Syntophyllin
sp.zn. sukls244482/2015
Souhrn údajů o přípravku
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
SYNTOPHYLLIN
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Léčivá látka: Aminophyllinum 240 mg (tj. theophyllinum monohydricum 205,7 mg a edaminum 34,3 mg) v 10 ml (1 ampuli).
Pomocné látky viz bod 6.1
3. LÉKOVÁ FORMA
injekční roztok
Popis přípravku: čirý, bezbarvý až slabě žlutý roztok, prakticky bez částic.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Asthma bronchiale, chronická obstrukční plicní nemoc, idiopatická apnoe novorozenců.
Přípravek je určen k léčbě dospělých i dětí.
4.2 Dávkování a způsob podání
a) dávkování dětem
Stimulace dýchání při novorozenecké apnoe:
Nitrožilní úvodní dávka 6 mg/kg tělesné hmotnosti v průběhu 20 minut, udržovací infuze 1 až 1,5 mg/kg/h.
Úvodní nitrožilní dávka je 6 mg/kg tělesné hmotnosti podaná v průběhu 20 minut, udržovací dávka u dětí ve věku 6 až 52 týdnů se vypočte podle vzorce:
dávka (mg/kg/h) = (0,008 x věk v týdnech) + 0,21
U vyšších věkových kategorií doporučené dávky uvádí tabulka: děti 1 - 9 let 0,8 mg/kg/h
děti 9 - 12 let 0,7 mg/kg/h
adolescenti kuřáci 12 - 16 let 0,7 mg/kg/h
adolescenti nekuřáci 12 - 16 let 0,5 mg/kg/h
Udržovací dávku obyčejně rozdělujeme do 4 dávek za 24 hodin nebo ji podáváme v kontinuální infuzi.
b) dávkování dospělým
Počáteční dávka u dospělých je 10 ml (240 mg) injekčního roztoku pomalu nitrožilně po dobu 5 minut, nebo 5 mg/kg tělesné hmotnosti v infuzi izotonického roztoku chloridu sodného, trvající 30 až 60 minut. K udržení terapeutické koncentrace theofylinu je možno pokračovat v podávání udržovací dávky v infuzi podle tabulky:
dospělí kuřáci 16 - 50 let 0,7 mg/kg/h
dospělí nekuřáci 16 - 50 let 0,4 mg/kg/h
pacienti nad 16 let s dysfunkcí jater, cor pulmonale, srdečním selháním 0,2 mg/kg/h
Maximální jednotlivá dávka je 500 mg, nejvyšší denní dávka je 1 500 mg aminofylinu.
4.3 Kontraindikace
Intoxikace přípravky obsahujícími theofylin, přecitlivělost na theofylin a edamin, tyreotoxikóza, těžká insuficience jater, tachydysrytmie, akutní infarkt myokardu, epilepsie.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Při současném perorálním užívání přípravku s obsahem theofylinu je nutno dávku snížit o množství, jež se už podalo jinou aplikační cestou (pro úzký terapeutický rozsah).
Syntophyllin se nepodává intramuskulárně.
Při astmatickém záchvatu je použití Syntophyllinu dalším stupněm komplexní léčby, jež zahrnuje aplikaci kyslíku, inhalační cestou krátce účinkující betamimetika, kortikosteroidy, subkutánní podání betamimetika. Při nedostatečném účinku úvodní dávky Syntophyllinu se podává betamimetikum v infuzi. Pokud už pacient užíval xanthinové deriváty, musí být dávka stanovena podle zjištěných koncentrací theofylinu v plazmě. Individuální dávkování je nutné pro možnost ovlivnění farmakokinetiky theofylinu různými faktory (věk, hmotnost, dieta, kouření, funkce jater, lékové interakce). Při výpočtu dávky se používá přepočet na ideální tělesnou hmotnost (lean body mass). Při přechodu na perorální lékové formy je možno po skončení infuze podat přípravek s prodlouženým účinkem s řízeným uvolňováním. U rychle účinkujících přípravků je potřebný 4 až 6 hodinový interval mezi skončením infuze a podáním přípravku.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Aminofylin podaný současně s prokainem, hypotenzivy a vasodilatačními léky potencuje pokles krevního tlaku. Současně aplikovaná betamimetika, inhalační anestetika a glukokortikoidy mohou zvyšovat výskyt nežádoucích účinků. Barbituráty, fenylbutazon, karbamazepin, fenytoin, primidon, nifedipin, rifampicin snižují koncentraci volného theofylinu v plazmě.Jeho koncentrace v plazmě zvyšují cimetidin, ranitidin, makrolidy, troleandomycin, klindamycin, linkomycin, chinolony, perorální kontraceptiva, anabolické steroidy, disulfiram, kofein, azatioprim, cyklofosfamid, diltiazem, verapamil, isoniazid, mexiletin, metyldopa, metotrexat a beta-blokátory.
Byl popsaný vzestup koncentrace theofylinu po zahájení léčby acyklovirem. Aminofylin podaný spolu s flumanezilem prodlužuje eliminační poločas midazolamu. Opakované podávání lanzoprazolu snižovalo hladiny theofylinu indukcí mikrozomálních enzymů. Fluoxetin inhibuje metabolizmus theofylinu inhibící CYP1A2.
4.6 Těhotenství a kojení
Při použití Syntophyllinu v těhotenství a při kojení se musí zvážit potenciální užitek pro matku a možné riziko pro plod. Theofylin prochází placentou a u plodu se dosahují terapeutické hladiny. U novorozenců matek, jež užívaly theofylin, se pozorovala přechodná tachykardie, dráždivost a zvracení. Tyto účinky se objeví s větší pravděpodobností, když plazmatické hladiny matky dosahují horní terapeutickou hranici.
V těhotenství se mění farmakokinetika theofylinu. V třetím trimestru bylo pozorováno snížení clearance theofylinu, v některých případech o 20 až 53 %. Pozorovaly se případy projevů toxicity, vyžadující si snížení dávek. Pro mírné tokolytické účinky může theofylin oddalovat porod.
Theofylin proniká do mateřského mléka.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Některé nežádoucí účinky, vyskytující se při léčbě xanthinovými přípravky, mohou snižovat schopnost řízení motorových vozidel nebo obsluhy strojů.
4.8 Nežádoucí účinky
Frekvence výskytu nežádoucích účinků úzce souvisí se správnou indikací léčby, respektováním kontraindikací, se správným dávkováním a správnou rychlostí aplikace. Pro malou terapeutickou šířku theofylinu se mohou u části pacientů vyskytnout projevy předávkování už při terapeutických plazmatických koncentracích.
Theofylin může vyvolat nauzeu, zvracení, bolest v epigastriu, průjem a krvácení do gastrointesti-nálního traktu. Zvyšuje také sekreci žaludeční šťávy a snižuje tonus dolního ezofageálního sfinkteru, což může vést ke gastroezofageálnímu refluxu.
Theofylin může vyvolat sinusovou tachykardii nebo supraventrikulární nebo komorové extrasystoly už při terapeutických plazmatických koncentracích. Mohou se vyskytnout také polytopní předsíňové extrasystoly.
Po rychlé intravenózní injekci se může objevit hypotenze. Byla pozorována také úmrtí způsobená pravděpodobně kardiovaskulární toxicitou theofylinu.
Theofylin stimuluje centrální nervový systém, což se projevuje nespavostí, zvýšenou dráždivostí, bolestí hlavy nebo tremorem. Při vyšších plazmatických koncentracích mohou vzniknout epileptické záchvaty.
Nežádoucí reakce na kůži jsou charakterizovány nejčastěji exantémy různého typu, pruritem, erytrodermií a exfoliativní dermatitidou. Většinou jsou lehkého stupně. Často se jedná o hypersenzitivitu na edamin, již možno potvrdit kožními testy. V těchto případech se doporučuje ordinovat místo aminofylinových přípravků theofylinové.
4.9 Předávkování
Theofylin má nízký terapeutický index. Příznaky předávkování se obyčejně pozorují při plazmatických koncentracích nad 20 mg/l, ale mohou se objevit už při terapeutických plazmatických hladinách 10 až 15 mg/l. Letální koncentrace je nad 50 mg/l. Při chronické intoxikaci se klinické příznaky otravy objevují při nižších plazmatických hladinách než při akutní otravě. Osoby nad 60 let a děti v prvních létech života jsou na intoxikaci citlivější.
Klinicky se otrava projevuje gastrointestinálními příznaky (nauzea, zvracení a průjem), kardiovaskulárními příznaky (tachykardie, supraventrikulární a ventrikulární arytmie, hypotenze) a příznaky z předráždění centrálního nervového systému (zvracení, hyperventilace, agitovanost, tremor, svalové křeče). Přítomny mohou být metabolické poruchy: hypokalémie, hyperglykémie, hypofosfatémie, hypokalcémie, metabolická acidóza nebo respirační alkalóza. V ojedinělých případech může být intoxikace komplikována psychózou, demencí, akutní pankreatitidou, rhabdomyolýzou nebo akutním renálním selháním.
Léčba: Při vysoké plazmatické koncentraci theofylinu nebo při vzniku křečí, hypotenze nebo srdečních arytmií je nutno použít některou eliminační metodu. Nejúčinnější eliminace se dosahuje při hemoperfuzi přes aktivní uhlí nebo pryskyřici. Účinná je také hemodialýza, peritoneální dialýza je neúčinná. Ostatní léčba je symptomatická: upravuje se hypokalémie, při křečích se podává diazepam nebo fenobarbital, při hypotenzi je nutno doplnit objem cirkulující tekutiny, při supraventrikulární tachykardii je možno použít verapamil, při komorové tachykardii je možno podat selektivní beta-blokátor nebo prokainamid.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina Bronchodilatans.
ATC kód: R03DA05 Mechanizmus účinku
Syntophyllin injekce obsahují aminofylin, molekulární komplex methylxanthinového derivátu theofylinu s edaminem. Vlastní účinek je způsoben theofylinem. Má bronchodilatační účinek, působí stimulačně na dechové centrum, zvyšuje frekvenci a sílu srdečních kontrakcí, má slabý diuretický účinek, stimuluje CNS a zvyšuje žaludeční sekreci.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
V plazmě se přibližně 60 % theofylinu váže na plazmatické bílkoviny, hlavně na albumin. Vazba na plazmatické proteiny je větší u astmatiků a novorozenců v porovnání se zdravými osobami. Při chorobách, jež vedou k poklesu plazmatické hladiny albuminu (například při nefrotickém syndromu nebo cirhóze jater) a u novorozenců se snižuje množství vázané látky. Po intravenózní aplikaci se dosáhne účinek za několik minut. Distribuční objem theofylinu je průměrně 0,45 l/kg.
Přibližně 10 % látky se u dospělé osoby vyloučí močí v nezměněné formě. U novorozenců může množství nezměněné látky dosáhnout až 50 % podané dávky.
Mezi jednotlivými subjekty jsou velké interindividuální rozdíly v biotransformaci v játrech, což vede k velkým rozdílům v clearance, plazmatických koncentracích a biologickém poločasu theofylinu.
Jaterní biotransformace je ovlivněna dalšími faktory: věkem, kouřením, dietou, funkčností jater, selháním srdce a současně podávanými léky. Farmakokinetika theofylinu není ovlivněna funkčním selháním ledvin.
Theofylin proniká placentou a do mateřského mléka.
Farmakologický účinek theofylinu dobře koreluje s plazmatickými hladinami. Za terapeutické koncentrace (s bronchodilatační účinností) se považují hladiny theofylinu 10-20 mg/l, což představuje 55 až 110 pmol/l. Hladiny nad 20 mg/l mohou být potenciálně toxické.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Výsledky toxikologických studií neprokázaly námitky proti podávání přípravku v uvedených indikacích a dávkách.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek
Voda na injekci.
6.2 Inkompatibility
K přípravě infuze je nejvhodnější izotonický roztok chloridu sodného. Přípravek má alkalické pH a nesmí se míchat s injekčními roztoky s pH v kyselé oblasti, především s vitaminy skupiny B, vitaminem C, prometazinem, chlorpromazinem, insuliny, tetracykliny, erythromycinem, amiodaronem, hydrokortisonem, dobutaminem, chloridem verapamilu, chloridem mazipredonu a draselnou solí benzylpenicilinu.
Při smíchání roztoku dochází k vzájemné reakci za vzniku sraženiny nebo i bez ní.
6.3 Doba použitelnosti
5 let
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě 10-25 °C. Uchovávejte ampule v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
6.5 Druh obalu a velikost balení
Ampule z bezbarvého skla, vložka z PVC, krabička.
Velikost balení: 5 ampulí po 10 ml
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
BB Pharma, a.s., Pod Višňovkou 1662/21, 140 00 Praha 4, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
14/770/92-S/C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
14.12.1992 / 24.11.2010
10. DATUM REVIZE TEXTU
2.2.2016
Strana 4 (celkem 4)