Dexoket 25 Mg Granule Pro Přípravu Perorálního Roztoku
zastaralé informace, vyhledat novějšíSp.zn.sukls39395/2013
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Dexoket 12,5 mg granule pro přípravu perorálního roztoku Dexoket 25 mg granule pro přípravu perorálního roztoku
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jeden sáček granulí pro přípravu perorálního roztoku obsahuje: 12,5 mg nebo 25 mg dexketoprofenum, ve formě dexketoprofenum trometamoli.
Pomocné látky:
Sacharóza: 1,25 nebo 2,5 g, v tomto pořadí.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Granule pro přípravu perorálního roztoku citrónově žluté granule
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Krátkodobá symptomatická léčba bolesti mírné až střední intenzity, jako je akutní muskuloskeletální bolest, dysmenorea a bolesti zubů.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dospělí
Podle charakteru a závažnosti bolesti se doporučuje obvykle užívat 12,5 mg každých 4-6 hodin nebo 25 mg každých 8 hodin. Celková denní dávka nesmí přesáhnout 75 mg.
Nežádoucí účinky mohou být minimalizovány užíváním nejnižší účinné dávky po co nejkratší dobu potřebnou k léčbě příznaků (viz bod 4.4).
Přípravek Dexoket je určen pouze ke krátkodobé léčbě a smí být užíván pouze po dobu přítomnosti příznaků.
Užívání přípravku současně s potravou zpomaluje jeho vstřebávání (viz Farmakokinetické vlastnosti), a proto se v případech akutní bolesti doporučuje užívat přípravek alespoň 15 minut před jídlem.
Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti
U starších pacientů se doporučuje zahájit léčbu dávkou na spodní hranici dávkového rozmezí (celková denní dávka 50 mg). Dávkování může být zvýšeno na dávky doporučené pro dospělé pouze po předchozím ujištění se, že pacient lék dobře snáší. Vzhledem k profilu možných nežádoucích účinků (viz bod 4.4) je u starších pacientů zapotřebí pečlivé sledování.
Pacienti s poruchou jaterních funkcí
U pacientů s mírnou až středně závažnou dysfunkcí jater musí být léčba zahájena nižší dávkou (celková denní dávka 50 mg) a pacienti by měli být pečlivě sledováni. Pacienti se závažnou dysfunkcí jater nesmí přípravek Dexoket užívat.
Pacienti s poruchou funkcí ledvin
U pacientů s mírnou poruchou funkcí ledvin musí být počáteční dávka snížena na celkovou denní dávku 50 mg. Pacienti se středně závažným nebo závažným poškozením ledvin nesmí přípravek Dexoket užívat.
Děti a mladiství
Užívání přípravku Dexoket granule dětmi a mladistvými nebylo studováno. Bezpečnost a účinnost tak nebyla stanovena, a proto přípravek nemá být podáván dětem a mladistvým.
4.3 Kontraindikace
Přípravek Dexoket nesmí být podáván v následujících případech:
♦ Pacientům s přecitlivělostí na dexketoprofen, jiná NSA nebo na kteroukoliv pomocnou látku obsaženou v přípravku.
♦ Pacientům, u kterých látky s podobným účinkem (např. kyselina acetylsalicylová nebo jiná NSA) vyvolávají astmatický záchvat, bronchospasmus, akutní rýmu, tvorbu nosních polypů, kopřivku nebo angioneurotický edém.
♦ Pacientům se známými fotoalergickými nebo fototoxickými reakcemi během léčby ketoprofenem nebo fibráty.
♦ Pacientům s gastrointestinálním krvácením nebo perforací v anamnéze spojenými s předchozí léčbou
NSA.
♦ Pacientům s aktivním peptickým vředem/krvácením nebo podezřením na rekurentní peptický vřed/krvácení (dvě či více zřetelných epizod prokázané ulcerace nebo krvácení).
♦ Pacientům s chronickou dyspepsií nebo suspektním peptickým vředem/krvácením.
♦ Pacientům, kteří mají jiné aktivní krvácení nebo krvácivé poruchy.
♦ Pacientům s Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou.
♦ Pacientům se závažným srdečním selháním.
♦ Pacientům se středně závažným až závažným poškozením funkce ledvin.
♦ Pacientům se závažným poškozením funkce jater.
♦ Pacientům s hemoragickou diatézou nebo jinou poruchou srážlivosti krve.
♦ Závažně dehydratovaným pacientům (dehydratace způsobená zvracením, průjmem nebo nedostatečným příjmem tekutin).
♦ Ve třetím trimestru těhotenství a v období kojení.
4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití
Bezpečnost u dětí a mladistvých nebyla stanovena.
U pacientů s alergiemi v anamnéze podávejte s opatrností.
Přípravek Dexoket by neměl být podáván společně s jinými nesteroidními protizánětlivými léky (NSA) včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy 2.
Nežádoucí účinky mohou být minimalizovány užíváním nejnižší účinné dávky po co nej kratší dobu potřebnou k léčbě příznaků (viz bod 4.2 a níže uvedená upozornění týkající se gastrointestinálního traktu a kardiovaskulárního systému).
Gastrointestinální bezpečnost
Gastrointestinální krvácení, ulcerace nebo perforace
Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace, které mohou být fatální, byly hlášeny u všech NSA kdykoli během léčby, s varujícími příznaky, ale i bez nich, i bez předchozí anamnézy závažných gastrointestinálních příhod. Pokud se u pacienta užívajícího Dexoket objeví gastrointestinální krvácení nebo ulcerace, léčba musí být ukončena.
Riziko gastrointestinálního krvácení, ulcerací nebo perforací stoupá se zvyšující se dávkou NSA, u pacientů s peptickým vředem v anamnéze, zejména pokud byl komplikován krvácením nebo perforací (viz bod 4.3), a u starších osob.
Starší pacienti: U starších pacientů je zvýšený výskyt nežádoucích reakcí na NSA, zejména gastrointestinálního krvácení a perforací, které mohou být fatální (viz bod 4.2). Tito pacienti by měli zahajovat léčbu nejnižší možnou dávkou.
Stejně jako u ostatních NSA, i před zahájením léčby dexketoprofen trometamolem je nutné pátrat v anamnéze pacienta po výskytu ezofagitidy, gastritidy a/nebo peptického vředu a v případě potřeby zajistit, aby před zahájením léčby byla tato onemocnění úplně vyléčena. Pacienti s gastrointestinálními příznaky nebo gastrointestinálním onemocněním v anamnéze musí být sledováni pro zažívací obtíže, a především pro možnost krvácení do zažívacího traktu.
NSA musí být podávána s opatrností pacientům s gastrointestinálními chorobami v anamnéze (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba), protože jejich stav se může touto léčbou zhoršit (viz bod 4.8).
U těchto pacientů a také u pacientů léčených současně antiagregačními dávkami kyseliny acetylsalicylové nebo jinými léky zvyšujícími gastrointestinální riziko (viz dále a bod 4.5) je vhodné zvážit současné podávání protektivních látek (např. misoprostol nebo inhibitory protonové pumpy).
Pacienti s gastrointestinální toxicitou v anamnéze, obzvláště starší pacienti, musí být poučení, aby včas hlásili všechny neobvyklé gastrointestinální příznaky (zejména gastrointestinální krvácení), především na počátku léčby.
Obzvláštní opatrnost je doporučována u pacientů užívajících současně léčivé přípravky, které by mohly zvyšovat riziko ulcerací nebo krvácení, jako perorálně podávané kortikoidy, antikoagulancia jako warfarin, SSRI nebo antiagregancia jako kyselina acetylsalicylová (viz bod 4.5).
Renální bezpečnost
Zvýšenou opatrnost je nutné věnovat pacientům se zhoršenou funkcí ledvin. U těchto pacientů může mít užívání NSA za následek zhoršení renálních funkcí, zvýšenou retenci tekutin a otok. Opatrnost je nezbytná i u pacientů, kteří užívají diuretika, nebo u hypovolemických pacientů, protože zde hrozí zvýšené riziko nefrotoxicity.
Během léčby je třeba zajistit adekvátní příjem tekutin k prevenci dehydratace a možné související zvýšené renální toxicity.
Stejně jako při léčbě jinými NSA může dojít ke zvýšení hladiny močoviny a kreatininu v plazmě. Léčba může být spojena, stejně jako u jiných inhibitorů syntézy prostaglandinů, s výskytem nežádoucích účinků na renální systém, které mohou mít za následek glomerulonefritidu, intersticiální nefritidu, nekrózu renálních papil, nefrotický syndrom a akutní selhání ledvin.
Starší pacienti pravděpodobněji trpí zhoršenými funkcemi ledvin (viz bod 4.2).
Jaterní bezpečnost
Zvýšenou opatrnost je nutné věnovat pacientům se zhoršenou funkcí jater. Stejně jako u jiných NSA může dojít k přechodnému mírnému zvýšení některých parametrů funkce jater, a také k signifikantnímu zvýšení ALT a AST. V případě významného zvýšení těchto parametrů musí být léčba přerušena.
Starší pacienti pravděpodobněji trpí zhoršenými funkcemi jater (viz bod 4.2).
Kardiovaskulární a cerebrovaskulární bezpečnost
U pacientů s hypertenzí a/nebo mírným či středně závažným srdečním selháním v anamnéze je zapotřebí náležité monitorování a poradenství. Zvláštní opatrnosti je zapotřebí u pacientů se srdečním onemocněním v anamnéze, zejména u pacientů s předchozím výskytem epizod srdečního selhání, u nichž existuje zvýšené riziko aktivace srdečního selhání, protože ve spojení s léčbou NSAID byla hlášena retence tekutin a edém.
Klinické zkoušky a epidemiologické studie poukazují na to, že užívání některých NSA (zejména ve vysokých dávkách a dlouhodobě) může být spojeno s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda). Dostatečné podklady pro vyloučení tohoto rizika u dexketoprofen trometamolu nejsou.
Proto mohou být pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, městnavým srdečním selháním, prokázanou ischemickou chorobou srdeční, onemocněním periferních arterií a/nebo cerebrovaskulárním onemocněním léčeni dexketoprofen trometamolem pouze po pečlivém uvážení. Obdobně je třeba zvážit zahájení dlouhodobé léčby u pacientů s rizikovými faktory pro kardiovaskulární onemocnění (např. hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření).
Všechna neselektivní NSA mohou inhibovat agregaci krevních destiček a prodlužovat krvácení skrze inhibici syntézy prostaglandinů. Proto se užívání dexketoprofen trometamolu pacientům, kteří užívají jiné léky ovlivňující hemostázu, jako warfarin nebo jiné kumariny či hepariny, nedoporučuje (viz bod 4.5).
Starší pacienti pravděpodobněji trpí zhoršenými funkcemi kardiovaskulárního systému (viz bod 4.2).
Kožní reakce
Velmi vzácně byly ve vztahu k léčbě NSA hlášeny závažné kožní reakce (některé z nich byly fatální), včetně exfoliativní dermatitidy, Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy. Těmito reakcemi jsou pacienti nejvíce ohroženi na počátku léčby, začátek reakce se nejčastěji objevuje během prvního měsíce léčby. Přípravek Dexoket musí být při prvních známkách výskytu kožní vyrážky, slizničních lézí nebo jakýchkoli jiných příznaků hypersenzitivity vysazen.
Další informace
Zvláštní opatrnosti je zapotřebí u pacientů s těmito stavy:
- kongenitální porucha metabolismu porfyrinů (např. akutní intermitentní porfyrie)
- dehydratace
Přímo po rozsáhlé operaci.
Jestliže lékař usoudí, že je nezbytná dlouhodobá terapie dexketoprofenem, je třeba pravidelně kontrolovat funkce jater a ledvin a krevní obraz.
Ve velmi vzácných případech byly pozorovány závažné akutní hypersenzitivní reakce (např. anafylaktický šok). Při prvních známkách závažné hypersenzitivní reakce po užití přípravku Dexoket musí být léčba ukončena. V závislosti na příznacích musí odborný zdravotnický personál zahájit všechny potřebné postupy, které jsou z lékařského hlediska zapotřebí.
Varicella může výjimečně způsobit závažné infekční komplikace kůže a měkkých tkání. Podíl NSAID na zhoršení stavu těchto infekcí nelze zatím vyloučit. Proto se doporučuje nepoužívat přípravek Dexoket v případě varicelly.
Přípravek Dexoket je třeba podávat s opatrností pacientům, kteří mají poruchy krvetvorby, systémový lupus erythematosus nebo smíšené onemocnění pojivových tkání.
Dexketoprofen, stejně jako ostatní NSAID, může maskovat příznaky infekčních onemocnění.
Tento léčivý přípravek obsahuje sacharózu. Pacienti se vzácnou dědičnou poruchou intolerance fruktózy, malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo nedostatkem sacharózy-izomaltázy by neměli tento léčivý přípravek užívat.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Následující interakce se týkají obecně léčby nesteroidními protizánětlivými látkami (NSA):
Nevhodné kombinace:
♦ Jiné nesteroidní protizánětlivé látky, včetně vysokých dávek salicylátů (> 3 g/den): užívání několika NSA dohromady zvyšuje synergicky riziko gastrointestinálních ulcerací a krvácení.
♦ Antikoagulancia: NSA mohou zvyšovat účinek antikoagulancií, např. warfarinu (viz bod 4.4), z důvodu vysoké vazby dexketoprofenu na plasmatické bílkoviny a inhibice funkcí krevních destiček a poškození gastroduodenální sliznice. Pokud se nelze této kombinaci vyhnout, je třeba pečlivě sledovat klinický stav pacienta a hodnoty laboratorních vyšetření.
♦ Hepariny: zvýšené riziko krvácení (jako důsledek inhibice funkcí krevních destiček a poškození gastroduodenální sliznice). Pokud se nelze této kombinaci vyhnout, je třeba pečlivě sledovat klinický stav pacienta a hodnoty laboratorních vyšetření.
♦ Kortikoidy: zvyšují riziko gastrointestinálních ulcerací nebo krvácení (viz bod 4.4).
♦ Lithium (popsáno u několika NSA): NSA zvyšují hladinu lithia v krvi, která tak může dosáhnout až toxických hodnot (snížené vylučování lithia ledvinami). Proto je nutné tento parametr sledovat při zahajování, úpravě i ukončování léčby dexketoprofenem.
♦ Metotrexát ve vysokých dávkách 15 mg/týden nebo více: zvýšení hematologické toxicity metotrexátu v důsledku snížení jeho renální clearance nesteroidními protizánětlivými látkami.
♦ Hydantoiny a sulfonamidy: toxické účinky těchto látek mohou být zvýšeny.
Kombinace vyžadující opatrnost:
♦ Diuretika, ACE inhibitory, antibakteriální aminoglykosidy a antagonisté receptorů angiotensinu II: Dexketoprofen může snižovat účinek diuretik a antihypertenziv. U některých pacientů s oslabenými funkcemi ledvin (např. dehydratovaných pacientů nebo starších pacientů s oslabenými funkcemi ledvin) by současné podávání látek, které inhibují cyklooxygenázu a ACE inhibitorů, antagonistů receptorů angiotensinu II nebo antibakteriálních aminoglykosidů, mohlo vyústit v další zhoršení funkcí ledvin, které je obvykle reverzibilní. V případě kombinované preskripce diuretik a dexketoprofenu je nezbytné se ujistit, že pacient je dostatečně hydratován, a při zahájení léčby a následně periodicky je nutné sledovat funkce ledvin. Společné podání přípravku Dexoket a draslík šetřících diuretik může vést k hyperkalémii. Je zapotřebí monitorovat hladiny draslíku v krvi (viz bod 4.4).
♦ Metotrexát v dávkách nižších než 15 mg/týden: zvýšená hematologická toxicita metotrexátu v důsledku snížení jeho renální clearance nesteroidními protizánětlivými léky. Při této kombinaci je nutné v prvních týdnech léčby týdně sledovat krevní obraz. Zvýšené sledování je nutné nejen u pacientů s mírně poškozenou funkcí ledvin, ale i u starších pacientů.
♦ Pentoxifylin: zvýšené riziko krvácení, a proto je nutné častější sledování klinického stavu a krvácivosti.
♦ Zidovudin: riziko zvýšení toxicity pro červené krvinky skrze působení na retikulocyty, závažná anémie vyskytující se týden po zahájení terapie NSA. Kontrola krevního obrazu a počtu retikulocytů je nutná během prvního až druhého týdne po zahájení léčby NSA.
♦ Deriváty sulfonylmočoviny: NSA mohou zvyšovat hypoglykemický účinek derivátů sulfonylmočoviny, a to vytěsňováním z vazebných míst na plasmatických proteinech.
Souvislosti, které je nutné brát v úvahu
♦ Beta-blokátory: léčba NSA může snižovat jejich antihypertenzní působení v důsledku inhibice syntézy prostaglandinů.
♦ Cyklosporin a takrolimus: NSA mohou zvyšovat nefrotoxicitu skrze účinky zprostředkované prostaglandiny v ledvinách. V průběhu kombinované léčby je nutné sledovat fúnkce ledvin.
♦ Trombolytika: zvýšené riziko krvácení.
♦ Antiagregační látky a selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI): zvyšují riziko gastrointestinálního krvácení (viz bod 4.4).
♦ Probenecid: koncentrace dexketoprofenu v plasmě může být zvýšena; tato interakce může být způsobena inhibicí renální tubulární sekrece a konjugací s kyselinou glukuronovou a vyžaduje úpravu dávky dexketoprofenu.
♦ Kardioglykosidy: NSA mohou zvyšovat koncentrace kardioglykosidů v plasmě.
♦ Mifepriston: existuje teoretické riziko ovlivnění účinnosti mifepristonu inhibitory syntézy prostaglandinů.
Omezené důkazy naznačují, že společné podání NSA ve stejný den, kdy dojde k podání prostaglandinů, nepříznivě neovlivňuje účinky mifepristonu nebo prostaglandinu na cervikální zrání nebo děložní kontraktilitu, ani nesnižuje klinickou účinnost medikamentózního přerušení těhotenství.
♦ Chinolonová antibiotika: z údajů získaných u zvířat vyplývá, že vysoké dávky chinolonů v kombinaci s NSA by mohly zvyšovat riziko vzniku křečí.
4.6 Těhotenství a kojení
Přípravek Dexoket je kontraindikován v průběhu těhotenství a kojení (viz bod 4.3).
Inhibice syntézy prostaglandinů může negativně ovlivnit těhotenství a/nebo rozvoj embrya/plodu. Údaje z epidemiologických studií informují o zvýšeném riziku potratu, srdečních malformací a gastroschisis po užívání inhibitorů syntézy prostaglandinů v časné fázi těhotenství. Absolutní riziko kardiovaskulárních malformací se zvýšilo z méně než 1 % až na přibližně 1,5 %. Předpokládá se, že riziko se zvyšuje s dávkou a délkou léčby. U zvířat bylo prokázáno, že podávání inhibitorů syntézy prostaglandinů má za následek zvýšení pre- a post-implantačních ztrát a embryo-fetální úmrtnosti.
Navíc byla u zvířat po podávání inhibitorů syntézy prostaglandinů v průběhu organogeneze zaznamenána zvýšená incidence různých malformací včetně kardiovaskulárních. Nicméně studie na zvířatech s dexketoprofen trometamolem neprokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Dexketoprofen trometamol nesmí být užíván v prvním a druhém trimestru těhotenství, pokud to není opravdu nutné. Je-li dexketoprofen trometamol užíván ženou pokoušející se otěhotnět nebo v prvním a druhém trimestru těhotenství, dávkování musí být co nejnižší a délka léčby co nejkratší.
Ve třetím trimestru těhotenství mohou všechny inhibitory syntézy prostaglandinů vystavovat plod:
- kardiopulmonální toxicitě (s předčasným uzavřením ductus arteriosus a pulmonální hypertenzí);
- dysfunkci ledvin, která může přejít v selhání ledvin s oligohydramniem
matku a novorozence na konci těhotenství:
- možnému prodloužení doby krvácení díky antiagregačnímu působení, které se může objevit i při velmi nízkých dávkách;
- inhibici kontrakcí dělohy vyúsťující v oddálení nebo prodloužení porodu Plodnost
Užívání Dexoketu může u žen narušit jejich plodnost, a není proto doporučováno ženám, které se pokoušejí otěhotnět. U žen, které mají potíže s otěhotněním nebo jsou vyšetřovány pro neplodnost, je třeba zvážit vysazení dexketoprofen trometamolu.
Kojení
Není známo, zda je dexketoprofen vylučován do mateřského mléka.
Přípravek Dexoket je během kojení kontraindikován (viz bod 4.3).
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Přípravek Dexoket granule může vyvolat nežádoucí účinky, jako j sou závratě, poruchy vidění nebo ospalost. V těchto případech může být narušena schopnost reagovat a aktivně se účastnit silničního provozu a schopnost obsluhovat stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky zaznamenané v klinických studiích mající alespoň pravděpodobnou souvislost s dexketoprofen trometamolem (ve formě tablet), stejně jako nežádoucí reakce zaznamenané po uvedení přípravku Dexoket granule na trh, jsou uvedeny v tabulce níže a jsou klasifikovány podle tříd orgánových systémů a řazené dle frekvence:
Vzhledem k tomu, že maximální plazmatická koncentrace (Cmax) dexketoprofenu u lékové formy granulí pro přípravu roztoku k vnitřnímu užití je vyšší než u tablet, nelze vyloučit potenciálně zvýšené riziko nežádoucích (gastrointestinálních) účinků.
|
TŘÍDA ORGÁNOVÉHO SYSTÉMU |
Časté (>1/100 a <1/10) |
Méně časté (>1/1000 a <1/100) |
Vzácné (>1/10000 a <1/1000) |
Velmi vzácné / Jednotlivé případy (<1/10000) |
Neznámá četnost (z dostupných údajů nelze určit) |
|
Poruchy krve a lymfatického systému |
Neutropenie, trombocytopenie | ||||
|
Poruchy imunitního systému |
Anafylaktická reakce, včetně anafylaktického šoku |
Laryngeální edém | |||
|
Poruchy metabolismu a výživy | |||||
|
Psychiatrické poruchy |
— |
— |
— | ||
|
Poruchy nervového systému |
— |
Bolesti hlavy, malátnost, ospalost |
Parestezie, synkopa |
— | |
|
Poruchy oka |
— |
— |
— |
Neostré vidění | |
|
Poruchy ucha a labyrintu |
— |
— |
Tinitus | ||
|
Srdeční poruchy |
— |
Palpitace |
— | ||
|
Cévní poruchy |
— |
Zčervenání |
Hypertenze | ||
|
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy |
Bradypnoe |
Bronchospasmus, | |||
|
Gastrointestinální poruchy |
Nevolnost a/nebo zvracení, bolesti břicha, průjem, dyspepsie |
Gastritida, zácpa, sucho v ústech, flatulence |
Peptický vřed, krvácení z peptického vředu nebo perforace peptického vředu (viz bod 4.4) |
Pankreatitida | |
|
Poruchy jater a žlučových cest |
— |
— |
Jaterní léze |
Hepatocelulární poškození |
Hepatitida |
|
Poruchy kůže a podkožní tkáně |
Kopřivka, akné, Zvýšená potivost |
Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza (Lyellův syndrom), angioneurotický edém, otok obličeje, fotosenzitivní reakce, pruritus | |||
|
Poruchy svalové a |
— |
— |
— |
|
kosterní soustavy a pojivové tkáně | |||||
|
Poruchy ledvin a močových cest |
— |
— |
Polyurie |
Nefritida nebo nefrotický syndrom |
Akutní ledvinové selhání |
|
Poruchy reprodukčního systému a prsu |
Menstruační poruchy, poruchy prostaty | ||||
|
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace |
Únava, bolest, astenie, ztuhlost, malátnost |
Periferní edém | |||
|
Vyšetření |
Abnormální jaterní funkční testy |
Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky se týkají gastrointestinálního traktu. Mohou se objevit peptické vředy, perforace nebo gastrointestinální krvácení, někdy fatální, zejména u starších osob (viz bod 4.4). Po podání byly pozorovány také nevolnost, zvracení, průjem, flatulence, zácpa, dyspepsie, abdominální bolesti, meléna, hematemeza, ulcerózní stomatitida, exacerbace kolitidy a Crohnovy choroby (viz bod 4.4). Méně často byla pozorována gastritida. V souvislosti s léčbou nesteroidními protizánětlivými látkami byly také hlášeny otoky, hypertenze a srdeční selhání.
Na základě klinických zkoušek a epidemiologických dat lze předpokládat, že užívání některých NSA (zejména ve vysokých dávkách a dlouhodobě) může být spojeno s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda) (viz bod 4.4).
Stejně jako u jiných NSA by se mohly objevit také následující nežádoucí účinky: aseptická meningitida, která by se mohla vyskytnout převážně u pacientů se systémovým lupus erytematodes nebo smíšeným onemocněním pojivové tkáně; hematologické reakce (purpura, aplastická a hemolytická anémie, vzácně agranulocytóza a hypoplazie dřeně).
4.9 Předávkování
Symptomy předávkování mohou zahrnovat symptomy týkající se CNS, jako jsou bolest hlavy, závratě, letargie, bezvědomí (u dětí také myoklonické křeče), bolest břicha, nauzea, zvracení, gastrointestinální krvácení a hepatální a renální dysfunkce. Hypotenze, respirační deprese a cyanóza.
V případě náhodného nebo nadměrného užití přípravku zahajte okamžitě symptomatickou léčbu podle klinického stavu pacienta. Pokud dospělý pacient nebo dítě užilo během hodiny více než 5 mg/kg, podejte živočišné uhlí.
Dexketoprofen trometamol může být odstraněn dialýzou.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: deriváty kyseliny propionové ATC kód: M01AE17
Dexketoprofen trometamol je tromethaminová sůl S-(+)-2-(3-benzoylfenyl)propionové kyseliny s analgetickým, protizánětlivým a antipyretickým účinkem. Tato látka patří do skupiny nesteroidních protizánětlivých léků (M01AE17).
Mechanismem účinku nesteroidních protizánětlivých léků je inhibice cyklooxygenázy (COX), která má za následek redukci syntézy prostaglandinů. Především je to inhibice transformace arachidonové kyseliny na cyklické endoperoxidy PGG2 a PGH2, které vytvářejí prostaglandiny PGEi, PGE2, PGF2a a PGD2 a také prostacykliny PGI2 a tromboxany (TxA2 a TxB2). Inhibice syntézy prostaglandinů může navíc ovlivnit i jiné mediátory zánětu, jako jsou kininy, které působí nepřímo, přičemž toto působení by mohlo doplňovat přímý účinek.
Ve studiích provedených u zvířat i u lidí bylo prokázáno, že dexketoprofen je inhibitorem COX-1 i COX-2.
Klinické studie provedené na několika modelech bolestivých stavů prokázaly účinné analgetické působení
dexketeprofenu. Nástup analgetického účinku byl v některých studiích pozorován již za 30 minut po podání. Analgetický účinek přetrvává po dobu 4 až 6 hodin.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Po perorálním podání ve formě granulí se dexketoprofen trometamol rychle vstřebává a maximální plasmatické koncentrace dosahuje za 0,25-0,33 hodiny.
Porovnání mezi dexketoprofenem se standardním uvolňováním léčivé látky v lékové formě perorálních tablet a granulí pro přípravu roztoku k vnitřnímu užití v dávkách 12,5 a 25 mg naznačilo, že obě lékové formy jsou bioekvivalentní z hlediska biologické dostupnosti (AUC). Maximální koncentrace (Cmax) po podání ve formě granulí byly přibližně o 30 % vyšší než po podání tablet.
Distribuční poločas dexketoprofen trometamolu je 0,35 hodiny, eliminační poločas je 1,65 hodiny. Obdobně jako u jiných léků s vysokou vazebnou schopností na plasmatické bílkoviny (99 %) je průměrná hodnota distribučního objemu nižší než 0,25 l/kg. Eliminace dexketoprofenu probíhá hlavně konjugací na glukuronidy a následnou renální exkrecí.
Po podání dexketoprofen trometamolu byl v moči nalezen pouze S-(+) enantiomer, což dokládá, že u lidí nedochází ke konverzi na R-(-) enantiomer.
Při studiu farmakokinetiky po opakovaném podání bylo zjištěno, že AUC získaná po poslední aplikaci se neliší od AUC po jednorázovém podání, což svědčí o tom, že nedochází k akumulaci léčivé látky v organismu.
Pokud je přípravek podáván současně s jídlem, AUC se nemění, avšak Cmax dexketoprofen trometamolu klesá a rychlost absorpce se zpomaluje (zvyšuje se tmax).
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Preklinické údaje získané na základě konvenčních studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podání, genotoxicity, reprodukční toxicity a imunofarmakologie neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Studie chronické toxicity na myších a opicích určily hodnotu NOAEL (No Observed Adverse Effect Level) ve výši 3 mg/kg/den. Hlavním nežádoucím účinkem pozorovaným při vysokých dávkách byly gastrointestinální eroze a ulcerace, které se rozvíjely v závislosti na dávce.
Dexketoprofen trometamol, stejně jako ostatní léky z farmakologické skupiny NSAID, může vyvolat změny přežívání embrya a fetu u zvířecích modelů, jak nepřímo prostřednictvím gastrointestinální toxicity u březích samic, tak i přímo ovlivněním vývoje plodu.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Amonium-glycyrrhizát Neohesperidin-dihydrochalkon Chinolinová žluť (E-104)
Citrónové aroma Sacharóza
Koloidní hydratovaný oxid křemičitý
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
3 roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a velikost balení
Granule pro přípravu roztoku k vnitřnímu užití se dodávají v jednodávkových zatavených vrstvených sáčcích Al-PE.
Dexoket 12,5 mg: balení obsahuje 2, 10, 20, 30, 40, 50, 100 a 500 sáčků Dexoket 25 mg: balení obsahuje 2, 4, 10, 20, 30, 40, 50, 100 a 500 sáčků
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Rozpusťte celý obsah jednoho sáčku ve sklenici vody; dobře zamíchejte, abyste pomohli rozpuštění. Vzniklý roztok je třeba vypít ihned po jeho přípravě.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Menarini International Operations Luxembourg S.A.
Luxembourg
Lucembursko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
Dexoket 12,5 mg granule pro přípravu perorálního roztoku: 07/590/11-C Dexoket 25 mg granule pro přípravu perorálního roztoku: 07/591/11-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
14.9.2011
10. DATUM REVIZE TEXTU
19.8.2013
10/10