Příbalový Leták

Ramipril Medreg 10 Mg

Informace pro variantu: Tableta (500 Ii,10mg), Tableta (56 Ii,10mg), Tableta (100 Ii,10mg), Tableta (20 Ii,10mg), Tableta (90 Ii,10mg), Tableta (30,10mg), Tableta (60 Ii,10mg), Tableta (98 Ii,10mg), Tableta (1000,10mg), Tableta (30 Ii,10mg), Tableta (28 Ii,10mg), Tableta (50 Ii,10mg), zobrazit další variantu

sp. zn. sukls135291/2015

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Ramipril Medreg 1,25 mg Ramipril Medreg 2,5 mg Ramipril Medreg 5 mg Ramipril Medreg 10 mg

Tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ"

Jedna tableta obsahuje ramiprilum 1,25 mg.

Jedna tableta obsahuje ramiprilum 2,5 mg.

Jedna tableta obsahuje ramiprilum 5 mg.

Jedna tableta obsahuje ramiprilum 10 mg.

Pomocné látky se známým účinkem:

Jedna tableta obsahuje 12,1 mg monohydrátu laktosy.

Jedna tableta obsahuje 10,8 mg monohydrátu laktosy.

Jedna tableta obsahuje 21,7 mg monohydrátu laktosy.

Jedna tableta obsahuje 43,4 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta

Ramipril Medreg 1,25 mg:

Bílá až téměř bílá, kulatá, plochá nepotahovaná tableta se zkosenou hranou, s vyraženým „H“ a „17“ na jedné straně a hladká na druhé straně.

Ramipril Medreg 2,5 mg:

Světle žlutá až žlutá, kulatá, plochá nepotahovaná tableta se zkosenou hranou , s vyraženým „H“ a „18“ oddělenými půlicí rýhou na jedné straně a hladká na druhé straně. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

Ramipril Medreg 5 mg:

Světle růžová mramorovaná, kulatá, plochá tableta se zkosenou hranou, s vyraženým „H“ a „19“ oddělenými půlicí rýhou na jedné straně a hladká na druhé straně. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

Ramipril Medreg 10 mg:

Bílá až téměř bílá, kulatá, ploché nepotahovaná tableta se zkosenou hranou, s vyraženým „H“ a „20“ oddělenými půlicí rýhou na jedné straně a hladká na druhé straně. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

-    Léčba hypertenze.

-    Kardiovaskulární prevence: snížení kardiovaskulární morbidity a mortality u pacientů:

•    s manifestním aterotrombotickým kardiovaskulárním onemocněním (anamnéza onemocnění koronárních tepen, cévní mozkové příhody, nebo onemocnění periferních cév) nebo

•    s diabetem a s nejméně jedním dalším kardiovaskulárním rizikovým faktorem (viz bod 5.1).

-    Léčba onemocnění ledvin:

•    incipientní glomerulární diabetická nefropatie definovaná přítomností mikroalbuminurie,

•    manifestní glomerulární diabetická nefropatie definována makroproteinurií u pacientů s nejméně jedním dalším kardiovaskulárním rizikovým faktorem (viz bod 5.1),

•    manifestní glomerulární nediabetická nefropatie definovaná makroproteinurií > 3 g/den (viz bod 5.1).

-    Léčba symptomatického srdečního selhání.

-    Sekundární prevence po akutním infarktu myokardu: snížení mortality v akutní fázi infarktu myokardu u pacientů s klinickými příznaky selhání srdce, se začátkem léčby > 48 hodin po akutním infarktu myokardu.

4.2    Dávkování a způsob podání

Dávkování

Doporučuje se užívat ramipril každý den ve stejnou denní dobu.

Ramipril je možné užívat před jídlem, spolu s jídlem anebo po jídle, protože příjem potravy nemá vliv na jeho biologickou dostupnost (viz bod 5.2).

Ramipril je nutné spolknout a zapít tekutinou. Nesmí se kousat ani drtit.

Ramipril Medreg 2,5 mg:

Tato síla není vhodná pro dávky nižší než 1,25 mg.

Ramipril Medreg 5 mg:

Tato síla není vhodná pro dávky nižší než 2,5 mg.

Ramipril Medreg 10 mg:

Tato síla není vhodná pro dávky nižší než 5 mg.

Dospělí

Pacienti léčení diuretiky

Po zahájení léčby ramiprilem může dojít k hypotenzi, která je pravděpodobnější u pacientů současně léčených diuretiky. U těchto pacientů se doporučuje postupovat s opatrností, neboť tito pacienti mohou mít depleci objemu a/nebo solí v organismu.

Pokud je to možné, měla by být diuretika vysazena 2-3 dny před zahájením léčby ramiprilem (viz bod 4.4).

U pacientů s hypertenzí, kterým nebyla diuretika vysazena, by měla být zahájena léčba ramiprilem v dávce 1,25 mg. Je třeba monitorovat funkce ledvin a hladinu draslíku v séru. Následné dávkování ramiprilu má být přizpůsobeno podle cílového krevního tlaku.

Hypertenze

Dávku je zapotřebí individuálně upravit podle profilu pacienta (viz bod 4.4) a kontroly krevního tlaku.

Ramipril může být použit v monoterapii nebo v kombinaci s jinými skupinami antihypertenziv (viz body 4.3, 4.4, 4.5 a 5.1).

Úvodní dávka

Léčba ramiprilem má začínat postupně s doporučenou úvodní dávkou 2,5 mg denně.

U pacientů s výrazně aktivovaným systémem renin-angiotenzin-aldosteron může nastat nadměrný pokles krevního tlaku po úvodní dávce. U těchto pacientů se doporučuje úvodní dávka 1,25 mg a úvodní léčba musí probíhat pod dohledem lékaře (viz bod 4.4).

Titrace a udržovací dávka

Dávku je možné zdvojnásobit v časovém intervalu 2 až 4 týdnů s cílem postupně dosáhnout požadovaného krevního tlaku. Maximální povolená dávka přípravku Ramipril Medreg je 10 mg za den. Obvykle se dávka podává jednou denně.

Kardiovaskulární prevence

Úvodní dávka

Doporučená úvodní dávka je 2,5 mg ramiprilu jednou denně.

Titrace a udržovací dávka

Dávka se má postupně zvyšovat v závislosti na tom, jak pacient léčbu snáší. Doporučuje se po 1 až 2 týdnech léčby dávku zdvojnásobit a po dalších 2 až 3 týdnech ji zvýšit na cílovou udržovací dávku 10 mg ramiprilu jednou denně.

Viz též výše dávkování u pacientů léčených diuretiky.

Léčba onemocnění ledvin

Pacienti s diabetem a mikroalbuminurií

Úvodní dávka

Doporučená úvodní dávka je 1,25 mg ramiprilu jednou denně.

Titrace a udržovací dávka

Dávka se má postupně zvyšovat v závislosti na tom, jak pacient léčbu snáší. Doporučuje se po 2 týdnech léčby zdvojnásobit dávku na 2,5 mg jednou denně a potom po dalších 2 týdnech na 5 mg jednou denně.

Pacienti s diabetem a ještě nejméně jedním kardiovaskulárním rizikovým faktorem

Úvodní dávka

Doporučená úvodní dávka je 2,5 mg ramiprilu jednou denně.

Titrace a udržovací dávka

Dávka se má postupně zvyšovat v závislosti na tom, jak pacient léčbu snáší. Doporučuje se po jednom až dvou týdnech léčby zdvojnásobit dávku na 5 mg ramiprilu jednou denně a potom po dalších dvou až třech týdnech na 10 mg ramiprilu jednou denně. Cílová denní dávka je 10 mg.

Úvodní dávka

Doporučená úvodní dávka je 1,25 mg ramiprilu jednou denně.

Titrace a udržovací dávka

Dávka se má postupně zvyšovat v závislosti na tom, jak pacient léčbu snáší. Doporučuje se po 2 týdnech léčby zdvojnásobit dávku na 2,5 mg jednou denně a potom po dalších 2 týdnech na 5 mg jednou denně.

Symptomatické selhání srdce Úvodní dávka

U pacientů stabilizovaných na léčbě diuretiky se doporučuje úvodní dávka 1,25 mg jednou denně. Titrace a udržovací dávka

Dávka ramiprilu se má titrovat zdvojnásobením dávky každý 1 až 2 týdny až do dosažení maximální denní dávky 10 mg. Vhodnější je podat denní dávku ve dvou dílčích dávkách.

Sekundární prevence po akutním infarktu myokardu a se srdečním selháním

Úvodní dávka

U klinicky a hemodynamicky stabilních pacientů je po 48 hodinách po infarktu myokardu úvodní dávka 2,5 mg dvakrát denně po dobu tří dnů. Pokud pacient netoleruje úvodní dávku 2,5 mg, je třeba mu podat dávku 1,25 mg dvakrát denně po dobu dvou dnů a poté zvýšit dávku na 2,5 mg a 5 mg dvakrát denně. Jestliže není možné dávku zvýšit na 2,5 mg dvakrát denně, je třeba léčbu ukončit.

Viz též výše dávkování u pacientů léčených diuretiky.

Titrace a udržovací dávka

Denní dávka se postupně zvyšuje zdvojnásobením dávky v intervalech jednoho až tří dnů, a to až do dosažení cílové udržovací dávky 5 mg dvakrát denně.

Je-li to možné, má být udržovací dávka rozdělena do dvou dílčích dávek za den.

Pokud nelze dávku zvýšit na 2,5 mg dvakrát denně, je třeba léčbu ukončit. Dosud není dostatek zkušeností s léčbou pacientů s těžkým srdečním selháním (NYHA IV) bezprostředně po infarktu myokardu. Bude-li rozhodnuto tyto pacienty léčit, doporučuje se zahájit léčbu na dávce 1,25 mg jednou denně a pří každém zvýšení dávky je třeba postupovat se zvýšenou opatrností.

Zvláštní skupiny _pacientů

Pacienti s poruchou funkce ledvin

U pacientů s poruchou funkce ledvin je denní dávka založena na clearance kreatininu (viz bod 5.2):

-    Pokud je clearance kreatininu > 60 ml/min, není nutné upravovat úvodní dávku (2,5 mg/den); maximální denní dávka je 10 mg;

-    Pokud je clearance kreatininu v rozsahu 30-60 ml/min, není nutné upravovat úvodní dávku (2,5 mg/den); maximální denní dávka je 5 mg;

-    Pokud je clearance kreatininu v rozsahu 10-30 ml/min, úvodní dávka je 1,25 mg/den a maximální denní dávka je 5 mg;

-    U hemodialyzovaných pacientů s hypertenzí: ramipril je mírně dialyzovatelný; úvodní dávka je 1,25 mg/den a maximální denní dávka je 5 mg; lék je třeba podávat několik hodin po dialýze.

Pacienti s poruchou funkce jater (viz bod 5.2)

U pacientů s poruchou funkce jater je možné léčbu ramiprilem zahájit pouze pod důsledným lékařským dohledem a maximální denní dávka je 2,5 mg ramiprilu.

Starší pacienti

Úvodní dávka musí být nižší a následná titrace dávky musí být pomalejší kvůli vyšší pravděpodobnosti výskytu nežádoucích účinků, a to zejména u velmi starých a slabých pacientů. Je třeba uvážit snížení úvodní dávky ramiprilu na 1,25 mg.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost použití ramiprilu u dětí nebyla zatím stanovena.

Údaje pro ramipril, které jsou v současnosti k dispozici, jsou uvedeny v bodech 4.8, 5.1, 5.2 a 5.3, ale není možné udat specifické doporučení o dávkování.

Způsob podání

Perorální podání.

4.3    Kontraindikace

•    Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 nebo na jakýkoli jiný ACE (angiotenzin konvertující enzym) inhibitor.

•    Angioedém v anamnéze (hereditární, idiopatický nebo angioedém při předchozím užití ACE inhibitorů nebo antagonistů receptoru pro angiotenzin II (AIIRA)).

•    Extrakorporální léčba umožňující kontakt krve s negativně nabitými povrchy (viz bod 4.5).

•    Signifikantní bilaterální renální arteriální stenóza anebo renální arteriální stenóza v jediné funkční ledvině.

•    Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz body 4.4 a 4.6).

•    Ramipril se nesmí používat u pacientů s hypotenzí anebo u pacientů hemodynamicky nestabilních.

•    Současné užívání přípravku Ramipril Medreg s přípravky obsahujícími aliskiren je kontraindikován u pacientů s diabetes mellitus nebo s poruchou funkce ledvin (GFR < 60 ml/min/1.73 m2) (viz body 4.5 a 5.1).

4.4    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zvláštní skupiny pacientů

Těhotenství: V těhotenství nesmí být zahájena léčba ACE inhibitory jako ramipril, nebo antagonisty receptoru pro angiotenzin II (AIIRA). Pokud se pokračování léčby ACE inhibitory/AIIRA nepovažuje vysloveně za nezbytné, musí být u pacientek plánujících otěhotnění změněna léčba na alternativní antihypertenzní léčbu s prokázaným bezpečnostním profilem pro používání v době těhotenství. Jestliže se zjistí, že je pacientka těhotná, musí být léčba ACE inhibitory/AIIRA okamžitě ukončena, a pokud je to vhodné, musí být zahájena alternativní léčba (viz body 4.3 a 4.6).

•    Pacienti s mimořádným rizikem hypotenze

- Pacienti s výrazně aktivovaným systémem renin-angiotenzin-aldosteron

U pacientů s výrazně aktivovaným systémem renin-angiotenzin-aldosteron existuje riziko akutního výrazného poklesu krevního tlaku a zhoršení funkce ledvin v důsledku ACE inhibice, především pokud je ACE inhibitor anebo diuretikum jako doprovodná léčba podáván poprvé anebo pokud se podává poprvé zvýšená dávka.

Je nutné předpokládat významnou aktivaci systému renin-angiotenzin-aldosteron a počítat s lékařským dohledem včetně sledování krevního tlaku například u:

-    pacientů se závažnou hypertenzí

-    pacientů s dekompenzovaným městnavým selháním srdce

-    pacientů s hemodynamicky relevantní přítokovou nebo odtokovou překážkou v levé komoře (např. stenóza aortální anebo mitrální chlopně)

-    pacientů s unilaterální renální arteriální stenózou, přičemž druhá ledvina je funkční

-    pacientů, kteří mají anebo u nichž může vzniknout nedostatek tekutin nebo solí (včetně pacientů užívajících diuretika)

-    pacientů s cirhózou jater a/nebo s ascitem

-    pacientů podstupujících velkou operaci nebo při anestézii látkami, které navozují hypotenzi.

Všeobecně se doporučuje před zahájením léčby upravit dehydrataci, hypovolemii nebo depleci solí (u pacientů se srdečním selháním se však úprava musí důkladně uvážit s ohledem na riziko objemového přetížení).

-    Duální blokáda renin-angiotenzin-aldosteronového systému (RAAS)

Existují důkazy o tom, že současné užívání ACE inhibitorů, antagonistů receptoru pro angiotenzin II nebo aliskirenu zvyšuje riziko hypotenze, hyperkalemie a zhoršení funkcí ledvin (včetně akutního selhání ledvin). Duální blokáda RAAS pomocí kombinovaného užívání ACE inhibitorů, antagonistů receptoru pro angiotenzin II nebo aliskirenu se proto nedoporučuje (viz body 4.5 a 5.1).

Pokud je terapie duální blokádou nezbytně nutná, mělo by k ní dojít pouze pod dohledem specialisty a za častého sledování renálních funkcí, elektrolytů a krevního tlaku. ACE inhibitory a anatagonisté receptoru pro angiotenzin II by neměly být užívány současně u pacientů s diabetickou nefropatií.

-    Přechodné nebo trvalé selhávání srdce po infarktu myokardu

-    Pacienti s rizikem srdeční anebo mozkové ischémie v případě akutní hypotenze Úvodní fáze léčby vyžaduje zvláštní lékařský dohled.

•    Starší pacienti

Viz bod 4.2.

Operace

Tam, kde je to možné, se doporučuje ukončit léčbu inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu, jako je ramipril, jeden den před operací.

Sledování renálních _ funkcí

Před zahájením léčby a po dobu léčby, především v počátečních týdnech, musí být sledovány funkce ledvin a popřípadě upraveno dávkování. Zvláště důkladné sledování je nutné u pacientů s poruchou funkce ledvin (viz bod 4.2). Riziko zhoršení funkce ledvin existuje hlavně u pacientů s městnavým selháním srdce anebo po transplantaci ledviny.

Angioedém

U pacientů léčených ACE inhibitory včetně ramiprilu byl hlášen výskyt angioedému (viz bod 4.8).

V případě angioedému musí být léčba ramiprilem ukončena.

Je třeba ihned zahájit nouzovou léčbu. Pacient musí zůstat pod dohledem nejméně 12 až 24 hodin a může být propuštěn až po úplném vymizení příznaků.

U pacientů léčených ACE inhibitory včetně ramiprilu (viz bod 4.8) byl hlášen intestinální angioedém, který se projevil bolestí břicha (s nauzeou nebo se zvracením anebo bez těchto příznaků).

Anafylaktické reakce po dobu desenzibilizace

Pravděpodobnost a závažnost anafylaktických a anafylaktoidních reakcí na jed hmyzu a další alergeny se v důsledku ACE inhibice zvyšuje. Před desenzibilizací je potřeba zvážit dočasné pozastavení léčby ramiprilem.

Monitoring elektrolytů: hyperkalemie

U některých pacientů léčených ACE inhibitory včetně ramiprilu byla pozorována hyperkalemie. K pacientům s rizikem výskytu hyperkalemie patří pacienti s renální insuficiencí, starší pacienti (> 70 let), pacienti s nekontrolovaným diabetem mellitem anebo pacienti užívající draselné soli, draslík šetřící diuretika a další léky zvyšující hladinu draslíku v plazmě anebo se stavy, jako je například dehydratace, akutní srdeční dekompenzace, metabolická acidóza. Pokud je současné užívání výše uvedených léků považováno za potřebné, doporučuje se pravidelně sledovat hladinu draslíku v séru (viz bod 4.5).

Monitoring elektrolytů: hyponatremie

U některých pacientů léčených ramiprilem byl pozorován syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu (SIADH) a následná hyponatremie. U starších pacientů a pacientů, u nichž existuje riziko hyponantremie, je doporučeno pravidelně monitorovat hladinu sodíku v séru.

Neutropenie/agranulocytóza

Vzácně se vyskytla neutropenie/agranulocytóza stejně jako trombocytopenie a anemie a rovněž byl hlášen útlum kostní dřeně. Doporučuje se sledovat počet bílých krvinek, aby bylo možné odhalit možnou leukopenii. Častější sledování je doporučeno v počátečních fázích léčby a u pacientů s poruchami funkce ledvin, u pacientů, kteří mají současně onemocnění kolagenu (např. lupus erythematodes nebo sklerodermii) a u pacientů léčených jinými přípravky, které mohou navozovat změny krevního obrazu (viz body 4.5 a 4.8).

Rozdíly mezi etniky

ACE inhibitory způsobují vyšší výskyt angioedému u pacientů černé pleti v porovnání s ostatními. Podobně jako další ACE inhibitory může být ramipril méně účinný při snižování krevního tlaku u pacientů černé pleti, pravděpodobně kvůli vyšší prevalenci hypertenze s nízkou hladinou reninu v černošské populaci s hypertenzí.

Kašel

Při užívání ACE inhibitorů byl hlášen kašel. Charakterizuje se jako neproduktivní, přetrvávající a vymizí po ukončení léčby. Kašel vyvolaný ACE inhibitorem je třeba zvážit v rámci diferenciální diagnózy kašle.

Tento léčivý přípravek obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, vrozeným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by tento přípravek neměli užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kontraindikované kombinace

Mimotělní léčba vedoucí ke kontaktu krve s negativně nabitými povrchy jako např. dialýza nebo hemofiltrace při použití některých vysoce propustných dialyzačních membrán (např. polyakrylonitrilové membrány) a aferéza lipoproteinů s nízkou denzitou s natrium-dextran-sulfátem z důvodu zvýšeného rizika závažných anafylaktoidních reakcí (viz bod 4.3). Při léčbě tohoto typu je nutné uvážit použití jiného typu dialyzační membrány nebo léčivého přípravku z jiné skupiny antihypertenziv.

Léčivé přípravky ovlivňující systém renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS), například blokátory receptoru pro angiotenzin II nebo léčivé přípravky obsahující aliskiren:

Údaje z klinických studií ukázaly, že duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) pomocí kombinovaného užívání ACE inhibitorů, antagonistů receptoru pro angiotenzin II nebo aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí výskytu nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená funkce ledvin (včetně akutního selhání ledvin), v porovnání s použitím jednoho přípravku ovlivňujícího RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1).

Upozornění pro použití

Soli draslíku, heparin, draslík šetřící diuretika a další přípravky zvyšující hladinu draslíku v plazmě (včetně antagonistů angiotenzinu II, trimetoprimu, takrolimu, cyklosporinu):

Může se vyskytnout hyperkalemie, proto se vyžaduje sledování hladiny draslíku v séru.

Antihypertenziva (např. diuretika) a jiné látky snižující krevní tlak (např. nitráty, tricyklická antidepresiva, anestetika, akutní požití alkoholu, baklofen, alfuzosin, doxazosin, prazosin, tamsulosin, terazosin): Je třeba očekávat zvýšení rizika hypotenze (viz bod 4.2 pro diuretika)

Vasopresorická sympatomimetika a další látky (např. izoproterenol, dobutamin, dopamin, epinefrin), které mohou snižovat antihypertenzní účinek ramiprilu: Doporučuje se sledovat krevní tlak.

Alopurinol, imunosupresiva, kortikosteroidy, prokainamid, cytostatika a další látky, které mohou měnit počet krvinek: Zvýšená pravděpodobnost hematologických účinků (viz bod 4.4).

Soli lithia: ACE inhibitory mohou snižovat vylučování lithia, a proto může být toxicita lithia vyšší. Proto je třeba sledovat hladinu lithia.

Antidiabetika včetně inzulínu: Mohou se vyskytnout hypoglykemické reakce. Doporučuje se sledovat hladinu glukózy v krvi.

Nesteroidní protizánětlivé látky a kyselina acetylsalicylová: Je třeba očekávat oslabení antihypertenzního účinku přípravku Ramipril Medreg. Současné podání ACE inhibitorů a NSAID může mimoto vést ke zvýšenému riziku zhoršení renálních funkcí a ke zvýšení hladiny draslíku v krvi.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Nedoporučuje se užívat ACE inhibitory v prvním trimestru těhotenství (viz bod 4.4). Užívání ACE inhibitorů ve druhém a třetím trimestru těhotenství je kontraindikováno (viz body 4.3 a 4.4).


Těhotenství

Pokud jde o riziko teratogenity, epidemiologický důkaz po expozici ACE inhibitorům během prvního trimestru těhotenství nebyl přesvědčivý, přesto nelze vyloučit malé zvýšení rizika. Pokud se pokračování léčby ACE inhibitory nepovažuje vysloveně za nezbytné, musí být u pacientek plánujících otěhotnění změněna léčba na alternativní antihypertenzní léčbu s prokázaným bezpečnostním profilem pro používání v době těhotenství. Jestliže se zjistí, že je pacientka těhotná, musí být léčba ACE inhibitory okamžitě ukončena a, pokud je to vhodné, musí být zahájena alternativní léčba.

Je známo, že expozice léčbě ACE inhibitory v době druhého a třetího trimestru způsobuje u člověka fetotoxicitu (snížená funkce ledvin, oligohydramnion, opoždění osifikace lebky) a neonatální toxicitu (selhání ledvin, hypotenze, hyperkalemie) (viz bod 5.3). Dojde-li k expozici ACE inhibitorům od druhého trimestru, doporučuje se kontrola ledvin a lebky ultrazvukem. Kojenci, jejichž matky užívaly ACE inhibitory, musí být důkladně sledováni, jestli se u nich nevyskytuje hypotenze (viz body 4.3 a 4.4).

Kojení

Vzhledem k nedostatku informací o používání ramiprilu během kojení (viz bod 5.2) se užívání ramiprilu nedoporučuje a je upřednostňována alternativní léčba s lépe prokázaným bezpečnostním profilem při kojení, a to hlavně v případě novorozenců nebo předčasně narozených dětí.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Některé nežádoucí účinky (např. příznaky sníženého krevního tlaku jako závrať) mohou zhoršit schopnost pacienta soustředit se a reagovat, a proto představují riziko v situacích, kdy jsou tyto schopnosti obzvlášť důležité (např. při řízení vozidla nebo obsluze strojů).

Může k tomu dojít především na začátku léčby anebo při přecházení z jiných léčivých přípravků. Po užití první dávky, stejně jako po prvním užití zvýšené dávky, se doporučuje několik hodin neřídit vozidlo a neobsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Součástí bezpečnostního profilu ramiprilu je výskyt přetrvávajícího suchého kašle a reakcí souvisejících s hypotenzí. K závažným nežádoucím účinkům patří angioedém, hyperkalemie, zhoršení funkce ledvin nebo jater, pankreatitida, závažné kožní reakce a neutropenie/agranulocytóza.

Frekvence nežádoucích účinků jsou definovány podle následující konvence:

Velmi časté (> 1/10); časté (> 1/100 až < 1/10); méně časté (> 1/1 000 až < 1/100); vzácné (> 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesa

jící závažnosti.

Časté

Méně časté

Vzácné

Velmi vzácné

Není známo

Poruchy krve a

lymfatického

systému

Eozinofilie

Snížený počet bílých krvinek (včetně neutropenie anebo

agranulocytó-zy), snížený počet červených krvinek, pokles hemoglobinu, snížený počet krevních destiček

Selhání kostní dřeně,

pancytopenie,

hemolytická

anemie

Poruchy

imunitního

systému

Anafylaktické

nebo

anafylaktoidní reakce, zvýšené antinukleární protilátky

Endokrinní

poruchy

Syndrom

nepřiměřené

sekrece

antidiuretického

hormonu

(SIADH)

Poruchy

metabolismu a

výživy

Zvýšená hladina draslíku v krvi

Anorexie, snížená chuť k jídlu

Snížená hladina sodíku v krvi

Psychiatrické

poruchy

Zhoršená

nálada, úzkost,

nervozita,

neklid,

poruchy

spánku včetně

somnolence

Stav zmatenosti

Poruchy

pozornosti

Poruchy

nervového

systému

Bolest hlavy, závrať

Vertigo,

parestézie,

ageuzie,

dysgeuzie,

Třes, poruchy rovnováhy

Mozková ischémie včetně ischemické cévní mozkové příhody a tranzitorní ischemické ataky, zhoršené

psychomoto

rické

schopnosti, pálivý pocit, parosmie

Poruchy oka

Poruchy zraku včetně

rozmazaného

vidění

Konjunktivitida

Poruchy ucha a labyrintu

Zhoršený sluch, tinitus

Srdeční poruchy

Ischémie

myokardu

včetně anginy

pectoris anebo

infarktu

myokardu,

tachykardie,

arytmie,

palpitace,

periferní edém

Cévní poruchy

Hypotenze, snížený ortostatický krevní tlak, synkopa

Zčervenání

Vaskulární

stenóza,

hypoperfúze,

vaskulitida

Raynaudův

fenomén

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Neproduktivní dráždivý kašel, bronchitida, sinusitida, dyspnoe

Bronchospas-mus včetně zhoršení astmatu, nosní kongesce

Gastrointestinální

poruchy

Zánět

gastrointestinal-ního traktu, poruchy trávení, břišní diskomfort, dyspepsie, průjem, nausea, zvracení

Pankreatitida (při užívání ACE

inhibitorů byly velmi výjimečně hlášeny

případy s

fatálním

průběhem),

zvýšené

pankreatické

enzymy,

angioedém

tenkého střeva,

bolest v horní

časti břicha

včetně

gastritidy,

zácpa, sucho v

ústech

Glositida

Aftózní

stomatitida

Poruchy jater a žlučových cest

Zvýšené

hladiny

jaterních

enzymů a/nebo

konjugovaného

bilirubinu

Cholestatická

žloutenka,

hepatocelulární

poškození

Akutní selhání jater,

cholestatická

nebo cytolytická

hepatitida

(velmi

výjimečně

s fatálním

průběhem)

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Vyrážka,

hlavně

makulopapulár-

Angioedém;

velmi

výjimečně

může být

obstrukce

dýchacích cest

v důsledku

angioedému

fatální;

pruritus,

hyperhidróza

Exfoliativní

dermatitida,

kopřivka,

onycholýza,

Fotosenzitivní

reakce

Toxická

epidermální

nekrolýza,

Stevens-

Johnsonův

syndrom,

multiformní

erytém,

pemfigus,

zhoršená

psoriáza,

psoriatiformní

dermatitida,

pemfigoidní

nebo

lichenoidní exantém nebo enantém, alopecie

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Svalový

spasmus,

myalgie

Artralgie

Poruchy ledvin a močových cest

Porucha

funkce ledvin

včetně

akutního

selhání ledvin,

zvýšené

vylučování

moči, zhoršení

preexistující

proteinurie,

zvýšená

hladina

močoviny

v krvi, zvýšená

hladina

kreatininu

v krvi

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Přechodná erektilní impotence, snížené libido

Gynekomastie

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Bolest na hrudi, únava

Pyrexie

Astenie

Pediatrická populace

Bezpečnost použití ramiprilu byla sledována ve dvou klinických studiích u 325 dětí a dospívajících ve věku mezi 2-16 lety. Zatímco podstata a intenzita výskytu nežádoucích účinků byly podobné jako u dospělých, četnost následujících nežádoucích účinků byla u dětí vyšší:

•    Tachykardie, nosní kongesce a rýma „časté“ (> 1/100 až < 1/10) u dětí a „méně časté“ (> 1/1 000 až < 1/100) u dospělých.

•    Záněty spojivek „časté“ (> 1/100 až < 1/10) u dětí, ale „vzácné“ (> 1/10 000 až < 1/1 000) u dospělých.

•    Třes a kopřivka „méně časté“ (> 1/1 000 až < 1/100) u dětí, ale „vzácné“ (> 1/10 000 až < 1/1 000) u dospělých.

Celkový bezpečnostní profil ramiprilu u pediatrických pacientů se významně neliší od bezpečnostního profilu u dospělých.

Hlášení nežádoucích účinků

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo na níže uvedenou adresu. Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

Webové stránky: www .sukl .cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

K příznakům spojeným s předávkováním ACE inhibitory může patřit výrazná periferní vazodilatace (s výraznou hypotenzí, šokem), bradykardie, poruchy elektrolytů a selhání ledvin. Pacienta je třeba důkladně monitorovat, léčba je podpůrná a symptomatická. Navrhovaná opatření zahrnují primární detoxifikaci (výplach žaludku, podání adsorbentů) a opatření pro obnovu hemodynamické stability, včetně podání alfa-1 adrenergních agonistů nebo podání angiotenzinu II (angiotenzinamid). Ramiprilát, aktivní metabolit ramiprilu, se hemodialýzou obtížně odstraňuje z krevního oběhu.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: ACE inhibitory, samotné, ATC kód: C09AA05.

Mechanismus účinku

Ramiprilát, aktivní metabolit proléčiva ramiprilu, inhibuje enzym dipeptidylkarboxypeptidázu I (synonyma: angiotenzin konvertující enzym, kinináza II). V plazmě a v tkáních tento enzym katalyzuje přeměnu angiotenzinu I na aktivní vazokonstrikční látku angiotenzin II a štěpí aktivní vazodilatátor bradykinin. Snížená tvorba angiotenzinu II a inhibice štěpení bradykininu vede k vazodilataci.

Protože angiotenzin II stimuluje také uvolňování aldosteronu, vyvolává ramiprilát snížení sekrece aldosteronu. Průměrná odpověď na monoterapii ACE inhibitorem byla nižší u pacientů černé pleti (afrokaribská populace) s hypertenzí (obvykle jde o populaci s nízkoreninovou hypertenzí), než u pacientů jiné barvy pleti.

Farmakodynamické účinky Antihypertenzní vlastnosti:

Podání ramiprilu vyvolává výrazné snížení periferní arteriální rezistence. Obvykle nedochází k velkým změnám v renálním plazmatickém průtoku a v glomerulární filtraci. Podávání ramiprilu pacientům s hypertenzí vede ke snížení krevního tlaku vleže a vstoje bez kompenzace zvýšením tepové frekvence.

U většiny pacientů dochází po jednorázovém perorálním podání k nástupu antihypertenzího účinku během 1 až 2 hodin, maximálního účinku je obvykle dosaženo během 3 až 6 hodin a obvykle trvá 24 hodin.

Maximální antihypertenzní účinek při kontinuálním podávání ramiprilu je obvykle pozorován po 3 až 4 týdnech. Bylo prokázáno, že antihypertenzní účinek přetrvává při dlouhodobém podávání po dobu 2 let.

Selhání srdce:

Kromě konvenční léčby diuretiky a volitelnými srdečními glykosidy byla prokázána účinnost ramiprilu u pacientů s funkční třídou II-IV New York Heart Association. Lék měl prospěšné účinky na hemodynamiku srdce (snížený plnicí tlak levé a pravé komory, snížená celková periferní vaskulární rezistence, zvýšený srdeční výdej a zlepšení srdečního indexu). Také byla snížena neuroendokrinní aktivace.

Klinická účinnost a bezpečnost Kardiovaskulární _ prevence/Nefroprotekce

Byla provedena preventivní placebem kontrolovaná studie (studie HOPE), která zahrnovala více než 9 200 pacientů, jimž byl ke standardní léčbě přidáván ramipril. Do studie byli zařazeni pacienti se zvýšeným kardiovaskulárním rizikem buď po aterotrombotickém kardiovaskulárním onemocnění (koronární onemocnění srdce, cévní mozková příhoda nebo onemocnění periferních cév v anamnéze), anebo s diabetem mellitem a nejméně ještě jedním přídatným rizikovým faktorem (prokázaná mikroalbuminurie, hypertenze, zvýšená hladina celkového cholesterolu, nízká hladina HDL cholesterolu anebo kouření cigaret).

Studie prokázala, že ramipril statisticky významně snižuje incidenci infarktu myokardu, úmrtí z kardiovaskulárních příčin a z důvodu cévní mozkové příhody, samotných a kombinovaných (primárně kombinované příhody).

Studie HOPE: hlavní výsledky

Ramipril

Placebo

Relativní riziko (95% interval spolehlivosti

p-

hodnota

%

%

Všichni pacienti

N = 4,645

N = 4,652

Primárně kombinované příhody

14,0

17,8

0,78 (0,70-0,86)

<0,001

Infarkt myokardu

9,9

12,3

0,80 (0,70-0,90)

<0,001

Úmrtí z kardiovaskulární příčiny

6,1

8,1

0,74 (0,64-0,87)

<0,001

Cévní mozková příhoda

3,4

4,9

0,68 (0,56-0,84)

<0,001

Sekundární cílové parametry

Úmrtí z jakékoli příčiny

10,4

12,2

0,84 (0,75-0,95)

0,005

Potřeba revaskularizace

16,0

18,3

0,85 (0,77-0,94)

0,002

Hospitalizace kvůli nestabilní angině pectoris

12,1

12,3

0,98 (0,87-1,10)

NS

Hospitalizace kvůli selhání srdce

3,2

3,5

0,88 (0,70-1,10)

0,25

Komplikace související s diabetem

6,4

7,6

0,84 (0,72-0,98)

0,03

Studie MICRO-HOPE, předdefinovaná podstudie studie HOPE, zkoumala účinek přidání ramiprilu 10 mg k současnému léčebnému režimu v porovnání s placebem u 3577 pacientů ve věku > 55 let (bez omezení horní hranice věku) s převahou pacientů s diabetem 2. typu (a alespoň jedním dalším kardiovaskulárním rizikovým faktorem), s normálním anebo s vysokým krevním tlakem.

Primární analýza ukázala, že u 117 (6,5 %) pacientů, kteří ve studii užívali ramipril, a u 149 (8,4 %) pacientů užívajících placebo se rozvinula zjevná nefropatie, což odpovídalo RRR 24 %; 95% CI [340], p = 0,027.

Multicentrická, randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná klinická studie REIN se dvěma paralelními skupinami byla zaměřena na vyhodnocení účinku léčby ramiprilem na rychlost poklesu glomerulární filtrace (GFR). Studie zahrnovala 352 normotenzních nebo hypertenzních pacientů (ve věku 18-70 let), kteří měli mírnou (tj. průměrnou exkreci proteinu v moči > 1 a < 3 g/24

h) nebo těžkou proteinurii (> 3 g/24 h) zapříčiněnou chronickou nediabetickou nefropatií. Obě skupiny pacientů byly prospektivně stratifikovány.

Základní analýza pacientů s nejtěžší proteinurií (v této skupině pacientů byla studie předčasně ukončena kvůli benefitu ve skupině s ramiprilem) ukázala, že průměrná rychlost poklesu GFR za měsíc byla nižší při užívání ramiprilu v porovnání s placebem; -0,54 (0,66) proti -0,88 (1,03) ml/min/měsíc, p = 0,038. Rozdíl mezi skupinami byl 0,34 [0,03-0,65] za měsíc a kolem 4 ml/min/rok;

23,1 % pacientů ve skupině s ramiprilem dosáhlo kombinovaný sekundární cílový parametr zdvojnásobení výchozí koncentrace kreatininu v séru a/nebo konečného stádia onemocnění ledvin (“end-stage of renal disease” - ESRD) (potřeba dialýzy nebo transplantace ledvin), zatímco ve skupině s placebem to bylo 45,5 % pacientů (p = 0,02).

Sekundární prevence po akutním infarktu myokardu

Do studie AIRE bylo zařazeno více než 2 000 pacientů s přechodnými/přetrvávajícími klinickými příznaky srdečního selhání po zjištěném infarktu myokardu. Léčba ramiprilem byla zahájena 3 až 10 dní po akutním infarktu myokardu. Studie ukázala, že po uplynutí času sledování v průměru 15 měsíců byla mortalita u pacientů léčených ramiprilem 16,9 % oproti 22,6 % u pacientů, kteří dostávali placebo. Znamená to, že absolutní snížení mortality bylo 5,7 % a snížení relativního rizika 27 % (95% CI [11-40 %]).

Současné užívání ACE inhibitoru s antagonistou receptoru angiotenzinu II nebo aliskirenem Dvě velké randomizované, kontrolované studie (ONTARGET (Ongoing Telmisartan Alone and in combination with Ramipril Global Endpoint Trial)) a VA NEPHRON-D (The Veterans Affairs Nephropathy in Diabetes)) zkoumaly použití kombinace ACE inhibitoru s antagonisty receptoru pro angiotensin II.

Studie ONTARGET byla provedena u pacientů s anamnézou kardiovaskulárního nebo cerebrovaskulárního onemocnění nebo diabetem typu 2 s prokázaným orgánovým poškozením. Studie VA NEPHRON-D byla provedena u pacientů s diabetem typu 2 a diabetickou nefropatií.

Tyto studie neukázaly žádné významné zlepšení renálních a/nebo kardiovaskulárních výsledků ani žádný významný pozitivní vliv na mortalitu, avšak bylo zaznamenáno zvýšené riziko hyperkalemie, akutního poškození ledvin a/nebo hypotenze v porovnání s monoterapií. Vzhledem k podobným farmakodynamickým vlastnostem, tyto výsledky jsou relevantní i pro jiné inhibitory ACE a antagonisty receptoru pro angiotenzin II.

Proto se u pacientů s diabetickou nefropatií ACE-inhibitory a antagonisté receptoru pro angiotenzin II nemají užívat současně.

Studie ALTITUDE (Aliskiren Trial in Type 2 Diabetes Using Cardiovascular and Renal Disease Endpoints) byla navržena tak, aby otestovala výhody současného užívání aliskirenu se standardní terapií ACE inhibitory nebo antagonisty receptoru pro angiotenzin II u pacientů s diabetem typu 2 a s chronickým onemocněním ledvin, kardiovaskulárním onemocnění nebo s obojím. Studie byla předčasně ukončena z důvodu zvýšeného rizika nežádoucích výsledků. Úmrtí z kardiovaskulárních příčin a cévní mozková příhoda byly častější ve skupině s aliskirenem, než ve skupině s placebem. Sledované nežádoucí účinky a závažné nežádoucí účinky (hyperkalemie, hypotenze a renální dysfunkce) byly častěji hlášeny ve skupině s aliskirenem, než ve skupině s placebem.

Pediatrická populace

V randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studii zahrnující 244 pediatrických pacientů s hypertenzí (73 % s primární hypertenzí) ve věku 6-16 let dostávali pacienti buď nízkou, střední či vysokou dávku ramiprilu pro dosažení plazmatické koncentrace ramiprilátu odpovídající rozmezí dávek u dospělých 1,25 mg, 5 mg a 20 mg dle tělesné hmotnosti. Na konci 4týdenního období podávání ramiprilu nebylo dosaženo cílového parametru snížení systolického krevního tlaku, ale při nejvyšší dávce se snížil diastolický krevní tlak. Jak střední, tak vysoká dávka ramiprilu vykázaly významné snížení systolického i diastolického krevního tlaku u dětí s potvrzenou

Tento účinek nebylo možné pozorovat během 4 týdenní, randomizované, dvojitě zaslepené studie zaměřené na zvyšování dávky s následným vysazením přípravku. Studie zahrnovala 218 pediatrických pacientů ve věku mezi 6-16 lety (75 % s primární hypertenzí), kde oba krevní tlaky, systolický i diastolický, vykázaly mírný rebound, ale statisticky nevýznamný návrat k základní hodnotě při všech třech velikostech zkoušené dávky ramiprilu [nízká dávka (0,625 mg - 2,5 mg); střední dávka (2,5 mg -10 mg); vysoká dávka (5 mg - 20 mg)] v závislosti na tělesné hmotnosti. Ramipril nevykázal lineární odpověď na dávku u studované pediatrické populace.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Farmakokinetika a metabolismus Absorpce

Ramipril se po perorálním podání rychle vstřebává z gastrointestinálního traktu: maximální plazmatické koncentrace ramiprilu je dosaženo v průběhu jedné hodiny. Na základě údajů analýzy moče je rozsah absorpce nejméně 56 % a absorpce není významně ovlivněna přítomností potravy v gastrointestinálním traktu. Biologická dostupnost aktivního metabolitu ramiprilátu je po perorálním podání 2,5 mg a 5 mg ramiprilu 45 %.

Maximální plazmatické koncentrace ramiprilátu, jediného aktivního metabolitu ramiprilu, je dosaženo 2-4 hodiny po užití ramiprilu. Rovnovážného stavu plazmatické koncentrace ramiprilátu po užití obvyklých dávek ramiprilu jednou denně je dosaženo přibližně čtvrtý den léčby.

Distribuce

Na sérové proteiny se vyvazuje přibližně 73 % ramiprilu a v případě ramiprilátu je to přibližně 56 %. Biotransformace

Ramipril se téměř úplně metabolizuje na ramiprilát a ester diketopiperazinu, kyselinu diketopiperazinovou a glukuronidy ramiprilu a ramiprilátu.

Eliminace

Metabolity jsou primárně vylučovány ledvinami. Pokles plazmatické koncentrace ramiprilátu je vícefázový. Pro svou silnou saturovatelnou vazbu na ACE a slabou disociaci z enzymu má ramiprilát prodlouženou terminální eliminační fázi při velmi nízkých plazmatických koncentracích. Po vícenásobných dávkách ramiprilu podávaných jednou denně byl účinný poločas koncentrace ramiprilátu 13-17 hodin po dávkách 5-10 mg a delší po nižších dávkách 1,25-2,5 mg. Tento rozdíl souvisí se saturovatelnou kapacitou enzymu vázat ramiprilát. Při jednorázové perorální dávce ramiprilu je hladina ramiprilu a jeho metabolitu v mateřském mléku nedetekovatelná. Účinek opakovaných dávek však není znám.

Pacienti s _poruchou _ funkce ledvin (viz bod 4.2)

U pacientů se zhoršenou funkcí ledvin je renální exkrece ramiprilátu snížená a renální clearance ramiprilátu proporčně souvisí s clearance kreatininu. To má za následek zvýšenou plazmatickou koncentraci ramiprilátu, která klesá pomaleji než u pacientů s normální funkcí ledvin.

Pacienti s poruchou funkce jater (viz bod 4.2)

U pacientů se zhoršenou funkcí jater je metabolismus ramiprilu na ramiprilát opožděný kvůli snížené aktivitě jaterních esteráz a plazmatická hladina ramiprilu je u těchto pacientů zvýšená. Maximální koncentrace ramiprilátu u těchto pacientů se však neliší od pacientů s normální funkcí jater.

Kojení

Při jednorázové perorální dávce 10 mg je množství ramiprilu v mateřském mléce nedetekovatelné. Efekt při vícenásobné dávce není znám.

Pediatrická _ populace

Farmakokinetický profil ramiprilu byl studován u 30 hypertenzních pacientů ve věku 2-16 let s tělesnou hmotností > 10 kg. Při dávkách mezi 0,05 až 0,2 mg/kg byl ramipril rychle a ve velké míře metabolizován na ramiprilát. Maximální koncentrace ramiprilátu v plazmě bylo dosaženo za 2-3 hodiny. Clearance ramiprilátu vysoce koreluje s logaritmem tělesné hmotnosti (p<0,01) stejně jako s dávkou (p<0,001). Clearance a distribuční objem se zvýšily se zvyšujícím se věkem dětí v každé dávkovací skupině.

Při dávce 0,05 mg/kg u dětí bylo dosaženo porovnatelné úrovně expozice jako u dospělých při dávce 5 mg ramiprilu. Při dávce 0,2 mg/kg u dětí byla úroveň expozice vyšší než maximální doporučená dávka 10 mg na den u dospělých.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Při perorálním podání hlodavcům a psům nevykázal ramipril schopnost vyvolat akutní toxicitu. Studie s chronickým perorálním podáváním byly prováděny na potkanech, psech a opicích. U těchto tří druhů byly zjištěny změny hodnot plazmatických elektrolytů a změny krevního obrazu. V důsledku farmakodynamické aktivity ramiprilu bylo zaznamenáno výrazné zvětšení juxtaglomerulárního aparátu u psa a opice od denních dávek 250 mg/kg/den. Potkani tolerovali denní dávky 2 mg/kg/den, psi 2,5 mg/kg/den a opice 8 mg/kg/den bez škodlivých účinků. U velmi mladých potkanů bylo pozorováno při jedné dávce ramiprilu nevratné poškození ledvin. Toxikologické studie reprodukce u potkana, králíka a opice neprokázaly žádné teratogenní vlastnosti.

Fertilita nebyla u potkanů zhoršená u samic ani u samců.

Podání ramiprilu samicím potkanů ve fetálním období a v období laktace způsobilo nevratné poškození ledvin (dilatace ledvinné pánvičky) u mláďat při denních dávkách 50 mg/kg tělesné hmotnosti nebo vyšších.

Rozsáhlé testování mutagenity s použitím několika testovacích systémů neprokázalo mutagenní ani genotoxické vlastnosti ramiprilu.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Ramipril Medreg 1,25 mg Předbobtnalý kukuřičný škrob Monohydrát laktosy Hydrogenuhličitan sodný (E500) Sodná sůl kroskarmelosy (E468) Natrium-stearyl-fumarát

Ramipril Medreg 2,5 mg Předbobtnalý kukuřičný škrob Monohydrát laktosy Hydrogenuhličitan sodný (E500) Sodná sůl kroskarmelosy (E468) Žlutý oxid železitý (E172) Natrium-stearyl-fumarát

Ramipril Medreg 5 mg Předbobtnalý kukuřičný škrob Monohydrát laktosy Hydrogenuhličitan sodný (E500)

Sodná sůl kroskarmelosy (E468) Červený oxid železitý (E172) Natrium-stearyl-fumarát

Ramipril Medreg 10 mg Předbobtnalý kukuřičný škrob Monohydrát laktosy Hydrogenuhličitan sodný (E500)

Sodná sůl kroskarmelosy (E468)

Natrium-stearyl-fumarát

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

2 roky

1,25 mg, 2,5 mg (1000 ks v balení): Doba použitelnosi po prvním otevření: 1 rok

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

Uchovávejte HDPE lahvičku pevně uzavřenou, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

6.5    Druh obalu a obsah balení Čirý PVC/Al blistr

Bílá neprůhledná HDPE lahvička s bílým neprůhledným PP šroubovacím uzávěrem, výplň z vaty.

Velikosti balení:

Ramipril Medreg 1,25 mg:

Blistr: 20, 28, 30, 50, 90, 98 a 100 tablet HDPE lahvička: 30 a 1 000 tablet

Ramipril Medreg 2,5 mg:

Blistr: 20, 28, 30, 50, 60, 90, 98, 100, a 500 tablet HDPE lahvička: 30 a 1 000 tablet

Ramipril Medreg 5 mg:

Blistr: 7, 10, 14, 20, 28, 30, 42, 50, 56, 60, 90, 98, 100 a 500 tablet HDPE lahvička: 30 a 1 000 tablet

Ramipril Medreg 10 mg:

Blistr: 20, 28, 30, 50, 56, 60, 90, 98, 100 a 500 tablet HDPE lahvička: 30 a 1 000 tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Medreg s.r.o., Krčmářovská 223/33, Praha, Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Ramipril Medreg 1,25 mg: 58/010/15-C Ramipril Medreg 2,5 mg: 58/011/15-C Ramipril Medreg 5 mg: 58/012/15-C Ramipril Medreg 10 mg: 58/013/15-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

7.1.2015

10.    DATUM REVIZE TEXTU

12.10.2015

18/18