Doxazosin Polpharma 4 Mg
zastaralé informace, vyhledat novějšíSp.zn. sukls31166/2013
SOUHRN ÚDAJU O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Doxazosin Polpharma 4 mg, tablety s prodlouženým uvolňováním
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 4,85 mg doxazosini mesilas, což je ekvivalentní 4 mg doxazosinum.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta s prodlouženým uvolňováním.
Bílé, kulaté, bikonvexní tablety s označením “DL”, o průměru 8 mm.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Arteriální hypertenze.
Symptomatická léčba benigní hyperplazie prostaty.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Maximální doporučená dávka je 8 mg jedenkrát denně.
Arteriální hypertenze:
Dospělí:
Obvykle 4 mg jednou denně. V případě potřeby může být dávka zvýšena na 8 mg jedenkrát denně. Optimálního účinku lze dosáhnout do 4 týdnů.
Přípravek Doxazosin Polpharma tablety s prodlouženým uvolňováním lze užívat v monoterapii nebo v kombinaci s jiným léčivým přípravkem, např. thiazidovým diuretikem, beta-blokátorem, antagonistou vápníkového kanálu nebo ACE-inhibitorem.
Symptomatická léčba benigní hyperplázie prostaty:
Dospělí:
Obvykle 4 mg jednou denně. V případě potřeby může být dávka zvýšena na 8 mg jedenkrát denně.
Doxazosin Polpharma tablety s prodlouženým uvolňováním lze používat jak u hypertenzivních, tak u normotenzních pacientů s benigní hyperplázií prostaty (BPH), protože změny tlaku krve u normotenzních pacientů nejsou klinicky významné. U hypertenzivních pacientů jsou oba stavy léčeny současně.
Starší pacienti:
Není potřeba upravovat dávku.
Pacienti s poruchou funkce ledvin:
Protože u pacientů s renální nedostatečností se farmakokinetika doxazosinu nemění, a protože nebylo prokázáno, že by doxazosin již existující poruchu renální funkce dále zhoršoval, lze u těchto pacientů použít obvyklé dávkování.
Pacienti s poruchou funkce jater:
Přípravek Doxazosin Polpharma tablety s prodlouženým uvolňováním by měl být podáván pouze s opatrností (viz bod 4.4 a 5.2).
Děti a dospívající:
Přípravek Doxazosin Polpharma tablety s prodlouženým uvolňováním se nedoporučuje pro užívání u dětí a dospívajících mladších 18 let, neboť není k dispozici dostatek informací o bezpečnosti a účinnosti.
Způsob podání:
Perorální podání.
Doxazosin Polpharma tablety s prodlouženým uvolňováním mohou být užívány s jídlem nebo bez jídla. Tablety se polykají celé s dostatečným množstvím tekutiny. Tablety se nesmí žvýkat, dělit nebo drtit (viz bod 4.4).
4.3 Kontraindikace
Doxazosin je kontraindikován:
- u pacientů se známou přecitlivělostí na chinazoliny (např. prazosin, terazosin, doxazosin) nebo některou z pomocných látek uvedených v bodu 6.1
- u pacientů s ortostatickou hypotenzí v anamnéze
- u pacientů s benigní hyperplazií prostaty a se současným městnáním v horní části močových cest, s chronickými infekcemi močových cest nebo močovými kameny
- u pacientů s anamnézou gastrointestinální obstrukce, ezofageální obstrukcí nebo jakýmkoliv stupněm zmenšeného průměru lumenu gastrointestinálního traktu
- během období kojení (viz bod 4.6) (pouze pro indikaci hypertenze)
- u pacientů s hypotenzí (pouze pro indikaci benigní hyperplazie prostaty).
Doxazosin je kontraindikován jako monoterapie u pacientů s retencí moči v močovém měchýři nebo anurií s progresivní nedostatečností ledvin či bez ní.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Informace, které mají být poskytnuty pacientu:
Pacient musí být informován, že tablety přípravku Doxazosin Polpharma tablety s prodlouženým uvolňováním musí být spolknuty celé. Pacient nesmí tablety žvýkat, dělit nebo drtit.
U některých formulací s prodlouženým uvolňováním je léčivá látka opatřena inertním neabsorbovatelným potahem, který má za úkol řídit uvolňování léčiva po delší dobu. Po průchodu zažívacím traktem je pak prázdný potah tablety ze zažívacího traktu vyloučen exkrecí. Pacienti by měli být o této skutečnosti informováni, aby věděli, že se v jejich stolici může občas objevit něco, co vypadá jako vyloučená tableta.
Mimořádně krátká doba průchodu látky gastrointestinálním traktem (např. po chirurgickém zákroku resekcí) by mohla vést k jejímu neúplnému vstřebání. Vzhledem k dlouhému poločasu doxazosinu není klinický význam této skutečnosti jasný.
Zahájení léčby:
Vzhledem k alfa-blokačním vlastnostem doxazosinu se u pacientů může objevit posturální hypotenze projevující se závratěmi a slabostí nebo vzácně až ztrátou vědomí (synkopou). Je tomu tak zvláště na počátku léčby. Proto se v rámci správného lékařského postupu doporučuje sledovat při zahájení léčby krevní tlak, aby se potenciální posturální účinky minimalizovaly. Pacienta je tedy třeba upozornit, aby se vyhýbal situacím, které by mohly vést ke zranění, pokud by se závratě nebo slabost při zahájení léčby pomocí doxazosinu objevily.
Pacienti s hypertenzí s jedním nebo více dalšími rizikovými faktory kardiovaskulárního onemocnění nesmí užívat doxazosin jako lék první volby v monoterapii hypertenze pro možné zvýšené riziko rozvoje srdečního selhání.
Použití u pacientů s akutními srdečními chorobami:
Stejně jako u jakékoliv jiné vazodilatační antihypertenzní látky se opatrnost v rámci správného lékařského postupu doporučuje i při podávání doxazosinu pacientům s následujícími akutními srdečními stavy:
- plicní edém v důsledku stenózy aorty nebo mitrální stenózy
- srdeční selhání při vysokém minutovém výdeji
- pravostranné selhání v důsledku plicní embolie nebo perikardiálního výpotku
- levostranné selhání v důsledku nízkého plnicího tlaku.
Použití u pacientů s poruchou funkce jater:
Tak jako u všech léčivých přípravků, které jsou kompletně metabolizovány v játrech, se musí doxazosin podávat obzvláště opatrně pacientům s projevy mírného až středního zhoršení funkce jater (viz bod 5.2). Jelikož nejsou k dispozici žádné klinické zkušenosti u pacientů se závažným jaterním poškozením, použití u těchto pacientů se nedoporučuje.
Použití s inhibitory PDE-5:
Souběžné podávání doxazosinu s inhibitory fosfodiesterázy-5 (například sildenafilem, tadalafilem a vardenafilem) se musí provádět s opatrností, neboť oba typy látek mají vazodilatační účinky a mohou u některých pacientů vést k symptomatické hypotenzi. Pro snížení rizika ortostatické hypotenze se doporučuje zahájit léčbu inhibitory fosfodiesterázy-5 jedině u hemodynamicky stabilizovaného pacienta léčeného alfa-blokátory. Dále se pak doporučuje zahajovat léčbu pomocí inhibitoru fosfodiesterázy-5 jeho nejnižší možnou dávkou a dodržovat 6-hodinový interval po podání doxazosinu. U formulací doxazosinu s prodlouženým uvolňováním se zatím neprováděly žádné studie.
Použití u pacientů podrobujících se chirurgickému odstranění šedého zákalu:
Peroperační syndrom plovoucí duhovky (IFIS, varianta syndromu malé zornice) byl pozorován během operace šedého zákalu u některých pacientů léčených tamsulosinem. Ojedinělé zprávy se týkaly také jiných alfa-1 blokátorů, proto nemůže být vyloučena možnost účinku celé skupiny léků. Protože IFIS syndrom může vést ke zvýšeným procedurálním komplikacím v průběhu operace šedého zákalu, měl by být oční chirurg před operací informován o současném i minulém užívání alfa-1 blokátorů.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Souběžné podávání doxazosinu s PDE-5 inhibitorem může u některých pacientů vést k symptomatické hypotenzi (viz bod 4.4). U lékových forem doxazosinu s prodlouženým uvolňováním se však dosud neprováděly žádné studie.
Většina (98 %) plazmatického doxazosinu se váže na proteiny. In vitro údaje získané u lidské plazmy svědčí o tom, že doxazosin nemá žádný vliv na proteinové vazby digoxinu, warfarinu, fenytoinu ani indometacinu.
Tradiční doxazosin se v klinické praxi podával bez jakýchkoliv nežádoucích lékových interakcí s thiazidovými diuretiky, furosemidem, beta-blokátory, nesteroidními protizánětlivými přípravky, antibiotiky, perorálními hypoglykemickými léky, urikosurickými látkami a antikoagulačními léky. Nicméně informace z formálních sledování lékových interakcí nejsou k dispozici.
Doxazosin umocňuje hypotenzní aktivitu jiných alfa-blokátorů a antihypertenziv.
V otevřené randomizované a placebem kontrolované studii u 22 zdravých dobrovolníků mužského pohlaví vedlo podání jednorázové dávky 1 mg doxazosinu první den čtyřdenního režimu perorálního podávání cimetidinu (400 mg dvakrát denně) k 10% zvýšení průměrné hodnoty AUC doxazosinu, zatímco nebyly zjištěny žádné statisticky průkazné změny průměrných hodnot Cmax a průměrného poločasu doxazosinu. Uvedené 10% zvýšení průměrné hodnoty AUC pro doxazosin s cimetidinem odpovídá interpersonální variaci (27%) průměrné hodnoty AUC doxazosinu s placebem.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Pro indikaci hypertenze:
Vzhledem k tomu, že neexistují odpovídající a dobře kontrolovaná sledování provedená u těhotných žen, nebyla bezpečnost doxazosinu během těhotenství stanovena. V důsledku toho by se měl doxazosin během těhotenství používat pouze v případech, kdy jeho potenciální prospěch převáží nad rizikem. V testech na zvířatech sice nebyly zjištěny žádné teratogenní účinky, studie u zvířat však prokázaly snížené přežití plodu při extrémně vysokých dávkách (viz bod 5.3).
Kojení
Doxazosin je během kojení kontraindikován, neboť látka se hromadí v mléce kojících samic potkanů a o jejím přechodu do lidského mateřského mléka nejsou k dispozici žádné informace.
Pokud je ovšem léčba pomocí doxazosinu nezbytná, měly by kojící matky kojení ukončit (viz bod 5.3).
Pro indikaci benigní hyperplazie prostaty:
Informace jsou irelevantní.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Schopnost vykonávat činnosti jako obsluha strojů nebo řízení motorových vozidel se mohou při užívání tohoto přípravku zhoršit, což platí zvláště při zahájení léčby.
4.8 Nežádoucí účinky
Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří: bolest hlavy, závrať a slabost (okolo 15% pacientů) a posturální hypotenze, zvláště na začátku léčby (okolo 10% pacientů).
Nežádoucí účinky u starších pacientů nejsou zřetelně rozdílné ve srovnání s mladšími pacienty.
Soupis nežádoucích účinků je uveden níže, a to podle tříd orgánových systémů MedDRA a frekvence výskytu.
Frekvence výskytu je pak definována jako: velmi častá (>1/10); častá (>1/100 až <1/10); méně častá (>1/1 000 až <1/100); vzácná (>1/10 000 až <1/1 000); velmi vzácná (<1/10 000); neznámá (nelze ji z dostupných informací odhadnout).
Časté
Infekce dýchacího ústrojí, infekce močového ústrojí
Velmi vzácné
Erytrocytopénie, leukopénie, trombocytopénie
Méně časté |
Alergická reakce na lék |
Poruchy metabolismu a výživy | |
Méně časté |
Žízeň, hypokalémie, anorexie, dna, zvýšená chuť k jídlu |
Vzácné |
Hypoglykémie |
Psychiatrické poruchy | |
Časté | |
Méně časté |
Úzkost, deprese, nespavost, noční můry, amnézie, emoční nestabilita |
Velmi vzácné |
Nervozita, vznětlivost |
Poruchy nervového systému | |
Časté |
Závratě, bolest hlavy, ospalost |
Méně časté |
Mozková cévní příhoda, hypestézie (snížená citlivost čití), synkopa, třes |
Velmi vzácné |
Posturální závratě, parestézie |
Oční poruchy | |
Časté |
Poruchy akomodace |
Méně časté |
Slzení, fotofobie |
Velmi vzácné |
Rozmazané vidění |
Neznámé |
Intra-operační syndrom plovoucí duhovky (viz bod 4.4) |
Ušní poruchy | |
Časté | |
Méně časté |
Hučení v uších |
Srdeční poruchy | |
Časté |
Tachykardie, palpitace |
Méně časté |
Infarkt myokardu, angina pectoris |
Velmi vzácné |
Bradykardie, srdeční arytmie |
Cévní poruchy | |
Časté | |
Méně časté |
Zrudnutí obličeje, periferní ischémie |
Velmi vzácné |
Návaly |
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy | |
Časté | |
Méně časté |
Krvácení z nosu, faryngitida |
Vzácné |
Otok hrtanu |
Velmi vzácné |
Bronchospasmus |
Gastrointestinální poruchy | |
Časté |
Bolest břicha, nevolnost, sucho v ústech, dyspepsie |
Méně časté |
Zácpa, střevní kolika, průjem, zvracení, nadýmání, poruchy chuti, gastroenteritida |
Poruchy jater a žlučových cest | |
Méně časté |
Změněné hodnoty jaterních testů |
Velmi vzácné |
Cholestáza, hepatitida, žloutenka |
Poruchy kůže a podkoží | |
Časté | |
Méně časté |
Kožní vyrážka |
Velmi vzácné |
Vypadávání vlasů, kopřivka, purpura |
Poruchy pohybového systému a pojivové tkáně | |
Časté |
Bolest zad, bolest svalů |
Méně časté |
Bolest kloubů, svalová ztuhlost |
Velmi vzácné |
Svalové křeče, svalová slabost |
Poruchy ledvin a močových cest | |
Časté |
Močová inkontinence, cystitida |
Méně časté |
Dysurie, hematurie, časté močení |
Velmi vzácné |
Noční močení, porucha močení, polyurie, zvýšená diuréza |
Poruchy reprodukčního systému a choroby prsů | |
Méně časté |
Impotence |
Velmi vzácné |
Gynekomastie, priapismus |
Neznámé |
Zpětná ejakulace |
Celkové a jinde nezařazené poruchy a lokální reakce po podání | |
Časté |
Astenie, bolest na prsou, chřipkové symptomy, periferní edém |
Méně časté |
Bolest, otok obličeje |
Vzácné |
Nízká tělesná teplota u starších osob |
Velmi vzácné |
Únava, ochablost |
Abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde | |
Méně časté |
Přírůstky hmotnosti |
Velmi vzácné |
Zvýšené sérové hladiny močoviny a kreatininu |
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: www .sukl .cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Symptomy:
Hypotenze a viz nežádoucí účinky.
Léčba:
Jestliže předávkování vede k hypotenzi, je třeba pacienta okamžitě dostat do polohy vleže na zádech s hlavou dolů.
V jednotlivých případech je pak třeba přijmout i další vhodná podpůrná opatření.
Symptomatická léčba s podporou cirkulace (poloha pacienta vleže na zádech, podávání objemových expanderů) a za určitých podmínek též podávání vazopresorů.
Sledování funkcí ledvin.
Jelikož je doxazosin silně vázán na proteiny, dialýzu neindikujeme.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Antagonisté alfa-adrenoreceptorů,
ATC kód: C02 CA04
Hypertenze:
Podávání doxazosinu pacientům s hypertenzí způsobuje významné snížení krevního tlaku v důsledku systémové cévní rezistence.Tento účinek je důsledkem selektivní blokády alfa-1-adrenoreceptorů ve stěně cév. Při podávání jednou denně je dosaženo významného snížení krevního tlaku v průběhu dne a po dobu 24 hodin po podání jedné dávky. Pro většinu pacientů je dostatečná počáteční dávka 4 mg přípravku Doxazosin Polpharma. U pacientů s hypertenzí bylo snížení krevního tlaku v průběhu léčby přípravkem Doxazosin Polpharma podobné ve stoje i vsedě.
Pacienti, kteří byli léčeni na hypertenzi konvenčními tabletami doxazosinu, mohou být převedeni na terapii tabletami doxazosinu s prodlouženým uvolňováním a titrace dávky může být, pokud je třeba, při dodržení efektivity a tolerance léčby zvyšována.
Návyk na dlouhodobé podávání doxazosinu nebyl pozorován, Velmi vzácně bylo při dlouhodobé léčbě zaznamenáno zvýšení reninové aktivity v plazmě a tachykardie.Doxazosin má příznivý vliv na krevní lipidy s prokazatelným zvýšením poměru HDL/celkový cholesterol (přibližně o 4-13% normální hodnoty) a na významné snížení celkových glyceridů a celkového cholesterolu.
Výsledky léčby doxazosinem prokázaly regresi hypertrofie levé komory srdeční, inhibici agregace trombocytů a také zvýšení kapacity plasminogenového aktivátoru. Doxazosin také zlepšuje citlivost na inzulín u pacientů, u kterých je citlivost na inzulín snížena.
Doxazosin nemá vedlejší nežádoucí metabolické účinky a je vhodný k léčbě i u pacientů s astmatem, diabetem, poruchou levé komory srdeční nebo artritidou.
Hyperplázie prostaty:
Podávání doxazosinu pacientům s hyperplázií prostaty vykazuje významné zlepšení urodynamiky a symptomů jako výsledek selektivní blokády alfaadrenoreceptorů, které jsou ve svalovém stromatu a obalu prostaty a v hrdle močového měchýře. Pro většinu pacientů je dostatečná počáteční dávka. Doxazosin se projevil jako efektivní blokátor 1 A subtypu alfa-adrenoreceptorů, které v prostatě tvoří více než 70% adregenních subptypů.
V doporučovaném rozmezí dávek má doxazosin jen malý nebo žádný vliv na krevní tlak u normotenzních pacientů s benigní hyperplázií prostaty (BHP).
Z klinických výsledků vyplývá, že u pacientů se sexuální dysfunkcí je léčba doxazosinem spojována se zlepšením sexuálních funkcí.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce:
Po perorálním podání terapeutických dávek se Doxazosin Polpharma tablety s prodlouženým uvolňováním dobře vstřebávají, přičemž maximálních hladin v krvi se postupně dosahuje za 8-9 hodin po podání. Maximální plazmatické hladiny představují přibližně třetinu hodnot po stejné dávce tablet doxazosinu s okamžitým uvolňováním. Minimální hladiny po 24 hodinách jsou však podobné. Farmakokinetické vlastnosti přípravku Doxazosin Polpharma tablety s prodlouženým uvolňováním vedou k minimálním změnám hladin v plazmě.
Poměr mezi maximálními a minimálními hladinami doxazosinu u tablet z prodlouženým uvolňováním je nižší než polovina daného poměru u konvenčních tablet doxazosinu s okamžitým uvolňováním.
V ustáleném stavu byla ve srovnání s tabletami s okamžitým uvolňováním relativní biologická dostupnost doxazosinu uvolněného z tablet s prodlouženým uvolňováním 54% při dávce 4 mg a 59% při dávce 8 mg.
Farmakokinetické studie s doxazosinem u starších pacientů nevykazovaly signifikantní rozdíly ve srovnání s mladšími pacienty.
Biotransformace/eliminace:
Eliminace z plasmy je dvoufázová s konečným poločasem eliminace 22 hodin, což tedy poskytuje základ pro dávkování jednou denně. Doxazosin se intenzivně metabolizuje, přičemž <5 % je vyloučeno jako nezměněná účinná látka.
Farmakokinetické studie s doxazosinem u pacientů s poruchou funkce ledvin rovněž neukázaly žádné významné změny v porovnání s pacienty s normálními ledvinnými funkcemi.
U pacientů s poruchou funkce jater a o účincích léčivých přípravků, o nichž je známo, že ovlivňují jaterní metabolismus (např. cimetidin), jsou k dispozici jen omezená data. V klinické studii provedené na 12 subjektech se střední poruchou funkce jater vedlo podání jediné dávky doxazosinu ke zvýšení
AUC o 43% a ke snížení perorální clearance přibližně o 40%. Terapie doxazosinem u pacientů s poškozením jater by měla být obezřetná (viz bod 4.4).
Přibližně 98% doxazosinu je v plasmě navázáno na proteiny.
Doxazosin je primárně metabolizován O-demethylací a hydroxylací.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Předklinické údaje založené na obvyklých studiích na zvířatech nevykazují žádné zvláštní riziko pro lidi, co se týče farmakologické bezpečnosti, opakované toxicity dávek, genotoxicity, karcinogenicity a gastrointestinální tolerance (viz bod 4.6).
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Jádro tablety:
Polyethylenoxid Mikrokrystalická celulosa Povidon (Plasdon K 29-32)
Butylhydroxytoluen (E321)
Tokoferol-alfa
Koloidní bezvodý oxid křemičitý Natrium-stearyl-fumarát
Potah tablety:
Kopolymer MA/EA 1:1 30% disperze Koloidní bezvodý oxid křemičitý Makrogol (MW 1300-1600)
Oxid titaničitý (E 171).
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
5 let
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení PVC/PVDC/Al blistr: 25, 30 nebo 100 tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Pharmaceutical Works POLPHARMA SA Pelplinska 19, 83-200 Starogard Gdanski, Polsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO (A)
58/149/09-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 25.2.2009
Datum posledního prodloužení registrace: 12.9.2013
10. DATUM REVIZE TEXTU
27.11.2013
9