Příbalový Leták

zastaralé informace, vyhledat novější

Mygref 500 Mg

zastaralé informace, vyhledat novější

Sp.zn. sukls143920/2014

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.    NÁZEV PŘÍPRAVKU MYGREF 500 mg, potahované tablety

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje 500 mg mofetilis mycophenolas.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.    LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Oválná potahovaná tableta levandulově modré barvy, s vyraženým “APO” na jedné straně a „MYC500” na druhé straně.

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1.    Terapeutické indikace

Mygref 500 mg je v kombinaci s cyklosporinem a kortikosteroidy indikován k profylaxi akutní rejekce transplantátu u pacientů, kteří dostali allogenní transplantát ledvin, srdce nebo jater.

4.2.    Dávkování a způsob podání

Dávkování

Léčba přípravkem Mygref 500 mg by měla být zahájena a dále vedena lékaři specialisty náležitě kvalifikovanými v transplantologii.

Použití po transplantaci ledvin:

Dospělí: léčbu perorálním přípravkem Mygref 500 mg je třeba zahájit do 72 hodin po transplantaci. Doporučená dávka u pacientů po transplantaci ledviny je 1 g podávaný dvakrát denně (denní dávka 2 g).

Děti a mladiství (od 2 do 18 let): doporučená dávka přípravku je 600 mg/m2, podávaná perorálně dvakrát denně (až do maximální dávky 2 g denně). Mygref 500 mg může být předepisován pouze pacientům, jejichž povrch těla je větší než 1,5 m2 v dávce 1 g dvakrát denně (denní dávka 2 g).

Vzhledem k tomu, že u této skupiny pacientů (viz bod 4.8) dochází k častějšímu výskytu některých nežádoucích účinků ve srovnání s dospělými, je v některých případech nezbytné přistoupit k dočasnému snížení dávky nebo k přerušení léčby. Proto je třeba brát v úvahu příslušné klinické projevy včetně závažnosti účinků.

Děti (< 2 roky): jsou k dispozici pouze omezené údaje týkající se bezpečnosti a účinnosti u dětí mladších 2 let. Tyto údaje jsou nedostatečné pro stanovení výše dávek přípravku a z tohoto důvodu není podávání přípravku u této věkové skupiny doporučeno.

Použití po transplantaci srdce:

Dospělí: podávání perorálního přípravku Mygref 500 mg musí být zahájeno do 5 dnů po transplantaci srdce. Doporučená dávka u pacientů po transplantaci srdce je 1,5 g dvakrát denně (denní dávka 3 g).

Děti: nejsou k dispozici žádné údaje týkající se použití přípravku u dětských pacientů po transplantaci srdce.

Použití po transplantaci jater:

Dospělí: první 4 dny po transplantaci jater se podává mykofenolát mofetil intravenózně, perorální léčba přípravkem Mygref 500 mg by měla být zahájena co nejdříve, hned jakmile ji pacient začne tolerovat. Doporučená perorální dávka je u pacientů po transplantaci jater 1,5 g podávaných dvakrát denně (denní dávka 3 g).

Děti: nejsou k dispozici žádné údaje týkající se užití přípravku u dětských pacientů po transplantaci jater.

Použití u starších pacientů (> 65 let):

Doporučená dávka 1 g dvakrát denně po transplantaci ledvin a 1,5 g dvakrát denně po transplantaci srdce nebo jater je vhodná pro starší pacienty.

Použití při poškození ledvin:

Pacienti po transplantaci ledvin s těžkým chronickým selháváním ledvin (glomerulární filtrace < 25 ml/min/1,73 m2) po uplynutí akutního post-transplantačního období by neměli překročit dávku 1 g podávanou dvakrát denně. Tyto pacienty je třeba pečlivě sledovat. Při opoždění nástupu funkce transplantovaného orgánu není nutno zvláště upravovat dávkování (viz bod 5.2). K dispozici nejsou žádné údaje týkající se pacientů po transplantaci srdce nebo jater s těžkým chronickým poškozením ledvin.

Použití u pacientů s těžkým jaterním postižením:

U pacientů po transplantaci ledvin s těžkým postižením jaterního parenchymu není potřeba měnit dávku. K dispozici nejsou žádné údaje týkající se pacientů po transplantaci srdce s těžkým onemocněním jaterního parenchymu.

Léčba v průběhu rejekce transplantátu:

MPA (mykofenolová kyselina) je aktivním metabolitem mykofenolátu mofetilu. Rejekce renálního transplantátu nevede ke změnám farmakokinetiky MPA, snížení dávky nebo přerušení léčby přípravkem Mygref 500 mg není nutné.

Podobně není nutná úprava dávkování po rejekci transplantovaného srdce.

K dispozici nejsou žádné údaje týkající farmakokinetiky v průběhu rejekce transplantátu jater.

Způsob podání

Perorální podání

Mygref 500 mg musí být užíván vcelku.

4.3. Kontraindikace

Byly zaznamenány hypersenzitivní reakce na mykofenolát mofetil (viz bod 4.8). Z tohoto důvodu je Mygref 500 mg kontraindikován u pacientů s přecitlivělostí na mykofenolát mofetil nebo mykofenolovou kyselinu. Hypersenzitivita na kteroukoli z pomocných látek uvedenou v bodě 6.1.

Mygref 500 mg je kontraindikován u kojících žen (viz bod 4.6).

Informace týkající se použití přípravku v těhotenství a o požadavcích na antikoncepci viz v bodě 4.6.

4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pacienti léčení imunosupresivy, včetně kombinací léčivých přípravků zahrnujících mykofenolát mofetil, jsou vystaveni zvýšenému riziku výskytu lymfomů a dalších malignit, především na kůži (viz bod 4.8). Míra tohoto rizika je zřejmě spíše ve vztahu k intenzitě a trvání imunosuprese než k typu použitého přípravku. V souladu s obecnými doporučeními k minimalizaci rizika vzniku rakoviny kůže se doporučuje omezení expozice slunečnímu světlu a UV záření nošením ochranných oděvů a používáním opalovacích krémů s vysokým ochranným faktorem.

Pacienti užívající Mygref 500 mg musí být upozorněni, že je třeba okamžitě hlásit lékaři, pokud se objeví známky infekce, nečekané hematomy, krvácení nebo jakékoli další příznaky útlumu kostní dřeně.

Pacienti léčení imunosupresivy, včetně mykofenolát mofetilu, mají vyšší riziko vzniku oportunních infekcí (bakteriálních, mykotických, virových a protozoálních), fatálních infekcí a sepse (viz bod 4.8). Tyto infekce zahrnují reaktivaci latentních virů, jako je reaktivace viru hepatitidy B nebo hepatitidy C a infekce způsobené polyomaviry (s virem BK asociovaná nefropatie a s JC virem asociovaná progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML)). Případy hepatitidy v důsledku reaktivace hepatitidy B nebo hepatitidy C byly hlášeny u pacientů léčených imunosupresivy. Tyto infekce jsou často spojené s vyšší celkovou imunosupresivní zátěží a mohou vést k závažným, nebo fatálním stavům, které by měl lékař zvažovat v diferenciální diagnóze u imunosuprimovaných pacientů s poruchou renálních funkcí nebo neurologickými symptomy.

U pacientů užívajících mykofenolát mofetil v kombinaci s jinými imunosupresivy byly v souvislosti s rekurentními infekcemi hlášeny případy hypogamaglobulinémie. V některých z těchto případů došlo po převedení pacienta z mykofenolát mofetilu na alternativní imunosupresivum k navrácení sérové hladiny IgG do normálu. Pacienti užívající mykofenolát mofetil, u kterých se rozvinou rekurentní infekce, by měli mít změřenu sérovou hladinu imunoglobulinů. V případě přetrvávající a klinicky významné hypogamaglobulinémie by měl být zvážen odpovídající klinický zásah vzhledem k mohutnému cytostatickému efektu kyseliny mykofenolové na T a B lymfocyty.

U dospělých a dětí užívajících mykofenolát mofetil v kombinaci s jinými imunosupresivy byly publikovány případy bronchiektázií. V některých z těchto případů došlo po přechodu z mykofenolát mofetilu na jiné imunosupresivum ke zlepšení respiračních příznaků. Riziko bronchiektázií může být spojeno s hypogamaglobulinémií nebo přímým působením na plicní tkáň. Byly hlášeny také izolované případy intersticiální plicní nemoci a plicní fibrózy, z nichž některé byly fatální (viz. bod 4.8). Pacienty, u kterých se rozvinou přetrvávající plicní příznaky, jako např. kašel a dušnost, je doporučeno vyšetřit.

U pacientů léčených přípravkem Mygref 500 mg je třeba monitorovat počet neutrofilů. Rozvoj neutropenie může být důsledkem podávání přípravku Mygref 500 mg samotného, další současné medikace, virových infekcí nebo kombinací těchto vlivů.    Pacientům

užívajícím Mygref 500 mg je třeba vyšetřit kompletní krevní obraz jednou týdně v průběhu prvního měsíce, dvakrát za měsíc ve druhém a třetím měsíci léčby a dále jednou za měsíc do konce prvního roku. Pokud dojde k rozvoji neutropenie (absolutní počet neutrofilů < 1,3 x 103/pl) může být vhodné přerušení nebo ukončení léčby přípravkem Mygref 500 mg.

U pacientů léčených mykofenolát mofetilem v kombinaci s dalšími imunosupresivními látkami byly zaznamenány případy čisté aplazie červené řady (PRCA). Mechanismus, jakým mykofenolát mofetil indukuje PRCA, není známý. PRCA může být zvrácena snížením dávek nebo přerušením terapie mykofenolát mofetilem. Změny v léčbě mykofenolát mofetilem by u pacientů po transplantaci měly být prováděny pouze pod dohledem lékaře, který má zkušenosti s léčbou takovýchto pacientů, aby se minimalizovalo riziko odloučení štěpu (viz bod 4.8).

Pacienti by měli být poučeni, že v průběhu léčby přípravkem Mygref 500 mg může být vakcinace méně účinná a že by nemělo být prováděno očkování živými oslabenými vakcínami (viz bod 4.5). Očkování proti chřipce se může provádět. Lékař by se měl řídit národními směrnicemi pro vakcinaci proti chřipce.

Protože podávání přípravku Mygref 500 mg je spojeno se zvýšením výskytu nežádoucích účinků v gastrointestinálním traktu, včetně velmi vzácných případů ulcerace, krvácení a perforace, je nutno podávat Mygref 500 mg velmi opatrně pacientům s vážným aktivním onemocněním gastrointestinálního traktu.

Mygref 500 mg je inhibitor inosin monofosfátdehydrogenázy (IMPDH). Neměl by být proto teoreticky podáván pacientům se vzácným dědičným deficitem hypoxanthin-guanin-phosphoribosyltransferázy (HGPRT), jako je Lesh-Nyhanův syndrom a Kelley-Seegmillerův syndrom.

Doporučuje se, aby Mygref 500 mg nebyl podáván spolu s azathioprinem, protože tato kombinace dosud nebyla studována.

S ohledem na signifikantní snížení hodnot AUC MPA cholestyraminem je třeba postupovat opatrně při souběžném podávání přípravku Mygref 500 mg s léčivými přípravky, které interferují s enterohepatální recirkulací, a to kvůli možnému snížení účinnosti přípravku Mygref 500 mg.

Poměr rizika ku prospěchu současného podávání mykofenolát mofetilu s takrolimem nebo sirolimem nebyl stanoven (viz též bod 4.5).

4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.

Acyklovir: při podávání mykofenolátu mofetilu spolu s acyklovirem byly pozorovány vyšší plazmatické koncentrace MPAG i acykloviru oproti podání každé z těchto látek samostatně. Změny farmakokinetiky MPAG byly minimální (zvýšení koncentrace MPAG o 8 %) a nejsou považovány za klinicky významné.

Protože plazmatické koncentrace MPAG stoupají při renálním postižení stejně tak jako koncentrace acykloviru, mohou mykofenolát mofetil a acyklovir nebo jejich prekursory, např. valacyklovir, soutěžit o tubulární sekreci a tím navzájem ještě zvyšovat své koncentrace.

Antacida a inhibitory protonové pumpy: současné užívání mykofenolát mofetilu s antacidy, jako jsou hydroxidy hořčíku a hliníku, a s inhibitory protonové pumpy, včetně lansoprazolu a pantoprazolu, snižuje plazmatické koncentrace kyseliny mykofenolové.

Nebyly pozorovány žádné významné rozdíly při porovnání poměru rejekce transplantátu nebo odloučení štěpu mezi pacienty s mykofenolát mofetilem, kteří užívají inhibitory protonové pumpy vs. pacienty s mykofenolát mofetilem, kteří neužívají inhibitory protonové pumpy. Tyto údaje potvrzují extrapolace tohoto zjištění pro všechna antacida, protože snížení expozice při podání mykofenolát mofetilu souběžně s hydroxidy hořčíku a hliníku je výrazně nižší než při podání mykofenolát mofetilu současně s inhibitory protonové pumpy.

Cholestyramin: při jednorázovém podání mykofenolát mofetilu v dávce 1,5 g normálním zdravým subjektům léčeným po 4 dny dávkou 4 g cholestyraminu třikrát denně, došlo k 40% redukci AUC MPA (viz body 4.4 a 5.2). Při současném podávání obou látek je třeba zvýšené opatrnosti vzhledem k možnému snížení účinnosti mykofenolát mofetilu .

Léčivé přípravky interferující s enterohepatální cirkulací: při současném podávání mykofenolát mofetilu s léčivými přípravky interferujícími s enterohepatální cirkulací je třeba zvýšené opatrnosti vzhledem k možnému snížení účinnosti mykofenolát mofetilu .

Cyklosporin A: farmakokinetika cyklosporinu A není ovlivněna podáním mykofenolát mofetilu.

Naopak, je-li souběžně podávaná léčba cyklosporinem ukončena, lze očekávat vzestup AUC MPA přibližně o 30 %.

Gancyklovir: na základě výsledků studie s podáním jednotlivých doporučených dávek perorálního mykofenolát mofetilu a i.v. gancykloviru a na podkladě známého vlivu renálního poškození na farmakokinetiku mykofenolát mofetilu (viz bod 4.2) a gancykloviru, lze předpokládat, že současné podání obou látek (které soutěží o mechanismus renální tubulární sekrece) povede ke zvýšení koncentrace MPAG a gancykloviru. Žádné podstatné ovlivnění farmakokinetiky MPA se nepředpokládá a není nutná žádná úprava dávek mykofenolát mofetilu. U pacientů s renálním postižením, kterým je současně podávána kombinace mykofenolát mofetilu a gancykloviru nebo jejich prekurzorů např. valgancykloviru, by mělo být doporučené dávkování gancykloviru sledováno a pacienti by měli být pečlivě monitorováni.

Perorální kontraceptiva: při současném podávání s mykofenolát mofetilem nebyla farmakokinetika a farmakodynamika perorálních kontraceptiv ovlivněna (viz bod 5.2).

Trimethoprim/sulfamethoxazol: nebyl pozorován žádný vliv na biologickou dostupnost MPA.

Sirolimus: u pacientů po transplantaci ledvin vedlo současné podávání mykofenolát mofetilu a CsA ke snížení expozice kyselině mykofenolové o 30-50% v porovnání s pacienty léčenými kombinací sirolimu a obdobných dávek mykofenolát mofetilu (viz též bod 4.4).

Sevelamer: při současném podávání mykofenolát mofetilu a sevelameru byl pozorován pokles Cmax a AUC kyseliny mykofenolové o 30%, resp. o 25%, bez jakýchkoli klinických následků (tj.rejekce štěpu). Mykofenolát mofetil se však doporučuje podávat nejméně hodinu před nebo tři hodiny po užití sevelameru, aby byl minimalizován vliv na absorpci MPA.

Nejsou k dispozici žádné údaje o podávání mykofenolát mofetilu s jinými látkami vážícími fosfát než je sevelamer.

Rifampicin: u pacientů neužívajících současně cyklosporin, vedlo současné podávání mykofenolát mofetilu a rifampicinu k poklesu expozice kyselině mykofenolové (AUC0-12h) o 18 - 70%. Proto se při současném podávání rifampicinu doporučuje monitorovat hladiny expozice kyselině mykofenolové a podle toho upravit dávky mykofenolát mofetilu tak, aby při současném podávání obou látek klinická účinnost zůstala zachována.

Norfloxacin a metronidazol: u zdravých dobrovolníků nebylo pozorováno žádné významné ovlivnění při současném podání mykofenolát mofetilu s norfloxacinem nebo metronidazolem. Nicméně pří podávání kombinace norfloxacinu s metronidazolem byla po podání jediné dávky mykofenolát mofetilu snížena expozice kyselině mykofenolové přibližně o 30%.

Ciprofloxacin a amoxicilin s kyselinou klavulanovou: U příjemců renálního transplantátu bylo ve dnech bezprostředně následujících po zahájení perorální terapie ciprofloxacinem nebo amoxicilinem s kyselinou klavulanovou zaznamenáno snížení koncentrace (minimální koncentrace v rovnovážném stavu) MPA o přibližně 50 % ve srovnání s koncentracemi před zahájením léčby těmito antibiotiky. Při pokračování v terapii mají tyto účinky tendenci se snižovat a ustanou během několika dnů po jejím přerušení. Změny hladin nemusí přesně znázorňovat změny v celkové expozici MPA, proto by změna dávkování mykofenolát mofetilu neměla být obvykle nutná v nepřítomnosti klinických známek dysfunkce štěpu. Nicméně během kombinované terapie a krátce po ukončení antibiotické terapie by mělo být prováděno pečlivé klinické sledování.

Takrolimus: u pacientů po transplantaci jater, u nichž byla zahájena léčba mykofenolát mofetilem a takrolimem, nemělo podání takrolimu významný vliv na AUC ani na Cmax MPA, účinného metabolitu mykofenolát mofetilu. Naproti tomu při podání opakované dávky mykofenolát mofetilu (1,5 g 2x denně) pacientům uživajícím takrolimus došlo ke zvýšení AUC takrolimu o přibližně 20%. U pacientů po transplantaci ledvin se nezdály koncentrace takrolimu mykofenolát mofetilem ovlivněny (viz též bod 4.4).

Další interakce: podání probenecidu spolu s mykofenolát mofetilem opicím zvýšilo hodnotu plasmatické AUC MPAG na trojnásobek. Další látky vylučované renální tubulární sekrecí mohou soutěžit s MPAG a tím zvyšovat plazmatickou koncentraci MPAG nebo jiných látek vylučovaných tubulární sekrecí.

Živé vakcíny: pacientům se sníženou imunitní odpovědí by neměly být podávány živé vakcíny. Protilátková odpověď na jiné typy vakcín může být snížena (viz též bod 4.4).

Pediatrická populace

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.

4.6. Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství:

Doporučuje se zahájit léčbu přípravkem Mygref 500 mg pouze po vyloučení gravidity těhotenským testem. Účinná antikoncepce musí být používána před zahájením léčby přípravkem Mygref 500 mg, během ní a po dobu šesti týdnů po ukončení terapie (viz bod 4.5). Pacientky by měly být upozorněny, aby se v případě otěhotnění okamžitě poradily s ošetřujícím lékařem.

Podávání přípravku Mygref 500 mg není doporučeno v průběhu těhotenství a musí být vyhrazeno pro případy, kdy vhodnější alternativní léčba není k dispozici. Mygref 500 mg by měl být podáván těhotným ženám pouze v případě, kdy přínos léčby převáží potenciální riziko pro plod. K dispozici jsou pouze omezené údaje týkající se podávání mykofenolát mofetilu těhotným ženám. U dětí žen, které byly během těhotenství vystaveny mykofenolát mofetilu v kombinaci s dalšími imunosupresivy, byly zaznamenány kongenitální malformace včetně malformací ucha, t.j. abnormální vývoj nebo absence zevního/středního ucha. U pacientů užívajících mykofenolát mofetil byly hlášeny případy spontánních potratů. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).

Kojení:

Bylo prokázáno, že mykofenolát mofetil je vylučován do mateřského mléka potkaních samic. Není známo, zda se tato látka vylučuje také do mateřského mléka žen. Vzhledem k možnosti výskytu závažných nežádoucích účinků způsobených mykofenolát mofetilem u kojeného dítěte je podávání přípravku Mygref 500 mg při kojení kontraindikováno (viz bod 4.3).

Fertlita:

Existují pouze omezená data o vlivu mykofenolát mofetilu na lidskou plodnost (viz bod 5.3).

4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. Farmakodynamický profil přípravku a hlášené nežádoucí účinky naznačují, že tento vliv není pravděpodobný.

4.8. Nežádoucí účinky

Níže jsou uvedeny nežádoucí účinky zaznamenané v klinických studiích.

Hlavními nežádoucími účinky hlášenými v souvislosti s podáním mykofenolát mofetilu v kombinaci s cyklosporinem a kortikosteroidy jsou průjem, leukopenie, sepse a zvracení. Při léčbě mykofenolát mofetilem je také průkazně zvýšená frekvence výskytu některých druhů infekcí (viz bod 4.4).

Malignity:

Pacienti léčeni imunosupresivy, včetně kombinací léčivých přípravků zahrnujících mykofenolát mofetil, jsou vystaveni zvýšenému riziku výskytu lymfomů a dalších malignit, především na kůži (viz 4.4). K rozvoji lymfoproliferativního onemocnění nebo lymfomu došlo u 0,6 % pacientů užívajících mykofenolát mofetil (2 g nebo 3 g denně) v kombinaci s dalšími imunosupresivy v kontrolovaných klinických studiích u pacientů po transplantaci ledvin (dávkování 2 g denně), transplantaci srdce nebo jater při sledování nejméně 1 rok. Karcinom kůže (kromě melanomu) se objevil u 3,6 % pacientů; jiné typy malignit se objevily u 1,1 % pacientů. Údaje o bezpečnosti ze tříletého sledování u pacientů po transplantaci ledvin nebo srdce neprokázaly žádné neočekávané změny incidence malignit ve srovnání s údaji z ročního sledování. Pacienti po transplantaci jater byli sledováni déle než rok, ale méně než 3 roky.

Oportunní infekce:

Všichni pacienti po transplantaci jsou vystaveni vyššímu riziku vzniku oportunní infekce, riziko se zvyšuje s celkovou imunosupresivní zátěží (viz bod 4.4). Nej častější oportunní infekce zaznamenané u pacientů užívajících mykofenolát mofetil (2 g nebo 3 g denně) s dalšími imunosupresivy v kontrolovaných klinických studiích u pacientů po transplantaci ledvin (dávkování 2 g denně), transplantaci srdce nebo jater při sledování po dobu nejméně 1 roku byly kandidóza kůže a sliznic, CMV virémie/syndrom a herplex simplex. CMV virémie/syndrom byly zaznamenány u 13,5 % pacientů.

Děti a mladiství (od 2 do 18 let):

Druh a četnost výskytu nežádoucích účinků v klinické studii s 92 pacienty ve věkovém rozmezí od 2 do 18 let, kterým bylo perorálně podáváno 600 mg/m2 mykofenolát mofetilu dvakrát denně, byly obecně podobné nežádoucím účinkům, které byly zaznamenány u dospělých pacientů, kterým byl podáván mykofenolát mofetil v dávce 1 g dvakrát denně. U dětské populace, především u dětí mladších 6 let, byl častější výskyt průjmu, sepse, leukopenie, anémie a infekce, ve srovnání s dospělými pacienty.

Starší pacienti (> 65 let):

U starších pacientů (> 65 let) je obecně zvýšené riziko rozvoje nežádoucích účinků v důsledku imunosuprese. Starší pacienti, kteří užívají mykofenolát mofetil jako součást imunosupresivní léčby, mohou být ve srovnání s mladšími pacienty vystaveni zvýšenému riziku vzniku některých infekcí (včetně cytomegalovirových invazivních onemocnění tkání) a zvýšenému riziku krvácení do zažívacího traktu a plicního edému.

Další nežádoucí účinky:

Nežádoucí účinky vznikající v pravděpodobné nebo možné souvislosti s léčbou mykofenolát mofetilem zaznamenané u >1/10 a u >1/100 až <1/10 pacientů léčených mykofenolát mofetilem v kontrolovaných klinických studiích u pacientů po transplantaci ledvin (dávkování 2 g denně), srdce nebo jater jsou uvedeny v následující tabulce.

Nežádoucí účinky v pravděpodobné nebo možné souvislosti s léčbou mykofenolát mofetilem v klinických studiích hlášené u pacientů po transplantaci ledvin, srdce nebo jater při léčbě mykofenolát mofetilem v kombinaci s cyklosporinem a kortikosteroidy.

Nežádoucí účinky v každém orgánovém systému jsou řazeny podle četnosti, s nejčastějšími účinky jako prvními. Nežádoucí účinky jsou řazeny podle klesající závažnosti. Pro frekvenci výskytu nežádoucích účinků bylo použito následující hodnocení:

velmi časté (>1/10);

časté (>1/100 až <1/10);

méně časté (>1/1000 až <1/100);

vzácné (>1/10000 až <1/1000);

velmi vzácné (<1/10000),

není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Třídy orgánových systémů

Nežádoucí účinky léčivého přípravku

Infekce a infestace

Velmi časté

Sepse, gastrointestinální kandidóza, infekce močových cest, herpes simplex, herpes zoster

Časté

Pneumonie, chřipka, infekce dýchacích cest, respirační moniliáza, gastrointestinální infekce, kandidóza, gastroenteritida, infekce, bronchitida, faryngitida, sinusitida, plísňová kožní infekce, kožní kandidóza, vaginální kandidóza, rinitida

Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a polypy)

Velmi časté

-

Časté

Rakovina kůže, benigní kožní novotvar

Poruchy krve a lymfatického systému

Velmi časté

Leukopenie, trombocytopenie, anémie

Časté

Pancytopenie, leukocytóza

Poruchy metabolismu a

výživy

Velmi časté

-

Časté

Acidóza, hyperkalémie, hypokalémie, hyperglykémie, hypomagnezémie, hypokalcémie, hypercholesterolémie, hyperlipidémie, hypofosfatémie, hyperurikémie, dna, anorexie

Psychiatrické poruchy

Velmi časté

-

Časté

Agitovanost, zmatenost, deprese, úzkost, poruchy myšlení, nespavost

Poruchy nervového systému

Velmi časté

-

Časté

Křeče, hypertonie, třes, somnolence, myastenický syndrom, závratě, bolest hlavy, parestézie, dysgeuzie

Srdeční poruchy

Velmi časté

-

Časté

Tachykardie

Cévní poruchy

Velmi časté

-

Časté

Hypotenze, hypertenze, vazodilatace

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Velmi časté

-

Časté

Pleurální výpotek, dyspnoe, kašel

Gastrointestinální poruchy

Velmi časté

Zvracení, bolest břicha, průjem, nauzea

Časté

Krvácení ze zažívacího traktu, peritonitida, ileus, kolitida, žaludeční vřed, duodenální vřed, gastritida, ezofagitida, stomatitida, zácpa, dyspepsie, flatulence, eruktace

Poruchy jater a žlučových cest

Velmi časté

-

Časté

Hepatitida, žloutenka, hyperbilirubinémie

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Velmi časté

-

Časté

Hypertrofie kůže, vyrážka, akné, alopecie

Poruchy pohybového systému a pojivové tkáně

Velmi časté

-

Časté

Artralgie

Poruchy ledvin a močových cest

Velmi časté

-

Časté

Zhoršení funkce ledvin

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Velmi časté

-

Časté

Otok, pyrexie, třesavka, bolest, nevolnost, astenie

Vyšetření

Velmi časté

-

Časté

Zvýšení jaterních enzymů, zvýšení kreatininu v krvi, zvýšení laktát dehydrogenázy v krvi, zvýšení močoviny v krvi, zvýšení alkalické fosfatázy v krvi, úbytek hmotnosti

Poznámka: Fáze III klinického hodnocení prevence rejekce renálního, srdečního nebo jaterního transplantátu se účastnilo 501 pacientů (mykofenolát mofetil 2 g denně), 289 pacientů (mykofenolát mofetil 3 g denně), resp. 277 pacientů (mykofenolát mofetil 2 g i.v./3g p.o. denně).

Dále jsou uvedeny nežádoucí účinky zaznamenané v rámci postmarketinkového sledování: Nežádoucí účinky hlášené v rámci postmarketinkového sledování jsou podobné nežádoucím účinkům zaznamenaným v kontrolovaných studiích u pacientů po transplantaci ledvin, srdce nebo jater. Další nežádoucí účinky hlášené po uvedení přípravku na trh jsou uvedeny níže s četnostmi, pokud jsou známy, uvedenými v závorkách.

Gastrointestinální systém: gingivální hyperplazie (>1/100 až <1/10), kolitida včetně kolitidy vyvolané cytomegalovirem, (>1/100 až <1/10), pankreatitida (>1/100 až <1/10) a případy intestinální vilózní atrofie.

Onemocnění v důsledku imunosuprese: závažné, život ohrožující infekce, jako meningitida, infekční endokarditida, tuberkulóza a atypická mykobakteriální infekce. U pacientů léčených imunosupresivy, včetně mykofenolát mofetilu, byly zaznamenány případy s BK virem asociované nefropatie stejně jako případy s virem JC asociované progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML).

Byly hlášeny případy agranulocytózy (>1/1000 až <1/100) a neutropénie, proto je doporučována pravidelná kontrola pacientů užívajících mykofenolát mofetilem (viz bod 4.4). U pacientů léčených mykofenolát mofetilem byly hlášeny případy výskytu aplastické anémie a útlumu kostní dřeně, některé z nich byly fatální.

Poruchy krve a lymfatického systému: U pacientů léčených mykofenolát mofetilem byly zaznamenány případy čisté aplazie červené řady (PRCA) (viz bod 4.4).

Ojedinělé případy abnormální morfologie neutrofilů, včetně získané Pelger-Huetovy anomálie, byly pozorovány u pacientů léčených mykofenolát mofetilem Tyto změny nejsou spojovány s poruchou funkce neutrofilů. Tyto změny mohou připomínat posun doleva (left shift) zralosti neutrofilů při hematologických vyšetřeních, které pak mohou být chybně interpretovány jako příznaky infekce u imunosuprimovaných pacientů, mezi něž patří i pacienti užívající mykofenolát mofetil.

Hypersenzitivita: Byly hlášeny hypersenzitivní reakce včetně angioneurotického edému a anafylaktické reakce.

Kongenitální poruchy: další informace viz bod 4.6.

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:

U pacientů léčených mykofenolát mofetilem v kombinaci s jinými imunosupresivy byly hlášeny jednotlivé případy intersticiální plicní nemoci a plicní fibrózy. Některé z nich byly fatální. Také byly hlášeny případy bronchiektázií, u dospělých i u dětí (frekvence není známa).

Poruchy imunitního systému:

U pacientů užívajících mykofenolát mofetil v kombinaci s jinými imunosupresivy byly hlášeny případy hypogamaglobulinémie (frekvence není známa).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9. Předávkování

Předávkování mykofenolát mofetilem bylo hlášeno v klinických studiích i po uvedení přípravku na trh. V mnoha případech nebylo spojeno s žádnými nežádoucími účinky. V případech, kdy byly při předávkování hlášeny nežádoucí účinky, nepřekračovaly známý bezpečnostní profil léčivého přípravku.

Lze předpokládat, že předávkování mykofenolát mofetilem by se mohlo projevit nadměrnou supresí imunitního systému a zvýšením vnímavosti k infekcím a supresí kostní dřeně (viz bod 4.4). Dojde-li k výskytu neutropenie, mělo by být podávání mykofenolát mofetilu přerušeno nebo by měla být snížena dávka (viz bod 4.4).

Nelze očekávat, že by klinicky významné množství MPA nebo MPAG bylo možno odstranit hemodialýzou. Sekvestranty žlučových kyselin, např. cholestyramin, mohou napomoci odstranění MPA snížením enterohepatální recirkulace léku (viz bod 5.2).

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1.    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: imunosupresiva.

ATC kód: L04AA06

Mechanismus účinku

Mykofenolát mofetil je 2-morpholinoethyl ester mykofenolové kyseliny (MPA). MPA je silný, selektivní, non-kompetitivní a reversibilní inhibitor inosinmonofosfátdehydrogenázy, který inhibuje de novo syntézu guanosinových nukleotidů, které tak nemohou být v dostatečné míře inkorporovány do molekuly DNA. Zatímco jiné buňky mohou využít tzv. záchrannou syntézu purinových nukleosidů, proliferace T a B lymfocytů je kriticky závislá na de novo syntéze purinů. Proto má MPA silnější cytostatické účinky na lymfocyty než na jiné buňky.

5.2.    Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po perorálním podání dochází k rychlé a intenzívní absorpci mykofenolát mofetilu a úplné presystémové metabolizaci na aktivní metabolit, MPA. Jak prokazuje potlačení akutní rejekce transplantátu po transplantaci ledvin, imunosupresivní aktivita mykofenolát mofetilu

odpovídá koncentraci MPA.    Průměrná biologická dostupnost perorálně podaného

mykofenolát mofetilu počítaná z AUC MPA byla 94 % v porovnání s i.v. podaným mykofenolát mofetilem. Potrava neměla žádný vliv na míru absorpce (MPA AUC) mykofenolát mofetilu, když byl podán v dávce 1,5 g dvakrát denně pacientům s ledvinným transplantátem. Hodnota Cmax MPA však poklesla o 40 % v přítomnosti potravy.

Mykofenolát mofetil není po orálním podání měřitelný v plazmě.

Distribuce

V důsledku enterohepatální cirkulace se přibližně 6-12 hodin po podání dávky zjišťují sekundární vzestupy plazmatické koncentrace MPA. Podání cholestyraminu (4 g 3krát denně) je spojeno s přibližně 40 % snížením hodnoty AUC MPA. To svědčí o značné enterohepatální recirkulaci.

MPA v klinicky odpovídajících koncentracích je vázán z 97 % na plazmatický albumin. Biotransformace

MPA se metabolizuje především enzymem glukuronyl transferázou na fenolový glukuronid MPA (MPAG), který není farmakologicky aktivní.

Eliminace

Zanedbatelné množství látky je vylučováno močí jako MPA (méně než 1 %). Při perorálním podání radioaktivně značeného mykofenolát mofetilu, kdy bylo dosaženo kompletního záchytu látky, bylo zjištěno, že 93 % z podané dávky je vyloučeno v moči a 6 % stolicí. Většina (kolem 87 %) z podané dávky je vylučována močí ve formě MPAG.

V    klinických koncentracích nejsou MPA a MPAG odstranitelné hemodialýzou. Při velmi vysokých plazmatických koncentracích MPAG (> 100 pg/ml) však lze malé množství MPAG hemodialýzou odstranit.

V    době krátce po transplantaci (do 40 dnů) byly u pacientů po transplantaci ledvin, srdce nebo jater průměrné hodnoty MPA AUC přibližně o 30 % nižší a hodnoty Cmax o 40 % nižší ve srovnání s obdobím delší dobu po transplantaci (3-6 měsíců po transplantaci).

Porucha funkce ledvin:

Ve studii s jednorázovým podáním (6 pacientů v každé skupině) byly hodnoty plazmatické AUC MPA u pacientů s těžkou chronickou poruchou funkce ledvin (glomerulární filtrace < 25 ml/min/1,73 m) vyšší o 28-75 % než u zdravých subjektů nebo lehčím stupněm poruchy funkce ledvin. AUC MPAG po jedné dávce byla 3-6krát vyšší u subjektů s těžkou poruchou funkce ledvin než u subjektů s lehčím stupněm poruchy funkce ledvin anebo u zdravých subjektů. Tento nález byl v souladu s předpokládaným mechanismem vylučování MPAG ledvinami. Opakované podávání u pacientů s těžkou chronickou poruchou ledvin nebylo testováno. K dispozici nejsou žádné údaje týkající se pacientů po transplantaci srdce nebo jater s těžkou chronickou poruchou funkce ledvin.

Opožděný nástup funkce transplantátu:

U pacientů s opožděným nástupem funkce transplantátu byla průměrná AUC (0-12h) MPA srovnatelná s hodnotou u normálního nástupu funkce u pacientů po transplantaci. Průměrná hodnota AUC (0-12h) MPAG byla 2-3krát vyšší než u pacientů bez opožděného nástupu funkce transplantátu. U pacientů s opožděným nástupem funkce transplantátu může dojít k přechodnému zvýšení volné frakce a plazmatické koncentrace MPA. Nezdá se však, že by byla úprava dávkování přípravku Mygref 500 mg nutná.

Porucha funkce jater:

U dobrovolníků s alkoholickou cirhózou jater byla jaterní glukuronidace kyseliny mykofenolové relativně neovlivněna nemocí jaterního parenchymu. Vliv jaterního onemocnění na tento proces závisí pravděpodobně na typu onemocnění. Nicméně jaterní onemocnění s poruchou tvorby a vylučování žluče, jako je např. primární biliární cirhóza, může mít na tento proces odlišný vliv.

Děti a mladiství (od 2 do 18 let):

Farmakokinetické parametry byly vyhodnocovány u 49 dětských pacientů po transplantaci ledviny, kterým byl perorálně podáván mykofenolát mofetil v dávce 600 mg/m2 dvakrát denně.    Při této dávce bylo dosaženo hodnot AUC MPA podobných těm, které byly

zaznamenány u dospělých pacientů po transplantaci ledviny, kteří dostávali mykofenolát mofetil v dávce 1 g dvakrát denně v časném a pozdějším období po transplantaci. Hodnoty AUC MPA vyhodnocované v rámci věkových skupin byly podobné v časném i pozdějším období po transplantaci.

Starší pacienti (>65 let):

Farmakokinetické vlastnosti mykofenolát mofetilu u starších pacientů nebyly vyhodnoceny. Perorální kontraceptiva:

Farmakokinetika perorálních kontraceptiv nebyla současným podáváním s mykofenolát mofetilem ovlivněna (viz bod 4.5). V klinické studii, do níž bylo zařazeno 18 žen (které nepodstoupily transplantaci a neužívaly žádná další imunosupresiva), prováděné po dobu 3 po sobě následujících menstruačních cyklů, byly současně podávány mykofenolát mofetil (1 g 2krát denně) a kombinovaná perorální kontraceptiva obsahujících ethinylestradiol (0,02 mg -0,04 mg) a levonorgestrel (0,05 mg - 0,15 mg), desogestrel (0,15 mg) nebo gestoden (0,05 mg - 0,10 mg). Výsledky této studie neprokázaly žádný klinicky významný vliv mykofenolát mofetilu na supresi ovulace perorálními kontraceptivy. Sérové koncentrace LH, FSH a progesteronu nebyly významně ovlivněny.

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

V experimentálních modelech nebyl mykofenolát mofetil tumorigenní. Nejvyšší testovaná dávka ve studiích karcinogenity na zvířatech vedla k přibližně 2 až 3krát vyšší systémové expozici (AUC a Cmax) než je pozorovaná u pacientů po transplantaci při klinické dávce 2 g denně a 1,3-2krát vyšší systémové expozici (AUC a Cmax) než je pozorovaná u pacientů po transplantaci s doporučenou klinickou dávkou 3 g denně.

Dva testy genotoxicity (test in vitro za využití myšího lymfomu a in vivo mikronukleový test na myší kostní dřeni) prokázaly schopnost mykofenolát mofetilu způsobit chromozomální aberace. Tyto účinky mohou být ve vztahu k farmakodynamickému mechanizmu účinku látky, tj. k inhibici syntézy nukleotidů v citlivých buňkách. Další in vitro testy pro určení možné genetické mutace neprokázaly genotoxickou aktivitu.

Mykofenolát mofetil neměl žádný vliv na plodnost potkaních samců při perorálním podávání v dávkách do 20 mg/kg/den. Systémová expozice při této dávce představuje 2 až 3násobek klinické expozice při doporučené dávce 2 g denně u pacientů po transplantaci ledviny a 1,3 -2násobek klinické expozice při doporučené dávce 3 g denně u pacientů po transplantaci srdce. Ve studiích zkoumajících vliv na samičí fertilitu a reprodukci u potkanů perorálně podaná dávka 4,5 mg/kg/den způsobila malformaci plodu (včetně anoftalmie, agnatie a hydrocefalu) v první generaci potomků při nepřítomnosti toxicity pro matku. Systémová expozice při této dávce představuje přibližně 0,5krát větší klinickou expozici než je expozice při doporučené dávce 2 g denně u pacientů po transplantaci ledviny a přibližně 0,3krát větší klinickou expozici než je expozice při doporučené dávce 3 g denně u pacientů po transplantaci srdce. Nebyl pozorován žádný vliv na fertilitu nebo reprodukční parametry u matek nebo následných generací zvířat.

V teratologických studiích na potkanech a králících se vyskytly resorpce plodu a malformace u potkanů při dávkách 6 mg/kg/den (včetně anoftalmie, agnatie a hydrocefalu) a u králíků při dávkách 90 mg/kg/den (včetně anomálií kardiovaskulárního a renálního systému, jako jsou ektopie srdce, ektopie ledvin a diafragmatická a umbilikální hernie), při nepřítomnosti toxicity pro matku. Systémová expozice při této dávce představuje zhruba polovinu nebo méně než polovinu klinické dávky při doporučené denní dávce 2 g u pacientů po transplantaci ledvin a přibližně třetinu klinické expozice při doporučené dávce 3 g denně u pacientů po transplantaci srdce.

Viz také bod 4.6.

Orgány, které byly především postiženy v toxikologických studiích s mykofenolát mofetilem na potkanech, myších, psech a opicích, byly hematopoetický a lymfatický systém. Postižení těchto systémů bylo pozorováno při systémové expozici v dávkách ekvivalentních nebo nižších, než je klinická expozice při doporučeném dávce 2 g denně u příjemců ledviny. Účinky na gastrointestinální systém byly u psů pozorovány při systémové expozici ekvivalentní nebo nižší, než je klinická expozice při doporučené dávce. Účinky na gastrointestinální systém a ledviny spojené s dehydratací byly pozorovány u opic při nejvyšších testované dávce (hladina systémové expozice ekvivalentní nebo vyšší než hodnoty klinické expozice). Profil neklinické toxicity mykofenolát mofetilu je ve shodě s nežádoucími účinky pozorovanými v klinických hodnoceních na lidech, jejichž výsledky nyní představují relevantnější údaje o bezpečnosti pro lidskou populaci (viz bod 4.8).

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1. Seznam pomocných látek Jádro tablety:

mikrokrystalická celulosa sodná sůl kroskarmelózy koloidní bezvodý oxid křemičitý magnesium-stearát

Potahová vrstva tablety:

POTAHOVÁ SOUSTAVA OPADRY 20B50135 PURPUROVÁ

(hypromelosa 2910/3 (E464)

hyprolosa (E463)

oxid titaničitý (E171)

makrogol 400

hypromelosa 2910/50

černý oxid železitý (E172)

červený oxid železitý (E172)

6.2.    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3.    Doba použitelnosti

3 roky

6.4.    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25°C.

Uchovávejte v původním obalu, aby byl chráněn před vlhkostí.

6.5.    Druh obalu a velikost balení

Druh obalu: PVC/PVdC/Al blistr Velikost balení:

50 x 500 mg 150 x 500 mg

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6. Návod k použití přípravku, zacházení s ním (a k jeho likvidaci)

Protože byl u mykofenolát mofetilu prokázán teratogenní efekt u potkanů a králíků, neměly by se tablety Mygref 500 mg drtit.

S nepoužitým přípravkem a částmi výrobku určenými k likvidaci by mělo být nakládáno v souladu s místními požadavky.

7.    DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Medis International a.s., Karlovo nám.319/3, 120 00 Praha 2, Česká republika

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO 59/274/09-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

25. 3. 2009/27.3.2014

10.    DATUM REVIZE TEXTU

27.2.2015

1 5/1 5