Příbalový Leták

Buronil 25 Mg

Informace pro variantu: Potahovaná Tableta (50,25mg), zobrazit další variantu

sp.zn. sukls177117/2014

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.    NÁZEV PŘÍPRAVKU

BURONIL 25 mg potahované tablety

2.    KVALITATIVNÍ I KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje melperoni hydrochloridum 25 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: monohydrát laktózy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.    LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety

Kulaté, bikonvexní, světle žluté potahované tablety o průměru 8,1 mm a výšce 4,2 mm.

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Akutní a chronická schizofrenie.

Abstinenční příznaky při alkoholismu.

Poruchy chování způsobené mentální retardací.

Úzkostné neurózy s příznaky vzrušenosti, neklidu a napětí.

Stavy zmatenosti, úzkosti, vzrušenosti, nočního neklidu a poruchy spánku, zvláště u starších pacientů.

4.2    Dávkování a způsob podání Dospělí

Dávkování by mělo být individuálně upraveno podle pacientova stavu. Zpravidla se zpočátku užívají nízké dávky, které se podle terapeutické odpovědi co nejrychleji postupně zvyšují, až se dosáhne optimální účinné dávky.

Jako jiná atypická antipsychotika se melperon musí používat opatrně u pacientů s konvulzivními poruchami, myastenií gravis, organickým psychosyndromem a pokročilými chorobami jater, ledvin a kardiovaskulárního systému.

Akutní a chronická schizofrenie

Úvodní dávka je 100-300 mg p.o. denně, dávka se postupně zvyšuje až k dosažení optimálního účinku. Obvyklá optimální dávka je 300 mg denně, někdy však je nutno denní dávku zvýšit až na maximální dávku 800 mg. Udržovací dávka je zpravidla 100-200 mg denně. Denní dávky se užívají ve 3-4 dílčích dávkách.

Abstinenční příznaky při alkoholismu

Při perorální léčbě se užívá dávka 150-400 mg denně ve 3-4 dílčích dávkách. Dávky se postupně snižují, obvykle až na 25-50 mg 3x denně.

Poruchy chování způsobené mentální retardací

25 mg 3x (třikrát) denně, dávky se zvyšují k dosažení optimálního účinku.

Neurotické stavy spojené s podrážděním, úzkostí a napětím 1-3x (jednou až třikrát) denně 25 mg.

Starší pacienti

Zpočátku 3x (třikrát) denně 25 mg. Dávkování je zapotřebí upravit k dosažení optimálního terapeutického účinku. Obvyklá denní dávka se pohybuje v rozmezí 25-400 mg až ve 3-4 dílčích dávkách. Při nočním neklidu se před ulehnutím užívá 50-100 mg.

Pediatričtí pacienti

Přípravek Buronil se nedoporučuje pro užívání dětmi mladšími 12 let kvůli nedostatečným údajům o bezpečnosti a účinnosti (viz body 4.4 a 5.2).

Způsob podání

Potahované tablety se podávají perorálně a zapíjejí tekutinou.

4.3    Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku, butyrofenonové deriváty nebo na kteroukoli pomocnou látku přípravku.

Neuroleptický maligní syndrom v anamnéze. Oběhový kolaps, útlum centrální nervové soustavy (např. intoxikace alkoholem, barbituráty nebo opiáty), komatózní stavy, krevní dyskrasie, feochromocytom, těžká jaterní insuficience. První trimestr těhotenství.

4.4    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

V souvislosti s užíváním antipsychotik se vyskytly případy žilního tromboembolismu (VTE). Vzhledem k tomu, že u pacientů léčených antipsychotiky jsou často přítomny získané rizikové faktory pro VTE, měly by být před i během léčby Buronilem tyto rizikové faktory rozpoznány a následně by měla být uplatněna preventivní opatření.

Při každé léčbě neuroleptiky existuje riziko vzniku neuroleptického maligního syndromu (projeví se těmito příznaky: hypertermie, svalová ztuhlost, výpadky vědomí, nestabilita vegetativního nervového systému). U pacientů s již dříve existujícím organickým psychosyndromem, mentální retardací, nadměrným užíváním alkoholu nebo opiátů je významně vyšší výskyt fatálního zakončení maligního neuroleptického syndromu.

Opatření při vzniku maligního neuroleptického syndromu: Ukončit podávání neuroleptika. Je třeba zavést symptomatickou léčbu a obecná podpůrná opatření. Může být výhodné podat dantrolen a bromokriptin. Symptomy mohou přetrvávat někdy déle než týden po přerušení perorální neuroleptické léčby.

Podobně jako jiná neuroleptika je třeba i přípravek Buronil podávat s opatrností při organickém psychosyndromu, při zvýšené tendenci ke křečím a při pokročilém stupni onemocnění jater, ledvin nebo kardiovaskulárního systému. Dále je zapotřebí dodržet opatrnost u pacientů trpících myastenia gravis nebo hypertrofií prostaty.

U randomizovaných, placebem kontrolovaných klinických studií u jedinců trpících demencí při užívání některých atypických antipsychotik bylo pozorováno přibližně trojnásobné zvýšení rizika vzniku cerebrovaskulárních příhod. Mechanismus tohoto zvýšeného rizika není dosud znám. Přestože toto nebylo pozorováno u melperonu, zvýšené riziko není možno vyloučit u jiných atypických antipsychotik či u jiných skupin pacientů. Při používání léčiva by se proto mělo postupovat obezřetně u pacientů s rizikovými faktory pro vznik mrtvice.

U starších pacientů trpících psychózou související s demencí bylo při užívání atypických antipsychotických látek (aripiprazol, klozapin, olanzapin, risperidon, kvetiapin a ziprasidon) pozorováno přibližně dvojnásobné zvýšení úmrtnosti. Přestože toto nebylo pozorováno u melperonu, při používání léčiva by se mělo postupovat obezřetně u pacientů s psychózou související s demencí.

Při používání atypických antipsychotik včetně melperonu existuje možné riziko prolongace QT intervalu. Doporučuje se proto postupovat při léčbě pacientů s výraznou bradykardií, kardiovaskulárním onemocněním či výskytem prolongace QT intervalu v rodinné anamnéze obezřetně. Konkomitantní léčba jinými antipsychotiky se nedoporučuje.

Starší pacienti jsou zvláště citliví na ortostatickou hypotenzi.

Bezpečnost a účinnost melperonu nebyly stanoveny u dětí mladších 12 let.

Pacienti léčení dlouhodobě, zejména vyššími dávkami, by měli být pečlivě sledováni a pravidelně by mělo být vyhodnocováno, zda je možno snížit udržovací dávku.

Pacienti se vzácnými vrozenými problémy jako je intolerance galaktózy, vrozený deficit laktázy nebo glukózo-galaktózovou malabsorpcí by neměli tento přípravek užívat.

U pacientů s jaterním nebo ledvinným poškozením je důležité pravidelně sledovat funkci jater a ledvin. Pacientům s poruchou krvetvorby (i v anamnéze) se doporučuje pravidelně kontrolovat krevní obraz.

Během léčby není vhodné požívat alkohol vzhledem k vzájemnému potencování účinku.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Melperon může zvýšit sedativní účinek alkoholu, barbiturátů nebo dalších látek působících tlumivě na CNS.

Atypická antipsychotika mohou ovlivňovat účinky antihypertenzív (zesílení nebo oslabení účinku), antihypertenzívní působení guanetidinu a podobně působících látek je sníženo.

Současné užívání atypických antipsychotik a lithia zvyšuje riziko neurotoxicity.

Tricyklická antidepresiva a atypická antipsychotika si vzájemně inhibují metabolismus.

Perorální kontraceptiva s vyšším obsahem hormonů mohou zpomalit odbourávání neuroleptik.

Melperon může snížit účinek levodopy v důsledku blokády dopaminových receptorů v mozku.

Některé studie prokázaly, že melperon může způsobit inhibici CYP2D6 a příbuzné látky prokázaly inhibici CYP3A4, což může způsobit změny metabolizmu všech látek, které jsou substráty těchto enzymů. V případě konkomitantní léčby dalšími látkami, jež mohou způsobit prolongaci QT intervalu, jako jsou atypická antipsychotika, antiarytmika třídy IA a III, moxifloxacin, erytromycin, metadon, meflokin, tricyklická antidepresiva, litium či cisaprid, se proto doporučuje postupovat obezřetně. Konkomitantní léčba látkami, které mohou zvýšit elektrolytickou nerovnováhu, jako jsou thiazidová diuretika (hypokalémie), by se měla zohlednit, neboť zvyšuje riziko výskytu maligních arytmií. Konkomitantní léčba látkami, jež mohou zvýšit koncentraci melperonu v krvi, se nedoporučuje.

4.6    Těhotenství a kojení

Adekvátní údaje o podávání léčivé látky melperoni hydrochloridum těhotným ženám nejsou k dispozici.

Ačkoli reprodukční studie u zvířat neprokázaly zvýšené riziko poškození plodu, ani nebyla jinak ovlivněna reprodukce, přípravek Buronil by neměl být podáván během těhotenství, pokud očekávaný přínos takové léčby nepřeváží možné riziko vzhledem k plodu. Zejména v I. trimestru se doporučuje přípravek Buronil nepodávat.

U novorozenců, kteří byli během třetího trimestru těhotenství vystaveni vlivu

antipsychotik (včetně Buronilu), existuje riziko nežádoucích účinků včetně

extrapyramidových příznaků a/nebo příznaků z vysazení. Tyto příznaky se mohou

lišit v délce trvání i v závažnosti. Byly hlášeny případy agitovanosti, hypertonie,

hypotonie, tremoru, somnolence, respirační tísně nebo poruch příjmu potravy. Proto by

novorozenci měli být pečlivě monitorováni.

Není známo, zda se melperon vylučuje do mateřského mléka. V období kojení je tedy zapotřebí posoudit, zda očekávaný užitek léčby převáží případné riziko pro kojence.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Buronil má velký vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Přípravek Buronil působí sedativně.

Pacienti, kteří užívají psychotropní látky, mohou mít do určité míry sníženou schopnost soustředit se a udržet pozornost buď vlivem vlastní nemoci nebo působením užívaných léků, případně obou zmíněných faktorů. Pacienti musí být o této možnosti informováni a mohou řídit nebo vykonávat obdobné činnosti pouze po individuálním posouzení

4.8 Nežádoucí účinky

Vedlejší účinky jsou obvykle mírné a ve většině případů závisí na dávce.

Klinické studie

V níže uvedeném přehledu se používá následující konvence: klasifikace MedDRA System Organ Class / Preferred Term. Frekvence nežádoucích účinků je definována: Velmi časté (> 1/10); Časté (> 1/100 až < 1/10); Méně časté (> 1/1000 až < 1/100); Vzácné ( > 1/10 000 až < 1/1000); Velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit)..

U klinických studií byly zaznamenány následující nežádoucí účinky:

Gastrointestinální poruchy Časté (>1/100 až <1/10)

Sucho v ústech, obvykle přechodné

Poruchy nervového systému Velmi časté (> 1/10)

Sedace na začátku léčby

Časté (>1/100 až <1/10)

Parkinsonismus, závratě

Méně časté (>1/1 000 až <1/100)

Bolesti hlavy, akutní dystonie a akatizie

Poruchy jater a žlučových cest Méně časté (>1/1 000 až <1/100)

Zvýšená transamináza, cholestáza, žloutenka

Cévní poruchy

Méně časté (>1/1 000 až <1/100)

Ortostatická hypotenze

Poruchy krve a lymfatického systému Méně časté (>1/1 000 až <1/100)

Leukopenie, trombocytopenie, agranulocytóza, pancytopenie

Zkušenosti s přípravkem po jeho uvedení na trh

Během používání melperonu po jeho schválení byly zaznamenány níže uvedené nežádoucí účinky . Protože jsou tyto reakce hlášeny dobrovolně z nespecifikované skupiny pacientů, nelze stanovit frekvenci výskytu (z dostupných dat nelze určit) ani určit příčinnou souvislost týkající se expozice léku.

-    Srdeční zástava

-    Neuroleptický maligní syndrom

-    Prolongace QT intervalu

-    Stevensův-Johnsonův syndrom

-    Náhlé úmrtí

-    Pozdní dyskinézie

-    Ventrikulární arytmie

-    Ventrikulární fibrilace

-    Ventrikulární tachykardie

-    Stavy spojené s těhotenstvím, šestinedělím a perinatálním obdobím: Syndrom z vysazení léku u novorozenců (viz bod 4.6.)/není známo

Případy žilního tromboembolismu, včetně případů plicní embolie a hluboké žilní trombózy, byly hlášeny v souvislosti s antipsychotiky.

Frekvence neznámá.

4.9 Předávkování

Toxikologické údaje z předklinických studií

Melperon má nízkou akutní toxicitu. Ve studiích chronické toxicity se nevyskytly žádné nálezy, které by měly vliv na terapeutické užití melperonu.

Známky a příznaky předávkování: Svalová ztuhlost, třes, dystonie, opisthotonus, klonicko-tonické křeče, hypotonie, slinění, mióza, motorický neklid, somnolence, bezvědomí, bradykardie a šok byly pozorovány při předávkování butyrofenonovými deriváty.

Byl hlášen jeden případ nefatální formy ventrikulární tachykardie jako sekundární příznak předávkování 1750 mg melperonu. Bylo rovněž hlášeno několik případů úmrtí po vážném předávkování melperonem po jeho uvedení na trh.

Opatření při předávkování: Není k dispozici specifické antidotum melperonu. Opatření jsou proto symptomatická a podpůrná. V případě perorálního předávkování je třeba co nejdříve provést výplach žaludku a podat aktivní uhlí. Je nutno zajistit podporu dýchání a kardiovaskulárního systému. Nesmí se aplikovat adrenalin, protože může způsobit další snížení krevního tlaku. Křeče je možno zvládnout diazepamem a extrapyramidové symptomy biperidenem.

U hlášených případů předávkování melperonem byly uvedené příznaky vyjádřeny mírně a středně závažně (příkladem středně závažného předávkování je požití 1250 mg melperonu dospělým člověkem).

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina

Atypická antipsychotika (neuroleptika) ze skupiny derivátů butyrofenonu ATC-kód: N05 AD 03

Mechanismus účinku, farmakodynamické vlastnosti Melperon je neuroleptikum ze skupiny butyrofenonů.

Antipsychotické působení neuroleptik je ve vztahu k jejich schopnosti blokovat dopaminové receptory, k celkovému účinku patrně též přispívá blokáda serotoninových receptorů (5-HT).

Melperon slabě a krátkodobě blokuje dopaminové receptory ve striatu, což představuje nízké riziko vzniku pozdní dyskineze a jiných extrapyramidových nežádoucích účinků. Na rozdíl od nízké vazebné afinity v corpus striatum melperon vykazuje vysokou afinitu k dopaminergním vazebným místům v limbické oblasti čelního laloku. V předklinických studiích byl též zjištěn účinek na serotoninergní systém. Melperon kompetetivně blokuje centrální i periferní aadrenergní receptory. Inhibice těchto receptorů je však krátkodobá, takže i případný vliv na krevní tlak je pouze krátkodobý.

Melperon má nízkou antihistaminovou aktivitu a téměř žádnou afinitu k cholinergním muskarinovým receptorům.

V    ustáleném stavu je vliv melperonu na sekreci prolaktinu poměrně slabý a přechodný.

V    klinické praxi je melperon určen pro zvládnutí stavů zmatenosti, úzkosti a vzrušenosti, zvláště u starších pacientů. Jeho zklidňující účinek je využitelný též při léčbě alkoholiků. Tlumivý účinek je méně vyjádřen, nepůsobí stimulačně a nevyvolává závislost. Ve vysokých dávkách působí melperon antipsychoticky. Během dvou týdnů od zahájení léčby psychotické příznaky postupně ustupují. Při pokračování léčby dochází k dalšímu zlepšování.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po perorálním užití je maximální koncentrace v séru dosaženo během 1-3 hodin (Tmax). Vstřebávání melperonu není ovlivněno přijímanou potravou. Biologická dostupnost po perorálním podání je přibližně 60 %.

Distribuce

Zdánlivý distribuční objem melperonu (Vd) je přibližně 7-10 l/kg. Vazba na plazmatické bílkoviny je asi 32 %.

Metabolismus

Melperon se metabolizuje poměrně rychle na psychofarmakologicky neúčinné metabolity. Pouze malá část melperonu se vylučuje v nezměněné formě. Metabolismus se může nasytit melperonem. Po požití vysokých dávek zdravými dobrovolníky byly zjištěny vyšší plazmatické hladiny, než bylo očekáváno.

Exkrece

Eliminační poločas melperonu ti/2=8 hodin. Melperon se vylučuje především ledvinami.

Starší pacienti

Studie porovnávající farmakokinetický profil u starších pacientů (73 - 74 let) ve srovnání s mladšími (< 40 let) jedinci prokázala, že tyto dvě skupiny mají podobné hodnoty Cmax, Tmax a t1/2, ale u skupiny starších pacientů byla zaznamenána o 37 % nižší hodnota AUC0-12. Mezi mladšími (62,4 ± 7,5 kg) a staršími (77,3 ± 9,1 kg) pacienty byl přibližný rozdíl 15 kg v tělesné váze. Při korekci u tělesné hmotnosti nebyly pozorovány žádné rozdíly mezi těmito dvěma věkovými skupinami pro parametr AUC0-12.

Pediatričí pacienti Údaje nejsou k dispozici.

Snížená funkce jater Údaje nejsou k dispozici.

Snížená funkce ledvin Údaje nejsou k dispozici.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Melperon má nízkou akutní toxicitu.

Ve studiích chronické toxicity se nevyskytly žádné nálezy, které by měly vliv na terapeutické užití melperonu.

Údaje získané v reprodukčních studiích nesvědčí pro ovlivnění fertility melperonem.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

jádro tablety monohydrát laktosy mikrokrystalická celulosa mastek

kyselina stearová 50% koloidní bezvodý oxid křemičitý magnesium-stearát povidon 25

potahová vrstva mastek hypromelosa makrogol 6000 oxid titaničitý (E171)

žlutý oxid železitý (E172)

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

5 let

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5    Druh obalu a velikost balení

Bílá HDPE lahvička s bílým HDPE šroubovacím uzávěrem garantujícím neporušenost, krabička.

Velikost balení: 50 potahovaných tablet

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7.    DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

MediLink A/S Gammelmosevej 176A DK-2800 Kgs. Lyngby Dánsko

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO

68/1100/94-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

2.11.1994 / 01.04.2009

10.    DATUM REVIZE TEXTU

27.7.2015

Page 8 of 8