Castispir 10 Mg

sp.zn.sukls123505/2015

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Castispir 10mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje montelukastum natricum, což odpovídá 10 mg montelukastum. Pomocná látka se známým účinkem: 84,7 mg laktosy v jedné tabletě.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA Potahované tablety.

Béžové, čtvercové, bikonvexní potahované tablety, na jedné straně označené číslicí 10.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Castispir 10mg je indikován k léčbě astmatu jako doplňková léčba pacientů s lehkým až středně těžkým perzistujícím astmatem, kteří jsou nedostatečně kontrolováni inhalačními kortikosteroidy a u nichž krátkodobě působící beta-agonisté podaní „podle potřeby“ neposkytují dostatečnou klinickou kontrolu astmatu. Pacientům, u nichž je přípravek Castispir 10mg indikován k léčbě astmatu, může přípravek Castispir 10mg ulevit od příznaků sezónní alergické rýmy.

Přípravek Castispir 10mg je rovněž indikován k profylaxi astmatu, pokud je rozhodující složkou bronchokonstrikce indukovaná tělesnou námahou.

Přípravek Castispir 10mg je indikován pro dospělé a dospívající od 15 let.

4.2 Dávkování a způsob podání Dávkování

Dávkování pro dospělé a dospívající od 15 let s astmatem nebo s astmatem a současnou sezónní alergickou rýmou je jedna tableta denně (10 mg) užívaná večer.

Způsob podání

Perorální podání.

Obecná doporučení

Terapeutický účinek přípravku Castispir 10mg na parametry zvládání astmatu se projeví během jednoho dne. Přípravek Castispir 10mg lze užívat s jídlem nebo nalačno. Pacienty je nutno poučit, aby přípravek Castispir 10mg užívali i pokud bude jejich astma pod kontrolou, stejně jako v obdobích jeho zhoršení. Přípravek Castispir 10mg by neměl být podáván současně s jinými přípravky obsahujícími stejnou léčivou látku, montelukast.

U starších pacientů ani u pacientů s poruchou funkce ledvin ani u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater není nutná úprava dávkování. Údaje o pacientech s těžkou poruchou funkce jater nejsou k dispozici. Dávkování je u pacientů obojího pohlaví stejné.

Léčba přípravkem Castispir 10mg ve vztahu k další léčbě astmatu.

Přípravek Castispir 10mg může být přidán k dalším přípravkům pro léčbu astmatu.

Inhalační kortikosteroidy

Léčba přípravkem Castispir 10mg může být použita jako doplňková léčba u nemocných, u nichž inhalační kortikosteroidy a „podle potřeby“ podané krátkodobě působící beta-agonisté neposkytují dostatečnou klinickou kontrolu. Přípravek Castispir 10mg by neměl být náhradou za inhalační kortikosteroidy (viz bod 4.4).

Přípravek Castispir 10mg by se z důvodu vysokého obsahu léčivé látky neměl užívat u dětí do 15 let. Pro menší děti jsou k dispozici lékové formy odpovídajících sil.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 tohoto přípravku.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pacienty je třeba upozornit, aby nikdy neužívali perorální montelukast k léčení akutního astmatického záchvatu a aby měli pro tento případ připravenou obvyklou vhodnou záchrannou léčbu. Pokud se akutní záchvat objeví, měli by použít krátkodobě působící inhalační beta-agonisty. Pacienti by měli co nejdříve vyhledat lékaře, pokud potřebují více inhalací krátkodobě působícího inhalačního beta-agonisty než obvykle.

Montelukast by neměl nahrazovat inhalační nebo perorální kortikosteroidy.

Nejsou k dispozici žádné údaje dokládající možnost snížení dávky inhalačních kortikosteroidů při současném podávání montelukastu.

Ve vzácných případech se může u pacientů léčených antiastmatiky, včetně montelukastu objevit systémová eosinofilie, někdy se projevující klinickými projevy vaskulitidy konzistentními s Churg-Straussovým syndromem, což je stav často léčený systémovým podáním kortikosteroidů. Tyto případy byly obvykle, nikoli však vždy, spojeny se snížením dávky nebo ukončením léčby perorálními kortikosteroidy. Možnost, že podávání antagonistů leukotrienového receptoru může být spojeno s výskytem Churg-Straussova syndromu nelze ani vyloučit, ani potvrdit. Lékaři by si měli u svých pacientů dávat pozor na eosinofilii, vaskulitickou vyrážku, zhoršení plicních symptomů, srdeční komplikace a/nebo neuropatii. Pacienty, u nichž se tyto příznaky objeví je nutno vyšetřit a přehodnotit jejich léčebné režimy.

Léčba montelukastem nezbavuje pacienty s aspirin-senzitivním astmatem nutnosti vyvarovat se užívaní aspirinu nebo jiných nesteroidních protizánětlivých přípravků.

Tento léčivý přípravek obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, Lappovým nedostatkem laktasy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Montelukast lze podávat s ostatními léky běžně používanými pro prevenci a chronickou léčbu astmatu. Podle interakčních studií nemá doporučená klinická dávka montelukastu klinicky významný vliv na farmakokinetiku následujících léčiv: theofylin, prednison, prednisolon, perorální kontraceptiva (ethinylestradiol/norethindron 35/1), terfenadin, digoxin a warfarin.

U jedinců, kteří současně užívali fenobarbital, byla plocha pod křivkou průběhu plazmatické koncentrace v čase pro montelukast (AUC) zmenšena asi o 40 %. Protože montelukast je metabolizován prostřednictvím CYP3A4, je při současném podávání s induktory CYP3A4, jako jsou fenytoin, fenobarbital a rifampicin, nutná obezřetnost, zvláště u dětí.

Studie in vitro prokázaly, že montelukast je silným inhibitorem CYP 2C8. Výsledky klinické studie, které se zabývaly interakcí léků včetně montelukastu a rosiglitazonu (zkušební substrát reprezentující léky primárně metabolizované CYP 2C8) však ukázaly, že montelukast CYP 2C8 in vivo neinhibuje. Proto se nepředpokládá, že by montelukast výrazně měnil metabolismus léků metabolizovaných tímto enzymem (např. paklitaxelu, rosiglitazonu a repaglinidu).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Užívání během těhotenství

Studie na zvířatech nenaznačují škodlivý účinek na těhotenství nebo na vývoj embrya/plodu.

Omezené údaje z dostupných databází těhotenství nenaznačují příčinnou souvislost mezi užíváním montelukastu a malformacemi (tj. defekty končetin), které byly vzácně hlášeny po globálním uvedení léčivé látky na trh.

V těhotenství smí být přípravek Castispir 10mg podáván jen v nezbytně nutných případech.

Užívání v období kojení

Studie na potkanech ukázaly, že je montelukast vylučován do mléka (viz bod 5.3). Není známo, zda se montelukast vylučuje do lidského mateřského mléka.

Kojícím matkám smí být přípravek Castispir 10mg podáván jen v nezbytně nutných případech.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Neočekává se, že by montelukast ovlivňoval schopnost řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje. Velmi vzácně však někteří jedinci hlásili ospalost nebo závratě.

4.8 Nežádoucí účinky

Montelukast byl hodnocen v klinických studiích následujícím způsobem:

• 10mg potahované tablety přibližně u 4 000 dospělých astmatických pacientů ve věku 15 let a starších,

• 10mg potahované tablety přibližně u 400 dospělých astmatických pacientů ve věku 15 let a starších se sezónní alergickou rýmou,

• 5mg žvýkací tablety u přibližně 1750 dětských astmatických pacientů ve věku od 6 do 14 let.

Následující nežádoucí účinky související s podáváním léčiva byly u pacientů léčených montelukastem v klinických studiích hlášeny často (> 1/100, < 1/10) a s vyšší incidencí než u pacientů léčených placebem:

Systém orgánových tříd

Dospělí pacienti od 15 let (dvě 12týdenní studie; n = 795)

Dětští pacienti ve věku od 6 do 14 let (jedna 8týdenní studie; n = 201)

(dvě 56týdenní studie; n = 615)

Poruchy nervového systému

bolest hlavy

Gastrointestinální

poruchy

bolest břicha

Při dlouhodobé léčbě omezeného počtu pacientů v rámci klinických studií trvajících u dospělých až 2 roky a až 12 měsíců u pediatrických pacientů ve věku 6 až 14 let se bezpečnostní profil nezměnil.

Zkušenosti po uvedení na trh

Nežádoucí účinky hlášené po uvedení na trh jsou uvedeny v tabulce dále podle třídy orgánových systémů a specifického pojmu označujícího nežádoucí účinek. Kategorie četnosti byly odhadnuty na základě relevantních klinických hodnocení.

Třída orgánových systémů	Velmi časté > 1/10	Časté > 1/100 až < 1/10	Méně časté > 1/1 000 až < 1/100	Vzácné > 1/10 000 až < 1/1 000	Velmi vzácné < 1/10 000
Infekce a infestace	Infekce horních dýchacích cest *
Poruchy krve a lymphatic-kého systému				Zvýšený sklon ke krvácení
Poruchy imunitního systému			Hypersenzitivní reakce včetně anafylaxe		Infiltrace jater eosinofily
Psychiatrické poruchy			Abnormální sny včetně nočních můr, nespavost, somnambulismus, podrážděnost, úzkost, neklid, agitovanost včetně agresivního chování nebo hostility, deprese	Třes	Halucinace, sebevražedné myšlenky a jednání (suicidalita)
Poruchy nervového systému			Točení hlavy, malátnost, parestézie/hypo-estézie, záchvaty křečí
Srdeční poruchy				Palpitace
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy			Epistaxe		Churg-Straussové syndrom (CSS) (viz bod 4.4)
Gastro intestinální poruchy		Průjem, nauzea, zvracení**	Sucho v ústech, dyspepsie

Třída orgánových systémů	Velmi časté > 1/10	Časté > 1/100 až < 1/10	Méně časté > 1/1 000 až < 1/100	Vzácné > 1/10 000 až < 1/1 000	Velmi vzácné < 1/10 000
Poruchy jater a žlučových cest		Zvýšené hladiny sérových transamináz (ALT, AST)			Hepatitida (včetně cholestatické, hepatocelulární a smíšeného poškození jater)
Poruchy kůže a podkožní tkáně		Vyrážka**	Tvorba modřin, kopřivka, svědění	Angioedém	Erythema nodosum, erythema multiforme
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně			Artralgie, myalgie, včetně svalových křečí
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace		Pyrexie**	Asténie/únava, celkový pocit nemoci, edém

* Tento nežádoucí účinek, hlášený v klinických hodnoceních u pacientů léčených montelukastem jako velmi častý, byl rovněž hlášen jako velmi častý u pacientů léčených placebem.

**Tento nežádoucí účinek, hlášený v klinických hodnoceních u pacientů léčených montelukastem jako častý, byl rovněž hlášen jako častý u pacientů léčených placebem.

4.9 Předávkování

O léčbě předávkování montelukastem nejsou k dispozici žádné specifické informace. Ve studiích s dospělými pacienty s chronickým astmatem byl montelukast podáván v dávkách do 200 mg/den po dobu 22 týdnů a v krátkodobých studiích v dávkách do 900 mg/den po dobu přibližně jednoho týdne bez klinicky významných nežádoucích příhod.

Po uvedení přípravku na trh a v klinických studiích se objevily zprávy o akutním předávkování montelukastem. Zahrnuty jsou zprávy o dospělých a dětech s dávkou 1 000 mg (přibližně 61 mg/kg u dítěte ve věku 42 měsíců). Klinické a laboratorní nálezy byly ve shodě s bezpečnostním profilem u dospělých a dětských pacientů. Ve většině zaznamenaných případů předávkování nebyly žádné nežádoucí účinky. Nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky byly v souladu s bezpečnostním profilem montelukastu a zahrnovaly bolest břicha, spavost, žízeň, bolest hlavy, zvracení a psychomotorickou hyperaktivitu.

Není známo, zda je montelukast dialyzovatelný peritoneální dialýzou nebo hemodialýzou.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Jiná systémová léčiva onemocnění spojených s obstrukcí dýchacích cest, antagonisté leukotrienových receptorů ATC kód: R03DC03

Cysteinylové leukotrieny (LTC₄, LTD₄, LTE₄) jsou silné zánětlivé eikosanoidy uvolňované různými buňkami, včetně žírných buněk a eosinofilů. Tyto důležité proastmatické mediátory se váží na cysteinyl-leukotrienové (CysLT) receptory. Receptor CysLT typu 1 (CysLTj) se nachází v dýchacích cestách člověka (včetně buněk hladkého svalu dýchacích cest a makrofágů dýchacích cest) a na dalších prozánětlivých buňkách (včetně eosinofilů a některých myeloidních kmenových buněk). Byla zjištěna korelace mezi CysLT a patofyziologií astmatu a alergické rýmy. Při astmatu patří mezi leukotrieny zprostředkované účinky bronchokonstrikce, sekrece hlenu, vaskulární permeabilita a zmnožení eosinofilů. Při alergické rýmě se po expozici alergenu uvolňují CysLT z nosní sliznice během reakce jak časné, tak i pozdní fáze, a souvisejí se symptomy alergické rýmy. Bylo zjištěno, že intranazální expozice CysLT zvětšuje rezistenci nosní části dýchacích cest a zhoršuje příznaky neprůchodnosti nosu.

Montelukast je sloučenina účinná po perorálním podání, která se váže s vysokou afinitou a selektivitou na receptor CysLT ₁. V klinických studiích inhiboval montelukast v dávkách pouhých 5 mg bronchokonstrikci vyvolanou inhalací LTD₄. K bronchodilataci došlo během 2 hodin od perorálního podání. Bronchodilatační efekt P-agonistů byl k účinku vyvolanému montelukastem aditivní. Léčba montelukastem inhibovala jak časnou, tak pozdní bronchokonstrikci vyvolanou antigenním podnětem. Montelukast v porovnání s placebem snižoval množství eosinofilů v periferní krvi u dospělých a dětí. Ve zvláštní studii léčba montelukastem významně snížila množství eosinofilů v dýchacích cestách (měřeno ve sputu) a v periferní krvi za zlepšení klinické kontroly astmatu.

Ve studiích u dospělých montelukast v dávce 10 mg jednou denně významně zlepšoval v porovnání s placebem ranní FEV₁ (změna výchozích hodnot 10,4 % oproti 2,7 %), dopolední vrcholovou exspirační průtokovou rychlost - PEFR (změna výchozích hodnot 24,5 l/min oproti 3,3 l/min) a významně snižoval celkovou spotřebu P-agonistů (změna výchozích hodnot -26,1 % oproti -4,6 %). Zlepšení v pacienty udávaném hodnocení denních a nočních astmatických příznaků bylo významně větší než u placeba.

Studie u dospělých prokázaly schopnost montelukastu zvýšit klinický účinek inhalačních kortikosteroidů (% změna výchozích hodnot oproti stavu před léčbou u inhalačního beklometazonu a montelukastu v porovnání s beklometazonem, co se týče FEV₁: 5,43% oproti 1,04%, užití beta-agonistů -8.70% oproti 2,64%). Ve srovnání s inhalačním beklometazonem (200 ^g dvakrát denně s použitím spaceru) prokázal montelukast mnohem rychlejší počáteční odezvu, ačkoli během 12týdenní studie vykázal beklometazon v průměru vyšší terapeutický efekt (změna v % oproti stavu před léčbou u montelukastu v porovnání s beklometazonem, co se týče FEV₁: 7,49% oproti 13,3%, užití beta-agonistů -28.28% oproti -43,89%). U vysokého procenta pacientů léčených montelukastem byla nicméně dosažena podobná klinická odezva jako u beklometazonu (např. 50 % pacientů léčených beklometazonem dosáhlo 11% nebo vyššího zlepšení FEV₁ v porovnání se stavem před léčbou, přičemž přibližně 42 % pacientů léčených montelukastem dosáhlo stejné odezvy).

U dospělých pacientů ve věku 15 let a starších s astmatem a současně se sezónní alergickou rýmou byla provedena klinická studie, která hodnotila účinek montelukastu při symptomatické léčbě sezónní alergické rýmy. V této studii montelukast podávaný jednou denně v dávce 10 mg prokázal statisticky významné zlepšení skóre denních symptomů rýmy v porovnání s placebem. Skóre denních symptomů rýmy je průměrem skóre denních nosních symptomů (ucpání nosu, výtok z nosu, svědění v nose a kýchání) a skóre nočních symptomů (ucpání nosu při probuzení, potíže s usínáním a probouzení se v noci). Celkového hodnocení alergické rýmy pacienty a lékaři se v porovnání s placebem signifikantně zlepšilo. Hodnocení antiastmatické účinnosti nebylo primárním cílem této studie.

V 8týdenní studii u dětských pacientů ve věku od 6 do 14 let montelukast v dávce 5 mg denně v porovnání s placebem signifikantně zlepšil respirační funkce (FEV₁ - změna výchozích hodnot v porovnání se stavem před léčbou 8,71% oproti 4,16%; změna dopoledního PEFR v porovnání se stavem před léčbou 27,9 l/min oproti 17,8 l/min) a snížil používání beta-agonistů „podle potřeby“ (změna výchozích hodnot -11,7 % oproti +8,2 %).

Signifikantní snížení námahou indukované bronchokonstrikce (EIB) bylo prokázáno ve 12týdenní studii u dospělých (maximální pokles FEVi 22,33 % u montelukastu oproti 32,40 % u placeba, doba nutná k zotavení a návratu k hodnotám FEVi před léčbou 44,22 minut oproti 60,64 minut). Tento účinek se neměnil během celých 12 týdnů trvání studie. Redukce EIB byla rovněž prokázána v krátkodobé studii u dětských pacientů ve věku od 6 do 14 let (maximální pokles FEV₁ 18,27 % oproti 26,11 %, doba nutná k zotavení a návratu k hodnotám FEV₁ před léčbou 17,76 minut oproti 27,98 minut). Účinek v obou studiích byl prokázán na konci dávkovacího intervalu s dávkováním jednou denně.

U pacientů s aspirin-senzitivním astmatem současné podávání inhalačních nebo perorálních kortikosteroidů s montelukastem v porovnání s placebem signifikantně zlepšilo kontrolu astmatu (FEV₁ - změna výchozích hodnot 8,55 % oproti -1,74 % a snížení celkové potřeby beta-agonistů -změna výchozích hodnot -27,78 % oproti 2,9 %).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Montelukast se po perorálním podání rychle vstřebává. Po podání 10 mg potahovaných tablet bylo u dospělých nalačno dosaženo průměrné maximální plazmatické koncentrace (C_max) za 3 hodiny (T_max) po podání. Průměrná biologická dostupnost po perorálním podání je 64 %. Obvyklá potrava biologickou dostupnost po perorálním podání a C_max neovlivňuje. Bezpečnost a účinnost byly prokázány v klinických studiích, ve kterých se podávaly 10 mg potahované tablety bez ohledu na dobu požití jídla.

U 5 mg žvýkacích tablet byla u dospělých nalačno dosažena maximální koncentrace (Cmax) za 2 hodiny po podání. Střední hodnota biologické dostupnosti po perorálním podání je 73 % a podáním standardní stravy se snižuje na 63 %.

Distribuce

Montelukast je vázán z více než 99 % na plazmatické bílkoviny. Distribuční objem se za ustáleného stavu pohybuje od 8 do 11 litrů. Studie na potkanech s radioaktivně značeným montelukastem prokázaly, že látka přechází jen minimálně přes hematoencefalickou bariéru. Po 24 hodinách po podání byla i v ostatních tkáních koncentrace radioaktivně značeného materiálu minimální.

Biotransformace

Montelukast je extenzivně metabolizován. Ve studiích, ve kterých byly dospělým a dětem podávány dávky v terapeutickém rozmezí, nebyly plazmatické koncentrace metabolitů montelukastu za ustáleného stavu detekovatelné.

In vitro studie s použitím lidských jaterních mikrozomů ukazují, že se na metabolizmu montelukastu podílí cytochrom P450 3A4, 2A6 a 2C9. Na základě dalších in vitro výsledků s lidskými jaterními mikrozomy se ukázalo, že terapeutické koncentrace montelukastu v plazmě neinhibují žádný z cytochromů P450 3A4, 2C9, 1A2, 2A6, 2C19 nebo 2D6. Příspěvek metabolitů k terapeutickému účinku montelukastu je minimální.

Eliminace

U dospělého zdravého jedince se plazmatická clearance montelukastu pohybuje okolo 45 ml/min. Po perorálním podání radioaktivně značeného montelukastu bylo 86 % radioaktivity zachyceno v 5denních sběrech stolice a < 0,2 % v moči. Tyto poznatky spolu s údaji o biologické dostupnosti po perorálním podání dokazují, že montelukast a jeho metabolity se vylučují téměř výhradně žlučí.

Individuální rozdíly u pacientů

U starších pacientů a pacientů s lehkou až středně těžkou jaterní insuficiencí není nutná úprava dávkování. Klinická hodnocení přípravku u pacientů s poruchou funkce ledvin nebyla provedena. Protože se montelukast a jeho metabolity vylučují žlučí, nutnost úpravy dávky se u pacientů s poruchou funkce ledvin nepředpokládá. Údaje o farmakokinetice montelukastu u pacientů s těžkou jaterní insuficiencí nejsou k dispozici (Child-Pugh skóre vyšší než 9).

Po vysokých dávkách montelukastu (20- až 60násobek doporučené dávky pro dospělé) byl pozorován pokles plazmatické koncentrace teofylinu. Tento účinek nebyl při doporučené dávce 10 mg denně pozorován.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Ve studiích toxicity na zvířatech byly pozorovány malé změny sérových hladin ALT, glukózy, fosforu a triglyceridů, jež byly přechodné povahy. Příznaky toxicity u zvířat byly zvýšené slinění, gastrointestinální příznaky, řídká stolice a dysbalance elektrolytů. Tyto příznaky se projevily v dávkách odpovídajících více než 17násobku systémové expozice při klinickém dávkování. U opic se nežádoucí účinky objevily po dávkách od 150 mg/kg/den (více než 232násobek systémové expozice při klinických dávkách). Ve studiích na zvířatech montelukast neovlivňoval fertilitu ani reprodukci při systémové expozici převyšující klinickou systémovou expozici více než 24krát. Ve fertilitní studii na samicích potkanů byl při dávce 200 mg/kg/den (více než 69násobek klinické systémové expozice) pozorován mírný pokles tělesné hmotnosti mláďat. Ve studii na králících byl v porovnání s kontrolní skupinou zvířat pozorován vyšší výskyt nekompletní osifikace při systémové expozici více než 24krát vyšší než systémová expozice při klinické dávce. U potkanů nebyly abnormality pozorovány. Montelukast prostupuje placentární bariérou a vylučuje se u zvířat do mateřského mléka.

Po jednorázovém perorálním podání sodné soli montelukastu myším a potkanům v dávce až 5000 mg/kg (15000 mg/ m² u myší a 30000 mg/m² u potkanů), což byla nejvyšší zkoušená dávka, nebyl pozorován žádný úhyn. Tato dávka odpovídá 25000násobku doporučené denní dávky u člověka (při váze dospělého pacienta 50 kg).

Bylo zjištěno, že montelukast není pro myši při dávkách až 500 mg/kg/den (přibližně více než 200násobek systémové expozice) fototoxický při UVA, UVB nebo viditelném světle.

U hlodavců nebyl montelukast v in vitro a in vivo testech ani mutagenní, ani tumorigenní.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety Monohydrát laktosy Čištěná hyprolosa Mikrokrystalická celulosa Sodná sůl kroskarmelosy Magnesium-stearát

Potah tablety Hypromelosa 6 cps Oxid titaničitý (E 171)

Makrogol 400

Žlutý oxid železitý (E 172)

Červený oxid železitý (E 172)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

2 roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30°C.

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí a světlem.

6.5 Druh obalu a velikost balení

OPA/Al/PVC/Al blistr : 7, 10, 14, 20, 21, 28, 30, 49, 50, 56, 60, 84, 90, 98, 100, 140 a 200 tablet. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Sandoz s.r.o.,

Praha, Česká republika

Výrobci:

LEK PHARMACEUTICALS D.D., LJUBLJANA, Slovinsko

LEK PHARMACEUTICALS D.D., LENDAVA, Slovinsko

LEK S.A., STRYKOW, Polsko

LEK S.A., WARSAVA, Polsko

SALUTAS PHARMA GmbH, BARLEBEN, Německo

SALUTAS PHARMA GmbH, GERLINGEN, Německo

SANDOZ S.R.L., TARGU MURES, Rumunsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A):

Reg. č.: 14/045/10-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

27.1.2010

10. DATUM REVIZE TEXTU

10.7.2015

9/9