sp.zn. sukls156485/2014

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.    NÁZEV PŘÍPRAVKU

MEDICINÁLNÍ KAPALNÝ KYSLÍK MPRC Medicinální plyn, kryogenní

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Oxygenům (O₂) 100 % (V/V)

3.    LÉKOVÁ FORMA

Medicinální plyn, kryogenní

Popis: oxygenum je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, zkapalněný má barvu světle modrou.

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Normobarická oxygenoterapie:

■    Léčba nebo prevence akutní nebo chronické hypoxie bez ohledu na etiologii.

■    Jako součást přívodu čerstvého plynu při anestézii a intenzivní péči.

■    Nosič nebo hnací plyn pro léky aplikované inhalačně při nebulizační terapii.

■    Léčba akutních záchvatů u pacientů se stanovenou diagnózou hnízdovité bolesti hlavy.

Hyperbarická oxygenoterapie:

■    K léčbě dekompresní nemoci, vzduchové/plynové embolie jiného původu a otravy oxidem uhelnatým.

■    Jako adjuvantní léčba osteoradionekrózy a klostridiální myonekrózy (plynaté sněti).

4.2    Dávkování a způsob podání

Dávkování:

Dávkování závisí na klinickém stavu pacienta a je aplikovatelné na všechny věkové kategorie. U novorozenců a předčasně narozených dětí se musí podávat minimální dávka - při sledování PaO2 - aby se zabránilo riziku výskytu nežádoucích účinků (viz 4.8)

Účelem oxygenoterapie je ve všech případech zachování hodnoty arteriálního parciálního tlaku kyslíku (PaO2) vyšší než 60 mm Hg (nebo 7,96 kPa) nebo minimální saturace arteriální krve kyslíkem (SpO₂) 90 %. Je-li kyslík podáván zředěný v jiném plynu, jeho minimální koncentrace ve vdechovaném vzduchu (FiO₂) by měla být 21 % a může dosáhnout 100 %. Všeobecně se doporučuje, aby cílem byla nejnižší dávka (FiO₂) k dosažení požadované hodnoty PaO2.

■    Normobarická oxygenoterapie se spontánní ventilací:

U pacientů s chronickou hypoxií se kyslík podává při nízkém průtoku v rozmezí 0,5 až 2 l/min. upraveného podle analýzy krevních plynů.

U pacientů s akutní hypoxií se kyslík podává při nízkém průtoku v rozmezí 0,5 až 15 l/min. upraveného podle analýzy krevních plynů.

K léčbě záchvatů hnízdovité bolesti hlavy se kyslík podává při průtoku 7 l/min. po dobu 15 min. a je třeba jej podávat od nástupu ataku.

■    Normobarická oxygenoterapie s mechanickou ventilací:

Frakci kyslíku ve vdechované směsi plynů (FiO₂) je nutné udržovat na minimální hodnotě 21 %. Inhalaci frakce kyslíku lze v případě potřeby zvýšit na 100 %.

Hyperbarická oxygenoterapie zahrnuje vdechování 100% kyslíku při zvýšeném tlaku:

Délka sezení v hyperbarické komoře při tlaku mezi 2 a 3 atmosférami (což je od 2.026 do 3.039 bar) je obvykle 90 minut až 2-4 hodiny. Tato sezení se mohou opakovat 2x až 4x denně v závislosti na vývoji klinického stavu pacienta. Při léčbě infekcí měkkých tkání a hypoxických ran, které dostatečně neodpovídají na konvenční léčbu jsou často potřebná opakovaná sezení.

■    Léčba nevolnosti z dekomprese nebo vzduchové/plynové embolie jiného původu a otrava oxidem uhelnatým by měla být zahájena co nejdříve zvýšením tlaku na 2,5 až 3 atmosféry s postupným snižováním na normální hodnoty v intervalu 2 až 5 hodin. K opakování aplikace by mělo dojít až po zmírnění příznaků

■    Léčba otravy oxidem uhelnatým pomocí HBO by měla být zahájena co nejdříve po intoxikaci, kyslík by měl být aplikován při 3 atmosférách v jedné, nebo více 2 hodinových aplikacích dokud nedojde ke snížení hodnot karboxyhemoglobinu (normální hodnoty jsou pod 3%). Pozdějšímu neurologickému poškození. lze zabránit další aplikací HBO při 2 atmosférách.

■    Doplňková léčba osteoradionekrózy vyvolané radiačním poškozením a klostridiální myonekrózou zahrnuje 20-40 denních aplikací nad 2 atmosféry, každá z nich trvá 90-120 minut. Osteoradionekróza vyvolaná léčbou ozařováním může být minimalizována podstoupením 20-30 těchto aplikací před operací a 10 aplikací po operaci.

Způsob podání

Kyslík se obvykle podává prostřednictvím vdechovaného vzduchu.

Při normobarické terapii se kyslík přidává do vdechovaného vzduchu tak, aby byla získána směs vdechovaných plynů bohatší na kyslík než okolní vzduch (parciální tlak kyslíku 0,21 - 1 atmosféra).

U pacientů bez projevů poruch ventilace je možné kyslík přivádět spontánní respirací nosními hadičkami, nazofaryngeální kanylou nebo obličejovou maskou. Lze také použít systémy určené k dodávce fixní koncentrace kyslíku, např. Venturiho masku se stabilním průtokem kyslíku, ve které přiváděný plyn není míchán s okolním vzduchem.

U pacientů s poruchami ventilace nebo během anestézie se kyslík podává mechanickou ventilací.

Při anestézii lze ke shromažďování vydechovaného plynu použít speciální zařízení, ve kterém se plyn obohatí kyslíkem (a potřebnými plynnými anestetiky) a recirkuluje se do pacienta (cirkulační systém s opakovaným vdechováním).

Hyperbarická oxygenoterapie (HBO) se aplikuje ve speciálně konstruovaných tlakových komorách určených k léčbě hyperbarickým kyslíkem, ve kterých mohou být udržovány tlaky až do výše trojnásobku atmosférického tlaku. HBO může být rovněž v komoře aplikována velmi těsně přiléhající obličejovou maskou, kuklou, která přiléhá těsně kolem hlavy, nebo tracheální kanylou.

Kyslík lze také podávat oxygenátorem přímo do krve za podmínek, které vyžadují mimotělní cirkulaci (např. při operacích srdce).

4.3    Kontraindikace

Nejsou absolutní kontraindikace pro užívání medicinálního kapalného kyslíku, ale vdechovaná koncentrace by měla být limitována v případě nedonošených dětí a pacientů s chronickou bronchitidou a emfyzémem

4.4    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zvláštní upozornění

U určitých typů těžké hypoxie se léčebná dávka blíží prahové hodnotě toxicity. Toxické účinky, zahrnující zejména účinky na plíce a nervovou soustavu, se mohou objevit po 6 hodinách působení 100% koncentrace kyslíku (FiO₂) a po 24 hodinách působení koncentrace kyslíku (FiO₂) vyšší než 70 %.

Vysoké koncentrace je nutné používat co nejkratší dobu a provádět kontrolu analýzami arteriálních krevních plynů. Zároveň se také měří koncentrace vdechovaného kyslíku a je nutné používat nejnižší dávku schopnou udržet PaO₂ na hodnotě 50 - 60 mmHg (tj. 5,65 - 7,96 kPa). Po 24 hodinách působení je nutné hodnotu FiO₂ udržovat pokud možno nižší než 45 %.

Opatření pro použití

Účinky oxygenoterapie je nutné průběžně vyhodnocovat měřením hodnot PaO₂ nebo SpO₂. Avšak vzhledem k tomu, že tyto hodnoty jsou jen nepřímým měřítkem okysličení tkáně, hodnocení je třeba doplnit o vyšetření klinického stavu pacienta.

U kojenců, u nichž hodnota FiO₂ musí být vyšší než 30 %, je nutné pravidelně kontrolovat stabilitu PaO₂ a arteriální tlak kyslíku nesmí překročit 100 mmHg (tj. 13,3 kPa) kvůli nebezpečí retrolentální fibroplasie nebo atelektázy.

Komprese a dekomprese při hyperbarické oxygenoterapii by měla být pomalá, aby se zabránilo riziku poškození tlakem (barotraumatu), ke kterému dochází v prostorech obsahujících vzduch při styku s okolním prostředím.

Pacienti a zdravotnický personál nesmí během oxygenoterapie kouřit z důvodu zvýšeného nebezpečí požáru. Před terapií ani během ní nenanášejte na obličej pacienta tuky (vazelínu, masti).

Kapalný kyslík je mimořádně studený a může způsobit omrzliny. Nedotýkejte se zmrzlých částí nádoby ani kapalného kyslíku vylitého z nádoby.

4.5    Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

•    Bylo hlášeno zhoršení poškození plic přisuzované amiodaronu.

•    Recidiva plicní choroby vyvolané bleomycinem může mít fatální následky.

•    U pacientů s již existujícím radikálním poškozením plic kyslíkem může oxygenoterapie toto poškození zhoršit např. při léčbě otravy paraquatem.

•    Respirační deprese v důsledku konzumace alkoholu může zesílit depresi vyvolanou kyslíkem.

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Kyslík může být používán v době těhotenství i kojení.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Oxygenoterapie nemá žádný vliv na schopnost pacienta řídit a obsluhovat stroje.

4.8    Nežádoucí účinky

Frekvence výskytu není známa (nelze odhadnout z dostupných dat)

Normobarická oxygenoterapie Srdeční poruchy:

•    Mírné zpomalení tepu a srdečního výdeje.

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:

•    kašel, respirační deprese u pacientů s vážným chronickým onemocněním dýchacích cest, jejichž stav

se odvíjí od hypoxie jako hnacího faktoru dýchání. To může vést k acidóze a způsobit dokonce i apnoe.

•    Atelektáza a bronchopulmonární dysplazie po dlouhodobém užívání.

•    U pacientů se sníženou citlivostí na tlak oxidu uhličitého v arteriální krvi, mohou vysoké koncentrace

kyslíku způsobit retenci oxidu uhličitého (hyperkapnie), která může v extrémních případech vést k narkóze oxidem uhličitým.

Hvperbarická oxygenoterapie Poruchy nervového systému:

•    Dočasná ztráta vidění

•    Toxicita vůči centrálnímu nervovému systému s možnými účinky: nevolnost, závratě,

•    úzkost, zmatenost, křeče a záchvaty po dlouhodobé léčbě.

•    Ušní poruchy: barotrauma středního ucha

•    Respirační, hrudní a mediastinální poruchy: plicní barotrauma, barotrauma sinu

•    Poruchy pohybového system a pojivové tkáně: myalgie

Pediatrická populace

-    U novorozenců, zejména u nedonošených kojenců léčených kyslíkem při vysokých koncentracích (FiO₂

>    40 %; PaO₂ vyšší než 80 mmHg (nebo 10,64 kPa)) nebo po dlouhou dobu (déle než 10 dnů při FiO₂

>    30 %), se může objevit retinopatie typu retrolentální fibroplasie s nástupem po 3 až 6 týdnech. Tento stav může buďto znovu odeznít nebo způsobit odchlípení sítnice či dokonce trvalou slepotu.

-    K dalším nežádoucím účinkům oxygenoterapie ve vysoké koncentraci (FiO₂ téměř 1,0) u novorozenců patří hemolytická anémie, fibróza plic a srdeční, renální a hepatická toxicita.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Dlouhodobé předávkování vede ke vzniku symptomů souvisejících s otravou kyslíkem (viz bod 4.8) a musí být léčeno snížením koncentrace vdechovaného kyslíku a léčbou symptomů.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Medicinální plyny ATC-kód: V03AN01 Podíl kyslíku v atmosféře je asi 21 %.

Kyslík je životně důležitý, podílí se na buněčném metabolismu a katabolismu a umožňuje produkci energie v buněčných mitochondriích. Zvýšením podílu vdechovaného kyslíku se zvýší parciální tlakové gradienty, které řídí okysličování hemoglobinu, uvolňování kyslíku v cílových tkáních a jeho transport do buněk.

Změny parciálního tlaku kyslíku v krvi mají vliv na kardiovaskulární soustavu, dýchací soustavu, buněčný metabolismus a centrální nervovou soustavu.

Hlavním účelem hyperbarické oxygenoterapie (HBO) je vyvolat velké zvýšení množství kyslíku rozpuštěného v arteriální krvi (který není vázán na hemoglobin) přímo zásobující buňky.

HBO se po několika léčebných procedurách také přímo rozpouští v tkáních a zabraňuje tak růstu anaerobních mikroorganismů a přivádí další kyslík i do špatně prokrvených oblastí.

HBO urychluje uvolňování oxidu uhelnatého vázaného na hemoglobin a další proteiny obsahující železo, a proto ruší negativní blokující účinky pozorované u otravy oxidem uhelnatým. HBO způsobuje uvolňování oxidu uhelnatého ve větší míře než při vdechování 100% kyslíku za normálního tlaku.

HBO zmenšuje úměrně k použitému tlaku objem plynových bublin v tkáních podle Boyleova zákona.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Kyslík podávaný inhalačně je absorbován výměnou plynů mezi alveolámím plynem a kapilární krví při rychlosti 250 ml vzduchu za minutu u osob v klidu. Většina kyslíku je transportována červenými krvinkami ve formě oxyhemoglobinu. Za normálního tlaku je jen velmi malá část rozpuštěná v plazmě.

Kyslík uvolňovaný v tkáních oxyhemoglobinem pak využívá dýchací řetězec v mitochondriích cílových buněk pro syntézu ATP. Po těchto reakcích katalyzovaných řadou enzymů se nachází ve formě CO₂ a H₂O.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Vysoké koncentrace kyslíku a hyperbarického kyslíku odhalily mutagenicitu in vitro u savčích buněk. Ačkoliv nej sou k dispozici dostatečná data k posouzení karcinogenního účinku kyslíku u lidí, mutagenní potenciál u náchylných buněk populace in vivo nelze vyloučit.

6. FARMACUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek:

Žádné

6.2    Inkompatibility

Kyslík je hořlavá látka, která je iniciuje a pak urychluje hoření. Stupeň inkompatibility materiálů s kyslíkem závisí na tlakových podmínkách a na způsobu použití plynu. Nicméně k materiálům s nejvyšším rizikem vzplanutí v přítomnosti kyslíku patří hořlaviny, zejména tuky (oleje, maziva) a organické látky (tkaniny, dřevo, papír, plasty), které se mohou vznítit po kontaktu s kyslíkem spontánně nebo v přítomnosti jiskry, plamene nebo zdroje zapálení nebo po adiabatickém stlačení.

6.3    Doba použitelnosti

6 měsíců

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávání mobilních kryogenních nádob

Nádoby musí být uchovávány při teplotě od -30°C do +50°C.

- Mobilní nádoby je nutné skladovat ve vzpřímené poloze v čisté, dobře ventilované nebo větrané místnosti chráněné před špatnými povětrnostními podmínkami, ve které nejsou hořlavé materiály. Tato místnost by měla být vyhrazena pro skladování medicinálních plynů a měla by být opatřena zámkem.

Mobilní nádoby je třeba chránit před nárazy a před pádem, udržovat v bezpečné vzdálenosti od zdrojů tepla a zapálení a oddělovat je od hořlavých materiálů. Pokud se nádoba nepoužívá, regulace průtoku musí být uzavřená.

Transport mobilních nádob

Během přepravy dopravními vozidly by nádoby měly být pevně upoutány ve vzpřímené poloze. Vozidla musí být trvale větrána a kouření zakázáno.

6.5    Druh obalu a velikost balení

Kryogenní nádoby:

Nádoby jsou vybavené dvojitými stěnami z nerezavějící oceli, mezi nimiž je evakuovaná termoizolační vrstva, a jejich uzávěry jsou vyrobeny z mosazi. Všechny trubky, které jsou použity ke spojení lahví, jsou vyrobeny z nerezavějící oceli nebo mědi. Mobilní nádoby jsou opatřeny regulátorem na kontrolu průtoku kyslíku k pacientovi. Jmenovitý plnicí objem kapaliny je uveden na štítku na nádobě, aktuální hladina náplně může být zobrazena na měřicím zařízení. Kryogenní kyslík je namodralá kapalina uchovávaná při teplotě blízké jeho bodu varu: -183 °C. Z jednoho litru kapalného kyslíku pro lékařské účely po odpaření vznikne 853 litrů plynného kyslíku při teplotě 15 °C a tlaku 1,013 bar. Seznam druhů nádob s uvedením minimálního objemu je uveden v tabulce níže. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Kryogenní nádoba	Typ kryogenní nádoby	Minimální objem a hmotnost kapalného kyslíku		Minimální objem plynu po odpaření (při teplotě 15°C a tlaku 1bar)
		litr (vodní objem)	kg	m3
Mobilní kryogenní nádoby pro pacienty doma nebo k použití u lůžka	20L	20	23	17
	32L	32	37	27
	36L	36	41	31
	44L	44	50	38
	45L	45	51	38
	46L	46	52	39
Pevně instalované kryogenní nádoby pro použití v nemocnici	2000L	1900	2220	1615
	3000L	3050	3480	2593
	6000L	5210	5945	4429
	10000L	9160	10452	7786
	20000L	19317	22041	16419
	21000L	21110	24087	17944
	30000L	30400	34680	25840

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a zacházení s ním

-    V blízkosti nádob nebo výstupních otvorů z potrubí nekuřte.

-    Mobilní nádoby uchovávejte v bezpečné vzdálenosti od plamenů a vždy ve vzpřímené poloze.

-    Nádoby na kapalný medicinální kyslík jsou vyhrazeny jen pro lékařské účely.

-    Používejte jen čisté potrubí a spojovací části určené pro použití s kyslíkem.

-    Ke spojení dvou zařízení, která k sobě normálně nelícují, nepoužívejte přechodový spojovací kus.

-    Zařízení k regulaci průtoku z mobilních nádob, které se nepoužívají, ponechávejte uzavřená.

-    Je-li to možné, větrejte místo, kde se kapalný kyslík používá, zejména pokud se jedná o uzavřený prostor (domácnost, vozidlo).

-    S nádobami zacházejte opatrně, aby nedošlo k jejich poškození, vadnou nádobu se nikdy nepokoušejte opravit, ale zavřete regulátor průtoku nebo hlavní ventil a obraťte se na dodavatele.

-    K mazání nebo čištění nádob, ventilů, kohoutů, armatur a jiného zařízení, které přichází do styku s přípravkem, nepoužívejte tuky ani rozpouštědla.

-    Při manipulaci mějte čisté, nemastné ruce.

-    Po použití se obraťte na společnost MPRC a dohodněte odvoz nebo výměnu nádoby.

7.    DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Air Liquide Santé International 75 quai d’Orsay 75007 Paris FRANCE

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA:

89/319/14-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

20.8.2014

10.    DATUM REVIZE TEXTU

8.10.2014

6