Methylprednisolone Hikma 1000 Mg
Sp.zn.sukls243660/2015 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Methylprednisolone Hikma 40 mg Methylprednisolone Hikma 125 mg Methylprednisolone Hikma 250 mg Methylprednisolone Hikma 500 mg Methylprednisolone Hikma 1000 mg
Prášek pro injekční roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna lahvička Methylprednisolone Hikma 40 mg obsahuje methylprednisoloni natrii succinas 53,0 mg, to odpovídá methylprednisolonum 40 mg.
Pomocná látka se známým účinkem: Jedna lahvička obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) na dávku 40 mg, tj. v podstatě "bez sodíku".
Jedna lahvička Methylprednisolone Hikma 125 mg obsahuje methylprednisoloni natrii succinas 165,8 mg, to odpovídá methylprednisolonum 125 mg.
Pomocná látka se známým účinkem: Jedna lahvička obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) na dávku 125 mg, tj. v podstatě "bez sodíku".
Jedna lahvička Methylprednisolone Hikma 250 mg obsahuje methylprednisoloni natrii succinas 331,5 mg, to odpovídá methylprednisolonum 250 mg.
Pomocná látka se známým účinkem: Jedna lahvička obsahuje 26,58 mg sodíku na dávku 250 mg.
Jedna lahvička Methylprednisolone Hikma 500 mg obsahuje methylprednisoloni succinas 663,0 mg, to odpovídá methylprednisolonum 500 mg.
Pomocná látka se známým účinkem: Jedna lahvička obsahuje 53,18 mg sodíku na dávku 500 mg.
Jedna lahvička Methylprednisolone Hikma 1000 mg obsahuje methylprednisoloni natrii succinas 1326,0 mg, to odpovídá methylprednisolonum 1000 mg.
Pomocná látka se známým účinkem: Jedna lahvička obsahuje 167,59 mg sodíku na dávku 1000 mg.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Prášek pro injekční roztok.
Každá lahvička obsahuje bílý nebo téměř bílý amorfní prášek.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Methylprednisolon je indikován k léčbě stavů, při kterých je vyžadován rychlý a intenzivní účinek kortikosteroidů:
• Alergické stavy Asthma bronchiale
Závažná sezónní nebo celoroční alergická rhinitida
Angineurotický edém
Anafylaxe
• Dermatologická onemocnění
Závažná erythema multiforme (Stevens-Johnsonův syndrom)
• Gastrointestinální onemocnění Ulcerózní kolitida Crohnova choroba
• Neurologická onemocnění
Sekundární mozkový edém způsobený mozkovým nádorem
Akutní exacerbace roztroušené sklerózy založená na střídání relapsů a remisí.
• Respirační onemocnění Aspirace žaludečního obsahu
Fulminantní nebo diseminovaná tuberkulóza (současně s příslušnou antituberkulózní chemoterapií)
• Různé
TBC meningitida (současně s příslušnou antituberkulózní chemoterapií) Transplantace
4.2 Dávkování a způsob podání
Methylprednisolon se může podávat intravenózně nebo intramuskulárně, v naléhavých případech se upřednostňuje intravenózní injekce aplikovaná během přiměřeného časového intervalu.
Dávkování
Pokud je Methylprednisolon podáván intravenózně ve vysokých dávkách, měl by být aplikován během alespoň 30 minut. Dávky do 250 mg by měly být intravenózně podávány během alespoň 5 minut.
Nežádoucí účinky mohou být minimalizovány používáním nejnižší účinné dávky po co nejkratší dobu (viz bod 4.4).
Dospělí
Dávka se může lišit v závislosti na závažnosti a typu onemocnění; úvodní dávka by měla být mezi 10 a 500 mg. Při léčbě reakcí odmítnutí štěpu následujících po transplantaci mohou být vyžadovány dávky až 1g/den. Ačkoliv se dávky a protokoly jednotlivých studií používajících methylprednisoloni natrii succinas k léčbě reakcí odmítnutí štěpu liší, publikované literární údaje podporují užití dávek v těchto hladinách. Pro akutní rejekci se nejběžněji používají dávky 500 mg až 1g. Vzhledem k tomu že vysoké dávky kortikosteroidní léčby mohou způsobit závažné kortikosteroidy indukované nežádoucí účinky (viz body 4.4 a 4.8), měla by být léčba těmito dávkami omezena na období 48 - 72 hodin, než dojde ke stabilizaci stavu pacienta.
Pediatrická populace
Při léčbě indikací vyžadujících vysoké dávky, jako jsou hematologická, revmatologická, renální a dermatologická onemocnění, jsou doporučeny dávky 30 mg/kg/den až maximálně 1 g/den. Toto dávkování je možné opakovat obden ve třech následujících cyklech. Při léčbě reakcí odmítnutí štěpu následujících po transplantaci jsou doporučeny dávky 10 až 20 mg/kg/den po období až 3 dnů, s maximem 1 g/den. Při léčbě astmatických stavů je doporučeno dávkování 1 až 4 mg/kg/den během 1-3 dnů.
Starší pacienti:
Methylprednisolon je primárně určen pro akutní krátkodobé stavy. Neexistují žádné informace naznačující, že by bylo nutné měnit dávkování u starších pacientů. Přesto by měla být léčba starších pacientů plánována s ohledem na mnohem závažnější následky častých nežádoucích účinků kortikosteroidů ve starším věku a pacienti by měli být pečlivě klinicky monitorováni (viz bod 4.4).
Detailní doporučení pro dávkování u dospělých:
Při anafylaktických reakcích by měly být nejprve podány adrenalin nebo noradrenalin (vzhledem k jejich okamžitému hemodynamickému účinku) a poté aplikována intravenózní injekce Methylprednisolonu (methylprednisoloni natrii succinas) a další odpovídající léčba. Existují důkazy, že kortikosteroidy jsou díky svému prodlouženému hemodynamickému účinku cenné v prevenci rekurentních atak akutních anafylaktických reakcí.
Při reakcích z přecitlivělosti je Methylprednisolon schopný zmírnit symptomy během půl hodiny až dvou hodin. U pacientů ve status asthmaticus může být Methylprednisolon intravenózně podán v dávce 40 mg, případně opakovaně podle odpovědi pacienta. U některých astmatických pacientů může být výhodné podat přípravek pomalou kapací infuzí během několika hodin.
U reakcí odmítnutí štěpu následujících po transplantaci mají být k potlačení rejekční krize použity dávky až 1 g na den. V případě akutní rejekce jsou obvykle podávány dávky 500 mg až 1 g. Léčba by měla pokračovat pouze během období, dokud nedojde ke stabilizaci stavu pacienta; obvykle ne déle než 48 až 72 hodin.
U mozkového edému jsou kortikosteroidy používány k redukci nebo prevenci vzniku edému souvisejícího s mozkovým nádorem (primárním nebo metastatickým).
U pacientů s edémem vyvolaným tumorem se jako důležité v přecházení rebound-zvýšení intrakraniálního tlaku ukazuje postupné snižování dávek kortikosteroidů. Pokud se po snížení dávky objeví mozkový edém (musí být vyloučeno intrakraniální krvácení), zahajuje se parenterální podávání větších dávek v kratších intervalech. Pacienti s určitými maligními onemocněními mohou potřebovat perorální kortikosteroidní terapii po období měsíců, nebo dokonce i celého života. Obdobné nebo vyšší dávky mohou být nápomocné při kontrole mozkového edému během radiační terapie.
|
Navrhovaná dáv |
ovací schémata pro edémy vyvolané mozkovým tumorem: | |||
|
Dávkovací schéma A (1) |
Dávka (mg) |
Cesta podání |
Interval v hodinách |
Doba trvání |
|
Před operací: |
20 |
IM |
3,6 | |
|
Během operace: |
20 až 40 |
IV |
každou hodinu | |
|
Po operaci: |
20 |
IM |
3 |
24 hodin |
|
16 |
IM |
3 |
24 hodin | |
|
12 |
IM |
3 |
24 hodin | |
|
8 |
IM |
3 |
24 hodin | |
|
4 |
IM |
3 |
24 hodin | |
|
4 |
IM |
6 |
24 hodin | |
|
4 |
IM |
12 |
24 hodin | |
|
Dávkovací schéma A (2) |
Dávka (mg) |
Cesta podání |
Interval v hodinách |
Dny trvání |
|
Před operací: |
40 |
IM |
6 |
2-3 |
|
Po operaci: |
40 |
IM |
6 |
3-5 |
|
20 |
Oral |
6 |
1 | |
|
12 |
Oral |
6 |
1 | |
|
8 |
Oral |
8 |
1 | |
|
4 |
Oral |
12 |
1 | |
|
4 |
Oral |
1 |
(1) Fox JL, MD. "Use of Methylprednisolone in Intracranial Surgery" Medical Annals of the District of Columbia, 34:261 265, 1965.
(2) Cantu RC, MD Harvard Neurological Service, Boston, Massachusetts. Letter on file, The Upjohn Company (February 1970).
Cílem je ukončit (nebo přerušit) terapii po celkem 10 dnech.
Při léčbě akutní exacerbace roztroušené sklerózy u dospělých je doporučená dávka 1 g denně po 3 dny. Methylprednisolon by měl být aplikován intravenózní infuzí během alespoň 30 minut.
U ostatních indikací úvodní dávka kolísá mezi 10 a 500 mg, v závislosti na klinickém problému, který je léčen. Vyšší dávky mohou být vyžadovány pro krátkodobé zvládnutí závažných akutních stavů. Úvodní dávky do 250 mg mají být aplikovány intravenózně během alespoň 5 minut, dávky přesahující 250 mg mají být podány intravenózně během alespoň 30 minut. Následné dávky mohou být podávány intravenózně nebo intramuskulárně v intervalech závisejících na pacientově odpovědi a klinickém stavu. Kortikosteroidní terapie je přídavná a neslouží jako náhrada konvenční léčby.
Instrukce o rekonstituci léčivého přípravku před podáním viz bod 6.6.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Obvyklé kontraindikace při systémovém nebo lokálním použití kortikoidů by měly být dodrženy. Methylprednisolon je kontraindikován při systémové plísňové infekci a systémové infekci, pokud zvláštní antiinfekční terapie není použita. Je kontraindikován pro intratekální podání, protože zprávy o závažných zdravotních příhodách byly spojeny s touto cestou podání. Intramuskulární kortikosteroidní přípravky jsou kontraindikovány při idiopatické trombocytopenické purpuře.
Mozkový edém související s malárií.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Upozornění a opatření:
• Nežádoucí účinky mohou být minimalizovány používáním nejnižší účinné dávky
po co nejkratší dobu. Pro vhodnou úpravu dávky, která je závislá na aktivitě onemocnění, jsou nutné časté kontroly pacienta (viz bod 4.2).
• Adrenální kortikální atrofie se rozvíjí během dlouhodobé léčby a může přetrvávat
několik měsíců po ukončení léčby. Vysazování přípravku po dlouhodobé léčbě musí proto vždy probíhat postupně, aby se tak zabránilo zpětné akutní exacerbaci onemocnění, akutní nedostatečnosti nadledvin nebo polyarteritis, která postupně odeznívá po několik týdnů nebo měsíců v závislosti na dávce a trvání léčby. Při dlouhodobé léčbě všech interkurentních onemocnění, trauma, anestézie nebo chirurgickém zákroku se vyžaduje dočasné zvýšení dávky; jestliže léčba kortikosteroidy byla zastavena po dlouhodobé léčbě, může být dočasně znovu zavedena.
Náhlé vysazení léčby systémovými kortikosteroidy, která probíhala po dobu až 3 týdnů, je vhodné až po uvážení ošetřujícího lékaře, že recidiva onemocnění je nepravděpodobná. Při náhlém vysazení dávek, které byly až 32 mg methylprednisolonu denně po dobu maximálně 3 týdnů, je u většiny pacientů nepravděpodobné, že by došlo ke klinicky významné supresi HPA-osy. U následujících skupin pacientů by mělo být zváženo postupné vysazování léčby systémovými kortikosteroidy a to dokonce i v případě, že léčba trvala tři týdny nebo i méně:
o Pacienti opakovaně léčení systémovými kortikosteroidy, zvláště po dobu delší než tři týdny
o Pokud byla krátká léčba předepsána během jednoho roku od skončení dlouhodobé
terapie (měsíce nebo roky)
o U pacientů u kterých jsou jiné důvody pro nedostatečnost kůry nadledvin než exogenní léčba kortikosteroidy.
o Podávání dávek systémového kortikosteroidu vyšších než 32 mg methylprednisolonu denně.
o Pacienti, kterým jsou aplikovány opakované dávky večer
• Vzhledem k tomu, že sekrece mineralokortikoidů může být snížena, měla by být sůl
a / nebo mineralokortikoidy podávány současně.
• Během parenterální terapie methylprednisolonem se vzácně vyskytují anafylaktické
reakce. Lékaři, kteří přípravek podávají, by měli být na tuto skutečnost připraveni a před aplikací steroidů učinit náležitá bezpečnostní opatření, zejména pokud má pacient v anamnéze lékovou alergii.
• Kortikosteroidy mohou skrýt příznaky infekcí a v průběhu jejich aplikace se mohou
objevit nové infekce. Může dojít ke snížení obranyschopnosti organismu a imunitních funkcí. Infekce jakýmkoliv patogenem, včetně virového, bakteriálního, mykotického, protozoálními nebo hlístovými organismy, v jakémkoliv místě v těle, může být spojeno s použitím kortikosteroidů samostatně nebo v kombinaci s jinými imunosupresivy, které ovlivňují buněčnou nebo humorální imunitu, nebo funkci neutrofilů. Tyto infekce mohou být mírné, ale mohou být závažné a někdy i smrtelné. Se zvyšováním dávky kortikosteroidů, se míra výskytu infekčních komplikací zvyšuje.
• Přestože jsou plané neštovice normálně nezávažné onemocnění, u pacientů se
sníženou obranyschopností organismu by mohly mít fatální následky. Pacienti (nebo rodiče dětí), kteří neprodělali plané neštovice, by měli být poučeni o možném riziku a neměli by přijít do kontaktu s nemocnými s planými neštovicemi nebo s pásovým oparem. Pokud byli těmto onemocněním vystaveni, měli by urychleně vyhledat lékařskou pomoc. Pasivní imunizaci imunoglobulinem varicella/zoster (VZIG) je u pacientů se sníženou imunitou, kteří dostávají systémové kortikosteroidy, nebo kteří je dostávali během předchozích 3 měsíců nutné provést během 10 dnů od kontaktu s planými neštovicemi. Pokud se diagnóza planých neštovic potvrdí, pak onemocnění vyžaduje speciální péči a akutní léčbu. Podávání kortikosteroidů by nemělo být přerušeno a možná bude potřeba zvýšit jejich dávkování.
• Pacienti a / nebo pečovatelé by měli být varováni, že potenciálně závažné
psychiatrické nežádoucí účinky se mohou vyskytnout při léčbě systémovými kortikosteroidy (viz bod 4.8). Příznaky se obvykle objevují během několika dnů nebo týdnů po zahájení léčby. Rizika mohou být vyšší při podávání vysokých dávek / systémové expozici (viz bod 4.5), třebaže úrovně dávek neumožňují predikci nástupu, typu, závažnosti nebo trvání reakcí. Většina reakcí se obnoví buď po snížení dávky, nebo odnětí dávky, avšak specifická léčba může být nezbytná. Při podezření vývoje znepokojivých psychologických příznaků by měli pacienti / pečovatelé vyhledat lékařskou pomoc, zejména jde-li o podezření na depresivní náladu nebo sebevražedné myšlenky. Pacient / pečovatel by měl být pozorný na případné psychiatrické poruchy, které se mohou objevit buď během, nebo bezprostředně po snižování dávky / odebrání systémových steroidů, i když tyto účinky byly hlášeny vzácně.
Zvláštní pozornosti je třeba dbát při zvažování použití systémových kortikosteroidů u pacientů s existující nebo předchozí anamnézou závažných afektivních poruch u sebe nebo v první linii svých příbuzných. Jedná se o depresivní nebo bipolární afektivní poruchy a předchozí steroidní psychózy.
• Spalničky mohou mít vážnější, nebo dokonce smrtelný průběh u imunosuprimovaných pacientů. Pacienti by se měli vyvarovat kontaktu se spalničkami. Pokud by byli vystaveni tomuto onemocnění, měli by neprodleně vyhledat lékaře. Může být potřeba profylaxe intramuskulárním podáním normálního lidského imunoglobulinu.
• Podávání živých nebo živých, oslabených vakcín je kontraindikováno u pacientů užívajících imunosupresivní dávky kortikosteroidů. Usmrcené nebo inaktivované vakcíny lze podávat pacientům, kteří dostávají imunosupresivní dávky kortikosteroidů; avšak jejich odezva na tyto vakcíny může být snížena. Uvedené imunizační postupy mohou být prováděny u pacientů užívajících neimunosupresivní dávky kortikosteroidů.
• Použití kortikosteroidů při aktivní tuberkulóze by mělo být omezeno na takové
případy fulminantní nebo diseminované plicní tuberkulózy, při kterých jsou kortikosteroidy používány pro léčbu současně s odpovídajícími antituberkulotiky. Pokud je podávání kortikosteroidu odůvodněné u pacientů s latentní tuberkulózou nebo pozitivní reakcí na tuberkulin, je nutno je pečlivě sledovat, protože se nemoc může reaktivovat. Během dlouhodobé terapie kortikosteroidy je nutno těmto pacientům poskytovat chemoprofylaxi.
• Zvláštní péče by měla být věnována pacientům, kteří dostávají kardioaktivní léky jako je digoxin, protože steroidy indukují elektrolytové poruchy/ztráty draslíku (viz bod 4.8). Existuje několik zpráv o srdečních arytmiích a/nebo cirkulačním kolapsu a/nebo srdeční zástavě v souvislosti s rychlým intravenózním podáním velkých dávek methylprednisolon-natrium-sukcinátu (dávky vyšší než 500 mg podané během méně než 10 minut). Během nebo po podání velkých dávek methylprednisolon-natrium-sukcinátu byla hlášena bradykardie, jejíž výskyt však může být nezávislý na rychlosti a délce infuze.
• Dlouhodobé užívání kortikosteroidů může způsobit zadní sub-kapsulární kataraktu a
nukleární kataraktu (zejména u dětí) a glaukom s možným poškozením zrakového nervu. Časté sledování očí je nezbytné. Sekundární mykotická a virová infekce oka může být zvýšena u pacientů léčených glukokortikoidy.
• Údaje z klinické studie ke stanovení účinnosti methylprednisolonu u septického
šoku naznačují, že se vyšší mortalita objevila u pacientů, kteří vstoupili do studie se zvýšenými hladinami sérového kreatininu nebo u těch, u nichž se po začátku léčby rozvinula sekundární infekce.
• Intramuskulární injekce by se neměly podávat do deltového svalu z důvodu možné možnosti atrofie tkáně.
• Methypredisolon by neměl být používán při léčbě úrazů hlavy, o čemž svědčí výsledky multicentrické studie. Výsledky studie odhalily zvýšenou mortalitu během 2 týdnů po úrazu u pacientů, kterým byl podáván methylprednisolon, ve srovnání s placebem (relativní riziko 1,18). Příčinná souvislost s léčbou methylprednisolonem sukcinátem sodným nebyla stanovena.
• Poškození jater vyvolané lékem včetně akutní hepatitidy nebo zvýšení hodnot jaterních enzymů může být následkem cyklického pulzního intravenózního podávání methylprednisolonu (obvykle při počáteční dávce > 1 g/den). Byly hlášeny vzácné případy hepatotoxicity. Doba do vzniku může být několik týdnů nebo delší. Ve většině hlášených případů nežádoucí účinky ustoupily po vysazení léčby. Proto je nutné pacienta vhodným způsobem sledovat.
Zvláštní opatření:
Zvláštní péče a častá kontrola pacienta je při léčbě systémovými kortikosteroidy
vyžadována za následujících podmínek:
• Osteoporóza (zvláště ohroženy jsou ženy po menopauze)
• Hypertenze nebo kongestivní srdeční selhání
• Psychické permutace bez pevných bodů se mohou objevit, pokud jsou použity
kortikosteroidy, počínající od euforie, nespavosti, změny nálady, změny osobnosti a těžké deprese s klinicky zřejmými psychotickými projevy. Stávající emoční nestabilita nebo psychotické tendence mohou být zhoršeny vlivem užívání kortikosteroidů.
• Diabetes mellitus (nebo diabetes vyskytující se v rodinné anamnéze)
• Prodělaná tuberkulóza
• Glaukom (nebo glaukom vyskytující se v rodinné anamnéze)
• Dřívější myopatie vyvolaná působením kortikosteroidů
• Selhání jater nebo cirhóza
• Renální insuficience
• Epilepsie
• Aktivní nebo latentní peptický vřed.
• Nedávná střevní anastomóza
• Při podávání kortikosteroidů byl hlášen výskyt trombózy, včetně venózní tromboembolie. Proto se kortikosteroidy musí používat s opatrností u pacientů, kteří trpí tromboembolickými poruchami nebo k nim mohou mít predispozici.
• Absces nebo jiné hnisavé infekce
• Ulcerózní kolitida
• Divertikulitida
• Akutní myopatie byly hlášeny s použitím vysokých dávek kortikosteroidů, nejčastěji
se vyskytují u pacientů s poruchami nervosvalového přenosu (např. myasthenia gravis), nebo u pacientů, kteří jsou zároveň léčeni neuromuskulárními blokátory (např. pankuronium). Tato akutní myopatie je generalizovaná, může zahrnovat oční a dýchací svaly, a může mít za následek kvadruparézu. Může dojít ke zvýšení kreatinkinázy. Klinické zlepšení nebo zotavení po vysazení užívání kortikosteroidů si může vyžádat týdny až roky.
• Oční herpes simplex kvůli riziku perforace rohovky
• Hypotyreóza
• Cushingův syndrome
• Exantematózní infekční choroby
• U pacientů léčených kortikosteroidy byl popsán vznik Kaposiho sarkomu.
Přerušení léčby kortikosteroidy může vést k jeho klinické remisi.
Pediatrická populace:
Kortikosteroidy v dětství a v dospívání způsobují zpomalení růstu, které může být nevratné. Léčba by měla být omezena na minimální dávkování po nejkratší možnou dobu. Aby se zabránilo supresi osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny a růstové retardaci, měla by být, tam kde je to možné, léčba podána jako jednotlivá dávka každý druhý den.
Použití u starších pacientů:
Běžné nežádoucí účinky systémových kortikosteroidů mohou být u starších pacientů spojovány se závažnými následky, zvláště osteoporózou, hypertenzí, hypokalémií, diabetem, náchylností k infekcím a ztenčování kůže. Aby se předešlo život ohrožujícím reakcím, je u starších pacientů nutný zvýšený klinický dohled.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
1. Při současném podávání methylprednisolonu a cyklosporinu byly hlášeny křeče. Protože současné podávání těchto přípravků vede k vzájemné inhibici metabolismu, je pravděpodobnost výskytu křečí a dalších nežádoucích účinků, spojených s užíváním buď jednoho, nebo druhého léku, vyšší.
2. Imunosupresiva, například metotrexát, mohou mít synergický účinek na stav onemocnění, což může umožnit snížení dávky kortikosteroidu.
3. Léky indukující jaterní enzymy, jako je rifampicin, rifabutin, karbamazepin, fenobarbital, fenytoin, primidon a aminoglutetimid zvyšují metabolismus kortikosteroidů, čímž může být snížen jejich léčebný účinek.
4. Léky, které inhibují cytochrom P450 ( zvláště enzym CYP3A4), jako je erytromycin a ketokonazol, mohou snižovat rychlost metabolismu kortikosteroidů a tím zvyšovat jejich clearance. Proto musí být dávka methylprednisolonu stanovena tak, aby se předešlo toxicitě kortikosteroidu.
5. Steroidy mohou snižovat účinky inhibitorů acetylcholinesterázy u myasthenia gravis. Kortikosteroidy působí proti požadovanému účinku hypoglykemik (včetně
Stránka 9 z 19
inzulínu), antihypertenziv a diuretik a zvyšují hypokalemický účinek acetazolamidu, kličkových diuretik, thiazidových diuretik a karbenoxolonu.
6. Účinnost kumarinových antikoagulancií může být zvýšena současným podáváním kortikosteroidů, a aby se vyloučilo riziko spontánního krvácení, je nutné pravidelně kontrolovat hodnoty INR nebo protrombinový čas.
7. Kortikosteroidy zvyšují renální clearance salicylátů a vysazení steroidů může vést k intoxikaci salicyláty. Salicyláty a nesteroidní protizánětlivé léky mohou být se zvýšenou opatrností použity ve spojení s kortikosteroidy při hypotrombinemii.
8. Steroidy mohou vzájemně reagovat s neuromuskulárními blokátory jako je pankuronium, s částečným zrušením neuromuskulárního bloku.
9. Při použití methylprednisolonu mohou antipsychotika způsobit recidivu nebo špatnou kontrolu příznaků CNS, což může vyžadovat úpravu dávkování.
10. Sympatomimetika, jako je salbutamol, mohou zvýšit účinnost a potenciálně zvýšit toxicitu prostřednictvím zvýšené reakce na sympatické látky, při použití methylprednisolonu.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Studie na zvířatech prokázaly, že vysoké dávky kortikosteroidů podávané březím zvířatům mohou způsobit malformace plodu. Nicméně, není prokázáno, že by kortikosteroidy způsobovaly zvýšený výskyt vrozených vad při podávání těhotným ženám. Navzdory tomu by methylprednisolon sukcinát sodný měl být užíván během těhotenství pouze v kritických případech a to z důvodu, že ze studií u lidí nelze určit bezpečnost tohoto přípravku při podávání v těhotenství.
Některé kortikosteoridy prochází placentou snadno. V retrospektivní studii byla zaznamenána zvýšená frekvence nízké porodní hmotnosti u dětí, jejichž matky užívaly kortikosteroidy. I když adrenální insuficience je vzácná u dětí, které byly vystaveny kortikosteroidům in utero, měly by být děti vystavené vysokým dávkám kortikosteroidů, pečlivě sledovány a vyšetřeny v souvislosti s tímto rizikem.
Vliv kortikosteroidů na porod není znám.
Šedý zákal byl pozorován u novorozenců, jejichž matky byly dlouhodobě léčeny kortikosteroidy během těhotenství.
Kojení
Kortikosteroidy se vylučují do mateřského mléka.
Kortikosteroidy vylučované do mateřského mléka mohou potlačit růst kojence a narušit endogenní produkci glukokortikoidů. Vzhledem k tomu, že reprodukční studie s kortikosteroidy u lidí jsou nedostatečné, měly by být použity kortikoidy u kojící matky pouze v případě, že prospěch z léčby je vyšší než možná rizika pro dítě.
Možné přínosy léčby kortikosteroidy oproti možným nepříznivým dopadům na matku a embryo nebo plod musí být zváženy ještě předtím, než je tento léčivý přípravek podán těhotným nebo kojícím ženám, nebo ženám ve fertilním věku.
Fertilita
Neexistuje žádný důkaz, že by kortikosteroidy ovlivňovaly plodnost.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Vliv methylprednisolonu na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyl systematicky hodnocen.
Nežádoucí účinky, jako jsou závratě, poruchy rovnováhy, poruchy vidění a únava jsou možné po léčbě kortikosteroidy. Pokud se tyto nežádoucí účinky objeví, pacienti by neměli řídit nebo obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Za normálních okolností by léčba methylprednisolonem měla být podstoupena po krátkou dobu. Nicméně při léčbě kortikosteroidy je možný výskyt nežádoucích účinků, a to zejména při léčbě vysokými dávkami (viz bod 4.4). Takové nežádoucí účinky zahrnují:
- Velmi časté 1/10
- Časté 1/100 až <1/10
- Méně časté 1/1 000 až <1/100
- Vzácné 1/10 000 až < 1/1 000
- Velmi vzácné <1/10 000
- Není známo (nelze odhadnout z dostupných údajů)
|
Třídy orgánových systémů: |
Nežádoucí účinek: |
|
Infekce a infestace |
Časté: infekce Není známo: Oportunistické infekce |
|
Poruchy krve a lymfatického systému |
Není známo: leukocytóza, tromboembolické příhody |
|
Poruchy imunitního systému |
Není známo: anafylaktická reakce s nebo bez cirkulačního kolapsu, srdeční zástava, bronchospasmus, srdeční arytmie, hypotenze nebo hypertenze. |
|
Endokrinní poruchy |
Časté: cushingoidní symptomy Není známo: Potlačení osy hypothalamus - hypofýza - nadledviny, zpomalení růstu v kojeneckém období, dětství a dospívání, poruchy menstruačního cyklu a amenorea, hirsutismus, přibývání na hmotnosti, |
|
poruchy tolerance sacharidů s vyšším požadavkem na antidiabetickou léčbu, projevy negativní rovnováhy dusíku a vápníku. Zvýšená chuť k jídlu. | |
|
Poruchy metabolismu a výživy |
Časté: retence sodíku a tekutin Není známo: hypokalemická alkalóza, metabolická acidóza, ztráty draslíku, snížená tolerance glukózy, potřeba zvýšení dávky inzulínu nebo perorálních hypoglykemických léků u diabetiků, zvýšená chuť k jídlu, epidurální lipomatóza |
|
Psychiatrické poruchy |
Časté: široké spektrum psychiatrických reakcí, včetně afektivních poruch (jako iritabilita, euforické a depresivní stavy, labilita nálady, psychologická závislost, sebevražedné myšlenky) Není známo: psychotické reakce (včetně mánie, bludů, halucinací a zhoršení schizofrenie), poruchy chování, podrážděnost, úzkost, poruchy spánku, záchvaty a kognitivní dysfunkce včetně zmatenosti a amnézie byly hlášeny pro všechny kortikosteroidy. Tyto reakce jsou běžné a mohou se vyskytovat jak u dospělých, tak i u dětí. U dospělých je četnost výskytu závažnějších reakcí odhadována na 5-6 %. Psychologické účinky byly hlášeny při vysazování kortikosteroidů. Zvýšený intrakraniální tlak spolu s edémem papily u dětí (pseudotumor cerebri) byl hlášen, obvykle po ukončení léčby methylprednisolonem. |
|
Poruchy nervového systému |
Není známo: Křeče, zvýšení intrakraniálního tlaku (s otokem papily optického nervu[nitrolební hypertenze benigní]), amnézie, kognitivní poruchy, závratě, bolesti hlavy |
|
Poruchy oka |
Časté: subkapsulární katarakta Není známo: zvýšený nitrooční tlak, glaukom, edém papily, exoftalmus, exoftalmia, ztenčení rohovky nebo skléry, exacerbace oční choroby způsobené viry nebo plísněmi, chorioretinopatie |
|
Poruchy ucha a labyrintu |
Není známo: závratě |
|
Srdeční poruchy |
Není známo: městnavé srdeční selhání u vnímavých pacientů, ruptura srdeční stěny v důsledku infarktu myokardu, arytmie |
|
Cévní poruchy |
v Časté: hypertenze |
|
Není známo: hypotenze, trombotické příhody | |
|
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy |
Není známo: perzistentní škytavka při vysokých dávkách kortikosteroidů. |
|
Gastrointestinální poruchy |
Časté: peptický vřed případně s perforací a krvácením, žaludeční krvácení, Není známo: dyspepsie, abdominální distenze, vředy jícnu, jícnová kandidóza, ezofagitida, perforace střeva, akutní pankreatitida. Nevolnost, zvracení a špatná chuť v ústech, ke které může dojít především při rychlém podání léčivého přípravku. |
|
Poruchy jater a žlučových cest |
Není známo: zvýšení alaninaminotransferázy (ALT, AST a) aspartát transaminázy (AST, ALT) a alkalické fosfatázy byly pozorovány po 13 ošetření kortikosteroidy. Tyto změny jsou obvykle malé a nejsou spojeny s žádným klinickým syndromem a jsou reverzibilní po přerušení léčby. Hepatitida, zvýšené hodnoty jaterních enzymů |
|
Poruchy kůže a podkožní tkáně |
Časté: kožní atrofie, akné Není známo: erythema, angioedoema, svědění, petechie a ekchymózy, ztenčení kůže, podlitiny, strie, telangiektasie, hirsutismus. |
|
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně |
Časté: svalová slabost, retardace růstu Není známo: steroidní myopatie, osteoporóza, zlomeniny obratlů a zlomeniny dlouhých kostí, artralgia, avaskulární osteonekróza, ruptura šlachy. |
|
Poruchy reprodukčního systému a prsu |
Není známo: nepravidelná menstruace |
|
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace |
Časté: zhoršené hojení "abstinenční syndrom", ke kterému může také dojít včetně horečky, bolesti svalů, bolesti kloubů, rýma, zánět spojivek, bolestivé svědící uzlíky v kůži, úbytek hmotnosti. Příliš rychlé snížení dávek kortikosteroidů po dlouhodobém podávání může vést k akutní adrenální insuficienci, hypotenzi a smrti. |
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Zprávy o akutní toxicitě a metabolických poruchách při užívání glukokortikoidů jsou vzácné, ale přesto mohou nastat. Neexistuje žádný klinický syndrom akutního předávkování methylprednisolonem Hikma. Akutní předávkování může případně zhoršit již existující stavy onemocnění, jako jsou vředy trávicího traktu, poruchy elektrolytové rovnováhy, infekce, cukrovka a edém. Opakované vysoké dávky methylprednisolonu způsobily jaterní nekrózu a zvýšení amylázy. Bradyarytmie, ventrikulární arytmie a zástava srdce byly pozorovány v případech při intravenózním podání vysokých dávek methylprednisolonu.
Opakované časté dávky (denně nebo několikrát týdně) po delší dobu mohou vést k Cushingoidnímu syndromu. Možnost adrenální suprese by měla být sledována v průběhu postupného snižování množství dávek. V případě předávkování žádné specifické antidotum není k dispozici; léčba je symptomatická a podpůrná, včetně respirační a kardiovaskulární funkce. Při chronické toxicitě by měly být tekutiny a elektrolyty pečlivě monitorovány. Sledování sérových hladin methylprednisolonu nemá klinický význam. Methylprednisolonu je odstranitelný dialýzou.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: kortikosteroidy pro systémovou aplikaci, samotné. Methylprednisolon ATC kód: H02AB04
Methylprednisolonu je silný protizánětlivý steroid. Má větší protizánětlivou účinnost než prednisolon a méně vyvolává retencí sodíku a vody než prednisolon. Jeho protizánětlivá aktivita je nejméně pětkrát vyšší než u hydrokortizon. Methylprednisolon sukcinát sodný má stejné metabolické a protizánětlivé účinky, jako methylprednisolon. Pokud je podáván parenterálně a v ekvimolárním množství, obě dvě sloučeniny jsou ekvivalentní svou biologickou aktivitou. Poměrná účinnost methylprednisolon sukcinátu sodného a hydrokortizon sukcinátu sodného, jak je prokázáno snížením hodnoty eozinofilů, po intravenózním podání je nejméně čtyři ku jedné. Tento poměr odpovídá poměrné perorální účinnosti methylprednisolonu a hydrokortizonu. Lepší oddělení účinků glukokortikoidů a mineralokortikoidů má za následek snížení výskytu retencí sodíku a vody.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Farmakokinetika Methylprednisolonu je lineární, bez ohledu na způsob podání.
Absorpce
Maximální plazmatická koncentrace methylprednisolonu v plasmě po intravenózní infúzi v dávce 30mg/kg po dobu 20 minut nebo 1g po dobu 30 až 60 minut byla přibližně 20pg/ml. Maximální hladiny methylprednisolonu 42-47pg/100ml byly hlášeny po podání 40 mg IV bolusu šesti dospělým mužským dobrovolníkům.
Methylprednisolonu je extenzivně vázán na plazmatické bílkoviny, hlavně na globulin a méně na albumin. Pouze nevázané kortikosteroidy mají farmakologické účinky nebo jsou metabolizovány. Metabolismus se vyskytuje v játrech a v menším rozsahu v ledvinách. Metabolity jsou vylučovány močí.
Maximální plazmatické hladiny methylprednisolonu 33,67 pg/100ml bylo dosaženo do dvou hodin po jedné dávce 40 mg intramuskulární injekci u 22 dospělých dobrovolníků mužského pohlaví. Přestože s intramuskulární (IM) injekcí byly získány nižší maximální hodnoty než s intravenózní (IV) injekcí, plasmatické hladiny přetrvávají déle, oproti tomu rozsah absorpce methylprednisolonu je u obou způsobů podání shodná.
Distribuce
Methylprednisolon je dobře distribuován v celém těle a je popsán pomocí two-compartment modelu. Jeho zjevný distribuční objem je přibližně 1,4 ml / kg a jeho celková clearance je přibližně 5 až 6ml/min/kg.
Methylprednisolon, stejně jako mnoho substrátů CYP3A4, mohou být také substrátem pro ATP-binding cassette (ABC) transportní protein p-glykoproteinu, který ovlivňuje distribuci do tkání a interakce s jinými léky.
Methylprednisolon volně prochází hematoencefalickou bariérou do centrálního nervového systému s maximální úrovní CSF mající hodnotu 5 - 6% z odpovídajících plazmatických hladin. Methylprednisolon dosáhl maximální úrovně CSF v průběhu od pěti minut do jedné hodiny po IV podání 500 mg u pacientů s lupus cerebritis.
Methylprednisolon sukcinát sodný a jeho soli prochází placentární bariérou. I když nejsou k dispozici žádné údaje týkající se průchodu methylprednisolonu do mateřského mléka, je přítomen v mateřském mléce zvířat.
Biotransformace
Methylprednisolon, sukcinát sodný ester metylprednisolonu, je rychle a intenzivně hydrolyzován in vivo cholinesterázami volného methylprednisolonu. U lidí je methylprednisolon metabolizován v játrech na neaktivní metabolity, přičemž ty hlavní jsou 20P-hydroxymethylprednisone a 20 a-hydroxy-6-amethylprednisone. K metabolismu v játrech dochází především prostřednictvím CYP3A4. (Seznam lékových interakcí na základě zprostředkovaného metabolismu CYP3A4 (viz bod 4.5).
Eliminace
Průměrný eliminační poločas pro veškerý methylprednisolon se pohybuje v rozmezí 1,8 až 5,2 hodiny.
Vazba na plazmatické bílkoviny methylprednisolonu u člověka je přibližně 77%. Celková clearance po intravenózním nebo intramuskulárním podání methylprednisolonu u zdravých dospělých dobrovolníků je přibližně 15 - 16l/hod. U dospělých dobrovolníků užívajících 40 mg methylprednisolonu, a to buď IM nebo IV, je renální clearance 0,61 - 0,83 l/hod. Clearance methylprednisolonu je ovlivněna současným podáním troleandomycinu, erytromycinu, rifampicinu, anti-konvulziv, a teofylinu.
Po intravenózním podání 6a-methyl-prednisolon šesti pacientům s rakovinou, 75% z celkové reaktivity byla v moči po 96 hodinách a 9% ve stolici po pěti dnech. Dvacet procent z celkové dávky bylo vyloučeno žlučí, ale časový průběh nebyl citován.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Neklinické údaje neodhalily žádné neočekávané riziko u myší, potkanů, králíků a psů na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti a toxicity po opakovaném podávání po intravenózní, intraperitoneální, subkutánní, intramuskulární a perorální aplikaci.
Methylprednisolon je silný steroid s farmakologickými účinky, které jsou srovnatelné s glukokortikoidy, včetně účinků na metabolismus sacharidů, elektrolytů a rovnováhu tekutin, krevní buňky, lymfatické tkáně a metabolismus bílkovin, což může vést ke snížení nebo zastavení růstu tělesné hmotnosti, lymfopenii a atrofii sleziny, brzlíku, lymfatických uzlin, kůry nadledvin a varlat stejně jako tuku v játrech, a hyperplazie buněk pankreatických ostrůvků. U 30 denní studie reverzibility u potkanů, kterým byl podáván methylprednisolon, se ukázalo, že životní funkce se vrátily k normálu po cca 1 měsíci od ukončení užívání léku. Po 52-týdenním podávání methylprednisolonu suleptanatu potkanům, se mnoho parametrů vrátilo do normálu po 9 týdnech reverzibility. Toxicity zjištěné ve studiích s opakovaným dávkováním jsou ty, které lze očekávat po kontinuální expozici exogenních adrenokortikálních steroidů.
Karcinogenita
Žádné dlouhodobé studie na zvířatech nebyly provedeny pro posouzení karcinogenity protože léčivá látka je určena pro krátkodobé použití, a žádné známky karcinogenních účinků nebyly zjištěny. Neexistuje žádný důkaz karcinogenity kortikosteroidů.
Mutagenita
Při stanovení poškození DNA pomocí alkalické eluční techniky v buňkách V79 čínského křečka, nebyl získán žádný důkaz o genetické nebo chromozomální mutaci. Methylprednisolon nezpůsobil poškození chromozomů bez aktivace jaterního systému.
Reprodukční toxicita
Žádné teratogenní účinky u myší nebo potkanů nebyly zjištěny ve studiích na zvířatech zaměřené na embryotoxické účinky methylprednisolonu při intraperitoneální denní dávce 125 mg / kg / den u myší a 100 mg / kg / den u potkanů. U potkanů byl methylprednisolon teratogenní při méně než 20 mg / kg / den, po subkutánním podání. Methylprednisolon aseponate byl teratogenní u potkanů při méně než 1,0 mg / kg / den, subkutánně.
Údaje o fertilitě získané na zvířatech jsou nedostatečné.
6.1 Seznam pomocných látek
Dihydrát dihydrogenfosforečnanu sodného Hydrogenfosforečnan sodný Hydroxid sodný
40 mg injekční lahvička také obsahuje laktózu.
6.2 Inkompatibility
Aby se předešlo problémům s kompatibilitou s jinými léky, methylprednisolon Hikma by měl být podáván samostatně, pouze v roztocích uvedených v bodě 6.6.
6.3 Doba použitelnosti
2 roky
Po naředění podle doporučení používat okamžitě, zlikvidujte veškerý zbytek. Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba uchovávání a podmínky před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hodin při teplotě 2 ° až 8 °C, pokud rekonstituce / ředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
Uchovávejte lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho rekonstituci a naředění jsou uvedeny v bodě 6.3
6.5 Druh obalu a obsah balení
Bezbarvá skleněná lahvička třídy I s brombutylovou pryžovou zátkou a hliníkovým
„flip-off ‘ uzávěrem
Velikost balení: 1 a 10 lahviček.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
a) Příprava roztoku pro injekce (rekonstituce):
Methylprednisolon injekční roztok by měl být připraven rozpuštěním prášku ve vhodném množství vody pro injekce, jak je uvedeno v následující tabulce.
|
síla přípravku Methylprednisolon Hikma: |
množství rozpouštědla (voda na injekci): |
výsledná koncentrace roztoku: |
|
40 mg |
1,2 ml |
40 mg/ml |
|
125 mg |
2,1 ml |
62,5 mg/ml |
|
250 mg |
4 ml |
62,5 mg/ml |
|
500 mg |
8 ml |
62,5 mg/ml |
|
1000 mg |
16 ml |
62,5 mg/ml |
b) Příprava infuzního roztoku
Pro intravenózní infúzi může být roztok připravený podle předchozího postupu naředěn 5% glukózou ve vodě pro injekce, 0,9% roztokem chloridu sodného (isotonický roztok), nebo 5% glukózou v izotonickém roztoku chloridu sodného. Aby se zabránilo problémům s kompatibilitou s jinými léky, methylprednisolon by měl být podáván odděleně, pouze v uvedených roztocích.
Před podáním musí být parenterální přípravky vždy vizuálně zkontrolovány, zda neobsahují částice nebo nedošlo ke změně zbarvení.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Hikma Farmaceutica (Portugal), S.A.
Estrada do Rio da Mó 8, 8A e 8B - Ferven9a
2705-906 Terrugem
Portugalsko 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLA
Methylprednisolone Hikma 40 mg: 56/472/13-C Methylprednisolone Hikma 125 mg: 56/473/13-C Methylprednisolone Hikma 250 mg: 56/474/13-C Methylprednisolone Hikma 500 mg: 56/475/13-C
Stránka 18 z 19
Methylprednisolone Hikma 1000 mg: 56/476/13-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
11.12.2013
10. DATUM REVIZE TEXTU
3.3.2016
Stránka 19 z 19