Informace pro variantu: Perorální Kapky, Roztok (100ml+Odmstr,300mg/Ml), zobrazit další variantu

Vyberte variantu přípravku:

1. Sirup (100ml,50mg/Ml)
2. Perorální Kapky, Roztok (100ml+Odmstr,300mg/Ml)

sp.zn. sukls244526/2015

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

▼ Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky. Podrobnosti o hlášení nežádoucích účinků viz bod 4.8.

1.    Název přípravku

CONVULEX

Perorální kapky, roztok

2.    Kvalitativní i kvantitativní složení

Natrii valproas 300 mg v 1 ml kapek (1 ml je 23 kapek, 1 kapka 13 mg).

Pomocné látky viz bod 6.1.

3.    Léková forma

Perorální kapky, roztok

Popis přípravku: bezbarvá čirá kapalina.

4.    Klinické údaje

4.1    Terapeutické indikace

Primární generalizované záchvaty: petit mal, pyknoleptické absence, myoklonicko-astatické křeče (Lennoxův syndrom), impulzivní petit mal (myoklonické petit mal křeče), infantilní spazmy (Westův syndrom), syndrom s generalizovanými záchvaty při probuzení nebo fotosenzitivní formy.

Parciální záchvaty charakterizované komplexem symptomů se sekundární generalizací.

Léčba manické epizody dospělých pacientů s bipolární poruchou, u nichž není léčba lithiem tolerována nebo kontraindikována. Pokračování léčby po manické epizodě lze zvážit u pacientů s akutní mánií, kteří odpovídali na léčbu valproátem.

Profylaxe migrenózních záchvatů, v případě, že ostatní antimigrenotika nevykazují požadovaný efekt.

4.2    Dávkování a způsob podání

Dávkování

Epilepsie a manické epizody u bipolární poruchy

Dívky, dospívající dívky, ženy ve fertilním věku a těhotné ženy

Podávání přípravku Convulex má být zahájeno a sledováno specialistou se zkušenostmi v léčbě epilepsie nebo bipolární poruchy. Léčba má být zahájena pouze tehdy, pokud je jiná léčba neúčinná nebo není tolerována (viz bod 4.4 a 4.6), a při pravidelném vyhodnocování výsledků léčby je nutné pečlivě zvážit přínosy a rizika. Valproát má být přednostně předepisován jako monoterapie a v nejnižší účinné dávce a pokud možno ve formě s prodlouženým uvolňováním, aby se zabránilo vysokým plazmatickým koncentracím. Denní dávka má být rozdělena minimálně do dvou jednotlivých dávek.

Dávkování je individuální. Počáteční dávka je 5-15 mg/kg tělesné hmotnosti. Ta se každý týden zvyšuje o 5-10 mg/kg až k dosažení optimální dávky, kdy je pacient bez záchvatů. Terapeutická hladina se pohybuje mezi 50 až 100 mg/ml (tj. 300-600 mmol/l).

Obvyklá dávka pro dospělé je 20 mg/kg, pro mladisté 25 mg/kg a pro děti 30 mg/kg tělesné hmotnosti.

Průměrné denní dávky pro menší děti jsou:

tělesná hmotnost:    7,5-14 kg    150-450 mg/den,

14-21 kg    300-600 mg/den,

21-32 kg    600-900 mg/den.

Průměrné denní dávky pro děti od 10 do 14 let jsou 450-1500 mg/den, pro mladistvé a dospělé 1200-2100 mg/den. Při léčbě více antiepileptiky mohou dětské dávky dosahovat i 100 mg/kg/den. (U dětí do 2 let se používá pouze v monoterapii). Maximální denní dávka pro dospělé je 60 mg/kg/den.

Manické epizody u bipolární poruchy:

Dospělí:

Denní dávka by měla být stanovena a individuálně kontrolována ošetřujícím lékařem. Doporučená úvodní denní dávka je 750 mg. Mimo to byl v klinických studiích prokázán přijatelný bezpečnostní profil úvodní dávky 20 mg valproátu na kilogram tělesné hmotnosti. Lékové formy s řízeným uvolňováním je možné podávat jednou nebo dvakrát denně. Dávka by měla být zvyšována co možná nejrychleji až do dosažení nejnižší terapeutické dávky, která zabezpečí požadovaný klinický účinek. Denní dávka by měla být přizpůsobena klinické odpovědi pacienta tak, aby bylo možné individuálně stanovit nejnižší účinnou dávku. Průměrná denní dávka valproátu se obvykle pohybuje v rozmezí 1000 až 2000 mg. Pacienti, kterým jsou podávány denní dávky vyšší než 45 mg/kg tělesné hmotnosti, by měli být pečlivě monitorováni.

Při pokračování léčby manických epizod u bipolární poruchy je třeba individuálně upravit dávkování na nejnižší možnou účinnou dávku.

Pediatrická populace :

Bezpečnost a účinnost přípravku Convulex v léčbě manických epizod u bipolární poruchy nebyla hodnocena u pacientů mladších 18 let.

Migréna: (pouze u dospělých pacientů)

Ženy ve fertilním věku a těhotné ženy

Podávání přípravku Convulex má být zahájeno a sledováno pouze specialistou se zkušenostmi v léčbě migrény. Léčba má být zahájena pouze tehdy, pokud je jiná léčba neúčinná nebo není tolerována (viz bod 4.3, 4.4 a 4.6) a při pravidelném vyhodnocování výsledků léčby je nutné pečlivě zvážit přínosy a rizika.

Začíná se 300 mg denně (30 kapek) rozdělenými do několika dílčích dávek. Denní dávka by měla být pomalu zvyšována až do dosažení požadovaného terapeutického účinku, případně objevení se nežádoucích účinků. Většina pacientů může být efektivně léčena dávkou 600 -900 mg (60 - 90 kapek) denně.

Při monoterapii valproáty do dávky 15 mg/kg může být celková denní dávka podána jednou denně večer, při vyšších dávkách je obvykle rozdělena do 3-4 jednotlivých dávek.

Plného účinku je dosaženo za 4-6 týdnů.

Convulex se podává během jídla nebo po jídle, zapíjí se tekutinou.

4.3    Kontraindikace

Convulex je kontraindikován v následujících případech:

Profylaxe záchvatů migrény v těhotenství a u žen ve fertilním věku, které neužívají účinnou antikoncepci během léčby valproátem (viz body 4.4 a 4.6). Před zahájením léčby valproátem musí být těhotenství vyloučeno.

Přecitlivělost na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1, akutní nebo chronické poruchy jaterních nebo pankreatických funkcí nebo jejich pozitivní rodinná anamnéza, trombocytopenie, neurometabolická nebo neurodegenerativní onemocnění s postižením jater, náhlé úmrtí kojence v rodině.

Valproát je kontraindikován u pacientů se známými mitochondriálními poruchami způsobenými mutacemi jaderného genu kódujícího mitochondriální enzym polymerázu y (POLG), například Alpersův-Huttenlocherův syndrom, a u dětí mladších 2 let, u kterých je podezření na možný výskyt poruchy související s POLG (viz bod 4.4).

4.4    Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Úmrtí v souvislosti s podáváním valproátu bylo zaznamenáno hlavně u dětí do 10 let léčených antiepileptickou polyterapií. Většina případů končících letálně je zaznamenána v průběhu prvních 4 měsíců léčby valproáty. Riziko je zvýšeno u kojenců a malých dětí do 2 let trpících těžkými záchvaty epilepsie, zvláště je-li současně přítomno organické poškození mozku, mentální retardace nebo kongenitální metabolické onemocnění. Těžká nebo letální onemocnění jater nejsou vždy závislá na velikosti dávky a na začátku se nevyznačují změněnými laboratorními hodnotami. Známkou počínajícího jaterního poškození mohou být i elektroencefalické změny (zpomalení základního rytmu, intermitentní delta vlny). Pokud se terapie přeruší včas, může být hepatotoxicita reverzibilní.

Před zahájením léčby je nutné zkontrolovat jaterní a pankreatické funkce a koagulační faktory, další kontrola je při zvyšování dávek a dále pak ve 2měsíčních intervalech. Léčba má být okamžitě ukončena při zjištění hypofibrinogenenie nebo při poruchách srážlivosti krve, při zvýšení transamináz na trojnásobek, při zvýšení alkalické fosfatázy a bilirubinu nebo při prvních příznacích toxické hepatitidy (patologické laboratorní testy spolu s klinickými symptomy). Jestliže jsou transaminázy pouze lehce zvýšeny, je nutné snížit dávky za současné kontroly jaterních funkcí a koagulačních schopností. Další kontroly pankreatických funkcí se provádějí v případě bolestí v epigastriu neznámé etiologie. Léčba musí být okamžitě ukončena při prvních příznacích pankreatitidy. Dále je vhodné pravidelně kontrolovat renální funkce a sledovat hladinu kyseliny močové.

Před chirurgickými nebo stomatologickými výkony je nutné v dostatečném časovém odstupu zkontrolovat srážlivost krve.

Zvýšená opatrnost je nutná při současném podávání valproátu a salicylátů. Náhlé vysazení valproátu může zvýšit frekvenci záchvatů.

U pacientů, kterým byla podávána antiepileptika v různých indikacích, byly hlášeny případy sebevražedných představ a chování. Metaanalýza randomizovaných klinických studií kontrolovaných placebem, ve kterých byla hodnocena antiepileptika, rovněž prokázala mírně zvýšené riziko sebevražedných představ a chování. Mechanismus tohoto rizika není znám a dostupná data nevylučují možnost zvýšeného rizika u valproátu sodného. Proto by u pacientů měly být sledovány příznaky sebevražedných představ či chování a zvážena vhodná léčba. Pacienti (a osoby poskytující pacientům péči) by měli být upozorněni na to, že v případě výskytu symptomů sebevražedného myšlení či chování, by měli vyhledat lékařskou pomoc.

Současné podávání kyseliny valproové/natrium valproátu a karbapenemů není doporučeno (viz bod 4.5).

Pacienti se známou nebo suspektní mitochondriální poruchou

Valproát může vyvolat nebo zhoršit klinické projevy základních mitochondriálních onemocnění, které jsou způsobeny mutacemi mitochondriální DNA i nukleárního genu kódujícího POLG. U pacientů s dědičnými neurometabolickými syndromy způsobenými mutacemi genu pro mitochondriální enzym polymerázu y (POLG), například Alpersův-Huttenlocherův syndrom, se ve zvýšené míře vyskytuje valproátem indukované akutní jaterní selhání a s ním související případy úmrtí.

Na poruchy související s POLG je třeba pomýšlet u pacientů s pozitivní rodinnou anamnézou nebo u pacientů s projevy, které by mohly svědčit pro poruchu spojenou s POLG. Jedná se mimo jiné o encefalopatii nejasného původu, refrakterní epilepsii (fokální, myoklonickou), status epilepticus při přijetí, vývojové opoždění, regresi psychomotorického vývoje, axonální senzoricko-motorickou neuropatii, myopatii, cerebelární ataxii, oftalmoplegii nebo komplikovanou migrénu s okcipitální aurou. Testování na mutace POLG je třeba provádět v souladu se současnou klinickou praxí diagnostického hodnocení těchto poruch (viz bod 4.3).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Valproát zvyšuje volný podíl fenytoinu, fenobarbitalu, diazepamu a primidonu, zvyšuje účinek etosukcimidu. Fenytoin, fenobarbital a primidon snižují sérovou koncentraci valproátu. Současné podávání karbamazepinu může zvýšit nebo snížit hladinu valproátu. Ve vzácných případech může valproát v kombinaci s klomazepamem vyvolat stav absence. Metabolizmus diazepamu je valproátem inhibován. Během kombinované léčby valproátem a jinými antiepileptiky je nutné lékové monitorování hladin všech antiepileptik.

Valproát zvyšuje centrálně tlumivý účinek neuroleptik, antidepresiv a alkoholu. Valproát zvyšuje účinek antikoagulancií kumarinové řady a heparinu. Některé studie ukazují, že salicyláty uvolňují valproát z vazby na plazmatické bílkoviny a narušují jeho metabolizmus, čímž je dosaženo toxických hladiny valproátu v krvi (klinicky důležité zvlášť u dětí).

Současné podávání hepatotoxických látek a valproátu zvyšuje možnost poškození jater. Interakce v laboratorních testech:

Protože je valproát částečně odbouráván na ketonové metabolity, může vyšetření moči na ketolátky u diabetiků ukázat falešně pozitivní výsledky.

Valproát ovlivňuje uvolňování thyreoidních hormonů z bílkovinné vazby i jejich rychlejší metabolizmus, čímž vzniká při vyšetření thyreoidních funkcí obraz falešně pozitivní hypothyreozy.

Při současném podávání karbapenemů a kyseliny valproové byly hlášeny případy, kdy hladina kyseliny valproové v krvi poklesla, a to až o 60-100% v průběhu dvou dnů. Vzhledem k uvedené rychlosti a míře poklesu je současné podávání karbapenemů považováno za obtížně zvladatelné, proto by se měl lékař u pacientů stabilizovaných na kyselině valproové této kombinace vyvarovat (viz bod 4.4).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Přípravek Convulex se používá u dívek, dospívajících dívek, žen ve fertilním věku a těhotných žen pouze tehdy, pokud je jiná léčba neúčinná nebo není tolerována. Ženy ve fertilním věku musí používat během léčby účinnou antikoncepci. U žen, které plánují otěhotnět, je třeba vynaložit veškeré úsilí, aby před početím, pokud je to možné, přešly na vhodnou alternativní léčbu.

Těhotenství a riziko vzniklé užíváním valproátu

Užívání valproátu v monoterapii a valproátu v kombinované léčbě je spojeno s abnormálními výsledky těhotenství. Dostupné údaje naznačují, že antiepileptická polyterapie včetně valproátu je spojena s vyšším rizikem výskytu kongenitálních malformací plodu než monoterapie valproátem.

Kongenitální malformace

Údaje získané z metaanalýzy (včetně registrů a kohortových studií) ukázaly, že 10,73 % dětí žen s epilepsií, které užívaly valproát v monoterapii během těhotenství, trpí vrozenými vadami (95 % CI: 8,16 - 13,29). Jedná se o větší riziko závažných malformací než u běžné populace, pro kterou je toto riziko asi 2-3 %. Riziko je závislé na dávce, ale nelze stanovit prahovou hodnotu, pod níž žádné riziko neexistuje.

Dostupné údaje ukazují zvýšený výskyt méně a více závažných malformací. Mezi nejčastější typy malformací patří defekty neurální trubice, faciální dysmorfismus, rozštěp rtu a patra, kraniostenóza, srdeční, renální a urogenitální vady, defekty končetin (včetně bilaterální aplazie radia) a anomálie zahrnující různé tělesné systémy.

Vývojové poruchy

Údaje ukazují, že expozice valproátu in utero může mít nepříznivé účinky na duševní a fyzický vývoj exponovaných dětí. Zdá se, že riziko je závislé na dávce. Na základě dostupných údajů ale prahovou dávku, pod níž nehrozí riziko, není možné stanovit. Přesné gestační období s rizikem těchto účinků není určité a možnost rizika v průběhu celého těhotenství nelze vyloučit.

Studie u dětí předškolního věku vystavených in utero valproátu ukazují, že až 30-40 % má zpoždění v raném vývoji, jako např. mluví a chodí později, mají snížené intelektové schopnosti, špatné jazykové dovednosti (mluvení a porozumění) a problémy s pamětí.

Inteligenční kvocient (IQ), měřený dětem školního věku (6 let), které mají v anamnéze expozici valproátu in utero, byl v průměru o 7-10 bodů nižší, než u dětí vystavených jiným antiepileptikům. I když roli přídatných faktorů nelze vyloučit, existují důkazy, že riziko ovlivnění intelektu u dětí vystavených valproátu může být nezávislé na mateřském IQ.

K dispozici jsou pouze omezené údaje o dlouhodobých výsledcích.

Dostupné údaje ukazují, že děti vystavené valproátu in utero mají zvýšené riziko poruchy autistického spektra (přibližně trojnásobně) a dětského autismu (zhruba pětinásobně) ve srovnání se studovanou běžnou populací.

Omezené údaje naznačují, že děti vystavené valproátu in utero mají větší pravděpodobnost, že se u nich objeví porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD).

Dívky, dospívající dívky a ženy ve fertilním věku (viz výše a bod 4.4)

Chce-li žena plánovat těhotenství

• Tonicko klonické záchvaty a status epilepticus s hypoxií během těhotenství přinášejí určité riziko úmrtí pro matku i nenarozené dítě.

•    U žen, které plánují těhotenství, nebo které jsou těhotné má být léčba valproátem v indikaci epilepsie a/nebo bipolámí porucha přehodnocena.

•    Pokud žena plánuje těhotenství nebo otěhotní při léčbě migrény, léčba valproátem musí být zastavena.

•    U žen, které plánují otěhotnět při indikaci epilepsie a/nebo bipolární porucha, je třeba vynaložit veškeré úsilí, aby, pokud je to možné, přešly před početím na vhodnou alternativní léčbu.

Léčba valproátem v indikaci epilepsie a/nebo bipolární porucha nemá být přerušena bez nového posouzení přínosů a rizik léčby pro pacientku lékařem se zkušenostmi s léčbou epilepsie nebo bipolární poruchy. Pokud je léčba valproátem založena na pečlivém zhodnocení rizik a přínosů během těhotenství, doporučuje se:

•    Použijte nejnižší účinnou dávku a rozdělte denní dávku valproátu do několika malých dávek, které se užívají v průběhu celého dne. Aby nedošlo k vysokým plazmatickým koncentracím, může být výhodnější použít lékové formy s prodlouženým uvolňováním, než jiné lékové formy.

•    Suplementace folátu před těhotenstvím může snížit riziko defektů neurální trubice, které jsou společné všem těhotenstvím. Nicméně dostupné důkazy nenaznačují, že brání výskytu vrozených vad nebo malformací způsobených podáváním valproátu v těhotenství.

•    Zaveďte specializované prenatální monitorování za účelem zjištění možného výskytu defektů neurální trubice nebo jiných malformací.

Přípravek Convulex je kontraindikován jako profylaxe záchvatů migrény v těhotenství a u žen ve fertilním věku, které nepoužívají během léčby valproátem účinnou antikoncepci (viz body

4.4 a 4.6 výše). Před zahájením léčby valproátem musí být těhotenství vyloučeno.

Riziko u novorozenců

-    Případy hemoragického syndromu byly hlášeny velmi vzácně u novorozenců, jejichž matky užívaly valproát během těhotenství. Tento hemoragický syndrom souvisí s trombocytopenií, hypofibrinogenemií a/nebo se snížením dalších koagulačních faktorů. Afibrinogenemie byla také hlášena a může být fatální. Nicméně tento syndrom je třeba odlišit od poklesu faktorů vitamínu K vyvolaných fenobarbitalem a enzymatickými induktory. Proto se u novorozenců musí provést vyšetření počtu trombocytů, hladiny fibrinogenu v plazmě, koagulačních faktorů a koagulační testy.

-    Byly hlášeny případy hypoglykémie u novorozenců, jejichž matky užívaly valproát během třetího trimestru těhotenství.

-    Případy hypothyreózy byly hlášeny u novorozenců, jejichž matky užívaly valproát během těhotenství.

-    Abstinenční syndrom (jako je zejména agitovanost, podrážděnost, hyperexcitabilita, nervozita, hyperkineze, tonické poruchy, třes, křeče a poruchy příjmu potravy) se může

projevit u novorozenců, jejichž matky užívaly valproát během posledního trimestru těhotenství.

Kojení

Valproát je vylučován do mateřského mléka v koncentraci v rozmezí od 1 % do 10 % hladiny v séru matky. Hematologické poruchy byly prokázány u kojených novorozenců/kojenců léčených žen (viz bod 4.8).

S ohledem na přínos kojení pro dítě a na prospěšnost léčby pro matku je třeba rozhodnout, zda přerušit kojení nebo přerušit/ukončit podávání přípravku Convulex.

Fertilita

Amenorea, polycystická ovária a zvýšená hladina testosteronu byly hlášeny u žen užívajících valproát (viz bod 4.8). Podávání valproátu může také narušit fertilitu u mužů (viz bod 4.8). Kazuistiky ukazují, že dysfunkce fertility je reverzibilní po ukončení léčby.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Na počátku léčby, při vyšším dávkování a v kombinaci s jinými přípravky s účinkem na CNS mohou být změněny reakce natolik, že nezávisle na projevech základní nemoci může být omezena schopnost řízení motorových vozidel a obsluhy strojů.

4.8    Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky se vyskytují přechodně asi u 15-20% pacientů. Nejčastější jsou zažívací obtíže (10%), bolesti v epigastriu, nauzea, sedace, extrapyramidové poruchy, vomitus, průjem nebo zácpa, zvýšená chuť k jídlu, přibývání na váze. Tyto obtíže jsou závislé na dávce a lze je snížit postupným zvyšováním dávky, podáváním přípravku s jídlem a současným vynecháním aromatického ovoce.

Často byly hlášeny poruchy nehtu a nehtového lůžka.

Vzácně se vyskytuje spavost, závratě, bolesti hlavy, zhoršení depresí, agresivita, mimovolné pohyby, hyperaktivita, tonické záškuby, ataxie, poruchy koordinace, třes, dysartrie, nystagmus, diplopie. Vzácně byla hlášena obezita. V ojedinělých případech byly pozorovány stavy zmatenosti, stupor nebo kóma, které se objevily několik dní po dosažení terapeutické hladiny v plazmě. Tyto stavy se vysvětlují paradoxní reakcí u psychicky predisponovaných jedinců.

Z hematologických poruch byla pozorována trombocytopenie, snížení agregace krevních destiček, neutropenie, lymfocytóza, hypofibrinogenemie, vzácně anémie a útlum kostní dřeně. Rovněž byly zjištěny zvýšené hladiny glycidů a kyseliny močové v krvi nebo snížení kreatininu.

Alergické kožní reakce se vyskytují velmi zřídka. V ojedinělých případech byly pozorovány petechie, tvorba hematomů, přechodné vypadávání vlasů.

Poruchy parametrů jaterních funkcí se vyskytují poměrně často, ale obvykle se normalizují po úpravě dávek. Při zjištění klinických symptomů ukazujících na poškození jater (opakující se bolesti v epigastriu, zvracení, nechutenství, vyčerpanost, slabost, žloutenka, ascites, hepatální encefalopatie) musí být léčba okamžitě přerušena. Těžké poškození jater, které je velmi vzácné, je nezávislé na velikosti podávané dávky a vyskytuje se během prvních 6 měsíců léčby.

Dále byl popsán výskyt Reye-like syndromu, edémů, dysmenorhey a galaktorhey. Velmi vzácně bylo pozorováno postižení pankreatu doprovázené zvýšenou hladinou amylázy a lipázy v krvi.

U pacientů dlouhodobě léčených přípravkem Convulex byly hlášeny případy snížené kostní denzity, osteopenie, osteoporózy a zlomenin. Mechanismus, kterým přípravek Convulex ovlivňuje kostní metabolismus, nebyl rozpoznán.

Kongenitální malformace a vývojové poruchy (viz bod 4.4 a bod 4.6).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Srobárova 48 100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Zmatenost, sedace, kóma, hyporeflexie až areflexie, centrální dechový útlum. Léčba je symptomatická na jednotce intenzivní péče, iniciálně se provádí výplach žaludku a podává se aktivní uhlí. Jako antidotum byl úspěšně podán naloxon.

5. Farmakologické vlastnosti

5.1    Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antiepileptikum, antikonvulzivum ATC kód: N03AG01

Kyselina valproová je nasycená, jednoduše štěpitelná mastná kyselina. V pokusech na zvířatech vykazuje jen malou toxicitu při vysokém antikonvulzivním působení. Nemá sedativní ani hypnotický účinek. Působí na metabolizmus kyseliny gama-aminomáselné. Aktivace dekarboxylázy kyseliny glutamové a inhibice transaminázy kyseliny g-aminomáselné způsobuje výrazné zvýšení koncentrace kyseliny gama-aminomáselné v synapsích a v intersynaptických štěrbinách. Jako inhibitor neurotransmiteru brání kyselina g-aminomáselná pre- a postysynaptické sekreci, a tím zabraňuje rozvinutí křečové aktivity. Široké spektrum účinku valproátu je pravděpodobně důsledkem zapojení několika molekulárních mechanizmů účinku.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Valproát sodný se na rozdíl od kyseliny dobře rozpouští ve vodě. Maximální plazmatické hladiny dosahuje do 2 hodin po podání, vyrovnaného stavu plazmatické hladiny za 2-4 dny. Současné přijímání potravy nemá vliv na množství vstřebané účinné látky. Valproát sodný je téměř úplně metabolizována v játrech. Z 80-95% se váže na plazmatické bílkoviny (převážně albuminy). Plazmatický poločas při monoterapii se pohybuje mezi 9-16 hodinami. Při kombinaci s jinými antiepileptiky se poločas zkracuje na 1-9 hodin. U novorozenců a malých dětí je plazmatický poločas 10-67 hodin (nejdelší bezprostředně po porodu). Terapeutická hladina se pohybuje mezi 50-100mg/l (tj. 300-600 mmol/l). Při vyšších hodnotách je nutné počítat se vzrůstajícími nežádoucími účinky až intoxikací. Koncentrace v cerebrospinálním moku koreluje s volnou částí aktivní substance. Valproát prochází placentární bariérou, v mateřském mléce dosahuje až 10% plazmatické hladiny. Pouze 1-3% podané látky je vylučováno renální cestou v nezměněné formě. Větší část je glukuronizována a oxidována v játrech. Hlavním metabolitem je kyselina 3-ketovalproová, která je vylučována močí. Tento metabolit je u myší antikonvulzivně účinný, u člověka není jeho účinek objasněn.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku

Bezpečnost přípravku byla ověřena dlouholetým používáním.

Valproáty mají při terapeutické koncentraci relativně nízkou toxicitu. Případy akutního předávkování u dětí i dospělých jsou velmi řídké.

6.    Farmaceutické údaje

6.1    Seznam pomocných látek

Sodná sůl sacharinu, pomerančové aroma, hydroxid sodný a kyselina chlorovodíková (k nastavení pH), čištěná voda.

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

5 let.

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25^oC. Uchovávejte lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5    Druh obalu a velikost balení

Hnědá skleněná lahvička s PP šroubovacím uzávěrem s ochranným kroužkem a PE těsnící vložkou, LDPE nástavec pro horní plnění a odměrná stříkačka se stupnicí od 0 do 3 ml.

Velikost balení:

100 ml.

6.6    Návod k použití přípravku, zacházení s ním (a k jeho likvidaci)

Použití odměrné stříkačky:

1.    Odstraňte šroubovací uzávěr z lahvičky.

2.    Zasuňte píst úplně dolů do odměrné stříkačky a pak vložte stříkačku do lahvičky.

3.    Otočte lahvičku s odměrnou stříkačkou směrem dolů a posuňte píst přesně na značku, která odpovídá předepsané dávce.

4.    Otočte lahvičku zpět do svislé polohy a vyjměte stříkačku. Zatlačte dolů na píst a přeneste odměřenou dávku do sklenice s vodou. V případě potřeby opakujte postup 3 a 4, dokud nedosáhnete předepsané dávky.

Po každém použití:

5.    Zavřete lahvičku šroubovacím uzávěrem.

6.    Vyjměte píst z odměrné stříkačky a opatrně opláchněte obě části pod tekoucí vodou. Jakmile jsou obě části suché, složte znovu stříkačku a píst dohromady.

7.    Držitel rozhodnutí o registraci

G.L. Pharma GmbH, Lannach, Rakousko

8.    Registrační číslo

21/033/77-S/C

9.    Datum první registrace/ prodloužení registrace

18.8.1977 / 2.6.2010

10.    Datum revize textu

11.1.2016

11/11