Příbalový Leták

Zegomib 1 Mg

Sp.zn. sukls76108/2014

Příbalová informace: informace pro uživatele

Zegomib 1 mg prášek pro injekční roztok

bortezomibum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek používat, protože obsahuje pro Vás důležité údaje.

•    Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

•    Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

•    Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci. Viz bod 4.

Co naleznete v této příbalové informaci

1.    Co je Zegomib a k čemu se používá

2.    Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Zegomib používat

3.    Jak se Zegomib používá

4.    Možné nežádoucí účinky

5.    Jak Zegomib uchovávat

6.    Obsah balení a další informace

1. Co je Zegomib a k čemu se používá

Zegomib obsahuje léčivou látku bortezomib, tak zvaný „proteazomový inhibitor". Proteazomy hrají významnou roli v kontrole buněčných funkcí a růstu buňky. Bortezomib může ničit nádorové buňky zásahem do jejich funkce.

Zegomib se používá k léčbě mnohočetného myelomu (nádorové onemocnění kostní dřeně) u pacientů starších než 18 let:

•    samostatně nebo společně s pegylovaným lipozomálním doxorubicinem nebo dexamethasonem u nemocných, jejichž onemocnění se zhoršuje (progreduje) po minimálně jedné předchozí léčbě a u kterých transplantace krevních kmenových buněk nebyla úspěšná nebo není vhodná.

•    v kombinaci s melfalanem a prednisonem u pacientů, jejichž onemocnění nebylo dosud léčeno a kteří nejsou vhodní pro vysokodávkovou chemoterapii s transplantací krevních kmenových buněk.

•    v kombinaci s dexamethasonem nebo s dexamethasonem společně s thalidomidem u pacientů, kteří dosud nebyli léčeni a před podáním vysokodávkové chemoterapie s transplantací krevních kmenových buněk (indukční léčba).

Zegomib se používá k léčbě lymfomu z plášťových buněk (typ nádorového onemocnění postihující lymfatické uzliny) u pacientů ve věku 18 let nebo starších v kombinaci s rituximabem, cyklofosfamidem, doxorubicinem a prednisonem, u pacientů, jejichž nemoc dosud nebyla léčena a u kterých není transplantace krevních kmenových buněk vhodná.

2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Zegomib používat Nepoužívejte Zegomib:

-    jestliže jste alergický(á) na bortezomib, bór, nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku (uvedenou v bodě 6).

-    pokud máte určité problémy s plícemi nebo srdcem.

Upozornění a opatření

Před použitím přípravku Zegomib se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem, pokud máte cokoli z dále uvedeného:

•    nízký počet červených nebo bílých krvinek;

•    problémy s krvácením a/nebo nízký počet krevních destiček;

•    průjem, zácpu, pocit na zvracení nebo zvracení;

•    mdloby, závrať nebo točení hlavy v minulosti;

•    problémy s ledvinami;

•    středně závažné až závažné    problémy s játry;

•    pocit necitlivosti, brnění nebo bolest rukou nebo nohou (neuropatie) v minulosti;

•    problémy se srdcem nebo krevním tlakem;

•    dušnost nebo kašel;

•    křeče;

•    pásový opar (lokalizovaný v okolí očí nebo šířící se po celém těle);

•    příznaky syndromu nádorového rozpadu, jako jsou svalové křeče, svalová slabost, zmatenost, ztráta nebo poruchy zraku nebo potíže s dechem a dušnost;

•    ztráta paměti, problémy s myšlením, obtíže při chůzi nebo ztráta zraku. Může se jednat o příznaky závažné infekce mozku a Váš lékař může nařídit další vyšetření a sledování.

Před zahájením léčby přípravkem Zegomib a v jejím průběhu budete muset podstupovat pravidelná vyšetření krevního obrazu.

Pokud máte lymfom z plášťových buněk a spolu s přípravkem Zegomib Vám je podáván rituximab, musíte svého lékaře informovat:

•    pokud se domníváte, že máte nebo že jste v minulosti měl(a) infekci jater (hepatitidu). V několika málo případech se u pacientů, kteří měli hepatitidu B, může toto onemocnění vyskytnout znovu, což může vést k úmrtí. Pokud máte infekci virem hepatitidy B v anamnéze, Váš lékař Vás bude pečlivě sledovat pro příznaky aktivní hepatitidy B.

Přečtěte si pozorně příbalové informace všech léčivých přípravků, které budete užívat v kombinaci s přípravkem Zegomib, pro informace vztahující se k těmto přípravkům, před zahájením léčby přípravkem Zegomib. Pokud je užíván thalidomid, je třeba věnovat zvláštní pozornost testování těhotenství a preventivním opatřením týkajících se těhotenství (viz bod Těhotenství a kojení v této části).

Děti a dospívající

Zegomib se nemá používat u dětí a dospívajících, protože není známo, jaký na ně bude mít tento léčivý přípravek vliv.

Další léčivé přípravky a Zegomib

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době užíval(a) nebo které možná budete užívat, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu.

Zejména informujte lékaře, pokud užíváte léčivé přípravky obsahující některou z následujících léčivých látek:

-    ketokonazol, používaný k léčbě plísňových infekcí

-    ritonavir, používaný k léčbě infekce HIV

-    rifampicin, antibiotikum používané k léčbě bakteriálních infekcí

-    karbamazepin, fenytoin nebo fenobarbital užívané k léčbě epilepsie

-    třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), užívaná k léčbě deprese nebo j iných onemocnění

-    perorální antidiabetika (ústy užívané přípravky k léčbě cukrovky).

Těhotenství a kojení

Jestliže j ste těhotná, neměla byste Zegomib používat, pokud to není nezbytně nutné.

Muži i ženy léčení přípravkem Zegomib musejí během léčby a ještě 3 měsíce po jejím ukončení používat účinnou antikoncepci. Pokud i přes tato opatření dojde k otěhotnění, oznamte to ihned svému lékaři.

Během léčby přípravkem Zegomib byste neměla kojit. Poraďte se s ošetřujícím lékařem, kdy je po ukončení léčby vhodné znovu začít kojit.

Thalidomid způsobuje vrozené vady a úmrtí plodu. Pokud je Zegomib podáván v kombinaci s thalidomidem, musíte dodržovat program prevence početí pro thalidomid (viz příbalová informace pro thalidomid).

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Zegomib může vyvolat únavu, závrať, mdlobu nebo rozmazané vidění. Pokud pociťujete tyto nežádoucí účinky, nesmíte řídit nebo používat nástroje nebo obsluhovat stroje; i když tyto účinky nepociťujete, měl(a) byste být opatrný(á).

3. Jak se Zegomib používá

Lékař zvolí dávku přípravku Zegomib podle Vaší výšky a tělesné hmotnosti (plochy povrchu těla). Obvyklá počáteční dávka přípravku Zegomib činí 1,3 mg/m2 plochy povrchu těla dvakrát týdně. Lékař může změnit dávku a celkový počet léčebných cyklů podle Vaší odpovědi na léčbu, podle výskytu některých nežádoucích účinků a podle Vašich základních onemocnění (např. problémů s játry).

Progresivní mnohočetný myelom

Je-li Zegomib podáván samostatně, dostanete 4 dávky přípravku Zegomib intravenózně (nitrožilně) 1., 4., 8. a 11. den, pak následuje 10denní „období odpočinku" bez léčby. Trvání jednoho léčebného cyklu je 21 dnů (3 týdny). Můžete dostat až 8 cyklů (24 týdnů). Přípravek Zegomib Vám rovněž může být podáván společně s pegylovaným lipozomálním doxorubicinem nebo dexamethasonem.

Pokud je Zegomib podáván spolu s pegylovaným lipozomálním doxorubicinem, bude Vám Zegomib podáván nitrožilně jako léčebný cyklus trvající 21 dnů a pegylovaný lipozomální doxorubicin v dávce 30 mg/m2 se podává 4. den 21denního léčebného cyklu s přípravkem Zegomib formou nitrožilní infuze po podání injekce přípravku Zegomib.

Můžete dostat až 8 cyklů (24 týdnů).

Pokud je Zegomib podáván spolu s dexamethasonem, bude Vám přípravek Zegomib podáván nitrožilně jako 21denní léčebný cyklus a dexamethason v dávce 20 mg se podá perorálně (ústy) 1., 2., 4., 5., 8., 9., 11. a 12. den 21denního léčebného cyklu s přípravkem Zegomib.

Můžete dostat až 8 cyklů (24 týdnů).

Dříve neléčený mnohočetný myelom

Pokud jste dosud nebyl(a) léčen(a) pro mnohočetný myelom a není u Vás vhodná transplantace krevních kmenových buněk, budete Zegomib dostávat nitrožilně spolu se dvěma dalšími léky melfalanem a prednisonem.

V tomto případě je trvání léčebného cyklu 42 dnů (6 týdnů). Dostanete 9 cyklů (54 týdnů).

• V cyklech 1 až 4 se Zegomib podává dvakrát týdně ve dnech 1, 4, 8, 11, 22, 25, 29 a 32.

• V cyklech 5 až 9 se Zegomib podává jednou týdně ve dnech 1, 8, 22 a 29.

Melfalan (9 mg/m2) a prednison (60 mg/m2) se podávají perorálně (ústy) ve dnech 1, 2, 3 a 4 prvního týdne každého cyklu.

Pokud jste dosud nebyl(a) léčen(a) pro mnohočetný myelom a je u Vás vhodná transplantace krevních kmenových buněk, bude Vám Zegomib podáván ve formě nitrožilní injekce společně s dexamethasonem nebo dexamethasonem a thalidomidem jako indukční léčba.

Pokud je podáván Zegomib spolu s dexamethasonem, bude Vám Zegomib podáván nitrožilně jako 21denní léčebný cyklus a dexamethason 40 mg se podává perorálně (ústy) 1., 2., 3., 4., 8., 9., 10. a 11. den 21denního léčebného cyklu.

Budete dostávat 4 cykly (12 týdnů).

Pokud je podáván Zegomib spolu s thalidomidem a dexamethasonem, je trvání léčebného cyklu 28 dnů (4 týdny).

Dexamethason 40 mg se podává perorálně (ústy) v den 1, 2, 3, 4, 8, 9, 10 a 11 během 28denního léčebného cyklu s přípravkem Zegomib a thalidomid se podává perorálně (ústy) jednou denně, v dávce 50 mg, až do dne 14 prvního cyklu, a je-li snášen, dávka podávaná ve dnech 15 až 28 se zvýší na 100 mg a poté může být ještě dále zvýšena na 200 mg od druhého cyklu.

Může Vám být podáno nejvýše 6 cyklů (24 týdnů).

Dosud neléčený lymfom z plášťových buněk

Pokud jste dosud nebyl(a) léčen(a) pro lymfom z plášťových buněk, bude Vám Zegomib podáván nitrožilně spolu s rituximabem, cyklofosfamidem, doxorubicinem a prednisonem. Zegomib se podává nitrožilně 1., 4., 8. a 11. den, poté následuje „období klidu" bez léčby. Trvání léčebného cyklu je 21 dnů (3 týdny). Může Vám být podáno až 8 cyklů (24 týdnů).

1. den každého 21denního léčebného cyklu přípravku Zegomib se ve formě nitrožilní infuze podávají následující léčivé přípravky:

Rituximab v dávce 375 mg/m2, cyklofosfamid v dávce 750 mg/m2 a doxorubicin v dávce 50 mg/m2.

Prednison se podává perorálně (ústy) v dávce 100 mg/m2 1., 2., 3., 4. a 5. den léčebného cyklu přípravku Zegomib.

Jak se Zegomib podává

Tento léčivý přípravek je určen pouze k nitrožilnímu podání. Zegomib Vám bude podáván pod dohledem lékařského personálu, který má zkušenosti s používáním cytotoxických léčivých přípravků.

Prášek přípravku Zegomib je nutno před podáním rozpustit. To provede odborný zdravotnický pracovník. Výsledný roztok se potom vstříkne do žíly. Injekce do žíly je rychlá, trvající 3 až 5 sekund.

Jestliže Vám bylo podáno příliš velké množství přípravku Zegomib

Vzhledem k tomu, že tento přípravek podává lékař nebo zdravotní sestra, je nepravděpodobné, že Vám bude podáno příliš velké množství. V nepravděpodobném případě předávkování bude lékař sledovat Váš stav pro případ, že by se vyskytly nežádoucí účinky.

4.    Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého. Některé z těchto nežádoucích účinků mohou být závažné.

Pokud je Vám přípravek Zegomib podáván k léčbě mnohočetného myelomu nebo lymfomu z plášťových buněk, neprodleně informujte svého lékaře, jestliže zaznamenáte některý z následujících příznaků:

-    svalové křeče, svalová slabost

-    zmatenost, ztráta nebo poruchy zraku, slepota, záchvaty křečí, bolest hlavy

-    dušnost, otok nohou nebo změny srdečního tepu, vysoký krevní tlak, únava, mdloby

-    kašel a potíže s dýcháním nebo tíseň na hrudi.

Léčba přípravkem Zegomib může velmi často způsobit pokles počtu červených a bílých krvinek a krevních destiček. Před zahájením léčby přípravkem Zegomib a v jejím průběhu budete muset podstupovat pravidelná vyšetření krevního obrazu. Dále se může dostavit snížení počtu

-    krevních destiček, proto můžete být náchylnější k tvorbě modřin nebo krvácení bez zjevného poranění (např. střevní nebo žaludeční krvácení, krvácení z úst a dásní nebo mozkové nebo jaterní krvácení);

-    červených krvinek, což může vést k anémii (chudokrevnosti) s příznaky j ako j e únava a bledost;

-    bílých krvinek, což Vás učiní náchylnějšími k infekcím nebo příznakům podobným chřipce.

Pokud je Vám Zegomib podáván k léčbě mnohočetného myelomu, mohou se u Vás vyskytnout níže uvedené nežádoucí účinky:

Velmi časté nežádoucí účinky (mohou postihnout více než 1 z 10 osob)

• Změny citlivosti, necitlivost, brnění nebo pálení kůže nebo bolest rukou nebo nohou v důsledku

poškození nervů.

•    Snížení počtu červených krvinek a/nebo bílých krvinek (viz výše).

•    Horečka.

•    Nevolnost (pocit na zvracení) nebo zvracení, ztráta chuti k jídlu. Zácpa s plynatostí nebo bez plynatosti (může být těžká).

•    Průjem: v tomto případě je důležité, abyste pil(a) více vody než obvykle. Lékař Vám může předepsat ještě lék k léčbě průjmů.

•    Únava (vysílení), pocit slabosti.

•    Bolest svalů, bolest kostí.

Časté nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 z 10 osob)

•    Nízký krevní tlak, náhlý pokles krevního tlaku po postavení se, který může vést až k mdlobám.

•    Vysoký krevní tlak.

•    Snížená funkce ledvin.

•    Bolest hlavy.

•    Celkový pocit nemoci, bolest, závratě, točení hlavy, pocit slabosti nebo ztráta vědomí.

•    Třes.

•    Infekce včetně zánětu plic, infekcí dýchacích cest, zánět průdušek, plísňové infekce, kašel s vykašláváním hlenu, onemocnění podobného chřipce.

•    Pásový opar (ohraničený, včetně výskytu kolem očí, nebo rozesetý po těle).

•    Bolest na hrudi nebo dušnost při tělesné námaze.

•    Různé typy vyrážek.

•    Svědění kůže, bulky na kůži nebo suchá kůže.

•    Zrudnutí obličeje nebo praskání drobných vlásečnic.

•    Zrudnutí kůže.

•    Dehydratace (nedostatek tekutin v těle).

•    Pálení žáhy, plynatost, říhání, větry, bolest břicha, krvácení ze střeva nebo žaludku.

•    Změna funkce jater.

•    Bolestivá ústa nebo rty, sucho v ústech, vředy v ústech nebo bolest v krku.

•    Úbytek tělesné hmotnosti, ztráta chuti.

•    Svalové křeče, svalové stahy, svalová slabost, bolest v končetinách.

•    Neostré vidění.

•    Infekce vněj ší vrstvy oka a vnitřního povrchu očních víček (zánět spoj ivek).

•    Krvácení z nosu.

•    Obtíže nebo problémy se spaním, pocení, úzkost, změny nálady, depresivní nálada, neklid nebo vzrušení, změny duševního stavu, dezorientace.

•    Otok těla zahrnující okolí očí i jiné části těla.

Méně časté nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 ze 100 osob):

•    Srdeční selhání, srdeční příhoda (infarkt myokardu), bolest na hrudi, nepříjemné pocity na hrudi, zrychlení nebo zpomalení tlukotu srdce.

•    Selhání ledvin.

•    Zánět žil, krevní sraženiny v cévách a plicích.

•    Problém se srážlivostí krve.

•    Oběhová nedostatečnost.

•    Zánět vazivového obalu srdce nebo tekutina okolo srdce.

•    Infekce, včetně infekcí močových cest, chřipka, infekce herpetickým virem (opary), infekce ucha a celulitida.

•    Krev ve stolici nebo krvácení ze sliznic např. úst, pochvy.

•    Poruchy cév v mozku.

•    Ochrnutí, křeče, pád, poruchy hybnosti, abnormální nebo změněné nebo snížené smyslové vnímání (dotyku, slyšení, chuti, čichu), porucha pozornosti, třes, trhavé pohyby.

•    Artritida (zánět kloubů), včetně zánětu kloubů na prstech rukou i nohou a čelistí.

•    Problémy týkající se plic, které brání Vašemu tělu získat dostatek kyslíku. Mohou zahrnovat obtížné dýchání, dušnost, dušnost i bez námahy (klidová dušnost), mělké dýchání, ztížené dýchání nebo zástava dýchání, sípání.

•    Škytavka, poruchy řeči.

•    Zvýšení nebo snížení tvorby moče (vzhledem k poškození ledvin), bolestivé močení nebo krev/bílkoviny v moči, zadržování tekutin.

•    Porucha vědomí, zmatenost, porucha paměti nebo ztráta paměti.

•    Hypersenzitivita (přecitlivělost).

•    Zhoršení sluchu, hluchota nebo zvonění v uších, nepříjemné pocity v uchu.

•    Hormonální nerovnováha, která může ovlivňovat vstřebávání soli a vody.

•    Příliš vysoká činnost štítné žlázy.

•    Neschopnost tvořit dostatek insulinu nebo odolnost k normálním hladinám insulinu

•    Podráždění nebo zánět očí, nadměrná vlhkost očí, bolest oka, suché oči, infekce v oku, výtok z očí, nenormální vidění, krvácení z oka.

•    Otoky lymfatických (mízních) žláz.

•    Ztuhlost kloubů nebo svalů, pocit tíhy, bolest v tříslech.

•    Vypadávání vlasů a nenormální struktura vlasů.

•    Alergické reakce.

•    Zarudnutí a bolest v místě inj ekce.

•    Bolest v ústech.

•    Infekce nebo zánět úst, vřídky v ústech, jícnu, žaludku a střevech, někdy spojené s bolestí nebo krvácením, špatný pohyb střev (včetně ucpání), nepříjemný pocit v oblasti břicha nebo jícnu, obtížné polykání, zvracení krve.

•    Kožní infekce.

•    Bakteriální a virové infekce.

•    Infekce zubů.

•    Zánět slinivky břišní, neprůchodnost žlučovodu.

•    Bolest genitálu, problémy s erekcí.

•    Zvýšení tělesné hmotnosti.

•    Žízeň.

•    Zánět j ater (hepatitida).

•    Obtíže v místě vpichu nebo obtíže spojené s injekčním aplikátorem.

•    Kožní reakce a problémy (mohou být závažné a život ohrožující), vředy na kůži.

•    Modřiny, pády a zranění.

•    Zánět nebo krvácení krevních cév, které se mohou projevit jako malé červené nebo fialové tečky (obvykle na dolních končetinách) až velké skvrny podobné modřinám pod kůží nebo v tkáni.

•    Benigní (nezhoubné) cysty.

•    Závažné vratné onemocnění mozku, které zahrnuje křeče, vysoký krevní tlak, bolest hlavy, únavu, zmatenost, slepotu nebo jiné problémy se zrakem.

Vzácné nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 z 10000 osob)

•    Problémy se srdcem, které zahrnují srdeční příhodu (infarkt myokardu) a bolest na hrudi (anginu pectoris).

•    Návaly.

•    Změna zbarvení žil.

•    Zánět míšních nervů.

•    Problémy s ušima, krvácení z uší.

•    Snížená činnost štítné žlázy.

•    Budd-Chiariho syndrom (klinické příznaky způsobené neprůchodností žil v játrech).

•    Změna fůnkce střev nebo nenormální fůnkce střev.

•    Krvácení do mozku.

•    Žluté zbarvení očí a kůže (žloutenka).

•    Závažná alergická reakce (anafylaktický šok), jejíž známky mohou zahrnovat obtíže s dýcháním, bolest nebo svíravý pocit na hrudi a/nebo závrať/mdlobu, závažné svědění kůže nebo vznik vystouplých bulek na kůži, otok obličeje, rtů, jazyka a/nebo hrdla, což může vést k problémům s polykáním, kolaps.

•    Onemocnění prsou.

•    Výtok z pochvy.

•    Otok genitálu.

•    Neschopnost snášet alkohol.

•    Úbytek tělesné hmotnosti.

•    Zvýšení chuti k jídlu.

•    Pisklavý hlas.

•    Otok kloubů.

•    Cysty v kloubní výstelce (synoviální cysty).

•    Zlomeniny.

•    Rozpad svalových vláken vedoucí k dalším komplikacím.

•    Otok j ater, j atemí krvácení.

•    Nádor na ledvině.

•    Změny na kůži podobné lupénce.

•    Rakovina kůže.

•    Bledost kůže.

•    Zvýšení počtu krevních destiček nebo plazmatických buněk (druh bílých krvinek) v krvi.

•    Neobvyklá reakce na krevní transfuzi.

•    Částečná nebo úplná ztráta zraku.

•    Snížení pohlavní touhy.

•    Slinění.

•    Vyvalené oči.

•    Citlivost na světlo.

•    Zrychlené dýchání.

•    Bolest konečníku.

•    Žlučové kameny.

•    Kýla.

•    Poranění.

•    Lámavé nebo slabé nehty.

•    Neobvyklé ukládání bílkovin v životně důležitých orgánech.

•    Bezvědomí (kóma).

•    Vředy ve střevě.

•    Selhání více orgánů.

•    Úmrtí.

Pokud je Vám Zegomib podáván spolu s dalšími léky k léčbě lymfomu z plášťových buněk, mohou se u Vás objevit níže uvedené nežádoucí účinky:

Velmi časté nežádoucí účinky (mohou postihnout více než 1 z 10 osob)

•    Zápal plic

•    Ztráta chuti k j ídlu

•    Citlivost, necitlivost, brnění nebo pálení kůže nebo bolest v rukou nebo nohou v důsledku poškození nervů

•    Pocit na zvracení a zvracení

•    Průjem

•    Vředy v ústech

•    Zácpa

•    Bolest svalů, bolest kostí

•    Vypadávání vlasů a nenormální struktura vlasů

•    Únava, pocit slabosti

•    Horečka

Časté nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 z 10 osob)

•    Pásový opar (ohraničený, včetně výskytu kolem očí, nebo rozesetý po těle)

•    Infekce herpetickým virem (opar)

•    Bakteriální a virové infekce

•    Infekce dýchacích cest, zánět průdušek, kašel s vykašláváním hlenu, nemoc podobná chřipce

•    Plísňové infekce

•    Přecitlivělost (alergická reakce)

•    Neschopnost vytvářet dostatek inzulínu nebo rezistence vůči normálním hladinám inzulínu

•    Zadržování tekutin

•    Potíže se spánkem nebo problémy se spaním

•    Ztráta vědomí

•    Změněná úroveň vědomí, zmatenost

•    Pocit točení hlavy, závratě

•    Zrychlený tep, vysoký krevní tlak, pocení,

•    Abnormální vidění, rozmazané vidění

•    Srdeční selhání, srdeční příhoda (infarkt), bolest na hrudi, nepříjemné pocity na hrudi, zrychlený nebo zpomalený srdeční tep

•    Vysoký nebo nízký krevní tlak

•    Náhlý pokles krevního tlaku při napřímení, což může vést k mdlobám

•    Dušnost při námaze

•    Kašel

•    Škytavka

•    Zvonění v uších, nepříjemné pocity v uchu

•    Krvácení ze střev nebo žaludku

•    Pálení žáhy

•    Bolavá ústa, bolest v hrdle

•    Bolest břicha, nadýmání

•    Potíže s polykáním

•    Infekce nebo zánět žaludku a střev

•    Bolest břicha

•    Bolavá ústa nebo rty, bolest v hrdle, vředy v ústech

•    Porucha jaterních funkcí

•    Svědění kůže

•    Zarudnutí kůže

•    Vyrážka

•    Svalové křeče

•    Bolest svalů, bolest kostí

•    Infekce močových cest

•    Bolest v končetinách

•    Otok těla zahrnuj ící oči a další části těla

•    Třesavka

•    Zarudnutí a bolest v místě inj ekce

•    Celkový pocit nemoci

•    Ztráta tělesné hmotnosti

•    Nárůst tělesné hmotnosti

Méně časté nežádoucí účinky (mohou postihnout až 1 ze 100 osob)

•    Zánět jater

•    Těžká alergická reakce (anafylaktická reakce), jejíž známky mohou zahrnovat potíže s dechem, bolest na hrudi nebo tíseň na hrudi a/nebo pocit točení hlavy/mdloby, silné svědění nebo vznik vystouplých bulek na kůži, otok obličeje, rtů, jazyka a/nebo hrdla, což může způsobit potíže při polykání, kolaps

•    Pohybové poruchy, ochrnutí, svalové křeče, záškuby

•    Závrať

•    Ztráta sluchu, hluchota

•    Poruchy, které mohou postihnout plíce zabraňující dostatečnému přísunu kyslíku do těla. Některé z nich zahrnují dýchací obtíže, dušnost, dušnost vznikající bez námahy, dýchání, jež se změní v mělké, obtížné nebo se zastaví, sípání

•    Krevní sraženiny v plicích

•    Žluté zbarvení očí a kůže (žloutenka)

Hlášení nežádoucích účinků

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi nebo zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48

100 41 Praha 10

webové stránky: http: //www .sukl .cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.

5. Jak Zegomib uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na injekční lahvičce a na krabičce za EXP nebo Použitelné do:.

Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Tento přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání.

Roztok po rekonstituci

Chemická a fyzikální stabilita byla prokázána na dobu 8 hodin při teplotě 25 °C při 60% relativní vlhkosti v temnu a to jak v injekční lahvičce, tak v polypropylenové injekční stříkačce.

Z mikrobiologického hlediska, má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a neměla by být delší než 24 hodin při teplotě 2 °C až 8 °C, pokud rekonstituce/ředění (atd.) neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

Zegomib je určen pouze pro jednorázové použití. Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

6. Obsah balení a další informace Co Zegomib obsahuje

Léčivou látkou je bortezomibum. Jedna injekční lahvička obsahuje 1 mg bortezomibu (jako esteru kyseliny boronové s mannitolem). Po rekonstituci obsahuje 1 ml injekčního roztoku 1 mg bortezomibu.

Pomocnou látkou je mannitol (E421).

Jak Zegomib vypadá a co obsahuje toto balení

Zegomib prášek pro injekční roztok je bílý až téměř bílý koláč nebo prášek.

Zegomib 1 mg je balen ve skleněné injekční lahvičce s pryžovou zátkou a zeleným odtrhovacím víčkem.

Jedno balení obsahuje 1 lahvičku k jednorázovému použití.

Držitel rozhodnutí o registraci

EGIS Pharmaceuticals PLC 1106 Budapešť, Keresztúri út 30-38.

Maďarsko

Výrobce

Synthon Hispania SL

C/ Castelló 1101, Pol. Las Salinas, Sant Boi de Llobregat Barcelona, 08830, Španělsko

EGIS Pharmaceuticals PLC Budapest, Bokényfoldi út 118-120,

1165 Maďarsko

Synthon s.r.o. Blansko Brněnská 32/č. p. 597,

678 01 Blansko, Česká republika

Tento léčivý přípravek je v členských státech EHP registrován pod těmito názvy:

Nizozemsko    Zegomib 1 mg poeder voor oplossing voor injectie

Bulharsko

Zegomib 1 mg npax 3a HH^e^HOHeH pa3TBop

Česká Republika

Zegomib 1 mg

Maďarsko

Zegomib 1 mg por oldatos injekcióhoz

Polsko

Zegomib

Rumunsko

Zegomib 1 mg pulbere pentru solupe injectabilá

Slovenská republika

Zegomib 1 mg

Tato příbalová informace byla naposledy revidována 30.9.2015

Následující informace jsou určeny pouze pro zdravotnické pracovníky:

1.    REKONSTITUCE K INTRAVENÓZNÍ INJEKCI

Poznámka: Zegomib je cytotoxický. Z tohoto důvodu musí být dodržována zvýšená opatrnost při

manipulaci s ním a při přípravě. K ochraně kůže je doporučeno používat rukavice a jiné ochranné oděvy.

PŘI MANIPULACI S PŘÍPRAVKEM ZEGOMIB MUSÍ BÝT PŘÍSNĚ DODRŽOVÁNY ASEPTICKÉ

PODMÍNKY, PROTOŽE PŘÍPRAVEK NEOBSAHUJE ŽÁDNÉ KONZERVAČNÍ LÁTKY.

1.1    Příprava 1mg injekční lahvičky: Přidejte 1 ml sterilního injekčního roztoku chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%) do injekční lahvičky obsahující prásek přípravku Zegomib. Rozpuštění lyofilizovaného prášku je dokončeno za méně než 2 minuty.

Koncentrace výsledného roztoku bude 1 mg/ml. Roztok musí být čirý a bezbarvý, s výsledným pH 4 až 7;

pH roztoku není třeba kontrolovat.

1.2    Před aplikací zkontrolujte vizuálně, zda roztok neobsahuje částice nebo není zabarven. Jestliže zjistíte jakékoli zabarvení nebo přítomnost částic, roztok zlikvidujte. Zkontrolujte koncentraci na injekční lahvičce, abyste se ujistil(a), že je podávána dávka správná pro intravenózní způsob podání (1 mg/ml).

1.3    Rekonstituovaný roztok neobsahuje konzervační látky a má být aplikován ihned po přípravě. Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím však byla prokázána na dobu 8 hodin při teplotě do 25 °C v temnu, pokud je přípravek uchováván v originální injekční lahvičce a/nebo injekční stříkačce. Celková doba uchovávání rekonstituovaného léčivého přípravku před podáním nemá přesáhnout 8 hodin. Není-li rekonstituovaný roztok použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele.

Rekonstituovaný roztok není nutné chránit před světlem.

2.    PODÁNÍ

•    Po rozpuštění    nasajte příslušné množství rekonstituovaného roztoku na základě dávky spočítané

podle povrchu těla pacienta.

•    Před použitím zkontrolujte dávku a koncentraci v injekční stříkačce (zkontrolujte, zda je injekční stříkačka určena k intravenózní aplikaci).

•    Roztok aplikujte formou nitrožilního bolusu po dobu 3 - 5 vteřin periferním nebo centrálním žilním katetrem. Intravenózní katetr propláchněte sterilním roztokem chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%).

Zegomib 1 mg, prášek pro injekční roztok JE POUZE PRO INTRAVENÓZNÍ PODÁNÍ.

Nepodávejte jinou cestou. Intratekální podání vedlo k úmrtí.

3.    LIKVIDACE

Injekční lahvička je na jedno použití a zbylý roztok musí být zlikvidován.

Veškerý nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

Stránka 11 z 11