Příbalový Leták

Calcium Chloratum Biotika

Příloha č. 2 k opravě rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls117833/2011

Souhrn údajů o přípravku

1.    NÁZEV PŘÍPRAVKU CALCIUM CHLORATUM Biotika

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Léčivá látka: Calcii chloridům dihydricum 0,671 g v 10 ml.

10 ml obsahuje 183 mg vápníku, to odpovídá 4,56 mmol.

10 ml obsahuje 324 mg chloridů, to odpovídá 9,12 mmol.

3.    LÉKOVÁ FORMA

injekční roztok

Popis přípravku: čirý bezbarvý až slabě nažloutlý roztok.

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Nízká hladina vápníku v krvi (podpůrná léčba při rachitidě, osteomalacii, osteoporóze, při hojení fraktur, tetanii, spazmofilii), pokles tlaku vyvolaný akutním oslabením kontrakční síly myokardu    (např.

v anesteziologii působením intravenózních barbitutátů),.

Akutní alergické choroby - pomocná léčba, chronická zánětlivá onemocnění, svědící dermatózy, mokvající a generalizované ekzémy.

4.2    Dávkování a způsob podání

a)    dávkování dětem

Dětem se podává intravenózně. Dávka se upravuje podle věku, druhu výživy a hodnot kalcémie.

Denní dávka pro děti: do 1 roku:    do 0,25 g

od 1 do 6 let:    od 0,25 do 0,5 g

od 6 do 15 let:    od 0,5 do 1 g.

Při parenterální aplikaci vápníku je nutno monitorovat srdeční činnost pacienta.

b)    dávkování dospělým

Dospělým se podává 5 až 10 ml přísně intravenózně a velmi pomalu, po dobu 3 až 10 minut. Výjimkou je kardiální resuscitace, kdy se intravenózní bolus podává velmi rychle. Při akutní symptomatické hypokalcémii se dospělým iniciálně podává vápník ve formě bolusu přísně intravenózně v dávce 100 až 200 mg elementarního vápníku v průběhu 10 minut, potom následuje udržující infuze elementarního vápníku 1-2 mg/kg/h. Hladina vápníku v séru se obyčejně v průběhu 6 až 12 hodin dostane při tomto režimu do normálnych hodnot a proto udržující dávku možno snížit na 0,3 až 0,5 mg/kg/h. Hypomagnezémie nebo hypermagneziová hypokalcémie nereaguje dobře na podávání vápníku. Při intravenózní podpůrné terapii vápníkem se doporučuje dávka 4 až 7 mg/kg/den.

4.3    Kontraindikace

Hyperkalcémie, hyperkalciúrie (hyperparatyreoidizmus, předávkování vitaminu D, tumory způsobující dekalcifikaci jako plazmocytom, kostní metastázy), těžká insuficience ledvin, náhlý vzestup sérových hladin vápníku, při osteoporóze zapříčiněné imobilizací pacienta, galaktozémie, anafylaktická reakce s příznaky hrozícího šoku, terapie kardioglykosidy (s vyjímkou těžké symptomatické hypokalcémie).

4.4    Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Intravenózní vápníkové přípravky dráždí žíly, proto je nutno je ředit v 50-100 ml 5 % roztoku glukózy. Vápník se musí podávat opatrně u pacientů, kteří jsou léčeni digitalisovými glykosidy, protože hyperkalcémie působí predispozičně na digitalisovou toxicitu. Optimální terapie vyžaduje časté monitorování hladin vápníku, hořčíku, fosforu, draslíku a kreatininu v séru a také stanovení elektrokardiografického a hemodynamického statusu.

Chlorid vápenatý je acidifikující, proto není vhodný k léčbě hypokalcémie u pacientů s renální insuficiencí a acidózou.

Přípravek se nesmí podat intramuskulárně, resp. paravenózně pro nebezpečí vzniku nekróz. Vápník může způsobit nekrózu jater u novorozenců, je-li podávan umbilikální žílou.

4.5    Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Lokální anestetika, včetně prokainu, inhibují nebo potlačují transport ionizovaného vápníku z vodného prostředí do lipidové fáze. Tento efekt se neomezuje jen na lokální anestetika, ale i na jiná léčiva (propranolol, digitalisové glykozidy, CNS aktivní léčiva, včetně morfinu a opiatových analgetických léčiv). Při nečekané hyperkalcémii se zvyšuje riziko toxicity u pacientů, kteříkterí jsou léčeni digoxinem. Thiazidová diuretika zvyšují renální reabsorpci kalcia, snižují jeho vylučování močí a mohou vyvolat hyperkalcémii. Současné podání furosemidu a kalciových přípravků může způsobit u novorozenců hyperkalciurii a nefrokalcinózu.

4.6    Těhotenství a kojení

Vápník prochází placentární bariérou a vylučuje se do mateřského mléka. Jeho absopce je u kojenců limitována obsahem fosforu v mléku.

Údaje o teratogenitě a embryotoxicitě nebyly publikovány.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Nedochází k ovlivnění pozornosti.

4.8    Nežádoucí účinky

Přípravek má lokálně extrémě dráždivý účinek, extravazální aplikace jsou bolestivé a mohou způsobit nekrózu. Příliš rychlá intravenózní aplikace vyvolá vazodilataci, pocit šířícího se tepla a palčivé křídové chuti v ústech. Soli vápníku ve vysokých dávkách podáváné samotné nebo s vitaminem D mohou vyvolat hyperkalcémii s projevy anorexie, nauzey, zvracení, bolestí břicha, svalové slabosti, bolesti kostí, polydipsie, polyurie, zmatenosti, předrážděnosti, kardiální dysrytmie, oslabení až zástavyí činnosti srdce a kómatu. U dětí může vzniknout acidóza. Hyperkalcémie je reverzibilní, avšak přetrvávající vysoké hladiny kalcia mohou způsobit ireverzibilní nefrokalcinózu, nefrolitiázu a poruchu koncentrační schopnosti ledvin. Méně závažným nežádoucím efektem suplementace chloridu vápenatého je obstipace. V tomto případě se doporučuje potrava bohatá na vlákniny i přiměřený příjem tekutin.

Rychlá terapie vápníkovými přípravky způsobí náhlé zvýšení koncentrace vápníku v séru, což má za následek bradykardii a srdeční arytmie. Extravazální výstup vápníkového roztoku do podkožní tkáně může způsobit těžké nekrózy tkáně. Toto může nastat při použití infuzní pumpy.

4.9 Předávkování

Klinické příznaky se manifestují v závislosti na koncentraci vápníku v séru. Při lehčích stavech je to nauzea, zvracení, únavnost až somnolence. Hyperkalcémie při vyšších koncentracích (nad 3,5 mmol/l) se projevuje návaly tepla, poruchami mikce, poruchami chuti, periferní vazodilatací, bolestmi břicha, psychickými poruchami, polydipsií, polyurií,,polyurii a svalovou slabostí.

Léčba: Ve většině případů k zlepšení stavu postačuje přerušení suplementace vápníku a zabezpe-čení přiměřené hydratace. Hyperkalcémie maligních případů vyžaduje aktivnější terapii. Podávají se saluretika a diuretika šetřící kalium. Thiazidová diuretika jsou kontraindikována. Nutná je kontrola sérových elektrolytů. Při velmi těžkém stavu je možno použít hemodialyzu.

Údaje o akutní a chronické toxicitě přípravku nejsou publikovány.

5. Farmakologické vlastnosti

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina Iontový přípravek.

ATC kód: A12AA07 Mechanizmus účinku

Vápník je esenciální iont, nezbytný pro normální funkci mnoha biologických procesů organizmu jako je vedení nervových vzruchů, synaptická transmise, sekrece hormonů, srdeční automaticita, mitotická aktivita, spojení kontrakce-relaxace ve svalech, srážení krve. Vápník je také hlavní intracelulární mediator potřebný pro plnou aktivitu enzymů. Z těchto a dalších funkcí vápníku vyplývá důležitost udržování koncentrací vápníkových iontů, protože hypokalcémie se může také manifestovat patologickými stavy s těžkým průběhem, které ohrožují život pacienta.

Úloha vápníku v regulaci excitability tkání spočívá pravděpodobně v regulaci permeability buněčné membrány pro ionty Na+ a K+. Svalový akční potenciál stimuluje uvolňování vápenatých    iontů

ze sarkoplazmatického retikula a aktivuje kontrakci. Mírné snížení koncentrace vápníku může značně snížit práh dráždivosti, v důsledku čeho vznikají tetanické křeče. U některých pacientů s hypokalcémií se snížená koncentrace iontů projeví parestezií, laryngeálním spazmem a tetanií. Intravenózní suplementaci se klinický obraz zmírní a časem upraví.

Vápník je nepostradatelným iontem pro spojení excitace-kontrakce v srdeční svalové tkání, jako i pro vední elektrických impulzů v určitých oblastech srdce, hlavně v oblasti AV uzlu. Depolarizace myokardiálních vláken otevírá vápníkové kanály závislé na napětí a způsobuje pomalé vnitřní proudy, jež se tvoří přes plató akčního potenciálu. Tyto proudy umožňují permeaci dostatečného množství iontů vápníku k uvolnění dalších iontů ze sarkoplazmatického retikula a tím vyvolat kontrakci. V rámci kardiovaskulárního systému se hypokalcémie projevuje těmito příznaky: hypotenze, srdeční insuficience, dysrytmie (bradykardie, ventrikulární fibrilace) a sníženou reakcí na léčiva, mechanizmů kterých se zúčastňuje vápník (noradrenalin, digoxin, dopamin). Pomalou intravenózní aplikací ionizovaného kalcia se obnoví vaskulární tonus a upraví se srdeční kontraktilita u pacientů s hypokalcémií.

Vápník sehrává důležitou úlohu pro udržení integrity membrán sliznic, adhezi buněk, ale i funkce buněčních membrán samotných. Je potřebný pro exocytózu a má proto důležitou roli pro stimulaci sekrece u většiny exokrinních i endokrinních žláz. Na iontech kalcia závisí

uvolňování    katecholaminů

z dřeně nadledvinek, neuromediátorů na synapsích, histaminu ze žírných buněk atd. Aplikace solí vápníku je indikována v šokových stavech, kdy dochází v organizmu ke zvýšení propustnosti buněčných membrán a tím k úniku vápníku z vaskulárního systému. Snížená schopnost mobilizace skeletárního vápníku v důsledku hypofunkce PTH nebo deficience vitaminu D přispívá ke zhoršení šokového stavu.

5.2    Farmakodynamické vlastnosti

Největší část absorbovaného množství vápníku, přibližně jedna třetina se vstřebává v proximálních segmentech tenkého střeva. Intestinální absorpce solubilní, ionizované formy vápníku    probíhá

ve dvou separátních krocích: 1) příjem vápníku na straně sliznice a 2) přechod na serózní stranu intestinálního epitelia. Vápník se rychleji absorbuje ve formě chloridů než jako karbonát, glycerolfosfát nebo ortofosfát.

U člověka se extracelulárně nachází asi jen 1000 mg vápníku. Největším depotním místem vápníku je skelet, v němž se nachází asi 1,2 kg tohoto prvku, z čehož je 4000 mg dostupných k    rychlé    výměně

s extracelulárním prostředí a k pufrování plazmatického vápníku. Kostra je dynamickou tkání, jež podléhá každodenní transformaci. V tomto procesu se přibližně 500 mg vápníku extrahuje z extracelularního depa pro formování nové kostní tkáně a stejné množství staré kostní tkáně se rozkládá.

Koncentrace iontů vápníku v extracelulární tekutině a v plazmě kolísá jen velmi málo, což umožňuje udržovat fyziologické hladiny intracelulárního kalcia. Fyziologické hladiny vápníku    jsou    v    plazmě

v rozsahu 8,6 až 10,6 mg/dl. Příbližně polovina z celkové koncentrace vápníku je v plazmě v ionizované formě: 40 % vápníku se váže na proteiny, hlavně na albumin a 10 % tvoří neionizované ultrafiltrovatelné komplexy, například uhličitan vápenatý. Rovnováha mezi ionizovanou    formou

a vázanou formou závisí na pH. Alkalózou se zvyšuje vazba vápníku na proteiny a snižuje se koncentrace ionizovaného vápníku, zatímco při acidóze se pozoroval opačný efekt. Hladina vápníku v krvi se fyziologicky udržuje ve velmi úzkých hranicích senzitivním zpětným mechanizmem regulace. Na regulaci homeostázy minerálních látek, ale také vápníku se podílejí tři hlavní orgány - ledviny, gastrointestinální trakt a kostra, a tři hlavní hormony (vitamin D, parathormon PTH a kalcitonin CT).

Vápník se vylučuje především močí, méně stolicí, pankreatickou šťávou, žlučí, slinami a později i mlékem.

5.3    Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku

Embryotoxické, cytotoxické, teratogenní a kancerogenní účinky chloridu vápenatého nejsou známy.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Pomocná látka: Voda na injekci, kyselina chlorovodíková (k úpravě pH).

6.2    Inkompatibility

Soli vápníku by se neměly podávat s bikarbonátem, protože dochází k precipitaci.

6.3    Doba použitelnosti 5 roků

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě od +10°C do + 25°C

6.5    Druh obalu a velikost balení

Ampule z bezbarvého skla s etiketou, vložka z PVC, krabička Velikost balení: 5 ampulí po 10 ml

6.6    Návod k použití přípravku, zacházení s ním (a k jeho likvidaci)

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

Veškerý nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

BB Pharma, a.s., Pod Višňovkou 1662/21, 140 00 Praha 4, Česká republika

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

39/ 775/ 92-S/C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

14.12.1992 / 14.10.2009

10.    DATUM POSLEDNÍ REVIZE TEXTU

27.9.2011

Stránka 5 z 5