Sp.zn.sukls53907/2012

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.    NÁZEV PŘÍPRAVKU

Betahistin Actavis 24 mg Tablety

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Betahistini dihydrochloridum 24 mg v 1 tabletě.

Pomocná látka se známým účinkem:

Jedna tableta obsahuje 210 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1

3.    LÉKOVÁ FORMA Tablety

Bílé nebo téměř bílé kulaté bikonvexní tablety s půlící rýhou na jedné straně. Tablety lze dělit na dvě stejné dávky.

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Betahistin je indikován k léčbě Ménierova syndromu, charakterizovaného následujícími příznaky: vertigo, tinnitus, ztráta sluchu a nauzea.

4.2    Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí (včetně starších osob)

12 - 24 mg 2 x denně. Tablety se podávají s jídlem.

Dávkování lze individuálně upravit podle potřeby pacienta. Zlepšení může být pozorováno někdy až po několika týdnech léčby.

Pediatrická populace

Podávání betahistinu se nedoporučuje dětem mladším 18 let vzhledem k nedostatečným údajům o bezpečnosti a účinnosti přípravku.

4.3    Kontraindikace

Betahistin je kontraindikován u pacientů s feochromocytomem. Jelikož betahistin je syntetickým analogem histaminu, může vyvolávat uvolnění katecholaminů z nádoru, což vede k závažné hypertenzi.

Kontraindikací je rovněž hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pacienti s bronchiálním astmatem, peptickým vředem nebo anamnézou peptického vředu musí být během léčby pečlivě monitorováni.

Opatrnost je třeba při předepisování betahistinu pacientům s kopřivkou, vyrážkou nebo alergickou rýmou vzhledem k možnosti zhoršení těchto symptomů.

Opatrnost je třeba u pacientů s těžkou hypotenzí.

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by tento přípravek neměli užívat.

4.5    Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Studie interakcí in vivo nebyly prováděny. Na základě údajů získaných in vitro se nepředpokládá inhibice enzymů cytochromu P450 in vivo.

In vitro údaje ukazují inhibici metabolismu betahistinu prostřednictvím léků, které inhibují monoamino-oxidázu (MAO), včetně podtypu MAO B (např. selegilin). Opatrnost se doporučuje při současném užívání betahistinu a inhibitorů MAO (včetně selektivních MAO-B).

Byl popsán případ interakce s ethanolem a látkami obsahujícími pyrimethamin s dapsonem a jiný případ potencování účinku betahistinu při podání se salbutamolem.

Jelikož je betahistin analogem histaminu, interakce s antihistaminiky může teoreticky ovlivnit účinnost jednoho z těchto léků.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení Těhotenství

Nejsou k dispozici dostatečné údaje o užívání betahistinu u těhotných žen. Studie na zvířatech jsou nedostačující s ohledem na těhotenství, vývoj embrya/plodu, porod a postnatální vývoj. Potenciální riziko pro člověka není známo. Betahistin by neměl být používán během těhotenství, pokud to není nezbytně nutné.

Kojení

Není známo, zda je betahistin vylučován do mateřského mléka. K dispozici nejsou žádné studie na zvířatech ohledně vylučování betahistinu do mléka. Význam léku pro matku by měl být zvážen v souvislosti s výhodami kojení a potenciálním rizikem pro dítě.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Betahistin je indikován k léčbě Ménierova syndromu a symptomatických závratí. Obě onemocnění mohou negativně ovlivnit schopnost řídit a obsluhovat stroje. V klinických studiích, jejichž účelem bylo prozkoumat schopnost řídit a obsluhovat stroje, neprokázal betahistin žádný vliv případně byl tento vliv zanedbatelný.

4.8    Nežádoucí účinky

Následující nežádoucí účinky se vyskytly v níže uvedených frekvencích u pacientů léčených betahistinem v placebem kontrolovaných klinických studiích [velmi časté (> 1/10), časté (> 1/100 až <1/10), méně časté (> 1 / 1000 až <1/100), vzácné (> 1/10 000 až <1/1000), velmi vzácné (<1/10 000)].

Gastrointestinální poruchy Časté: nevolnost a dyspepsie

Poruchy nervového systému

Časté: bolest hlavy

Není známo: příležitostně ospalost

Srdeční poruchy:

Vzácné: palpitace

Kromě těchto případů hlášených během klinických studií, byly následující nežádoucí účinky hlášeny spontánně během post-marketingového používání a ve vědecké literatuře. Z dostupných údajů nelze odhadnout četnost výskytu, a proto je klasifikována jako "není známo".

Poruchy imunitního systému Reakce z přecitlivělosti, např. anafylaxe

Gastrointestinální poruchy

Mírné žaludeční potíže (např. zvracení, gastrointestinální bolest, břišní distenze a nadýmání). Tyto nežádoucí účinky lze obvykle řešit užíváním dávky během jídla nebo snížením dávky.

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Kožní a podkožní reakce z přecitlivělosti, zejména angioneurotický edém, kopřivka, vyrážka a pruritus.

4.9 Předávkování

Bylo hlášeno pouze několik případů předávkování. Někteří pacienti zaznamenali mírné až středně závažné příznaky při dávkách až do 640 mg (např. nauzea, somnolence, bolesti břicha). Vážnější komplikace (např. křeče, plicní nebo srdeční komplikace) byly pozorovány v případech záměrného předávkování betahistinem zvláště v kombinaci s předávkováním jinými léky. Léčba předávkování by měla zahrnovat standardní podpůrná opatření.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antivertiginóza, ATC kód N07C A01.

H₁-agonistická aktivita betahistinu na histaminové receptory v periferních cévách byla prokázána u člověka zrušením histaminem indukované vazodilatace antagonistou histaminu difenhydraminem. Betahistin má minimální účinky na sekreci žaludeční kyseliny (odpověď zprostředkovaná H₂ receptorem).

Mechanismus účinku betahistinu u Ménierova syndromu není jasný. Účinnost betahistinu v léčbě vertiga může být dána jeho schopností upravit krevní oběh ve vnitřním uchu nebo přímým účinkem na neurony v nucleus vestibularis.

Jednorázové perorální podání betahistinu v dávkách až 32 mg zdravým osobám vedlo k maximálnímu potlačení indukovaného vestibulárního nystagmu za 3 - 4 hodiny po dávce, přičemž větší dávky byly z hlediska zkrácení trvání nystagmu účinnější.

Betahistin zvyšuje permeabilitu plicního epitelu u člověka. Tento účinek je odvozen ze zkrácení doby clearance radioaktivně značené látky z plic do krve. Tomuto účinku lze zabránit perorálním podáním známého blokátoru H receptoru terfenadinu ještě před podáním betahistinu.

Zatímco histamin má pozitivní inotropní účinky na srdce, není známo, že by betahistin zvyšoval srdeční výdej a jeho vazodilatační účinek může u některých pacientů vést k malému poklesu krevního tlaku.

Betahistin má u člověka jen slabý účinek na exokrinní žlázy.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po perorálním podání se betahistin úplně vstřebává. Vrcholových koncentrací betahistinu značeného ¹⁴C v plazmě je dosaženo po přibližně 1 hodině po perorálním podání subjektům nalačno.

Distribuce v organismu

Vazba na lidské plazmatické proteiny je malá nebo téměř žádná.

Eliminace z organismu

Betahistin se vylučuje převážně metabolismem a metabolity jsou následně vylučovány převážně ledvinami. 85 - 90 % radioaktivity dávky 8 mg se objevuje v moči během 56 hodin, přičemž maximální rychlosti vylučování je dosaženo za 2 hodiny po podání léku. Po perorálním podání betahistinu jsou jeho plazmatické hladiny velmi nízké. Proto je vyhodnocení farmakokinetiky betahistinu založeno na údajích o plazmatické koncentraci jeho jediného metabolitu - kyseliny 2-pyridyloctové.

Biotransformace

Nejsou k dispozici důkazy o presystémovém metabolismu a vylučování žlučí se nepovažuje za významný způsob vylučování léku nebo některého z jeho metabolitů, betahistin se však metabolizuje v játrech.

5.3    Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Ve studiích chronické toxicity po opakované dávce u psů trvající 6 měsíců a v 18ti měsíční studii u potkanů albínů nebyly zjištěny žádné klinicky významné škodlivé účinky v dávkách v rozmezí 2,5 - 120 mg/kg. Betahistin nemá mutagenní potenciál a nebyly podány důkazy o jeho karcinogenitě u potkanů. Testy prováděné na březích samicích králíků neprokázaly teratogenní účinky betahistinu.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Povidon K90, mikrokrystalická celulosa, monohydrát laktosy, koloidní bezvodý oxid křemičitý, krospovidon, kyselina stearová.

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

3 roky

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25°C v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

PVC/PVDC/Al blistr.

Velikosti balení: 20, 30, 40, 50, 60 a 100 tablet.

Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku Žádné zvláštní požadavky.

7.    DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Actavis Group PTC ehf.

Hafnarfjordur

Island

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

83/348/08-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

10.12.2008 / 17.2.2013

10.    DATUM REVIZE TEXTU

19.6.2013

5/5