Příbalový Leták

Buprenodale Multi-Dose Pro Psy, Kočky A Koně 0.3 Mg/Ml

PŘÍLOHA I

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV VETERINÁRNÍHO LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Buprenodale multidose 0,3 mg/ml injekční roztok pro psy, kočky a koně

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml obsahuje:

Léčivá látka:

Buprenorfinum 0,3 mg

(ut Buprenorphini hydrochloridum 0,324 mg)

Pomocné látky:

Chlorocresol 1,35 mg

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok

Čirý bezbarvý roztok

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Cílové druhy zvířat

Psi, kočky a koně

4.2 Indikace s upřesněním pro cílový druh zvířat

Pooperační analgezie koček a psů.

Pooperační analgezie v kombinaci se sedací u koní.

Zesílení sedativních účinků centrálně působících léčiv u psů a koní

4.3 Kontraindikace

Neaplikujte intratekálně ani peridurálně.

Přípravek nepoužívejte před provedením císařského řezu (viz bod 4.7).

Nepoužívejte v případě známé přecitlivělosti na léčivou látku nebo na některou z pomocných látek.

Čtěte dále bod 4.11.

4.4 Zvláštní upozornění pro každý cílový druh

Nejsou.

4.5 Zvláštní opatření pro použití

i. Zvláštní opatření pro použití u zvířat

Buprenorfin může v některých případech způsobovat respirační deprese. Proto stejně jako u jiných opiátů postupujte opatrně, pokud jsou ošetřována zvířata s poruchami respiračního aparátu, nebo zvířata, kterým jsou podávány přípravky, které mohou vyvolávat respirační depresi.


V případě poruch ledvin, srdce nebo jater nebo v případě šoku může použití přípravku přinášet zvýšené riziko. Poměr terapeutického prospěchu a rizika pro použití přípravku musí posoudit ošetřující veterinární lékař. Bezpečnost nebyla plně ověřena u klinicky oslabených koček.

Z důvodu,že se buprenorfin metabolizuje v játrech, mohou být u zvířat s narušenou funkcí jater ovlivněny intenzita a délka trvání jeho účinku.

Bezpečnost buprenorfinu nebyla prokázána u koťat a štěňat mladších 7 týdnů, použití přípravku u těchto zvířat musí být proto založeno na zvážení poměru terapeutického prospěchu a rizika příslušným veterinárním lékařem.

Opakované podávání v intervalech kratších než je uvedeno v bodě 4.9 se nedoporučuje.

Dlouhodobá bezpečnost buprenorfinu byla u koček testována v období do 5 po sobě následujících dnů a u koní ve formě 4 jednotlivých aplikací v období tří po sobě následujících dnů.

Účinek opiátu při poranění hlavy je závislý na typu a závažnosti poranění a poskytnuté podpoře dýchání. Přípravek používejte po zvážení poměru terapeutického prospěchu a rizika ošetřujícím veterinárním lékařem.

Bezpečnost nebyla hodnocena u klinicky oslabených koní. Použití opiátů u koní může vést k excitaci, avšak při podání spolu se sedativy a trankvilizéry, jako například detomidin, romifidin, xylazin a acepromazin, jsou excitační účinky buprenorfinu minimální. Použití buprenorfinu u koní bez předchozí aplikace sedativ může způsobit excitaci a spontánní pohybovou aktivitu.


Známým účinkem detomidinu a podobných látek je ataxie; po podání buprenorfinu společně s těmito látkami lze pozorovat tento symptom. V ojedinělých případech může být ataxie výrazná. Aby nedošlo ke ztrátě rovnováhy u ataxických koní sedovaných detomidinem/buprenorfinem, takoví koně nesmí být nuceni k pohybu nebo s nimi nesmí být zacházeno jiným způsobem, který by mohl nepříznivě ovlivnit jejich stabilitu.


Buprenorfin může u koní způsobit zpomalení gastrointestinální motility .

Bezpečnost buprenorfinu nebyla prokázána u hříbat mladších 10 měsíců a s hmotností nižší než 150 kg. Použití přípravku u těchto zvířat musí být proto založeno na zvážení poměru terapeutického prospěchu a rizika příslušným veterinárním lékařem.


ii. Zvláštní opatření určené osobám, které podávají veterinární léčivý přípravek zvířatům

Buprenorfin má opioidní aktivitu, předcházejte náhodnému sebepoškození injekčně aplikovaným přípravkem. V případě náhodného sebepoškození injekčně aplikovaným přípravkem nebo pozření, vyhledejte ihned lékařskou pomoc a ukažte příbalovou informaci nebo etiketu praktickému lékaři.

Při zasažení očí nebo při styku s kůží, omyjte zasažené místo důkladně pod tekoucí studenou vodou. Pokud podráždění přetrvává, vyhledejte lékařskou pomoc.

4.6 Nežádoucí účinky (frekvence a závažnost)

U psů se může vyskytnout slinění, bradykardie, hypotermie, neklid, dehydratace a mióza, vzácně i hypertenze a tachykardie.

U koček se běžně vyskytuje mydriáza a známky euforie (nadměrné předení, přešlapování, broušení drápků), které však obvykle vymizí do 24 hodin.

Buprenorfin může někdy způsobit respirační depresi; další informace naleznete v bodě 4.5 i.

Pokud se přípravek použije, jak je doporučeno, společně se sedativy či trankvilizéry, je excitace minimální, ale ataxie může být v ojedinělých případech výrazná. Vzácně jsou hlášeny případy koliky.

4.7 Použití v průběhu březosti, laktace nebo snášky

Březost:

Laboratorní studie u potkanů nepodaly žádný důkaz teratogenního účinku. Prokázaly však ztrátu embryí po implantaci a úhyny v ranné fázi vývoje plodů. Příčinou může být zhoršená kondice rodičovského organismu během březosti a během postnatální péče v důsledku sedativního účinku na matky.

Reprodukční studie nebyly provedeny u cílových druhů zvířat, použijte proto přípravek pouze po zvážení poměru terapeutického prospěchu a rizika příslušným veterinárním lékařem.


Přípravek nepoužívejte před provedením císařského řezu vzhledem k riziku respirační deprese u potomka při porodu. Po operaci používejte pouze se zvýšenou opatrností (viz níže).

Laktace:

Studie u laktujících samic potkanů prokázaly, že po intramuskulární aplikaci buprenorfinu jsou koncentrace nezměněného buprenorfinu v mléce stejné nebo vyšší než v plazmě. Je pravděpodobné, že buprenorfin bude vylučován i v mléce jiných druhů, použití buprenorfinu během laktace se proto nedoporučuje. Použijte pouze po zvážení poměru terapeutického prospěchu a rizika ošetřujícím veterinárním lékařem.

4.8 Interakce s dalšími léčivými přípravky a další formy interakce

Buprenorfin může vyvolat letargii, kterou mohou zesílit jiné centrálně působící látky, včetně trankvilizérů, sedativ a hypnotik.

Údaje zjištěné u lidí ukazují, že terapeutické dávky buprenorfinu nesnižují analgetickou účinnost standardních dávek opiátových agonistů, a že pokud je buprenorfin používán v běžném rozmezí terapeutických dávek, lze standardní dávky opiátových agonistů podávat dřív, než odezní účinky buprenorfinu, a to bez narušení analgezie. Doporučujeme však buprenorfin nepoužívat v kombinaci s morfinem nebo jinými opiátovými analgetiky, například etorfinem, fentanylem, pethidinem, methadonem, papaveretem nebo butorfanolem.

Buprenorfin byl aplikován spolu s acepromazinem, alphaxalonem/alphadalonem, atropinem, detomidinem, dexmedetomidinem, halothanem, isofluranem, ketaminem, medetomidinem, propofolem, romifidinem, sevofluranem, thiopentalem a xylazinem.

Při použití v kombinaci se sedativy mohou být potencovány tlumivé účinky na srdce a respirační systém.

4.9 Podávané množství a způsob podání

Druhy a způsoby aplikace

Pooperační analgezie

Zesílení sedativních účinků

Psi: intramuskulární a intravenózní podání

10 - 20 μg/kg (0,3 - 0,6 ml na 10 kg) v případě potřeby lze opakovat po 3 - 4 hodinách v dávce 10 μg/kg nebo po 5 - 6 hodinách v dávce 20 μg/kg

10 - 20 μg/kg
(0,3 - 0,6 ml na 10 kg)

Kočky: intramuskulární a intravenózní podání

10 - 20 μg/kg (0,3 - 0,6 ml na 10 kg) v případě potřeby lze opakovat jednou po 1 - 2 hodinách

--

Koně: intravenózní podání

10 μg/kg (3,3 ml na 100 kg) 5 minut po intravenózní aplikaci sedativa. V případě potřeby lze dávku jedenkrát opakovat po uplynutí nejméně 1 - 2 hodin v kombinaci s intravenózní aplikací sedativa

5 μg/kg (1,7 ml na 100 kg) 5 minut po intravenózní aplikaci sedativa, v případě potřeby opakovat po 10 minutách


Při použití u koní musí být intravenózní sedativum aplikováno pět minut před injekční aplikací buprenorfinu.

U psů se sedativní účinky dostaví 15 minut po podání.

Analgetický účinek se může plně projevit až po 30 minutách. Pro zajištění analgetického účinku v průběhu operace a bezprostředně po vyvedení z anestézie musí být přípravek podáván před operací jako součást premedikace.

Pokud je podáván pro zesílení účinku sedace nebo jako součást premedikace, musí být dávka jiných centrálně působících látek, jako je například acepromazin nebo medetomidin snížena. Snížení bude záviset na požadovaném stupni sedace, individuálních vlastnostech konkrétního zvířete, typu dalších látek použitých při premedikaci a způsobu uvedení do anestezie a jejího udržování. Je možné rovněž snížit množství použitých inhalačních anestetik.

Zvířata, kterým jsou podány opiáty se sedativními a analgetickými vlastnostmi, mohou vykazovat rozdílné odpovědi. Odpověď konkrétních zvířat musí být monitorována a následné dávky odpovídajícím způsobem upraveny. V některých případech opakované podání nemusí zajistit dodatečnou analgezii. V takových případech zvažte použití vhodného injekčního přípravku ze skupiny NSAID.

Pro přesné dávkování je nutno použít injekční stříkačky s vhodně dělenou stupnicí.


4.10 Předávkování (symptomy, první pomoc, antidota), pokud je to nutné

V případě předávkování zajistěte podpůrná opatření, a v případě potřeby podejte naloxon nebo respirační stimulans.

Při předávkování psů může buprenorfin vyvolat letargii. Při velmi vysokých dávkách lze pozorovat bradykardii a miózu.

Studie u koní, u kterých byl buprenorfin podáván společně se sedativy, vykazovaly jen velmi malé účinky až do pětinásobku doporučené dávky; v případě samostatného podání může buprenorfin vyvolat excitaci.

V případě použití za účelem vyvolání analgetického účinku u koní se vzácně může projevit sedativní účinek; sedativní účinek se může vyskytnout při dávkách, které jsou vyšší než doporučené dávky.

Naloxon může působit příznivě při úpravě snížené frekvence dýchání a u člověka jsou rovněž účinné respiračních stimulanty, jako je doxapram. Vzhledem k prodloužené délce trvání účinku buprenorfinu, je nutné, v případě potřeby, přípravek podávat opakovaně nebo formou kontinuální infúze.

Studie na dobrovolnících naznačují, že antagonisté opiátů nemusí být schopny účinky buprenorfinu plně zvrátit.

V toxikologických studiích hydrochloridu buprenorfinu u psů byla po perorálním podání po dobu jednoho roku při dávkách 3,5 mg/kg/den a vyšší pozorována biliární hyperplazie. Biliární hyperplazie nebyla pozorována po každodenní aplikaci intramuskulárních injekcí v dávce až do 2,5 mg/kg/den po dobu 3 měsíců. To jsou výrazně vyšší dávky než je jakékoliv klinické dávkování u psů.

Viz také body 4.5 a 4.6 tohoto SPC.

4.11 Ochranné lhůty

Přípravek není určen pro použití u koní určených pro lidskou spotřebu.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI


Farmakoterapeutická skupina: opioidy, deriváty oripavinu

ATCvet kód: QN02AE01

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Buprenorfin je silné, dlouhodobě působící analgetikum působící na opiátové receptory centrálního nervového systému.

Buprenorfin může zesilovat účinky dalších centrálně působících léčiv, ale na rozdíl od většiny opiátů, má buprenorfin v klinických dávkách sám o sobě pouze omezený sedativní účinek.

Buprenorfin vykazuje svůj analgetický účinek prostřednictvím vysoce afinitní vazby na různé podtřídy opiátových receptorů, zejména µ, v centrálním nervovém systému. Při klinických dávkách vhodných pro analgezii se buprenorfin váže se na opiátové receptory s vysokou afinitou a aviditou receptoru, a jeho disociace z receptorů je pomalá, jak bylo prokázáno ve studiích in vitro. Tato jedinečná vlastnost buprenorfinu může vysvětlovat jeho delší trvání účinku ve srovnání s morfinem. V případech, kdy je na opiátové receptory vázáno nadměrné množství agonisty opiátových receptorů, může buprenorfin v důsledku své vysoké afinity k vazbě na opiátové receptory vykazovat antagonistickou aktivitu k narkotickým účinkům, až do té míry, kdy byl prokázán antagonistický účinek k morfinu srovnatelný s naloxonem.

Buprenorfin má minimální vliv na gastrointestinální motilitu.

5.2 Farmakokinetické údaje

Buprenorfin je po intramuskulárním podání rychle absorbován u různých živočišných druhů i člověka. Tato látka je vysoce lipofilní a má velký distribuční objem.

Farmakologické účinky (např. mydriáza) se mohou objevit během několika minut po podání a příznaky sedace se normálně objevují do 15 minut. Analgetické účinky se u psů a koček objeví přibližně 30 minut po podání, maximální účinek se obvykle projevuje asi 1 - 1,5 hodiny po podání. U koní bez bolestí se účinky tlumení bolesti objevují během prvních 15 - 30 minut, maximální antinociceptivní účinky mezi ¾ až 6 hodinami po podání.

Po intravenózním podání psům v dávce 20 μg/kg byl průměrný terminální biologický poločas 9 hodin a průměrná clearance 24 ml/kg/min, nicméně hodnoty farmakokinetických parametrů u jednotlivých zvířat značně kolísaly.

Po intramuskulárním podání kočkám byl průměrný terminální biologický poločas 6,3 hodiny a clearance 23 ml/kg/min, nicméně hodnoty farmakokinetických parametrů u jednotlivých zvířat značně kolísaly.

Po intravenózním podání u koní vykazuje buprenorfin střední rezidenční čas přibližně 150 minut, distribuční objem přibližně 2,5 l/kg a rychlost clearance 10 l/min.

Kombinované farmakokinetické a farmakodynamické studie u koček prokázaly výrazné zpoždění mezi plazmatickou koncentrací a analgetickým účinkem. Plazmatické koncentrace buprenorfinu by neměly být použity pro stanovení individuálního dávkování, které by mělo být určeno prostřednictvím monitorování odezvy pacienta.

Hlavní cestou vylučování přípravku je stolice, a to u všech druhů s výjimkou králíků (kde převažuje eliminace močí). Buprenorfin prochází N-dealkylací a konjugací na glukuronidy ve střevní stěně a játrech, a jeho metabolity jsou vylučovány prostřednictvím žluče do gastrointestinálního traktu.

Ve studiích tkáňové distribuce provedených u potkanů a makaků byly nejvyšší koncentrace účinné látky a metabolitů stanoveny v játrech, plicích a mozku. Maximální hladiny bylo dosaženo rychle a koncentrace klesla na nízké hodnoty do 24 hodin po podání.

Studie vazby na bílkoviny u potkanů prokázaly, že buprenorfin je silně vázán na plazmatické bílkoviny, hlavně na alfa a beta globuliny.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Chlorocresol

Monohydrát glukózy

Hydroxid sodný (k úpravě pH)

Kyselina chlorovodíková (k úpravě pH)

Voda na injekci

6.2 Inkompatibility

Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto tento veterinární léčivý přípravek nesmí být mísen s žádnými dalšími veterinárními léčivými přípravky.

6.3 Doba použitelnosti

Doba použitelnosti veterinárního léčivého přípravku v neporušeném obalu: 2 roky

Doba použitelnosti po prvním otevření vnitřního obalu: 28 dní.

6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento veterinární léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky pro uchovávání.

6.5 Druh a složení vnitřního obalu

Papírová krabička s 10ml lahvičkou z čirého skla typu I s brombutylovou gumovou zátkou potaženou FluroTec a hliníkovou pertlí.

6.6 Zvláštní opatření pro zneškodňování nepoužitého veterinárního léčivého přípravku nebo odpadu, který pochází z tohoto přípravku

Všechen nepoužitý veterinární léčivý přípravek nebo odpad, který pochází z tohoto přípravku, musí být likvidován podle místních právních předpisů.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI


Dechra Limited
Snaygill Industrial Estate

Keighley Road

Skipton

North Yorkshire

BD23 2RW

Spojené království


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)


96/043/13-C

9. DATUM REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE


24. 10. 2013

10. DATUM REVIZE TEXTU


Duben 2015


DALŠÍ INFORMACE


Veterinární léčivý přípravek je vydáván pouze na předpis.

Přípravek obsahuje návykové látky. Veterinární léčivý přípravek je vydáván pouze na předpis s modrým pruhem.



1