Příbalový Leták

Oxycontin 80 Mg

sp. zn. sukls119959/2016

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

OxyContin 10mg OxyContin 20mg OxyContin 40mg OxyContin 80mg

tablety s prodlouženým uvolňováním

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

OxyContin 10mg OxyContin 20mg OxyContin 40mg OxyContin 80mg


1 tableta obsahuje oxycodoni hydrochloridum 10mg 1 tableta obsahuje oxycodoni hydrochloridum 20mg 1 tableta obsahuje oxycodoni hydrochloridum 40mg 1 tableta obsahuje oxycodoni hydrochloridum 80mg

Pomocná látka se známým účinkem

OxyContin 10 mg: 1 tableta obsahuje 69,25 mg monohydrátu laktosy. OxyContin 20 mg: 1 tableta obsahuje 59,25 mg monohydrátu laktosy. OxyContin 40 mg: 1 tableta obsahuje 35,25 mg monohydrátu laktosy. OxyContin 80 mg: 1 tableta obsahuje 78,50 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

tablety s prodlouženým uvolňováním

Popis přípravku:

OxyContin 10 mg

bílé, kulaté tablety na jedné straně s označením OC a na druhé straně 10

OxyContin 20 mg

růžové, kulaté tablety na jedné straně s označením OC a na druhé straně 20

OxyContin 40 mg

žluté, kulaté tablety na jedné straně s označením OC a na druhé straně 40

OxyContin 80 mg

zelené, kulaté tablety na jedné straně s označením OC a na druhé straně 80

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Tlumení středně silné až velmi silné bolesti, kterou lze přiměřeně zvládat pouze pomocí opioidních analgetik.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Tablety OxyContin musí být užity vcelku a nerozkousány.

Dospělí a dospívající starší 12 let:

Tablety OxyContin by měly být užívány ve 12ti hodinových intervalech. Dávkování je závislé na intenzitě bolesti a na pacientově individuální vnímavosti vůči léčbě. Vyšší stupeň bolesti vyžaduje zvýšené dávkování tablet OxyContin. Pro dosažení útlumu bolesti můžeme využít síly 10, 20, 40 a 80 mg tablet, buď jednotlivě, nebo jejich vzájemné kombinace. Optimální dávkování pro pacienta je takové, při kterém se dosáhne 12 hodinový útlum bolesti a při tom je tato dávka dobře tolerovaná. Pro dávkování neexistuje žádný strop, přesto by se pacientům mělo dávkování titrovat tak, aby se dosáhlo optimálního útlumu bolesti a současně také optimální kompenzace nežádoucích účinků. Dávky by se měly zvyšovat maximálně o 25%-50% jedenkrát denně. Zvýšená potřeba dávek více než dvakrát denně signalizuje, že by se jednotlivé dávky tablet OxyContinu měly zvýšit.

Obvyklá počáteční dávka je 10mg 2krát denně ve 12 hodinových intervalech. Toto dávkování je určeno pro pacienty, kteří dosud neužívali opiáty nebo pro pacienty s velmi silnou bolestí, kterou nelze zvládnout slabšími opiáty. Pokud toto dávkování nezmírní dostatečně bolest, je třeba dávku opatrně zvyšovat. Podle potřeby pacienta by se měla zvýšit pouze jedna dávka a to buď ranní nebo večerní. U některých pacientů může být přínosná počáteční dávka 5 mg, aby se minimalizoval výskyt nežádoucích účinků.

U pacientů, užívajících před terapií OxyContinem morfin p.o. by měla být jejich denní dávka založena na následujícím poměru: 10 mg oxykodonu užitých p.o. je ekvivalentní 20 mg morfinu užitých p.o. Je však třeba zdůraznit, že se jedná pouze o základní vodítko pro dávkování tablet OxyContinu. Variabilní odpověď pacientů na léčbu vyžaduje, aby každý z nich byl šetrně nastaven na optimální dávkování.

Starší pacienti

Kontrolní farmakologické studie u starších pacientů (věk nad 65 roků) prokázaly, že clearance oxykodonu je v porovnání s mladšími dospělými pacienty pouze mírně snížená. Nebyly pozorovány žádné rozdíly ve výskytu nežádoucích účinků v závislosti na věku. Z tohoto důvodu se doporučuje u starších pacientů stejné dávkování ve 12 hodinových intervalech, jako u mladších dospělých pacientů.

Pacienti s poruchami ledvinových a jaterních funkcí:

Na rozdíl od morfinových přípravků, nedochází podáváním tablet OxyContinu k významnému zvýšení hladiny aktivních metabolitů. Nicméně koncentrace oxykodonu v plazmě může být u těchto pacientů zvýšená v porovnání s pacienty, kteří mají normální ledvinové a jaterní funkce, proto by mělo být počáteční dávkování u těchto pacientů velmi opatrné. Doporučuje se snížit počáteční dávku pro dospělé o 50% (např. celková denní dávka 10 mg perorálně u pacientů dosud neléčených opiáty) a dávka by měla být titrována u každého pacienta s ohledem na adekvátní potlačení bolesti v závislosti na klinickém stavu.

Způsob podání

Délka léčby

Oxykodon by neměl být používán déle než je nezbytné.

Přerušení léčby

Pokud již pacient nepotřebuje léčbu opioidy, doporučuje se dávku snižovat postupně, aby se předešlo abstinenčním příznakům.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku(y) nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

Oxykodon nesmí být použit v případech, kdy jsou kontraindikovány opioidy: závažná chronická obstrukční plicní nemoc, cor pulmonale, závažné bronchiální astma, závažná respirační nedostatečnost s hypoxií a/nebo hyperkapnií nebo paralytický ileus.

4.4    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Přípravek patří do skupiny návykových látek s možným rizikem vzniku lékové závislosti a jeho používání se řídí podle zákona o návykových látkách.

Hlavním rizikem předávkování opiáty je respirační deprese. Zvláštní opatrnosti je třeba u oslabených pacientů; u pacientů se závažnou poruchou funkce plic, s insuficiencí ledvin a jater, myxedémem, hypotyreózou, Addisonovou chorobou, toxickou psychózou, hypertrofií prostaty, adrenokortikální nedostatečností, u pacientů závislých na alkoholu, u pacientů s deliriem tremens, onemocněním žlučových cest, pankreatitidou, zánětlivým střevním onemocněním, hypotenzí, hypovolémií, zraněním hlavy (riziko zvýšeného intrakraniálního tlaku) nebo u pacientů užívajících inhibitory MAO.

Podobně jako u jiných opioidních přípravků, přípravek OxyContin by měl být užíván se zvýšenou opatrností u stavů po břišních operacích, protože tak jako i jiné opiáty může ovlivnit výrazným způsobem střevní motilitu, a neměl by být užíván, dokud se lékař neubezpečí o normální funkci střevního traktu.

Během dlouhodobého podávání se může u pacienta vyvinout tolerance na lék a pacient tak bude vyžadovat vyšší dávky, aby bylo možné udržet požadovaný analgetický účinek. Dlouhodobé podávání přípravku OxyContin může vést k fyzické závislosti. Abstinenční příznaky se mohou vyskytnout při okamžitém přerušení terapie. Pokud již léčba přípravkem OxyContin není nutná, je žádoucí snižovat denní dávky postupně, aby se zabránilo abstinenčním příznakům. Abstinenční příznaky mohou zahrnovat zívání, mydriázu, slzení, rhinoreu, třes, hyperhidrózu, úzkost, neklid, křeče a nespavost.

Při podávání vysokých dávek přípravku OxyContin se může vyskytnout hyperalgézie bez odezvy na další zvýšení dávky. V tomto případě je třeba snížit dávku nebo změnit opiát.

Oxycodon má podobný profil zneužívání jako jiné silné agonistické opioidy. Oxykodon může být vyhledáván a zneužíván osobami s latentní nebo manifestní závislostí. Existuje možnost vzniku psychologické závislosti (adikce) na opioidních analgetikách, včetně oxykodonu. Přípravek OxyContin by se měl používat zvlášť opatrně u pacientů dříve závislých na alkoholu a drogách.

Tablety s prodlouženým uvolňováním se musí polykat celé, nesmí se lámat, kousat ani drtit. Podání rozlomené, rozkousané nebo rozdrcené tablety s prodlouženým uvolňováním s oxykodonem vede k rychlému uvolnění a vstřebání potenciálně smrtelné dávky oxykodonu (viz bod 4.9).

Lze očekávat, že zneužití perorálních lékových forem na parenterální podání povede k závažným nežádoucím účinkům, které mohou být fatální.

Souběžné užívání alkoholu a přípravku Oxycontin může zvýšit nežádoucí účinky přípravku; je třeba se vyvarovat jejich souběžného užívání.

Přípravek OxyContin se nedoporučuje pro předoperační použití ani pro pooperační použití v průběhu prvních 12-24 hodin.

Přípravek OxyContin obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozený deficit laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat.

4.5    Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Současné užívání jiných léků tlumících centrální nervový systém jako například alkoholu, dalších opiátů, antidepresiv, fenothiazinů, neuroleptik, hypnotik, sedativ může zvýšit tlumivý účinek na CNS. Současné podávání oxykodonu a anticholinergik nebo léků s anticholinergní aktivitou (například tricyklická antidepresiva, antihistaminika, antipsychotika, myorelaxancia, antiparkinsonika) může vést ke zvýšení anticholinergních nežádoucích účinků. Inhibitory MAO jsou známy svou interakcí s narkotickými analgetiky vedoucí k excitaci CNS nebo depresi s hyper- nebo hypotenzní krizí (viz bod 4.4). Oxykodon by proto měl být používán s opatrností u pacientů užívajících inhibitory MAO nebo kteří užívali inhibitory MAO v průběhu posledních dvou týdnů (viz bod 4.4).

Oxycodon je primárně metabolizován přes CYP3A4 izomery a částečně přes CYP2D6 izomery. Aktivita těchto metabolitů může být inhibována nebo indukována podáním různých léčiv nebo potravinových doplňků. Může být proto nutné upravit dávky oxycodonu.

Inhibitory CYP3A4 jako makrolidová antibiotika (např. klarithromycin, erythromycin, telithromycin), azolová antimykotika (např. ketokonazol, vorikonazol, itrakonazol, posakonazol), inhibitory proteáz (např. boceprevir, ritonavir, indinavir, nelfinavir, saquinavir), cimetidin a grepfruitová šťáva mohou způsobit snížení clearance oxycodonu, což může vést ke zvýšení koncentrací oxycodonu v plazmě.

Některé konkrétní příklady jsou uvedeny níže:

•    itrakonazol, silný inhibitor CYP3A4 v dávce 200 mg perorálně po dobu pěti dnů zvýšil AUC perorálního oxykodonu. V průměru byla AUC přibližně 2,4 krát vyšší (v rozmezí 1,5-3,4).

•    vorikonazol, inhibitor CYP3A4 v dávce 200 mg dvakrát denně po dobu čtyř dnů (400 mg podáno v prvních dvou dávkách), zvýšil AUC perorálního oxykodonu. V průměru byla AUC přibližně 3,6 krát vyšší (v rozmezí 2,7-5,6).

•    telitromycin, inhibitor CYP3A4 v dávce 800 mg perorálně po dobu čtyř dnů, zvýšil AUC perorálního oxykodonu. V průměru byla AUC přibližně 1,8 krát vyšší (v rozmezí 1,3-2,3).

•    grapefruitový džus, inhibitor CYP3A4 v dávce 200 ml třikrát denně po dobu pěti dnů, zvýšil AUC perorálního oxykodonu. V průměru byla AUC přibližně 1,7 krát vyšší (v rozmezí 1,1-2,1).

CYP3A4 induktory, jako je rifampicin, karbamazepin, fenytoin a třezalka tečkovaná mohou indukovat metabolismus oxykodonu a způsobit zvýšenou clearance oxykodonu vedoucí ke snížení plazmatických koncentrací oxykodonu. Může být nezbytné upravit dávku oxykodonu.

Některé konkrétní příklady jsou uvedeny níže:

•    třezalka tečkovaná, induktor CYP3A4 v dávce 300 mg třikrát denně po dobu patnácti dní, snížila AUC perorálního oxykodonu. V průměru bylo AUC přibližně o 50% nižší (v rozmezí 37-57%).

•    Rifampicin, induktor CYP3A4, v dávce 600 mg jednou denně po dobu sedmi dnů, snížil AUC perorálního oxykodonu. V průměru bylo AUC přibližně o 86% nižší.

Léky, které inhibují aktivitu CYP2D6, např. paroxetin a chinidin, mohou způsobit sníženou clearance oxykodonu, která by mohla vést ke zvýšení plazmatických koncentrací oxykodonu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Použití tohoto léčivého přípravku je třeba se vyhnout v maximální možné míře u těhotných nebo kojících žen.

Těhotenství

K dispozici jsou pouze omezené údaje o podávání oxykodonu u těhotných žen. Dlouhodobé používání oxykodonu během těhotenství může způsobit syndrom z vysazení léku u novorozenců.

Kojení

Oxykodon proniká placentou a přechází do mateřského mléka. Oxycodon může u kojence způsobit útlum dýchání. Z tohoto důvodu nesmí být OxyContin podáván kojícím matkám.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Oxycontin může zhoršit schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. To platí zejména na počátku léčby, po zvýšení dávky nebo rotaci. Pacienti, u nichž je konkrétní dávka stabilizována, nemusí být nutně omezováni. Proto by se pacienti měli vždy poradit se svým lékařem, zda mohou řídit vozidlo nebo obsluhovat stroje.

4.8    Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky uvedené níže jsou klasifikovány podle orgánových systémů v závislosti na jejich frekvenci výskytu. Pro klasifikaci frekvence nežádoucích účinků se používá následující stupnice:

Velmi časté

>1/10

Časté

>1/100 až <1/10

Méně časté

>1/1000 až <1/100

Vzácné

>1/10000 až < 1/1000

Velmi vzácné

<1/10000

Není známo

z dostupných údajů nelze určit

Poruchy imunitního systému:

Méně časté:    Hypersenzitivita

Není známo: Anafylaktická reakce, anafylaktoidní reakce

Poruchy metabolismu a výživy:

Časté:    Snížená chuť k j ídlu

Méně časté:    Dehydratace

Psychiatrické poruchy

Časté:    Úzkost, zmatenost,    deprese, insomnie, nervozita, abnormální myšlení

Méně časté:    Agitovanost, citová labilita, euforie, halucinace, snížené libido, drogová závislost (viz

bod 4.4)

Není známo:    Agresivita

Poruchy nervového systému:

Velmi časté: Závratě, bolest hlavy, ospalost Časté:    Třes, letargie

Méně časté:    Amnézie, křeče, zvýšené svalové napětí, hypoestézie, mimovolné svalové kontrakce,

poruchy řeči, synkopa, parestézie, změna chuti Není známo: Hyperalgesie

Poruchy oka

Méně časté:    Poruchy zraku, mióza

Poruchy ucha a labyrintu

Méně časté:    Vertigo

Srdeční poruchy:

Méně časté:    Palpitace (v souvislosti s abstinenčním syndromem)

Cévní poruchy

Méně časté Vazodilatace

Vzácné:    Hypotenze, ortostatická hypotenze

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:

Časté:    Dušnost

Méně časté:    Respirační deprese

Gastrointestinální poruchy:

Velmi časté: Zácpa, nauzea, zvracení

Časté:    Bolest břicha, průjem, sucho v ústech, dyspepsie

Méně časté:    Dysfagie, plynatost, říhání, ileus

Není známo: Zubní kaz

Poruchy jater a žlučových cest

Méně časté:    Zvýšení hodnot jaterních enzymů

Není známo: Cholestáza, žlučová kolika

Poruchy kůže a podkožní tkáně:

Velmi časté:    Svědění

Časté:    Kožní reakce (vyrážka), hyperhidróza

Méně časté:    Suchá kůže

Vzácné:    Urticaria (kopřivka)

Poruchy ledvin a močových cest:

Méně časté:    Retence moči

Poruchy reprodukčního systému a prsu:

Méně časté:    Erektilní dysfunkce, hypogonadismus

Není známo: Amenorea

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace:

Časté:    Astenie, únava

Méně časté:    Zimnice, abstinenční syndrom, celkový pocit nemoci (malaise), edém, periferní edém,

léková tolerance, žízeň

Není známo: Syndrom z vysazení léku u novorozenců

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

V případě akutního předávkování se mohou vyskytnout následující symptomy: respirační deprese, ospalost progredující do strnulosti nebo kómatu, hypotonie, mióza a hypotenze. V závažných případech může nastat porucha krevního oběhu, strnulost, kóma, bradykardie a nekardiogenní plicní edém a smrt.

Předávkování lze léčit podáním čistých opioidních antagonistů (např. naloxonu 0,4-2 mg intravenózně). V případě potřeby lze podání opakovat v intervalech 2-3 minut nebo podat infuzi 2 mg v 500 ml 0,9% chloridu sodného nebo 5% dextrózy (0,004 mg/ml Naloxonu). Infúze by měla být podávána rychlostí odpovídající předchozím podávanými dávkám tablet a měla by být přizpůsobena reakcí pacienta.

Je třeba zvážit výplach žaludku.

Je třeba zabezpečit volný průchod dýchacích cest. V případě oběhového šoku při předávkování je třeba provést podpůrná opatření (včetně řízené ventilace, podávání kyslíku, vazopresorů a infúzí tekutin). Srdeční zástava nebo arytmie vyžadují srdeční masáž nebo defibrilaci. V případě potřeby je třeba použít umělé dýchání. Je nutno udržovat metabolismus kapalin a elektrolytů.

5.    FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: analgetika, opioidy, přírodní opiové alkaloidy ATC kód: N02AA05

Oxykodon je čistý opiátový agonista bez antagonisticky působících vlastností. Má afinitu k opiátovým receptorům (kappa, mí a delta) v mozku a míše. Svým mechanizmem účinku je oxykodon podobný morfinu. Terapeutický účinek je převážně analgetický, anxiolytický, antitusický a sedativní.

Endokrinní systém

Opioidy mohou ovlivnit hypotalamo-hypofýzo-adrenokortikální nebo -gonádovou osu. Některé změny mohou zahrnovat zvýšení sérového prolaktinu a snížení plazmatické hladiny kortizolu a testosteronu. Klinické příznaky mohou vyplývat z těchto hormonálních změn.

Gastrointestinální systém

Opioidy mohou vyvolat křeče Oddiho svěrače.

Ostatní farmakologické účinky

Studie in vitro a studie na zvířatech ukazují různé účinky přírodních opioidů, jako je morfin, na složky imunitního systému, klinický význam těchto nálezů není znám. Není známo, jestli polosyntetický opioid oxykodon má podobné imunologické účinky jako morfin.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Oxycodon tablety s prodlouženým uvolňováním uvolňuje oxycodone pomaleji než tablety nebo tobolky s okamžitým uvolňováním. Uvolňování in vitro je nezávislé na pH.

Absorpce

Z tablet s prodlouženým uvolňováním se maximální plazmatické koncentrace obvykle dosahují kolem 3-5 hodin po podání. Plazmatický eliminační poločas je přibližně 4,5 hodiny. Příjem potravy má malý nebo žádný vliv na absorpci oxykodonu z tablet s prodlouženým uvolňováním.

Distribuce

Po absorpci je oxykodon distribuován v celém těle. Přibližně 45% je vázáno na plazmatické bílkoviny. Biotransformace

Oxykodon je metabolizován v játrech prostřednictvím CYP3A4 a CYP2D6 na noroxykodon, oxymorphonu a noroxymorphone, které jsou následně glukuronidovány. Noroxykodone a noroxymorphone jsou hlavní cirkulující metabolity.

Noroxykodone je slabý mí opioidní agonista. Noroxymorphone je silný mí opioidní agonista; nicméně do značné míry neprochází hematoencefalickou bariérou. Oxymorfon je silný mí opioidní agonista, ale je přítomen ve velmi nízkých koncentracích po podání oxykodonu. U žádného z těchto metabolitů se nepředpokládá, že významně přispívají k analgetickému účinku oxykodonu.

Eliminace

Léčivá látka a její metabolity jsou vylučovány močí a stolicí.

Plazmatické koncentrace oxykodonu jsou pouze nominálně ovlivněny věkem, jsou o 15% vyšší u starších pacientů ve srovnání s mladšími jedinci. Ženy mají v průměru plazmatické koncentrace oxykodonu až o 25% vyšší než muži na bázi tělesné hmotnosti.

Porucha funkce jater

Ve srovnání se zdravými osobami, pacienti s mírnou až těžkou poruchou funkce jater mohou mít vyšší plazmatické koncentrace oxykodonu a noroxykodonu a nižší plazmatické koncentrace oxymorphonu. Může být zvýšený poločas eliminace oxykodonu, a to může být doprovázeno zvýšeným účinkem léku.

Porucha funkce ledvin

Ve srovnání se zdravými osobami, pacienti s mírnou až závažnou poruchou funkce ledvin mohou mít vyšší plazmatické koncentrace oxykodonu a jeho metabolitů. Může být zvýšený poločas eliminace oxykodonu, a to může být doprovázeno zvýšeným účinkem léku.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku

Teratogenita

Studie provedené pro jednotlivé složky na samicích i samcích potkanů ukázaly, že oxycodon v dávkách do 8 mg/kg živé hmotnosti nemá vliv na plodnost a raný vývoj embrya a nezpůsobil malformace u potkanů v dávkách do 8 mg/kg a u králíků v dávkách do 125 mg/kg živé hmotnosti. Ale u králíků byl při statistickém hodnocení jednotlivých plodů pozorován zvýšený výskyt vývojových změn v souvislosti s dávkou (zvýšený výskyt 27 obratlů před kostí křížovou, nadbytečné páry žeber). Při statistickém hodnocení těchto parametrů pomocí vrhů se zvýšil pouze výskyt 27 obratlů před kostí křížovou a pouze ve skupině, které byla podávána dávka 125 mg/kg. Jelikož tato dávka vyvolala silné farmakotoxické účinky u březích zvířat, výskyt změn u plodů může být druhotným důsledkem závažné toxicity matky.

Studie prenatálního a postnatálního vývoje potkanů ukázala, že parametry tělesné hmotnosti a příjem potravy u matek byly sníženy u dávek >2 mg/kg/den ve srovnání s kontrolní skupinou.

Tělesná hmotnost potkanů byla nižší v F1 generaci matek, kterým byla podávána denní dávka 6 mg/kg.

Nebyl pozorován účinek na fýzické, reflexologické a smyslové vývojové parametry ani na indexy chování a reprodukce u F1 (NOAEL 2 mg/kg ž.h. na základě účinků pozorovaných při tělesné hmotnosti 6 mg/kg ž.h.). Nebyly zjištěny žádné účinky na generaci F2 při jakékoliv velikosti dávky ve studii.

Kancerogenita

Nebyly provedeny žádné studie na zvířatech hodnotící kancerogenní potenciál oxykodonu.

Mutagenita

Výsledky in vitro a in vivo prokázaly, že genotoxické riziko oxykodonu pro člověka při terapeuticky dosahovaných koncentracích je minimální nebo žádné. Oxykodon nebyl genotoxický v testu bakteriální mutagenity ani v mikronukleovém testu in vivo u myší. Oxykodon měl pozitivní odezvu u myšího lymfomu v in vitro testu v přítomnosti metabolické aktivace S9 jater potkana při dávkách vyšších než 25 ^g/ml. Byly provedeny dva in vitro testy chromozomální aberace lidských lymfocytů.

V prvním testu bez metabolické aktivace byl výsledek negativní, ale při metabolické aktivaci S9 byl pozitivní po 24 hodinách, negativní byl 48 hodin po expozici. Ve druhém testu oxykodon neprokázal klastogenicitu s nebo bez metabolické aktivace při jakékoliv koncentraci nebo časovém bodu.

6.    FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Tableta obsahuje:

Monohydrát laktosy usušený rozprášením Povidon K30

Disperze methakrylátového kopolymeru RS 30%

Triacetin

Stearylalkohol

Mastek

Magnesium-stearát

Potah:

OxyContin 10 mg:

potahová souprava Opadry white Y-5R-18024-A obsahuje: hypromelosa (E464), hyprolosa, oxid titaničitý (E171), makrogol 400.

OxyContin 20mg:

potahová souprava Opadry pink YS-1R-14518-A obsahuje: hypromelosa (E464), oxid titaničitý (E171), makrogol 400, červený oxid železitý (E172), polysorbát 80.

OxyContin 40mg:

potahová souprava yellow YS-1R-12525-A obsahuje: hypromelosa (E464), oxid titaničitý (E171), makrogol 400, žlutý oxid železitý (E172), polysorbát 80.

OxyContin 80mg:

potahová souprava Opadry green Y-5R-11167-A obsahuje: hypromelosa (E464), hyprolosa, oxid titaničitý (E171), makrogol 400, žlutý oxid železitý (E172), indigokarmín (E132).

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

3 roky.

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25°C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5    Druh obalu a obsah balení

a)    Blistr PVC/Al, krabička.

b)    PP kontejner, PE uzávěr, krabička.

Obsah balení:

OxyContin 10mg obsahuje 10, 20, 28, 30, 40, 50, 56 nebo 60 tablet v jednom balení OxyContin    20mg obsahuje    10, 20,    28, 30,    40, 50,    56 nebo 60 tablet v jednom balení

OxyContin    40mg obsahuje    10, 20,    28, 30,    40, 50,    56 nebo 60 tablet v jednom balení

OxyContin    80mg obsahuje    10, 20,    28, 30,    40, 50,    56 nebo 60 tablet v jednom balení

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7.    DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Mundipharma Gesellschaft m. b. H.

Apollogasse 16-18 A-1070 Vídeň Rakousko

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

OxyContin 10mg: 65/257/00-C OxyContin 20mg: 65/258/00-C OxyContin 40mg: 65/259/00-C OxyContin 80mg: 65/260/00-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 26. 04. 2000

Datum posledního prodloužení registrace: 11.12.2013

10.    DATUM REVIZE TEXTU 30.8.2016

10/10