Dobutamin Admeda 250

Příloha č. 2 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls35395/2008

PŘÍBALOVÁ INFORMACE : INFORMACE PRO UŽIVATELE

Dobutamin Admeda 250

Infuzní roztok

Dobutamini hydrochloridum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat.

- Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

- Máte-li případně další otázky, zeptejte se, prosím, svého lékaře nebo lékárníka.

- Tento přípravek byl předepsán Vám, a proto jej nedávejte žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.

V příbalové informaci naleznete:

1. Co je Dobutamin Admeda 250 a k čemu se používá

2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Dobutamin Admeda používat

3. Jak se Dobutamin Admeda 250 používá

4. Možné nežádoucí účinky

5 Jak Dobutamin Admeda 250 uchovávat

6. Další informace

1. CO JE DOBUTAMIN ADMEDA 250 A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Přípravek se užívá při srdečním selhání s nízkým srdečním výdejem při infarktu myokardu, chirurgických srdečních zákrocích, kardiomyopatii, septickém a kardiogenním šoku, vyžadujícím pozitivně inotropní léčbu.

Dobutamin je syntetický sympatomimetický amin strukturou příbuzný dopaminu a isoproterenolu. Přímý pozitivně inotropní účinek se vysvětluje agonistickým účinkem na srdeční beta1 i na alfa1 receptory. Prostřednictvím periferní vasodilatace působí také nepřímo chronotropně.

Účinky dobutaminu:

• vzestup srdeční kontraktility se zvýšením tepového objemu a srdečního výdeje

• agonistický účinek na periferní beta2-receptory a v menší míře i na alfa2-receptory; z toho vyplývají

pozitivně chronotropní účinky na periferní cévy, které jsou však méně významné než u jiných katecholaminů

• hemodynamické účinky závisí na dávce: srdeční výdej vzrůstá hlavně jako důsledek vzestupu tepového objemu, zrychlení srdeční frekvence nastává zvláště při vyšších dávkách; plnicí tlak v levé komoře a systémový cévní odpor klesají a při vysokých dávkách klesá i cévní odpor v plicích

• zkrácení zotavné doby sinusového uzlu a doby síňokomorového vedení

• přechodné snížení agregace krevních destiček

• zvýšení potřeby kyslíku v myokardu; tento účinek je většinou kompenzován vzestupem srdečního objemu a následným zlepšením průtoku v koronárních tepnách, takže nastává příznivější kyslíková rovnováha než po podání jiných pozitivně inotropních látek

• neovlivňuje dopaminové receptory a (na rozdíl např. od dopaminu) neovlivňuje uvolňování endogenního noradrenalinu

• nemá přímý dopaminergní účinek na renální perfúzi

• může vyvolávat arytmie.

Při srdečním selhání a současné akutní či chronické ischémii myokardu je nutno přizpůsobit dávky dobutaminu tak, aby nenastával výraznější vzestup srdeční frekvence nebo krevního tlaku, protože jinak by se mohla (zvláště při relativně dobré funkci komor) ischémie zhoršit.

Při nepřerušeném podávání delším než 72 hodin mohou být pozorovány známky tolerance, pravděpodobně v důsledku snížení aktivační kapacity adenylcyklátového systému.

Účinek nastupuje asi za 1-2 minuty po zahájení infúze, zatímco rovnovážných hladin v plazmě se při kontinuální infúzi dosahuje až po 10-12 minutách. Hladiny (steady-state) v plazmě stoupají lineárně jako

funkce dávky a rychlosti infúze. Poločas je 2-3 minuty. Distribuční objem je 0,2 l/kg tělesné hmotnosti.

Plazmatická clearance je nezávislá na srdečním výdeji a je 2,4 l/min/m . Dobutamin je metabolizován převážně v tkáních a játrech. Vznikají hlavně konjugované glukuronidy a farmakologicky inaktivní 3-0-metyldobutamin. Vylučování probíhá močí a žlučí. Více než 2/3 dávky se vyloučí močí jako glukuronidy a 3-0-metyldobutamin.

2. ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE DOBUTAMIN ADMEDA 250 POUŽÍVAT

Nepoužívejte Dobutamin Admeda 250:

- jestliže jste přecitlivělý(á) na léčivou látku nebo na kteroukoliv další složku přípravku.

- jestliže trpíte těžkou hypovolemií, dále při mechanické překážce plnění nebo vyprazdňování komor, jako při tamponádě perikardu, konstriktivní perikarditidě, hypertrofické obstrukční kardiomyopatii, idiopatické hypertrofické subaortální stenóze a těžké aortální stenóze nebo při současném podávání inhibitorů MAO.

Zvláštní opatrnosti při použití Dobutaminu Admeda 250 je zapotřebí:

Před začátkem léčby dobutaminem musí být nejprve upravena hypovolémie.

Při podávání dobutaminu je nutno pečlivě monitorovat srdeční frekvenci, krevní tlak, diurézu a rychlost infúze. Kde to je možné, má být průběžně sledován i minutový objem, centrální žilní tlak a plicní kapilární zaklíněný tlak.

Dojde-li v průběhu podávání dobutaminu k výraznějšímu zrychlení srdeční frekvence, vzestupu krevního tlaku nebo k arytmii, má být dávka dobutaminu snížena nebo přerušeno podávání přípravku.

Použití dobutaminu u pacientů s ischemickou chorobou srdeční, podobně jako při použití všech pozitivně inotropních látek, musí být zváženo od případu k případu. U pacientů s těžkými chorobami srdce se může objevit zhoršení klinických příznaků, zvláště je-li léčba dobutaminem provázena podstatným zvýšením srdečního rytmu nebo krevního tlaku.

Pacienti s fibrilací nebo fluttrem síní by měli být před zahájením léčby dobutaminem léčeni digitalisovými přípravky.

U pacientů s hypertenzí hrozí zvýšené riziko podstatného zvýšení krevního tlaku.

Může být pozorováno mírné snížení hladiny draslíku v séru. Proto se doporučuje její monitorování.

Během dobutaminového testu při zátěžové echokardiografii byla hlášena angina pectoris, tachykardie, bradykardie, arytmie, hypertenze a hypotenze. V ojedinělých případech se mohou objevit závažné kardiovaskulární nežádoucí účinky včetně transmurální ischemie, infarktu myokardu a srdeční zástavy.

Těhotenství

Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék.

Teratogenní účinek dobutaminu nebyl ve studiích na zvířatech prokázán. Chybí však klinické zkušenosti s bezpečností podávání dobutaminu během těhotenství a kojení. V jednom případě byl dobutamin krátkodobě podáván v 18. týdnu těhotenství. Narozené dítě bylo zdravé. Dobutamin by měl být podán v těhotenství jen ve vitálních indikacích, kdy není méně riziková léčba dostupná.

Kojení

Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék. Je-li léčba dobutaminem při kojení nutná, pak je třeba po dobu léčby kojení přerušit.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů:

Přípravek neovlivňuje schopnost řízení motorových vozidel a obsluhu strojů.

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky:

Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu.

Současné nebo předcházející podání betablokátorů může snížit nebo zrušit pozitivně inotropní účinek dobutaminu. Následkem toho mohou převažující alfa účinky způsobit periferní vazokonstrikci vedoucí ke zvýšení krevního tlaku. Závažnost této interakce závisí na typu a délce blokády beta-receptoru.

Při současné blokádě alfa-receptorů mohou dominující betamimetické účinky vést k aditivní tachykardii a periferní vazodilataci.

Vazodilatátory, které účinkují hlavně na žíly (např. nitráty, nitroprussid sodný), mohou v kombinaci s dobutaminem způsobit vyšší vzestup minutového objemu a výraznější pokles periferního cévního odporu a plnícího tlaku komory, než při podání látek samostatně.

Současné podání ACE inhibitorů (např. kaptoprilu) a vysoké dávky dobutaminu může být příčinou vzestupu minutového objemu doprovázeného zvýšenou spotřebou kyslíku myokardem. V této souvislosti byly hlášeny stenokardie a arytmie.

Kombinace dobutaminu s dopaminem má za následek výraznější vzestup krevního tlaku (podle dávky dopaminu); plnící komorový tlak klesá nebo se nemění.

U diabetiků může podání dobutaminu zvýšit potřebnou dávku inzulinu. Proto je u těchto pacientů třeba sledovat glykémii na začátku podávání dobutaminu, při změně rychlosti infúze a při jejím ukončení a podle výsledků případně upravit dávky inzulinu.

Současné podávání inhibitorů MAO je kontraindikováno pro možnost život ohrožujících nežádoucích účinků jako je hypertenzní krize, kardiovaskulární selhání, arytmie a mozkové krvácení.

3. JAK SE DOBUTAMIN ADMEDA 250 POUŽÍVÁ

Dobutamin je nutno dávkovat individuálně. Potřebná rychlost infúze závisí na odpovědi pacienta na léčbu a na výskytu nežádoucích účinků. Délka infúze záleží na okolnostech každého případu. Při kontinuálním podávání po dobu 72 a více hodin může vzniknout tolerance, která si vyžádá zvýšené dávkování. Před ukončením podávání dobutaminu se doporučuje snižovat dávku postupně.

Dávkování u dospělých: dle zkušeností většina pacientů odpovídá na dávky od 2,5 do 10 ug/kg t.hm./min. V jednotlivých případech byly podány dávky až 40 ug/kg t.hm./min.

Dávkování u dětí: byly použity dávky od 1 do 15 ug/kg t.hm./min. U dětí je minimální účinná dávka vyšší než u dospělých. Při vyšším dávkování se doporučuje zvýšená pozornost, protože maximálně tolerované dávky jsou u dětí nižší než u dospělých. Většina nežádoucích účinků, zvláště tachykardie, byla pozorována při dávkách > 7,5 ug/kg t.hm./min. Potřebnou dávku u dětí je třeba pečlivě titrovat, protože u dětí je pravděpodobně užší terapeutické rozpětí.

Tabulky infuzních rychlostí pro různá dávkování a u různých počátečních koncentrací:

Dávkování pro infuzní pumpy: 1 ampule s 250 mg dobutaminu na 50 ml objemu roztoku *

Rozmezí dávek		Rychlost v ml/hod (ml/min) *		*
		Hmotnost pacienta
		50 kg	70 kg	90 kg
nízké	ml/h	1,5	2,1	2,7
2.5 pg/kg/min	(ml/min)	(0,025)	(0,035)	(0,045)
střední	ml/h	3,0	4,2	5,4
5 pg/kg/min	(ml/min)	(0,05)	(0,07)	(0,09)

vysoké	ml/h	6,0	8,4	10,8
10 pg/kg/min	(ml/min)	(0,10)	(0,14)	(0,18)

* Je-li koncentrace dvojnásobná (tj. 2 x 250 mg dobutaminu na 50 ml roztoku), pak má být rychlost infuze poloviční!_

Dávkování u přístroje pro kontinuální infuzi: 1 ampule s 250 mg dobutaminu na 500 ml objemu roztoku *

Rozmezí dávek		Rychlost v ml/hod (kapky/min) ¹		*
		Hmotnost pacienta
		50 kg	70 kg	90 kg
nízké	ml/h	15	21	27
2.5 pg/kg/min	(kapky/min)	(5)	(7)	(9)
střední	ml/h	30	42	54
5 pg/kg/min	(kapky/min)	(10)	(14)	(18)
vysoké	ml/h	60	84	108
10 pg/kg/min	(kapky/min)	(20)	(28)	(36)

Předávkování

Příznaky intoxikace:

Předávkování dobutaminem bylo hlášeno ojediněle. Příznaky jsou obecně dány excesivní stimulací beta-receptorů. To se obvykle projevuje nauzeou, zvracením, anorexií, třesem, úzkostí, palpitacemi, bolestmi hlavy, stenokardií a nespecifickými bolestmi hrudníku. Pozitivně inotropní a chronotropní účinek může způsobit hypertenzi, ischemii myokardu, supraventrikulární a ventrikulární tachyarytmie až fibrilaci komor. Může se vyskytnout i hypotenze jako důsledek periferní vazodilatace.

Léčba intoxikace:

Dobutamin je rychle metabolizován a má krátkodobý účinek (poločas 2-3 minuty). První krok při léčbě předávkování je přerušení podávání dobutaminu. Je nutné pacienta sledovat a v případě potřeby ihned zahájit resuscitační opatření. Je třeba udržovat vitální funkce. Musí být zajištěno, aby krevní plyny a sérové elektrolyty byly vyrovnány. Těžké komorové arytmie mohou být léčeny podáním lidokainu nebo betablokátorů (např. propranololu). Při hypertenzi obvykle postačí nižší dávkování nebo přerušení infuze.

Stupeň absorpce v ústech či trávicím ústrojí po perorálním podání je nepředvídatelný. Je-li přípravek nechtěně požit ústy, je možno snížit absorpci podáním aktivního uhlí, což je obvykle účinnější, než podání emetika či gastrická laváž.

Zisk z forsírované diurézy, peritoneální dialýzy, hemodialýzy či hemoperfuze za užití aktivního uhlí nebyl při předávkování dobutaminem prokázán.

4. MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Nežádoucí účinky s možným klinickým významem jsou seřazeny podle systémově orgánových tříd. Určení frekvence: velmi časté (> 1/10 ), časté (> 1/100 < 1/10), méně časté (> 1/1000 < 1/100), vzácné (> 1/10 000 < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10 000) , neznámé ( nelze doložit dostupnými daty).

Mnoho nežádoucích účinků závisí na dávce. Při dávkách nižších než 7,5 ug/kg/min. jsou nežádoucí reakce vzácné. Dobutamin může způsobit výrazné zrychlení srdeční frekvence nebo vzestup krevního tlaku, zvláště systolického. I při terapeutických dávkách může být pozorováno zrychlení srdeční frekvence (u většiny pacientů o 5 - 15 tepů/min. a u 10% pacientů o 30 a více tepů/min.).

Obdobně byl při terapeutických dávkách pozorován vzestup systolického krevního tlaku (o 10 - 20 mm Hg u většiny pacientů a o 50 a více mm Hg u 7,5% pacientů). Větší vzestup lze očekávat u hypertoniků. Občas byl hlášen náhlý pokles krevního tlaku, který se rychle vrátil k výchozí hodnotě po redukci dávky či po přerušení infúze. V některých případech je třeba léčebného zásahu.

Dobutamin může vyvolat nebo zvýraznit preexistující komorové arytmie. U 5% pacientů byl při infúzi dobutaminu v závislosti na dávce pozorován vzestup komorových extrasystol. Vzácně se vyskytují komorové tachykardie či fibrilace komor. Vzácně byla hlášena bradykardie.

Protože dobutamin zkracuje dobu vedení AV, může se u pacientů se síňovou fibrilací nebo flutterem zvýšit počet komorových kontrakcí. Proto je třeba pacientům s fibrilací síní s rychlým převodem na komory před infúzí dobutaminu podat digoxin.

U 1-3%, zvláště starších pacientů a pacientů s těžkou ischemickou chorobou srdeční, zejména pokud nebyla doprovázena výrazným srdečním selháním, byly pozorovány příznaky anginy pectoris. V ojedinělých případech se mohou objevit závažné kardiovaskulární nežádoucí účinky včetně srdeční ischemie, srdečního infarktu a srdeční zástavy.

Dobutaminový zátěžový test

Během dobutaminového testu při zátěžové echokardiografii byly u 4-8% pacientů hlášeny supraventrikulámí extrasystoly a ventrikulární extrasystoly s frekvencí > 6/min u 15% případů. Ventrikulární tachykardie byla hlášena u 2-4% pacientů, ventrikulární fibrilace u 0,5% pacientů. Většina případů tachykardie spontánně odezněla ihned po ukončení infuze.

Srdeční poruchy

Časté: mnoho nežádoucích účinků závisí na dávce. Při dávkách nižších než 7,5 ug/kg/min. jsou nežádoucí reakce vzácné. Dobutamin může způsobit výrazné zrychlení srdeční frekvence nebo vzestup krevního tlaku, zvláště systolického. I při terapeutických dávkách může být pozorováno zrychlení srdeční frekvence (u většiny pacientů o 5 - 15 tepů/min. a u 10% pacientů o 30 a více tepů/min.). Obdobně byl při terapeutických dávkách pozorován vzestup systolického krevního tlaku (o 10 - 20 mm Hg u většiny pacientů a o 50 a více mm Hg u 7,5% pacientů). Větší vzestup lze očekávat u hypertoniků. Destabilizace krevního tlaku.

Neznámé: občas byl hlášen náhlý pokles krevního tlaku, který se rychle vrátil k výchozí hodnotě po redukci dávky či po přerušení infúze. V některých případech je třeba léčebného zásahu.

Příležitostně byla pozorována mírná vazokonstrikce, zvláště u pacientů dříve léčených betablokátory.

Vzácné: v ojedinělých případech se mohou objevit závažné kardiovaskulární nežádoucí účinky, včetně srdeční ischemie, srdečního infarktu a srdeční zástavy.

Poruchy nervového systému

Časté: U 1-3% pacientů se objevily bolesti hlavy, roztěkanost, neklid, třes, úzkost a parestezie.

Poruchy krve a lymfatického systému:

Neznámé: Dobutamin může tlumit funkci destiček in vivo a in vitro. Inhibice je přechodná a je klinicky významná jen při kontinuální infuzi po více dní. V jednotlivých případech byly pozorovány petechie.

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Časté: pocit horka Neznámé: horečka.

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Neznámé: příležitostně byly hlášeny flebitidy v místě infuzního podání. Při nechtěné paravenózní infiltraci se mohou objevit lokální zánětlivé změny, ojediněle byly hlášeny projevy kožních nekróz.

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Časté: palpitace a dušnost, bolesti na hrudi

Neznámé: eozinofilie a bronchospazmus, zřídka se vyskytnou reakce z přecitlivělosti.

Gastrointestinální poruchy Časté: nausea

Poruchy ledvina močových cest

Časté: někteří pacienti při vyšších dávkách zaznamenali častější nucení močit.

Vyšetření

Neznámé: Dobutamin může, podobně jako ostatní katecholaminy, snížit hladiny sérového draslíku, ale jen vzácně vzniká hypokalémie.

Děti

U dětí může být vzestup srdeční frekvence nebo krevního tlaku vyšší a pokles plicního kapilárního tlaku nižší než u dospělých.

Vzestup plicního kapilárního tlaku byl také pozorován, zvláště u dětí mladších než 1 rok.

5. JAK DOBUTAMIN ADMEDA 250 UCHOVÁVAT

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

Dobutamin Admeda neobsahuje konzervační látky, proto je ampule určena pouze pro jednorázové použití.

Dobutamin Admeda musí být připravován k použití vždy za optimálních hygienických (aseptických) podmínek.

Chemická a fyzikální stabilita v roztocích ( 5 % glukóza, 0,9% NaCl, Ringer-laktát) prokázána na dobu 14 dní při teplotě 2-8 °C a na dobu 24 hodin při teplotě do 25 °C. Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po naředění před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hodin při teplotě 2 až 8°C, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

Nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu.

5. DALŠÍ INFORMACE

Co přípravek Dobutamin Admeda 250 obsahuje

- Léčivou látkou je dobutamini hydrochloridum 280 mg (odpovídá 250 mg dobutaminum) v jedné ampuli s 50 ml roztoku pro infuzi

- Pomocné látky jsou monohydrát cystein-hydrochloridu, chlorid sodný, monohydrát kyseliny citronové, roztok hydroxidu sodného 1 mol/l, roztok kyseliny chlorovodíkové 1mol/l, voda na injekci.

Co Jak přípravek Dobutamin Admeda 250 vypadá a co obsahuje toto balení

Popis přípravku: bezbarvý až slabě nažloutlý roztok, prakticky prostý částic.

Balení: 1 ampule po 50 ml

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce

Držitel rozhodnutí o registraci Admeda Arzneimittel GmbH Trift 4

23863 Nienwohld, Německo Výrobce

Haupt Pharma Wulfing GmbH Bethelner Landstr.18 31028 Gronau, Německo

Tato příbalová informace byla naposledy schválena :

25.4. 2012

9/9

Je-li koncentrace dvojnásobná (tj. 2 x 250 mg dobutaminu na 500 ml objemu roztoku nebo 250 mg dobutaminu na 250 ml objemu roztoku), pak má být rychlost infuze poloviční!

Příprava infúzního roztoku: Dobutamin Admeda se podává neředěný konstantní infúzní pumpou. Může být aplikován také po naředění 5% roztokem glukózy, fyziologickým roztokem nebo Ringer-laktátovým roztokem. Používá se pouze k intravenózní infúzi. Vzhledem ke krátkému poločasu musí být dobutamin podáván kontinuální intravenózní infúzí. Po naředění se dobutamin aplikuje intravenózní jehlou nebo katétrem opatřeným kapací komorou nebo jiným dávkovacím zařízením. Vysoké koncentrace dobutaminu lze podávat pouze infúzní pumpou, aby bylo zajištěno přesné dávkování.

Trvání infúzní léčby závisí na klinických požadavcích, jež určuje lékař.