Příbalový Leták

Buprenorphine Actavis 52,5 Mikrogramů/H Transdermální Náplast

Sp.zn.sukls176472/2014

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Buprenorphine Actavis 35 mikrogramů/h transdermální náplast Buprenorphine Actavis 52,5 mikrogramů/h transdermální náplast Buprenorphine Actavis 70 mikrogramů/h transdermální náplast

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Buprenorphine Actavis 35 mikrogramů/h transdermální náplast Jedna transdermální náplast obsahuje buprenorphinum 20 mg.

Plocha obsahující léčivou látku: 25 cm2.

Nominální rychlost uvolňování: 35 mikrogramů buprenorfinu za hodinu. Pomocná látka se známým účinkem: čištěný sójový olej 16 mg

Buprenorphine Actavis 52,5 mikrogramů/h transdermální náplast Jedna transdermální náplast obsahuje buprenorphinum 30 mg.

Plocha obsahující léčivou látku: 37,5 cm2.

Nominální rychlost uvolňování: 52,5 mikrogramů buprenorfinu za hodinu. Pomocná látka se známým účinkem: čištěný sójový olej 24 mg.

Buprenorphine Actavis 70 mikrogramů/h transdermální náplast Jedna transdermální náplast obsahuje buprenorphinum 40 mg.

Plocha obsahující léčivou látku: 50 cm2.

Nominální rychlost uvolňování: 70 mikrogramů buprenorfinu za hodinu. Pomocná látka se známým účinkem: čištěný sójový olej 32 mg

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Transdermální náplast.

Buprenorphine    Actavis    35    mikrogramů/h    transdermální    náplast:    béžově    zbarvená    náplast

obdélníkového tvaru se zaoblenými rohy a označená Buprenorphin 35 pg/h.

Buprenorphine    Actavis    52,5 mikrogramů/h    transdermální    náplast:    béžově    zbarvená    náplast

obdélníkového tvaru se zaoblenými rohy a označená Buprenorphin 52,5 pg/h.

Buprenorphine    Actavis    70    mikrogramů/h    transdermální    náplast:    béžově    zbarvená    náplast

obdélníkového tvaru se zaoblenými rohy a označená Buprenorphin 70 pg/h.

Náplasti jsou baleny jednotlivě v sáčku.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Středně silné až silné bolesti při nádorovém onemocnění a silné bolesti, které nereagují na neopioidní analgetika.

Buprenorphine Actavis není vhodný k léčbě akutní bolesti.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Pacienti nad 18 let

Dávkování přípravku Buprenorphine Actavis má být přizpůsobeno individuálně každému pacientovi dle charakteru jeho obtíží a reakce na léčbu (intenzita bolesti, míra utrpení, individuální odezva na léčbu). Má být podána nejnižší možná dávka zajišťující přiměřenou úlevu od bolesti. Jsou k dispozici tři síly náplastí, které zajistí individuálně přizpůsobenou léčbu: Buprenorphine Actavis 35 mikrogramů/h, Buprenorphine Actavis 52,5 mikrogramů/h a Buprenorphine Actavis 70 mikrogramů/h.

Volba počáteční dávky:

U pacientů, kteří dosud neužívali žádná analgetika, má být léčba zahájena náplastí nejnižší síly (Buprenorphine Actavis 35 mikrogramů/h).

Pacienti, kterým byla podávána analgetika 1. stupně dle WHO (neopioidní) nebo analgetika 2. stupně dle WHO (slabé opioidy), mají také začít s náplastí Buprenorphine Actavis 35 mikrogramů/h. V souladu s doporučeními WHO je možné s přihlédnutím k celkovému zdravotnímu stavu pacienta pokračovat v podávání neopioidních analgetik.

Když se přechází z analgetik 3. stupně (silných opioidních analgetik) na přípravek Buprenorphine Actavis a vybírá se počáteční síla náplasti, musí se vzít v úvahu charakter předešlé medikace, způsob podání a zamýšlená denní dávka, aby se zabránilo opětovnému výskytu bolesti. Obecně se doporučuje dávku vytitrovat individuálně zahájením léčby nejnižší sílou transdermální náplasti (Buprenorphine Actavis 35 mikrogramů/h). Klinické zkušenosti ukazují, že u pacientů, kteří užívali vyšší denní dávky silných opioidních analgetik (v rozmezí kolem 120 mg morfinu p.o.), lze léčbu zahájit transdermální náplastí se silnějším účinkem (viz též bod 5.1).

Během titrace dávky by měla být k dispozici doplňková analgetika s okamžitým účinkem, aby byla umožněna adaptace na individuální dávku v přiměřeném čase.

Potřebná síla přípravku Buprenorphine Actavis musí odpovídat individuálním potřebám pacienta a musí být pravidelně kontrolována.

Po aplikaci první náplasti přípravku Buprenorphine Actavis se sérové koncentrace buprenorfinu zvyšují pozvolna u obou skupin pacientů, u těch, kteří byli předtím léčeni analgetiky i u pacientů, kteří léčeni nebyli. Z toho důvodu je rychlý nástup účinku zpočátku nepravděpodobný. Proto by se první hodnocení analgetického účinku mělo provést až po 24 hodinách.

Analgetikum (kromě transdermálních opioidů), které pacient užíval před zahájením léčby náplastí, má být podáno během prvních 12 hodin po aplikaci přípravku Buprenorphine Actavis a v případě potřeby i v následujících 12 hodinách.

Titrace dávky a udržovací léčba:

Náplast musí být odstraněna nejpozději po 72 hodinách (tj. 3 dnech). Dávka má být titrována individuálně až do dosažení analgetického účinku. Jestliže je analgezie na konci počáteční aplikační doby nedostatečná, dávka může být zvýšena, buď použitím více než jedné náplasti stejné síly nebo přechodem na náplast se silnějším účinkem. Ve stejnou dobu nemají být aplikovány více než dvě náplasti, bez ohledu na jejich sílu.

Před aplikací další síly náplasti přípravku Buprenorphine Actavis je třeba vzít v úvahu kromě předešlé náplasti i množství buprenorfinu podaného navíc v sublinguálních tabletách, tj. celkové požadované množství buprenorfinu a dávku podle toho přizpůsobit. Pacienti požadující doplňkové analgetikum (např. kvůli pronikavé bolesti) smějí navíc kromě náplasti užívat každých 24 hodin jednu až dvě sublinguální tablety s 0,2 mg buprenorfinu. Jestliže je nutné pravidelné doplňování 0,4-0,6 mg buprenorfinu sublinguálně, měla by být použita další síla náplasti.

Jelikož Buprenorphine Actavis nebyl studován na pacientech do 18 let věku, použití léčivého přípravku u těchto pacientů se nedoporučuje.

Starší pacienti

Starší pacienti nevyžadují úpravu dávkování přípravku Buprenorphine Actavis.

Pacienti s renální nedostatečností

Vzhledem k tomu, že farmakokinetika buprenorfinu není během renálního selhání změněna, je jeho použití u pacientů s renální insuficiencí možné.

Pacienti s jaterní nedostatečností

Buprenorfin je metabolizován v játrech. Intenzita a trvání jeho účinku mohou být ovlivněny u pacientů se zhoršenými jaterními funkcemi. Z toho důvodu pacienti s jaterní nedostatečností mají být během léčby přípravkem Buprenorphine Actavis pečlivě monitorováni.

Způsob podání

Přípravek Buprenorphine Actavis má být aplikován na nepodrážděnou a neochlupenou, rovnou část povrchu kůže, ale ne na části kůže kde jsou rozsáhlé jizvy. Na horní části těla se dává přednost těmto místům: horní část zad nebo pod klíční kostí na hrudníku. Zbytky ochlupení se mají ostříhat nůžkami (ne holit). Pokud místo aplikace vyžaduje očištění, mělo by být omyto vodou. Nemá se používat mýdlo nebo jiné prostředky. Je třeba vyloučit pleťové přípravky, které by mohly ovlivnit adhezi náplasti v místě vybraném pro aplikaci přípravku Buprenorphine Actavis.

Kůže musí být před aplikací úplně suchá. Buprenorphine Actavis musí být aplikován bezprostředně po vyjmutí ze sáčku. Po odstranění pásky, se náplast na místě pevně přitlačí dlaní po dobu přibližně 30 sekund. Koupání, sprchování nebo plavání nemá na náplast vliv. Nemá však být vystavena nadměrnému teplu (např. sauna, infračervené záření).

Náplast přípravku Buprenorphine Actavis má zůstat nalepena po dobu 3 dnů. Po odstranění předešlé náplasti má být další náplast přípravku Buprenorphine Actavis aplikována na jinou část kůže. Před aplikací nové náplasti na stejnou část kůže má uplynout nejméně jeden týden.

Délka podávání

Buprenorphine Actavis nemá být za žádných okolností podáván déle než je absolutně nutné. Jestliže je vzhledem k povaze a síle onemocnění třeba dlouhodobého léčení bolesti přípravkem Buprenorphine Actavis, je pak nutné provádět pečlivé a pravidelné monitorování (pokud je to nezbytné i s přerušením léčby) ke stanovení, zda a v jakém rozsahu je nutná další léčba.

Přerušení podávání náplasti Buprenorphine Actavis

Po odstranění náplasti Buprenorphine Actavis klesají sérové koncentrace buprenorfinu pozvolna a tím je analgetický efekt udržován ještě po určitou dobu. To se má brát v úvahu, pokud po léčbě přípravkem Buprenorphine Actavis následuje léčba jinými opioidy. Obecně platí pravidlo, že další opioidy nemají být podávány během 24 hodin po odstranění náplasti Buprenorphine Actavis. Pro určení intervalu a počáteční dávky jiných opioidů podaných po přerušení léčby náplastí Buprenorphine Actavis jsou zatím jen omezené údaje.

4.3 Kontraindikace

Buprenorphine Actavis je kontraindikován:

-    při známé hypersenzitivitě na léčivou látku buprenorfin, sóju, arašídy nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

-    u pacientů závislých na opioidech a při odvykací léčbě

-    při stavech, kdy je vážně porušeno dýchací centrum a jeho funkce, nebo k jeho poruše může dojít

-    u pacientů, kterým jsou podávány MAO inhibitory nebo je užívali během posledních dvou týdnů (viz 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce)

-    u pacientů trpících myasthenia gravis

-    u pacientů v deliriu tremens

-    v těhotenství (viz bod 4.6).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Buprenorphine Actavis se musí užívat jen se zvláštní opatrností při akutní alkoholové intoxikaci, křečových stavech, u pacientů s poraněním hlavy, v šoku, za sníženého stavu vědomí nejasného původu, při zvýšeném intrakraniálním tlaku bez možnosti ventilace.

Buprenorfin může způsobit útlum dýchání. Z toho důvodu je třeba dávat pozor při léčbě pacientů se zhoršenou respirační funkcí nebo u pacientů užívajících léky, které mohou útlum dýchání způsobit.

Buprenorfin má podstatně nižší schopnost vyvolat závislost než čistí opioidní agonisté. Podle studií na zdravých dobrovolnících a na pacientech, kterým byl podáván Buprenorphine Actavis, nebyly pozorovány po přerušení abstinenční příznaky. Avšak po dlouhodobém užívání přípravku Buprenorphine Actavis abstinenční příznaky, podobné těm jako při vysazení opioidů, nelze zcela vyloučit (viz bod 4.8). Tyto symptomy jsou: neklid, úzkost, nervozita, nespavost, hyperkineze, třes a gastrointestinální obtíže.

U pacientů zneužívajících opioidy může substituce buprenorfinem předejít abstinenčním symptomům. To vedlo k zneužívání buprenorfinu a je třeba opatrnosti při předepisování pacientům podezřelým ze zneužívání drog nebo pacientům závislým.

Buprenorfin je metabolizován v játrech. Intenzita a trvání účinku by mohly být změněny u pacientů s poruchami jaterních funkcí. Z toho důvodu takoví pacienti mají být během léčby přípravkem Buprenorphine Actavis pečlivě monitorováni.

Pacienti s horečkou/působení vnějšího tepla

Horečka a působení vnějšího tepla mohou zvýšit permeabilitu kůže. Teoreticky by se za takových okolností mohly během léčby zvýšit sérové koncentrace buprenorfinu. Proto se při léčbě přípravkem Buprenorphine Actavis má dávat pozor na zvýšenou možnost opioidních reakcí u pacientů s horečkou nebo v případech zvýšené teploty kůže v důsledku jiných okolností.

4.5    Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Při užívání MAO inhibitorů během posledních 14 dnů před podáváním opioidu pethidinu byly pozorovány život ohrožující interakce ovlivňující centrální nervový systém, respirační a kardiovaskulární funkce. Stejné interakce nemohou být vyloučeny ani mezi MAO inhibitory a přípravkem Buprenorphine Actavis (viz bod 4.3).

Pokud je Buprenorphine Actavis aplikován spolu s jinými opioidy, anestetiky, hypnotiky, sedativy, antidepresivy, neuroleptiky a obecně s léky, které tlumí dýchání a centrální nervový systém, mohou být zesíleny účinky na CNS. Totéž platí také pro alkohol.

Při podání spolu s inhibitory nebo induktory CYP 3A4 může být účinnost přípravku Buprenorphine Actavis zesílena (inhibitory) nebo zeslabena (induktory).

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Nejsou k dispozici dostatečné údaje týkající se použití náplastí buprenorphinu u těhotných žen. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka není známé.

Ke konci těhotenství vysoké dávky buprenorfinu mohou vyvolat útlum dýchání u novorozence dokonce i po krátké době podávání.

Dlouhodobé podávání buprenorfinu během posledních tří měsíců těhotenství by mohlo způsobit abstinenční příznaky u novorozence.

Z toho důvodu je přípravek Buprenorphine Actavis během těhotenství kontraindikován.

Kojení

Buprenorfin je vylučován do mateřského mléka. Studie na potkanech ukázaly, že buprenorfin inhibuje kojení.

Přípravek Buprenorphine Actavis nemá být používán v průběhu kojení.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Buprenorphine Actavis má výrazný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

I když je používán podle návodu, může přípravek Buprenorphine Actavis ovlivnit pacientovy reakce tak, že naruší schopnost bezpečně řídit a obsluhovat stroje. To platí zejména pro zahájení léčby, při jakékoli změně dávkování a pokud je přípravek Buprenorphine Actavis podáván spolu s jinými centrálně působícími látkami včetně alkoholu, trankvilizérů, sedativ a hypnotik.

Pacienti, kteří jsou takto ovlivněni (pociťují závratě, ospalost nebo rozmazané či dvojité vidění) nemají během používání přípravku Buprenorphine Actavis a nejméně 24 hodin po jeho odstranění řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Následující nežádoucí účinky byly zaznamenány po použití náplastí přípravku Buprenorphine Actavis v klinických a postmarketingových studiích.

Hodnocení jejich četnosti je následující:

velmi časté (>1/10)

časté (>1/100 až <1/10)

méně časté (>1/1000 až <1/100)

vzácné (>1/10 000 to <1/1000)

velmi vzácné (<1/10000)

není známo (nelze odhadnout z dostupných dat).

a)    Nejčastěji hlášené systémové nežádoucí účinky byly nauzea a zvracení.

b)    Nejčastěji hlášené lokální nežádoucí účinky byly erytém a pruritus.

Poruchy imunitního systému

Velmi vzácné: závažné alergické reakce*

Poruchy metabolizmu a výživy

Vzácné: nechutenství

Psychiatrické poruchy

Méně časté: zmatenost, poruchy spánku, neklid

Vzácné: psychotické projevy (např. halucinace, úzkost, noční můry), pokles libida Velmi vzácné: závislost, změny nálad

Poruchy nervového systému

Časté: závratě, bolesti hlavy Méně časté: sedace, somnolence

Vzácné: poruchy koncentrace, poruchy řeči, necitlivost, poruchy rovnováhy, parestézie (např.pálivé či bodavé vjemy v kůži)

Velmi vzácné: svalové fascikulace, parageuzie Poruchy oka

Vzácné: poruchy vidění, rozmazané vidění, edém víček Velmi vzácné: miosa

Poruchy ucha a labyrintu

Velmi vzácné: bolesti ucha

Srdeční / cévní poruchy

Méně časté: oběhové poruchy (jako je hypotenze nebo vzácně i oběhový kolaps)

Vzácné: návaly

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Časté: dyspnoe

Vzácné: deprese dýchání

Velmi vzácné: hyperventilace, škytavka

Gastrointestinální poruchy

Velmi časté: nauzea Časté: zvracení, zácpa Méně časté: sucho v ústech Vzácné: pyróza Velmi vzácné: říhání

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Velmi časté: erytém, pruritus

Časté: exantém, diaforéza

Méně časté: vyrážka

Vzácné: kopřivka

Velmi vzácné: pustulky a puchýřky

Poruchy ledvin a močových cest

Méně časté: retence moče, poruchy mikce

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Vzácné: pokles erekce

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Časté: edém, únava Méně časté: vyčerpanost

Vzácné: abstinenční příznaky*, lokální reakce v místě podání Velmi vzácné: bolesti na hrudníku

* viz bod c)

c) V některých případech se objeví opožděná lokální alergická reakce se zřetelnými známkami zánětu.

V    takových případech má být léčba přípravkem Buprenorphine Actavis přerušena.

Riziko vzniku závislosti je u buprenorfinu nízké. Vznik abstinenčních příznaků po přerušení léčby přípravkem Buprenorphine Actavis je nepravděpodobný. Je to způsobeno velmi pomalým uvolňováním buprenorfinu z opiátových receptorů a pozvolným poklesem sérových koncentrací buprenorfinu (po odstranění poslední náplasti obvykle přesahuje dobu 30 hodin). Nicméně po dlouhodobém užívání náplastí Buprenorphine Actavis nelze vyloučit rozvoj abstinenčních příznaků podobných těm, které se objevují při odebrání opiátů. Tyto příznaky zahrnují: agitaci, úzkost, nervozitu, nespavost, hyperkinezi, třes a gastrointestinální poruchy.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Buprenorfin má široké rozmezí bezpečnosti. V důsledku řízeného uvolňování malého množství buprenorfinu do krevního oběhu jsou nepravděpodobné vysoké nebo toxické koncentrace buprenorfinu v krvi. Maximum sérové koncentrace buprenorfinu po aplikaci náplasti Buprenorphine Actavis 70 mikrogramů/h je 10krát menší než po intravenózním podání terapeutické dávky 0,3 mg buprenorfinu.

Symptomy

V    zásadě, při předávkování buprenorfinem jsou očekávány symptomy podobné jako u jiných centrálně působících analgetik (opioidů). Jsou to: útlum dýchání, sedace, somnolence, nauzea, zvracení, kardiovaskulární selhání a výrazná mióza.

Léčba

Vyžadují se rychlá naléhavá opatření: uvolnit dýchací cesty (aspirace!), udržovat dýchání a krevní oběh. Opatření závisí na symptomech. Naloxon má jen omezenou prospěšnost při antagonizaci útlumu dýchání. Je nutné podat vysoké dávky buď v opakovaných bolusech nebo infuzí (např. začít bolusovou dávkou 1 -2 mg intravenózně a po dosažení adekvátního antagonistického účinku pokračovat infúzí pro udržení konstantní sérové hladiny naloxonu). Z toho důvodu má být zavedena přiměřená ventilace.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Opioidy, deriváty oripavinu ATC kód: N02AE01

Buprenorfin je silný opioid s agonistickou aktivitou na opioidních mí receptorech a rovněž s antagonistickou aktivitou na opioidních kappa receptorech. Buprenorfin vykazuje základní charakteristiky morfinu, ale se svojí specifickou farmakologií a klinickými znaky.

Dále je nutné vzít v úvahu, že na analgesii má vliv řada faktorů např. indikace a klinický stav, cesta podání a interindividuální variabilita a s tímto je nutno počítat při srovnávání analgetik.

V každodenní klinické praxi jsou opioidy řazeny podle relativního účinku, ačkoli se jedná o zjednodušení.

Relativní účinnost různých lékových forem a v různých klinických podmínkách byla popsána v literatuře následovně:

•    morfin p.o. : BUP i.m. jako 1 : 67 - 150 (jednotlivá dávka; akutní bolest)

•    morfin p.o.: BUP s.l. jako 1 : 60 - 100 (jednotlivá dávka; akutní bolest; vícečetné dávky, chronická bolest, nádorová bolest)

•    morfin p.o. : BUP TTS jako 1 : 75 - 115 (vícečetné dávky, chronická bolest)

Zkratky:

p.o.=perorálně, i.m.=intramuskulárně; s.l.= sublingválně; TTS= transdermálně; BUP= buprenorfin

Nežádoucí účinky jsou podobné jako u jiných silných opioidních analgetik. Zdá se, že buprenorfin má nižší schopnost vyvolat závislost než morfin.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

a)    Obecná charakteristika léčivé látky

Buprenorfin se váže na plasmatické proteiny z 96%.

Buprenorfin je metabolizován v játrech na N-dealkylbuprenorfin (norbuprenorfin) a na glukuronidové konjugáty. 2/3 látky je eliminováno v nezměněné formě ve stolici a 1/3 je vyloučena jako konjugáty nezměněného nebo dealkylovaného buprenorfinu močí. Buprenorfin podléhá enterohepatální recirkulaci.

Studie na březích i nebřezích samicích potkanů ukázaly, že buprenorfin prochází hematoencefalickou barierou i placentou. Koncentrace v mozku (který obsahuje jen nemetabolizovaný buprenorfin) po parenterálním podání byly 2-3krát vyšší než po perorálním podání.

Po intramuskulárním nebo perorálním podání se buprenorfin zřejmě kumuluje v gastrointestinálním dutině plodu - především cestou biliární exkrece, protože enterohepatální cirkulace není ještě plně rozvinuta.

b)    Charakteristiky náplastí buprenorfinu u zdravých dobrovolníků

Po aplikaci přípravku Buprenorphine Actavis je buprenorfin absorbován přes kůži. Plynulé uvolňování buprenorfinu do krevního oběhu probíhá řízeným uvolňováním z adhezivního matrixového systému na bázi polymeru.

Po počáteční aplikaci náplastí přípravku Buprenorphine Actavis plasmatické koncentrace buprenorfinu postupně stoupají a po 4-12 hodinách dosahují minimální efektivní koncentrace 100 pg/ml.

Ze studií s transdermální náplastí buprenorfinu 35 mikrogramů/h na zdravých dobrovolnících byly určeny průměrné hodnoty Cmax 273 pg/ml a tmax 34 hodin, ze studií s přípravkem Buprenorphine Actavis 70 mikrogramů/h byly určeny průměrné hodnoty Cmax 425 pg/ml a tmax 29 hodin. V jedné studii se zkříženým uspořádáním, byly aplikovány náplasti přípravku Buprenorphine Actavis 35 mikrogramů/h a Buprenorphine Actavis 70 mikrogramů/h zdravým dobrovolníkům. Na této studii byla u rozdílných sil náplastí prokázána závislost na velikosti dávky.

Po odstranění náplasti buprenorfinu plasmatické koncentrace buprenorfinu stejnoměrně klesají a buprenorfin je eliminován s poločasem přibližně 25 hodin (rozmezí 24-27 hodin). V důsledku plynulé nepřetržité, souvislé absorpce buprenorfinu z depot v kůži je eliminace pomalejší než po intravenózním podání.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Standardní toxikologické studie neprokázaly žádné známky potenciálního rizika u lidí. V testech s opakovanou dávkou buprenorfinu u potkanů byl redukován nárůst hmotnosti.

Studie fertility a obecné reprodukční kapacity u potkanů neprokázaly škodlivé vlivy. Studie na potkanech a králících odhalily známky fetotoxicity a došlo ke zvýšení počtu postimplantačních potratů.

Při studiích na potkanech byl pozorován zmenšený intrauterinní růst, opožděný vývoj určitých neurologických funkcí a vysoká peri/postnatální mortalita u novorozených mláďat po podávání samicím během gestace nebo laktace.

Existují důkazy, že komplikovaný porod a snížená laktace přispívají k těmto účinkům. Žádné údaje o embryotoxicitě včetně teratogenity u potkanů nebo králíků nebyly zaznamenány.

In vitro a in vivo testy na mutagenní potenciál buprenorfinu nevykazovaly žádné klinicky významné účinky.

V dlouhotrvajících studiích na potkanech a myších nebyly nalezeny žádné známky o karcinogenním potenciálu významném pro člověka.

Dosažitelná toxikologická data neukázala sensibilizující potenciál pomocných látek v transdermální náplasti.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Adhezivní vrstva obsahující léčivou látku:

blokové kopolymery styren-butadien-styrenový a styren-butadienový, kalafunová pryskyřice, antioxidanty (2,4-Bis(1,1-dimethylethyl)fenyl)fosfit (3:1); tris(2,4-di-terc-butylfenyl)fosfát), olejový extrakt z listů aloe vera (obsahuje také čištěný sójový olej a tokoferol-alfa-acetát)

Krycí vrstva: složená polyethylenová fólie (barevný polyethylen, termoplastická pryskyřice a hliníkem potažený polyester), modrý inkoust

Ochranná vrstva: silikonizovaná pegoterátová fólie100 pm (nutné odstranit před aplikací)

6.2    Inkompatibility Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

18 měsíců

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

Chraňte před mrazem.

6.5    Druh obalu a obsah balení

Každá transdermální náplast je opatřena snímatelnou silikonizovanou PETP folií a je balena samostatně v zataveném sáčku. Sáček je vyroben z PETP/Aluminium/PE.

Velikosti balení: 4, 5, 8, 10, 16 a 24 (6 x 4) samostatných zatavených sáčků.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Actavis Group PTC ehf.

Reykjavikurvegur 76-78 220 Hafnarfjordur Island

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Buprenorphine Actavis 35 mikrogramů/h transdermální náplast: 65/ 206/10-C Buprenorphine Actavis 52,5 mikrogramů/h transdermální náplast: 65/207/10-C Buprenorphine Actavis 70 mikrogramů/h transdermální náplast: 65/208/10-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

31.3.2010

10.    DATUM REVIZE TEXTU

Prosinec 2014

10