Moprilic 20 Mg
Sp.zn.sukls181028/2015
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Moprilic 10 mg, enterosolventní tvrdé tobolky Moprilic 20 mg, enterosolventní tvrdé tobolky
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Moprilic 10 mg: Jedna tobolka obsahuje omeprazolum 10 mg.
Moprilic 20 mg: Jedna tobolka obsahuje omeprazolum 20 mg.
Pomocná látka se známým účinkem:
• Jedna 10 mg tobolka omeprazolu obsahuje 51 až 58 mg sacharózy.
• Jedna 20 mg tobolka omeprazolu obsahuje 102 až 116 mg sacharózy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Enterosolventní tvrdá tobolka.
Moprilic 10 mg: neprůhledná tobolka žluté barvy velikost č. 3 obsahující téměř bílé až krémově bílé kulaté mikrogranule.
Moprilic 20 mg: neprůhledná tobolka žluté barvy velikost č. 2 obsahující téměř bílé až krémově bílé kulaté mikrogranule.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Moprilic tobolky jsou indikovány k léčbě příznaků refluxu (např. pálení žáhy, kyselá regurgitace) u dospělých.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí
Doporučená dávka je 20 mg jednou denně po 14 dnů.
Možná bude nezbytné užívat tobolky po 2 až 3 po sobě následující dny, než dojde ke zlepšení symptomů.
Většina pacientů dosáhne úplné úlevy od pálení žáhy během 7 dnů. Jakmile dojde k úplné úlevě od symptomů, léčba má být ukončena.
Pacienti s poruchou funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin není nezbytné dávku nijak upravovat (viz bod 5.2).
Pacienti s poruchou funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater je zapotřebí se před užíváním přípravku Moprilic poradit s lékařem (viz bod 5.2).
Starší osoby (> 65 let)
U starších pacientů není žádná úprava dávkování zapotřebí (viz bod 5.2).
Způsob podání.
Doporučuje se užívat tobolky přípravku Moprilic ráno, polykat je celé a zapít polovinou sklenice vody. Tobolky se nesmí žvýkat ani drtit.
Pacienti s polykacími obtížemi
Pacienti mohou otevřít tobolku a spolknout obsah s polovinou sklenice vody nebo rozmíchat obsah v mírně kyselé tekutině, např. v jogurtu, ovocném džusu nebo jablečném moštu. Pacienty je zapotřebí upozornit na to, že disperze se musí požít bezprostředně (nebo do 30 minut), vždy se těsně před vypitím zamíchá a zbytek se vypláchne půl sklenicí vody.
Pacienti mohou rovněž tobolku vysát a spolknout pelety s půl sklenicí vody. Enterosolventní pelety se nesmí žvýkat.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na omeprazol, substituované benzimidazoly nebo na kteroukoliv pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Omeprazol podobně se jako jiné inhibitory protonové pumpy nesmí souběžně používat s nelfinavirem (viz bod 4.5).
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Při přítomnosti jakéhokoliv varovného symptomu (například významná neúmyslná ztráta tělesné hmotnosti, opakované zvracení, dysfagie, hematemeze nebo melena) a je-li podezření na žaludeční vřed nebo vřed již existuje, je nutné vyloučit malignitu, protože léčba může potlačovat symptomy a opozdit diagnózu.
Současné podávání atazanaviru s inhibitory protonové pumpy se nedoporučuje (viz bod 4.5). Pokud se usoudí, že je kombinace atazanaviru s inhibitorem protonové pumpy nevyhnutelná, doporučuje se pečlivé klinické sledování (např. virová zátěž) v kombinaci se zvýšením dávky atazanaviru na 400 mg se 100 mg ritonaviru; dávka 20 mg omeprazolu se nesmí překročit.
Omeprazol je inhibitorem CYP2C19. Při zahájení nebo ukončení léčby omeprazolem je nutné vzít v úvahu potenciální interakce s léčivy metabolizovanými CYP2C19. Mezi klopidogrelem a omeprazolem byla zjištěna interakce (viz bod 4.5). Klinický význam této interakce není jistý. Jako bezpečnostní opatření je zapotřebí se vyvarovat souběžnému užívání omeprazolu a klopidogrelu.
Moprilic obsahuje sacharózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy, malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo s insuficiencí sacharázy-izomaltázy nesmějí tento přípravek užívat.
Léčba inhibitory protonové pumpy může vést k mírně zvýšenému riziku infekcí gastrointestinálního traktu, například Salmonella a Campylobacter (viz bod 5.1).
Interference s laboratorními testy
Zvýšená hladina chromograninu A (CgA) může interferovat s vyšetřeními neuroendokrinních nádorů. Aby se této interferenci předešlo, má být léčba omeprazolem dočasně přerušena 5 dní před CgA vyšetřením.
Pacienti s dlouhodobými rekurentními symptomy poruchy trávení nebo pálení žáhy by měli pravidelně navštěvovat ošetřujícího lékaře. Informovat svého lékárníka či lékaře by měli především pacienti starší 55 let, kteří denně užívají některé volně prodejné léčivé přípravky k léčbě poruch trávení či pálení žáhy.
Pacienty je nutné upozornit, aby se obrátili na lékaře, pokud:
• již předtím trpěli žaludečními vředy nebo podstoupili chirurgický výkon v gastrointestinálním traktu,
• trvale podstupují symptomatickou léčbu poruchy trávení nebo pálení žáhy po 4 týdny či delší dobu,
• mají žloutenku nebo závažné onemocnění jater,
• jsou starší 55 let a mají nové nebo nedávno změněné symptomy.
Subakutní kožní lupus erythematodes (SCLE)
S inhibitory protonové pumpy jsou velmi vzácně spojeny případy SCLE. Pokud se objeví léze, zejména na místech, kde je kůže vystavena slunečním paprskům, a pokud jsou tyto léze doprovázeny bolestí kloubů, pacient by měl neprodleně vyhledat lékařskou pomoc a lékař by měl zvážit vysazení přípravku Moprilic. SCLE, který se vyvinul po předchozí léčbě některým inhibitorem protonové pumpy, může zvyšovat riziko SCLE i u jiných inhibitorů protonové pumpy.
Pacienti by neměli omeprazol užívat jako preventivní medikaci.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Vliv omeprazolu na farmakokinetiku jiných léčivých látek
Léčivé látky se vstřebáváním závisejícím na hodnotách _pH
Snížená intragastrická acidita během léčby omeprazolem by mohla zvýšit či snížit absorpci léčivých látek se vstřebáváním dependentním na žaludečním pH.
Nelfinavir, atazanavir
Hladiny nelfinaviru a atazanaviru v plazmě se v případě společného podávání s omeprazolem snižují.
Souběžné podávání omeprazolu s nelfinavirem je kontraindikováno (viz bod 4.3). Souběžné podávání omeprazolu (40 mg jednou denně) snížilo průměrnou expozici nelfinaviru přibližně o 40 % a průměrná expozice farmakologicky aktivního metabolitu M8 byla snížena přibližně o 75 až 90 %. Interakce může rovněž zahrnovat inhibici CYP2C19.
Souběžné podávání omeprazolu s atazanavirem se nedoporučuje (viz bod 4.4). Souběžné podávání omeprazolu (40 mg jednou denně) a kombinace atazanaviru 300 mg/ritonaviru 100 mg zdravým dobrovolníkům vedlo k 75% poklesu expozice atazanaviru. Zvýšení dávky atazanaviru na 400 mg nekompenzovalo dopad omeprazolu na expozici atazanaviru. Souběžné podávání omeprazolu (20 mg jednou denně) s atazanavirem 400 mg/ritonavirem 100 mg zdravým dobrovolníkům vedlo k přibližně 30% poklesu expozice atazanaviru v porovnání s kombinací atazanavir 300 mg/ritonavir 100 mg jednou denně.
Digoxin
Současné podávání omeprazolu (20 mg denně) a digoxinu u zdravých jedinců vedlo k 10% zvýšení biologické dostupnosti digoxinu. Toxicita digoxinu byla hlášena vzácně. Když se však omeprazol podává starším pacientům ve vysokých dávkách, je zapotřebí opatrnosti. Monitorování terapeutických hladin digoxinu má pak být zintenzivněno.
Klopidogrel
Ve zkřížené klinické studii byl po 5 dnů podáván klopidogrel (300 mg zaváděcí dávka následovaná 75 mg/den) samostatně a s omeprazolem (80 mg v tutéž dobu jako klopidogrel). Expozice aktivnímu metabolitu klopidogrelu poklesla o 46 % (den 1) a o 42 % (den 5), pokud se klopidogrel a omeprazol podávaly společně. Průměrná inhibice agregace destiček (IPA) poklesla o 47% (24 hodin) a o 30 % (den 5), pokud se klopidogrel a omeprazol podávaly společně. V jiné studii se prokázalo, že podávání klopidogrelu a omeprazolu v odlišných dobách nezabránilo jejich interakci, která se pravděpodobně řídí inhibičním účinkem omeprazolu na CYP2C19. Z observačních a klinických studií byla hlášena nekonzistentní data o klinických dopadech této interakce PK/PD z hlediska závažných kardiovaskulárních příhod.
Jiné léčivé látky
Absorpce posakonazolu, erlotinibu, ketokonazolu a itrakonazolu je významně snížená, a tím může být i zhoršená klinická účinnost. V případě posakonazolu a erlotinibu je nutné se vyvarovat souběžného podávání.
Léčivé látky metabolizované CYP2C19
Omeprazol je středně silný inhibitor CYP2C19, hlavního enzymu metabolizujícího omeprazol. Tímto způsobem může být snížený metabolismus souběžně podávaných léčivých látek, které jsou rovněž metabolizovány CYP2C19, a systémová expozice těmto látkám může být zvýšena. Příkladem takových léčiv jsou R-warfarin a další antagonisté vitamínu K, cilostazol, diazepam a fenytoin.
Cilostazol
Omeprazol podávaný v dávkách 40 mg zdravým jedincům ve zkřížené studii zvyšoval Cmax a AUC pro cilostazol o 18 %, resp. o 26 %, a jednoho z jeho aktivních metabolitů o 29 %, resp. o 69 %.
Fenytoin
Během prvních dvou týdnů po zahájení léčby omeprazolem se doporučuje sledování plazmatické koncentrace fenytoinu a také v případě, že se provede úprava dávky fenytoinu. Sledování a další úpravu dávky je třeba provést po ukončení léčby omeprazolem.
Saquinavir
Současné podávání omeprazolu se saquinavirem/ritonavirem vedlo ke zvýšeným hladinám v plazmě až o přibližně 70 % u saquinaviru společně s dobrou snášenlivostí u pacientů infikovaných HIV.
Takrolimus
Bylo hlášeno, že současné podávání omeprazolu zvyšovalo hladiny takrolimu v séru. Je zapotřebí provádět intenzivní sledování koncentrací takrolimu a funkcí ledvin (clearance kreatininu) a dávku takrolimu upravit podle potřeby.
Methotrexát
U některých pacientů byly hlášeny zvýšené hladiny methotrexátu během současného podávání s inhibitory protonové pumpy. Při podávání vysokých dávek methotrexátu je třeba zvážit dočasné vysazení omeprazolu.
Vlivy jiných léčivých látek na farmakokinetiku omeprazolu
Inhibitory CYP2C19 a/nebo CYP3A4
Protože je omeprazol metabolizován CYP2C19 a CYP3A4, mohou léčivé látky známé jako inhibitory CYP2C19 nebo CYP3A4 (například klaritromycin a vorikonazol) způsobovat zvýšení sérových hladin omeprazolu tím, že snižují rychlost metabolismu omeprazolu. Souběžná léčba s vorikonazolem vedla k více než zdvojnásobení expozice omeprazolu. Protože vysoké dávky omeprazolu byly dobře snášeny, úprava dávky omeprazolu se všeobecně nepožaduje. Úprava dávky by se však měla zvážit u pacientů se závažným postižením jater a v případě, kdy je indikována dlouhodobá léčba.
Induktory CYP2C19 a/nebo CYP3A4
Léčivé látky, o nichž je známo, že indukují CYP2C19 nebo CYP3A4, případně oba (jako jsou rifampicin a třezalka tečkovaná (hypericum perforatum)), mohou způsobovat snížené hladiny omeprazolu v séru zvyšováním rychlosti metabolismu omeprazolu.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Výsledky tří prospektivních epidemiologických studií (více než 1000 exponovaných výsledků) nesvědčí o žádných nežádoucích účincích omeprazolu na těhotenství nebo na zdraví plodu/novorozence. Omeprazol může být během těhotenství používán.
Omeprazol se vylučuje do mateřského mléka, ale není pravděpodobné, že by ovlivňoval dítě při užívání terapeutických dávek.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Není pravděpodobné, že by Moprilic měl nepříznivý vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Mohou se objevit nežádoucí účinky jako závratě a poruchy vidění (viz bod 4.8). Pokud se tyto účinky projeví, pacienti nesmí řídit dopravní prostředky ani obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Nejčastějšími nežádoucími účinky (1 -10 % pacientů) jsou bolest hlavy, bolest břicha, zácpa, průjem, flatulence a nauzea/zvracení.
V programu klinických studií pro omeprazol a po uvedení na trh byly zjištěny nebo se objevilo podezření na následující nežádoucí účinky . U žádného nežádoucího účinku nebyla zjištěna závislost na dávce. Dále uvedené nežádoucí účinky jsou klasifikovány podle frekvence a třídy orgánových systémů (SOC). Kategorie frekvence jsou definovány podle následující konvence: Velmi časté (> 1/10); časté (> 1/100 až < 1/10); méně časté (> 1/1 000 až < 1/100); vzácné (> 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
|
SOC/frekvence |
Nežádoucí účinek |
|
Poruchy krve a lymfatického systému | |
|
Vzácné: |
Leukopenie, trombocytopenie |
|
Velmi vzácné: |
Agranulocytóza, pancytopénie |
|
Poruchy imunitního systému | |
|
Vzácné: |
Hypersenzitivní reakce, např. horečka, angioedém a anafylaktická reakce/šok |
|
Poruchy metabolismu a výživy | |
|
Vzácné: |
Hyponatrémie |
|
Velmi vzácné: |
Hypomagnesémie |
|
Psychiatrické poruchy | |
|
Méně časté: |
Insomnie |
|
Vzácné: | |
|
Velmi vzácné: | |
|
Poruchy nervového systému | |
|
Časté: | |
|
Méně časté: |
Závratě, parestézie, ospalost |
|
Vzácné: |
Porucha chuti |
|
Poruchy oka | |
|
Vzácné: |
Rozmazané vidění |
|
Poruchy ucha a labyrintu | |
|
Méně časté: | |
|
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy | |
|
Vzácné: |
Bronchospasmus |
|
Gastrointestinální poruchy | |
|
Časté: |
Bolest břicha, zácpa, průjem, flatulence, nauzea/zvracení |
|
Vzácné: |
Sucho v ústech, stomatitida, gastrointestinální kandidóza, mikroskopická kolitida |
|
Poruchy jater a žlučových cest | |
|
Méně časté: |
Zvýšené hodnoty jaterních enzymů |
|
Vzácné: |
Hepatitida se žloutenkou či bez ní |
|
Velmi vzácné: |
Selhání jater, encefalopatie u pacientů s již dříve existujícím onemocněním j ater |
|
Poruchy kůže a podkožní tkáně | |
|
Méně časté: |
Dermatitida, pruritus, vyrážka, kopřivka |
|
Vzácné: |
Alopecie, fotosenzitivita |
|
Velmi vzácné: |
Erythema multiforme, Stevensův-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza (TEN) |
|
Není známo |
Subakutní kožní lupus erythematodes (viz bod 4.4) |
|
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně | |
|
Vzácné: |
Artralgie, myalgie |
|
Velmi vzácné: |
Svalová slabost |
|
Poruchy ledvin a močových cest | |
|
Vzácné: |
Intersticiální nefritida |
|
Poruchy reprodukčního systému a prsu | |
|
Velmi vzácné: |
Gynekomastie |
|
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace | |
|
Méně časté: |
Malátnost, periferní edém |
|
Vzácné: |
Zvýšené pocení |
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.
4.9 Předávkování
Informace o účincích předávkování omeprazolem u lidí jsou omezené. V literatuře byly popsány dávky až do 560 mg a byla získána příležitostná hlášení, kdy jednorázové perorální dávky dosáhly až 2400 mg omeprazolu (120násobek obvyklé doporučené klinické dávky). Byla hlášena nauzea, zvracení, závratě, bolest břicha, průjem a bolest hlavy. V jednotlivých případech byla rovněž popsána apatie, deprese a zmatenost.
Symptomy popisované v souvislosti s předávkováním omeprazolem byly přechodné a nebyl hlášen žádný závažný důsledek. Rychlost eliminace zůstala s rostoucími dávkami nezměněná (kinetika prvního řádu). Léčba, pokud jí je zapotřebí, je symptomatická.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Inhibitory protonové pumpy, ATC kód: A02BC01
Omeprazol, racemická směs dvou enantiomerů, snižuje sekreci kyseliny v žaludku prostřednictvím vysoce cíleného mechanismu působení. Je to specifický inhibitor protonové pumpy parietálních buněk. Působí rychle a zajišťuje kontrolu reverzibilní inhibicí sekrece žaludeční kyseliny podáváním jednou denně.
Omeprazol je slabá zásada a je koncentrován a konvertován do aktivní formy ve vysoce kyselém prostředí intracelulárních kanálků uvnitř parietální buňky, kde inhibuje enzym H+ K+ - ATPázu -protonovou pumpu. Tento účinek na konečný krok procesu tvorby žaludeční kyseliny je závislý na dávce a zajišťuje vysoce účinnou inhibici jak bazální sekrece kyseliny, tak i stimulované sekrece kyseliny bez ohledu na podnět.
Farmakodynamické účinky
Všechny pozorované farmakodynamické účinky lze vysvětlit účinkem omeprazolu na sekreci kyseliny.
Účinek na sekreci žaludeční kyseliny
Perorální podávání omeprazolu jednou denně zajišťuje rychlou a trvalou inhibici sekrece žaludeční kyseliny v denní a noční dobu, přičemž maximálního účinku je dosaženo během 4 dnů léčby. Při dávce 20 mg omeprazolu se poté udržuje průměrné snížení 24hodinové intragastrické acidity o nejméně 80 % u pacientů s duodenálním vředem, kdy je dosaženo průměrného snížení vrcholového výdeje kyseliny po stimulaci pentagastrinem přibližně o 70 % za 24 hodin po podání.
Perorální podávání omeprazolu 20 mg udržuje intragastrické pH > 3 průměrně 17 hodin v rámci 24hodinového intervalu u pacientů s vředem duodena.
U pacientů s refluxní chorobou jícnu omeprazol v závislosti na dávce snižuje/normalizuje expozici jícnu kyselému žaludečnímu obsahu jako následek snížené žaludeční sekrece a žaludeční acidity. Inhibice sekrece kyseliny je vztažena k ploše pod křivkou popisující závislost plazmatických koncentrací omeprazolu v závislosti na čase (AUC), nikoli na aktuální plazmatické koncentraci léčiva v daném čase.
Během léčby omeprazolem nebyla pozorována tachyfylaxe.
Jiné účinky spojené s inhibicí kyseliny
Během dlouhodobé léčby byl hlášen výskyt gastrických glandulárních cyst v poněkud zvýšené míře. Tyto změny jsou fyziologickým důsledkem význačné inhibice sekrece kyseliny, jsou benigní a jeví se jako reverzibilní.
Snížená kyselost žaludečního obsahu způsobená jakýmkoliv podnětem, včetně působení inhibitorů protonové pumpy, zvyšuje v žaludku počet bakterií normálně přítomných v gastrointestinálním traktu. Léčba přípravky snižujícími tvorbu kyseliny může vést k mírně zvýšenému riziku infekcí gastrointestinálního traktu, například salmonelami a campylobacterem.
Omeprazol jako všechna léčiva blokující tvorbu kyseliny může snižovat absorpci vitamínu B12 (kyanokobalamin) díky hypochlorhydrii nebo achlorhydrii. To je zapotřebí vzít v úvahu při dlouhodobé terapii u pacientů se sníženými zásobami vitamínu B12 v organismu nebo s rizikovými faktory pro jeho sníženou absorpci.
V důsledku snížené žaludeční acidity se také zvyšuje hladina chromograninu A (CgA). Tento CgA-modifikující účinek nemůže být prokázán pět dní po ukončení léčby inhibitory protonové pumpy.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Omeprazol je nestálý v kyselém prostředí, a proto se perorálně podává ve formě enterosolventních granulí v tobolkách. Absorpce omeprazolu je rychlá a nejvyšší plazmatické hladiny se objevují přibližně za 1 až 2 hodiny po podání. Absorpce omeprazolu probíhá v tenkém střevě a je obvykle dokončena během 3 až 6 hodin. Současný příjem potravy nemá na biologickou dostupnost žádný vliv. Systémová dostupnost (biologická dostupnost) u jednorázové perorální dávky omeprazolu dosahuje přibližně 40 %. Po opakovaném podávání jednou denně biologická dostupnost roste přibližně na 60 %.
Distribuce
Zdánlivý distribuční objem u zdravých jedinců je přibližně 0,3 l/kg tělesné hmotnosti. Omeprazol se váže na na plazmatické bílkoviny z 97 %.
Biotransformace
Omeprazol se zcela metabolizuje pomocí systému cytochromu P450 (CYP). Hlavní část jeho metabolismu je dependentní na polymorfně exprimovaném CYP2C19, který odpovídá za tvorbu hydroxyomeprazolu, což je hlavní metabolit v plazmě. Zbývající část je dependentní na další specifické izoformě, CYP3A4, která odpovídá za tvorbu sulfonu omeprazolu. V důsledku vysoké afinity omeprazolu k CYP2C19 existuje potenciál pro kompetitivní inhibici a metabolické interakce typu lék-lék s jiným substráty pro CYP2C19. Ovšem díky nízké afinitě k CYP3A4 nemá omeprazol žádný potenciál k inhibici metabolismu jiných substrátů CYP3A4. Kromě toho omeprazol postrádá inhibiční účinek na hlavní enzymy CYP.
Přibližně 3 % kavkazské a 15 až 20 % asijské populace nemá funkční enzym CYP2C19 a nazývá se pomalí metabolizátoři. U takových jedinců je metabolismus omeprazolu pravděpodobně převážně katalyzován CYP3A4. Po opakovaném podání 20 mg omeprazolu jednou denně byla průměrná AUC 5 až 10krát vyšší u pomalých metabolizátorů než u jedinců s funkčním enzymem CYP2C19 (rychlí metabolizátoři). Vyšší byly i průměrné vrcholové koncentrace v plazmě, a to 3 až 5krát. Tato zjištění nemají žádné dopady na dávkování omeprazolu.
Eliminace
Poločas eliminace omeprazolu v plazmě je obvykle kratší než jedna hodina jak po jednorázovém, tak po opakovaném perorálním podání jednou denně. Omeprazol je zcela odbourán z plazmy mezi jednotlivými dávkami a při podávání jednou denně se neobjevila žádná tendence ke kumulaci. Téměř 80 % perorální dávky omeprazolu se vylučuje jako metabolity do moči, zbytek do stolice, kde primárně pochází z vylučování žluči.
AUC omeprazolu vzrůstá s opakovaným podáním. Tento nárůst je závislý na dávce a po opakovaném podání má za následek nelineární vztah mezi dávkou a AUC. Tato časová a dávková závislost je způsobena poklesem metabolismu prvního průchodu játry a systémové clearance, což je pravděpodobně způsobeno inhibicí enzymu CYP2C19 omeprazolem a/nebo jeho metabolity (např. sulfonem).
Zjistilo se, že žádný metabolit nemá účinek na sekreci žaludeční kyseliny.
Porucha funkce jater
Metabolismus omeprazolu u pacientů s jatemí dysfunkcí je zhoršený, což má za následek zvýšenou AUC. Omeprazol neprokázal žádnou tendenci ke kumulaci při podávání jednou denně.
Porucha funkce ledvin
Farmakokinetika omeprazolu včetně systémové biologické dostupnosti a rychlosti eliminace je u pacientů se sníženou funkcí ledvin beze změn.
Starší osoby
Rychlost metabolismu omeprazolu je u starších pacientů (75-79 let věku) poněkud snížená.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
V celoživotních studiích u potkanů léčených omeprazolem byla pozorována gastrická hyperplazie ECL-buněk a karcinoidy. Tyto změny jsou výsledkem trvalé hypergastrinémie v důsledku inhibice tvorby kyseliny. Podobné nálezy byly zjištěny po léčbě antagonisty H2-receptoru, inhibitory protonové pumpy a po částečné fundektomii. Tyto změny však nejsou přímým účinkem žádné konkrétní léčivé látky.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Zrněný cukr (obsahuje kukuřičný škrob a sacharózu)
Natrium-lauryl-sulfát
Hydrogenfosforečnan sodný
Mannitol
Hypromelóza 2910/6 Makrogol 6000 Mastek Polysorbát 80 Oxid titaničitý (E 171)
Disperze kopolymeru MA/EA 1:1 30%
Vrchní a spodní část tobolky:
Želatina
Hlinitý lak chinolinové žluti (E 104)
Oxid titaničitý (E 171)
Čištěná voda
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
3 roky.
HDPE lahvička: 3 měsíce po prvním otevření.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25°C.
OPA-ALU-PVC/ALU blistr: Uchovávejte v originálním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.
HDPE lahvička: Uchovávejte v dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.
6.5 Druh obalu a obsah balení
OPA-ALU-PVC/ALU blistr:
10 mg: 7, 14, 28 tobolek.
20 mg: 7, 14 tobolek.
HDPE lahvička, bílý PP šroubovací bezpečnostní uzávěr s vloženým vysoušedlem (silikagel). 10 mg: 7, 14, 28 tobolek.
20 mg: 7, 14 tobolek.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
PHARMAGEN CZ s.r.o., Bělohorská 238/85, 169 00 Praha 6 - Břevnov, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
Moprilic 10 mg enterosolventní tvrdé tobolky: 09/002/11-C Moprilic 20 mg enterosolventní tvrdé tobolky: 09/003/11-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 6.4.2011
Datum posledního prodloužení registrace: 13.1.2015
10. DATUM REVIZE TEXTU 5.12.2015
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv www.sukl.cz.
11/11