Montelukast Accord 10 Mg Potahované Tablety
zastaralé informace, vyhledat novějšísp.zn.sukls125029/2013
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Montelukast Accord 10 mg potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna potahovaná tableta obsahuje montelukastum natricum 10,4 mg, což odpovídá montelukastum 10 mg.
Pomocné látky se známým účinkem: obsahuje 130,95 mg monohydrátu laktózy v jedné potahované tabletě.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Potahované tablety.
7,9 x 7,9 mm velké, béžově zbarvené, čtvercové v rozích zakulacené, bikonvexní potahované tablety s vyraženým „M10“ na jedné straně a hladké na straně druhé.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Montelukast Accord 10 mg potahované tablety je indikován k léčbě astmatu, jako doplňková léčba u dospělých pacientů a adolescentů od 15 let věku, s mírným až středně těžkým perzistentním astmatem, u kterých při podávání inhalačních kortikosteroidů nedochází k dostatečné kontrole obtíží, a jimž podávání krátkodobě působících beta-agonistů “podle potřeby” neposkytuje odpovídající klinickou kontrolu nad astmatem.
Pacientům, kterým je Montelukast Accord 10 mg potahované tablety indikován k léčbě astmatu, může také zmírnit symptomy sezónní alergické rýmy.
Montelukast Accord 10 mg potahované tablety je také indikován k profylaxi astmatu u pacientů, u kterých je převládající příčinou obtíží bronchokonstrikce vyvolaná tělesným pohybem.
4.2 Dávkování a způsob podání
Způsob podání:
Perorální podání.
Dávkování:
Doporučenou dávkou pro dospělé nebo dospívající od 15 let, kteří trpí astmatem nebo astmatem a současně sezónní alergickou rýmou, je jedna 10 mg tableta denně podávaná večer.
Obecná doporučení:
Terapeutický účinek přípravku Montelukast Accord 10 mg potahované tablety na parametry kontroly astmatu se projeví během jednoho dne.
Montelukast Accord 10 mg potahované tablety může být užíván s jídlem nebo na lačno.
Pacienti musí být poučeni, aby přípravek Montelucast Accord 10 mg užívali i pokud bude jejich astma pod kontrolou, stejně jako v období jeho zhoršení.
Při podávání přípravku starším pacientům, pacientům s renální insuficiencí nebo s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater není nutné dávku upravovat. Nejsou k dispozici žádné údaje o podávání přípravku pacientům s těžkou poruchou funkce jater.
Dávkování je stejné bez ohledu na pohlaví pacienta.
Léčba přípravkem Montelukast Accord 10 mg potahované tablety v souvislosti s jinými způsoby léčby astmatu
Montelukast Accord 10 mg potahované tablety může být kombinován s dosavadním terapeutickým režimem.
Inhalační kortikosteroidy:
Montelukast Accord 10 mg potahované tablety může být podáván jako doplňková terapie u pacientů, u kterých podávání inhalačních koritkosteroidů spolu s „podle potřeby“ podávanými krátkodobě působícími beta-agonisty neposkytuje dostatečnou klinickou kontrolu. Přípravek Montelukast Accored 10 mg potahované tablety nesmí náhle nahradit terapii inhalačními kortikosteroidy viz bod 4.4).
Potahované tablety 10 mg jsou dostupné pro dospělé a dospívající pacienty od 15 let.
Ostatní dostupné síly/farmaceutické formy:
Pro pediatrické pacienty od 6 do 14 let jsou dostupné 5 mg žvýkací tablety.
Pro pediatrické pacienty od 2 do 5 let jsou dostupné 4 mg žvýkací tablety.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Pacienti musí být upozorněni, že montelukast podávaný perorálně není určen k léčbě akutních astmatických záchvatů a že mají vždy mít k dispozici svou obvyklou vhodnou záchrannou medikaci. Dojde-li k akutnímu záchvatu, má se inhalačně podat některý z přípravků obsahujících krátkodobě působící beta-agonista. V případě, že si průběh onemocnění vynucuje častější inhalace krátkodobě působících beta-agonistů než obvykle, musí pacienti neprodleně vyhledat lékaře.
Inhalační nebo perorální kortikosteroidy nemají být náhle nahrazeny montelukastem.
Nejsou k dispozici žádné údaje, které by prokázaly, že při souběžném podávání s montelukastem mohou být dávky perorálních kortikosteroidů sníženy
U pacientů užívajících antiastmatické léčivé přípravky, mezi něž montelukastum patří, byly popsány vzácné případy výskytu systémové eozinofilie, které se někdy vyskytly spolu s klinickými příznaky vaskulitidy, což odpovídá příznakům Churgův-Straussové syndromu, který je často léčen systémovými kortikoidy. Výskyt těchto případů často, nikoli však vždy, souvisel se snížením dávky nebo ukončením podávání perorálních kortikosteroidů. Možnost, že by antagonisté leukotrienového receptoru mohly hrát roli při vzniku Churgův-Straussové syndromu, nelze ani vyloučit, ani potvrdit. Lékaři si musí být u svých pacientů vědomi rizika výskytu eozinofilie, vaskulitické vyrážky, zhoršení respiračních symptomů, srdečních komplikací a/nebo neuropatie. Pacienti s výskytem těchto příznaků musí být znovu vyšetřeni a jejich léčebné režimy přehodnoceny.
Léčba montelukastem nezbavuje pacienty s aspirin-senzitivním astmatem nutnosti vyvarovat se užívání aspirinu nebo jiných nesteroidních protizánětlivých přípravků.
Tento léčivý přípravek obsahuje monohydrát laktózy.
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy intolerance galaktózy, s vrozeným nedostatkem laktasy nebo s malabsorpcí glukózy-galaktózy nesmějí tento léčivý přípravek užívat.
Montelukast může být podáván s jinými léčivými přípravky běžně používanými k profylaxi a dlouhodobé léčbě astamtu. Podle studií interakcí provedených s doporučenými dávkami montelukastu nemají tyto podávané dávky klinicky významný vliv na farmakokinetiku těchto léčiv: theofylin, prednison, prednisolon, perorální kontraceptiva (ethinylestradiol/norethindron 35/1), terfenadin, digoxin a warfarin.
Souběžné podávání fenobarbitalu s montelukastem mělo za následek zmenšení plochy pod časovou křivkou plazmatické koncentrace montelukastu (AUC) asi o 40 %.
Montelukast je metabolizován prostřednictvím enzymového systému CYP3A4, 2C8 a 2C9. Z tohoto důvodu je třeba opatrnosti, zejména u dětí, při současném podávání montelukastu s induktory CYP3A4, 2C8 a 2C9, např. fenytoinem, fenobarbitalem a rifampicinem.
Studie in vitro ukázaly, že montelukast je silným inhibitorem CYP2C8. Nicméně údaje z klinické studie, která se zabývala interakcí montelukastu a rosiglitazonu (zkušební substrát, reprezentující léčivé přípravky, které jsou primárně metabolizovány CYP2C8) ukázaly, že montelukast neinhibuje CYP2C8 in vivo. Proto se nepředpokládá, že by montelukast podávaný v kombinaci s léčivy metabolizovanými prostřednictvím tohoto enzymu (např. paklitaxelem, rosiglitazonem a repaglinidem) výrazně ovlivnil jejich metabolizmus.
In vitro studie prokázaly, že montelukast je substrátem CYP 2C8, a do menší míry také 2C9 a 3A4. V klinické studii lékové interakce zahrnující montelukast a gemfibrozil (inhibitor CYP 2C8 a 2C9) zvyšoval gemfibrozil systémovou expozici montelukastu 4,4krát. Není nutná žádná rutinní úprava dávkování montelukastu při současném podávání s gemfibrozilem nebo jinými silnými inhibitory CYP 2C8, ale lékař si musí být vědom možnosti zvýšení výskytu nežádoucích účinků.
Na základě in vitro údajů se klinicky významné lékové interakce se slabšími inhibitory CYP 2C8 (např. trimethoprim) nepředpokládají. Současné podávání montelukastu s itrakonazolem, silným inhibitorem CYP 3A4, nevedlo k žádnému významnému zvýšení systémové expozice montelukastu.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Použití v těhotenství
Studie na zvířatech neprokázaly škodlivé účinky na průběh těhotenství nebo na vývoj embrya či plodu.
Omezené množství údajů, jež lze najít v dostupných databázích těhotných pacientek, nenaznačuje existenci kauzálního vztahu mezi podáváním přípravku Montelukast Accord 10 mg potahované tablety a malformacemi (tj. defekty končetin), které byly vzácně hlášeny v rámci sledování po celosvětovém uvedení přípravku na trh.
Montelukast Accord 10 mg potahované tablety může být podáván během těhotenství pouze, pokud to je nezbytně nutné.
Použití v době kojení
Není známo, zda se montelukast vylučuje také do lidského mateřského mléka. Studie na potkanech ukázaly, že se montelukast vylučuje do mléka (viz bod 5.3).
Montelukast Accord 10 mg potahované tablety může být podáván během kojení pouze, pokud to není nezbytně nutné.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Neočekává se, že by přípravek Montelukast Accord 10 mg potahované tablety ovlivnil pacientovu schopnost řídit motorové vozidlo nebo obsluhovat stroje. Ve velmi vzácných případech však byl hlášen výskyt ospalosti nebo závrati.
4.8 Nežádoucí účinky
Frekvence vyjádřeny dle následující konvence: Časté (>1/100 až < 1/10); méně časté (> 1/1000 až < 1/100); vzácné (>1/10 000 až < 1/1000); velmi vzácné (< 1/10 000); neznámé (z dostupných údajů nelze určit)
Přípravek Montelukast Accord 10 mg potahované tablety byl hodnocen v těchto následujících klinických studiích:
• 10 mg potahované tablety přibližně u 4 000 dospělých astmatických pacientů ve věku 15 let a starší
• 10 mg potahované tablety přibližně u 400 dospělých astmatických pacientů se sezónní alergickou
rýmou ve věku 15 let a starší
• 5 mg žvýkací tablety přibližně u 1 750 pediatrických astmatických pacientů ve věku od 6 do 14 let
Ve studiích byly u astmatických pacientů, kterým byl podáván montelukast, uváděny jako časté (> 1/100 až < 1/10) a s větší incidencí než u subjektů užívajících placebo následující nežádoucí účinky související s podáváním tohoto léčivého přípravku:
|
Třídy orgánových systémů |
Dospělí pacienti 15 let a starší (dvě 12týdenní studie; n = 795) |
Pediatričtí pacienti Od 6 do14 let věku (jedna 8týdenní studie; n = 201) (dvě 56týdenní studie; n = 615) |
|
Poruchy nervového systému | ||
|
Gastrointestinální poruchy |
Při dlouhodobé léčbě v rámci klinických studií prováděných s omezeným počtem pacientů po dobu až 2 let u dospělých a po dobu až 12 měsíců u pediatrických pacientů ve věku od 6 do 14 let se profil bezpečnosti nezměnil.
Nežádoucí účinky hlášené po uvedení přípravku na trh jsou uvedeny podle třídy orgánových systémů a specifického názvu nežádoucího účinku v tabulce níže. Kategorie frekvence byly definovány na základě příslušných klinických studií.
|
Třída orgánových systémů |
Název nežádoucího účinku |
Kategorie četnosti * |
|
Infekce a infestace |
infekce horních cest dýchacích |
Velmi časté |
|
Poruchy krve a lymfatického systému |
zvýšený sklon ke krvácení |
Vzácné |
|
Poruchy imunitního systému |
hypersenzitivní reakce včetně anafylaxe |
Méně časté |
|
infiltrace jater eozinofily |
Velmi vzácné | |
|
Psychiatrické poruchy |
abnormální sny včetně nočních můr, insomnie, somnambulismus, podrážděnost, úzkost, neklid, agitace včetně agresivního chování nebo hostility, deprese, psychomotorická hyperaktivita (včetně podráždění, neklidu či tremoru§) |
Méně časté |
|
porucha pozornosti, porucha paměti |
Vzácné | |
|
halucinace, dezorientace, suicidální myšlenky a chování (suicidalita) |
Velmi vzácné | |
|
Poruchy nervového systému |
závrať, ospalost, parestezie/ hypoestezie, záchvat |
Méně časté |
|
Srdeční poruchy |
palpitace |
Vzácné |
|
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy |
epistaxe |
Méně časté |
|
Churgův-Straussové syndrom (CSS) (viz bod 4.4) |
Velmi vzácné | |
|
Gastrointestinální poruchy |
i i i |
Časté |
|
sucho v ústech, dyspepsie |
Méně časté | |
|
Poruchy jater a žlučových cest |
zvýšené hladiny transamináz v séru (ALT, AST) |
Časté |
|
hepatitida (včetně cholestatického, hepatocelulárního a smíšeného poškození jater) |
Velmi vzácné | |
|
Poruchy kůže a podkožní tkáně |
Časté | |
|
tvorba modřin, kopřivka, pruritus, |
Méně časté | |
|
angioedém |
Vzácné | |
|
erythema nodosum, erythema multiforme |
Velmi vzácné | |
|
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně |
artralgie, myalgie včetně svalových křečí |
Méně časté |
|
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace |
pyrexie1 |
Časté |
|
astenie/únava, malátnost, edém |
Méně časté |
* Kategorie četnosti: Definovaná pro každý název nežádoucího účinku podle výskytu hlášeného v databázi klinických studií: velmi časté (>1/10), časté (>1/100 až <1/10), méně časté (>1/1000 až <1/100), vzácné (>1/10 000 až < 1/1000), velmi vzácné (<1/10 000).
§ Kategorie četnosti: Vzácné
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Příznaky:
Nejsou k dispozici žádné specifické informace týkající se léčby předávkování montelukastem. Ve studiích provedených s pacienty trpícími chronickým astmatem byl montelukast podáván dospělým pacientům v dávkách až 200 mg/den po dobu 22 týdnů a v rámci krátkodobých studií v dávkách až 900 mg/den po dobu jednoho týdne bez klinicky významných nežádoucích účinků.
Při klinických studiích s montelukastem a v průběhu sledování po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy akutního předávkování. Tato hlášení se týkají dospělých a dětí, kterým byly podány dávky až 1000mg (přibližně 61 mg/kg u 42měsíčního dítěte). Klinické a laboratorní nálezy odpovídaly profilu bezpečnosti u dospělých a pediatrických pacientů. Většina hlášení o předávkování nezahrnovala žádné nežádoucí účinky. Nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky byly v souladu s bezpečnostním profilem montelukastu a byly to tyto: bolest břicha, somnolence, žízeň, bolest hlavy, zvracení a psychomotorická hyperaktivita.
Léčba:
Není známo, zda je montelukast dialyzovatelný peritoneální dialýzou nebo hemodialýzou.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Jiná systémová léčiva onemocnění spojených s obstrukcí dýchacích cest; Antagonisté leukotrienových receptorů ATC kód: R03DC03
Cysteinylové leukotrieny (LTC4, LTD4, LTE4) jsou silné zánětlivé eikosanoidy, které jsou uvolňovány z různých buněk, včetně žírných buněk a eozinofilů. Tyto důležité proastmatické mediátory se vážou na cysteinyl-leukotrienové (CysLT) receptory. Receptor CysLT typu 1 (CysLT1) se nachází v dýchacích cestách člověka (včetně buněk hladkého svalu dýchacích cest a makrofágů dýchacích cest) a na dalších prozánětlivých buňkách (včetně eozinofilů a některých myeloidních kmenových buněk). Byla zjištěna korelace mezi CysLT a patofyziologií astmatu a alergické rýmy. Při astmatu patří mezi účinky zprostředkované leukotrieny bronchokonstrikce, sekrece hlenu, zvýšení permeability cév a zvýšení počtu eozinofilů. Při alergické rýmě se po expozici alergenu v rámci časné i pozdní reakce uvolňují z nosní sliznice CysLT, a s jejich uvolněním jsou spojeny symptomy alergické rýmy. Bylo zjištěno, že intranazální expozice CysLT zvyšuje rezistenci nosní části dýchacích cest a zhoršuje symptomy neprůchodnosti nosu.
Montelukast je perorálně aktivní sloučeninou, která se s vysokou afinitou a selektivitou váže na receptor CysLT 1. V klinických studiích inhiboval montelukast v dávkách pouhých 5 mg bronchokonstrikci vyvolanou inhalací LTD4. K bronchodilataci došlo během 2 hodin od perorálního podání.. Bronchodilatační účinek beta-2-agonistů byl aditivní k účinku montelukastu. Podávání montelukastu vedlo k inhibici časné i pozdní bronchokonstrikční reakce po expozici antigenu. Ve srovnání s placebem vedlo podávání montelukastu ke snížení počtu eozinofilů v periferní krvi u dospělých i pediatrických pacientů.. V jiné klinické studii se ukázalo, že podávání montelukastu významně snižuje počet eozinofilů v dýchacích cestách (měřeno ve sputu) a v periferní krvi a zlepšuje klinickou kontrolu astmatu.
Ve studiích u dospělých montelukast v dávce 10 mg jednou denně významně zlepšoval v porovnání s placebem ranní FEVi (změna výchozích hodnot 10,4 % oproti 2,7 %), dopolední vrcholovou exspirační průtokovou rychlost - PEFR (změna výchozích hodnot 24,5 l/min oproti 3,3 l/min) a významně snížil celkovou potřebu beta-2-mimetik (změna výchozích hodnot -26,1 % oproti -4,6 %). Ve srovnání s placebem došlo k významnému zlepšení skóre denních a nočních astmatických záchvatů hlášených pacienty.
Studie u dospělých prokázaly schopnost montelukastu zvýšit klinický účinek inhalačních kortikosteroidů (% změna výchozích hodnot oproti stavu před léčbou u inhalačního beklometasonu a montelukastu v porovnání s beklometasonem, co se týče FEV1: 5,43 % oproti 1,04 %, užití beta-agonistů -8,70 % oproti 2,64 %) Ve dvanáctitýdenní srovnávací studii s inhalačním beklometasonem (aplikovaným v dávce 200 pg dvakrát denně pomocí inhalačního nástavce) byla po podání montelukastu sice zaznamenána rychlejší počáteční klinická odpověď, ale beklometason vykazoval celkově vyšší průměrný léčebný účinek (procentuální změny ve srovnání s výchozími hodnotami činily u parametru FEV1 7,49 % pro montelukast a 13,3 % pro beklometason a u parametru potřeby užití beta-agonistů -28,28 % pro montelukast a -43,89 % pro beklometason). U vysokého procenta pacientů léčených montelukastem byla nicméně dosažena podobná klinická odezva jako u beklometasonu (např. zlepšení v parametru FEV1 o přibližně 11 % a více ve srovnání s výchozími hodnotami nastalo u 50 % pacientů léčených beklometasonem, přičemž stejné odpovědi bylo dosaženo u 42 % pacientů léčených montelukastem).
Účinnost montelukastu při symptomatické léčbě sezónní alergické rýmy byla hodnocena v placebem kontrolované klinické studii s dospělými astmatickými pacienty ve věku 15 let a starších trpícími zároveň sezónní alergickou rýmou. V této studii bylo zjištěno, že podávání 10mg tablet montlukastu jednou denně vedlo v porovnání s podáváním placeba ke statisticky významnému zlepšení skóre denních symptomů rýmy. Skóre denních symptomů rýmy je průměrná hodnota skóre denních nosních symptomů (průměrný výskyt příznaků: ucpaný nos, výtok z nosu, kýchání, svědění v nose) a skóre nočních nosních symptomů (průměrný výskyt příznaků: ucpaný nos při probuzení, potíže s usínáním a noční probouzení). Celkové zmírnění alergické rýmy hodnocené pacienty i lékaři bylo významně lepší než u skupiny subjektů, kterým bylo podáváno placebo. Hodnocení antiastmatické účinnosti nebylo primárním cílem této studie.
V 8-týdenní klinické studii s pediatrickými pacienty od 6 do 14 let věku vedlo podávání montelukastu v dávce 5mg denně, ve srovnání s podáváním placeba, k významnému zlepšení respirační funkce (změna FEV1 ve srovnání s výchozími hodnotami o 8,71%, vs. o 4,16% při podávání placeba; změna ranní průtokové expirační rychlosti (AM PEFR ) oproti výchozím hodnotám o 27,9 l/min, vs o 17,8 l/min u placeba) a ke snížení používání beta-agonistů „podle potřeby“ (změna oproti výchozím hodnotám o -11,7 %, vs +8,2 % u placeba).
Významné snížení námahou indukované bronchokonstrikce (EIB) bylo prokázáno ve 12týdenní studii u dospělých (maximální pokles FEV1 22,33 % u montelukastu oproti 32,40 % u placeba; doba nutná k zotavení a návratu k hodnotám FEV1 před léčbou s odchylkou do 5% 44,22 minut oproti 60,64 minut). Tento účinek se neměnil během celých 12 týdnů trvání studie. Redukce EIB byla rovněž prokázána v krátkodobé studii u dětských pacientů (maximální pokles FEV1 18,27 % oproti 26,11 %, doba nutná k zotavení a návratu k hodnotám FEV1 před léčbou s odchylkou do 5% 17,76 minut oproti 27,98 minut). Účinek v obou studiích byl prokázán na konci dávkovacího intervalu s dávkováním jednou denně.
U pacientů s aspirin-senzitivním astmatem současné podávání inhalačních nebo perorálních kortikosteroidů s montelukastem v porovnání s placebem významně zlepšilo kontrolu astmatu (FEV 1 -změna výchozích hodnot 8,55 % oproti -1,74 % a snížení celkové potřeby beta-agonistů - změna výchozích hodnot -27,78 % oproti 2,09 %).
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce:
Montelukast se po perorálním podání rychle vstřebává. Po podání potahovaných tablet o síle 10 mg dospělým na lačno bylo střední hodnoty maximálních plazmatických koncentrací (Cmax) dosaženo za 3 hodiny (tmax ) po podání. Střední hodnota biologické dostupnosti je 64 %. Biologická dostupnost při perorálním podání a Cmax nejsou ovlivněny standardním jídlem. Bezpečnost a účinnost byly prokázány v klinických studiích, při kterých byly podávány 10mg potahované tablety bez ohledu na dobu příjmu potravy.
Po podání žvýkacích tablet o síle 5 mg dospělým na lačno bylo dosaženo Cmax za 2 hodiny po podání. Střední hodnota biologické dostupnosti po perorálním podání byla 73 % a při současném příjmu standadního jídla byla snížena na 63 %.
Distribuce:
Montelukast je vázán z více jak 99 % na plazmatické bílkoviny. Průměrný distribuční objem v ustáleném stavu je 8-11 litrů. Studie na potkanech s radioaktivně značeným montelukastem prokázala, že látka přechází jen minimálně přes hematoencefalickou bariéru. Za 24 hodin po podání byla i ve všech ostatních tkáních koncentrace radioaktivně značeného materiálu minimální.
Biotransformace:
Montelukast je v organizmu extenzivně metabolizován. Ve studiích, ve kterých byly dospělým a dětem podávány dávky v terapeutickém rozmezí, nebyly plazmatické koncentrace metabolitů montelukastu za ustáleného stavu detekovatelné.
Cytochrom P450 2C8 je hlavním enzymem metabolismu montelukastu. K metabolismu dále v malé míře přispívají CYP 3A4 a 2C9, ačkoli bylo prokázáno, že itrakonazol, inhibitor CYP 3A4, nevede ke změně farmakokinetických proměnných montelukastu u zdravých subjektů léčených montelukastem o síle 10 mg denně.
Eliminace:
U zdravých dospělých je průměrná hodnota plazmatické clearance montelukastu 45 ml/min. Po perorálním podání radioaktivně značeného montelukastu bylo 86 % radioaktivity zjištěno v 5denním sběru stolice a < 0,2 % bylo vyloučeno v moči. Tyto poznatky spolu s údaji o biologické dostupnosti po perorálním podání ukazují, že montelukast a jeho metabolity se vylučují téměř výhradně žlučí.
Individuální rozdíly u pacientů:
Pro pacienty vyššího věku a pacienty s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater není nutné dávkování upravovat. Studie s pacienty s poruchou funkce ledvin nebyly provedeny. Jelikož jsou montelukast a jeho metabolity vylučovány žlučovými cestami, neočekává se, že by u pacientů s poruchou funkce ledvin bylo třeba dávkování upravovat. Neexistují žádné údaje o farmakokinetice montelukastu u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (skóre podle Child- Pugha vyšší než 9).
Při podávání vysokých dávek montelukastu (20 až 60násobek doporučené dávky pro dospělé) bylo pozorováno snížení koncentrace teofylinu v plazmě. Tento účinek nebyl zaznamenán při podávání doporučené dávky 10 mg jednou denně.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Při studiích toxicity na zvířatech byly pozorovány malé sérové biochemické změny ALT, glukosy, fosforu a triglyceridů, které byly přechodného charakteru. Příznaky toxicity pozorovanými na zvířatech byly zvýšená exkrece slin, gastrointestinální symptomy, řídká stolice a iontová nerovnováha. Tyto účinky byly pozorovány při dávkách, po jejichž podávání bylo dosaženo 17násobku systémové expozice, které je dosaženo při podávání klinickém dávkování. U opic se nežádoucí účinky objevily po podání dávek od 150 mg/kg/den (> 232násobek systémové expozice pozorované při klinické dávce). Při studiích na zvířatech se ukázalo, že montelukast v dávkách převyšujících více než 24násobně klinickou systémovou expozici neovlivňuje fertilitu ani reprodukční schopnosti. Při dávkách 200 mg/kg/den (> 69násobek klinické systémové expozice) podávaných ve studii vlivu na fertilitu samic potkanů bylo zjištěno nepatrné snížení tělesné hmotnosti mláďat. Při studiích na králících byla při dávkách představujících > 24násobek klinické systémové expozice pozorována vyšší incidence neúplné osifikace ve srovnání se skupinou kontrolních zvířat. U potkanů nebyly žádné abnormality pozorovány. Bylo prokázáno, že montelukast proniká placentální bariérou a vylučuje se do mateřského mléka zvířat.
Po jednorázovém perorálním podání sodné soli montelukastu v dávkách až 5 000 mg/kg myším (15 000 mg/m2) a potkanům (30 000 mg/m2), což byla nejvyšší testovaná dávka, nebyl pozorován žádný úhyn zvířat. Tato dávka je ekvivalentní 25000násobku doporučené denní dávky u dospělých (počítáno s hmotností pacienta 50 kg).
Montelukast neměl při podávání dávek až 500 mg/kg/den myším (přibližně > 200násobek systémové expozice) fototoxické účinky v oblasti spekter UVA, UVB nebo viditelného světla.
Při studiích in vitro a in vivo na hlodavcích se neprokázaly mutagenní ani tumorigenní účinky montelukastu.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Jádro tablety:
monohydrát laktózy,
mikrokrystalická celulosa,
částečně substituovaná hyprolosa (E463),
sodná sůl kroskarmelosy,
magnesium-stearát.
Potah tablety: hyprolosa (E463), hypromelosa 2910/6, oxid titaničitý (E171), makrogol 6000, žlutý oxid železitý (E172), červený oxid železitý (E172).
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
2 roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Montelukast Accord 10 mg potahované tablety je balen v blistrech OPA-A1-PVC/Al .
Velikost balení: balení po 7, 10, 14, 20, 28, 30, 50, 56, 84, 90, 98, 100, 140 a 200 potahovaných tabletách.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Accord Healthcare Limited Sage House 319, Pinner Road North Harrow Middlesex HA1 4 HF Velká Británie
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO (A)
14/078/12-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
1.2.2012
10. DATUM REVIZE TEXTU
8.7.2014
10 / 10
Tento nežádoucí účinek, hlášený jako velmi častý u pacientů užívajících montelukast, byl také hlášen jako velmi častý u pacientů užívajících placebo v klinických hodnoceních.
* Tento nežádoucí účinek, hlášený jako častý u pacientů užívajících montelukast, byl také hlášen jako častý u pacientů užívajících placebo v klinických hodnoceních.