Miralust 10 Mg
Sp.zn.sukls196274/2013
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
MIRALUST 10 mg Potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
MIRALUST 10 mg
Jedna potahovaná tableta obsahuje: montelukastum natricum odpovídající montelukastum 10 mg. Pomocná látka se známým účinkem:
Jedna tableta obsahuje monohydrát laktózy 133,60 mg.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Potahované tablety
Béžové, bikonvexní, kulaté tablety označené „10“ na jedné straně.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
MIRALUST 10 mg je indikován k léčbě astmatu jako add-on terapii u pacientů s lehkým až středně těžkým perzistujícím astmatem, kteří jsou nedostatečně kontrolováni inhalačními kortikosteroidy a u nichž krátkodobě působící beta-agonisté podaní „podle potřeby“ neposkytují dostatečnou klinickou kontrolu astmatu. Pacientům, u nichž je montelukast indikován k léčbě astmatu, může montelukast ulevit od příznaků sezónní alergické rýmy.
MIRALUST 10 mg je rovněž indikován k profylaxi astmatu, pokud je rozhodující složkou bronchokonstrikce indukovaná tělesnou námahou.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávka pro dospělé 15 let a starší s astmatem nebo s astmatem a současně sezónní alergickou rýmou, je jedna 10 mg tableta denně užívaná ve večerních hodinách.
Obecná doporučení. Terapeutický účinek MIRALUST 10 mg na parametry kontroly astmatu dojde během jednoho dne. MIRALUST 10 mg může být užíván s jídlem nebo bez jídla. Pacienti by měli být poučeni, že v léčbě přípravkem MIRALUST 10 mg se pokračuje i když je astma v klidové fázi, stejně tak v období zhoršení. MIRALUST 10 mg by neměl být používán současně s jinými přípravky, které obsahují stejnou léčivou látku, montelukast
U pacientů s renální insuficiencí nebo u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater není nutná úprava dávkování. Údaje o pacientech s těžkou poruchou funkce jater nejsou k dispozici. Dávka je stejná pro nemocné obou pohlaví.
Léčba MIRALUST 10 mg ve vztahu k jiným způsobům léčby astmatu.
MIRALUST 10 mg potahované tablety mohou být přidány k pacientovu stávajícímu léčebnému režimu.
Inhalační kortikosteroidy. Léčba přípravkem MIRALUST 10 mg může být použita jako přídavná léčba u nemocných, u nichž inhalační kortikosteroidy a „podle potřeby“ podávané krátkodobě působící beta-agonisté neposkytují dostatečnou klinickou kontrolu. MIRALUST 10 mg nemá být okamžitou náhradou za inhalované kortikosteroidy (viz bod 4.4).
Pro pediatrické pacienty ve věku 6 až 14 let jsou k dispozici 5mg žvýkací tablety.
Pro pediatrické pacienty ve věku 2 až 5 let jsou k dispozici 4mg žvýkací tablety.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Pacienty je třeba upozornit, aby nikdy neužívali perorální montelukast k léčení akutního astmatického záchvatu a aby měli pro tento případ připravenou obvyklou vhodnou záchrannou léčbu. Pokud se objeví akutní záchvat, měli by použít krátkodobě působící inhalační beta-agonisty. Pacienti by měli co nejdříve vyhledat lékaře, pokud potřebují více inhalací krátkodobě působícího inhalačního beta-agonisty než obvykle.
Montelukast nemá být náhradou za inhalační nebo perorální kortikosteroidy.
Údaje dokazující možnost snížení dávky inhalačních kortikosteroidů při současném podání montelukastu nejsou k dispozici.
Ve vzácných případech se u pacientů, jimž byly podávány antiastmatické přípravky včetně montelukastu objevila systémová eozinofilie, někdy též s klinickými příznaky vaskulitidy shodnými s Churg-Straussové, syndromem který je často léčen systémovým podáním kortikosteroidů. Tyto případy byly někdy spojovány se snížením nebo vysazením perorálních kortikosteroidů. I když nebyla prokázána příčinná souvislost s antagonismem leukotrienového receptoru, lékaři si mají být u svých pacientů vědomi rizika eozinofilie, vaskulitické vyrážky, zhoršení plicních symptomů, srdečních komplikací a/nebo neuropatie. Pacienty, u nichž se tyto příznaky objeví je nutno vyšetřit a přehodnotit jejich léčebné režimy.
Léčba montelukastem nezbavuje astmatické pacienty s citlivostí na kyselinu acetylsalicylovou nutnosti vyvarovat se užívání kyseliny acetylsalicylové nebo jiných nesteroidních protizánětlivých přípravků.
Pacienti se vzácnými vrozenými poruchami tolerance galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo špatnou absorpcí glukózy a galaktózy by tento přípravek neměli používat.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Montelukast lze podávat s jinými terapiemi rutinně používanými při profylaxi a chronické léčbě astmatu. Ve studiích lékových interakcí neměla doporučená klinická dávka montelukastu klinicky významné účinky na farmakokinetiku následujících léčivých přípravků: teofylin, prednizon, prednizolon, perorální kontraceptiva (ethinylestradiol/norethisteron 35/1), terfenadin, digoxin a warfarin.
U jedinců, kteří současně užívali fenobarbital, byla plocha pod časovou křivkou plazmatické koncentrace montelukastu (AUC) zmenšena asi o 40 %. Jelikož je montelukast metabolizován CYP 3A4, 2C8 a 2C9, je, zejména u dětí, potřebná opatrnost při jeho podávání spolu s induktory CYP 3A4, 2C8, 2C9 jako je fenytoin, fenobarbital a rifampicin.
Studie in vitro prokázaly, že montelukast je silným inhibitorem CYP2C8. Avšak výsledky klinické studie, které se zabývaly interakcí léků včetně montelukastu a rosiglitazonu (zkušební substrát reprezentující léky primárně metabolizované CYP2C8) ukázaly, že montelukast neinhibuje CYP2C8 in vivo. Proto se nepředpokládá, že by montelukast výrazně měnil metabolismus léčivých přípravků metabolizovaných tímto enzymem (např. paklitaxelu, rosiglitazonu a repaglinidu).
In vitro studie prokázaly, že montelukast je substrátem pro CYP 2C8 a do menší míry také 2C9 a 3A4. V klinické studii lékových interakcí zahrnující montelukast a gemfibrozil (což je inhibitor CYP 2C8 a 2C9) zvyšoval gemfibrozil systémovou expozici montelukastu 4,4krát. Není nutná žádná rutinní úprava dávkování montelukastu při současném podávání gemfibrozilu nebo jiných silných inhibitorů CYP 2C8, ale lékař si musí být vědom možnosti zvýšeného výskytu nežádoucích reakcí.
Na základě in vitro údajů se klinicky významné lékové interakce se slabšími inhibitory CYP 2C8 (např. trimetoprimem) nepředpokládají. Současné podávání montelukastu s itrakonazolem, silným inhibitorem CYP 3A4, nevedlo k žádnému významnému zvýšení systémové expozice montelukastu.
4.6 Těhotenství a kojení
Studie na zvířatech neukazují škodlivé účinky, pokud jde o vliv na graviditu nebo vývoj embrya/plodu.
Omezené údaje z dostupných těhotenských databází nenaznačují příčinnou souvislost mezi montelukastem a malformacemi (např. defekty končetin) které byly vzácně hlášeny po celosvětovém uvedení na trh.
Přípravek MIRALUST 10 mg lze v těhotenství užívat pouze, pokud se má za to, že to je jasně nezbytné.
Kojení
Studie na potkanech ukázaly, že je montelukast vylučován do mléka (viz bod 5.3). Není známo, zda se montelukast vylučuje do lidského mléka.
Přípravek MIRALUST 10 mg mohou kojící matky užívat pouze, pokud se má za to, že to je jasně nezbytné.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Neočekává se, že by montelukast ovlivňoval pacientovu schopnost řídit automobil nebo obsluhovat stroje. Ve velmi vzácných případech však jednotlivci hlásili ospalost nebo závrať.
4.8 Nežádoucí účinky
Montelukast byl hodnocen v klinických studiích u pacientů s přetrvávajícím astmatem následujícím způsobem:
■ 10mg potahované tablety přibližně u 4 000 dospělých pacientů ve věku 15 let a starších,
■ 5mg žvýkací tablety u přibližně 1 750 pediatrických astmatických pacientů ve věku od 6 do 14 let
■ 4mg žvýkací tablety na 851 pediatrickém pacientovi ve věku 2 až 5 let.
■ 4mg granule na 175 pediatrických pacientech od 6 měsíců do 2 let věku.
Montelukast byl hodnocen v klinické studii u pacientů s intermitentním astmatem následovně: ■ 4mg žvýkací tablety na 1038 pediatrických pacientech od 6 měsíců do 5 let věku
Následující nežádoucí účinky související s léčivem byly v klinických studiích u astmatických pacientů léčených montelukastem hlášeny často (> 1/100, < 1/10) a ve větším rozsahu než u pacientů užívajících placebo:_
|
Třída orgánových systémů |
Dospělí pacienti ve věku 15 let a starší (dvě 12týdenní studie; n=795) |
Pediatričtí pacienti ve věku 6 až 14 let (jedna 8týdenní studie; n=201) (dvě 56týdenní studie; n=615) |
Pediatričtí pacienti ve věku 2 až 5 let (jedna 12týdenní studie; n=461) (jedna 48týdenní studie; n=278) |
Pediatričtí pacienti ve věku 6 měsíců do 2 let (jedna 6týdenní studie; n = 175) |
|
Poruchy nervového systému |
hyperkinéze | |||
|
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy | ||||
|
Gastrointestináln í poruchy | ||||
|
Poruchy kůže a podkožní tkáně |
Ekzematózní | |||
|
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace |
žízeň |
Profil bezpečnosti se při dlouhodobé léčbě v klinických studiích u omezeného počtu pacientů po dobu až 2 let u dospělých a po dobu až 12 měsíců u pediatrických pacientů ve věku od 6 do 14 let neměnil.
Kumulativně bylo montelukastem léčeno 502 pediatrických pacientů ve věku 2 až 5 let po dobu alespoň 3 měsíců, 338 po dobu 6 měsíců nebo déle a 534 pacientů po dobu 12 měsíců nebo déle. Při dlouhodobé léčbě se bezpečnostní profil u těchto pacientů také nezměnil. Bezpečnostní profil se u pediatrických pacientů ve věku 6 měsíců až 2 roky při léčbě trvající až 3 měsíce nezměnil.
Zkušenosti po uvedení na trh
Nežádoucí účinky hlášené po uvedení přípravku na trh j sou uvedeny v tabulce níže podle tříd orgánových systémů a specifických termínů pro nežádoucí účinky. Kategorie četnosti byly odhadnuty na základě relevantních klinických studií.
|
Třída orgánových systémů |
Termín pro nežádoucí účinek |
Kategorie četnosti * | ||
|
Infekce a infestace |
infekce horních dýchacích cest f |
Velmi časté | ||
|
Poruchy krve a lymfatického systému |
zvýšený sklon ke krvácení |
Vzácné |
|
Poruchy imunitního systému |
hypersenzitivní reakce včetně anafylaxe |
Méně časté | |
|
eozinofilní infiltrace jater |
Velmi vzácné | ||
|
abnormální sny včetně nočních můr, insomnie, somnambulismus, podrážděnost, úzkost, neklid, agitovanost včetně agresivního chování nebo hostility, deprese, |
Méně časté | ||
|
Psychiatrické poruchy |
halucinace, dezorientace, sebevražedné myšlenky a chování (suicidalita) |
Vzácné Velmi vzácné | |
|
Poruchy nervového systému |
závratě, ospalost, parestezie/hypestezie, záchvat |
Méně časté | |
|
Srdeční poruchy |
palpitace |
Vzácné | |
|
epistaxe |
Méně časté | ||
|
Respirační, hrudní a | |||
|
mediastinální poruchy |
Churg-Straussové syndrom (CSS) (viz bod 4.4) |
Velmi vzácné | |
|
průjem} , nauzea} , zvracení} |
Časté | ||
|
Gastrointestinální poruchy |
sucho v ústech, dyspepsie |
Méně časté | |
|
zvýšené hladiny sérových transamináz (ALT, AST) |
Časté | ||
|
Poruchy jater a žlučových cest |
hepatitida (včetně cholestatického, hepatocelulárního a kombinovaného poškození jater) |
Velmi vzácné | |
|
vyrážka} |
Časté | ||
|
tvorba modřin, kopřivka, pruritus |
Méně časté | ||
|
Poruchy kůže a podkožní tkáně |
angioedém |
Vzácné | |
|
erythema nodosum, erythema multiforme |
Velmi vzácné | ||
|
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně |
artralgie, myalgie včetně svalových křečí |
Méně časté | |
|
pyrexie} |
Časté | ||
|
Celkové poruchy a reakce v | |||
|
místě aplikace |
astenie/únava, malátnost, edém |
Méně časté | |
|
*Kategorie četnosti: definováno pro každý termín označující nežádoucí účinek podle incidence hlášené v databázi klinických studií: velmi časté (>1/10), časté (>1/100 až <1/10), méně časté (>1/1 000 až <1/100), vzácné (>1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000). | |||
|
fTento nežádoucí účinek, hlášený v klinických studiích u pacientů léčených montelukastem jako velmi častý, byl rovněž hlášen jako velmi častý u pacientů léčených placebem. | |||
{Tento nežádoucí účinek, hlášený v klinických studiích u pacientů léčených montelukastem jako častý, byl rovněž hlášen jako častý u pacientů léčených placebem.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10
webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
O léčbě předávkování montelukastem nejsou k dispozici žádné specifické údaje. Při studiích chronického astmatu byl montelukast podáván dospělým pacientům po dobu 22 týdnů v dávkách do 200 mg/den a v krátkodobých studiích v dávkách až do 900 mg/den po dobu přibližně jednoho týdne bez klinicky významných nežádoucích účinků.
Po uvedení na trh a během klinických hodnocení byly hlášeny případy akutního předávkování montelukastem. Tyto případy zahrnují hlášení o dospělých a dětech s dávkou až 1 000 mg (přibližně 61 mg/kg u dítěte ve věku 42 měsíců). Klinické a laboratorní nálezy byly v souladu s bezpečnostním profilem u dospělých a pediatrických pacientů. Většina hlášení o předávkování nezahrnovala žádné nežádoucí účinky. Nejčastější nežádoucí účinky byly v souladu s bezpečnostním profilem montelukastu a zahrnovaly bolest břicha, ospalost, žízeň, bolest hlavy, zvracení a psychomotorickou hyperaktivitu.
Není známo, zda je montelukast dialyzovatelný peritoneální dialýzou nebo hemodialýzou.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Antagonista leukotrienových receptorů, montelukast ATC kód: R03DC03
Cysteinylové leukotrieny (LTC4, LTD4, LTE4) jsou silné zánětlivé eikosanoidy, které jsou uvolňovány z různých buněk, například z žírných buněk a eozinofilů. Tyto důležité proastmatické mediátory se vážou na cysteinyl-leukotrienové (CysLT) receptory. Receptor CysLT typu 1 (CysLTj) se nachází v dýchacích cestách člověka (včetně buněk hladkého svalu dýchacích cest a makrofágů dýchacích cest) a na dalších prozánětlivých buňkách (včetně eozinofilů a některých myeloidních kmenových buněk). Byla zjištěna korelace mezi CysLT a patofyziologií astmatu a alergické rýmy. Při astmatu patří mezi leukotrieny zprostředkované účinky řada reakcí dýchacích cest, včetně bronchokonstrikce, sekrece hlenu, vaskulární permeability a zmnožení eozinofilů. Při alergické rýmě se po expozici alergenu uvolňují CysLT z nosní sliznice během reakce jak časné, tak i pozdní fáze, a souvisejí se symptomy alergické rýmy. Bylo zjištěno, že intranazální expozice CysLT zvětšuje rezistenci nosní části dýchacích cest a zhoršuje symptomy neprůchodnosti nosu.
Montelukast je sloučenina účinná po perorálním podání, která se váže s vysokou afinitou a selektivitou k CysLT 1 receptor. V klinických studiích, montelukast v dávkách pouhých 5 mg inhiboval bronchokonstrikci vyvolanou vdechnutím LTD4. Bronchodilatace byla pozorována během 2 hodin po perorálním podání. Bronchodilatační účinek beta-agonistů byl k účinku vyvolanému montelukastem aditivní. Léčba montelukastem inhibovala jak časnou, tak pozdní fázi bronchokonstrikce vyvolanou působením antigenu. Montelukast, v porovnání s placebem, snižoval množství eozinofilů v periferní krvi dospělých a pediatrických pacientů. V samostatné studii, léčba montelukastem výrazně snížila množství eozinofilů v dýchacích cestách (měřeno ve sputu), a v periferní krvi za zlepšené klinické kontroly astmatu.
Ve studiích na dospělých montelukast v dávce 10 mg jednou denně, v porovnání s placebem, vykázal významná zlepšení ranní FEVi (změna výchozích hodnot 10,4 % oproti 2,7 %), dopolední maximální výdechové rychlosti (PEFR) (změna výchozích hodnot 24,5 litrů/min oproti 3,3 litrů/min) a významné snížení celkové spotřeby P-agonistů (změna výchozích hodnot -26,1 % oproti -4,6 %). Zlepšení pacienty hlášených skór denních a nočních astmatických symptomů bylo významně lepší než u placeba.
Studie na dospělých prokázaly u montelukastu schopnost zvýšit klinický účinek inhalačních kortikosteroidů (% změny výchozích hodnot FEV1 pro inhalační beklometason plus montelukast v porovnání s beklometasonem: 5,43 % oproti 1,04 %, v uvedeném pořadí; v porovnání s použitím P-agonisty: -8,70 % oproti 2,64 %). Ve srovnání s inhalačním beklometasonem (200 pg dvakrát denně s využitím spaceru) prokázal montelukast rychlejší počáteční odpověď, i když v průběhu 12týdenní studie beklometason poskytoval vyšší průměrný léčebný účinek (% změny výchozích hodnot FEV1 u montelukastu v porovnání s beklometasonem: 7,49 % oproti 13,3 %, v uvedeném pořadí; v porovnání s použitím P-agonisty: -28,28 % oproti -43,89 %). V porovnání s beklometasonem však vysoké procento pacientů léčených montelukastem dosáhlo podobných klinických odpovědí (např. 50 % pacientů léčených beklometasonem dosáhlo zlepšení FEV1 přibližně o 11 % nebo více v porovnání s výchozími hodnotami, zatímco přibližně 42 % pacientů léčených montelukastem dosáhlo stejné odpovědi).
Klinická studie byla provedena za účelem zhodnocení montelukast k symptomatické léčbě sezónní alergické rýmy u dospělých pacientů s astmatem věku 15 let a starší se sezónní alergickou rýmou. V této studii montelukast podávaný jednou denně v dávce 10 mg prokázal statisticky významné zlepšení skóre denních symptomů rýmy v porovnání s placebem. Skóre denních symptomů rýmy je průměrem skóre denních nosních symptomů (ucpání nosu, výtok z nosu, svědění v nose a kýchání) a skóre nočních symptomů rýmy (ucpání nosu při probuzení, potíže s usínáním a noční probouzení). Celkového hodnocení alergické rýmy pacienty a lékaři se v porovnání s placebem signifikantně zlepšilo. Hodnocení antiastmatické účinnosti nebylo primárním cílem této studie.
V 8týdenní studii na pediatrických pacientech ve věku 6 až 14 let montelukast v dávce 5 mg jednou denně v porovnání s placebem významně zlepšoval respirační funkce (změna výchozích hodnot FEV 1 8,71 % oproti 4,16 %; změna výchozích hodnot dopolední PEFR 27,9 litrů/min oproti 17,8 litrů/min) a snižoval používání P-agonistů „dle potřeby“ (změna výchozích hodnot -11,7 % oproti +8,2 %).
Významné snížení námahou indukované bronchokonstrikce bylo prokázáno v 12týdenní studii na dospělých (maximální pokles FEV1 22,33 % u montelukastu oproti 32,40 % u placeba; čas do návratu k výchozím hodnotám FEV1 s odchylkou do 5 % byl 44,22 min oproti 60,64 min). Tento účinek byl během 12 týdnů trvání studie setrvalý. Snížení námahou indukované bronchokonstrikce bylo rovněž prokázáno v krátkodobé studii na pediatrických pacientech ve věku od 6 do 14 let (maximální pokles FEV1 18,27 % oproti 26,11 %; čas do návratu k výchozím hodnotám FEV1 s odchylkou do 5 % byl 17,76 min oproti 27,98 min). Účinek v obou studiích byl prokázán na konci dávkovacího intervalu jednou denně.
U astmatických pacientů citlivých na acetylsalicylovou kyselinu současné podávání inhalačních nebo perorálních kortikosteroidů s montelukastem v porovnání s placebem signifikantně zlepšilo kontrolu astmatu (FEV1 - změna v porovnání se stavem před léčbou 8.55% oproti -1.74% a snížení celkové potřeby beta-agonistů -27.78% oproti 2.09% v porovnání se stavem před léčbou)
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Montelukast se po perorálním podání rychle vstřebává. V případě 10mg potahovaných tablet se u dospělých na lačno střední hodnoty dosáhne maximální plazmatické koncentrace (Cmax) 3 hodiny (Tmax) po podání. Střední hodnota perorální biologické dostupnosti je 64 %. Perorální biologická dostupnost a Cmax nejsou běžným jídlem ovlivněny. Bezpečnost a účinnost byly prokázány v klinických hodnoceních, kde 10mg potahované tablety byly podávány bez ohledu na načasování příjmu potravy.
V případě 5mg žvýkacích tablet se u dospělých na lačno Cmax dosáhne 2 hodiny po podání. Průměrná hodnota perorální biologické dostupnosti je 73 %, přičemž běžné jídlo ji sníží na 63 %.
Distribuce
Montelukast je z více než 99 % navázán na plazmatické proteiny. Distribuční objem v rovnovážném stavu montelukastu je v průměru 8 až 11 litrů. Studie na potkanech provedené s radioaktivně značeným montelukastem ukazují na minimální prostup hematoencefalickou bariérou. Navíc byly koncentrace radioaktivně značeného materiálu 24 hodin po podání dávky ve všech ostatních tkáních minimální.
Biotransformace
Montelukast je rozsáhle metabolizován. Ve studiích s terapeutickými dávkami jsou u dospělých a dětí v rovnovážném stavu plazmatické koncentrace metabolitů montelukastu nedetekovatelné.
In vitro studie využívající mikrozomy z lidských jater ukazují, že metabolismu montelukastu se účastní izoenzymy cytochromu P450 3A4, 2A6 a 2C9. Na základě dalších in vitro výsledků získaných na mikrozomech z lidských jater terapeutické plazmatické koncentrace montelukastu neinhibují izoenzymy cytochromu P450 3A4, 2C9, 1A2, 2A6, 2C19 ani 2D6. Příspěvek metabolitů k léčebnému účinku montelukastu je minimální.
Eliminace
Plazmatická clearance montelukastu dosahuje u zdravých dospělých v průměru 45 ml/min. Po perorální dávce radioaktivně značeného montelukastu se 86 % radioaktivity zjistilo v 5denním sběru stolice, přičemž v moči bylo zjištěno < 0,2 %. Ve spojení s odhady perorální biologické dostupnosti montelukastu to ukazuje na skutečnost, že montelukast a jeho metabolity jsou vylučovány téměř výhradně žlučí.
Individuální rozdíly u pacientů
U starších pacientů nebo u pacientů s mírnou až středně závažnou jaterní insuficiencí není úprava dávky potřebná. Studie na pacientech s poruchou funkce ledvin nebyly provedeny. V důsledku skutečnosti, že montelukast a jeho metabolity jsou eliminovány žlučí, se u pacientů s poruchou funkce ledvin potřeba úpravy dávky nepředpokládá. O farmakokinetice montelukastu u pacientů se závažnou poruchou funkce jater nejsou k dispozici žádné údaje (Child-Pughovo skóre >9).
Při vysokých dávkách montelukastu (20násobek a 60násobek doporučené dávky pro dospělé) byl pozorován pokles plazmatických koncentrací teofylinu. Tento účinek nebyl při doporučené dávce 10 mg jednou denně pozorován.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Ve studiích toxicity na zvířatech byly pozorovány menší sérové biochemické změny ALT, glukózy, fosforu a triglyceridů, jež byly přechodné povahy. Projevy toxicity u zvířat představovaly zvýšenou sekreci slin, gastrointestinální symptomy, řídkou stolici a dysbalance elektrolytů. K těmto jevům docházelo při dávkách, které dávaly > 17násobek systémové expozice pozorované při klinickém dávkování. U opic se nežádoucí účinky objevily při dávkách od 150 mg/kg/den (> 232násobek systémové expozice pozorované při klinické dávce). Ve studiích na zvířatech montelukast při systémové expozici přesahující klinickou systémovou expozici více než 24násobně neovlivňoval fertilitu ani reprodukční schopnosti. Ve studii samičí plodnosti na potkanech v dávkách 200 mg/kg/den (>69násobek klinické systémové expozice) byl zaznamenán mírný pokles tělesné hmotnosti mláďat. Ve studiích na králících byla, v porovnání s kontrolními zvířaty, při systémové expozici více než 24násobně přesahující klinickou systémovou expozici pozorovanou při klinické dávce pozorována vyšší incidence nekompletní osifikace. U potkanů nebyly pozorovány žádné abnormality. Bylo prokázáno, že montelukast prostupuje placentární bariérou a je vylučován do mateřského mléka zvířat.
Po jedné perorální dávce sodné soli montelukastu v dávkách až 5 000 mg/kg u myší a potkanů (15 000 mg/m2 a 30 000 mg/m2 u myší respektive u potkanů), což byla nejvyšší testovaná dávka, nedošlo k žádnému úhynu. Tato dávka je ekvivalentní 25 000násobku doporučené denní dávky pro dospělé (vztaženo ke hmotnosti dospělého pacienta 50 kg).
Bylo zjištěno, že montelukast není pro myši při dávkách až 500 mg/kg/den (přibližně > 200násobek systémové expozice) fototoxický při UVA, UVB nebo viditelném světle.
Montelukast nebyl při in vitro a in vivo testech na hlodavcích ani mutagenní, ani tumorigenní.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Jádro tablety: monohydrát laktózy, mikrokrystalická celulóza, sodná sůl kroskarmelózy, hyprolosa (E 463) magnesium-stearát.
Potahová vrstva:
Hyprolosa (E 463),
hypromelosa,
oxid titaničitý (E171),
žlutý, červený a černý oxid železitý (E172).
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
21 měsíců
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 30°C . Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkem.
6.5 Druh obalu a obsah balení
PA/Al/PVC/Al blistr:
7 potahovaných tablet 14 potahovaných tablet 28 potahovaných tablet
6.6. zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Zaklad Farmaceutyczny Adamed Pharma S.A.
Ul. Szkolna 33 95-054 Ksawerów Polsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
14/467/10-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
2.6.2010
10. DATUM REVIZE TEXTU
21.02.2014
10 / 10