Lansoprol 30 Genericon
sp. zn. sukls162573/2015
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
LANSOPROL 30 GENERICON
enterosolventní tvrdé tobolky
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tobolka obsahuje lansoprazolum 30 mg.
Pomocná látka se známým účinkem:
Jedna tobolka obsahuje 144 mg sacharózy Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Enterosolventní tvrdá tobolka.
Popis přípravku:
Bílá tvrdá enterosolventní tobolka (velikost 1) s označením "L" na víčku a s označením "30" na těle tobolky, obsahující bílé až béžové gastrorezistentní mikropelety.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1. Terapeutické indikace
• Léčba duodenálního a gastrického vředu.
• Léčba refluxní ezofagitidy.
• Profylaxe refluxní ezofagitidy
• Eradikace Helicobacter pylori (H. pylori) v kombinaci s vhodnými antibiotiky k léčbě vředů souvisejících s
H. pylori.
• Léčba benigních gastrických a duodenálních vředů souvisejících s podáváním nesteroidních antirevmatik (NSAID) u pacientů, u nichž je nutná dlouhodobá léčba NSAID.
• Profylaxe gastrických a duodenálních vředů souvisejících s podáváním NSAID u rizikových pacientů (viz bod 4.2), u nichž je nutná dlouhodobá léčba NSAID
• Symptomatická refluxní choroba jícnu.
• Zollinger-Ellisonův syndrom
4.2. Dávkování a způsob podání
K dosažení optimálního účinku se LANSOPROL užívá jednou denně ráno. Výjimkou je jeho
použití k eradikaci H. pylori, kdy se užívá ve dvou dávkách za den, jednou ráno a jednou
večer. LANSOPROL se užívá nejméně 30 minut před jídlem (viz bod 5.2). Tobolky se polykají celé a zapíjejí se
tekutinou.
U pacientů s polykacími obtížemi je možno podle studií a klinické praxe usnadnit podávání tak, že se tobolky otevřou a granule se smíchají s malým množstvím vody nebo jablečné či rajčatové šťávy nebo se jimi posype malá porce měkkého pokrmu (například jogurtu nebo jablečného pyré). Tobolky je také možné otevřít a granule smíchat se 40 ml jablečné šťávy pro podávání nasogastrickou sondou (viz bod 5.2). Po přípravě suspenze nebo směsi se lék musí podat okamžitě.
Léčba duodenálního vředu
Doporučená dávka je 30 mg jednou denně po dobu 2 týdnů. Pokud v této době nedojde k úplnému zhojení, pokračuje léčba se stejným dávkováním další dva týdny.
Léčba gastrického vředu
Doporučená dávka je 30 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. Vřed se obvykle zhojí do 4 týdnů; pokud však v této době nedojde k úplnému zhojení, může léčba pokračovat se stejným dávkováním další 4 týdny.
Refluxní ezofagitida
Doporučená dávka je 30 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. Pokud v této době nedojde k úplnému zhojení, pokračuje léčba se stejným dávkováním další 4 týdny.
Profylaxe refluxní ezofagitidy
Doporučená iniciální dávka je 15 mg jednou denně. Dávku je možno podle potřeby zvýšit na 30 mg denně. Eradikace Helicobacter pylori:
Při volbě optimální léčebné kombinace je nutno vzít v úvahu oficiální směrnice s místní platností, týkající se rezistence bakterií, trvání léčby (nejčastěji 7 dnů, ale někdy až 14 dnů) a vhodné použití antibakteriálních látek.
Doporučená dávka je 30 mg LANSOPROLU dvakrát denně po dobu 7 dnů v kombinaci s jednou z následujících možností:
klaritromycin 250-500 mg dvakrát denně + amoxicilin 1 g dvakrát denně; klaritromycin 250 mg dvakrát denně + metronidazol 400-500 mg dvakrát denně.
Procento eradikace H. pylori dosahuje až 90 % při kombinaci klaritromycinu s LANSOPROLEM a s amoxicilinem nebo metronidazolem.
Šest měsíců po úspěšné eradikační léčbě je riziko opakované infekce velmi nízké a případný relaps je proto velmi nepravděpodobný.
Byl také zkoušen režim zahrnující lansoprazol 30 mg dvakrát denně, amoxicilin 1 g dvakrát denně a metronidazol 400-500 mg dvakrát denně. U této kombinace bylo pozorováno nižší procento eradikace ve srovnání s režimy obsahujícími klaritromycin. Tento režim může být vhodný u pacientů, kteří nemohou užívat klaritromycin jako součást eradikační léčby, je-li lokální rezistence na metronidazol nízká.
Léčba benigních gastrických a duodenálních vředů souvisejících s podáváním nesteroidních antirevmatik (NSAID) u pacientů, u nichž je nutná dlouhodobá léčba NSAID:
Doporučená dávka je 30 mg lansoprazolu jednou denně po dobu čtyř týdnů. Pokud nedojde k úplnému zhojení, může léčba pokračovat další 4 týdny. U rizikových pacientů nebo u pacientů s obtížně se hojícím vředovým onemocněním se nejspíše použije déle trvající léčba a/nebo vyšší dávkování.
Profylaxe gastrických a duodenálních vředů souvisejících s NSAID u rizikových pacientů (věk nad 65 let nebo gastrický či duodenální vřed v anamnéze), u nichž je nutná dlouhodobá léčba NSAID:
Iniciální dávka je 15 mg jednou denně. Není-li léčba úspěšná, použije se dávka 30 mg jednou denně.
Symptomatická refluxní choroba jícnu:
Doporučená denní dávka je 15 mg nebo 30 mg. Symptomatická úleva nastává rychle. Velikost dávky je třeba přizpůsobit konkrétnímu pacientovi. Pokud do čtyř týdnů při denní dávce 30 mg nedojde k symptomatické úlevě, doporučuje se provést další vyšetření.
Zollinger-Ellisonův syndrom:
Doporučená počáteční dávka je 60 mg jednou denně. Dávku je nutno přizpůsobit konkrétnímu pacientovi a léčba by měla trvat tak dlouho, jak je to nezbytné. Při léčbě byly použity denní dávky až do 180 mg. Pokud požadovaná denní dávka překročí 120 mg, má se podat ve dvou oddělených dílčích dávkách.
Pacienti s poruchou funkce jater nebo ledvin:
U pacientů se sníženou funkcí ledvin není nutno dávkování upravovat.
Pacienti s onemocněním jater středního nebo závažného stupně se musí pravidelně sledovat a doporučuje se u nich snížit denní dávku o 50 % (viz body 4.4. a 5.2).
Starší pacienti:
Vzhledem ke snížené clearance lansoprazolu může být u starších pacientů nezbytné upravit dávku podle individuálních potřeb pacienta. U starších pacientů se nesmí překročit denní dávka 30 mg, pokud pro to neexistuje přesvědčivá klinická indikace.
Pediatrická populace:
Podávání LANSOPROLU dětem se vzhledem k nedostatečným klinickým údajům nedoporučuje (viz též bod 5.2).
4.3. Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 tohoto přípravku. Lansoprazol se nesmí podávat v kombinaci s atazanavirem (viz bod 4.5).
4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Tak jako u jiných druhů protivředové terapie i u léčení gastrického vředu podáváním lansoprazolu je nutno vyloučit maligní nádory žaludku, protože lansoprazol může maskovat symptomy a způsobit opoždění diagnózy. Lansoprazol je nutno používat opatrně u pacientů se středně závažným nebo závažným zhoršením funkce jater (viz body 4.2 a 5.2).
V důsledku snížení žaludeční kyselosti, způsobené lansoprazolem, lze v žaludku očekávat zvýšení počtu bakterií normálně přítomných v gastrointestinálním traktu. Léčba lansoprazolem může vést k lehce zvýšenému riziku gastrointestinálních infekcí, například druhy Salmonella a Campylobacter.
U pacientů trpících gastroduodenálními vředy je nutno vzít v úvahu možnost infekce H. pylori jako etiologický faktor.
Používá-li se lansoprazol v kombinaci s antibiotiky při eradikační léčbě H. pylori, je nutno také postupovat podle doporučeného použití těchto antibiotik.
Vzhledem k nedostatečným údajům o bezpečnosti použití udržovací léčby delší než jeden rok se musí pacienti podstupující takovou léčbu pravidelně kontrolovat a musí se důkladně zvážit rizika a přínosy léčby těchto pacientů.
U pacientů užívajících lansoprazol byly hlášeny velmi vzácné případy kolitidy. Proto je třeba v případě závažného a/nebo přetrvávajícího průjmu zvážit možnost přerušení léčby.
Profylaxe peptických vředů u pacientů, kteří musí dlouhodobě užívat NSAID, se musí omezit na vysoce rizikové pacienty (např., u nichž je gastrointestinální krvácení, perforace nebo vřed v anamnéze, pokročilý věk, současné užívání léků, o nichž je známo, že zvyšují pravděpodobnost výskytu nežádoucích účinků horní části gastrointestinálního traktu [např. kortikosteroidy nebo antikoagulancia], přítomnost závažného souběžného onemocnění nebo prolongované podávání maximální doporučené dávky NSAID).
Inhibitory protonové pumpy, obzvláště pokud jsou podávány ve vysokých dávkách a dlouhodobě (déle než 1 rok), mohou mírně zvyšovat riziko zlomenin proximálního konce femuru, distálního konce předloktí a obratlů, zejména u starších osob a osob se známými rizikovými faktory. Podle výsledků observačních studií mohou inhibitory protonové pumpy zvyšovat celkové riziko fraktur o 10-40%. K tomuto zvýšení mohou částečně přispívat jiné rizikové faktory. Pacienti s rizikem osteoporózy mají být adekvátně léčeni a mají mít zajištěn dostatečný přísun vitaminu D a kalcia.
Subakutní kožní lupus erythematodes (SCLE)
S inhibitory protonové pumpy jsou velmi vzácně spojeny případy SCLE. Pokud se objeví léze, zejména na místech, kde je kůže vystavena slunečním paprskům, a pokud jsou tyto léze doprovázeny bolestí kloubů, pacient by měl neprodleně vyhledat lékařskou pomoc a lékař by měl zvážit vysazení přípravku LANSOPROL. SCLE, který se vyvinul po předchozí léčbě některým inhibitorem protonové pumpy, může zvyšovat riziko SCLE i u jiných inhibitorů protonové pumpy.
Hypomagnezémie
U pacientů léčených dlouhodobě inhibitory protonové pumpy, jako je LANSOPROL, byly hlášeny případy závažné hypomagnezémie. Tito pacienti byli léčeni nejméně 3 měsíce, ve většině případů 1 rok.
Hypomagnezémie se může projevit závažnými příznaky, jako jsou únava, tetanie, delirium, křeče, závratě a ventrikulární arytmie. Počáteční příznaky však mohou být nenápadné a mohou být přehlédnuty. U většiny postižených pacientů došlo ke zlepšení stavu poté, co byla léčba inhibitorem protonové pumpy ukončena a zahájena suplementace magnéziem.
U pacientů, u nichž je plánována dlouhodobá léčba nebo kteří mají užívat inhibitor protonové pumpy společně s digoxinem nebo jinými látkami, které mohou působit hypomagnezémii (např. diuretika), je vhodné vyšetřit hladinu magnézia před zahájením léčby a opakovaně v jejím průběhu.
Jelikož LANSOPROL obsahuje sacharózu, pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy, malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo sacharázo-izomaltázovou deficiencí by tento přípravek neměli užívat.
4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Vliv lansoprazolu na jiné léčivé přípravky
Léčivé přípravky s absorpcí závislou na pH
Lansoprazol může narušovat absorpci léků v případech, kdy biologickou dostupnost závažným způsobem ovlivňuje pH v žaludku.
Atazanavir:
Studie prokázala, že současné užívání lansoprazolu (v dávce 60 mg jednou denně) s atazanavirem (400 mg) u zdravých dobrovolníků způsobilo podstatné snížení expozice atazanaviru (pokles AUC a Cmax přibližně o 90 %). Lansoprazol se nesmí podávat v kombinaci s atazanavirem (viz bod 4.3).
Ketokonazol a itrakonazol:
Vstřebávání ketokonazolu a itrakonazolu v gastrointestinálním traktu se zvyšuje v přítomnosti žaludečních kyselin. Podávání lansoprazolu může způsobit pokles koncentrace ketokonazolu a itrakonazolu pod terapeutickou úroveň a tuto kombinaci je proto třeba vyloučit.
Digoxin:
Současné podávání lansoprazolu a digoxinu může vést ke zvýšení koncentrace digoxinu v plazmě. Proto je nutno sledovat koncentraci digoxinu v séru a při zahájení a ukončení léčby lansoprazolem upravit podle potřeby dávku digoxinu.
Léčivé přípravky metabolizované enzymy P450
Lansoprazol může zvyšovat plazmatickou koncentraci léčivých přípravků, které jsou metabolizovány CYP3A4. Při kombinování lansoprazolu s léčivými přípravky, které jsou metabolizovány tímto enzymem a mají úzký terapeutický rozsah plazmatických koncentrací, se doporučuje postupovat obezřetně.
Teofylin:
Lansoprazol snižuje koncentraci teofylinu v plazmě, což může snižovat očekávaný klinický účinek dávky. Při kombinaci těchto dvou léků je třeba postupovat opatrně.
Takrolimus:
Současné podávání lansoprazolu zvyšuje koncentraci takrolimu (substrátu CYP3A a P-gp) v plazmě. Expozice lansoprazolu zvyšuje průměrnou expozici takrolimu až o 81 %. Při zahájení nebo ukončení současné léčby lansoprazolem se doporučuje sledovat koncentraci takrolimu v plazmě.
Léčivé přípravky transportované P-glykoproteinem
Podle pozorování lansoprazol inhibuje in vitro transportní P-glykoprotein (P-gp). Klinická relevance tohoto pozorování není známa.
Vliv jiných léčivých přípravků na lansoprazol Léčivé látky inhibující CYP2C19 Fluvoxamin:
Při kombinaci lansoprazolu s inhibitorem CYP2C19 fluvoxaminem je třeba zvážit snížení dávky. Koncentrace lansoprazolu v plazmě se zvýší až na čtyřnásobek.
Léčivé látky indukující CYP2C19 a CYP3A4
Induktory ovlivňující enzymy CYP2C19 a CYP3A4, jako je rifampicin a třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), mohou výrazným způsobem snížit koncentraci lansoprazolu v plazmě.
Další
Sukralfát/antacida:
Sukralfát/antacida mohou snižovat biologickou dostupnost lansoprazolu. Proto se lansoprazol musí užívat nejméně 1 hodinu po užití těchto léků.
Neprokázaly se žádné signifikantní interakce lansoprazolu s nesteroidními antirevmatiky; žádné oficiální studie těchto interakcí nicméně nebyly provedeny.
4.6. Těhotenství a kojení
Těhotenství
Nejsou k dispozici žádné klinické údaje o účincích lansoprazolu na těhotenství. Studie na zvířatech neprokázaly žádné přímé ani nepřímé škodlivé vlivy na těhotenství, vývoj embrya a plodu, porod a postnatální vývoj.
Použití lansoprazolu během těhotenství se nicméně nedoporučuje.
Kojení
Není známo, zda se lansoprazol vylučuje do lidského mateřského mléka. Studie na zvířatech ukázaly, že se lansoprazol do mléka vylučuje. Při rozhodování o tom, zda pokračovat v kojení, nebo je přerušit, či zda pokračovat v léčbě, nebo ji přerušit, je třeba vzít v úvahu přínos kojení pro dítě a přínos léčby lansoprazolem pro matku.
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat
Mohou se objevit nežádoucí polékové účinky, například točení hlavy, závratě, poruchy vidění a ospalost (viz bod 4.8). V těchto případech může být snížena schopnost reakce.
4.8. Nežádoucí účinky
Četnost je definována pojmy časté (> 1/100, < 1/10); méně časté (> 1/1000, < 1/100); vzácné (>1/10000, <1/1000); velmi vzácné (<1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
|
časté |
méně časté |
vzácné |
velmi vzácné |
četnost nežádoucích účinků není známa | |
|
poruchy krve a lymfatického systému |
trombocytopenie, eozinofilie, leukopenie |
agranulocytóza, pancytopenie | |||
|
Poruchy metabolismu a výživy |
hypomagnezémie (viz bod 4.4) | ||||
|
psychiatrické poruchy | |||||
|
poruchy nervového systému |
neklid, závratě, parestézie, ospalost, třes | ||||
|
poruchy oka |
poruchy vidění | ||||
|
gastrointestinální poruchy |
bolest žaludku, zácpa, plynatost, sucho v ústech nebo v krku |
glositida, kandidóza jícnu, pankreatitida, poruchy chuti |
kolitida, stomatitida | ||
|
poruchy jater a žlučových cest |
zvýšení hladin jaterních enzymů |
zánět jater, žloutenka | |||
|
poruchy kůže a podkožní tkáně |
kopřivka, |
petechie, purpura, ztráta vlasů, erythema multiforme, fotosenzitivita |
Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza |
subakutní kožní lupus erythematodes (viz bod 4.4) | |
|
poruchy pohybového systému a pojivové tkáně |
artralgie, myalgie fraktury proximálního konce femuru, distálního konce předloktí a obratlů (viz bod 4.4) | ||||
|
poruchy ledvin a močových cest |
intersticiální nefritida | ||||
|
Poruchy reprodukčního systému a |
gynekomastie |
|
nemoci prsu | |||||
|
celkové a jinde nezařazené poruchy a lokální reakce |
otok |
hyperhidróza, angioedém, impotence |
anafylaktický šok | ||
|
abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde |
zvýšení hladin cholesterolu a triacylglycerolů, hyponatrémie |
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9. Předávkování
Účinky předávkování lansoprazolem u lidí nejsou známy (ačkoli jeho akutní toxicita je nejspíše nízká), a tudíž nelze poskytnout instrukce k léčbě. Nicméně při studiích byly podávány denní dávky až 180 mg lansoprazolu per os a až 90 mg lansoprazolu intravenózně bez signifikantních nežádoucích účinků.
Možné příznaky předávkování lansoprazolem viz bod 4.8.
V případě podezření na předávkování se pacient musí monitorovat. Lansoprazol není významně eliminován hemodialýzou. V případě nutnosti se doporučuje použít výplach žaludku, živočišné uhlí a symptomatickou léčbu.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1. Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: inhibitory protonové pumpy.
ATC kód: A02BC03.
Lansoprazol je inhibitor gastrické protonové pumpy. Inhibuje finální fázi tvorby žaludeční kyseliny tím, že potlačuje aktivitu H+/K+ ATPázy parietálních buněk žaludku. Inhibice závisí na dávce, je reverzibilní a ovlivňuje bazální i stimulovanou sekreci žaludeční kyseliny. Lansoprazol se koncentruje v parietálních buňkách a aktivizuje se v jejich kyselém prostředí, kde reaguje se sulfydrylovou skupinou H+/K+ATPázy, a tak způsobuje potlačení aktivity enzymu.
Vliv na sekreci žaludeční kyseliny:
Lansoprazol je specifický inhibitor protonové pumpy parietálních buněk. Jedna 30mg dávka lansoprazolu per os potlačuje pentagastrinem stimulovanou sekreci žaludeční kyseliny přibližně o 80 %. Po opakovaném podávání po dobu sedmi dnů se dosahuje potlačení sekrece žaludeční kyseliny přibližně o 90 %. To má odpovídající vliv na bazální sekreci žaludeční kyseliny. Jedna dávka 30 mg per os snižuje bazální sekreci přibližně o 70 %; pacient tudíž dosáhne symptomatické úlevy již po první dávce. Po osmi dnech opakovaného podávání je snížení kolem 85 %. Rychlé symptomatické úlevy je dosaženo při dávkování jedné tobolky (30 mg) denně a většina pacientů s duodenálním vředem se uzdravuje do 2 týdnů a s gastrickým vředem a refluxní ezofagitidou do 4 týdnů. Snížením žaludeční kyselosti lansoprazol vytváří prostředí, ve kterém mohou působit příslušná antibiotika proti H. pylori.
5.2. Farmakokinetické vlastnosti
Lansoprazol je racemát dvou aktivních enantiomerů, které jsou biologicky transformovány do aktivní formy v kyselém prostředí parietálních buněk. Lansoprazol je rychle inaktivován žaludeční kyselinou a je podáván per os v enterosolventní(ch) formě (formách) pro celkovou absorpci.
Absorpce
Lansoprazol vykazuje po jednorázovém podání vysokou (80-90%) biologickou dostupnost. Maximální plazmatické koncentrace jsou dosaženy v průběhu 1,5 až 2,0 hodin. Příjem potravy zpomaluje absorpci lansoprazolu a snižuje biologickou dostupnost přibližně o 50 %. Vazba na plazmatické bílkoviny je 97 %.
Distribuce
Studie ukázaly, že granule z otevřené tobolky mají stejnou hodnotu AUC jako neporušené tobolky, pokud jsou granule rozpuštěny v malém množství pomerančové, jablečné nebo rajčatové štávy smíchané s polévkovou lžící jablečného nebo hruškového pyré, nebo pokud je jimi posypána polévková lžíce jogurtu, pudinku nebo tvarohu. Ekvivalentní hodnoty AUC bylo také dosaženo při rozpuštění granulí v jablečné šťávě a jejich podání nasogastrickou sondou.
Biotransformace
Lansoprazol je do velké míry metabolizován játry a jeho metabolity jsou vylučovány renální i biliární cestou. Hlavním katalyzátorem metabolismu lansoprazolu je enzym CYP2C19. K metabolismu přispívá také enzym CYP3A4. Plazmatický poločas eliminace je od 1 do 2 hodin po jednorázovém nebo opakovaném podávání u zdravých subjektů. U zdravých subjektů nebyl po opakovaném podávání nalezen žádný důkaz akumulace. V plazmě byly stanoveny sulfonové, sulfidové a 5-hydroxylové deriváty lansoprazolu. Tyto metabolity mají velmi nízkou nebo nulovou protisekreční aktivitu.
Eliminace
Ve studii s lansoprazolem značeným 14C bylo zjištěno, že přibližně jedna třetina podané dávky záření byla vyloučena močí a dvě třetiny byly izolovány ve stolici.
Farmakokinetika u seniorů
Clearance lansoprazolu je u seniorů snížena a eliminační poločas je delší přibližně o 50 % až 100 %.
Maximální plazmatické koncentrace se u seniorů nezvyšují.
Farmakokinetika u pediatrických pacientů
Vyhodnocení farmakokinetiky u dětí ve věku od 1 roku do 17 let ukázalo podobnou expozici jako u dospělých při dávkách 15 mg u pacientů s hmotností pod 30 kg a 30 mg u pacientů s vyšší hmotností. Výsledkem zkoumání dávky 17 mg/m2 tělesného povrchu nebo 1 mg/kg tělesné hmotnosti u dětí ve věku 2-3 měsíce do jednoho roku byla také expozice lansoprazolu srovnatelná s dospělými pacienty.
Vyšší expozice lansoprazolu ve srovnání s dospělými byla pozorována u dětí mladších 2-3 měsíců při dávkách 1,0 mg/kg a 0,5 mg/kg tělesné hmotnosti podaných jednorázově.
Farmakokinetika u jaterní nedostatečnosti
Expozice lansoprazolu je dvojnásobná u pacientů s mírným zhoršením funkce jater a mnohem více zvýšena u pacientů se středním až závažným zhoršením funkce jater.
Pomalí metabolizátoři CYP2C19
CYP2C19 podléhá genetickému polymorfismu a 2-6 % populace, zvané pomalí metabolizátoři, jsou homozygotní pro mutant alely CYP2C19, a proto postrádají funkční enzym CYP2C19. Expozice lansoprazolu je několikrát vyšší u pomalých metabolizátorů než u rychlých metabolizátorů.
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Předklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podávání, reprodukční toxicity a genotoxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
Ve dvou klinických studiích na potkanech lansoprazol způsobil hyperplazii ECL (vypište slovy, jaké to jsou buňky) buněk žaludku a benigní novotvary ECL buněk (tj. buněk podobných enterochromafinním buňkám), závislé na dávce a související s hypergastrinémií způsobenou potlačením sekrece kyselin. Byla také pozorována střevní metaplazie, jmenovitě hyperplazie a benigní nádory Leydigových buněk. Po 18 měsících léčby byla pozorována atrofie sítnice. Tento jev nebyl pozorován u opic, psů a myší.
Ve studiích kancerogenity na myších došlo k rozvoji na dávce závislé hyperplazie ECL buněk, nádorů jater a adenomu rete testis.
Klinická relevance těchto nálezů není známa.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1. Seznam pomocných látek
Zrněný cukr (sacharóza a kukuřičný škrob), sodná sůl karboxymetylškrobu typ A, natrium-lauryl-sulfát, povidon 40, kalium-oleát, kyselina olejová, hydroxypropylmetylcelulóza, trietyl-citrát, kopolymer MA/EA 1:1, oxid titaničitý (E171), mastek, želatina, čištěná voda.
Potisk tobolek obsahuje: šelak, propylenglykol, roztok amoniaku 30%, hydroxid draselný, černý oxid železitý (E172).
6.2. Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3. Doba použitelnosti
2 roky.
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5. Druh obalu a velikost balení
HDPE lahvička s PP uzávěrem s vysoušedlem, krabička.
Velikost balení:
30 mg: 7 x 30; 14 x 30 a 28 x 30.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6. Návod k použití přípravku, zacházení s ním
Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
GENERICON s.r.o., Praha, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO (A)
09/311/07-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
23. 05. 2007
10. DATUM REVIZE TEXTU
15.10.2015