Montelukast Cipla 10 Mg Potahované Tablety
Sp.zn.sukls132860/2015
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Montelukast Cipla 10 mg potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna potahovaná tableta obsahuje montelukastum natricum odpovídající montelukastum 10 mg . Pomocné látky se známým účinkem:
Jedna potahovaná tableta obsahuje monohydrát laktosy 89 mg Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta
Béžová, čtvercová, bikonvexní tableta, hladká po obou stranách.
Délka: 8,1 mm ± 0,2 mm Šířka 8,1 mm ± 0,2 mm
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1. Terapeutické indikace
Montelukast Cipla je indikován k léčbě astmatu jako přídavná terapie u pacientů s lehkým až středně těžkým perzistentním astmatem, jejichž nemoc není dostatečně kontrolována inhalačními kortikosteroidy a u kterých podávání krátkodobě působících beta-agonistů “podle potřeby” neposkytuje dostatečnou kontrolu astmatu. Pacientům, kterým je přípravek Montelukast Cipla indikován k léčbě astmatu, může přípravek Montelukast Cipla rovněž přinést úlevu od příznaků sezónní alergické rýmy.
Montelukast Cipla je také indikován k profylaxi astmatu, pokud je rozhodující složkou pozátěžová bronchokonstrikce.
4.2. Dávkování a způsob podání
Dávkování pro dospělé a dospívající od 15 let věku s astmatem nebo s astmatem a současnou sezónní alergickou rýmou je jedna 10 mg tableta denně užívaná večer.
Pediatrická populace
Montelukast Cipla se nemá podávat dětem do 15 let.
Všeobecná doporučení
Terapeutický účinek přípravku Montelukast Cipla na parametry kontroly astmatu se projeví do jednoho dne. Montelukast Cipla lze užívat s jídlem nebo bez jídla. Pacienty je nutno poučit, aby v užívání
1
přípravku Montelukast Cipla pokračovali, i pokud bude jejich astma pod kontrolou, stejně jako v obdobích jeho zhoršení. Montelukast Cipla nemá být užíván konkomitantně s jinými přípravky, obsahujícími stejnou léčivou látku, montelukast.
Pacienti s poruchou funkce ledvin nebo jater
U starších pacientů, pacientů s poruchou funkce ledvin ani u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater není nutná úprava dávkování. O pacientech s těžkou poruchou funkce jater nejsou k dispozici žádné údaje. Dávkování je stejné jak u pacientů mužského, tak ženského pohlaví.
Léčba přípravkem Montelukast Cipla v souvislosti s jinými způsoby léčby astmatu
Přípravek Montelukast Cipla může být přidán ke stávajícímu léčebnému režimu.
Inhalační kortikosteroidy Léčbu přípravkem Montelukast Cipla lze použít jako doplňkovou léčbu u pacientů, když inhalační kortikosteroidy v kombinaci s krátkodobě působícími beta-agonisty užívanými "podle potřeby" nezajišťují adekvátní klinickou kontrolu. Inhalační kortikosteroidy se nesmí náhle nahradit přípravkem Montelukast Cipla (viz bod 4.4).
4.3. Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Pacienty je nutno poučit, aby perorální montelukast nikdy nepoužívali k léčbě akutních astmatických záchvatů a aby k tomuto účelu vždy měli u sebe svou obvyklou vhodnou záchrannou medikaci. Pokud nastane akutní záchvat, je nutno použít krátkodobě působící inhalační beta-agonisty. Pokud pacienti budou potřebovat více vdechů krátkodobě působících beta-agonistů než obvykle, mají co nejdříve vyhledat svého lékaře.
Inhalační nebo perorální kortikosteroidy nesmí být náhle nahrazeny montelukastem. Nejsou k dispozici žádné údaje prokazující, že lze snížit dávky perorálních kortikosteroidů při současném podávání montelukastu.
Ve vzácných případech se může u pacientů léčených antiastmatiky, včetně montelukastu, objevit systémová eosinofilie, někdy se projevující klinickými projevy vaskulitidy shodnými se syndromem Churg-Straussové, což je stav často léčený systémovými kortikosteroidy. Tyto případy někdy souvisely se snížením nebo vysazením léčby perorálními kortikosteroidy. Možnost, že antagonisté leukotrienového receptoru mohou souviset se vznikem syndromu Churg-Straussové, nelze ani vyloučit, ani potvrdit. Lékaři si musí být u svých pacientů vědomi rizika eosinofilie, vaskulitické vyrážky, zhoršení plicních symptomů, srdečních komplikací a/nebo neuropatie. Pacienti, u kterých se tyto symptomy vyvinou, musí být znovu vyšetřeni a jejich léčebné režimy přehodnoceny.
Léčba montelukastem nezbavuje pacienty s astmatem citlivé na kyselinu acetylsalicylovou nutnosti vyvarovat se užívání kyseliny acetylsalicylové a jiných nesteroidních protizánětlivých léčivých přípravků.
Pacienti se vzácnými vrozenými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat.
4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Montelukast lze podávat s jinými terapiemi běžně používanými při profylaxi a chronické léčbě astmatu. Ve studiích lékových interakcí neměla doporučená klinická dávka montelukastu klinicky významné účinky na farmakokinetiku následujících léčiv: teofylin, prednison, prednisolon, perorální kontraceptiva (ethinylestradiol/norethisteron 35/1), terfenadin, digoxin a warfarin.
Plocha pod křivkou plazmatických koncentrací (AUC) montelukastu byla u subjektů, kterým byl současně podáván fenobarbital, snížena přibližně o 40 %. Jelikož je montelukast metabolizován CYP 3A4, 2C8 a 2C9, je, zejména u dětí, potřebná opatrnost při jeho podávání spolu s induktory CYP 3A4, 2C8 a 2C9, jako je fenytoin, fenobarbital a rifampicin. Studie in vitro ukázaly, že montelukast je silným inhibitorem CYP 2C8. Data z klinických studií lékových interakcí zahrnujících montelukast a rosiglitazon (zkušební substrát reprezentující léky primárně metabolizované CYP 2C8) však prokázaly, že montelukast CYP 2C8 in vivo neinhibuje. Proto se nepředpokládá, že by montelukast výrazně měnil metabolizmus léků metabolizovaných tímto enzymem (např. paklitaxelu, rosiglitazonu a repaglinidu).
Studie in vitro prokázaly, že montelukast je substrátem CYP 2C8 a do menší míry také 2C9 a 3A4. V klinické studii lékových interakcí zahrnující montelukast a gemfibrozil (což je inhibitor CYP 2C8 a 2C9) zvyšoval gemfibrozil systémovou expozici montelukastu 4,4násobně. Není nutná žádná rutinní úprava dávkování montelukastu při současném podávání gemfibrozilu nebo s jiných silných inhibitorů CYP 2C8, ale lékař si má být vědom možnosti zvýšeného výskytu nežádoucích reakcí.
Na základě in vitro údajů se klinicky významné lékové interakce se slabšími inhibitory CYP 2C8 (např. trimethoprimem) nepředpokládají. Současné podávání montelukastu s itrakonazolem, silným inhibitorem CYP 3A4, nevedlo k významnému zvýšení systémové expozice montelukastu.
4.6. Fertilita, těhotenství a kojení
Studie na zvířatech nevykazují škodlivé účinky, pokud jde o vliv na graviditu nebo vývoj embrya/plodu.
Omezené údaje z dostupných těhotenských databází nenaznačují příčinnou souvislost mezi montelukastem a malformacemi (tj. defekty končetin), které byly vzácně hlášeny po celosvětovém uvedení na trh. V těhotenství má být montelukast podáván jen v nezbytně nutných případech.
Kojení
Studie na potkanech ukázaly, že se montelukast vylučuje do mléka (viz bod 5.3). Není známo, zda se montelukast vylučuje do lidského mateřského mléka. Kojícím matkám má být montelukast podáván jen v nezbytně nutných případech.
Fertilita
Nejsou k dispozici žádné klinické údaje pro montelukast.
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Nepředpokládá se, že by montelukast ovlivňoval schopnost pacienta řídit nebo obsluhovat stroje. Ve velmi vzácných případech však jednotliví pacienti hlásili ospalost nebo závrať.
4.8. Nežádoucí účinky
Montelukast byl v klinických studiích hodnocen následovně:
• 10mg potahované tablety na přibližně 4000 dospělých a dospívajících astmatických pacientech od 15 let věku,
• 10mg potahované tablety na přibližně 400 dospělých a dospívajících astmatických pacientech od 15 let věku, se sezónní alergickou rýmou,
• 5mg žvýkací tablety na přibližně 1750 pediatrických astmatických pacientech od 6 do 14 let věku.
Následující nežádoucí účinky související s léčivem byly u astmatických pacientů léčených montelukastem v klinických hodnoceních hlášeny často (>1/100 až <1/10) a s vyšší incidencí než u pacientů léčených placebem:
|
systémů |
od 15 let věku (dvě 12týdenní studie; n=795) |
pacienti od 6 do 14 let věku (jedna 8týdenní studie; n=201) (dvě 56týdenní studie; n=615) |
|
Poruchy nervového systému | ||
|
Gastrointestinální poruchy |
Při dlouhodobé léčbě omezeného počtu pacientů v klinických studiích trvajících u dospělých pacientů až 2 roky a u pediatrických pacientů od 6 do 14 let věku až 12 měsíců se bezpečnostní profil nezměnil.
Zkušenosti po uvedení na trh:
Nežádoucí účinky hlášené po uvedení na trh jsou uvedeny v tabulce dále podle třídy orgánových systémů a specifického termínu označujícího nežádoucí účinek. Kategorie frekvence výskytu byly stanoveny na základě příslušných klinických studií.
|
Třídy orgánových systémů |
Nežádoucí účinek |
Četnost výskytu* |
|
Infekce a infestace |
infekce horních cest dýchacích^ |
Velmi časté |
|
Poruchy krve a lymfatického systému |
zvýšený sklon ke krvácení |
Vzácné |
|
Poruchy imunitního systému |
hypersenzitivní reakce včetně anafylaxe |
Méně časté |
|
infiltrace jater eosinofily |
Velmi vzácné | |
|
Psychiatrické poruchy |
abnormální sny včetně nočních můr, insomnie, somnambulismus, úzkost, agitovanost včetně agresivního chování nebo hostility, deprese, psychomotorická hyperaktivita (mimo jiné podrážděnost, neklid, tremor§) |
Méně časté |
|
poruchy pozornosti, porucha paměti |
Vzácné | |
|
halucinace, dezorientovanost, suicidální myšlenky a jednání (suicidalita) |
Velmi vzácné | |
|
Poruchy nervového systému |
závratě, ospalost, parestezie/hypestezie, |
Méně časté |
|
Srdeční poruchy |
palpitace |
Vzácné |
|
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy |
epistaxe |
Méně časté |
|
syndrom Churga-Straussové (CSS)(viz bod 4.4), plicní eozinofilie |
Velmi vzácné | |
|
Gastrointestinální poruchy |
Časté | |
|
sucho v ústech, dyspepsie |
Méně časté | |
|
Poruchy jater a žlučových cest |
zvýšené hladiny sérových aminotransferáz (ALT, AST) |
Časté |
|
hepatitida (včetně cholestatické, hepatocelulární a smíšeného poškození jater) |
Velmi vzácné |
|
Třídy orgánových systémů |
Nežádoucí účinek |
Četnost výskytu* |
|
Poruchy kůže a podkožní tkáně |
vyrážka* |
Časté |
|
tvorba podlitin, kopřivka, pruritus |
Méně časté | |
|
angioedém |
Vzácné | |
|
erythema nodosum, erythema multiforme |
Velmi vzácné | |
|
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně |
artralgie, myalgie včetně svalových křečí |
Méně časté |
|
Celkové poruchy a reakce v |
pyrexie* |
Časté |
|
místě aplikace |
astenie/únava, malátnost, edém |
Méně časté |
|
*Kategorie četnosti výskytu: definované pro každý termín nežádoucí incidence uvedené v databázi klinických studií: velmi časté (>1/10), méně časté (>1/1 000 až <1/100), vzácné (>1/10 000 až <1/1 000), ve *Tento nežádoucí účinek, hlášený v klinických hodnoceních u pacien montelukastem jako velmi častý, byl rovněž hlášen jako velmi častý placebem. ^Tento nežádoucí účinek, hlášený v klinických hodnoceních u pacien montelukastem jako častý, byl rovněž hlášen jako častý u pacientů lé § Kategorie četnosti: vzácné |
ho účinku podle :asté (>1/100 až <1/10), ;lmi vzácné (<1/10 000). tů léčených i pacientů léčených tů léčených čených placebem. | |
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.
4.9. Předávkování
Nejsou k dispozici žádné specifické informace týkající se léčby předávkování montelukastem. Při studiích s chronickým astmatem byl montelukast podáván dospělým pacientům po dobu 22 týdnů v dávkách do 200 mg/den a v krátkodobých studiích v dávkách až do 900 mg/den po dobu přibližně jednoho týdne bez klinicky významných nežádoucích účinků. Po uvedení na trh a v klinických studiích byly hlášeny případy akutního předávkování montelukastem. Tyto případy zahrnují hlášení o dospělých a dětech s dávkou až 1000 mg (přibližně 61 mg/kg u dítěte ve věku 42 měsíců). Klinické a laboratorní nálezy byly v souladu s bezpečnostním profilem u dospělých a dětských pacientů. Většina hlášení o předávkování nezahrnovala žádné nežádoucí projevy. Nejčastější nežádoucí účinky byly v souladu s bezpečnostním profilem montelukastu a zahrnovaly bolest břicha, ospalost, žízeň, bolest hlavy, zvracení a psychomotorickou hyperaktivitu. Není známo, zda je montelukast dialyzovatelný peritoneální dialýzou nebo hemodialýzou.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1. Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Antagonisté leukotrienových receptorů ATC kód: R03DC03
Cysteinylové leukotrieny (LTC4, LTD4, LTE4) jsou silné zánětlivé eikosanoidy, které jsou uvolňovány z různých buněk, například z žírných buněk a eozinofilů. Tyto důležité proastmatické mediátory se vážou na cysteinyl-leukotrienové (CysLT) receptory. Receptor CysLT typu 1 (CysLTi) se nachází v dýchacích cestách člověka (včetně buněk hladkého svalu dýchacích cest a makrofágů dýchacích cest) a na dalších prozánětlivých buňkách (včetně eosinofilů a některých myeloidních kmenových buněk). CysLTs koreluje s patofyziologií astmatu a alergické rýmy. Při astmatu patří mezi leukotrienem navozené účinky bronchokonstrikce, sekrece ze sliznic, permeabilita cév a zmnožení eosinofilů. Při alergické rýmě se po expozici alergenu uvolňují CysLT z nosní sliznice během reakce jak časné, tak i pozdní fáze, a souvisejí se symptomy alergické rýmy. Bylo zjištěno, že intranasální expozice CysLT zvětšuje rezistenci nosní části dýchacích cest a zhoršuje symptomy neprůchodnosti nosu.
Montelukast je sloučenina účinná po perorálním podání, která se s vysokou afinitou a selektivitou váže na receptor CysLT i. V klinických studiích inhiboval montelukast v dávkách pouhých 5 mg bronchokonstrikci vyvolanou inhalací LTD4. Bronchodilatace byla pozorována do 2 hodin po perorálním podání. Bronchodilatační účinek p-agonistů byl k účinku vyvolanému montelukastem aditivní. Léčba montelukastem inhibovala jak časnou, tak pozdní fázi bronchokonstrikce vyvolanou antigenním podnětem. Montelukast, v porovnání s placebem, snižoval u dospělých a dětských pacientů počty eosinofilů v periferní krvi. V separátní studii léčba montelukastem významně snížila počty eosinofilů v dýchacích cestách (měřeno ve sputu) a v periferní krvi, přičemž zlepšovala klinickou kontrolu astmatu.
Dospělá populace
Ve studiích u dospělých osob montelukast v dávce 10 mg jednou denně, v porovnání s placebem, vykázal významná zlepšení ranní FEV1 (změna výchozích hodnot o 10,4 % oproti 2,7 %), dopolední maximální výdechové rychlosti (PEFR) (změna výchozích hodnot o 24,5 litrů/min oproti 3,3 litrů/min) a významné snížení celkové spotřeby beta-agonistů (změna výchozích hodnot o -26,1 % oproti -4,6 %). Zlepšení pacienty hlášených skóre denních a nočních astmatických symptomů bylo významně lepší než u placeba.
Studie u dospělých osob prokázaly u montelukastu schopnost zvýšit klinický účinek inhalačních kortikosteroidů (% změna výchozích hodnot FEV1 pro inhalační beklometason a montelukast v porovnání s beklometasonem: 5,43 % oproti 1,04 %, v uvedeném pořadí: v porovnání s použitím beta-agonisty: -8,70 % oproti 2,64 %). V porovnání s inhalačním beklometasonem (200 pg dvakrát denně s použitím spaceru) prokázal montelukast rychlejší počáteční odpověď, i když v průběhu 12týdenní studie beklometason poskytoval vyšší průměrný léčebný účinek (% změna výchozích hodnotFEV 1 u montelukastu v porovnání s beklometasonem: 7,49 % oproti 13,3 %, v uvedeném pořadí: v porovnání s použitím beta-agonisty: -28,28 % oproti -43,89 %). V porovnání s beklometasonem však vysoké procento pacientů léčených montelukastem dosáhlo podobných klinických odpovědí (např. 50 % pacientů léčených beklometasonem dosáhlo zlepšení FEV 1 přibližně o 11 % nebo více v porovnání s výchozími hodnotami, zatímco přibližně 42 % pacientů léčených montelukastem dosáhlo stejné odpovědi).
U dospělých a dospívajících pacientů od 15 let věku ,s astmatem a současně se sezónní alergickou rýmou, byla provedena klinická studie, která hodnotila účinek montelukastu při symptomatické léčbě sezónní alergické rýmy. V této studii montelukast podávaný jednou denně v dávce 10 mg prokázal statisticky významné zlepšení skóre denních symptomů rýmy v porovnání s placebem. Skóre denních symptomů rýmy je průměrem skóre denních nosních symptomů (střední hodnota ucpání nosu, výtok z nosu, svědění v nose a kýchání) a skóre nočních symptomů rýmy (střední hodnota ucpání nosu při probuzení, potíže s usínáním a noční probouzení). Celkové hodnocení alergické rýmy pacienty a lékaři se v porovnání s placebem významně zlepšilo. Hodnocení antiastmatické účinnosti nebylo primárním cílem této studie.
Pediatrická populace
V osmitýdenní studii u dětských pacientů ve věku 6 až 14 let montelukast v dávce 10 mg jednou denně v porovnání s placebem významně zlepšoval respirační funkce (FEV 1 _ změna výchozích hodnot v porovnání se stavem před léčbou 8,71 % oproti 4,16 %; změna dopoledního PEFR v porovnání se stavem před léčbou 27,9 litrů/min oproti 17,8 litrům/min) a snižoval používání beta-agonistů „podle potřeby“ (změna výchozích hodnot -11,7 % oproti +8,2 %). Signifikantní snížení tělesnou námahou indukované bronchokonstrikce (EIB) bylo prokázáno v 12týdenní studii u dospělých (maximální pokles FEV1 22,33% u montelukastu oproti 32,40 % u placeba, doba nutná k zotavení a návratu k hodnotám FEV1 před léčbou 44,22 minut oproti 60,64 minutám). Tento účinek se neměnil během celých 12 týdnů trvání studie. Snížení tělesnou námahou indukované bronchokonstrukce (EIB) bylo rovněž prokázáno v krátkodobé studii u dětských pacientů (maximální pokles FEVi 18,27 % oproti 26,11 %, doba nutná k zotavení a návratu k hodnotám FEVi před léčbou s odchylkou do 5 % 17,76 minut oproti 27,98 minutám). Účinek v obou studiích byl prokázán na konci dávkovacího intervalu s dávkováním jednou denně. U astmatických pacientů citlivých na kyselinu acetylsalicylovou souběžně léčených inhalačními a/nebo perorálními kortikosteroidy vedla léčba montelukastem v porovnání s placebem k významnému zlepšení kontroly astmatu (FEV1 - změna výchozích hodnot 8.55% oproti -1.74 % a snížení celkové potřeby beta-agonistů -27,78 % oproti 2,09 %).
5.2. Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce Montelukast se po perorálním podání rychle vstřebává. V případě potahovaných tablet o síle 10 mg se u dospělých nalačno průměrné hodnoty maximální plazmatické koncentrace (Cmax) dosáhne za 3 hodiny (Tmax) po podání. Střední hodnota biologické dostupnosti při perorálním podání je 64 %. Biologická dostupnost při perorálním podání a Cmax nejsou běžným jídlem ovlivněny. Bezpečnost a účinnost byly prokázány v klinických studiích, kde potahované tablety o síle 10 mg byly podávány bez ohledu na načasování příjmu potravy.
V případě žvýkacích tablet o síle 5 mg se u dospělých nalačno Cmax dosáhne za 2 hodiny po podání. Střední hodnota biologické dostupnosti při perorálním podání je 73 %, přičemž běžné jídlo ji sníží na 63 %.
Distribuce Montelukast se váže na plazmatické bílkoviny z více než 99 %. Distribuční objem montelukastu v ustáleném stavu je v průměru 8 až 11 litrů. Studie na potkanech provedené s radioaktivně značeným montelukastem ukazují na minimální prostup hematoencefalickou bariérou. Navíc byly koncentrace radioaktivně značeného materiálu 24 hodin po podání dávky ve všech ostatních tkáních minimální.
Biotransformace Montelukast se výrazně metabolizuje. Ve studiích s terapeutickými dávkami jsou u dospělých a dětí v ustáleném stavu plazmatické koncentrace metabolitů montelukastu nedetekovatelné.
Hlavním enzymem při metabolismu montelukastu je cytochrom P450 2C8. Navíc se mohou v malé míře podílet CYP 3A4 a 2C9, bylo však prokázáno, že itrakonazol, inhibitor CYP 3A4, nemění farmakokinetické proměnné montelukastu u zdravých subjektů, užívajících 10 mg montelukastu denně. Na základě in vitro výsledků získaných na mikrosomech z lidských jater terapeutické plazmatické koncentrace montelukastu neinhibují izoenzymy cytochromu P450 3A4, 2C9, 1A2,2A6, 2C19 ani 2D6. Příspěvek těchto metabolitů k léčebnému účinku montelukastu je minimální.
Eliminace Plazmatická clearance montelukastu dosahuje u zdravých dospělých v průměru 45 ml/min.
Po perorální dávce radioaktivně značeného montelukastu se 86 % radioaktivity zjistilo v pětidenním sběru stolice, přičemž v moči bylo zjištěno méně než 0,2 %. Ve spojení s odhady biologické dostupnosti montelukastu při perorálním podání to ukazuje na skutečnost, že montelukast a jeho metabolity jsou vylučovány téměř výhradně žlučí.
Individuální rozdíly u pacientů U starších pacientů ani u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater není úprava dávky potřebná. Studie u pacientů s poruchou funkce ledvin nebyly provedeny. V důsledku skutečnosti, že montelukast a jeho metabolity se vylučují žlučí, se u pacientů s poruchou funkce ledvin potřeba úpravy dávky nepředpokládá. Nejsou k dispozici žádné údaje o farmakokinetice montelukastu u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (Child-Pugh skóre>9). Při vysokých dávkách montelukastu (20násobek a 60násobek doporučené dávky pro dospělé) byl pozorován pokles plazmatických koncentrací theofylinu. Tento účinek nebyl při doporučené dávce 10 mg jednou denně pozorován.
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Ve studiích toxicity na zvířatech byly pozorovány menší biochemické sérové změny ALT, glukózy, fosforu a triacylglycerolů, které byly přechodné povahy. Projevy toxicity u zvířat se projevovaly jako zvýšená sekrece slin, gastrointestinální symptomy, řídká stolice a iontová dysbalance. K těmto jevům docházelo při dávkách, které přesahovaly 17násobek systémové expozice pozorované při klinickém
dávkování. U opic se nežádoucí účinky objevily při dávkách od 150 mg/kg/den (>232násobek systémové expozice pozorované při klinické dávce). Ve studiích na zvířatech montelukast při systémové expozici přesahující klinickou systémovou expozici více než 24násobně neovlivňoval fertilitu ani reprodukční schopnosti. Ve studii samičí fertility na potkanech v dávkách 200 mg/kg/den (>69násobek klinické systémové expozice) byl zaznamenán mírný pokles tělesné hmotnosti mláďat. Ve studiích na králících byla, v porovnání s kontrolními zvířaty, při systémové expozici více než24násobně přesahující klinickou systémovou expozici pozorovanou při klinické dávce pozorována vyšší incidence nekompletní osifikace. U potkanů nebyly pozorovány žádné abnormality. Bylo prokázáno, že montelukast prostupuje placentární bariérou a je vylučován do mléka zvířat. Po jednorázové perorální dávce sodné soli montelukastu v dávkách až 5000 mg/kg u myší a potkanů (15 000 mg/m2 u myší a 3 0000 mg/m2 u potkanů), což byla nejvyšší testovaná dávka, nedošlo k žádnému úhynu. Tato dávka je ekvivalentní 25 000násobku doporučené denní dávky pro dospělé (vztaženo ke hmotnosti dospělého pacienta 50 kg). Bylo zjištěno, že montelukast není pro myši při dávkách až 500 mg/ kg/den (přibližně > 200násobek systémové expozice) fototoxický při UVA, UVB nebo viditelném světle. Montelukast nebyl při in vitro a in vivo testech na hlodavcích ani mutagenní, ani tumorigenní.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1. Seznam pomocných látek
monohydrát laktosy
mikrokrystalická celulosa (Avicel PH 102) (E460) sodná sůl kroskarmelosy (E463) hyprolosa (Klucel LF) magnesium-stearát
potahová soustava Opadry 04-82591 žlutá jako potah tablety obsahuje:
hypromelosa 2910/15
oxid titaničitý (E171)
makrogol 6000
žlutý oxid železitý (E172)
červený oxid železitý (E172)
6.2. Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3. Doba použitelnosti
2 roky
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.
6.5. Druh obalu a obsah balení
Hladké laminované 3vrstvé hliníkové blistry (složené z vrstev nylon/hliník/PVC a hliníková blistrová fólie)
Velikost balení
Blistr: 20, 28, 30, 50, 56, 98 a 100 tablet.
Jednodávkový blistr: 50 a 56 tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
8
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Cipla Europe NV,
Uitbreidingstraat 80,
2600 Antwerp,
Belgie
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
14/189/15-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
10.06.2015
10. DATUM REVIZE TEXTU
24.12.2015
9