Hytrin 2 Mg
sp.zn. sukls159814/2014
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
HYTRIN Balení pro zahájení léčby HYTRIN 2 mg HYTRIN 5 mg
tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
HYTRIN Balení pro zahájení léčby: obsahuje tablety Hytrin 1 mg, kde jedna tableta obsahuje terazosinum 1 mg ve formě terazosini hydrochloridum dihydricum 1,187 mg a Hytrin 2 mg, kde jedna tableta obsahuje terazosinum 2 mg ve formě terazosini hydrochloridum dihydricum 2,374 mg HYTRIN 2 mg:
Jedna tableta obsahuje terazosinum 2 mg ve formě terazosini hydrochloridum dihydricum 2,374 mg HYTRIN 5 mg
Jedna tableta obsahuje terazosinum 5 mg ve formě terazosini hydrochloridum dihydricum 5,935 mg Pomocná látka se známým účinkem: monohydrát laktózy Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta.
1 mg: bílé, kulaté, ploché tablety se skosenými hranami, o průměru 7,1 mm, na jedné straně označené vyraženým firemním logem a čtyřmi trojúhelníky umístěnými po obvodu tablety, na druhé straně hladké
2 mg: žluté, kulaté, ploché tablety se skosenými hranami, o průměru 7,14 mm, na jedné straně označené vyraženým firemním logem a čtyřmi trojúhelníky umístěnými po obvodu tablety, na druhé straně hladké
5 mg: kulaté, ploché tablety se skosenými hranami, o průměru 7,14 mm, homogenně až mramorově žlutohnědě zbarvené nebo červenohnědé, na jedné straně označené vyraženým firemním logem a čtyřmi trojúhelníky umístěnými po obvodu tablety, na druhé straně hladké
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Monoterapie terazosinem je doporučena ke zmírnění příznaků a obtíží spojených s benigní hyperplazií prostaty (BHP).
Terazosin samotný nebo v kombinaci s jinými antihypertensivy je indikován k léčbě hypertenze mírného až středního stupně.
Hytrin je indikován u dospělých nad 18 let.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dávka terazosinu musí být určena individuálně podle odpovědi pacienta:
Počáteční dávka
Doporučená počáteční dávka pro všechny pacienty je 1 mg před spaním. Tato dávka by neměla být překročena. Úvod do terapie by měl být pečlivě sledován, aby bylo možno zabránit možnému vzniku závažné hypotenze.
Následující dávky
Benigní hyperplazie prostaty (BHP): Dávka může být pomalu zvyšována až do dosažení optimální klinické odpovědi. Jako udržovací dávka je doporučováno 5-10 mg jednou denně.
Měřením průtoku moči 24 hodin po poslední dávce bylo prokázáno, že příznivý účinek na BHP trvá po doporučený dávkovací interval. Zmírnění subjektivních obtíží je dosaženo většinou po 2 týdnech léčby terazosinem, zlepšení hodnot průtoku moči se projeví o něco později.
Pokud je podávání terazosinu přerušeno na několik dní a více, terapie by měla být zahájena znovu iniciální dávkou.
Hypertenze: Dávka léku může být pomalu zvyšována až do dosažení žádoucího krevního tlaku. Obvyklé doporučené dávkování je v rozmezí 1 - 5 mg 1krát denně; někteří pacienti však odpovídají až na dávku 20 mg denně. Dávky přesahující 20 mg již zřejmě dále krevní tlak neovlivňují a dávky přesahující 40 mg nebyly studovány. Na konci dávkovacího intervalu je třeba monitorovat krevní tlak k zajištění kontroly během celého intervalu. Je také vhodné měřit krevní tlak za 2 až 3 hodiny po užití léku k vysledování, zda maximum a minimum odpovědi je podobné a vyhodnotit symptomy jako závratě nebo palpitace, které mohou vyplývat z nadměrné hypotenzivní odpovědi. Pokud je odezva na léčbu během 24 hodin podstatně zkrácena, je třeba zvážit zvýšení dávky nebo užívání dvakrát denně. Pokud je léčba terazosinem přerušena na několik dní a více, měla by být zahájena znovu iniciální dávkou. V klinických studiích byl terazosin s výjimkou iniciální dávky podáván vždy ráno.
Zvláštní skupiny pacientů
Pacienti s poruchou funkce ledvin:
Farmakokinetické studie naznačují, že u pacientů s poruchou funkce ledvin není potřeba žádná změna v doporučeném dávkování.
Pacienti s poruchou funkce jater
Dávka terazosinu má být titrována se zvláštní opatrností u pacientů s poruchou funkce jater, protože terazosin je metabolizován játry a vylučován převážně žlučovými cestami. Vzhledem k tomu, že neexistují žádné klinické zkušenosti s pacienty se závažnou poruchou funkce jater, není u těchto pacientů podávání terazosinu doporučeno.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost u dětí nebyla stanovena.
Starší pacienti
Farmakokinetické studie u starších pacientů naznačují, že není potřeba žádná změna v doporučeném dávkování.
Použití s thiazidovými diuretiky a dalšími antihypertenzivy
Pokud se do dávkovacího režimu pacienta přidává thiazidové antidiuretikum, nebo jiné antihypertenzivum, měla by být dávka terazosinu snížena a v případě potřeby provedena retitrace. Pokud je Hytrin podáván společně s thiazidy nebo jinými antihypertezivy, je zapotřebí opatrnosti, protože může nastat hypotenze.
Způsob podání
Pouze k perorálnímu podání
4.3 Kontraindikace
Známá nebo předpokládaná hypersenzitivita na léčivou látku nebo její analoga nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Známá citlivost na jiné alfa-blokátory adrenoreceptorů.
Pacienti s mikční synkopou v anamnéze.
Idiopatická ortostatická hypotenze.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Synkopa a efekt „ první dávky“ („first - dose effect“)
Stejně jako u ostatních a adrenergních blokátorů může jedna nebo několik prvních dávek terazosinu výrazně snížit krevní tlak a vyvolat tak posturální hypotenzi a synkopu. Podobný jev se může vyskytnout, je-li léčba přerušena na více než několik dávek a pak znovu zahájena. U jiných a adrenergních blokátorů byly hlášeny synkopy také při rychlém zvýšení dávkování nebo připojením dalšího antihypertenziva. Synkopy jsou způsobené excesivní posturální hypotenzí, i když příležitostně mohou být podobné epizody uvedeny závažnou supraventrikulární tachykardií se 120 - 160 údery za minutu.
Chceme-li snížit pravděpodobnost výskytu synkop či excesivní hypotenze, je třeba zahajovat léčbu 1 mg terazosinu podávaným před spaním. Tablety o síle 2 mg a 5 mg nejsou určené k iniciální terapii. Dávkování má být zvyšováno pozvolna, přesně podle doporučení (viz bod 4.2 Dávkování a způsob podání). Značná pozornost by měla být věnována připojení dalšího antihypertenziva do léčebného schématu. Pacientovi musí být zdůrazněno, aby se v začátku léčby vyhýbal takovým situacím, kde by případná synkopa mohla přivodit zranění.
Během klinických studií s 2000 pacienty s hypertenzí, užívajícími mnohočetné dávky terazosinu, se synkopy vyskytly u 1 % pacientů. Nikdy nebyly prolongované či závažného charakteru a nebyly nezbytně spojené s úvodními dávkami. V klinických studiích s 1200 pacienty s BHP byla incidence synkop 0,7 %.
Obj eví-li se synkopa, je nutné pacienta uložit do vodorovné polohy a zahájit nezbytnou podpůrnou léčbu. Existují důkazy, že ortostatický účinek terazosinu je největší krátce po podání, a to i při dlouhodobé léčbě.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost u dětí nebyla stanovena.
Obecné poznámky
Ortostatická hypotenze: Nejzávažnějším ortostatickým efektem léčby terazosinem jsou synkopy. Častěji se však vyskytují ostatní příznaky sníženého krevního tlaku, jako jsou závratě, omámení a palpitace. Pacienti, při jejichž zaměstnání mohou takovéto příhody reprezentovat potenciální nebezpečí, by měli být léčeni se zvýšenou opatrností.
Informace pro pacienty: Pacienti by měli být informováni o možnosti výskytu synkop a dalších ortostatických symptomů, a to zejména při zahájení terapie. Měli by se vyhnout řízení vozidel či jiným rizikovým aktivitám po dobu 12 hodin po první dávce, po zvýšení dávky a po znovuzahájení léčby po přerušení terapie. Měli by se vyvarovat situací, kdy by potenciální synkopa mohla způsobit zranění. Přestože ne vždy jsou příznaky vyvolány ortostázou, měli by pacienti vědět, že při objevení příznaků sníženého krevního tlaku by si měli sednout nebo lehnout a měli by být opatrní při přechodu do vertikální polohy. Výskyt závratí, omámení či palpitací by měl být hlášen ošetřujícímu lékaři, který by měl zvážit úpravu dávkování.
Operace katarakty: v průběhu operace katarakty byl u pacientů současně, či v minulosti užívajících alfa-1 blokátory pozorován výskyt intraoperačního syndromu rigidní zornice (Intraoperative Floppy Iris Syndrome - IFIS). Tato varianta syndromu úzké zornice je charakterizována kombinací ochablé duhovky, která se vydouvá v závislosti na aktuální intraokulární irigaci, čímž dochází k progresívní mióze v průběhu operace, navzdory předoperační přípravě standardními mydriatiky a způsobuje prolaps duhovky proti fakoemulsifikační incizi. Oftalmolog, léčící pacienta by měl být připraven na možnou změnu operačního postupu, například použitím háčků na duhovku, prstenců k dilataci duhovky nebo užitím viskoelastických látek. Vysazení alfa-1 blokátorů před operací katarakty se neukázalo býti přínosem.
Porucha funkce jater
Opatrnosti je také zapotřebí, pokud se terazosin podává současně s léky, které mohou ovlivnit jaterní metabolismus.
Protože je tento lék metabolizován játry, musí se podávat s opatrností u pacientů s poruchou funkce jater.
Laboratorní testy
V kontrolovaných klinických studiích byl pozorován malý, ale statisticky signifikantní pokles hematokritu, hemoglobinu, leukocytů, celkové bílkoviny a albuminu. Tyto laboratorní nálezy svědčí o možné hemodiluci. Léčba terazosinem po dobu 24 měsíců nemá signifikantní vliv na hladinu prostatického specifického antigenu (PSA).
Porucha funkce ledvin
Farmakokinetické studie naznačují, že pacienti s poruchou funkce ledvin nepotřebují žádnou změnu doporučeného dávkování. Nejsou žádné důkazy, že terazosin zhoršuje renální dysfunkce.
Pokud je podávání přípravku přerušeno na více než několik dní, léčba se musí znovu zahájit pomocí počátečního dávkovacího režimu.
Současné podávání inhibitorů fosfodiesterázy V (např. sildenafil, tadalafil, vardenafil) a terazosinu může u některých pacientů vést k symptomatické hypotenzi. Aby se minimalizovalo riziko vzniku posturální hypotenze, má být pacient na stabilizované terapii alfa-blokátory adrenoreceptorů před zahájením užívání inhibitorů fosfodiesterázy V.
Přípravek Hytrin obsahuje laktózu.
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, s vrozeným deficitem laktasy, nebo malabsorbcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat.
Pokud je podávání přípravku přerušeno na více než několik dní, léčba se musí znovu zahájit pomocí počátečního dávkovacího režimu.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Benigní hyperplazie prostaty (BHP): Profil nežádoucích účinků u pacientům s BPH současně léčených nesteroidními protizánětlivými léky (NSAID), teofylinem, antianginózními přípravky, perorálními antidiabetiky, inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu či diuretiky byl porovnán s profilem léčené normální populace. Nebyly zaznamenány žádné významné interakce s výjimkou ACE inhibitorů a diuretik.
V průběhu dvojitě slepé, placebem kontrolované studie se v této malé podskupině pacientů jevilo procento případů závrati a s ní spojených nežádoucích účinků větší než u celkové populace léčené dihydrát terazosin-hydrochloridem.
Hypertenze: Hypertenzivním pacientům byl terazosin podáván v kombinaci s diuretiky a několika druhy p adrenergních blokátorů. Neobjevily se žádné neočekávané interakce.
Terazosin byl podán pacientům současně užívajícím celou řadu dalších léků. Přestože nešlo o formální studie, nebyly pozorovány žádné lékové interakce. Terazosin byl podáván minimálně 50 pacientům společně s některým z následujících léků či lékových skupin:
1. analgetika/antiflogistika (např. acetaminofen, kys. acetylosalicylová, kodein, ibuprofen, indometacin);
2. antibiotika (např. erytromycin, trimetoprim a sulfametoxazol);
3. anticholinergika/sympatomimetika (např. fenylefrin-hydrochlorid, fenylpropanolamin hydrochlorid, pseudoefedrin hydrochlorid);
4. přípravky na léčbu dny (např. allopurinol);
5. antihistaminika (např. chlorfeniramin);
6. léčiva s kardiovaskulárním účinkem (např. atenolol, hydrochlorothiazid, methyclothiazid, propranolol);
7. kortikosteroidy;
8. gastroenterologické přípravky (např. antacida);
9. antidiabetika;
10. sedativa a trankvilizéry (např. diazepam).
Při současném podávání dalších antihypertenziv (např. blokátorů vápníkového kanálu) během léčby terazosinem je třeba dbát zvýšené pozornosti kvůli možnosti vzniku výrazné hypotenze. Je-li do schematu přidáno diuretikum či antihypertenzivum, je nezbytné redukovat a retitrovat dávku terazosinu.
Kromě angiotenzin konvertujícího enzymu a diuretika (ACE), nebyly pozorovány žádné klinicky významné interakce Hytrinu u BHP.
U malé podskupiny pacientů léčených Hytrinem a ACE inhibitory nebo diuretiky bylo procentuální hlášení závratí nebo jiných závrativých nežádoucích účinků vyšší než u celkové populace pacientů léčených terazosinem v dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích.
Inhibitory fosfodiesterázy V
Při užívání terazosinu s inhibitory fosfodiesterázy V byla zaznamenána hypotenze.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Teratogenita: Terazosin nebyl shledán teratogenním pro potkany ani pro králíky, byl-li jim aplikován až 1330ti (potkani) či 165ti (králíci) násobek maximální doporučené dávky pro člověka. Resorpce plodů byla u potkanů pozorována až po dávkách 480 mg/kg/den, což představuje přibližně 1330 násobek maximální doporučené dávky pro člověka. V potomstvu králíků exponovaných 165 násobku maximální doporučené dávky pro člověka se objevily častější resorpce plodů, snížená hmotnost plodů a nadbytečná žebra. Tyto nálezy (u obou druhů) byly nejspíše následkem maternální toxicity. Vzhledem k tomu, že neexistují adekvátní správně kontrolované studie u těhotných žen, nebyla bezpečnost terazosinu v těhotenství posouzena. Terazosin proto není doporučen pro těhotné kromě případů, kdy potenciální prospěch z léčby převáží možné riziko pro matku i plod.
Neteratogenní účinek: Ve vývojové studii na peri- a postnatální vývoj potkanů po 3 týdny po porodu signifikantně více potkaních plodů uhynulo ve skupině léčené 120 mg/kg/den (více než 300 násobek maximální doporučené dávky pro člověka) při srovnání s kontrolami.
Kojení
Není známo, zda je terazosin vylučován do mateřského mléka. Vzhledem k tomu, že mnoho léků je vylučováno do mléka, je třeba dbát zvýšené opatrnosti při podávání terazosin-hydrochloridu kojící ženě.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Terazosin v tabletách má velký vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.
Doporučuje se, aby počáteční dávky byly podány v době, kdy pacient nemusí provádět žádnou činnost jako je cestování nebo obsluha strojů
Pacienti musí být upozorněni na možný výskyt ospalosti a somnolence, která vyžaduje zvláštní pozornost zejména u řidičů či obsluhy těžkých strojů.
4.8 Nežádoucí účinky
V následující tabulce jsou uvedeny nežádoucí účinky zjištěné na základě zkušeností v klinických studiích a po uvedení přípravku na trh podle tříd orgánových systémů.Nežádoucí účinky jsou uvedeny v pořadí podle klesající závažnosti v každé skupině četnosti. velmi časté (> 1/10); časté (> 1/100 až < 1/10); méně časté (> 1/1000 až < 1/100); vzácné (> 1/10000 až < 1/1000); velmi vzácné (< 1/10000); není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Poruchy krve a lymfatického systému
Velmi vzácné: trombocytopenie
Poruchy imunitního systému
Velmi vzácné: anafylaktická reakce
Není známo: byly hlášený hypersenzitivní kožní reakce
Poruchy metabolismu a výživy
Méně časté: zvýšení hmotnosti Není známo: dna
Psychiatrické poruchy
Časté: nervozita úzkost
Méně časté: deprese Není známo: nespavost
Poruchy nervového systému
Časté:
bolest hlavy vertigo parestézie ospalost
Poruchy oka
Časté: rozostřené vidění, amblyopie
Není známo: kojuktivitida
Poruchy ucha a labyrintu
Není známo: tinitus
Srdeční poruchy
Časté: palpitace, tachykardie Velmi vzácné: arytmie
Cévní poruchy
Časté: hypotenze
posturální hypotenze Méně časté: synkopa
zrudnutí (vazodilatace)
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Časté: ucpaný nos, sinusitida, epistaxe
Není známo: projevy rýmy, bronchitida, kašel
faryngitida
symptomy podobné chřipce
Gastrointestinální poruchy
Časté: nauzea, zácpa, průjem, zvracení
Není známo: sucho v ústech, dyspepsie, flatulence, bolest břicha
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Není známo: hyperhidróza angioedém
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Časté: bolest v končetinách, bolest v zádech asténie
Není známo: bolest krku
bolest ramene artralgie, artritida, myalgie
Poruchy ledvin a močových cest
Časté: infekce močových cest
inkontinence moči hlášená především u žen po menopauze Není známo: častější močení
Poruchy reprodukčního systému a prsu
Časté: impotence Méně časté: snížené libido Velmi vzácné: priapismus
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Časté: bolest na hrudi Není známo: edém
otok obličeje horečka
Poranění, otravy a procedurální komplikace
Není známo: syndrom plovoucí rohovky (Intraoperative Floppy Iris Syndrome - IFIS) (viz bod 4.4), Vyšetření
Není známo: pokles počtu bílých krvinek, pokles hemoglobinu, pokles podílu červených krvinek v celkovém obejmu krve (hematokritu), pokles krevního albuminu, pokles celkových proteinů Ani při dlouhodobé léčbě (24 měsíců) neměl terazosin žádné významné účinky na plasmatickou koncentraci celkového nebo volného prostatického specifického antigenu (PSA).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Příznaky
Akutní hypotenze
Předávkování terazosinem vede k hypotenzi, proto je nejdůležitější zabezpečit podporu kardiovaskulárního systému. Obnovení normálního krevního tlaku a normalizace srdeční frekvence lze dosáhnout uložením pacienta do horizontální polohy. Nebude-li toto opatření dostatečné, vzniklý šok je nezbytné léčit objemovými expandéry. Někdy bude nutné aplikovat vasopresorické látky či podpořit funkci ledvin a její následné pečlivé monitorování. Vzhledem k tomu, že byla laboratorně prokázána silná vazba terazosinu na bílkoviny krevní plazmy, je dialýza nepoužitelná.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Urologika, antagonisté alfa-adrenergních receptorů.
ATC kód: G04CA03 Mechanismus účinku
Terazosin je alfa-1 selektivní blokátor adrenoreceptorů. Terazosin ve formě hydrochlorid dihydridu je bílá krystalická látka snadno rozpustná ve vodě a fyziologickém roztoku.
Terazosin způsobuje u zvířat pokles krevního tlaku snížením celkové periferní vaskulární rezistence. Tento vazodilatační hypotenzivní účinek terazosinu se ukazuje býti vyvolán blokádou a1 adrenoreceptorů.
Postupný pokles krevního tlaku se objevuje do 15 minut po perorálním podání terazosinu.
U člověka dochází k poklesu systolického i diastolického tlaku jak vestoje, tak vleže na zádech. Pokles je zřetelnější u diastolického tlaku. Tyto změny obvykle nedoprovází reflexní tachykardie. Větší vliv na krevní tlak, spojený s dosažením maximálních plazmatických koncentrací (v prvních hodinách po podání), se jeví jako o něco více závislý na poloze pacienta (větší ve vzpřímené poloze), než 24 hodin po podání dávky. Ve vzpřímené poloze v prvních hodinách po podání se také objevuje zvýšení tepové frekvence o 6-10 úderů za minutu.
Farmakodynamické účinky
Na základě studií je zřejmé, že zablokování a1 adrenoreceptorů je také užitečné u pacientů s chronickou obstrukcí dolních močových cest, jako je benigní hyperplazie prostaty (BHP).
Příznaky BHP jsou ponejvíce způsobovány zvětšenou prostatou a zvýšenou kontrakcí hladké svaloviny v ústí močového měchýře a v prostatě. Tonus této svaloviny je regulován a1 adrenergními receptory.
V pokusech in vitro byl demonstrován antagonismus terazosinu na kontrakci lidské prostatické tkáně indukované fenylefrinem. Klinické studie prokázaly zlepšení urodynamiky a zlepšení symptomatologie onemocnění u pacientů s BHP.
U pacientů léčených terazosinem se často objevuje přírůstek tělesné hmotnosti. V placebem kontrolovaných monoterapeutických studiích přibrali pacienti obou pohlaví užívající terazosin v průměru 770 g (muži) a 1000 g (ženy). Pro srovnání, ve skupině užívající placebo docházelo k úbytku tělesné hmotnosti o 90 g resp. 540 g. Oba rozdíly byly významné.
V průběhu kontrolovaných klinických studií došlo u pacientů užívajících terazosin ke zlepšení profilu lipidů. Na rozdíl od kontrolní placebo skupiny vykazovali pacienti léčení monoterapií terazosinem malý, ale statisticky signifikantní pokles celkového cholesterolu a kombinace low - density (LDL) a very - low - density (VLDL) lipoproteinů. U těchto pacientů byl také zachycen nárůst high - density lipoproteinů (HDL) a poměru HDL/LDL cholesterolu a pokles hladiny triglyceridů. Avšak po srovnání s kontrolní placebo skupinou nebyly tyto změny statisticky významné.
Dlouhodobé podávání terazosinu (6 měsíců a déle) nevyvolalo žádné klinicky významné změny jednoznačně svázané s lékem v následujících laboratorních parametrech: glukóza, kyselina močová, kreatinin, urea, jaterní testy a elektrolyty. Analýzou laboratorních výsledků bylo zjištěno, že terazosin může způsobit hemodiluci se snížením hematokritu, hemoglobinu, leukocytů, celkové bílkoviny a albuminu. Snížení hematokritu a celkové bílkoviny se objevilo po zablokování a adrenergních receptorů a je přisuzováno hemodiluci.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti Absorpce
Terazosin se po perorálním podání z gastrointestinálního traktu rychle a prakticky úplně vstřebá, přičemž maximálních sérových koncentrací se dosáhne jednu hodinu po požití; jeho biologická dostupnost je 90%.
Nezdá se, že by potrava rozsah absorpce ovlivňovala, nicméně oddaluje dobu dosažení maximální koncentrace přibližně o 1 hodinu. Potrava snižuje maximální sérové hladiny, aniž by měla vliv na celkové AUC (plocha pod křivkou průběhu plasmatické koncentrace v čase) nebo na klinickou odpověď.
Maximální antihypertenzní účinek se pozoruje 3 hodiny po požití, účinek přetrvává 24 hodin po poslední dávce.
Distribuce
Zdánlivý distribuční objem se odhaduje na 25 až 30 litrů.
Terazosin je z 90 až 94 % navázán na plasmatické proteiny. Vazba na proteiny je v celém klinicky pozorovaném rozmezí koncentrací konstantní. Maximální plasmatické koncentrace terazosinu se dosáhne 1 hodinu po podání.
Metabolismus
Terazosin je metabolizován v játrech hydrolýzou, O-demethylací a N-dealkylací. Byly identifikovány 4 metabolity: 6- a 7-O-demethylterazosin, piperazinový derivát terazosinu a diaminový derivát piperazinové sloučeniny.
Hlavní cestou vylučování terazosinu je žlučový trakt; 55 až 60 % celkové perorální dávky terazosinu, z nichž přibližně jedna třetina se vyloučí v nezměněné formě. Okolo 10 % perorálně podaného terazosinu se vyloučí močí v nezměněné formě, 30 % jako neaktivní metabolity.
Jelikož terazosin nemá metabolické nežádoucí účinky, je vhodný pro pacienty s diabetem nebo dnou. Eliminace
Přibližně 10 % perorálně podané dávky se vyloučí jako mateřská látka do moči a přibližně 20 % do stolice. Zbytek se vyloučí jako metabolity. Celkově se přibližně 40 % podané dávky vyloučí močí a přibližně 60 % stolicí.
Eliminační poločas je okolo 12 hodin.
Renální clearance je 9 až 12,5 ml/min.
Linearita/nelinearita
Po perorálním podání terazosinu se hodnoty AUC a Cmax zvyšují úměrně s dávkou v celém rozsahu doporučených dávek (2-10 mg).
Porucha funkce ledvin
Farmakokinetika terazosinu se jeví nezávislá na funkčních schopnostech ledvin. Tím odpadá nutnost úpravy dávkovacích schémat u pacientů s poškozenou funkcí ledvin.
Farmakokinetika u zvláštních skupin pacientů
Farmakokinetika terazosinu není u pacientů s mírnou až středně těžkou hypertenzí, u starších pacientů ani u pacientů s městnavým srdečním selháním významně změněna.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Kancerogenita, mutagenita, vliv na fertilitu
Terazosin byl shledán nemutagením in vivo a in vitro v celé řadě testů (Ames test, in vivo cytogenetika, test dominantní letality u myší, in vivo test chromozomální aberace u čínských křečků a V 79 forward mutation assay).
Terazosin byl podáván potkanům v potravě po dobu 2 let v dávkách 8, 40 a 250 mg/kg/den. Ve skupině samců dostávajících 250 mg/kg/den se signifikantně zvýšil výskyt benigních nádorů dřeně nadledvin. Tato dávka 695 krát převyšuje maximální doporučenou dávku pro člověka 20 mg/55 kg hmotnosti pacienta. Samice potkanů nebyly nijak postiženy. Terazosin nebyl shledán onkogenním u myší, kterým byla po 2 roky podávána maximální tolerovaná dávka 32 mg/kg/den.
Vzhledem k neprokázané mutagenitě v celé řadě testů, neprokázané tumorigenitě pro žádný typ buněk během pokusů kancerogenity na myších, nezvýšené incidence nádorů u ostatních zvířecích druhů a absenci vzniku proliferačních lézí v nadledvinách potkaních samic, lze soudit, že výše uvedený častější výskyt adrenálních tumorů je druhově a pohlavně specifický jev pro potkaní samce. Mnoho dalších různorodých farmaceutických a chemických sloučenin je spojeno s výskytem benigních nádorů dřeně nadledvin potkaních samců bez průkazu zvýšené kancerogenity pro člověka.
Vliv terazosinu na fertilitu byl studován ve standardním testu fertility a reproduktivních schopností. Během něj bylo samcům a samicím potkanů podáváno perorálně 8, 30 a 120 mg/kg/den terazosinu. 4 samci ze 20 ve skupině dostávající 30 mg/kg a 5 samců z 19 ve skupině dostávající 120 mg/kg nebylo plodných. Hmotnost ani morfologie jejich varlat nebyla léčbou ovlivněna. Ve skupinách s dávkou 30 a 120 mg/kg/den se ve vaginálních nátěrech nalezlo méně spermií než u kontrolní skupiny a byla nalezena jasná korelace mezi počtem spermií a následnou březostí.
Po perorálním podávání terazosinu potkanům v dávce 40 a 250 mg/kg/den po dobu 1 nebo 2 let byl zachycen statisticky významný nárůst incidence testikulární atrofie. Ve skupině exponované dávce 8 mg/kg/den (více než 20 násobek maximální doporučené dávky pro člověka) nebyl tento účinek prokázán. Testikulární atrofie byla také pozorována u psů vystavených dávce 300 mg/kg/den po dobu 3 měsíců (více než 800 násobek maximální doporučené dávky pro člověka), ne však po 1 ročním podávání 20 mg/kg/den. Tato léze byla pozorována též při testování prazosinu, jiného selektivního alfa -1 blokátoru.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
1 mg tablety
Monohydrát laktózy, kukuřičný škrob, předbobtnalý kukuřičný škrob, mastek, magnesium-stearát, hlinitý lak chinolinové žluti (E104)
2 mg tablety
Monohydrát laktózy, kukuřičný škrob, předbobtnalý kukuřičný škrob, mastek, magnesium-stearát, hlinitý lak chinolinové žluti (E104)
5 mg tablety
Monohydrát laktózy, kukuřičný škrob, předbobtnalý kukuřičný škrob, mastek, magnesium-stearát, červená sienská hlinka
6.2 Inkompability
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
3 roky.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Al/PVC/PVDC blistr, krabička Velikost balení:
Hytrin Balení pro zahájení léčby: 14 tablet (7 x 1 mg + 7 x 2 mg)
Hytrin 2 mg: 28, 56 nebo 84 tablet Hytrin 5 mg: 28, 56 nebo 84 tablet
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Amdipharm Limited, Temple Chambers, 3 Burlington Road, Dublin 4, Irsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLA
Hytrin Balení pro zahájení léčby: 58/270/96-A/C Hytrin 2 mg: 58/270/96-B/C Hytrin 5 mg: 58/270/96-C/C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
7.5.1996 / 3.4.2013
10. DATUM REVIZE TEXTU
11.5.2015
11/11