Sp.zn.sukls119798/2015

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.    NÁZEV PŘÍPRAVKU

SANDOSTATIN 0,05 mg/ml, injekční/mfuzní roztok SANDOSTATIN 0,1 mg/ml, injekční/infuzní roztok SANDOSTATIN 0,5 mg/ml, injekční/infuzní roztok SANDOSTATIN 0,2 mg/ml, injekční/infuzní roztok

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna ampulka s 1 ml roztoku obsahuje octreotidum 0,05 mg (jako octreotidi acetas).

Jedna ampulka s 1 ml roztoku obsahuje octreotidum 0,1 mg (jako octreotidi acetas).

Jedna ampulka s 1 ml roztoku obsahuje octreotidum 0,5 mg (jako octreotidi acetas).

Jedna vícedávková injekční lahvička s 5 ml roztoku obsahuje octreotidum 1,0 mg (ti. 0,2 mg/1 ml) (jako octreotidi acetas).

Pomocná látka se známým účinkem

Obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, tj. v podstatě je „bez sodíku“.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.    LÉKOVÁ FORMA

Injekční/infuzní roztok.

Čirý, bezbarvý roztok.

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Ovlivnění příznaků a snížení hladin růstového hormonu (GH) a IGF -1 v plazmě u nemocných s akromegalií nedostatečně reagujících na chirurgický zákrok nebo radioterapii. Přípravek Sandostatin je také indikován u pacientů s akromegalií neschopných nebo neochotných podstoupit operaci nebo v mezidobí, než se plně vyvine účinek radioterapie.

Ke zmírnění příznaků spojených s funkčními gastro-entero-pankreatickými endokrinními nádory, například karcinoidní nádory se symptomatologií karcinoidního syndromu (viz bod 5.1).

Sandostatin není cytostatikum a nemá u onkologických pacientů protinádorový účinek.

Prevence pooperačních komplikací po chirurgickém výkonu na pankreatu.

V akutních případech k zastavení krvácení z jícnových varixů a k jeho prevenci u pacientů sjaterní cirhózou. Sandostatin může být používán společně se specifickou léčbou, jako je endoskopická skleroterapie.

Léčba hypofyzárních adenomů se sekrecí TSH:

u nichž nebyla normalizovaná sekrece po chirurgickém zákroku a/nebo radioterapii;

•    u pacientů, u kterých není vhodný chirurgický zákrok;

•    u ozářených pacientů, do nástupu účinku radioterapie.

4.2 Dávkování a způsob podání

Akromegalie

Zpočátku dávka 0,05-0,1 mg každých 8 nebo 12 hodin subkutánní (s.c.) injekcí. Dávkování by mělo být upraveno na základě měsíčně stanovovaných hladin GH a IGF-1 (cílem je: GH < 2,5 ng/ml; IGF 1 v normálním rozmezí), v závislosti na klinických příznacích a na toleranci. U většiny nemocných je optimální denní dávka 0,3 mg. Maximální denní dávka 1,5 mg by neměla být překročena. U pacientů na stálé dávce přípravku Sandostatin se hodnocení GH provádí každých 6 měsíců.

Nedosáhne-li se za 3 měsíce od zahájení léčby přípravkem Sandostatin významného snížení hladin růstového hormonu ani zlepšení klinických příznaků, měla by být léčba přerušena.

Gastro-entero-pankreatické endokrinní nádory

Zahajovací léčba 0,05 mg jednou nebo dvakrát denně formou subkutánní injekce. Podle klinické odpovědi, účinku na hladiny hormonů vylučovaných nádorem (v případě karcinoidů na vylučování 5-hydroxyindoloctové kyseliny močí) a podle snášenlivosti se může dávka postupně zvyšovat na 0,1 až 0,2 mg 3x denně. Ve výjimečných případech může být nutná vyšší dávka. Udržovací dávka musí být stanovena individuálně.

Pokud není u karcinoidních nádorů dosaženo během 1 týdne léčby přípravkem Sandostatin při maximální tolerované dávce, terapeutického účinku, měla by být léčba přerušena.

Komplikace po chirurgické intervenci na pankreatu

Léčba se zahajuje v den operace nejméně 1 hodinu před laparatomií a podává se 0,1 mg 3x denně subkutánně po dobu následujících 7 dní.

Krvácení z gastroezofageálních varixů

Podává se 25 mikrogramů/hodinu po dobu 5 dní v kontinuální i.v. infuzi. Sandostatin lze ředit ve fyziologickém roztoku.

U pacientů s jaterní cirhózou a s krvácením z jícnových varixů byl Sandostatin dobře tolerován až do dávky 50 mikrogramů/hodinu po dobu 5 dní v kontinuální i.v. infuzi.

Léčba hypofyzárních adenomů se sekrecí TSH

Obecně nejúčinnější dávka je 100 mikrogramů podávaných třikrát denně subkutánní injekcí. Léčba se následně upraví v závislosti na odezvě TSH a hormonů štítné žlázy. Posledních 5 dní léčby bude zapotřebí posouzení účinnosti.

Užití u starších lidí

U starších pacientů léčených přípravkem Sandostatin nebyly pozorovány změny snášenlivosti ani nutnost úpravy dávkování.

Užití u dětí

Zkušenosti s podáváním přípravku Sandostatin u dětí jsou omezené.

Užití u pacientů s poruchou funkce jater

U pacientů s cirhózou jater může být biologický poločas léčivého přípravku zvýšen, z tohoto důvodu může být nutná úprava dávkování.

Užití u pacientů s poruchou funkce ledvin

Porucha funkce ledvin neovlivňuje celkovou expozici (AUC) s.c. podávaného oktreotidu, proto není nutná úprava dávkování Sandostatinu.

Způsob podání

Sandostatin může být podáván přímo subkutánně (s.c.) injekcí nebo intravenózně (i.v.) infuzí po naředění. Více informací a instrukce pro ředění léčivého přípravku viz bod 6.6.

4.3    Kontraindikace

Známá hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Obecně

Protože se hypofyzární nádory se sekrecí růstového hormonu mohou zvětšovat a působit vážné komplikace (např. omezení zorného pole), je důležité, aby všichni nemocní byli pečlivě sledováni. Jestliže se objeví známky zvětšování nádoru, je třeba uvažovat o jiném postupu.

Terapeutický přínos spočívající ve snížení hladin růstového hormonu (GH) a normalizaci koncentrace inzulinu-podobnému růstového faktoru 1 (IGF-1) by u žen s akromegalií mohl obnovit možnost otěhotnění. Ženám ve fertilním věku by mělo být doporučeno, aby v případě, že by mohly otěhotnět, užívaly během léčby oktreotidem adekvátní antikoncepci (viz bod 4.6).

U pacientů, kteří jsou dlouhodobě léčeni oktreotidem, by měla být sledována funkce štítné žlázy.

Během léčby oktreotidem musí být sledovány funkce jater.

Příhody spojené s kardiovaskulárním systémem

Byly hlášeny méně časté případy bradykardie. Může být nutná úprava dávkování léčivých přípravků, jako jsou např. beta-blokátory, blokátory kalciového kanálu nebo látky kontrolující rovnováhu tekutin a elektrolytů (viz bod 4.5).

Žlučníkové a příbuzné příhody

Oktreotid inhibuje sekreci cholecystokininu, což vede ke snížení kontraktility žlučníku a zvýšení rizika tvorby písku a kamenů. Výskyt tvorby žlučových kamenů se při léčbě Sandostatinem pohybuje mezi 15 až 30 %, výskyt v běžné populaci je 5 až 20 %. Před zahájením léčby přípravkem Sandostatin a dále pak v 6-12měsíčních intervalech se nicméně doporučuje ultrazvukové vyšetření žlučníku. Přítomnost žlučových kamenů u pacientů léčených přípravkem Sandostatin je převážně asymptomatická; symptomatická přítomnost žlučových kamenů by měla být léčena disoluční terapií žlučovými kyselinami nebo chirurgicky.

Gastro-entero-pankreatické endokrinní nádory

Při léčbě gastro-entero-pankreatických endokrinních nádorů může občas dojít k náhlému zániku příznivého účinku přípravku Sandostatin a k náhlé recidivě závažných příznaků. Je-li léčba přerušena, příznaky se mohou zhoršit nebo opakovat.

Metabolismus glukózy

Vzhledem ke svému inhibičnímu působení na růstový hormon, glukagon a inzulin může Sandostatin ovlivňovat regulaci glykemie. Může být narušena postprandiální glukózová tolerance a v některých případech může být, jako důsledek chronického podávání, navozen stav trvalé

3/13

hyperglykemie. Případy hyperglykemie byly také hlášeny.

U pacientů s inzulinomy může dojít po podání oktreotidu k prohloubení a prodloužení trvání hypoglykemie, protože inhibiční účinek na sekreci růstového hormonu a glukagonu je relativně větší než na inzulin a protože inhibiční účinek na inzulin je kratší. Tito pacienti by měli být pečlivě monitorováni, a to jak při zahájení léčby, tak i při změně dávky. Výrazné kolísání hladin glykemie je možné redukovat častějším podáním menších dávek.

U pacientů s diabetes mellitus 1. typu léčených přípravkem Sandostatin může dojít k potřebě snížit dávky inzulinu. U diabetiků 2. typu a nediabetických pacientů s částečně zachovanou sekrecí inzulinu může mít aplikace přípravku Sandostatin za následek zvýšení postprandiální glykemie. Z těchto důvodů se doporučuje monitorovat glukózovou toleranci a antidiabetickou léčbu.

Jícnové varixy

Protože po příhodě krvácení z jícnových varixů existuje zvýšené riziko vzniku inzulin dependentního diabetu nebo požadavků na změnu dávky inzulinu u pacientů s latentním diabetem, je nutné u těchto pacientů sledovat hladiny glukózy v krvi.

Lokální reakce

U 52týdenní studie toxicity na potkanech byl při aplikaci vysokých s.c. dávek (přibližně 8násobek maximální dávky u lidí vypočtené na základě velikosti povrchu tělu) injikovaných do jednoho místa pozorován výskyt sarkomů, především u samců. V 52týdenní studii toxicity na psech nebyl pozorován žádný výskyt hyperplastických nebo neoplastických lézí v místě s.c. injekcí. Nebyly hlášeny žádné tumorózní útvary v místě injekcí u pacientů léčených přípravkem Sandostatin po dobu až 15 let. Všechny informace až dosud dostupné značí, že nálezy u potkanů jsou druhově specifické a nejsou významné při použití léku u lidí (viz bod 5.3).

Výživa

Oktreotid může u některých pacientů měnit absorpci tuků.

U některých pacientů léčených oktreotidem byly pozorovány snížené hladiny vitaminu B₁₂ a abnormální Schillingův test. U pacientů s nedostatkem vitaminu B₁₂ v anamnéze se doporučuje během léčby přípravkem Sandostatinem monitorování jeho hladiny.

Obsah sodíku

Sandostatin obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, tj. v podstatě je „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Pokud je Sandostatin podáván současně s jinými léčivými přípravky jako jsou beta-blokátory, blokátory kalciových kanálů, nebo látky kontrolující rovnováhu tekutin a elektrolytů, může být nutná úprava dávkování (viz bod 4.4).

Při současném podávání s přípravkem Sandostatin může být vyžadována úprava dávkování inzulinu a antidiabetických léčivých přípravků (viz bod 4.4).

Bylo zjištěno, že Sandostatin snižuje vstřebávání cyklosporinu z trávicího traktu a zpomaluje vstřebávání cimetidinu.

Současné podávání oktreotidu a bromokriptinu zvyšuje biologickou dostupnost bromokriptinu.

4/13

Omezené množství publikovaných dat naznačuje, že analoga somatostatinu mohou snižovat metabolickou clearance látek metabolizovaných enzymy cytochromu P450, což může být následek suprese růstového hormonu. Protože není možné vyloučit, že oktreotid může mít tento účinek, musí být látky s nízkým terapeutickým indexem metabolizované CYP3A4, užívány opatrně (např. chinidin, terfenadin).

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení Těhotenství

Údaje o podávání oktreotidu těhotným ženám jsou omezené (existují informace o podávání 300 těhotným ženám), přičemž přibližně u jedné třetiny těchto žen není znám výsledek možného vlivu na těhotenství. Většina hlášení byla získána při postmarketingovém sledování užívání oktreotidu a více než 50 % případů expozice těhotných žen bylo hlášeno u pacientek s akromegalií. Většina žen byla vystavena působení oktreotidu během prvního trimestru těhotenství v dávkách v rozmezí 100 až 1200 pg/den s.c. podávaného přípravku Sandostatin nebo 10-40 mg/měsíc přípravku Sandostatin LAR. Zhruba u 4 % případů těhotenství, u nichž jsou známé výsledky, byly hlášeny kongenitální anomálie. U těchto případů nebyl zjištěn kauzální vztah k oktreotidu.

Studie na zvířatech s ohledem na reprodukční toxicitu nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky (viz bod 5.3).

Sandostatin by měl být předepsán těhotným ženám pouze v krajně naléhavých případech (viz bod 4.4).

Kojení

Není známo, zda je oktreotid vylučován do lidského mateřského mléka. Ve studiích na zvířatech byl oktreotid nalezen v mléce zvířat. Pacientky užívající Sandostatin by neměly kojit.

Fertilita

Není známo, zda má oktreotid vliv na fertilitu lidí. Byl zjištěn pozdní sestup varlat u samčích potomků samic léčených během březosti a laktace. Nicméně oktreotid nepoškodil fertilitu samců a samic potkanů při dávkách až do 1 mg/kg tělesné hmotnosti na den (viz bod 5.3).

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Sandostatin nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Pacienti by měli být poučeni o nutnosti zvýšené opatrnosti při řízení nebo obsluze strojů, pokud se u nich objeví během léčby přípravkem Sandostatin závratě, astenie/únava, nebo bolest hlavy.

4.8 Nežádoucí účinky

Přehled bezpečnostního profilu

Nejčastějšími nežádoucími účinky hlášenými během léčby oktreotidem byly gastrointestinální poruchy, poruchy nervového systému, hepatobiliární poruchy, poruchy metabolismu a nutriční poruchy.

Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky při aplikaci oktreotidu v klinických studiích byly: průjem, bolesti břicha, nauzea, nadýmání, bolesti hlavy, cholelitiáza, hyperglykemie a zácpa. Jinými často hlášenými nežádoucími účinky byly závratě, lokální bolest, žlučový písek, porucha funkce štítné žlázy (např. pokles hormonu stimulujícího štítnou žlázu (TSH), pokles celkového

T4 a pokles volného T4), únik stolice, porušená glukózová tolerance, zvracení, astenie a hypoglykemie.

Přehled nežádoucích účinků v tabulce

Následující nežádoucí účinky, uvedené v Tabulce 1, byly získány v klinických studiích s oktreotidem:

Nežádoucí účinky léku (Tabulka 1) jsou řazeny podle frekvence výskytu, nejčastější na prvním místě, dle následujících kritérií: velmi časté (>1/10); časté (>1/100 až < 1/10); méně časté (>1/1000 až <1/100); vzácné (>1/10000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10 000), včetně jednotlivých případů. V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Tabulka 1 Nežádoucí účinky hlášené v klinických studiích

Gastrointestinální poruchy Velmi časté: Časté:	Průjem, bolesti břicha, nauzea, zácpa, nadýmání. Dyspepsie, zvracení, nadmutí břicha, steatorea, únik stolice, změna barvy stolice.
Poruchy nervového systému
Velmi časté:	Bolesti hlavy.
Časté:	Závratě.
Endokrinní poruchy Časté:	Hypotyreóza, porucha funkce štítné žlázy (např. pokles TSH, pokles celkového T4 a pokles volného T4).
Poruchy jater a žlučových cest Velmi časté: Časté:	Cholelitiáza. Cholecystitida, žlučový písek, hyperbilirubinemie.
Poruchy metabolismu a výživy
Velmi časté:	Hyperglykemie.
Časté:	Hypoglykemie, porušená glukózová tolerance, anorexie.
Méně časté:	Dehydratace.
Celkové a jinde nazařazené poruchy a lokální reakce po podání Velmi časté: Časté:	Lokální bolest v místě injekce. Astenie.
Vyšetření Časté:	Zvýšené hladiny transamináz.
Poruchy kůže a podkožní tkáně Časté:	Svědění, vyrážka, alopecie.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Časté:	Dyspnoe.
Srdeční poruchy Časté:	Bradykardie.

Postmarketingové informace

Spontánně hlášené nežádoucí účinky, uvedené v Tabulce 2, byly hlášeny dobrovolně a není vždy možné spolehlivě stanovit jejich frekvenci nebo příčinnou souvislost s expozicí léku.

Tabulka 2 Nežádoucí účinky na základě spontánních hlášení

Popis vybraných nežádoucích účinků

Gastrointestinální poruchy

Ve vzácných případech se mohou gastrointestinální nežádoucí účinky podobat akutní střevní obstrukci s progresivním nadmutím břicha, silnou bolestí v epigastriu, citlivostí břicha na dotek a napínáním břišní stěny.

Je známo, že se výskyt gastrointestinálních nežádoucích účinků v průběhu léčby snižuje.

Výskyt gastrointestinálních nežádoucích účinků může být snížen tím, že v době kolem s.c. aplikace přípravku Sandostatin nebude přijímána potrava, tj. že Sandostatin bude aplikován mezi jídly nebo před spaním.

Poruchy v místě podání injekce

Bolest nebo pocit píchání, brnění nebo pálení v místě vpichu s.c. injekce se zarudnutím a otokem většinou netrvá déle než 15 minut. Lokální obtíže mohou být zmírněny tím, že roztok dosáhne před aplikací pokojové teploty nebo vpichováním menšího objemu za použití vyšší koncentrace roztoku.

Poruchy metabolismu a výživy

Ačkoli naměřené hodnoty tuku ve stolici mohou stoupat, nebylo až dosud prokázáno, že by dlouhodobá léčba oktreotidem měla za následek nutriční deficienci vyvolanou malabsorpcí.

Enzymy pankreasu

Ve velmi vzácných případech byla během prvních hodin nebo dnů po s.c. léčbě přípravkem Sandostatin hlášena akutní pankreatitida, která odezněla po vysazení léku. Po dlouhodobé s.c. léčbě přípravkem Sandostatin byla u pacientů navíc hlášena pankreatitida způsobená cholelitiázou.

Srdeční poruchy

U pacientů s akromegalií i karcinoidním syndromem byly pozorovány změny EKG, jako je prodloužení QT intervalu, posun osy, časná repolarizace, nízká voltáž, změna přechodové zóny, časná progrese vln R a nespecifické změny ST-T vlny. Příčinná souvislost těchto událostí s oktreotid acetátem nebyla stanovena, protože mnoho z těchto pacientů mělo základní kardiovaskulární onemocnění (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

Webové stránky: http ://www .sukl .cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

U dospělých a dětí byl hlášen omezený počet případů předávkování přípravkem Sandostatin. U dospělých byly dávky v rozmezí 2400 až 6000 pg/den podávané kontinuální infuzí (100 až 250 pg/hod.) nebo subkutánně (1500 pg 3x denně). Hlášené nežádoucí účinky byly: arytmie, hypotenze, srdeční zástava, mozková hypoxie, pankreatitida, steatóza jater, průjem, slabost, letargie, úbytek tělesné hmotnosti, hepatomegalie a laktátová acidóza.

U dětí byly dávky v rozmezí 50 až 3000 pg/den podávané kontinuální infuzí (2,1 až 500 pg/hod.) nebo subkutánně (50 až 100 pg). Jediným hlášeným nežádoucím účinkem byla lehká hyperglykemie.

U pacientů s nádorovým onemocněním, kteří dostávali Sandostatin v dávkách 3000 až 30 000 pg/den subkutánně v rozdělených dávkách, nebyly hlášeny žádné neočekávané nežádoucí účinky.

Léčba předávkování je symptomatická.

5.    FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Somatostatin a analoga. ATC kód: H01CB02

Oktreotid je syntetický oktapeptidový derivát přirozeného somatostatinu s podobnými farmakologickými účinky, ale se značně prodlouženou dobou účinku. Tlumí sekreci růstového hormonu (GH) i peptidů gastro-entero-pankreatického (GEP) endokrinního systému.

U zvířat je oktreotid silnějším inhibitorem uvolňování růstového hormonu, glukagonu a inzulinu než přirozený somatostatin a má větší selektivitu pro supresi GH a glukagonu.

U zdravých osob Sandostatin tlumí:

- uvolňování růstového hormonu stimulované argininem, cvičením a inzulinem vyvolanou hypoglykemií;

-    postprandiální uvolňování inzulínu, glukagonu, gastrinu i jiných peptidů systému GEP a argininem stimulované uvolňování inzulínu a glukagonu;

-    tyreotropin uvolňující hormon (TRH) - stimulované uvolňování TSH.

Na rozdíl od somatostatinu, oktreotid preferenčně inhibuje růstový hormon intenzivněji než inzulin a jeho aplikace není provázena rebound fenoménem, hypersekrecí hormonů (tj. růstového hormonu u pacientů s akromegalií).

U pacientů s akromegalií snižuje Sandostatin plazmatické hladiny růstového hormonu a IGF 1. Snížení růstového hormonu o více než 50 % bylo pozorováno téměř u 90 % pacientů a asi u poloviny nemocných lze snížit hladinu plazmatického GH <5 ng/ml. U většiny nemocných Sandostatin výrazně tlumí klinické příznaky onemocnění jako bolest hlavy, prosáknutí kůže a měkkých tkání, hyperhidrózu, artralgie, parestezie. U emocných s velkým hypofyzárním adenomem může Sandostatin způsobit částečné zmenšení nádoru.

U nemocných s funkčními nádory GEP (gastro-entero-pankreatického) endokrinního systému Sandostatin vzhledem ke svým odlišným endokrinním účinkům, modifikuje počet klinických projevů. Klinické zlepšení a symptomatická úleva se dostavují u nemocných, u nichž trvají závažné příznaky vyvolané nádorem navzdory předchozí léčbě, která může spočívat v chirurgickém zákroku, léčebné embolizaci jaterní arterie a různé chemoterapii, např. streptozotocinem a 5-fluorouracilem.

Účinky přípravku Sandostatin u různých typů nádorů:

Karcinoidní nádory

Podávání přípravku Sandostatin může vést k ústupu příznaků, zejména návalů horka a průjmů. V mnoha případech je to doprovázeno poklesem serotoninu v plazmě a snížením vylučování kyseliny hydroxyindoloctové močí.

Nádory se sekrecí VIP

Biochemickou charakteristikou těchto nádorů je nadprodukce vazoaktivního intestinálního peptidu (VIP). Ve většině případů je výsledkem podávání přípravku Sandostatin zmírnění těžkého, pro tento stav typického hypersekrečního průjmu, s následným zlepšením kvality života. Je to provázeno úpravou s tím souvisejících poruch hladin elektrolytů, např. hypokalemie, což umožňuje přerušení substituce tekutin a elektrolytů parenterálně i enterálně. U některých pacientů bylo počítačovou tomografií prokázáno zpomalení nebo zástava růstu nádoru či dokonce jeho zmenšení, zejména jaterních metastáz. Klinické zlepšení je obvykle provázeno snížením plazmatických hladin VIP, které mohou klesnout až k normálním referenčním hodnotám.

Glukagonomy

Podávání přípravku Sandostatin ve většině případů vede k podstatnému zlepšení nekrolytického migrujícího exantému, charakteristického pro toto onemocnění. Ovlivnění lehké formy diabetes mellitus, která se u těchto pacientů často vyskytuje, není výrazné a obvykle nevede ke snížení spotřeby inzulinu nebo perorálních antidiabetik. U nemocných Sandostatin upravuje průjmy a působí vzestup hmotnosti. Ačkoliv podávání přípravku Sandostatin často vede k okamžitému snížení plazmatických hladin glukagonu, toto snížení se obvykle i při dlouhodobém podávání neudrží, přesto dochází ke kontinuálnímu zlepšování symptomů.

Gastrinomy/Zollinger - Ellisonův syndrom

Léčba inhibitory protonové pumpy nebo blokátory H₂ receptorů obecně kontroluje hypersekreci žaludečních kyselin. Významným příznakem, který nemusí být u všech pacientů zmírněn inhibitory protonové pumpy nebo blokátory H₂, může být průjem. Sandostatin může přispět k dalšímu snížení hypersekrece žaludeční kyseliny a zlepšení příznaků, včetně průjmu, protože

9/13

u některých pacientů potlačuje zvýšené hladiny gastrinu.

Inzulinomy

Aplikace přípravku Sandostatin snižuje hladinu cirkulujícího imunoreaktivního inzulínu, které však může trvat jen krátce (asi 2 hodiny). U nemocných s operabilními nádory může Sandostatin před operací pomoci obnovit a udržet normoglykemii. U pacientů s inoperabilními benigními nebo maligními nádory je možné upravit glykemii bez průvodního trvalého snížení sérových hladin inzulinu.

Komplikace po chirurgickém zákroku na pankreatu

Sandostatin podávaný pacientům s chirurgickým zákrokem na pankreatu peri- nebo post-operativně snižuje výskyt pooperačních komplikací (např. pankreatické píštěle, abscesy s následnou sepsí, pooperativní akutní pankreatitida).

Krvácející gastroezofageální varixy

U pacientů s krvácejícími gastroezofageálními varixy následkem jaterní cirhózy může po aplikaci přípravku Sandostatin společně se speciální terapií (např. skleroterapií) dojít k lepšímu zvládnutí krvácení nebo časného návratu krvácení, snížení požadavků na transfuzi a zlepšení 5denního přežití. Mechanismus účinku přípravku Sandostatin není sice přesně znám, ale předpokládá se, že Sandostatin snižuje průtok krve splanchnickou oblastí tím, že inhibuje vazoaktivní hormony (např. VTP, glukagon).

Léčba hypofyzárních adenomů se sekrecí TSH

Léčebné účinky Sandostatinu byly prospektivně zjištěny u 21 pacientů a poolovány se skupinou 37 publikovaných případů. Ze 42 pacientů s hodnotitelnými biochemickými hodnotami mělo 81 % pacientů (n=34) uspokojivé výsledky (nejméně 50% snížení TSH a významné snížení hladiny hormonů štítné žlázy) a u 67 % (n=28) došlo k normalizaci hladiny TSH a tyroidálních hormonů. U těchto pacientů byla odpověď udržována během trvání léčby (až 61 měsíců, průměr-15,7 měsíců).

Co se týče klinických příznaků, výrazné zlepšení bylo hlášeno u 19 z 32 pacientů s klinicky vyjádřením hypertyreoidismem. Snížení objemu tumoru o více než 20 % bylo zjištěno v 11 případech (41 %), snížení větší než 50 % ve 4 případech (15 %). Nejčasnější snížení bylo hlášeno po 14 dnech léčby.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po subkutánní injekci se Sandostatin rychle a úplně vstřebává. Nejvyšších plazmatických koncentrací je dosaženo během 30 minut.

Distribuce

Distribuční objem je 0,27 l/kg a celková tělesná clearance je 160 ml/min. Na plazmatické proteiny se váže až 65 %, množství přípravku Sandostatin navázaného na krevní buňky je zanedbatelné.

Eliminace

Poločas vylučování je po s.c. aplikaci 100 minut. Po i.v. podání je vylučování dvoufázové s poločasem 10 a 90 minut. Většina peptidů je vyloučena stolicí, přibližně 32 % je vyloučeno nezměněno močí.

Zvláštní populace pacientů

Poruchy funkce ledvin neovlivňují celkovou expozici (AUC) k s.c. aplikovanému oktreotidu. Schopnost vylučování může být snížena u pacientů s jaterní cirhózou, ale u pacientů se steatózou

jater není ovlivněna.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Ve studiích toxicity, genotoxicity, karcinogenity a reprodukční toxicity prováděných na zvířatech nebyla při podání akutní a opakované dávky odhalena žádná bezpečnostní rizika pro člověka. Reprodukční studie na zvířatech neprokázaly vývojové vady u embrya/plodu nebo jiné nežádoucí reprodukční účinky v důsledku podání oktreotidu u rodičovské dávky až do 1 mg/kg/den. Některé retardace fyziologického růstu byly zaznamenány u mláďat potkanů, byly však přechodné a j sou připisovány inhibici růstového hormonu způsobené nadměrnou farmakodynamickou aktivitou (viz bod 4.6).

U mláďat potkanů nebyly provedeny specifické studie. Ve studiích zaměřených na pre- a postnatální vývoj bylo zjištěno omezení v růstu a dospívání u F1 mláďat samic, kterým byl během těhotenství a laktační periody podáván oktreotid. Opožděný sestup varlat byl zjištěn u samčích potomků v F1 generaci, ale fertilita postižených F1 samčích potomků zůstala normální. Výše uvedená pozorování byla proto přechodná a mohlo by jít o následek inhibice GH.

Karcinogenita/chronická toxicita

U potkanů, kterým byl podáván oktreotid acetát v denních dávkách až 1,25 mg/kg tělesné hmotnosti, byly pozorovány fibrosarkomy, především u několika dospělých samců, v místě podání s.c. injekce po 52, 104 a 113/116 týdnech. U kontrolního vzorku potkanů se vyskytovaly také lokální tumory, nicméně rozvoj těchto tumorů byl spojen s nepravidelnou fibroplázií tvořenou trvalými dráždícími účinky v místě podání injekce, zesílenými kyselým vehikulem kyselina mléčná/mannitol. Tyto nespecifické tkáňové reakce se objevují specificky u potkanů. Neoplastické léze nebyly pozorovány u myší, kterým byly podány subkutánní injekce až 2 mg/kg po dobu 98 týdnů, ani u psů léčených denně subkutánně podávanými dávkami léku po dobu 52 týdnů.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Ampulka (0,05 mg/1 ml, 0,1 mg/1 ml, 0,5 mg/1 ml):

Kyselina mléčná Mannitol (E421)

Hydrogenuhličitan sodný Voda na injekci

Vícedávková injekční lahvička 1,0 mg/5 ml (tj. 0,2 mg/1 ml):

Kyselina mléčná Fenol

Mannitol (E421)

Hydrogenuhličitan sodný Voda na injekci

6.2    Inkompatibility

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6. Oktreotid acetát není stabilní v roztocích pro celkovou parenterální výživu (TPN).

6.3    Doba použitelnosti

Ampulka (0,05 mg/1 ml, 0,1 mg/1 ml, 0,5 mg/1 ml): 3 roky

Přípravek použijte ihned po otevření.

Připravené roztoky musí být použity ihned po naředění.

Vícedávková injekční lahvička 1,0 mg/5 ml (tj. 0,2 mg/1 ml): 4 roky

Po prvním otevření uchovávejte při teplotě do 25 °C maximálně 2 týdny.

Připravené roztoky musí být použity ihned po naředění.

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Ampulka (0,05 mg/1 ml, 0,1 mg/1 ml, 0,5 mg/1 ml):

Uchovávejte ampulky v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Uchovávejte v chladničce při teplotě 2-8 °C. Chraňte před mrazem.

Ampulky mohou být uchovávány při teplotě do 30 °C maximálně dva týdny.

Podmínky uchovávání po otevření a po naředění, viz bod 6.3.

Vícedávková injekční lahvička 1,0 mg/5 ml (tj. 0,2 mg/1 ml):

Uchovávejte injekční lahvičky v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Uchovávejte v chladničce při teplotě 2-8 °C. Chraňte před mrazem.

Vícedávkové lahvičky mohou být uchovávány při teplotě do 25 °C maximálně dva týdny. Podmínky uchovávání po prvním otevření a po naředění, viz bod 6.3.

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

6.5    Druh obalu a obsah balení

Ampulka (0,05 mg/1 ml, 0,1 mg/1 ml, 0,5 mg/1 ml):

Ampulka z bezbarvého skla třídy I s odlamovacím bodem (OPC) obsahující čirý bezbarvý roztok. Balení obsahuje 3, 5, 6, 10, 20 nebo 50 ampulek v kartonovém přířezu umístěném v krabičce. Vícečetné balení zahrnuje 10 balení, každé obsahuje 3 ampulky.

Vícedávková injekční lahvička 1,0 mg/5 ml (tj. 0,2 mg/1 ml):

Balení obsahuje 1 nebo 5 injekčních lahviček z bezbarvého skla s pryžovou zátkou neobsahující latex (isobutylen-isoprenová pryž) obsahující čirý bezbarvý roztok.

Vícečetné balení zahrnuje 10 nebo 20 balení, každé obsahuje 1 injekční lahvičku.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

Návod k použití přípravku a zacházení s ním

Ampulky (0,05 mg/1 ml, 0,1 mg/1 ml, 0,5 mg/1 ml) jsou určeny pouze k jednorázovému použití, měly by být otevřeny těsně před podáním a nepoužitá část zlikvidována.

Vícedávková injekční lahvička 1,0 mg/5 ml je určena pro opakované použití. K zabránění kontaminace se doporučuje kryt lahvičky nepropichovat více než 10x.

Podkožní aplikace

Pacienti, kteří si sami aplikují lék podkožní injekcí, musí být přesně instruováni lékařem nebo zdravotní sestrou.

Ke snížení potíží spojených s aplikací se doporučuje, aby měl roztok před podáním pokojovou teplotu. Injekce nesmí být podávány v krátkých časových intervalech do stejného místa.

Intravenózní infuze

Parenterálně užívané léčivé přípravky musí být před aplikací vizuálně zkontrolovány, zda nedošlo ke změně barvy nebo výskytu drobných částeček. Pro intravenózní podání je nutné přípravek před podáním naředit. Sandostatin (oktreotid acetát) je fyzikálně i chemicky stabilní po dobu 24 hodin ve sterilním fyziologickém roztoku nebo sterilním 5% roztoku glukózy. Vzhledem k tomu, že Sandostatin může ovlivnit glukózovou homeostázu, doporučuje se podání ve fyziologickém roztoku raději, než v 5% roztoku glukózy. Naředěné roztoky jsou fyzikálně a chemicky stabilní nejméně 24 hodin při 25 °C. Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele.

Obsah jedné ampulky s 0,5 mg Sandostatinu by měl být rozpuštěn v 60 ml fyziologického roztoku a tento roztok by měl být aplikován infuzní pumpou. Tento postup může být opakován tolikrát, kolikrát je to nezbytné až do dosažení předepsané délky léčby.

7.    DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Novartis s.r.o., Praha, Česká republika

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Sandostatin 0,05 mg/ml: 56/183/90-A/C Sandostatin 0,1 mg/ml: 56/183/90-B/C Sandostatin 0,2 mg/ml: 56/183/90-C/C Sandostatin 0,5 mg/ml: 56/183/90-D/C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

4.6.1990 / 31.1.2007

10.    DATUM REVIZE TEXTU

3.3.2016

13/13