Příbalový Leták

Monalti 10 Mg Potahované Tablety

Sp.zn.sukls147278/2016 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.    NÁZEV PŘÍPRAVKU

Monalti 10 mg potahované tablety

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje 10 mg montelukastum (jako montelukastum natricum).

Pomocná látka se známým účinkem: Monohydrát laktosy 83,3 mg na jednu potahovanou tabletu. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.    LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Monalti 10 mg, potahované tablety jsou žluté, kulaté, potahované tablety se zkosenými hranami, s vyraženým údajem „285“ na jedné straně a hladké na druhé straně.

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Přípravek Monalti je indikován k léčbě astmatu jako doplňková léčba pacientů ve věku 15 let a starších s lehkým až středně těžkým perzistujícím astmatem, jejichž nemoc není dostatečně zvládána inhalačními kortikosteroidy a jimž podávání krátkodobě působících

P-agonistů „podle potřeby” neposkytuje odpovídající klinickou kontrolu nad astmatem. U astmatických pacientů, u kterých je přípravek Monalti indikován k léčbě astmatu, může tento přípravek současně poskytovat úlevu od příznaků sezónní alergické rinitidy.

Přípravek Monalti je rovněž indikován k profylaxi astmatu u pacientů ve věku 15 let a starších, u nichž převládající složkou je námahou indukovaná bronchokonstrikce.

4.2    Dávkování a způsob podání

Dávkování:

Dávkování pro dospělé a dospívající ve věku 15 let a starších, kteří trpí astmatem nebo astmatem a současně sezónní alergickou rinitidou, je jedna tableta 10 mg denně, užívaná večer.

Obecná doporučení:

Terapeutické účinky přípravku Monalti na parametry kontroly astmatu se objeví během jednoho dne. Přípravek Monalti lze užívat s jídlem nebo bez jídla. Pacienty je nutno poučit, aby v užívání přípravku Monalti pokračovali i pokud bude jejich

astma pod kontrolou, stejně jako v obdobích jeho zhoršení. Přípravek Monalti by se neměl užívat současně s jinými přípravky obsahujícími stejnou účinnou složku, montelukast.

U starších pacientů, pacientů s renální nedostatečností ani u pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater není úprava dávky potřebná. O pacientech se závažnou poruchou funkce jater nejsou k dispozici žádné údaje. Dávkování je stejné jak u pacientů mužského, tak ženského pohlaví.

Léčba přípravkem Monalti v souvislosti s jinými způsoby léčby astmatu:

Přípravek Monalti lze přidat ke stávajícímu léčebnému režimu pacienta.

Inhalační kortikosteroidy: Léčbu přípravkem Monalti je možné použít jako doplňkovou terapii u pacientů, jestliže inhalační kortikosteroidy v kombinaci s krátkodobě působícími p-agonisty „podle potřeby” neposkytují dostatečnou klinickou kontrolu. Inhalační kortikosteroidy nelze přípravkem Monalti nahradit náhle (viz bod 4.4).

Pro pediatrické pacienty ve věku 6 až 14 let jsou k dispozici 5mg žvýkací tablety.

Pro pediatrické pacienty ve věku 2 roky až 5 let jsou k dispozici 4mg žvýkací tablety.

Způsob podání Perorální podání.

4.3    Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pacienty je nutno poučit, aby perorální montelukast nikdy nepoužívali k léčení akutních záchvatů astmatu, a aby k tomuto účelu vždy měli svou obvyklou vhodnou záchrannou medikaci po ruce. Pokud k akutnímu záchvatu dojde, je nutno použít krátkodobě působící inhalační p-agonisty. Pokud pacienti budou potřebovat více inhalačních krátkodobě působících P-agonistů než obvykle, musí co nejdříve vyhledat svého lékaře.

Inhalační nebo perorální kortikosteroidy nesmí být náhle montelukastem nahrazeny.

Nejsou k dispozici žádné údaje prokazující, že lze při současném podávání montelukastu snížit dávku perorálních kortikosteroidů.

Ve vzácných případech se může u pacientů léčených antiastmatiky včetně montelukastu objevit systémová eosinofilie, někdy se projevující klinickými projevy vaskulitidy shodnými s Churg-Straussové syndromem, což je stav často léčený systémovými kortikosteroidy. Tyto případy byly obvykle, nikoli však vždy, spojeny se snížením nebo vysazením perorálních kortikosteroidů. Ačkoli kauzální vztah s antagonismem leukotrienových receptorů nebyl potvrzen, lékař si musí být u svých pacientů vědom rizika eosinofilie, vaskulitické vyrážky, zhoršení plicních symptomů, srdečních komplikací a/nebo neuropatie. Pacienti, u kterých se tyto symptomy vyvinou, musí být znovu vyšetřeni a jejich léčebné režimy přehodnoceny.

Léčba montelukastem nezbavuje pacienty s aspirin-senzitivním astmatem nutnosti vyhýbat se užívání kyseliny acetylsalicylové a jiných nesteroidních protizánětlivých léčiv.

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy, jako je intolerance galaktózy, vrozený deficit laktázy nebo glukózo-galaktózová malabsorpce, by tento lék neměli užívat.

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

4.5


Montelukast lze podávat s j inými léčivy rutinně používanými při profylaxi a chronické léčbě astmatu. Ve studiích lékových interakcí neměla doporučená klinická dávka montelukastu klinicky významné účinky na farmakokinetiku následujících léčiv: teofylinu, prednisonu, prednisolonu, perorálních kontraceptiv (etinylestradiol/noretisteron 35/1), terfenadinu, digoxinu a warfarinu.

Plocha pod křivkou plazmatických koncentrací (AUC) montelukastu byla u subjektů, kterým byl současně podáván fenobarbital, snížena přibližně o 40 %. Jelikož je montelukast metabolizován CYP 3A4, je, zejména u dětí, potřebná opatrnost při jeho podávání spolu s induktory CYP 3A4, jako je fenytoin, fenobarbital a rifampicin.

In vitro studie ukázaly, že montelukast je účinným inhibitorem CYP 2C8. Data z klinických studií lékových interakcí zahrnujících montelukast a rosiglitazon (sondovací substrát, reprezentující léčiva metabolizovaná převážně CYP 2C8) však prokázala, že montelukast CYP 2C8 in vivo neinhibuje. U montelukastu se tudíž nepředpokládá, že by metabolismus léčiv metabolizovaných tímto enzymem (např. paklitaxelu, rosiglitazonu a repaglinidu) výrazně narušoval.

In vitro studie ukázaly, že montelukast je substrátem CYP 2C8 a méně významným substrátem 2C9 a 3A4. V klinické studii lékových interakcí zahrnující montelukast a gemfibrozil (inhibitor jak CYP 2C8, tak 2C9) zvyšoval gemfibrozil systémovou expozici montelukastu 4,4krát Při současném podávání montelukastu s gemfibrozilem nebo s jinými účinnými inhibitory CYP 2C8 není třeba upravovat běžné dávkování montelukastu, ale lékař by měl mít na paměti možnost zvýšení výskytu nežádoucích účinků.

Na základě in vitro dat se neočekávají klinicky významné interakce s méně účinnými inhibitory CYP 2C8 (např. trimetoprimem). Současné podávání montelukastu s itrakonazolem, silným inhibitorem CYP 3A4, mělo za následek nesignifikantní zvýšení celkové expozice montelukastu.

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Studie na zvířatech nenaznačují škodlivé účinky, pokud jde o vliv na graviditu nebo vývoj embrya/plodu.

Omezené údaje z dostupných databází těhotných žen nenaznačují příčinnou souvislost mezi přípravkem Monalti a malformacemi (tj. defekty končetin), které byly vzácně hlášeny po celosvětovém uvedení na trh.

Přípravek Monalti lze v těhotenství použít pouze tehdy, pokud je to nezbytně nutné. Kojení

Studie na potkanech ukázaly, že se montelukast vylučuje do mateřského mléka (viz bod 5.3). Není známo, zda se montelukast vylučuje do lidského mateřského mléka.

Přípravek Monalti lze při kojení použít pouze tehdy, pokud je to nezbytně nutné.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Neočekává se, že by montelukast mohl u pacienta ovlivnit schopnost řídit automobil nebo obsluhovat stroje. Ve velmi vzácných případech však jednotlivci hlásili malátnost nebo závrať.

4.8    Nežádoucí účinky

Montelukast byl v klinických hodnoceních posuzován následovně:

-    10 mg potahované tablety u přibližně 4 000 dospělých a dospívajících pacientů s astmatem ve věku 15 let a starších.

-    10 mg potahované tablety u přibližně 400 dospělých a dospívajících astmatických pacientů se sezónní alergickou rinitidou ve věku 15 let a starších.

-    5 mg žvýkací tablety u přibližně 1 750 pediatrických astmatických pacientů ve věku 6 až 14 let.

Následující nežádoucí účinky související s léčivem byly u astmatických pacientů léčených montelukastem v klinických hodnoceních hlášeny často (> 1/100 až < 1/10) a s vyšší incidencí než u pacientů léčených placebem:

Třída orgánových systémů

Dospělí pacienti ve věku 15 let a starší (dvě 12týdenní studie; n=795)

Pediatričtí pacienti ve věku 6 až 14 let (jedna 8týdenní studie; n=201)

(dvě 56týdenní studie; n=615)

Poruchy nervového systému

bolest hlavy

bolest hlavy

Gastrointestinální poruchy

bolest břicha

Při dlouhodobé léčbě omezeného počtu pacientů v rámci klinických studií trvajících až 2 roky u dospělých a až 12 měsíců u pediatrických pacientů ve věku 6 až 14 let, se bezpečnostní profil nezměnil.

Zkušenosti po uvedení na trh

Nežádoucí účinky hlášené po uvedení na trh jsou uvedeny v tabulce dále podle třídy orgánových systémů a specifického pojmu označujícího nežádoucí účinek. Kategorie četnosti byly odhadnuty na základě relevantních klinických hodnocení.

Třída orgánových systémů

Pojem označující nežádoucí účinek

Kategorie

četnosti*

Infekce a infestace

infekce horních cest dýchacích

Velmi časté

Poruchy krve a lymfatického systému

zvýšený sklon ke krvácení

Vzácné

Poruchy imunitního systému

hypersenzitivní reakce včetně anafylaxe

Méně časté

eosinofilní infiltrace jater

Velmi vzácné

Psychiatrické poruchy

abnormální sny včetně nočních můr, nespavost, náměsíčnost, úzkost, agitovanost včetně agrese nebo hostility, deprese, psychomotorická hyperaktivita (včetně podrážděnosti, neklidu,

Méně časté

třesu§)

porucha pozornosti, zhoršená paměť

Vzácné

halucinace, desorientace, sebevražedné myšlenky a sebevražedné chování

Velmi vzácné

Poruchy nervového systému

závrať, ospalost, parestézie/hypoestézie, záchvaty křečí

Méně časté

Srdeční

poruchy

palpitace

Vzácné

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

epistaxe

Méně časté

Churg-Straussové syndrom (CSS) (viz bod 4.4), pulmonární eosinofilie

Velmi vzácné

Gastrointestinální

poruchy

průjem, nauzeaý zvracenu

Časté

sucho v ústech, dyspepsie

Méně časté

Poruchy jater a žlučových cest

zvýšené hladiny sérových transamináz (ALT, AST)

Časté

hepatitida (včetně cholestatické, hepatocelulární a smíšeného poškození jater)

Velmi vzácné

Poruchy kůže a podkožní tkáně

vyrážka{

Časté

tvorba modřin, kop řivka, svědění

Méně časté

angioedém

Vzácné

erythema nodosum, erythema multiforme

Velmi vzácné

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

artralgie, myalgie, včetně svalových křečí

Méně časté

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

pyrexie{

Časté

astenie/únava, celkový pocit nemoci, edém

Méně časté


*Kategorie četnosti: definováno pro každý pojem označující nežádoucí účinek podle incidence hlášené v údajích z klinických hodnocení: velmi časté (>1/10), časté (>1/100 až <1/10), méně časté (>1/1000 až <1/100), vzácné (>1/10 000 až <1/1000), velmi vzácné (<1/10 000).

fTento nežádoucí účinek, hlášený v klinických hodnoceních u pacientů léčených montelukastem jako velmi častý, byl rovněž hlášen jako velmi častý u pacientů léčených placebem.

{Tento nežádoucí účinek, hlášený v klinických hodnoceních u pacientů léčených montelukastem jako častý, byl rovněž hlášen jako častý u pacientů léčených placebem. §Kategorie frekvence: vzácné


Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to


pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9    Předávkování

O léčbě předávkování montelukastem nejsou k dispozici žádné specifické údaje. Při klinických hodnoceních chronického astmatu byl montelukast podáván dospělým pacientům po dobu 22 týdnů v dávkách do 200 mg/den a v krátkodobých klinických hodnoceních v dávkách až do 900 mg/den po dobu přibližně jednoho týdne bez klinicky významných nežádoucích účinků.

Po uvedení na trh a během klinických hodnocení byly hlášeny případy akutního předávkování montelukastem. Tyto případy zahrnují hlášení o dospělých a dětech s dávkou až 1 000 mg (přibližně 61 mg/kg u dítěte ve věku 42 měsíců). Klinické a laboratorní nálezy byly v souladu s bezpečnostním profilem u dospělých a dětských pacientů. Většina hlášení o předávkování nezahrnovala žádné nežádoucí účinky.

Příznaky předávkování

Nejčastější nežádoucí projevy byly v souladu s bezpečnostním profilem montelukastu a zahrnovaly bolest břicha, ospalost, žízeň, bolest hlavy, zvracení a psychomotorickou hyperaktivitu.

Léčba předávkování

Pro léčbu předávkování montelukastem nejsou známy žádné specifické informace. Není známo, zda lze montelukast odstranit peritoneální dialýzou nebo hemodialýzou.

5.    FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antagonisté leukotrienových receptorů ATC kód: R03D C03

Mechanismus účinku

Cysteinylové leukotrieny (LTC4, LTD4, LTE4) jsou silné zánětlivé eikosanoidy, které jsou uvolňovány z různých buněk, například z žírných buněk a eosinofilů. Tyto důležité proastmatické mediátory se vážou na cysteinyl-leukotrienové (CysLT) receptory. Receptor CysLT typu 1 (CysLT1) se nachází v dýchacích cestách člověka (včetně buněk hladkých svalů dýchacích cest a makrofágů v dýchacích cestách) a na jiných prozánětlivých buňkách (včetně eosinofilů a určitých myeloidních kmenových buněk). CysLT souvisí s patofyziologií astmatu a alergické rinitidy. U astmatu patří k účinkům zprostředkovávaným leukotrieny bronchokonstrikce, sekrece hlenu, permeabilita cév a zmnožení eosinofilů. U alergické rinitidy se CysLT uvolňují z nosní sliznice po expozici alergenům v průběhu reakcí časné i pozdní fáze a jsou spojeny s příznaky alergické rinitidy. U intranazální provokace CysLT bylo prokázáno, že zvyšuje odpor dýchacích cest v nose a zhoršuje příznaky nosní obstrukce.

Farmakodynamické účinky

Montelukast je perorálně účinnou sloučeninou, která se s vysokou afinitou a selektivitou váže na receptor CysLT 1. V klinických hodnoceních montelukast inhibuje bronchokonstrikci navozenou inhalovaným LTD4 v dávkách pouhých 5 mg. Bronchodilatace byla pozorována do 2 hodin po perorálním podání. Bronchodilatační účinek navozený P-agonistou byl k bronchodilatačnímu účinku navozenému montelukastem aditivní. Léčba montelukastem inhibovala jak časnou, tak pozdní fázi bronchokonstrikce navozené antigenním podnětem. Montelukast, v porovnání s placebem, snižoval u dospělých a dětských pacientů počty eosinofilů v periferní krvi. Ve zvláštním klinickém hodnocení léčba montelukastem významně snižovala počty eosinofilů v dýchacích cestách (měřeno ve sputu) a v periferní krvi, přičemž zlepšoval klinickou kontrolu astmatu.

Klinická účinnost a bezpečnost

V klinických hodnoceních u dospělých montelukast v dávce 10 mg jednou denně v porovnání s placebem vykázal významná zlepšení ranní FEV1 (změna výchozích hodnot 10,4 % oproti 2,7 %), dopolední maximální výdechové rychlosti (PEFR) (změna výchozích hodnot 24,5 litrů/min oproti 3,3 litrů/min) a významné snížení celkové spotřeby P-agonistů (změna výchozích hodnot -26,1 % oproti -4,6 %). Zlepšení pacienty hlášených skór denních a nočních symptomů astmatu bylo významně lepší než u placeba.

Klinická hodnocení u dospělých prokázala u montelukastu schopnost adice ke klinickému účinku inhalačních kortikosteroidů (% změny výchozích hodnot FEV1 pro inhalační beklometazon plus montelukast v porovnání s beklometazonem: 5,43 % oproti 1,04 %, v uvedeném pořadí; v porovnání s použitím P-agonisty: 8,70 % oproti 2,64 %). V porovnání s inhalačním beklometazonem (200 pg dvakrát denně s využitím spaceru) prokázal montelukast rychlejší počáteční odpověď, i když v průběhu 12týdenního klinického hodnocení beklometazon poskytoval vyšší průměrný léčebný účinek (% změny výchozích hodnot FEV 1 u montelukastu v porovnání s beklometazonem: 7,49 % oproti 13,3 %, v uvedeném pořadí; v porovnání s použitím P-agonisty: 28,28 % oproti 43,89 %). V porovnání s beklometazonem však vysoké procento pacientů léčených montelukastem dosáhlo podobných klinických odpovědí (např. 50 % pacientů léčených beklometazonem dosáhlo zlepšení FEV 1 přibližně o 11 % nebo více v porovnání s výchozími hodnotami, zatímco přibližně 42 % pacientů léčených montelukastem dosáhlo stejné odpovědi).

Bylo provedeno klinické hodnocení k posouzení montelukastu v symptomatické léčbě sezónní alergické rinitidy u dospělých astmatiků ve věku 15 let a starších, trpících současně sezónní alergickou rinitidou. V tomto klinickém hodnocení bylo u 10 mg tablet montelukastu, podávaných jednou denně, oproti placebu prokázáno statisticky významné zlepšení ve skóre denních příznaků rinitidy. Skóre denních příznaků rinitidy je průměrem skóre denních nosních příznaků (průměr skóre nosní kongesce, rýmy, kýchání, svědění nosu) a skóre nočních příznaků (průměr skóre nosní kongesce po probuzení, obtíží s usínáním a nočních probouzení).

Celkové hodnocení alergické rinitidy pacienty a lékaři se oproti placebu významně zlepšilo. Posuzování účinnosti u astmatu nebylo primárním cílem tohoto klinického hodnocení.

V 8týdenním klinickém hodnocení u pediatrických pacientů ve věku 6 až 14 let montelukast v dávce 5 mg jednou denně v porovnání s placebem významně zlepšoval respirační funkce (změna výchozích hodnot FEV1 8,71 % oproti 4,16 %; změna výchozích hodnot dopolední PEFR 27,9 litrů/min oproti 17,8 litrů/min) a snižoval používání P-agonistů „dle potřeby“ (změna výchozích hodnot -11,7 % oproti +8,2 %).

Významné zmírnění námahou indukované bronchokonstrikce bylo prokázáno ve 12týdenním klinickém hodnocení u dospělých (maximální pokles FEV1 22,33 % u montelukastu oproti 32,40 % u placeba; čas do návratu k výchozím hodnotám FEV1 s odchylkou do 5 % byl 44,22 min oproti 60,64 min). Tento účinek byl během 12 týdnů trvání klinického hodnocení setrvalý. Zmírnění námahou indukované bronchokonstrikce bylo rovněž prokázáno v krátkodobém klinickém hodnocení u pediatrických pacientů (maximální pokles FEV1 18,27 % oproti 26,11 %; čas do návratu k výchozím hodnotám FEV1 s odchylkou do 5 % byl 17,76 min oproti 27,98 min). Účinek v obou klinických hodnoceních byl prokázán na konci dávkovacího intervalu jednou denně.

U astmatických pacientů citlivých na kyselinu acetylsalicylovou a současně léčených inhalačními a/nebo perorálními kortikosteroidy vedla léčba montelukastem v porovnání s placebem k významnému zlepšení kontroly astmatu (změna výchozích hodnot FEV1 8,55 % oproti -1,74 % a pokles z výchozích hodnot celkového používání P-agonistů -27,78 % oproti 2,09 %).

Farmakokinetické vlastnosti

5.2


Absorpce: Montelukast se po perorálním podání rychle vstřebává. V případě 10 mg potahovaných tablet je u dospělých nalačno dosaženo střední hodnoty maximální plazmatické koncentrace (Cmax) 3 hodiny (Tmax) po podání. Střední hodnota perorální biologické dostupnosti je 64 %. Perorální biologická dostupnost a Cmax nejsou běžným jídlem ovlivněny. Bezpečnost a účinnost byly prokázány v klinických hodnoceních, kde byly 10 mg potahované tablety podávány bez ohledu na načasování příjmu potravy.

V případě 5mg žvýkacích tablet je u dospělých nalačno Cmax dosaženo 2 hodiny po podání. Střední hodnota perorální biologické dostupnosti je 73 %, přičemž běžné jídlo ji sníží na 63 %.

Distribuce: Montelukast je z více než 99 % vázán na plazmatické proteiny. Distribuční objem v rovnovážném stavu montelukastu je v průměru 8 až 11 litrů. Studie na potkanech provedené s radioaktivně značeným montelukastem ukazují na minimální prostup hematoencefalickou bariérou. Navíc byly koncentrace radioaktivně značeného materiálu 24 hodin po podání dávky ve všech ostatních tkáních minimální.

Biotransformace: Montelukast je rozsáhle metabolizován. Ve studiích s terapeutickými dávkami jsou u dospělých a dětí v rovnovážném stavu plazmatické koncentrace metabolitů montelukastu nedetekovatelné.

Cytochrom P450 2C8 je hlavním enzymem v metabolismu montelukastu. Navíc CYP 3A4 a 2C9 mohou mít menší podíl, ačkoli se ukázalo, že itrakonazol, inhibitor CYP 3A4, nemění farmakokinetické hodnoty montelukastu u zdravých dobrovolníků, kteří dostávali 10 mg montelukastu denně. Na základě in vitro výsledků získaných na mikrosomech z lidských jater nejsou při terapeutické plazmatické koncentraci montelukastu inhibovány izoenzymy cytochromu P450 3A4, 2C9, 1A2, 2A6, 2C19 ani 2D6. Přispění metabolitů k léčebnému účinku montelukastu je minimální.

Eliminace: Plazmatická clearance montelukastu dosahuje u zdravých dospělých jedinců v průměru 45 ml/min. Po perorální dávce radioaktivně značeného montelukastu bylo 86 % radioaktivity detekováno v 5denním sběru stolice, přičemž v moči bylo zjištěno < 0,2 %. Ve spojení s odhady perorální biologické dostupnosti montelukastu to ukazuje na skutečnost, že montelukast a jeho metabolity jsou vylučovány téměř výhradně žlučí.

Individuální rozdíly u pacientů. U starších pacientů nebo u pacientů s mírnou až středně závažnou nedostatečností jater není úprava dávky potřebná. U pacientů s poruchou funkce ledvin nebyla provedena žádná klinická hodnocení. Vzhledem ke skutečnosti, že montelukast a jeho metabolity jsou eliminovány žlučí, se u pacientů s poruchou funkce ledvin potřeba úpravy dávky nepředpokládá. O farmakokinetice montelukastu u pacientů se závažnou poruchou funkce jater nejsou k dispozici žádné údaje (Child-Pughovo skóre >9).

Při vysokých dávkách montelukastu (20- a 60násobek doporučené dávky pro dospělé) byl pozorován pokles plazmatických koncentrací teofýlinu. Tento účinek nebyl pozorován při doporučené dávce 10 mg jednou denně.

5.3    Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Ve studiích toxicity na zvířatech byly pozorovány menší sérové biochemické změny ALT, glukózy, fosforu a triglyceridů, jež byly přechodné povahy. Toxicita se u zvířat projevovala zvýšenou sekrecí slin, gastrointestinálními symptomy, řídkou stolicí a iontovou nerovnováhou. K těmto jevům docházelo při dávkách, které dávaly>17násobek systémové expozice pozorované při klinickém dávkování. U opic se nežádoucí účinky objevily při dávkách od 150 mg/kg/den (> 232násobek systémové expozice pozorované při klinické dávce). Ve studiích na zvířatech montelukast při systémové expozici přesahující klinickou systémovou expozici více než 24násobně neovlivňoval fertilitu ani reprodukční schopnosti. Ve studii samičí plodnosti na potkanech v dávkách 200 mg/kg/den (>69násobek klinické systémové expozice) byl zaznamenán mírný pokles tělesné hmotnosti mláďat. Ve studiích na králících byla, v porovnání s kontrolními zvířaty, při systémové expozici více než 24násobně přesahující klinickou systémovou expozici při užití klinické dávky, pozorována vyšší incidence nekompletní osifikace. U potkanů nebyly pozorovány žádné abnormality. Bylo prokázáno, že montelukast prostupuje placentární bariérou a je vylučován do mateřského mléka zvířat.

Po jedné perorální dávce sodné soli montelukastu v dávkách až 5 000 mg/kg u myší a potkanů (15 000 mg/m2 u myší a 30 000 mg/m2 u potkanů), což byla nejvyšší testovaná dávka, nedošlo k žádnému úhynu. Tato dávka je ekvivalentní 25 000násobku doporučené denní dávky pro dospělé (vztaženo ke hmotnosti dospělého pacienta 50 kg).

Bylo zjištěno, že montelukast není pro myši při dávkách až 500 mg/kg/den (přibližně > 200násobek systémové expozice) fototoxický při UVA, UVB nebo viditelném světle. Montelukast nebyl při in vitro a in vivo testech na hlodavcích ani mutagenní, ani tumorigenní.

6.    FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Jádro tablety: mikrokrystalická celulosa monohydrát laktosy sodná sůl kroskarmelosy hyprolosa (E 463) magnesium-stearát

Potah tablety:

Potahová soustava Opadry žlutá (hypromelosa 2910/6, hyprolosa (E 463), oxid titaničitý (E 171), žlutý oxid železitý (E 172), červený oxid železitý (E 172)).

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

3 roky.

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5    Druh obalu a obsah    balení

Blistr OPA/Al/ PVC//Al.

Velikost balení: 10, 20, 28, 30, 56, 60, 90 nebo 98 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6    Zvláštní opatření pro    likvidaci přípravku

Všechen nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidovány v souladu s místními požadavky.

BGP Products Czech Republic s.r.o., Praha, Česká republika

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

14/170/13-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 10.4.2013

10.    DATUM REVIZE TEXTU

18.8.2016

10