli a Proteus mirabilis, kmeny Haemophilus influenzae, Neisseria gonorrhoeae a Staphylococcus spp. produkující beta-laktamázu, stafylokoky rezistentní k oxacilinu a pneumokoky rezistentní k penicilinu.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Po intramuskulárním, ale především po intravenózním podání se dosáhne maximální plazmatická koncentrace za 'A - 1 hodinu a je 2 až 4krát vyšší než při perorálním podání stejné dávky.
Distribuce
Ampicilin proniká dobře do většiny tkání a tělních dutin; minimálně proniká do cerebrospinálního likvoru zdravých osob, ale při zánětu mozkových blan je jeho hladina v likvoru podstatně vyšší. Koncentrace srovnatelné s plazmatickými dosahuje v játrech a ledvinách. Prochází placentární bariérou a v nízkých koncentracích se dostává do mateřského mléka. Ampicilin se dobře vylučuje i do žluče, ve které vytváří terapeuticky účinné koncentrace.
Eliminace
K eliminaci dochází v ledvinách, převážně tubulámí sekrecí, jen velmi málo glomerulámí filtrací. Inhibitor tubulární sekrece - probenecid prodlužuje poločas ampicilinu v organizmu a zvyšuje jeho plazmatickou koncentraci. Do 24 hodin se vyloučí močí po intramuskulárním podání 64 %, po intravenózním 70 % aplikované dávky. Biologický poločas je asi 1 hodina. Při renálním selhání se biologický poločas prodlužuje na 12 - 20 hodin. Ampicilin lze odstranit hemodialýzou.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Ampicilin je prakticky netoxický, hodnoty LD50 nebyly u něj stanoveny, neboť dávky 5 g/kg hmotnosti per os a 2 g/kg hmotnosti intravenózně snášejí myši bez uhynutí.
Reprodukční studie a studie na teratogenitu na zvířatech neprokázali žádné známky poruchy fertility nebo poškození plodu vlivem podávání ampicilinu.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek Žádné.
6.2 Inkompatibility
Při současném parenterálním podání beta-laktamových antibiotik a aminoglykosidů může dojít ke vzájemné inaktivaci. Pokud jsou tyto antibakteriální látky aplikovány následně po sobě, měly by být aplikovány na různých místech a nejdříve za jednu hodinu po sobě. Tyto skupiny antibiotik by se neměli míchat do stejné infuzní láhve, setu či podávat do stejné infuzní hadičky. Ampicilin by neměl být přidáván do infuzních roztoků, protože je zásaditý a může zvyšovat pH na hodnotu 8,0 a vyšší.
6.3 Doba použitelnosti 3 roky.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C v původním obalu, aby byl léčivý přípravek chráněn před světlem. Po naředění ihned spotřebujte.
6.5 Druh obalu a velikost balení
Zapertlovaná injekční lahvička z bezbarvého skla III. HT, pryžová chlorbutylová zátka, hliníkový kryt, krabička.
Velikost balení: 1, 10, 50 injekčních lahviček po 0,5 g
1, 10, 50 injekčních lahviček po 1,0 g
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku (a pro zacházení s ním)
K intramuskulární nebo intravenózní aplikaci.
Injekční roztok se připravuje těsně před použitím.
Příprava roztoků:
K intramuskulámí aplikaci se roztok připraví rekonstitucí 0,5 g ampicilinu v 2 až 3 ml (1,0 g v 4 až 6 ml) vody k injekci a podá se hluboko intragluteálně. (Přidáním 1,8 ml vody na injekci k 0,5 g ampicilinu vzniknou 2 ml roztoku ampicilinu o koncentraci 250 mg/ml, přidáním 3,5 ml vody na injekci k 1,0 g ampicilinu vzniknou 4 ml roztoku ampicilinu o koncentraci 250 mg/ml.)
Injekční roztok k pomalé intravenózní injekci se připraví rekonstitucí 0,5 g v 10 až 30 ml (1,0 g v 20 až 60 ml) izotonického roztoku chloridu sodného.
Roztok k intravenózní infuzi se připraví následovně:
Odebráním 1,8 ml ze 100 ml vhodného infuzního roztoku a jeho vstříknutím k 0,5 g ampicilinu vzniknou 2 ml roztoku o koncentraci 250 mg/ml. Přidáním tohoto roztoku ampicilinu k zbývajícímu infuznímu roztoku se připraví infuzní roztok o koncentraci 0,5 %.
Odebráním 3,5 ml ze 100 ml vhodného infuzního roztoku a jeho vstříknutím k 1,0 g ampicilinu vzniknou 4 ml roztoku o koncentraci 250 mg/ml. Přidáním tohoto roztoku ampicilinu k zbývajícímu infuznímu roztoku se připraví infuzní roztok o koncentraci 1,0 %.
Roztok k intratekální aplikaci v koncentraci 1 až 2 % v izotonickém roztoku chloridu sodného se připraví následně:
Odebráním 1,8 ml izotonického roztoku chloridu sodného z 50 ml izotonického roztoku chloridu sodného a jeho vstříknutím k 0,5 g práškového ampicilinu vzniknou 2 ml roztoku o koncentraci 250 mg/ml. Přidáním tohoto roztoku ampicilinu k zbývajícímu izotonickému roztoku chloridu sodného se připraví intratekální roztok o koncentraci 1,0 %.
Odebráním 3,5 ml z 50 ml izotonického roztoku chloridu sodného a jeho vstříknutím k 1,0 g ampicilinu vzniknou 4 ml roztoku o koncentraci 250 mg/ml. Přidáním tohoto roztoku ampicilinu k zbývajícímu izotonickému roztoku chloridu sodného se připraví intratekální roztok o koncentraci 2,0 %.
Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními předpisy.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
BB Pharma a.s., Pod Višňovkou 1662/21, 140 00 Praha 4, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLA
AMPICILIN 0,5 BIOTIKA:15 / 548 / 92-A/C AMPICILIN 1,0 BIOTIKA:15 / 548 / 92-B/C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 16.10.1992
Datum posledního prodloužení registrace: 18.11.2009
10. DATUM REVIZE TEXTU 21.8.2015
7/7