sp.zn. sukls22258/2015

Souhrn údajů o přípravku

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Eltroxin 50 mcg Eltroxin 100 mcg tablety

2. KVANTITATIVNÍ A KVALITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta přípravku Eltroxin 50 mcg obsahuje: levothyroxinum natricum, 0,05 mg v jedné tabletě.

Jedna tableta přípravku Eltroxin 100 mcg obsahuje: levothyroxinum natricum, 0,1 mg v jedné tabletě.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tablety.

Eltroxin 50 mcg: bílé až bělavé kulaté bikonvexní tablety označené na jedné straně „GS 11E“ na druhé straně „50“

Eltroxin 100 mcg: bílé až bělavé kulaté bikonvexní tablety označené na jedné straně „GS 21C“ na druhé straně „100“.

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1.    Terapeutické indikace

Hypotyreóza.

4.2.    Dávkování a způsob podávání Dospělí

Počáteční dávka 50 až 100 mikrogramů denně může být upravována ve čtyřtýdenních až šestitýdenních intervalech o 50 mikrogramů, dokud nedojde k dosažení normální funkce štítné žlázy po stránce klinické i biochemické. To může vyžadovat dávku 100 až 200 mikrogramů denně.

U pacientů starších 50 let se nedoporučuje překročení počáteční dávky 50 mikrogramů za den. Při onemocnění srdce je lépe podávat 50 mikrogramů obden. Za těchto podmínek lze pak denní dávku zvyšovat o 50 mikrogramů obden v intervalu asi čtyř týdnů.

Je-li dávka thyroxinu zvyšována příliš rychle, mohou se objevit nežádoucí účinky jako průjmy, nervozita, zrychlení tepu, nespavost, třes a při latentní ischemii myokardu někdy anginózní bolesti. V takovém případě je třeba dávkování snížit nebo je třeba přerušit podávání léku na den či dva a potom opět začít s nižší dávkou. Vyšetření EKG před léčbou je důležité, protože změny navozené sníženou funkcí štítné žlázy se mohou zaměnit s průkazem ischemie na EKG.

Vrozená snížená funkce štítné žlázy

Doporučuje se podání nejvyšší dávky, která ještě nemá toxické účinky. Dávkování se řídí klinickou odpovědí, hodnocením růstu a příslušnými funkčními testy štítné žlázy. Nejužitečnějšími indikátory jsou klinicky normální tep a nepřítomnost průjmu či zácpy. U dětí s neonatálním snížením činnosti štítné žlázy mohou vlivem upravování osy hypotalamu a hypofýzy zůstat hladiny tyreotropinu během prvního roku života zvýšené.

Pediatrická indikace

V případě vrozené hypotyreózy a juvenilního myxedému se doporučuje podávat nejvyšší dávku, která ještě nemá toxické účinky. Dávkování se řídí klinickou odpovědí, hodnocením růstu a příslušnými funkčními testy štítné žlázy. Nejužitečnějšími indikátory jsou klinicky normální tep a nepřítomnost průjmu či zácpy. U dětí s neonatální hypotyreózou mohou vlivem upravování osy hypotalamu a hypofýzy zůstat hladiny tyreotropinu během prvního roku života zvýšené.

U dětí s vrozenou hypotyreózou je vhodná počáteční dávka tyroxinu sodného 50 pg obden, která se bude každé 2 až 4 týdny navyšovat o 50 pg obden do dosažení optimální odpovědi. Stejný režim dávkování platí pro juvenilní myxedém, avšak s tím rozdílem, že počáteční dávka u dětí od 1 roku může být 2,5 - 5 pg/kg/den. Pro stanovení skutečné předepsané dávky je nutné vypočítaný ekvivalent denní dávky zaokrouhlit na nejbližších 25 pg.

Pokud je na trhu dostupná dávka 25 ug (ať již jako 25ug tableta nebo v podobě 50y,g tablety s půlicí rýhou), použijte následující alternativní dávkování:

U dětí s vrozenou hypotyreózou je vhodná počáteční dávka tyroxinu sodného 25 pg denně, případně 50 pg obden, která se bude každé 2 až 4 týdny navyšovat o 25 pg denně, případně o 50 pg obden, do dosažení optimální odpovědi. Stejný režim dávkování platí pro juvenilní myxedém, avšak s tím rozdílem, že počáteční dávka u dětí od 1 roku může být 2,5 - 5 pg/kg/den. Pro stanovení skutečné předepsané dávky je nutné vypočítaný ekvivalent denní dávky zaokrouhlit na nejbližších 25 pg.

Způsob podání

Celá denní dávka se polyká ráno nalačno, alespoň půl hodiny před snídaní. Tablety se polykají celé, bez kousání, a zapíjí se tekutinou. Kojencům a dětem do 3 let se podává celá denní dávka nejméně půl hodiny před prvním denním jídlem. Tablety mohou být rozpuštěny ve vodě (10-15 ml) a vzniklá jemná disperze (čerstvě připravená pro každou dávku) se dále zředí tekutinou (510 ml).

4.3.    Kontraindikace

Přecitlivělost na léčivou látku nebo na některou z pomocných látek přípravku.

Tyreotoxikóza.

Neléčená adrenokortikální insuficience.

Současné užívání levothyroxinu a tyreostatika je kontraindikováno v těhotenství.

4.4.    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Opatrnost je třeba u nemocných s ischemickou chorobou srdeční a s městnavou srdeční slabostí, kdy je někdy nutná přechodná redukce dávky Eltroxinu.

Při současném zahajování léčby hypokortikalismu (centrální i periferní) u nemocných s hypopituitarismem nebo se Schmidtovým syndromem lze hormony štítné žlázy podat až po předchozím zahájení léčby glukokortikoidy.

Thyroxin má úzký terapeutický index. Vhodnou dávku je třeba určit na základě klinického a laboratorního vyšetření funkce štítné žlázy. K zabránění následků podávání příliš nízkých nebo naopak příliš vysokých dávek je na počátku léčby nezbytná pečlivá titrace dávky a pečlivá monitorace. Příznaky předávkování thyroxinem jsou stejné jako příznaky endogenní thyreotoxikózy.

Zvláštní péče je zapotřebí u starších osob a u nemocných se symptomy myokardiální nedostatečnosti, s ICHS se změnami na EKG i bez nich.

Zvýšenou opatrnost je nutné věnovat pacientům s diabetes mellitus. Thyroxin zvyšuje hladiny krevního cukru, což může nepříznivě ovlivnit stabilitu nemocného užívajícího antidiabetika. Proto je často nutné pacientům s diabetes mellitus při kompenzaci hypotyreózy upravit i dávky inzulinu, jehož potřeba se zvyšuje.

Léčba levothyroxinem může u pacientů trpících panhypopituitarismem nebo sníženou funkcí nadledvin vyvolat nežádoucí účinky jako např. závratě, slabost, nevolnost, úbytek hmotnosti, hypotenzi a adrenální krizi. V těchto případech se léčba musí zahájit substitucí hypokortikalismu a až potom lze nasadit levothyroxin.

Přípravek obsahuje pomocnou látku předbobtnalý škrob pocházející z kukuřice.

4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Při sledování pacientů léčených levothyroxinem je nutné si uvědomit, že celá řada léků může ovlivnit funkční testy štítné žlázy (např. estrogeny).

Thyroxin zvyšuje účinky antikoagulancií a při jeho podávání může být nutné jejich dávku snížit, aby se zabránilo hypoprotrombinemii a krvácení.

Thyroxin může zvyšovat hladiny fenytoinu.

Protikřečové přípravky (např. karbamazepin a fenytoin) zvyšují metabolismus hormonů štítné žlázy a mohou je vytěsňovat z vazby na plazmatické proteiny.

Zahájení nebo ukončení protikřečové léčby může ovlivnit velikost potřebných dávek thyroxinu.

Při současném užívání se srdečními glykosidy může být nezbytná úprava dávky srdečních glykosidů.

Při současném podávání sympatomimetických látek s Eltroxinem se zvyšuj e jejich účinek. Thyroxin zvyšuje citlivost receptorů na katecholaminy, a tím urychluje odpověď na tricyklická antidepresiva.

Současně podávaný cholestyramin snižuje gastrointestinální vstřebávání thyroxinu.

Některé léky mohou snižovat absorpci thyroxinu a v těchto případech je tedy nutné podávat vyšší dávky thyroxinu. Jedná se např. o antacida (např. hydroxid hlinitý), pryskyřice s vazebnou kapacitou pro žlučové kyseliny (např. kolestipol), pryskyřicové iontoměniče (např. kalcium-polystyrensulfonát), sukralfát, uhličitan vápenatý a síran železnatý.

Současné podávání perorálních antikoncepčních látek, estrogenu, tamoxifenu, klofibrátu, methadonu a 5-fluorouracilu může zvyšovat sérové koncentrace globulinu vážícího thyroxin. V těchto případech je tedy nezbytné podávat vyšší dávky thyroxinu.

Inhibitory HMG-CoA reduktázy (statiny), jako např. simvastatin a lovastatin, mohou u pacientů užívajících levothyroxin zvyšovat potřebu hormonů štítné žlázy. Není známo, zda k tomuto jevu dochází u všech statinů. Při současném užívání levothyroxinu a statinů může být nezbytná pečlivá monitorace funkce štítné žlázy a vhodná úprava dávky levothyroxinu.

Některé léky (např. androgeny a anabolické steroidy) mohou snižovat sérovou koncentraci globulinu vážícího thyroxin a v těchto případech je tedy třeba podávat nižší dávky thyroxinu.

Léčba imatinibem byla u pacientů s hypothyreózou spojena s nutností podávání vyšších dávek thyroxinu.

Léčba amiodaronem byla spojena s mnohočetnými účinky na funkci štítné žlázy, včetně nezbytnosti zvýšení dávky thyroxinu u pacientů s hypothyreózou.

V    graviditě dochází ke zvýšené spotřebě levothyroxinu.

4.6.    Fertilita,těhotenství a kojení

Léčbu hormony štítné žlázy je třeba provádět trvale, a to zejména v těhotenství a při kojení. Přes rozsáhlé používání v těhotenství nejsou dosud známa rizika pro těhotenství nebo pro zdraví plodu/novorozence. Množství hormonů štítné žlázy, které se vylučuje do mateřského mléka při kojení, není natolik velké, aby vyvolalo rozvoj hypertyreózy nebo potlačení sekrece TSH u kojence, a to i při léčbě vysokými dávkami levothyroxinu.

Mnoho těhotných žen a žen v reprodukčním věku užívá thyroxin, aniž by u nich byla pozorována porucha reprodukčního procesu. Snížená nebo zvýšená činnost štítné žlázy u matky však může nepříznivě ovlivnit porod. Pokud se podává T4 v substitučních dávkách, je hrubou chybou ho v těhotenství vysadit.

Thyroxin přechází do mateřského mléka ve velmi malé koncentraci, ale i to někdy může narušovat neonatální vyšetření na sníženou činnost štítné žlázy.

Kojení je při podávání T4 možné.

V    těhotenství a při kojení se nesmí provádět supresní test štítné žlázy.

4.7.    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Není znám negativní vliv přípravku E11 r o x i n na činnost vyžadující zvýšenou pozornost, soustředění a koordinaci pohybů.

4.8.    Nežádoucí účinky

Následující nežádoucí účinky jsou většinou známkou podávání příliš vysokých dávek a obvykle ustoupí po snížení dávky nebo po přerušení léčby na několik dní.

Vzhledem k nedostatku dostatečně robustních údajů z klinických studií nutných k přesnému určení frekvence nežádoucích účinků není frekvence níže uvedených nežádoucích účinků známa.

Srdeční a cévní poruchy:

Anginózní bolesti, srdeční arytmie, palpitace, tachykardie, zvýšený krevní tlak, srdeční selhání, infarkt myokardu.

Poruchy imunitního systému:

Není známo (frekvence nelze stanovit z dostupných zdrojů): hypersenzitivní reakce zahrnující kožní vyrážku ,pruritus a anafylaktické reakce.

Poruchy metabolismu a výživy:

Není známo (frekvence nelze stanovit z dostupných zdrojů): zvýšená chuť k jídlu, nadměrný úbytek tělesné hmotnosti.

Poruchy nervového systému:

Není známo (frekvence nelze stanovit z dostupných zdrojů): vzrušivost, nespavost, neklid, bolest hlavy, třes, křeče.

Vzácné (> 1/10 000 až < 1/1 000): benigní intrakraniální hypertenze u dětí).

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:

Není známo (frekvence nelze stanovit z dostupných zdrojů): dušnost.

Gastrointestinální poruchy:

Není známo (frekvence nelze stanovit z dostupných zdrojů): křeče v břiše, nauzea, zvracení a průjem.

Poruchy kůže a podkoží:

Není známo (frekvence nelze stanovit z dostupných zdrojů): pocení, zrudnutí, vypadávání vlasů Poruchy pohybového systému a pojivové tkáně:

Není známo (frekvence nelze stanovit z dostupných zdrojů): křeče kosterního svalstva, svalová slabost, snížení minerální kostní density.

Podávání nadměrných dávek může vést ke kraniosynostóze u kojenců a k předčasnému uzávěru epifýz u dětí, což může negativně ovlivnit tělesnou výšku v dospělosti.

Poruchy reprodukčního systému a choroby prsů:

Není známo (frekvence nelze stanovit z dostupných zdrojů): nepravidelná menstruace, poruchy fertility.

Celkové a jinde nezařazené poruchy:

Není známo (frekvence nelze stanovit z dostupných zdrojů): únava, přecitlivělost na teplo, bolest hlavy, návaly horka, horečka a pocení, výrazný úbytek tělesné hmotnosti.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

Webové stránky: www .sukl .cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9. Předávkování

Příznaky

Při předávkování se objeví známky tyreotoxikózy, jako je vzrušení, zmatenost, podráždění, hyperaktivita, bolest hlavy, pocení, mydriáza, tachykardie, arytmie, zrychlené dýchání, horečka, zrychlený pohyb střev a křeče. Klinicky zvýšená činnost štítné žlázy se může objevit opožděně až za 5 dní.

Léčba

Léčba je převážně symptomatická a podpůrná. Cílem léčby je navození klinické a biochemické

euthyreózy vynecháním nebo snížením dávky. Další opatření závisí na klinickém stavu. V případě výrazných beta-sympatomimetických účinků (např. tachykardie, úzkost, agitovanost a hyperkinéze) lze u dospělých s dobrými výsledky použít betablokátory v individuálních dávkách (obvykle 40 mg propranololu každých 6 hodin) ke zvládnutí tachykardie. Tyreostatika nejsou vhodná, protože činnost štítné žlázy již byla zcela potlačena. Další symptomy lze zvládnout diazepamem nebo chlorpromazinem. Rovněž lze užít plazmaferézu; hemodialýza a hemoperfúze jsou s ohledem na vazbu na bílkoviny málo účinné.

Předávkování levothyroxinem vyžaduje dlouhodobé monitorování. Počátek výskytu příznaků může být zpožděn až o 6 dnů vlivem postupné přeměny levothyroxinu na liothyronin.

5.    FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1.    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina - Hormon štítné žlázy ATC kód: H03AA01

Thyroxin (T4) je přirozeně se vyskytující hormon produkovaný štítnou žlázou. Thyroxin je v periferních tkáních přeměňován na účinnější hormon trijodthyronin (T3). Přesné signály kontrolující přeměnu T4 na T3 v buňkách nejsou známy. Hormony štítné žlázy jsou nezbytné pro normální růst a vývoj, a to zejména nervového systému. Zvyšují bazální metabolismus a mají stimulační účinek na srdce, kosterní svalstvo, játra a ledviny. Hormony štítné žlázy zvyšují lipolýzu a zvyšují využití sacharidů.

5.2.    Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po perorálním podání je absorpce thyroxinu neúplná a variabilní, zejména při užívání s jídlem. Nalačno množství absorbovaného thyroxinu stoupá.

Maximálních hladin v plasmě je dosaženo přibližně za 2 až 3 hodiny po užití přípravku.

Distribuce

Thyroxin je téměř zcela vázán na plazmatické proteiny.

Metabolismus

Hlavní metabolickou cestou thyroxinu (T4) je konverze (deiodizací) na aktivní metabolit trijodthyronin (T3). Další deiodizace T4 a T3 vede k tvorbě neaktivních metabolitů.

Eliminace

Thyroxin je z těla pomalu vylučován. Plazmatický poločas u zdravých jedinců je přibližně 7 dní. Plazmatický poločas se zkracuje při hyperthyreóze a naopak prodlužuje při hypothyreóze. U lidí je přibližně 20 až 40 % thyroxinu vylučováno stolicí a přibližně 30 až 55 % močí.

Metabolická clearance levothyroxinu je přibližně 1,2 l plazmy/den. Je odbouráván převážně v játrech, ledvinách, mozku a ve svalech. Metabolity jsou vylučovány močí a stolicí. Poločas levothyroxinu je asi 7 dní, ačkoliv je kratší u hypertyreózy (3 až 4 dny) a delší u hypotyreózy (asi 9 až 10 dnů). Levothyroxin přechází přes placentu pouze v malých množstvích. Při normálním dávkování je do mateřského mléka vylučováno jenom malé množství levothyroxinu. Vzhledem k vysoké vazbě na plasmatické bílkoviny není levothyroxin odstranitelný hemodialýzou nebo hemoperfúzí.

Zvláštní skupiny pacientů

Renální poškození

Zdá se, že renální poškození neovlivňuje farmakokinetiku thyroxinu.

Jaterní poškození

Zdá se, že jaterní poškození neovlivňuje farmakokinetiku thyroxinu.

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Nežádoucí účinky pozorované při jednorázové i opakované dávce ve studiích toxicity se vyskytly pouze při podávání vysokých dávek.

Akutní toxicita

Akutní toxicita levothyroxinu je velmi nízká.

Chronická toxicita

Chronická toxicita byla sledována u různých živočišných druhů (potkani, psi). U potkanů byla při vysokých dávkách prokázána hepatopatie, zvýšený výskyt spontánní nefrózy a změna hmotnosti orgánů. U psů nebyly pozorovány žádné významné nežádoucí účinky.

Mutagenicita

Nejsou dostupné žádné údaje o mutagenním potenciálu levothyroxinu. Dosud nebylo zjištěno žádné podezření nebo známka poškození potomků v důsledku změn genomu vyvolaných hormony štítné žlázy. Levothyroxin nebyl mutagenní v mikronukleus testu na myších.

Karcinogenita

Dlouhodobé sledování kancerogenního potenciálu levothyroxinu u zvířat nebylo prováděno.

Reprodukční toxicita

Placentou prochází jen velmi malá množství hormonů štítné žlázy. Po podávání velmi vysokých dávek levothyroxinu potkanům během časné březosti se vyskytly nežádoucí účinky včetně úmrtí plodu a novorozených mláďat. Byl hlášen vliv na vývoj končetin u myší a vliv na vývoj centrálního nervového systému u činčil, ale studie teratogenity provedené na morčatech a králících neprokázaly zvýšení počtu kongenitálních malformací. Nejsou k dispozici studie na zvířatech týkající se vlivu na fertilitu. Nejsou dostupné žádné údaje týkající se narušení plodnosti mužů a žen. Nejsou podezření ani důkazy, že k němu může dojít.

6.    FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1.    Seznam pomocných látek

předbobtnalý kukuřičný škrob mikrokrystalická celulosa mastek koloidní bezvodý oxid křemičitý magnesium-stearát

6.2.    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3.    Doba použitelnosti

2 roky.

6.4.    Zvláštní opatření pro uchovávání

Přípravek uchovávejte při teplotě do 25 °C, v pevně uzavřeném původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkem a světlem.

6.5.    Druh obalu a obsah balení

Bílá neprůhledná polypropylenová nádobka s LDPE víčkem s pojistným kroužkem, krabička. Balení obsahuje 100 tablet.

6.6.    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Aspen Pharma Trading Limited 3016 Lake Drive,

Citywest Business Campus,

Dublin 24 Irsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

Eltroxin 50 mcg: 56/504/10-C Eltroxin 100 mcg: 56/125/79-C

9. DATUM REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Eltroxin 50 mcg: 23.6. 2010

Eltroxin 100 mcg: 10.8. 1979 / 23.6. 2010

10. DATUM POSLEDNÍ REVIZE TEXTU

2.2.2015

Stránka 8 z 8