sp. zn. sukls204987/2014

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Furosemid Accord 10 mg/ml, injekční roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

2 ml injekčního roztoku obsahují furosemidum 20 mg (10 mg/ml).

4    ml injekčního roztoku obsahují furosemidum 40 mg (10 mg/ml).

5    ml injekčního roztoku obsahuje furosemidum 50 mg (10 mg/ml).

25 ml injekčního roztoku obsahuje furosemidum 250 mg (10 mg/ml).

Pomocné látky se známým účinkem: 3,7 mg sodíku/ml

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok.

Čirý, bezbarvý až téměř bezbarvý roztok (pH: 8,0 až 9,3).

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Furosemid je silné diuretikum, jehož použití se doporučuje u stavů, které vyžadují rychlou a účinnou diurézu.

Přípravek Furosemid injekce 20 mg/2 ml, 40 mg/4 ml a 50 mg/5 ml je vhodné použít v naléhavých případech nebo pokud nelze podat perorální terapii. Mezi indikace patří edém srdce, plic, jater a ledvin.

Přípravek Furosemid injekce 250 mg/25 ml se používá k léčbě oligurie v důsledku akutní nebo chronické renální insuficience s glomerulární filtrací nižší než 20 ml/minutu.

4.2 Dávkování a způsob podání

Přípravek Furosemid Accord: 20 mg/2 ml, 40 mg/4 ml a 50 mg/5 ml je určen k intramuskulárnímu nebo intravenóznímu podání a musí být vždy podán pomalu. Přípravek Furosemid Accord: 250 mg/25 ml je určen k pomalému intravenóznímu podání.

Přípravek Furosemid Accord: 20 mg/2 ml, 40 mg/4 ml a 50 mg/5 ml

Dospělí: Nejprve lze podat 20 - 50 mg intramuskulárně nebo pomalou intravenózní injekcí rychlostí nepřesahující 4 mg/minutu. Diuretický účinek furosemidu je přímo úměrný dávce a jestliže je nutné podat vyšší dávky, je třeba je podat jako kontrolovanou infuzi rychlostí, která nepřevyšuje 4 mg/minutu, a titrovat dle odpovědi.

Starší pacienti: Eliminace furosemidu je u starších pacientů obecně pomalejší. Dávku je třeba titrovat do dosažení požadovaného účinku.

Děti: Dávkování u dětí je v rozmezí 0,5 - 1,5 mg/kg tělesné hmotnosti až do maximální celkové denní dávky 20 mg.

Přípravek Furosemid Accord: 250 mg/25 ml

Dospělí: Přípravek Furosemid Accord: 250 mg/25 ml je určen k pomalé intravenózní injekci podávané rychlostí nepřevyšující 4 mg/minutu.

Úvodní dávku 250 mg (jednu 25 ml lahvičku) lze přidat k přibližně 250 ml injekčního roztoku chloridu sodného nebo Ringerova injekčního roztoku a podávat infuzí rychlostí 80 kapek za minutu (4 mg/minutu).

Jestliže je výdej močového měchýře v následující hodině nedostatečný, lze infuzí podat dávku 500 mg (dvě 25ml lahvičky) ve vhodném infuzním roztoku, jehož celkový objem se musí řídit stupněm hydratace pacienta, přičemž rychlost infuze nesmí přesáhnout 4 mg za minutu. Jestliže do hodiny od konce druhé infuze stále nebylo dosaženo uspokojivého výdeje moči, lze podat třetí dávku 1000 mg (čtyři 25ml lahvičky) ve vhodném infuzním roztoku. Rychlost infuze nesmí nikdy přesáhnout 4 mg za minutu.

Jestliže třetí infuze (1000 mg podaných během 4 hodin) není účinná, bude pravděpodobně nutné použít dialýzu.

Je možné, že u oligurických a anurických pacientů s významným nadbytkem tekutin nebude možné výše uvedený způsob podání použít. V takových případech lze zvážit přímé podání injekce do žíly pomocí infuzní pumpy se stálou rychlostí podání a nastavením pomocí mikrometrického kalibračního šroubu. Rychlost infuze ani v tomto případě nesmí nikdy přesáhnout 4 mg za minutu.

Jestliže je odpověď na kterýkoli způsob podání uspokojující (výdej moči 40 - 50 ml za hodinu), lze účinnou dávku (až 1000 mg) opakovat každých 24 hodin. Léčbu lze případně udržovat perorálním podáváním furosemidu v tabletách, přičemž na každých 250 mg podaných injekčně se používá 500 mg podaných perorálně. Dávku pak lze dle odpovědi pacienta odpovídajícím způsobem upravit.

Starší pacienti: Eliminace furosemidu je u starších pacientů obecně pomalejší. Dávku je třeba titrovat do dosažení požadovaného účinku.

Děti: Dávkování u dětí je nutné určit podle závažnosti renální insuficience a klinické odpovědi na úvodní dávku.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Hypersenzitivita na amilorid, sulfonamidy nebo deriváty sulfonamidů.

Hypovolemie a dehydratace (se souběžnou hypotenzí nebo bez ní) (viz bod 4.4). Závažná hypokalemie: závažná hyponatremie (viz bod 4.4).

Kóma nebo předkomatózní stavy spojené s cirhózou jater (viz bod 4.4).

Anurie nebo renální selhání s anurií, která neodpovídá na furosemid, renální selhání v důsledku otravy nefrotoxickými nebo hepatotoxickými látkami, renální selhání související s hepatickým kómatem.

Porucha funkce ledvin s clearance kreatininu nižší než 30 ml/min na 1,73 m povrchu těla (viz bod 4.4).

Addisonova choroba (viz bod 4.4). Otrava digitalisem (viz bod 4.5).

Porfyrie

Kojící ženy (viz bod 4.6).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Stavy, které je nutné upravit před zahájením léčby furosemidem (viz bod 4.3)

Hypotenze.

Hypovolemie.

Závažné poruchy elektrolytů - obzvláště hypokalemie, hyponatremie a poruchy acidobazické rovnováhy

Furosemid se nedoporučuje

U pacientů s vysokým rizikem radiokontrastní nefropatie - nesmí se používat k vyvolání diurézy, která je součástí preventivních opatření proti radiokontrastními látkami vyvolané nefropatii.

U pacientů se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy.

Obzvláštní opatrnosti a/nebo snížení dávky je zapotřebí:

starší pacienti (nižší úvodní dávka z důvodu zvláštní citlivosti na nežádoucí účinky - viz bod 4.2)

potíže s močením, včetně hypertrofie prostaty (zvýšené riziko retence moči: zvažte nižší dávku). Pečlivě sledujte pacienty s částečnou okluzí močových cest diabetes mellitus (může dojít k manifestaci latentního diabetu: může se zvýšit potřeba inzulinu u potvrzeného diabetu: ukončete podávání furosemidu před glukózovým tolerančním testem) těhotenství (viz bod 4.6)

dna (furosemid může zvyšovat hladiny kyseliny močové/vyvolat dnu)

pacienti s hepatorenálním syndromem

porucha funkce jater (viz bod 4.3 a níže - nutno sledovat)

porucha funkce ledvin (viz bod 4.3 a níže - nutno sledovat)

porucha funkce nadledvin (viz bod 4.3 - kontraindikace u Addisonovy nemoci)

Hypoproteinemie, např. nefritický syndrom (účinek furosemidu může být snížen a může

být zvýšena jeho ototoxicita - je třeba opatrně titrovat)

akutní hyperkalcemie (zvracení a diuréza vedou k dehydrataci - nutno upravit před podáním furosemidu) Léčba hyperkalcemie vysokými dávkami furosemidu vede ke ztrátě tekutin a elektrolytů - je nutné velmi pečlivě doplňovat tekutiny a upravit elektrolyty.

Pacienti, u nichž existuje riziko významného poklesu krevního tlaku

předčasně narození novorozenci (možný rozvoj nefrokalcinózy/nefrolitiázy; je nutné

monitorovat funkci ledvin a provést ultrazvukové vyšetření ledvin).

Je třeba se vyhnout souběžnému podávání s jinými léčivými přípravky (ostatní interakce viz rovněž bod 4.5)

je třeba se vyhnout souběžnému podání s nesteroidními antiflogistiky - pokud to není možné, může dojít ke snížení diuretického účinku furosemidu

ACE inhibitory a antagonisté angiotensinu II - může se objevit závažná hypotenze -dávku furosemidu je třeba snížit/ukončit podávání (3 dny) před zahájením nebo zvýšením dávky těchto přípravků

Požadavky na laboratorní sledování:

Sérový sodík

Zejména u starších pacientů nebo u pacientů citlivých na poruchy rovnováhy elektrolytů Sérový draslík

Je třeba vzít v úvahu, že může dojít k hypokalemii, zejména u pacientů s cirhózou jater, pacientů léčených kortikosteroidy, pacientů s nevyváženou stravou a pacientů, kteří zneužívají laxativa. Pravidelné sledování hladin draslíku, a v případě potřeby jeho doplnění, se doporučuje u všech pacientů, avšak je zcela nezbytné při vyšších dávkách a u pacientů s poruchou funkce ledvin. Toto je zvláště důležité v případě souběžné léčby s digoxinem neboť nedostatek draslíku může vyvolat nebo zhoršit příznaky intoxikace digitalisem (viz bod 4.5).

Během dlouhodobé léčby se doporučuje podávání stravy bohaté na draslík.

U pacientů s poruchou funkce ledvin a clearance kreatininu nižší než 60 ml/min na 1,73 m² povrchu těla a u pacientů, kterým je furosemid podáván v kombinaci s určitými jinými přípravky, které mohou vést ke zvýšení hladin draslíku, jsou nezbytné časté kontroly sérových hladin draslíku (viz bod 4.5 a podrobnosti k elektrolytovým a metabolickým abnormalitám v bodě 4.8)

Funkce ledvin

V    prvních měsících léčby je třeba provádět častá testování hladin močoviny v krvi, dále pak je třeba testovat pravidelně. Je třeba pravidelně měřit hladinu močoviny při dlouhodobém podávání/vysokých dávkách. Silná diuréza může způsobit reverzibilní poškození funkce ledvin u pacientů s poruchou funkce ledvin. U takových pacientů je třeba zajistit odpovídající přísun tekutin. Během léčby může docházet k nárůstu hladin sérového kreatininu a močoviny.

Glukóza

Nežádoucí účinky na metabolismus cukrů - exacerbace existující nesnášenlivosti cukrů nebo diabetu mellitu.Je vhodná pravidelná kontrola hladin glukózy v krvi.

Ostatní elektrolyty

Pacienti se selháním jater/alkoholickou cirhózou mají zvláště vysoké riziko hypomagnesemie (a rovněž hypokalemie). Během dlouhodobé terapie (zejména vysokými dávkami) je třeba pravidelně měřit hladiny hořčíku, vápníku, chloridu, bikarbonátu a kyseliny močové.

Požadavky na klinické sledování (viz také bod 4.8):

Pravidelné sledování krevních dyskrazií. Pokud se objeví, je nutné okamžitě ukončit léčbu furosemidem. poškození jater idiosynkratické reakce

Jiné změny laboratorních hodnot

Hladiny sérového cholesterolu a triacylglycerolů se mohou zvýšit, ale obvykle se vrátí na normální hladiny do 6 měsíců od zahájení léčby furosemidem

Souběžná léčba s risperidonem

V    placebem kontrolovaných studiích s risperidonem u starších pacientů s demencí byla zjištěna vyšší úmrtnost pacientů léčených kombinací furosemidu a risperidonu (7,3 %;

průměrný věk 89 let, rozpětí 75 - 97 let) v porovnání s pacienty léčenými pouze risperidonem (3,1 %; průměrný věk 84 let, rozpětí 70 - 96 let) nebo furosemidem (4,1 %; průměrný věk 80 let, rozpětí 67 - 90 let). Souběžné použití risperidonu s ostatními diuretiky (především thiazidovými diuretiky v nízkých dávkách) nebylo spojeno s obdobnými výsledky.

Nebyly identifikovány žádné patofyziologické mechanismy, které by toto zjištění vysvětlovaly ani konzistentní vzorec příčin úmrtí. Je však třeba opatrnosti a zvážení rizika a přínosů této kombinace resp. souběžné léčby s jinými potentními diuretiky dříve, než padne rozhodnutí tuto kombinaci použít. U pacientů užívajících jiná diuretika jako souběžnou léčbu s risperidonem nebyla zjištěna zvýšená úmrtnost. Bez ohledu na léčbu byla hlavním rizikovým faktorem úmrtnosti dehydratace, které je proto u starších pacientů s demencí třeba zabránit (viz bod 4.3 Kontraindikace)

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg/ml), je tedy v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky jiné formy interakce

Obecně - Může být nutné upravit dávkování souběžně podávaných srdečních glykosidů, diuretik, antihypertensiv a jiných léčiv, která mohou snižovat krevní tlak, protože lze předpokládat výrazný pokles krevního tlaku, pokud jsou tato léčiva podávána souběžně s furosemidem.

Toxické účinky nefrotoxických léčiv mohou být zvýšeny souběžným podáváním silných diuretik, jako je furosemid.

Některé poruchy elektrolytů (např. hypokalemie, hypomagnesemie) mohou vést ke zvýšené toxicitě některých jiných léků (např. digitalisové přípravky a léčiva indukující syndrom prodloužení QT intervalu).

Antihypertenziva — zvýšený hypotenzní účinek pravděpodobně u všech typů. Souběžné použití ACE inhibitorů a antagonistů receptoru pro angiotensin II může vést k výraznému poklesu krevního tlaku, podávání furosemidu je třeba ukončit nebo snížit dávku dříve, než je zahájena léčba ACE inhibitorem nebo antagonistou receptoru pro angiotensin II (viz bod 4.4)

Antipsychotika — furosemidem vyvolaná hypokalemie zvyšuje riziko srdeční toxicity. Vyhněte se souběžnému podávání s pimozidem. Zvýšené riziko ventrikulárních arytmií při podání s amisulpridem a sertralinem. Zvýšený hypotenzní účinek při podání s fenothiaziny.

Při podávání risperidonu je třeba opatrnosti a zvážení rizika a přínosů kombinace resp. souběžné léčby s furosemidem nebo jinými potentními diuretiky dříve, než padne rozhodnutí tuto kombinaci použít. V bodě 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití jsou uvedeny informace ohledně zvýšené úmrtnosti starších pacientů s demencí, kteří souběžně užívali risperidon.

Antiarytmika (včetně amiodaronu, disopyramidu, flekanaidu a sotalolu) - riziko srdeční toxicity (vzhledem k furosemidem vyvolané hypokalemii). Účinky lidokainu, tokainidu či mexiletinu mohou být furosemidem antagonizovány.

Srdečníglykosidy - hypokalemie a poruchy elektrolytů (včetně hypomagnesemie) zvyšují riziko srdeční toxicity.

Léčiva prodlužující QT interval - zvýšené riziko toxicity při furosemidem vyvolaných poruchách elektrolytů

Vazodilatační přípravky - zvýšený hypotenzní účinek moxisylátu (thymoxaminu) a hydralazinu

Ostatní diuretika - silná diuréza je-li furosemid podán s metolazonem. Zvýšené riziko hypokalemie při podání s thiazidy.

Inhibitory reninu - aliskiren snižuje plazmatické koncentrace furosemidu Nitráty - zvýšený hypotenzní účinek

Lithium - je-li lithium podáno souběžně s furosemidem, může dojít, stejně jako u ostatních diuretik, ke zvýšení sérových hladin lithia, což vede ke zvýšení toxicity lithia, včetně zvýšeného rizika kardiotoxických a neurotoxických účinků lithia. Je proto doporučeno pečlivě sledovat hladiny lithia a u pacientů, kteří tuto kombinaci užívají, případně upravit dávkování lithia.

Cheláty - sukralfát může snižovat gastrointestinální absorpci furosemidu - oba přípravky je třeba užívat nejméně s 2hodinovým odstupem

Nesteroidní antiflogistika - zvýšené riziko nefrotoxicity. Indometacin a ketorolac mohou antagonizovat účinky furosemidu (pokud možno, je třeba se vyhnout souběžnému použití, viz bod 4.4). Nesteroidní antiflogistika mohou snížit účinnost furosemidu a způsobovat akutní renální selhání u pacientů s existující hypovolemií a dehydratací.

Salicyláty - furosemid může zvyšovat účinnost. Furosemid může zvyšovat toxicitu salicylátů

Antibiotika - zvýšené riziko ototoxicity při použití s aminoglykosidy, polymyxiny či vankomycinem - souběžné použití pouze pokud jsou k tomu závažné důvody. Zvýšené riziko nefrotoxicity při použití s aminoglykosidy či cefaloridinem. Furosemid může snižovat sérové hladiny vankomycinu po operaci srdce. Zvýšené riziko hyponatremie při použití s trimethoprimem. U pacientů, kterým je podávána souběžná léčba furosemidem a vysokými dávkami některých cefalosporinů může dojít k rozvoji poruchy funkce ledvin.

Antidepresiva - zvýšený hypotenzní účinek při použití s IMAO. Zvýšené riziko posturální hypotenze při použití s TCA (tricyklickými antidepresivy). Zvýšené riziko hypokalemie při použití s reboxetinem.

Antidiabetika - hypoglykemické účinky antagonizovány furosemidem

Antiepileptika - zvýšené riziko hyponatremie při použití s karbamazepinem. Snížení diuretického účinku fenytoinem.

Antihistaminika - hypokalemie se zvýšeným rizikem srdeční toxicity

Antimykotika - zvýšené riziko hypokalemie a nefrotoxicity při použití amfotericinu

Anxiolytika a hypnotika - zvýšený hypotenzní účinek. Chloralhydrát a triklofos mohou vyvázat thyroidní hormon z vazebného místa.

Stimulancia CNS (léčivapoužívaná na léčbu ADHD) - hypokalemie zvyšuje riziko ventrikulárních arytmií

Kortikosteroidy - diuretický účinek antagonizován (retence sodíku) a zvýšené riziko hypokalemie

Kyselina glycyrrhizinová - (obsažená v lékořici) může zvyšovat riziko rozvoje hypokalemie.

Cytotoxické látky - zvýšené riziko nefrotoxicity a ototoxicity při použití se sloučeninami platiny/s cisplatinou. Jestliže při použití furosemidu k dosažení nucené diurézy během léčby cisplatinou není furosemid podáván v nízkých dávkách (např.

40 mg u pacientů s normální funkcí ledvin) a rovnováha tekutin není pozitivní, může dojít ke zvýšení nefrotoxicity cisplatiny.

Antimetabolity - účinky furosemidu mohou být sníženy methotrexátem a furosemid může snížit renální clearance methotrexátu.

Dopaminergika - zvýšený hypotenzní účinek při použití s levodopou.

Imunomodulátory - zvýšený hypotenzní účinek při použití s aldesleukinem. Zvýšené riziko hyperkalemie při použití s cyklosporinem a takrolimem. Zvýšené riziko dnavé artritidy při použití s cyklosporinem.

Myorelaxancia - zvýšený hypotenzní účinek při použití s baklofenem a tizanidinem. Zvýšený účinek myorelaxancií na bázi kurare.

Estrogeny - antagonizován diuretický účinek

Progesterony (drosperidon) - zvýšené riziko hyperkalemie

Prostaglandiny - zvýšený hypotenzní účinek při použití s alprostadilem

Sympatomimetika - zvýšené riziko hypokalemie při použití s vysokými dávkami beta₂ sympatomimetik

Theofylin - zvýšený hypotenzní účinek

Probenecid - účinky furosemidu mohou být sníženy probenecidem a furosemid může snížit renální clearance probenecidu.

Anestetika - celková anestetika mohou zvyšovat hypotenzní účinky furosemidu. Furosemid může zvyšovat účinky kurare.

Alkohol - zvýšený hypotenzní účinek

Zneužívánílaxativ - zvyšuje riziko ztrát draslíku

Ostatní: Souběžné podávání aminoglutethimidu může zvyšovat riziko hyponatremie.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Vzhledem k tomu, že furosemid prostupuje placentou, smí být v průběhu těhotenství použit pouze krátkodobě a pouze je-li indikace nevyhnutelná.

Má být používán pouze pro patologické příčiny edému, které nejsou přímo či nepřímo spojené s těhotenstvím. Léčba otoků a hypertenze diuretiky v průběhu těhotenství není vhodná, protože může být porušena placentární perfuze, v případě použití je nutné sledování růstu plodu. Nicméně, furosemid byl podáván po prvním trimestru těhotenství k léčbě edému, hypertenze a toxémii těhotenství, aniž by docházelo k nežádoucím účinkům pro plod nebo novorozence.

Kojení (viz bod 4.3).

Furosemid se vylučuje do mateřského mléka a inhibuje kojení. V takových případech je kojení kontraindikováno

4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Byla hlášena snížená duševní bdělost, závratě a rozmazané vidění, zvláště na počátku léčby, během změn dávkování a v kombinaci s alkoholem. Pacienti mají být poučeni, aby v případě výskytu těchto účinků, neřídili, neobsluhovali stroje ani se nepodíleli na činnostech, kde by mohli sebe nebo ostatní vystavit riziku.

4.8 Nežádoucí účinky

Vyhodnocení nežádoucích reakcí je založeno na následující definici četnosti výskytu: velmi časté (>1/10), časté ( >1/100 až < 1/10), méně časté (>1/1 000 až <1/100), vzácné (>1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000); není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Stejně jako u jiných diuretik, se mohou se vyskytnout určité nežádoucí účinky, jako jsou:

Poruchy krve a lymfatického systému

Méně časté: trombocytopenie

Vzácné: eozinofilie, leukopenie, útlum kostní dřeně (při těchto příznacích je nutné léčbu vysadit). Stav krvetvorby má být pravidelně sledován.

Velmi vzácné: hemolytická nebo aplastická anemie, agranulocytóza

Poruchy nervového systému

Vzácné: parestezie, hypersmolární kóma

Endokrinní poruchy

Furosemid může snížit glukózovou toleranci. U pacientů s diabetem mellitem může vést ke zhoršení metabolické kontroly; může se projevit latentní diabetes. Může být nutné zvýšit dávky inzulinu u pacientů s diabetem.

Poruchy oka

Méně časté: poruchy vidění

Poruchy ucha a labyrintu

Ve vzácných případech, obzvláště u pacientů se selháním ledvin, hyponatremií (např. nefritickým syndromem) a/nebo pokud byl intravenózní furosemid podán příliš rychle, se mohou objevit poruchy sluchu nebo tinitus, které jsou však obvykle přechodné.

Srdeční poruchy

Méně časté: srdeční arytmie

Furosemid může způsobovat snížení krevního tlaku, které, pokud je výrazné, může vést k známkám a příznakům snížené koncentrace a zpomalení reakcí, motání hlavy, pocit tlaku v hlavě, bolest hlavy, závratě, únava, slabost, poruchy zraku, sucho v ústech, ortostatická intolerance. Diuretický účinek furosemidu může vést k hypovolemii a dehydrataci, zvláště u starších pacientů. Pacienti mají zvýšené riziko trombózy.

Poruchy jater a žlučových cest

V ojedinělých případech se může rozvinout intrahepatální cholestáza, zvýšení jaterních aminotransferáz či akutní pankreatitida.

U pacientů s hepatocelulární nedostatečností se může objevit jaterní encefalopatie (viz bod 4.3).

Cévní poruchy

Vzácné: vaskulitida

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Méně časté: fotosenzitivita

Vzácné: vzácně se mohou objevit kožní a slizniční reakce, např. svědění, urtikarie, jiné vyrážky nebo bulózní léze, horečka, hypersenzitivita na světlo, exudativní multiformní erytém (Lyellův syndrom a Stevensův-Johnsonův syndrom), bulózní exantém, exfoliativní dermatitida, purpura, AGEP (akutní generalizovaná exantematózní pustulitida) nebo DRESS (Drug rash with eosinophilia and systemic symptoms, kožní vyrážka s eosinofilií a systemickými příznaky).

Poruchy metabolismu a výživy

V důsledku diurézy po dlouhodobé terapii může, stejně jako u jiných diuretik, dojít být porušena elektrolytová rovnováha a vodní bilance. Furosemid vede ke zvýšené exkreci sodíku a chloridu a v důsledku toho ke zvýšené exkreci vody. Je navíc zvýšeno vylučování i jiných elektrolytů (obzvláště draslíku, vápníku a hořčíku).

Může se objevit i metabolická acidóza. Riziko této abnormity se zvyšuje při vyšším dávkování a je ovlivněno základním onemocněním (např. cirhóza jater, selhání srdce), souběžnou léčbou (viz bod 4.5) a stravou.

Mohou se rozvinout symptomatické poruchy elektrolytů a metabolická alkalóza v podobě postupně narůstajícího deficitu elektrolytů nebo např. pokud jsou podávány vyšší dávky furosemidu pacientům s normální funkcí ledvin, akutní těžká ztráta elektrolytů.

Příznaky nerovnováhy elektrolytů závisí na typu poruchy:

Může vzniknout deficit sodíku; ten se může projevit zmateností, svalovými křečemi, svalovou slabostí, ztrátou chuti k jídlu, závratěmi, únavou a zvracením.

Deficit draslíku se projevuje neuromuskulárními příznaky (svalová slabost, paralýza), střevními příznaky (zvracení, zácpa, meteorismus), renálními příznaky (polyurie) či srdečními příznaky. Těžká deplece draslíku může vést k paralytickému ileu či zmatenosti, která může vést ke kómatu.

Deficit hořčíku a vápníku velmi vzácně vede k tetanii a poruchám srdečního rytmu. Může dojít k poklesu sérových hladin vápníku; ve velmi vzácných případech se objevil tetanus.

U předčasně narozených novorozenců byla hlášena nefrokalcinóza/nefrolitiáza.

Během léčby furosemidem mohou vzrůst sérové hladiny cholesterolu (snížení sérového HDL cholesterolu, nárůst sérového LDL cholesterolu) a triacylglycerolů. Během dlouhodobé léčby se obvykle během šesti měsíců vrátí k normálním hodnotám.

Stejně jako u ostatních diuretik, může léčba furosemidem vést k přechodnému nárůstu hladin kreatininu a močoviny v krvi. Může dojít k nárůstu hladin kyseliny močové v séru a atace dny.

Diuretický účinek furosemidu může vést nebo přispět k hypovolemii a dehydrataci, zvláště u starších pacientů. Závažný nedostatek tekutin může vést k hemokoncentraci s tendencí k tvorbě trombů.

Zvýšená produkce moči může provokovat nebo zhoršit potíže pacientů s obstrukcí výdeje moči. Může se objevit akutní retence moči s možnými sekundárními komplikacemi. Může se jednat o pacienty s poruchami vyprazdňování močového měchýře, hyperplazií prostaty či zúžením močové trubice.

Vrozené, familiární a genetické vady

Jestliže je furosemid podáván předčasně narozeným dětem během prvních týdnů života, může zvyšovat riziko perzistence ductus arteriosus patens. Přípravek je kontraindikován u dětí a dospívajících mladších 18 let.

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Méně časté: únava

Vzácné: závažné anafylaktické nebo anafylaktoidní reakce (např. včetně šoku), horečka, malátnost

Gastrointestinální poruchy

Méně časté: sucho v ústech, žízeň, nauzea, poruchy střevní motility, zvracení, průjem, zácpa.

Vzácné: akutní pankreatitida

Mohou se objevit gastrointestinální poruchy jako je nauzea, malátnost či žaludeční potíže (zvracení či průjem) a zácpa, které však obvykle nejsou natolik závažné, aby vedly k vysazení léčby.

Poruchy ledvin a močových cest

Méně časté: hladiny kreatininu a močoviny v séru se mohou během léčby furosemidem přechodně zvýšit.

Vzácné: intersticiální nefritida, akutní renální selhání.

Může vést ke zvýšené produkci moči, inkontinenci moči nebo může zhoršovat příznaky u pacientů s obstrukcí močových cest. Může se objevit akutní retence moči, případně i s komplikacemi, např. u pacientů s onemocněními močového měchýře, prostatickou hyperplazií nebo zúžením močové trubice.

Stavy spojené s těhotenstvím, šestinedělím a perinatálním obdobím

U předčasně narozených novorozenců se syndromem dechové tísně představuje podávání furosemidu v prvních týdnech života zvýšené riziko perzistentního ductus arteriosus patens.

U předčasně narozených dětí se furosemid může vysrážet jako nefrokalcinóza/ledvinové kameny.

Mezi vzácné komplikace mohou patřit mírné psychiatrické poruchy.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Srobárova 48 100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování Projevy

Předávkování může způsobovat masivní diurézu vedoucí k dehydrataci, pokles objemu a poruchy rovnováhy elektrolytů s následnou hypotenzí a srdeční toxicitou. Vysoké dávky mohou způsobovat přechodnou ztrátu sluchu a mohou vyvolat dnu (porucha sekrece kyseliny močové).

Léčba

Přínos dekontaminace žaludku je nejasný. U pacientů, kteří se dostaví do 1 hodiny od požití, je možné zvážit podání aktivního uhlí (50 g u dospělých: 1 g/kg u dětí)

Sledujte alespoň 4 hodiny - sledujte puls a krevní tlak.

Léčba hypotenze a dehydratace vhodnými intravenózními tekutinami.

Je nutné sledování výdeje moči a sérových elektrolytů (včetně chloridu a bikarbonátu), včetně korekce elektrolytové nerovnováhy. U pacientů s výraznými poruchami rovnováhy elektrolytů je nutné monitorovat 12 svodové EKG.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: diuretika s vysokým účinkem ATC kód: C03CA01

Důkazy z mnoha experimentálních studií naznačují, že furosemid účinkuje podél celého nefronu kromě distální výměnné části. Hlavní účinek je na vzestupném raménku Henleho kličky, kde komplexním způsobem ovlivňuje renální cirkulaci. Tok krve je přesměrován z juxtamedulární oblasti do vnějšího kortexu.

Hlavním účinkem furosemidu v ledvinách je inhibice aktivního transportu chloridu v tlustém vzestupném raménku. Resorpce chloridu sodného z nefronu je snížena a produkována hypotonická nebo izotonická moč.

Bylo zjištěno, že podávání furosemidu ovlivňuje biosyntézu prostaglandinů (PG) a renin-angiotensinový systém a že furosemid mění renální propustnost glomerulu pro sérové proteiny.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Po perorálním podání je absorbováno přibližně 65 % dávky. Plazmatický poločas je bifazický s terminální eliminační fází přibližně 1 V hodiny. Furosemid se z až 99 % váže na plazmatické proteiny a je vylučován močí, z větší části v nezměněné podobě, je však také vylučován žlučí, přičemž nerenální eliminace je významně zvýšena u pacientů s renálním selháním. Furosemid přestupuje placentární bariéru a je vylučován do mateřského mléka.

Furosemid je slabá karboxylová kyselina, která se vyskytuje převážně v disociované formě v gastrointestinálním traktu. Furosemid je při perorálním podání rychle ale neúplně absorbován (60 - 70 %) a jeho účinek z větší části vymizí do 4 hodin.

Optimální místo absorpce je horní duodenum při pH 5,0. Bez ohledu na způsob podání je 69 - 97 % aktivity radioaktivně označené dávky vyloučeno během prvních 4 hodin po podání léčiva. Furosemid se váže na plazmatický albumin a metabolismus je nízký. Furosemid je vylučován převážně ledvinami (80 - 90 %); malá část dávky se vylučuje ve žluči a 10 - 15 % aktivity lze zjistit ve stolici.

Porucha funkce ledvin/jater

Při poruše funkce jater je eliminace žlučí snížena až o 50 %. Porucha funkce ledvin má malý vliv na rychlost eliminace furosemidu, avšak reziduální funkce ledvin nižší než 20 % prodlužuje dobu eliminace.

Starší pacienti

U starších pacientů, kteří mají určitý stupeň poruchy funkce ledvin, je eliminace furosemidu prodloužena.

Novorozenci

U novorozenců pozorujeme trvalý diuretický účinek, pravděpodobně kvůli nevyzrálé tubulární funkci.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Žádné další informace než které jsou uvedeny v ostatních sekcích Souhrnu údajů o přípravku.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

chlorid sodný hydroxid sodný voda na injekci

6.2    Inkompatibility

Furosemid nesmí být z důvodu rizika precipitace mísen se silně kyselými roztoky (s pH nižším než 5,5), jako jsou roztoky obsahující kyselinu askorbovou, noradrenalin a adrenalin.

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.

6.3    Doba použitelnosti

Před otevřením: 3 roky

Po prvním otevření: Po otevření musí být přípravek použit okamžitě.

Po naředění: Chemická a fyzikální stabilita přípravku po naředění před použitím byla prokázána po dobu 24 hodin při 25 °C, je-li zajištěna ochrana před světlem.

Z mikrobiologického hlediska musí být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, jsou doba a podmínky uchovávání po naředění před použitím na odpovědnosti uživatele a normálně tato doba nesmí být delší než 24 hodin při 2 °C až 8 °C, pokud naředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25°C.

Chraňte před mrazem.

Uchovávejte ampulky / injekční lahvičky v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho naředění jsou uvedeny v bodě 6.3.

6.5 Druh obalu a obsah balení

20 mg ve 2 ml: Ampulka jantarově hnědé barvy se dvěma bílými kroužky a bílým OPC bodem obsahující 2 ml roztoku.

40 mg ve 4 ml: 5ml ampulka jantarově hnědé barvy s bílým odlamovacím kroužkem a modrým proužkem obsahující 4 ml roztoku.

50 mg v 5 ml: 5ml ampulka jantarově hnědé barvy s bílým odlamovacím kroužkem a bílým proužkem obsahující 5 ml roztoku.

250 mg ve 25 ml: Injekční lahvička z jantarově hnědého skla třídy I uzavřená chlorbutylovou pryžovou zátkou a hliníkovým uzávěrem a s červeným odtrhovacím víčkem obsahující 25 ml roztoku.

Pro 40 mg ve 4 ml: ampulka o objemu 5 ml. Jedno balení obsahuje 1, 5 nebo 10 ampulek.

Pro 50 mg v 5 ml: ampulka o objemu 5 ml. Jedno balení obsahuje 10 ampulek.

Pro 250 mg ve 25 ml: injekční lahvička o objemu 25 ml. Jedno balení obsahuje 1, 5

nebo 10 injekčních lahviček.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Injekční roztok furosemidu smí být mísen s neutrálními a slabě alkalickými roztoky s pH v rozmezí 7 až 10, jako je 0,9% roztok chloridu sodného a roztok Ringer-laktátu.

Obsahuje-li přípravek viditelné částice, nesmí být použit.

Pouze k jednorázovému použití, po použití zlikvidujte veškerý zbylý roztok.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Accord Healthcare Limited Sage House, 319 Pinner Road North Harrow, Middlesex, HA1 4HF Velká Británie

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

50/574/15-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 25.11.2015

10. DATUM REVIZE TEXTU

25.11.2015

13/13