Timohexal 0,5%
sp.zn. sukls12449/2014 sukls67811/2014
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
TIMOHEXAL 0,5 %
Oční kapky, roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Timololi maleas 6,83 mg (odpovídá timololum 5,0 mg) v 1 ml roztoku; 1 ml = 20 kapek.
Pomocné látky: benzalkonium-chlorid Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Oční kapky, roztok.
Popis přípravku: čirý, bezbarvý roztok
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
TIMOHEXAL je indikován při:
- zvýšeném nitroočním tlaku
- glaukomu (chronický glaukom s otevřeným úhlem)
- glaukomu po odstranění čočky (afakický glaukom)
- dětském glaukomu, pokud jiná terapie není vhodná
4.2 Dávkování a způsob podání
Terapie se zahajuje vkápnutím jedné kapky přípravku TIMOHEXAL 0,5 % 2krát denně.
Po dosažení žádaného účinku se dávkování může snížit na jednu kapku denně.
Způsob podání a délka trvání terapie
Přípravek TIMOHEXAL se aplikuje do spojivkového vaku a používá se k dlouhodobé léčbě. Systémovou absorbci lze snížit použitím nasolakrimální okluze nebo zavřením víček po aplikaci po dobu 2 minut. Toto opatření vede ke snížení systémových nežádoucích účinků a ke zvýšení místního účinku léčiva.
Pediatrická populace:
Vzhledem k omezeným datům může být timolol doporučen k použití u primárního kongenitálního a primárního juvenilního glaukomu pouze po přechodnou dobu, než bude rozhodnuto o chirurgickém výkonu, nebo v případě neúspěšného chirurgického výkonu během čekání na jiné možnosti.
Dávkování:
Lékaři musí při zvažování léčby timololem u pediatrických pacientů přísně zhodnotit její rizika a přínosy. Před použitím timololu je nutno získat podrobnou pediatrickou anamnézu a provést vyšetření ke zjištění systémových abnormalit. Nelze poskytnout žádné specifické doporučení pro dávkování, protože jsou k dispozici pouze omezená klinická data (viz také bod 5.1). Pokud však přínos převáží nad rizikem, doporučuje se podávat nejnižší dostupnou koncentraci léčivé látky jednou denně. Pokud tato dávka na dostatečnou kontrolu nitroočního tlaku nestačí, je třeba zvážit
opatrné zvyšování dávky na maximálně dvě kapky denně do postiženého oka. Pokud je přípravek aplikován dvakrát denně, je nejlépe dodržovat 12 hodinový interval. Dále je nutno, aby byli pacienti, zejména novorozenci, po první dávce pečlivě sledováni v ordinaci po dobu jedné až dvou hodin a aby byly pečlivě monitorovány oční a systémové nežádoucí účinky až do provedení operačního výkonu.
S ohledem na použití v pediatrii může být dostatečná již 0,1% koncentrace léčivé látky.
Způsob podání:
Aby byly omezeny potenciální nežádoucí účinky, má být při jedné aplikaci vždy vkápnuta pouze jedna kapka.
Systémovou absorpci lze snížit použitím nazolakrimální okluze nebo zavřením víček po aplikaci po dobu 3-5 minut. Toto opatření vede ke snížení systémových nežádoucích účinků a ke zvýšení místního účinku léčiva.
Trvání léčby:
K přechodné léčbě u pediatrické populace.
4.3 Kontraindikace
TIMOHEXAL je kontraindikován v těchto případech:
- hypersensitivita na léčivou látku nebo na pomocné látky
- reaktivní onemocnění dýchacích cest včetně astma bronchiale nebo astma bronchiale v anamnéze, těžká forma chronické obstrukční plicní nemoci
- sinusová bradykardie, sick sinus syndrom, sinoatriální blokáda,atrioventrikulární blok II. nebo III. stupně nekontrolovaný pacemakerem, klinicky zjevné srdeční selhání, kardiogenní šok
4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití
Stejně jako ostatní lokálně aplikované látky používané v oftalmologii, i timolol je absorbován systematicky. Vzhledem k adrenergnímu účinku timololu se mohou vyskytnout stejné typy kardiovaskulárních, plicních a ostatních nežádoucích účinků jako u systémových betablokátorů. Incidence systémových účinků v souvislosti s lokálním očním podáním je nižší než u systémového podání. Opatření ke snížení systémové absorpce (viz bod 4.2)
Srdeční poruchy
U pacientů s kardiovaskulárním onemocněním (např. koronární onemocnění srdce, Prinzmetalova angina a srdeční selhání) a s antihypertenzní terapií systémovými betablokátory má být kriticky posouzena nutnost léčby očními betablokátory a má být zvážena terapie jinou léčivou látkou. U pacientů s kardiovaskulárním onemocněním mají být sledovány projevy zhoršení onemocnění a výskyt nežádoucích účinků.
Kvůli nežádoucímu vlivu betablokátorů na převodní čas se pacientům s AV blokem 1.stupně mají podávat betablokátory vždy s opatrností.
Cévní poruchy
Pacienti s těžkou periferní cirkulační poruchou/nemocí (např. těžká forma Raynaudovy nemoci anebo Raynaudova syndromu) mají být léčeni s opatrností.
Respirační poruchy
U pacientů s astmatem byly v souvislosti s používáním některých očních betablokátorů hlášeny respirační nežádoucí účinky včetně úmrtí při bronchospasmu. U pacientů s mírnou nebo středně těžkou formou chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) má být Timohexal 0,5 % používán s opatrností a pouze v případě, že potenciální prospěšnost léčby převyšuje její možná rizika.
2
Hypoglykemie/diabetes mellitus
Pacientům se spontánní hypoglykemií nebo pacientům s labilním diabetem mají být podávány oční betablokátory s opatrností, protože mohou maskovat příznaky a známky akutní hypoglykemie.
Hyperthyroidismus
Betablokátory mohou rovněž maskovat příznaky hyperthyroidismu.
Svalová slabost
Bylo hlášeno, že beta-blokátory mohou vyvolat svalovou slabost s určitými myastenickými příznaky (např. diplopie, ptóza, a celková slabost).
Korneální poruchy
Oční betablokátory mohou vyvolat suchost očí. Pacienti s korneálním onemocněním mají být léčeni s opatrností.
Další betablokátory
Vliv na nitrooční tlak nebo známé účinky na systémovou beta-blokádu mohou být zesíleny v případě, že se timolol podá pacientům, kteří již užívají systémové betablokátory. Klinická odpověď u těchto pacientů má být důkladně sledována. Používání 2 topických betablokátorů současně se nedoporučuje (viz bod 4.5).
Anafylaktické reakce
Pacienti s atopií v anamnéze nebo těžkou formou anafylaktické reakce na různé alergeny v anamnéze, kterým byly podány betablokátory, mohou být zvýšeně reaktivní při opakovaném vystavení působení těchto alergenů a nemusí odpovídat na obvyklou léčbu anafylaktické reakce adrenalinem.
Odchlípení chorioidey
Bylo hlášeno odchlípení chorioidey po filtračním zákroku při současném podání léků potlačujících tvorbu komorové tekutiny (např.timolol a acetazolamid).
Chirurgická anestezie
Oční betablokátory mohou blokovat systémový účinek beta agonistů (např. adrenalinu). Anesteziolog má být informován, jestli pacient používá timolol.
Pediatrická populace:
Roztoky timololu se obecně mají používat u mladých pacientů s glaukomem opatrně (viz také bod 5.2).
Je důležité upozornit rodiče na možné nežádoucí účinky, aby mohli léčbu okamžitě ukončit. Známky, které je třeba hledat, jsou například kašel a sípání.
Vzhledem k možnosti výskytu apnoe a Cheyne-Stokesova dýchání je nutno lék používat u novorozenců, kojenců a malých dětí s mimořádnou opatrností. U novorozenců léčených timololem může být také užitečné používat přenosný monitor apnoe.
Přípravek TIMOHEXAL 0,5 % obsahuje benzalkonium-chlorid. Tato látka může způsobit podráždění očí a zabarvovat měkké kontaktní čočky.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Byla hlášena zesílená beta blokáda (tj. snížená tepová frekvence, myokardiální deprese) při současné léčbě CYP2D6 inhibitory (tj chinidin, fluoxetin, paroxetin) a timololu.
Žádné specifické klinické studie zaměřené na interakce s léčivou látkou nebyly provedeny. Existuje možnost vzniku aditivního účinku vedoucího k hypotenzi a/nebo k výrazné bradykardii v případě současného podávání očních betablokátorů a perorálních blokátorů kalciových kanálů, beta blokátorů, antiarytmik (včetně amiodaronu), digitalisových glykosidů, parasympatomimetik, guanethidinu.
Příležitostně byly hlášeny případy mydriázy, když byly oční betablokátory používány spolu s adrenalinem.
4.6 Těhotenství a kojení
Fertilita
Neexistují žádné údaje o účincích lokálně podaného timololu na fertilitu.
Nejsou k dispozici dostatečné údaje o podávání timololu těhotným ženám. Timolol nemá být podáván v těhotenství, pokud to není nezbytně nutné. Opatření ke snížení systémové absorpce, viz bod 4.2
Epidemiologické studie s perorálně podávanými betablokátory neprokázaly malformativní účinky, ale bylo pozorováno riziko zpomalení intrauterinního růstu v případě perorálního podání betablokátorů. Navíc byly symptomy systémové blokády (tj. bradykardie, hypotenze, respirační tíseň, hypoglykemie) pozorovány u novorozenců, když byly betablokátory podávány matce až do doby porodu. Pokud je timolol podáván matce až do doby porodu, novorozenci mají být první den po narození pečlivě monitorováni.
Kojení
Betablokátory se vylučují do mateřského mléka. Avšak, při terapeutických dávkách timololu v očních kapkách je nepravděpodobné, že by bylo v mateřském mléce přítomno takové množství léčivé látky, aby vyvolalo klinické projevy systémové betablokády u kojence. Opatření ke snížení systémové absorpce, viz bod 4.2.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Dočasné rozmazané vidění nebo jiné poruchy vidění mohou ovlivnit schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Pokud dojde k ovlivnění zrakové ostrosti, musí pacient vyčkat před řízením nebo obsluhou strojů, dokud se vidění nevyjasní.
4.8 Nežádoucí účinky
Stejně jako ostatní lokálně aplikované látky používané v oftalmologii, i timolol je absorbován do systémového oběhu. Proto může působit podobné nežádoucí účinky, jako byly zaznamenány u systémových betablokátorů. Incidence systémových nežádoucích účinků v souvislosti s lokálním
4
očním podáním je nižší než u systémového podání. Mezi očekávané nežádoucí účinky patří nežádoucí účinky pozorované u celé třídy očních betablokátorů.
Následující nežádoucí účinky jsou seřazeny podle četnosti za použití následující zvyklosti: velmi časté (>1/10), časté (>1/100 až <1/10); méně časté (>1/1,000 to <1/100); vzácné (>1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Psychiatrické poruchy Vzácné: deprese
Poruchy nervového systému
Méně časté: bolest hlavy
Vzácné: cerebrální ischemie, závratě, migréna
Poruchy oka
Časté: rozmazané vidění, bolest oka, podráždění oka, oční diskomfort, oční hyperemie
Méně časté: eroze rohovky, keratitis punctata, iritida, konjunktivitida, blefaritida, snížená zraková
ostrost, fotofobie, suché oko, zvýšená tvorba slz, výtok z oka, svědění oka, očních víček, tvorba
krust na okraji, zánět přední oční komory, otok očních víček, hyperemie spojivek
Vzácné: uveitida, diplopie, astenopie, ekzém očních víček, erytém očních víček, svědění, otok
spojivek, rohovky pigmentace
Velmi vzácné: u pacientů s výrazně porušenou rohovkou byly v souvislosti s použitím očních kapek obsahujících fosfáty, velmi vzácně hlášeny případy kalcifikace rohovky.
Srdeční poruchy Méně časté: bradykardie Vzácné: infarkt myokardu
Cévní poruchy Méně časté: hypotenze
Vzácné: zvýšený krevní tlak, periferní edém, periferní chlad
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Méně časté: astma, bronchitida, dušnost
Vzácné: chronická obstrukční plicní nemoc, bronchospasmus (především u pacientů s preexistující bronchospastickou chorobou), dušnost, kašel, sípání, hyperemie nosní sliznice
Gastrointestinální poruchy Méně časté: dysgeuzie
Vzácné: dyspepsie, bolesti břicha, sucho v ústech
Poruchy kůže a podkožní tkáně Vzácné: otok obličeje, erytém
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Méně časté: únava
Vzácné: astenie, diskomfort v oblasti hrudi
Další nežádoucí účinky zjištěné po uvedení přípravku na trh jsou uvedeny níže. Jejich frekvence nelze z dostupných údajů určit. V každé třídě orgánových systémů jsou nežádoucí účinky uvedeny v pořadí podle klesající závažnosti
Poruchy imunitního systému
Systémové alergické reakce, včetně angioedému, urtikarie, lokalizovaného exantému, pruritu, anafylaktické reakce
Poruchy metabolismu a výživy Hypoglykemie
Psychiatrické poruchy Nespavost, ztráta paměti, noční můry
Poruchy nervového systému
Cévní mozková příhoda, synkopa, , mozková ischemie, zvýšený výskyt příznaků a známek myastenie gravis, závratě, parestézie, bolesti hlavy
Poruchy oka
Příznaky a známky: podráždění očí (tj. pálení, píchání, svědění, slzení, zarudnutí), blefaritida, keratitida, rozmazané vidění, odchlípení chorioidey po filtračním zákroku (viz bod 4.4), snížená citlivost rohovky, pocit suchého oka, korneální eroze, ptóza, diplopie
Srdeční poruchy
Bradykardie, bolest na hrudi, palpitace, otoky, arytmie, kongestivní srdeční selhání, atrioventrikulární blok, srdeční zástava, srdeční selhání
Cévní poruchy
Hypotenze, Raynaudův fenomén, syndrom studených rukou a nohou Gastrointestinální poruchy
Dysgeuzie, nauzea, dyspepsie, průjem, sucho v ústech, bolest břicha, zvracení Poruchy kůže a podkožní tkáně
Kopřivka, psoriaziformní exantém nebo exacerbace psoriázy, vyrážka, alopecie
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Artropatie, myalgie
Poruchy reprodukčního systému a poruchy prsu Sexuální dysfunkce, snížené libido
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci -ucinek.
4.9 Předávkování
V případě náhodného pozření, příznaky předávkování z beta-blokády mohou zahrnovat bradykardii, hypotenzi, srdeční selhání a bronchospasmus.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: oftalmologika, antiglaukomatika, beta-blokátory ATC kód: S01ED01
Timolol je neselektivní beta-sympatolytikum bez vlastních sympatomimetických účinků anebo lokálně anestetických vlastností (stabilizujících membrány).
Timolol blokuje adrenergní beta1-receptory, přednostně lokalizované v myokardu, i beta2-receptory, lokalizované např. v bronších.
Timolol snižuje stimulační účinky katecholaminů na srdce. Následkem toho se zpomaluje atrioventrikulární převod a snižuje se tepová frekvence a tepový objem. Blokáda beta-receptorů v bronších a bronchiolech zvyšuje pro převahu parasympatiku rezistenci v dýchacích cestách Účinky na oko
Oční kapky obsahující timolol snižují jak normální, tak i zvýšený nitrooční tlak.
Přesný mechanismus, jímž timolol snižuje nitrooční tlak, dosud není znám.
Fluorofotometrická studie i tomografické vyšetření však naznačují, že účinek je primárně způsoben snížením tvorby humor aquaeus.
V malém počtu studií bylo zjištěno i mírné zlepšení odtoku humor aquaeus.
Vcelku nastupuje účinek timololu rychle - přibližně za 20 minut po lokálním podání do spojivkového vaku. Maximální snížení nitroočního tlaku je dosaženo za jednu až dvě hodiny. Zřetelné snížení nitroočního tlaku po očních kapkách s timololem v koncentraci 0,25 % nebo 0,5 % se udrží až 24 hodiny.
Tak jako po jiných léčivech snižujících nitrooční tlak se u některých pacientů odpověď snižovala i po dlouhodobé terapii timololem. Dlouhodobá studie, v níž byli sledováni 164 pacienti po dobu nejméně tří let ukázala, že když se nitrooční tlaku jednou stabilizoval, významnější další změny již nenastávaly.
Timolol na rozdíl od miotik snižuje nitrooční tlak, aniž významně ovlivní akomodaci nebo šířku zornic. Chybění miotického účinku je obzvlášť výhodné u pacientů s kataraktou. Při přechodu z léčby miotiky na timolol může být po odeznění miózy nutné korigovat refrakci.
Pediatrická populace:
O použití timololu (jedna kapka 0,25 % či 0,5 % roztoku dvakrát denně) u pediatrické populace s trváním léčby do 12 týdnů jsou k dispozici jen velmi omezené údaje. Jedna publikovaná malá dvojitě slepá randomizovaná klinická studie provedená u 105 dětí (n = 71 léčených timololem) ve věku od 12 dnů do 5 let do jisté míry prokázala, že timolol v indikaci uprimárního kongenitálního a primárního juvenilního glaukomu je v krátkodobé léčbě účinný.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Koncentrace v humor aquaeus
Maximální koncentrace 461 ng/100 mg byla naměřena u králíků za 60 minut po vkápnutí jedné kapky 1,0% timololu do spojivkového vaku.
U lidí byla koncentrace timololu za první a druhou hodinu po podání dvou kapek 0,5% timololu 150 ng/100 ml. Tato koncentrace se po sedmi hodinách snížila na 10 ng/100 ml.
Koncentrace v očních tkáních
Po podání jedné kapky 0,25% roztoku timololu označeného 14C do spojivkového vaku králíkům bylo nejvyšší radioaktivity v různých očních tkáních dosaženo za 15 až 60 minut. Hodnoty radioaktivity odpovídající 1 - 10 ng timololu/100 mg tkáně byly naměřeny v rohovce, v membrana nictitans a v corpus ciliare.
Systémová absorpce
Provedené studie prokázaly, že se timolol po lokálním podání do oka systémově absorbuje. V jedné studii byl timolol nalezen v moči všech sledovaných osob a testovaných pacientů (timolol-maleinát a jeho metabolity se vylučují především ledvinami.)
Koncentrace v krvi
Koncentrace timololu v krvi lidí po lokálním podání doporučené klinické dávky do oka jsou často nestanovitelně nízké (<2 ng/ml) - a to jak po jednorázovém podání, tak po léčbě trvající dva týdny. Maximální naměřená koncentrace v plazmě byla 9,6 ng/ml při dávkování 2x2 kapky denně. Maximální koncentrace v plazmě bylo dosaženo za 30 - 90 minut.
V četných případech vedlo podávání očních kapek timololu v doporučeném dávkování k podstatně vyšším plazmatickým koncentracím timololu u novorozenců a malých dětí než u dospělých. U týden starého kojence, který dostával 0,25% timolol v množství 2x1 očních kapek denně, byla koncentrace timololu v plazmě 34 ng/ml.
Pediatrická populace:
Jak již bylo potvrzeno údaji od dospělých, 80 % očních kapek prochází nazolakrimálním systémem, kde se může rychle absorbovat do systémového oběhu nosní sliznicí, spojivkou, nazolakrimálním vývodem, sliznicí orofaryngu a střeva, anebo kůží při výtoku slz.
Vzhledem k tomu, že krevní objem je u dětí menší než u dospělých, je nutno počítat s vyšší koncentrací léčivé látky v oběhu. Dále mají novorozenci nezralé metabolické cesty enzymů a to může vést ke zvýšení eliminačního poločasu a zhoršení nežádoucích účinků.
Omezené údaje ukazují, že hladiny timololu v plasmě u dětí po podání 0,25 % roztoku významně překračují hladiny u dospělých po podání 0,5 % roztoku, a předpokládá se, že zvyšují riziko nežádoucích účinků, jako je např. bronchospasmus a bradykardie.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Akutní toxicita
Viz bod 4.9 Předávkování
Chronická toxicita / Subchronická toxicita
U králíků a psů, kterým byl lokálně podáván timolol-maleinát po dobu jednoho roku resp. dvou let, se neobjevily žádné nežádoucí účinky na oko.
S výjimkou bradykardie a zvýšené orgánové hmotnosti srdce, ledvin a jater nebyly u psů a potkanů pozorovány neobvyklé změny ani po dlouhodobém podávání vysokých dávek.
Mutagenní a tumorigenní potenciál
Podrobné studie mutagenity se neprováděly; všechny doposud provedené testy měly negativní výsledky.
Dva roky trvající studie, při níž se timolol-maleinát podával perorálně potkanům, prokázala statisticky významné zvýšení (p < 0,05) výskytu feochromocytomů v nadledvinách potkaních samců, kteří dostávali dávku 300násobně vyšší než je doporučená maximální perorální dávka člověku (1 mg/kg/den). Tyto změny se nevyskytly u potkanů, kteří dostávali dávky 25 až 100násobně vyšší, než je doporučená maximální perorální dávka člověku.
U myší byla provedena studie, při níž se jim perorálně podával timolol po celou doby jejich života; tato studie prokázala statisticky významné zvýšení (p < 0,05) benigních a maligních plicních tumorů, i benigních polypů uteru myších samic, které dostávaly dávku 500 mg/kg/den. Toto zvýšení však po dávce 5 nebo 50 mg/kg/den pozorováno nebylo.
Podobně i zvýšená frekvence adenokarcinomů mléčné žlázy se objevilo po dávce 500 mg/kg/den, nikoli však u zvířat, která dostávala 5 nebo 50 mg/kg/den.
Zvýšený výskyt adenokarcinomu mléčné žlázy u hlodavců je spojen s podáváním různých přípravků zvyšujících koncentraci prolaktinu v séru.
U dospělých žen, které užívaly perorálně timolol-maleinát v dávkách až 60 mg - což je doporučovaná maximální perorální dávka pro člověka - se klinicky významné změny sérového prolaktinu neobjevily.
Statisticky významné zvýšení (p < 0,05) celkové incidence tumorů bylo pozorováno u myších samic při dávce 500 mg/kg/den.
Toxické ovlivnění reprodukčních funkcí
Reprodukční a fertilitní studie u potkanů neprokázaly nepříznivý účinek na fertilitu samců nebo samic pokusných zvířat po podávání dávek až 150násobně vyšších než je doporučovaná maximální perorální dávka pro člověka.
Teratogenní studie s timololem u myší a králíků při dávkování až 50 mg/kg/den (50násobku doporučované maximální perorální dávky pro člověka) nezjistily náznaky fetálních deformací. Při této dávce se sice projevilo opoždění osifikace u potkanů, žádné jiné ovlivnění postnatálního vývoje potomstva však pozorováno nebylo.
Dávky 1000 mg/kg/den (1000násobek doporučované maximální perorální dávky pro člověka) byly pro mateřská zvířata průkazně toxické a způsobily zvýšenou resorpci fétů. Totéž bylo pozorováno u králíků, kteří dostávali 100násobek maximální perorální dávky pro člověka, ale zřetelné toxické projevy u mateřských zvířat pozorovány nebyly.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Dodekahydrát hydrogenfosforečnanu sodného Dihydrát dihydrogenfosforečnanu sodného Benzalkonium-chlorid Voda na injekci
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
Doba použitelnosti v neporušeném obalu: 2 roky Po prvním otevření lahvičky: 6 týdnů.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 oC v dobře uzavřené lahvičce a v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
6.5 Druh obalu a velikost balení
LDPE lahvička, LDPE kapací vložka, HDPE šroubovací uzávěr s pojistným kroužkem, krabička
Velikost balení: 1 x 5 ml, 3 x 5 ml.
6.6 Návod k použití přípravku, zacházení s ním
Bez zvláštních pokynů.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
HEXAL AG, IndustriestraBe 25,
D-83607 Holzkirchen, Německo
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
64/287/98-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
29.10.1998/ 11.8.2010
10. DATUM REVIZE TEXTU
19.5.2014
10