Latanoprost Mylan 0,05 Mg/Ml
Sp.zn. sukls272344/2012
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Latanoprost Mylan 0,05 mg/ml oční kapky, roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jeden ml roztoku obsahuje latanoprostum 0,05 mg.
Jedna kapka roztoku obsahuje přibližně latanoprostum 1,5 mikrogramů.
Pomocná látka se známým účinkem:
Jeden ml roztoku obsahuje 0,2 mg benzalkonium-chloridu Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Oční kapky, roztok.
Čirý, bezbarvý vodný roztok. pH mezi 6,5 - 6,9 a osmolalita mezi 240 - 294 mosmol/kg.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Snížení zvýšeného nitroočního tlaku u pacientů, kteří trpí glaukomem s otevřeným úhlem a okulární hypertenzí.
Snížení zvýšeného nitroočního tlaku u pediatrických pacientů se zvýšeným nitroočním tlakem a dětským glaukomem.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Doporučená dávka pro dospělé (včetně starších pacientů):
Doporučuje se vkapávat jednu kapku do postiženého oka (očí) jedenkrát denně. Optimálního účinku je dosaženo tehdy, pokud je Latanoprost Mylan podáván ve večerních hodinách.
Frekvence podávání přípravku Latanoprost Mylan nemá překročit podávání jednou denně, protože bylo prokázáno, že častější aplikace má za následek menší účinnost na snížení nitroočního tlaku.
Pokud dojde k opomenutí aplikace jedné dávky, léčba má pokračovat podáním další dávky v obvyklém čase.
Pediatrická populace
Latanoprost Mylan je možné používat u dětí se stejným dávkováním jako u dospělých.
Nejsou k dispozici údaje o bezpečnosti a účinnosti přípravku Latanoprost Mylan u předčasně narozených dětí (gestační věk nižší než 36 týdnů).
Údaje o věkové skupině pacientů mladších než 1 rok (4 pacienti) jsou velmi omezené (viz bod 5.1). Způsob podání Oční podání.
Stejně jako u jiných očních kapek se doporučuje pro snížení možné systémové absorpce stisknout slzný váček v oblasti vnitřního očního koutku (bodové uzavření) po dobu jedné minuty. To má být provedeno bezprostředně po vkápnutí každé kapky.
Kontaktní čočky je třeba před podáním očních kapek vyjmout, po 15 minutách je možné čočky opět vrátit do oka.
Pokud je podáván více než jeden místně účinkující oční přípravek, mezi jednotlivými přípravky je třeba zachovat časový odstup nejméně pěti minut.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Latanoprost Mylan může postupně změnit barvu léčeného oka zvýšením množství hnědého pigmentu v duhovce. Před začátkem léčby mají být pacienti informováni o možnosti trvalé změny barvy očí. Pokud se přípravek podává jen do jednoho oka, může vzniknout trvalá heterochromie.
Změna barvy byla pozorována především u pacientů se smíšenou barvou duhovky, tj. modro-hnědou, šedo-hnědou, zeleno-hnědou nebo žluto-hnědou. V klinických studiích s latanoprostem nastává změna barvy duhovky obvykle během prvních 8 měsíců léčby, vzácně k ní dochází až během druhého a třetího roku; po čtvrtém roce léčby nebyl tento efekt pozorován. Míra progrese pigmentace duhovky se postupně snižuje a po 5 letech je stabilní. Účinek zvýšené pigmentace po době delší než 5 let nebyl zkoumán. V otevřené pětileté studii bezpečnosti latanoprostu se projevila pigmentace duhovky u 33 % pacientů (viz bod 4.8). Změna barvy duhovky je ve většině případů mírná a často není klinicky patrná. Incidence u pacientů se smíšenou barvou duhovky se pohybovala v rozmezí 7-5 %, s nej vyšší četností u barvy žluto-hnědé. U pacientů s homogenně modrýma očima nebyla změna zbarvení pozorována. U pacientů s homogenně šedýma, zelenýma nebo hnědýma očima byla změna pigmentace pozorována pouze vzácně.
Změna barvy duhovky je způsobena zvýšením obsahu melaninu v melanocytech stromatu duhovky, nikoliv zvýšením počtu melanocytů. V typických případech se hnědá pigmentace duhovky při okraji zornice koncentricky šíří do periferie postiženého oka, ale může zhnědnout celá duhovka nebo některé její partie. Po ukončení léčby nebyl pozorován další nárůst množství hnědého pigmentu v duhovce. V dosud provedených klinických studiích nebyla tato změna pigmentace doprovázena žádnými symptomy nebo patologickými změnami.
Léčbou nedošlo k žádnému ovlivnění pigmentových névů duhovky ani pigmentových shluků na duhovce. V klinických studiích nebyla pozorována žádná akumulace pigmentu v oblasti trabekulámí trámčiny ani v oblasti jiných struktur přední komory oka. Na základě pětiletých klinických zkušeností nebyl prokázán žádný negativní klinický dopad zvýšené pigmentace duhovky a léčba přípravkem Latanoprost Mylan může pokračovat, i když vznikne pigmentace duhovky. Přesto pacienti musí být pravidelně kontrolováni a léčba přípravkem Latanoprost Mylan může být přerušena, jestliže k tomu klinická situace opravňuje.
Zkušenosti s použitím očních kapek s latanoprostem u chronického glaukomu s uzavřeným úhlem, glaukomu s otevřeným úhlem u pseudofakických pacientů a u pigmentového glaukomu jsou pouze omezené. S podáváním očních kapek s latanoprostem u zánětlivého a neovaskulárního glaukomu, zánětlivých stavů oka nebo kongenitálního glaukomu nejsou žádné zkušenosti. Oční kapky s latanoprostem neovlivňují zornici nebo jen nepatrně, s jeho podáváním u akutního záchvatu glaukomu s uzavřeným úhlem však rovněž nejsou žádné zkušenosti. U těchto stavů se proto doporučuje používat přípravek Latanoprost Mylan s opatrností do té doby, než bude k dispozici více zkušeností.
O použití očních kapek s latanoprostem během preoperačního období u operací šedého zákalu jsou k dispozici pouze omezené údaje z klinických studií. U těchto pacientů se doporučuje zvýšená opatrnost při používání přípravku Latanoprost Mylan.
U pacientů s herpetickou keratitidou v anamnéze se doporučuje při podávání přípravku Latanoprost Mylan zvýšená opatrnost. Přípravek nemá být podáván v případě aktivního herpes simplex keratitidy a pacientům s rekurentní herpetickou keratitidou, zvláště je-li spojená s analogy prostaglandinů.
Během podávání přípravku Latanoprost Mylan byly hlášeny případy makulárního edému (viz bod 4.8), zejména u pacientů s afakií, s pseudofakií s natrženým zadním pouzdrem čočky nebo s předněkomorovou čočkou, nebo u pacientů se známými rizikovými faktory pro cystoidní makulární edém (jako je diabetická retinopatie a retinální žilní okluze). Latanoprost Mylan se má podávat s opatrností pacientům s afakií, s pseudofakií s natrženým zadním pouzdrem čočky nebo s předněkomorovou čočkou, nebo u pacientů se známými rizikovými faktory pro cystoidní makulární edém.
U pacientů se známými predisponujícími rizikovými faktory pro iritidu/uveitidu se doporučuje při podávání přípravku Latanoprost Mylan zvýšená opatrnost.
U pacientů s astmatem není dostatek zkušeností, po uvedení přípravku na trh byly ale hlášeny některé případy exacerbace astmatu a/nebo dušnosti. Než bude k dispozici dostatek zkušeností, doporučuje se u pacientů s astmatem používat přípravek Latanoprost Mylan s obezřetností, viz též bod 4.8.
Bylo pozorováno zbarvení pokožky v okolí očnic, převážná většina hlášení pocházela od japonských pacientů. Dosavadní zkušenost říká, že zbarvení pokožky v okolí očnic není trvalé a v některých případech mizí i při pokračování léčby očními kapkami s latanoprostem .
Latanoprost Mylan může postupně měnit řasy a chloupky léčeného oka a jeho okolí. Tyto změny mohou zahrnovat prodloužení, zesílení, pigmentaci, počet řas nebo chloupků či růst řas v jiném směru. Změny řas jsou po ukončení léčby reverzibilní.
Latanoprost Mylan obsahuje benzalkonium-chlorid, který je běžně používán jako konzervační látka v oftalmologických přípravcích. Bylo popsáno, že benzalkonium-chlorid může způsobovat keratitis punctata a/nebo toxickou ulcerózní keratopatii, může způsobit podráždění očí, a je známo, že mění barvu měkké kontaktní čočky. U pacientů se syndromem suchého oka nebo u stavů ohrožujících rohovku, kdy je přípravek Latanoprost Mylan aplikován často nebo dlouho, je nutné pečlivé monitorování. Měkké kontaktní čočky mohou benzalkonium chlorid vstřebávat, a proto je nutné čočky před použitím přípravku Latanoprost Mylan vyjmout, po 15 minutách je možné je opět vrátit od oka (viz bod 4.2).
Pediatrická populace
Údaje o účinnosti a bezpečnosti ve věkové skupině pacientů mladších než 1 rok (4 pacienti) jsou velmi omezené (viz bod 5.1). Nejsou k dispozici údaje pro předčasně narozené děti (gestační věk je nižší než 36. týdnů).
U dětí ve věku 0 až < 3 roky, které především trpí primárně vrozeným glaukomem, je léčbou první volby operace (např. trabekulotomie/goniotomie).
Dlouhodobá bezpečnost u dětí nebyla potvrzena.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Definitivní údaje o interakcích nejsou k dispozici.
Po souběžném očním podání dvou analogů prostaglandinu bylo hlášeno paradoxní zvýšení nitroočního tlaku. Proto se použití dvou a více prostaglandinů, analogů prostaglandinu nebo derivátů prostaglandinu nedoporučuje.
Pediatrická populace
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých pacientů.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Bezpečnost přípravku při použití u těhotných žen nebyla stanovena. Přípravek má potenciálně nebezpečné farmakologické účinky ve vztahu k průběhu těhotenství, k plodu nebo novorozenci. Proto se přípravek nemá používat během těhotenství.
Kojení
Latanoprost a jeho metabolity mohou být vylučovány do mateřského mléka. Latanoprost Mylan proto nemají používat kojící ženy nebo má být kojení přerušeno.
Fertilita
Latanoprost neměl ve studiích se zvířaty žádný vliv na samčí nebo samičí fertilitu (viz bod 5.3).
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Latanoprost nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Nicméně stejně jako u jiných očních přípravků, může podání očních kapek Latanoprost Mylan přechodně způsobit rozmazané vidění. Do vymizení těchto příznaku pacient nemá řídit nebo obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Většina nežádoucích účinků se vztahuje k oku. V otevřené pětileté studii bezpečnosti latanoprostu se u 33 % pacientů vyvinula pigmentace duhovky (viz bod 4.4). Jiné oční nežádoucí účinky jsou obvykle přechodné a objevují se po podání dávky.
Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle četnosti následovně: velmi časté (>1/10), časté (>1/100 až <1/10), méně časté (>1/1 000 až <1/100), vzácné (>1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
|
Třídy orgánových systémů |
Četnost výskytu |
Nežádoucí účinek |
|
Infekce a infestace |
Není známo | |
|
Poruchy nervového systému |
Není známo |
Bolest hlavy, závratě |
|
Poruchy oka |
Velmi časté |
Zvýšení pigmentace duhovky; mírná až střední hyperemie spojivek, podráždění oka (pálení, pocit písku v oku, svědění, píchání a pocit cizího tělesa v oku); změny řas a chloupků (prodloužení, zesílení, pigmentace a nárůst jejich počtu) (většina případů u japonské populace). |
|
Časté |
Přechodné tečkovité eroze rohovky, většinou bez příznaků; blefaritida; bolest oka, fotofobie. | |
|
Méně časté |
Otoky víček; suché oči; keratitida; rozmazané vidění; konjunktivitida. | |
|
Vzácné |
Iritida/uveitida (většina případů u pacientů s predisponujícími rizikovými faktory); makulární edém; symptomatický korneální edém a eroze; periorbitální edém; špatný směr růstu oční řasy někdy způsobující dráždění oka; další řada řas ve štěrbině meibomských žlázek (distichiáza). | |
|
Velmi vzácné |
Periorbitální změny a změny očních víček což má za následek prohlubování záhybu očního víčka. Velmi vzácně byly hlášeny případy kalcifikace rohovky v souvislosti s používáním očních kapek s obsahem fosfátu u některých pacientů s výrazně poškozenou rohovkou. | |
|
Není známo |
Cysta na duhovce | |
|
Srdeční poruchy |
Velmi vzácné |
Nestabilní angina pectoris |
|
Není známo |
Palpitace | |
|
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy |
Vzácné | |
|
Poruchy kůže a podkožní |
Méně časté |
Kožní vyrážka |
|
tkáně |
Vzácné |
Lokalizované kožní reakce na víčkách, ztmavnutí kůže víček. |
|
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně |
Není známo |
Myalgie, artralgie |
|
Celkové poruchy a reakce v |
Velmi vzácné | |
|
místě aplikace |
Pediatrická populace
Ve dvou krátkodobých klinických studiích (< 12 týdnů), zahrnujících 93 (25 a 68) pediatrických pacientů byl bezpečnostní profil podobný jako u dospělých a nebyly zjištěny žádné nové nežádoucí účinky. Krátkodobé bezpečnostní profily u různých pediatrických věkových podskupin byly také podobné (viz bod 5.1). Nežádoucí účinky pozorované častěji u pediatrické populace v porovnání s dospělými jsou: nazofaryngitida a horečka.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
V případě předávkování se kromě podráždění oka a konjunktivální hyperemie neobjevily žádné další oční nežádoucí projevy.
Pokud by došlo k náhodnému požití přípravku Latanoprost Mylan perorálně, může být užitečná následující informace: Jedna lahvička obsahuje 125 pg latanoprostu. Více než 90 % léčivé látky je metabolizováno při prvním průchodu játry. Intravenózní infuze 3 pg/kg vedoucí ke středním hodnotám plazmatické koncentrace 200x vyšším než během klinické léčby nevyvolala u zdravých dobrovolníků žádné příznaky, ale dávka 5,5-10 pg/kg však vyvolala nauzeu, bolest břicha, závratě, únavu, návaly horka a pocení. U opic byly v intravenózní infuzi podány dávky do 500 pg/kg bez závažných účinků na kardiovaskulární systém.
Intravenózní podání latanoprostu opicím vedlo k přechodné bronchokonstrikci. Nicméně u pacientů se středně těžkým bronchiálním astmatem nebyla bronchokonstrikce vyvolána při lokálním podání do oka v dávce 7x vyšší než je klinická dávka přípravku Latanoprost Mylan.
V případě předávkování přípravkem Latanoprost Mylan je léčba symptomatická.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antiglaukomatika a miotika, analogy prostaglandinů ATC kód: S01EE01
Mechanismus účinku
Léčivá látka latanoprost, analog prostaglandinu F2a, je selektivní agonista prostanoidních FP receptorů, který snižuje nitrooční tlak zvýšením odtoku komorové vody z oka. Snížení nitroočního tlaku u člověka nastupuje zhruba tři až čtyři hodiny po podání a maximálního účinku je dosaženo po osmi až
dvanácti hodinách. Snížení tlaku přetrvává nejméně 24 hodin.
Studie provedené na zvířatech i u člověka svědčí o tom, že hlavní mechanismus účinku látky je založen na zvýšení odtoku komorové vody uveosklerální cestou, ačkoliv u člověka bylo zjištěno i určité zvýšení snadnosti odtoku (snížení odtokové rezistence).
Klinická účinnost a bezpečnost
Pivotní studie prokázaly, že latanoprost je účinný jako monoterapie. Navíc byly provedeny klinické studie zkoumající kombinované použití. Mezi ně patřily studie, které prokázaly, že latanoprost je účinný v kombinaci s beta-adrenergními antagonisty (timolol). Krátkodobé (o trvání 1-2 týdny) studie naznačují, že účinek latanoprostu je aditivní v kombinaci s adrenergními agonisty (dipivefrin), perorálními inhibitory karboanhydrázy (acetazolamid) a alespoň částečně aditivní s cholinergními agonisty (pilokarpin).
Výsledky klinických studií prokázaly, že latanoprost nemá významný účinek na tvorbu nitrooční tekutiny. Nebylo zjištěno, že by latanoprost ovlivňoval hematookulární bariéru.
Během výzkumů prováděných na opicích s použitím klinických dávek latanoprost nevykazoval žádné účinky na intraokulární krevní oběh nebo byly tyto účinky pouze zanedbatelné. Během lokální léčby však může dojít ke vzniku lehké až středně těžké konjunktivální a episklerální hyperemie.
Chronická léčba latanoprostem u opic po extrakapsulární extrakci čočky neměla žádný vliv na retinální cévy, jak bylo patrné z vyšetření fluorescenční angiografií.
Během krátkodobé aplikace latanoprostu pacientům s pseudofakií nedošlo k prosakování fluoresceinu v oblasti zadního segmentu oka.
V klinických dávkách neměl latanoprost žádné významné farmakologické účinky na kardiovaskulární ani na respirační systém.
Pediatrická populace
Účinnost latanoprostu u pediatrických pacientů ve věku <18 let byla prokázána ve 12týdenní dvojitě zaslepené klinické studii s latanoprostem porovnávaném s timololem u 107 pacientů s diagnostikovanou oční hypertenzí a dětským glaukomem. Novorozenci zařazeni do studie museli být starší než gestační věk 36 týdnů. Pacienti dostávali buď latanoprost 0,005% jednou denně, nebo timolol 0,5% (nebo 0,25% u subjektů mladších než 3 roky) dvakrát denně. Primárním cílovým parametrem účinnosti bylo průměrné snížení nitroočního tlaku (IOP) ve 12. týdnu oproti výchozím hodnotám. Průměrné snížení nitroočního tlaku ve skupině s latanoprostem a timololem bylo podobné. Průměrné snížení nitroočního tlaku ve skupině s latanoprostem a timololem bylo ve 12. týdnu podobné u všech studovaných věkových skupin (0 až < 3 roky, 3 až < 12 let a 12 až 18 let). Nicméně data o účinnosti pro latanoprost ve věkové skupině 0 až < 3 roky jsou založena pouze na 13 pacientech a žádná odpovídající účinnost nebyla prokázána u 4 pacientů zastoupených ve věkové skupině 0 až <1 rok v klinické pediatrické studii. Nejsou k dispozici žádné údaje o předčasně narozených dětech (do 36. týdne gestačního věku).
Redukce zvýšeného nitroočního tlaku mezi subjekty s primárním kongenitálním/dětským glaukomem (PCG) byla podobná ve skupině s latanoprostem a ve skupině s timololem. U podskupin s jiným typem glaukomu (např. juvenilní glaukom s otevřeným úhlem, afakický
7
glaukom) byly výsledky podobné jako u podskupiny s PCG.
Účinek na zvýšený nitrooční tlak byl pozorován po prvním týdnu léčby a byl udržován po celou dobu 12týdenní studie, stejně jako u dospělých.
Tabulka: Snížení zvýšeného nitroočního tlaku (mmHg) ve 12. týdnu podle léčivé látky a základní diagnózy
|
Latanoprost N=53 |
Timolol N=54 | |||
|
Průměrná výchozí hodnota (SE) |
27,3 (0,75) |
27,8 (0,84) | ||
|
Změna ve 12.týdnu oproti průměrné výchozí hodnotě* (SE) |
-7,18 (0,81) |
-5,72 (0,81) | ||
|
p-hodnota vs. timolol |
0,2056 | |||
|
PCG N=28 |
Non-PCG N=25 |
PCG N=26 |
Non-PCG N=28 | |
|
Průměrná výchozí hodnota (SE) |
26,5 (0,72) |
28,2 (1,37) |
26,3 (0,95) |
29,1 (1,33) |
|
Změna ve 12.týdnu oproti průměrné výchozí hodnotě* (SE) |
-5,90 (0,98) |
-8,66 (1,25) |
-5,34 (1,02) |
-6,02 (1,18) |
|
p-hodnota vs. timolol |
0,6957 |
0,1317 | ||
SE: standardní chyba (standard error).
*
upravený odhad založený na modelu analýzy kovariance ANCOVA (Adjusted estimate based on an analysis of covariance (ANCOVA) model).
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Latanoprost (molekulová hmotnost 432,58) je isopropylesterové proléčivo, který sám o sobě není účinný. Biologickou účinnost získává hydrolýzou na kyselinu latanoprostovou.
Absorpce
Toto proléčivo se dobře resorbuje rohovkou a veškerá látka, jež se dostává do komorové vody, se hydrolyzuje během svého průchodu rohovkou.
Distribuce
Studie u člověka svědčí pro to, že maximálních koncentrací v komorové vodě je dosaženo za přibližně dvě hodiny po lokální aplikaci. Po lokálním podání opicím se latanoprost distribuuje převážně v oblasti předního segmentu oka, ve spojivkách a očních víčkách. Pouze nepatrné množství léku se dostává do oblasti zadního segmentu.
Biotransformace a eliminace
V oku nedochází prakticky k žádnému metabolismu kyseliny latanoprostové. Látka se metabolizuje
především v játrech. Plazmatický poločas u člověka je 17 minut. U hlavních metabolitů, kterými jsou 1,2-dinorové a 1,2,3,4-tetranorové metabolity, nebyla ve studiích na zvířatech zjištěna žádná nebo jen velmi malá biologická aktivita. Tyto metabolity se vylučují převážně močí.
Pediatrická populace
Otevřená farmakokinetická studie plazmatických koncentrací kyseliny latanoprostové byla provedena u 22 dospělých a 25 pediatrických pacientů (od narození do 18 let věku) s oční hypertenzí a glaukomem. Všechny věkové skupiny byly léčeny latanoprostem v dávce 0,005% jedna kapka denně do každého oka po dobu nejméně 2 týdny. Systémová expozice kyselině latanoprostové byla přibližně 2x vyšší u věkové skupiny 3 až < 12 let a 6x vyšší u věkové skupiny < 3 roky v porovnání s dospělými, ale zůstalo široké bezpečnostní rozpětí pro systémové nežádoucí účinky (viz. bod 4.9). Střední čas k dosažení vrcholové plazmatické koncentrace byl 5 minut po podání napříč všemi věkovými skupinami. Střední plazmatický eliminační poločas byl krátký (< 20 minut), podobně u pediatrických a dospělých pacientů, a neměl za následek žádné hromadění kyseliny latanoprostové v systémovém oběhu v rovnovážném stavu.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Oční i systémová toxicita latanoprostu byla zkoumána u řady živočišných druhů. Obecně platí, že latanoprost je dobře snášen. Jeho bezpečnostní rozpětí je velmi příznivé; dávka vyvolávající projevy systémové toxicity je přinejmenším 1000x vyšší než je klinická dávka aplikovaná lokálně do očí. Vysoké dávky latanoprostu, přibližně 100x překračující klinickou dávku/kg tělesné hmotnosti, podané intravenózně opicím bez provedení anestezie, vedly ke zvýšení dechové frekvence, pravděpodobně jako důsledek krátkodobé bronchokonstrikce. Ve studiích na zvířatech nebyly zjištěny senzibilizující vlastnosti latanoprostu.
U králíků a opic nebyly zjištěny žádné toxické účinky na oko při použití dávek až do 100 pg/oko/den (klinická dávka je přibližně 1,5 pg/oko/den). U opic však latanoprost způsobil zvýšení pigmentace duhovky.
Mechanismus zvýšení pigmentace spočívá zřejmě ve stimulaci tvorby melaninu v melanocytech duhovky, a to bez proliferativních změn. Změna barvy duhovky může být trvalá.
Ve studiích chronické oční toxicity způsobilo podávání latanoprostu v dávce 6 pg/oko/den rozšíření oční štěrbiny. Tento účinek je reverzibilní a vyskytuje se při podávání dávek vyšších než je klinická dávka. U člověka nebyl tento účinek pozorován.
V testech reverzní mutace u bakterií, genové mutace u lymfomu myší a v mikrojadérkovém testu u myší se latanoprost ukázal jako negativní. In vitro byly na lidských lymfocytech pozorovány chromozomální aberace. Obdobné účinky byly rovněž prokázány u přirozeně se vyskytujícího prostaglandinu F2a, což znamená, že se jedná o účinky společné pro tuto třídu látek.
Výsledky studií mutagenity s využitím in vitro/in vivo neplánované syntézy DNA u potkanů byly negativní a znamenají, že latanoprost nemá mutagenní potenciál. Výsledky studií kancerogenního potenciálu u myší a potkanů byly negativní.
Ve studiích na zvířeti nebyly zjištěny žádné účinky latanoprostu na fertilitu samců či samic. Ve studiích embryotoxicity u potkanů nebyly pozorovány žádné embryotoxické účinky intravenózně podávaného latanoprostu (v dávkách 5, 50 a 250 pg/kg/den). Latanoprost měl však embryoletální účinky u králíků v dávkách 5 pg/kg/den a více.
Dávka 5 pg/kg/den (přibližně 100x vyšší než je klinická dávka) měla významné embryofetální toxické účinky, charakterizované zvýšenou incidencí pozdní resorpce a potratů a sníženou hmotností plodů.
Teratogenní potenciál látky nebyl zjištěn.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Chlorid sodný Benzalkonium-chlorid
Monohydrát dihydrogenfosforečnanu sodného Hydrogenfosforečnan sodný Voda na injekci
6.2 Inkompatibility
Ve studiích in vitro bylo zjištěno, že při smíchání latanoprostu s očními kapkami obsahujícími thiomersal dochází k precipitaci. Při současném podávání takových léků mají být jednotlivé oční kapky aplikovány v odstupu nejméně pěti minut.
6.3 Doba použitelnosti
Neotevřená lahvička: 2 roky
Doba použitelnosti po prvním otevření lahvičky: 4 týdny.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte v chladničce (2 °C - 8 °C).
Po prvním otevření lahvičky: uchovávejte při teplotě do 25 °C a spotřebujte do 4 týdnů.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Kulatá průsvitná LDPE lahvička s průsvitným LDPE kapátkem a tyrkysovým HDPE šroubovacím uzávěrem s kroužkem originality.
Jedna lahvička obsahuje 2,5 ml očních kapek.
Velikost balení: 1 x 2,5 ml, 3 x 2,5 ml a 6 x 2,5 ml.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Generics [UK] Ltd.
Station Close, Potters Bar, Hertfordshire, EN6 1TL Velká Británie
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
64/294/14-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
10.9.2014
10. DATUM REVIZE TEXTU
10.9.2014
1