Příbalový Leták

Fluanxol 1 Mg

sp.zn. sukls51400/2012 a sp.zn. sukls128023/2013

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.    NÁZEV PŘÍPRAVKU

Fluanxol 1 mg obalené tablety

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

1 tableta obsahuje flupentixolum 1 mg (ve formě flupentixoli dihydrochloridum 1,168 mg)

Pomocné látky se známým účinkem:

Monohydrát laktosy a sacharosa

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.    LÉKOVÁ FORMA

Obalená tableta

Kulaté, bikonvexní, okrově žluté, obalené tablety

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Deprese s projevy úzkosti, astenie a nedostatkem iniciativy.

Chronické neurózy s úzkostí, depresí a nečinností.

Psychosomatické poruchy s astenickými reakcemi.

Schizofrenie a jiné psychózy, zejména s příznaky, jako jsou halucinace, bludy, poruchy myšlení provázené apatií, nedostatkem energie, skleslou náladou a stažeností.

4.2    Dávkování a způsob podání

Dávkování

Deprese, depresivní neurózy, psychosomatické poruchy Dospělí

Úvodní dávka je 1 mg v jedné dávce ráno. V případě nedostatečné terapeutické odpovědi může být dávka po týdnu zvýšena na 2 mg denně. Denní dávka vyšší než 2 mg by měla být rozdělena do dávek, které v souhrnu nepřesahují 3 mg denně.

Starší pacienti

Starší pacienti by měli užívat poloviční dávky oproti běžně doporučeným.

Zlepšení u pacientů léčených flupentixolem obvykle nastává během 2-3 dní. Pokud se účinek nedostaví během 1 týdne po užití nejvyšší denní dávky, léčivý přípravek by měl být vysazen.

Schizofrenie a související psychózy

Dospělí

Dávka by měla být individuálně upravena dle zdravotního stavu pacienta. Obvykle se začíná nízkou dávkou, která se dle terapeutické odpovědi co nejrychleji titruje do dosažení účinné dávky. Udržovací dávka se obvykle užívá ráno jako jednotlivá denní dávka.

Úvodní dávka je 3-15 mg denně, rozdělená do dvou nebo tří dílčích dávek. Tuto dávku je v případě potřeby možno zvýšit až na 40 mg denně. Udržovací dávka je obvykle 5-20 mg denně.

Starší pacienti

Starší pacienti obvykle užívají dávky na spodní hranici dávkového rozmezí.

Porucha funkce ledvin

Flupentixol je možno podávat v obvyklých dávkách pacientům s poruchou funkce ledvin.

Porucha funkce jater

Doporučuje se pečlivé dávkování, a pokud je to možné, sledování hladiny v séru.

Děti

Flupentixol se nedoporučuje podávat dětem vzhledem k nedostatku klinických zkušeností s takovým podáváním.

Způsob podání Tablety se zapíjejí vodou.

4.3    Kontraindikace

uvedenou v bodě 6.1. alkoholem, barbituráty nebo


Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku

Oběhový kolaps, útlum vědomí jakéhokoliv původu (např. intoxikace opioidy), kóma.

4.4    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Při léčbě neuroleptiky obecně existuje riziko vzniku neuroleptického maligního syndromu, který se projevuje příznaky, jako je hypertermie, svalová ztuhlost, výpadky vědomí, nestabilita vegetativního nervového systému. Riziko je pravděpodobně vyšší při podávání účinnějších neuroleptik. U pacientů s již existujícím organickým psychosyndromem, mentální retardací, nadměrným užíváním alkoholu nebo opioidů je významně vyšší výskyt jeho fatálního zakončení.

Opatření: ukončit podávání neuroleptika. Symptomatická léčba a zavedení obecných podpůrných opatření. Může být prospěšné podat dantrolen a bromokriptin.

Symptomy mohou přetrvávat déle než týden po přerušení perorální podávání perorálních neuroleptik, v případě depotních forem přípravku ještě delší dobu.

Flupentixol obdobně jako jiná neuroleptika je třeba podávat s opatrností u pacientů s onemocněním nebo poškozením mozku, křečemi a při pokročilém stupni onemocnění jater.

Flupentixol v dávkách do 25 mg/den se nedoporučuje podávat excitovaným nebo nadměrně aktivním pacientům, protože jeho aktivační účinek může vést ke zdůraznění těchto vlastností. Pokud byl pacient dříve léčen trankvilizéry nebo neuroleptiky se sedativním účinkem, měly by být tyto přípravky vysazovány postupně.

Podobně jako je popsáno u jiných psychotropních látek, může také flupentixol ovlivnit vztah glukosy a inzulinu natolik, že je zapotřebí upravit dávkování antidiabetik u pacientů s diabetem.

Pacienti léčení dlouhodobě, zejména vyššími dávkami, by měli být pečlivě sledováni a pravidelně by mělo být vyhodnocováno, zda je možno snížit udržovací dávku.

Flupentixol stejně jako jiné přípravky patřící do skupiny antipsychotik může způsobit prodloužení QT intervalu. Přetrvávající prodloužení QT intervalu může zvýšit riziko výskytu maligních arytmií. Proto by měl být flupentixol užíván s opatrností u rizikových pacientů (s hypokalemií, hypomagnesemií či genetickou predispozicí) a u pacientů s výskytem kardiovaskulárních onemocnění v anamnéze (např. prodloužení QT intervalu, výrazná bradykardie: <50 tepů za minutu, nedávno prodělaný infarkt myokardu, nekompenzované srdeční selhání nebo srdeční arytmie). Současná léčba jinými antipsychotiky se nedoporučuje (viz bod 4.5).

V    souvislosti s užíváním antipsychotik se vyskytly případy žilního tromboembolismu (VTE). Vzhledem k tomu, že u pacientů léčených antipsychotiky jsou často přítomny získané rizikové faktory pro VTE, měly by být před i během léčby flupentixolem tyto rizikové faktory rozpoznány a následně by měla být uplatněna preventivní opatření.

Starší pacienti Cerebrovaskulární účinky

V    randomizovaných studiích kontrolovaných placebem se u dementních pacientů léčených některými atypickými antipsychotiky vyskytl přibližně 3násobný nárůst rizika výskytu cerebrovaskulárních nežádoucích účinků. Mechanismus tohoto nárůstu rizika není znám. Navýšení rizika není vyloučeno při užívání jiných antipsychotik nebo u jiných populací pacientů. Flupentixol se má používat

s opatrností u pacientů s rizikem výskytu cévní mozkové příhody.

Zvýšená úmrtnost u starších pacientů s demencí

Data ze dvou velkých observačních studií ukázala, že starší pacienti s demencí léčení antipsychotiky mají mírně zvýšené riziko úmrtí ve srovnání s těmi, kteří antipsychotika neužívají. Z dostupných dat však nelze spolehlivě odhadnout přesnou míru rizika a i jeho příčina zůstává neznámá.

Fluanxol není určen k léčbě poruch chování způsobených demencí.

Pomocné látky

Tablety obsahují monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy či galaktosy by tento přípravek neměli užívat.

Tablety obsahují sacharosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktosy, malabsorpcí glukosy a galaktosy nebo sacharózo-izomaltázové deficienci by tento přípravek neměli užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kombinace vyžadující zvýšenou opatrnost

Flupentixol může prohloubit sedativní účinek alkoholu, barbiturátů nebo dalších látek působících tlumivě na CNS.

Neuroleptika mohou zvýšit nebo snížit účinek antihypertenziv; antihypertenzivní působení guanethidinu a podobně působících látek je sníženo.

Současné užívání neuroleptik a lithia zvyšuje riziko neurotoxicity.

Tricyklická antidepresiva a neuroleptika si vzájemně inhibují metabolismus.

Flupentixol může snížit účinek levodopy a adrenergně působících léčivých látek.

Současné užívání metoklopramidu a piperazinu zvyšuje riziko extrapyramidových symptomů.

Riziko prodloužení QT intervalu během léčby antipsychotiky může být zvýšeno při současném podávání s jinými léčivými přípravky, které též významně prodlužují QT interval. Současné podávání s těmito léčivými přípravky se nedoporučuje. Jedná se o tyto skupiny léčivých přípravků:

•    antiarytmika třídy Ia a III (např. chinidin, amiodaron, sotalol, dofetilid)

•    některá antipsychotika (např. thioridazin)

•    některá makrolidová antibiotika (např. erythromycin)

•    některá antihistaminika (např. terfenadin, astemizol)

•    některá chinolonová chemoterapeutika (např. gatifloxacin, moxifloxacin)

Tento výčet není úplný a současné podávání s některými dalšími přípravky, které mohou významně prodlužovat QT interval (např. cisaprid, lithium), se nedoporučuje.

Přípravky způsobující elektrolytovou nerovnováhu (např. thiazidová diuretika - hypokalemie) a přípravky zvyšující koncentraci flupentixolu v plazmě, by měly být užívány pouze s opatrností, protože mohou zvýšit riziko prodloužení QT intervalu a výskytu maligních arytmií (viz bod 4.4).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Flupentixol by neměl být podáván během těhotenství, pokud očekávaný přínos léčby pro pacientku nepřeváží možné riziko pro plod.

U novorozenců, kteří byli během třetího trimestru těhotenství vystaveni vlivu antipsychotik (včetně flupentixolu), existuje riziko nežádoucích účinků včetně extrapyramidových příznaků a/nebo příznaků z vysazení. Tyto příznaky se mohou lišit v délce trvání i v závažnosti. Byly hlášeny případy agitovanosti, hypertonie, hypotonie, tremoru, somnolence, respirační tísně nebo poruch příjmu potravy. Proto by novorozenci měli být pečlivě monitorováni.

Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).

Kojení

Flupentixol se vylučuje do mateřského mléka v nízkých koncentracích. Při užití terapeutických dávek je ovlivnění kojence nepravděpodobné. Dávka požitá kojencem při kojení je nižší než 0,5 % dávky podané matce, vztaženo k hmotnosti. Je tedy možné, aby kojící matka pokračovala v léčbě flupentixolem, pokud je to z klinického hlediska nutné. Doporučuje se však pečlivě sledovat kojence, zvláště během prvních 4 týdnů po narození.

Fertilita

U lidí byly hlášeny nežádoucí účinky jako hyperprolaktinemie, galaktorea, amenorea, pokles libida, erektilní dysfunkce a selhání ejakulace (viz bod 4.8). Tyto účinky mohou mít negativní vliv na ženskou a/nebo mužskou sexuální funkci a fertilitu.

Pokud se vyskytne klinicky signifikantní hyperprolaktinemie, galaktorea, amenorea nebo sexuální dysfunkce, mělo by být zváženo snížení dávky (pokud je to možné) nebo ukončení terapie. Účinky jsou po ukončení reverzibilní.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Fluanxol nepůsobí v nízkých nebo středních dávkách sedativně.

Avšak pacienti, kteří užívají psychotropní látky, mohou mít do určité míry zhoršenou schopnost soustředit se a udržet pozornost a měli by být upozorněni na možné ovlivnění schopnosti řídit a obsluhovat stroje.

4.8    Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky jsou z velké části závislé na dávce. Jejich četnost a závažnost je nejvýraznější v časné fázi léčby a ustupuje při dalším pokračování léčby.

Mohou se vyskytnout extrapyramidové reakce, obzvláště v počáteční fázi léčby. Ve většině případů mohou být tyto nežádoucí účinky zvládnuty snížením dávky a/nebo užíváním antiparkinsonik. Rutinní profylaktické podávání antiparkinsonik se nedoporučuje. Antiparkinsonika nemírní příznaky tardivní dyskineze, naopak je mohou zhoršit. Doporučuje se snížení dávky, případně, pokud je to možné, ukončení léčby flupentixolem.

Při perzistující akatizii může být vhodné podání benzodiazepinu nebo propranololu.

Četnosti výskytu vycházejí z údajů v literatuře a ze spontánních hlášení a jsou definovány takto:

Velmi časté (> 1/10); časté (> 1/100, < 1/10); méně časté (> 1/1 000, < 1/100); vzácné (> 1/10 000, <1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Poruchy krve a lymfatického systému

Vzácné

Thrombocytopenie,

neutropenie,

leukopenie,

agranulocytóza

Poruchy imunitního systému

Vzácné

Hypersenzitivita, anafylaktická reakce

Endokrinní poruchy

Vzácné

Hyperprolaktinemie

Poruchy metabolismu a výživy

Časté

Zvýšená chuť k jídlu, zvýšení tělesné hmotnosti

Méně časté

Snížená chuť k jídlu

Vzácné

Hyperglykemie, porucha glukosové tolerance

Psychiatrické poruchy

Časté

Insomnie, deprese, nervozita, agitovanost, pokles libida

Méně časté

Stavy zmatenosti

Velmi časté

Somnolence, akatizie,

hyperkineze,

hypokineze

Časté

Tremor, dystonie, závratě, bolest hlavy

Poruchy nervového systému

Méně

časté

Dyskineze, parkinsonismus, poruchy řeči, křeče

Vzácné

Tardivní dyskineze

Velmi

vzácné

Neuroleptický maligní syndrom

Poruchy oka

Časté

Poruchy akomodace, zrakové poruchy

Méně časté

Okulogyrická krize

Časté

Tachykardie, palpitace

Srdeční poruchy

Vzácné

Prodloužení QT intervalu

Cévní poruchy

Méně časté

Hypotenze, návaly horka

Velmi

vzácné

Žilní

tromboembolismus

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Časté

Dyspnoe

Gastrointestinální poruchy

Velmi časté

Sucho v ústech

Časté

Hypersekrece slin, obstipace, zvracení, dyspepsie, diarea

Méně časté

Bolest břicha, nauzea, flatulence

Poruchy jater a žlučových cest

Méně časté

Abnormální funkční jaterní testy

Velmi

vzácné

Žloutenka

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Časté

Hyperhidróza, pruritus

Méně časté

Vyrážka, fotosenzitivní reakce, dermatitis

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Časté

Myalgie

Méně časté

Svalová rigidita

Poruchy ledvin a močových cest

Časté

Poruchy močení, retence moči

Stavy spojené s těhotenstvím, šestinedělím a perinatálním období

Není známo

Syndrom z vysazení léku u novorozenců (viz bod 4.6)

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Méně časté

Selhání ejakulace, erektilní dysfunkce

Vzácné

Gynekomastie, galaktorea, amenorea

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Časté

Astenie, únava

Stejně jako u ostatních léčivých přípravků patřících do skupiny antipsychotik bylo při podávání flupentixolu hlášeno prodloužení QT intervalu, komorové arytmie - fibrilace komor, komorová tachykardie, torsade de pointes a náhlé neobjasněné úmrtí (viz bod 4.4).

Náhlé přerušení podávání flupentixolu může být spojeno s výskytem příznaků z vysazení. Nejčastějšími příznaky jsou: nauzea, zvracení, anorexie, diarea, rinorea, pocení, myalgie, parestezie, insomnie, neklid, anxieta a agitovanost. U pacientů se může vyskytnout také vertigo, porucha vnímání tepla a chladu, tremor. Příznaky se obvykle objeví 1-4 dny po vysazení a ustupují během 7-14 dní.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky:

Somnolence, kóma, poruchy hybnosti, křeče, šok, hypertermie/hypotermie.

Nejvyšší jednotlivá dávka přijatá perorálně v klinických studiích byla 80 mg, nejvyšší souhrnná dávka nepřesáhla 320 mg denně.

Byly zaznamenány změny EKG, prodloužení QT intervalu, torsade de pointes, srdeční zástava a komorové arytmie v případě užití nadměrné dávky současně s léky ovlivňujícími činnost srdce.

Opatření:

Opatření jsou symptomatická a podpůrná. Výplach žaludku by měl být proveden co nejdříve po zjištěném perorálním předávkování; je možné podat aktivní uhlí. Je nutno zajistit podporu dýchání a kardiovaskulárního systému. Nesmí se podat epinefrin (adrenalin), protože může způsobit další snížení krevního tlaku. Křeče je možno zvládnout diazepamem a poruchy hybnosti biperidenem.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina:

Antipsychotika, neuroleptika, deriváty thioxanthenu ATC kód: N05AF01

Mechanismus účinku

Flupentixol je neuroleptikum ze skupiny thioxantenů.

Flupentixol je směs dvou geometrických izomerů, účinného flupentixolu a trans(E)-flupentixolu, přibližně v poměru 1:1.

Antipsychotický účinek neuroleptik souvisí s jejich schopností blokovat dopaminové receptory, ale pravděpodobně k němu přispívá také blokáda receptorů 5-HT (5-hydroxytryptamin). Flupentixol má za podmínek in vitro a in vivo vysokou afinitu k dopaminovým receptorům D1 a D2, přičemž flufenazin má in vivo afinitu většinou k D2 receptorům. Atypické antipsychotikum, klozapin, vykazuje jako flupentixol stejnou afinitu k D1 a D2 receptorům in vivo a in vitro.

Flupentixol má vysokou afinitu k adrenergním receptorům cci a k 5-FlT2 ale tato afinita je nižší než u chlorprothixenu, fenothiazinu ve vysokých dávkách a klozapinu. Flupentixol nevykazuje afinitu k cholinergním muskarinovým receptorům, má pouze slabou afinitu k histaminovým receptorům a není schopen blokovat adrenergní receptory a2.

Flupentixol se projevil jako silné neuroleptikum ve všech behaviorálních studiích neuroleptické aktivity (schopnosti blokovat dopaminové receptory). Byla nalezena korelace mezi modely in vivo, afinitou k dopaminovým receptorům D2 in vitro a průměrnou denní perorální antipsychoticky působící dávkou.

Periorální pohyby u laboratorních potkanů závisí na stimulaci D1 receptorů nebo blokádě D2 receptorů. Tyto pohyby mohou být potlačeny flupentixolem. Výsledky studií prováděných u opic též prokázaly, že periorální hyperkineze je ve větší míře závislá na stimulaci D1 receptorů a v menší míře na citlivosti D2 receptorů. Tyto údaje vedly k závěru, že stimulace D1 receptorů vede ke stejným účinkům (dyskineze) i u lidí. Proto se blokáda D1 receptorů jeví jako výhodná.

Flupentixol prohlubuje spánek vyvolaný alkoholem nebo barbituráty u myší pouze při užití velmi vysokých dávek, což svědčí o velmi slabém sedativním účinku při běžném klinickém užití.

Flupentixol stejně jako ostatní neuroleptika zvyšuje (závisle na dávce) hladinu prolaktinu v krvi.

Klinická účinnost a bezpečnost

Použití flupentixolu v klinické praxi je široké a závisí na podané dávce.

Antidepresivní, anxiolytický a aktivační účinek flupentixolu se projevuje při užití nízké dávky (1 -2 mg/den).

Při užití středních dávek (3-25 mg/den) se užívá flupentixol k léčbě akutních a chronických psychóz.

V tomto dávkovém rozmezí nevykazuje flupentixol téměř žádný nespecifický sedativní účinek a není tedy vhodný pro pacienty se závažným psychomotorickým neklidem. Flupentixol signifikantně zmírňuje nebo úplně odstraňuje hlavní příznaky schizofrenie (halucinace, bludy a poruchy myšlení), vykazuje též desinhibiční účinek (antiautistický a aktivační) a potlačuje stísněnou náladu. Pro tyto své vlastnosti je flupentixol zejména vhodný k léčbě apatických, stažených a skleslých pacientů.

Antipsychotický účinek stoupá se zvyšující se dávkou; lze očekávat též mírný sedativní účinek. Flupentixol při každé dávce působí anxiolyticky a při vyšších dávkách též potlačuje stísněnou náladu a má desinhibiční účinek. Použití vyšších dávek nezvyšuje frekvenci výskytu extrapyramidových symptomů.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Následující údaje se týkají účinného cis(Z)-izomeru.

Absorpce

Po perorálním podání je maximální koncentrace v séru dosaženo během 4-5 hodin. Biologická dostupnost je 40 %.

Distribuce

Zdánlivý distribuční objem (Vd)pje přibližně 14,1 1/kg. Vazba na plazmatické bílkoviny je 99 %. Biotransformace

Flupentixol se metabolizuje třemi hlavními způsoby: sulfoxidací, N-dealkylací postranního řetězce a konjugací s kyselinou glukuronovou. Metabolity nemají psychofarmakologickou aktivitu. Flupentixol převažuje nad metabolity v mozku i v dalších tkáních.

Eliminace

Eliminační poločas (T./2 p) je přibližně 35 hodin; střední systémová clearance (Cls) je 0,29 l/min. Flupentixol se vylučuje převážně stolicí, ale do určité míry též močí. V případě užití flupentixolu značeného tritiem bylo u lidí prokázáno, že v nezměněné formě se vylučuje látka stolicí 4krát více než močí.

U kojících matek se flupentixol vylučuje mateřským mlékem v nízkých koncentracích. Poměr koncentrace v mléku a koncentrace v séru u žen je průměrně 1,3.

Linearita

Farmakokinetika je lineární. Ustáleného stavu plazmatické hladiny je dosaženo přibližně za 7 dní. Střední minimální hodnota ustáleného stavu plazmatické hladiny flupentixolu je 1,7 ng/ml (3,9 nmol/l) a odpovídá podání jednotlivé denní perorální dávky 5 mg.

Starší pacienti

Farmakokinetické studie u starších pacientů nebyly provedeny. Avšak u zuklopenthixolu, který patří též do skupiny thioxantenů, nejsou farmakokinetické parametry závislé na věku pacientů.

Porucha funkce ledvin

Na základě uvedených charakteristik eliminace léčiva se lze domnívat, že snížená funkce ledvin nemá vliv na sérové hladiny mateřské látky.

Porucha funkce jater Údaje nejsou k dispozici.

Farmakokinetické/farmakodynamické vztahy

Pro udržovací léčbu pacientů se schizofrenií mírné až střední závažnosti se doporučuje nejnižší plazmatická (sérová) koncentrace v rozmezí 1-3 ng/ml (2-8 nmol/l), měřeno před užitím další dávky.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní toxicita.

Flupentixol má nízkou akutní toxicitu.

Chronická toxicita

Ve studiích chronické toxicity se nevyskytly žádné nálezy, které by měly vliv na terapeutické užití flupentixolu.

Reprodukční toxicita

Ve studiích reprodukční toxicity u potkanů flupentixol mírně ovlivňoval frekvenci březosti samic potkanů. Účinky byly pozorovány v dávkách vysoce převyšujících dávky podávané v klinickém užití. Studie reprodukční toxicity u myší, potkanů a králíků neprokázaly teratogenní účinky. Embryotoxické účinky pokud jde o zvýšený počet postimplantačních ztrát/absorbcí nebo občasných potratů byly pozorovány u potkanů a králíků v dávkách souvisejících s toxicitou u samic.

Kancerogenita

Flupentixol nepůsobí kancerogenně.

6.    FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Jádro tablety:

Monohydrát laktosy Bramborový škrob Mastek Želatina

Magnesium-stearát Obalová vrstva:

Želatina

Sacharosa

Sacharosa s bramborovým škrobem Žlutý oxid železitý Bílý vosk Karnaubský vosk

6.2    Inkompability

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

2 roky

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25°C.

6.5    Druh obalu a obsah balení

Šedý PP obal na tablety se šroubovacím uzávěrem, průsvitným dnem a pístem nebo bílý HDPE obal na tablety.

Velikost balení: 100 x 1 mg

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7.    DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

H. Lundbeck A/S Ottiliavej 9 2500 Valby Dánsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

68/047/72-S/C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE /DATUM PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 30. 8. 1972

Datum posledního prodloužení registrace: 4.3.2015

10.    DATUM REVIZE TEXTU

4.3.2015

10/10