Příbalový Leták

Bendamustin Medac 2,5 Mg/Ml Prášek Pro Koncentrát Pro Infuzní Roztok

Sp.zn. sukls108655/2014

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Bendamustin medac 2,5 mg/ml prášek pro koncentrát pro infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna injekční lahvička obsahuje bendamustini hydrochloridum 25 mg (jako bendamustini hydrochloridum monohydricum).

Jedna injekční lahvička obsahuje bendamustini hydrochloridum 100 mg (jako bendamustini hydrochloridum monohydricum).

1 ml koncentrátu obsahuje bendamustini hydrochloridum 2,5 mg, pokud je rekonstituován dle bodu 6.6.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro koncentrát pro infuzní roztok Bílý až téměř bílý prášek

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

Léčba první linie chronické lymfocytární leukémie (stadia B nebo C dle Bineta) u pacientů, pro které není vhodná kombinovaná chemoterapie obsahující fludarabin.

V monoterapii k léčbě indolentního non-Hodgkinova lymfomu u pacientů, u kterých došlo k progresi během léčby rituximabem nebo režimem zahrnujícím rituximab nebo během 6 měsíců po takové léčbě.

Léčba první linie mnohočetného myelomu (stadia II s progresí nebo stadia III dle Durie-Salmona) v kombinaci s prednisonem u pacientů starších 65 let, pro které není vhodná autologní transplantace kmenových buněk a kteří v době diagnózy trpí klinickou neuropatií, což vylučuje použití terapie obsahující thalidomid nebo bortezomib.

4.2    Dávkování a způsob podání

Dávkování

Monoterapie u chronické lymfocytární leukémie

Bendamustin-hydrochlorid v dávce 100 mg/m2 tělesného povrchu v den 1 a 2; každé 4 týdny.

Monoterapie u indolentního non-Hodgkinova lymfomu refrakterního na rituximab Bendamustin-hydrochlorid v dávce 120 mg/m2 tělesného povrchu v den 1 a 2; každé 3 týdny.

Mnohočetný myelom

Bendamustin-hydrochlorid v dávce 120 - 150 mg/m2 tělesného povrchu v den 1 a 2, prednison v dávce 60 mg/m2 tělesného povrchu intravenózně (i.v.) nebo perorálně v den 1 až 4; každé 4 týdny.

Léčba má být ukončena nebo odložena, jestliže hodnoty leukocytů a/nebo trombocytů poklesly na

<    3000/pl resp. < 75000/pl. V léčbě lze pokračovat poté, co se počet leukocytů zvýšil na > 4000/pl a počet trombocytů na > 100000/pl.

Nejnižší počty leukocytů a trombocytů se objevují po 14-20 dnech a k regeneraci dochází po

3-5 týdnech. Během období bez léčby se doporučuje pečlivé sledování krevního obrazu (viz bod 4.4).

V případě nehematologické toxicity musí snížení dávek vycházet z nejhorších stupňů toxicity podle kritérií CTC (Common Toxicity Criteria, obecná kritéria toxicity) v předchozím cyklu. V případě toxicity stupně 3 podle CTC se doporučuje snížit dávku o 50 %. V případě toxicity stupně 4 podle CTC se doporučuje přerušení léčby.

Je-li nutno pacientovi dávku upravit, individuálně vypočítaná snížená dávka musí být podána v den 1 a 2 daného cyklu léčby.

Porucha funkce jater

Na základě farmakokinetických údajů není úprava dávky u pacientů s lehkou poruchou funkce jater (sérový bilirubin < 1,2 mg/dl) nutná. U pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater (sérový bilirubin 1,2 - 3,0 mg/dl) se doporučuje snížení dávky o 30 %.

Údaje o pacientech s těžkou poruchou funkce jater (hodnoty sérového bilirubinu > 3,0 mg/dl) nejsou k dispozici (viz bod 4.3).

Porucha funkce ledvin

Na základě farmakokinetických údajů není u pacientů s clearance kreatininu > 10 ml/min úprava dávky nutná. Zkušenosti s podáváním u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin jsou omezené.

Pediatrická populace

Nejsou žádné zkušenosti s podáváním bendamustin-hydrochloridu dětem a dospívajícím.

Starší pacienti

Neexistují důkazy o tom, že by u starších pacientů byla nutná úprava dávky (viz bod 5.2).

Způsob podání

K intravenózní infuzi trvající 30 - 60 minut (viz bod 6.6).

Infuze musí být podána pod dohledem kvalifikovaného lékaře, který má zkušenosti s podáváním chemoterapeutických látek.

Špatná funkce kostní dřeně souvisí se zvýšenou hematologickou toxicitou indukovanou chemoterapií. Léčba nesmí být zahájena, jestliže hodnoty leukocytů a/nebo trombocytů poklesly na < 3000/pl resp.

<    75000/pl (viz bod 4.3).

Opatření, která je nutno učinit před zacházením s léčivým přípravkem nebo před jeho podáním Návod k rekonstituci a naředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

4.3 Kontraindikace

•    Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

•    Během kojení

•    Těžká porucha funkce jater (sérový    bilirubin > 3,0 mg/dl)

•    Žloutenka

•    Těžká suprese kostní dřeně a závažné    změny krevního obrazu (pokles hodnoty leukocytů na

< 3000/pl a/nebo trombocytů na < 75000/pl)

•    Velká operace méně než 30 dní před zahájením léčby

Infekce, zvláště při leukocytopénii • Očkování proti žluté zimnici

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Myelosuprese

U pacientů léčených bendamustin-hydrochloridem může dojít k myelosupresi. V případě myelosuprese vyvolané léčbou musí být nejméně jednou týdně monitorovány leukocyty, trombocyty, hemoglobin a neutrofily. Zahájení dalšího cyklu léčby se doporučuje až po dosažení následujících hodnot parametrů: hodnoty leukocytů a/nebo trombocytů > 4000/pl resp. > 100000/pl.

Infekce

Byla hlášena infekce, včetně pneumonie a sepse. Ve vzácných případech byla infekce spojena s hospitalizací, septickým šokem a úmrtím. Pacienti s neutropenií a/nebo lymfopenií jsou po léčbě bendamustin-hydrochloridem náchylnější k infekcím. Pacientům, u kterých po léčbě bendamustin-hydrochloridem došlo k myelosupresi, je třeba doporučit, aby se obrátili na lékaře, pokud mají příznaky nebo známky infekce, zahrnující horečku nebo respirační příznaky.

Kožní reakce

Byly hlášeny četné kožní reakce. Tyto příhody zahrnovaly vyrážku, toxické kožní reakce a bulózní exantém. Některé příhody se vyskytly při podání bendamustin-hydrochloridu v kombinaci s jinými protinádorovými látkami; přesný vztah je tudíž nejistý. Pokud se kožní reakce vyskytnou, mohou být progredující a jejich závažnost se může s další léčbou zvýšit. Jestliže kožní reakce progredují, podávání bendamustin-hydrochloridu je nutno přerušit nebo ukončit. V případě závažných kožních reakcí, u kterých je podezření na souvislost s bendamustin-hydrochloridem, je třeba léčbu ukončit.

Pacienti se srdečními poruchami

Během léčby bendamustin-hydrochloridem musí být pečlivě sledována koncentrace draslíku v krvi a při K+ < 3,5 mEq/l se musí podávat doplňky s obsahem draslíku; musí být také provedeno EKG vyšetření.

Nauzea, zvracení

K symptomatické léčbě nauzey a zvracení lze podat antiemetikum.

Syndrom nádorového rozpadu

U pacientů v klinických studiích byl v souvislosti s léčbou bendamustin-hydrochloridem hlášen syndrom nádorového rozpadu. Počátek nastává do 48 hodin po první dávce bendamustin-hydrochloridu a není-li léčen, může vést k akutnímu renálnímu selhání a úmrtí. Preventivní opatření zahrnují zajištění dostatečné volemie a pečlivé sledování biochemických parametrů, především hladin draslíku a kyseliny močové. Během prvního týdne nebo prvních dvou týdnů léčby bendamustin-hydrochloridem lze zvážit použití alopurinolu, ale ne nutně jako standardní léčba. Při souběžném podání bendamustinu a alopurinolu však bylo zaznamenáno několik případů Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy.

Anafylaxe

V klinických studiích se reakce na infuzi bendamustin-hydrochloridu vyskytly často. Příznaky jsou obvykle mírné a zahrnují horečku, zimnici, pruritus a vyrážku. Ve vzácných případech se vyskytly těžké anafylaktické a anafylaktoidní reakce. Po prvním cyklu léčby je nutno se pacientů zeptat, zda zaznamenali příznaky, které by ukazovaly na reakci na infuzi. U pacientů, u kterých se v minulosti vyskytly reakce na infuzi, je během následujících cyklů nutno zvážit preventivní opatření proti závažným reakcím, včetně antihistaminik, antipyretik a kortikosteroidů.

Pacientům, u kterých se vyskytly alergické reakce 3. nebo vyššího stupně, nebyl přípravek obvykle znovu podán.

Antikoncepce

Bendamustin-hydrochlorid je teratogenní a mutagenní.

Ženy by neměly během léčby otěhotnět. Muži by neměli během léčby a až do 6 měsíců po léčbě počít dítě. Z důvodu možné ireverzibilní neplodnosti by se měli před zahájením léčby bendamustin -hydrochloridem informovat o konzervaci spermatu.

Extravazace

Extravazální injekce musí být okamžitě přerušena. Po krátké aspiraci je nutno jehlu vyjmout. Poté je třeba postiženou oblast tkáně chladit. Paži je třeba zvednout. Další léčba, jako např. podání kortikosteroidů, nemá jasný přínos.

4.5    Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Žádné studie interakcí in vivo nebyly provedeny.

Je-li bendamustin-hydrochlorid podáván v kombinaci s myelosupresivními látkami, může být účinek bendamustin-hydrochloridu a/nebo souběžně podávaných léčivých přípravků na kostní dřeň zesílen. Jakákoli léčba, která snižuje stav tělesné výkonnosti pacienta nebo oslabuje funkci kostní dřeně, může zvýšit toxicitu bendamustin-hydrochloridu.

Kombinace bendamustin-hydrochloridu s cyklosporinem nebo takrolimem může vést k nadměrné imunosupresi s rizikem lymfoproliferace.

Cytostatické látky mohou snížit tvorbu protilátek po očkování vakcínami obsahujícími živé viry a zvýšit riziko infekce, což by mohlo mít fatální důsledky. Toto riziko je zvýšené u pacientů, kteří jsou již imunosuprimováni následkem jejich základní choroby.

Na metabolismu bendamustinu se podílí izoenzym 1A2 cytochromu P450 (CYP) (viz bod 5.2). Existuje tudíž možnost interakce s inhibitory CYP1A2, jako např. fluvoxaminem, ciprofloxacinem, acyklovirem a cimetidinem.

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Údaje o podávání bendamustin-hydrochloridu těhotným ženám jsou nedostatečné. V neklinických studiích se bendamustin-hydrochlorid ukázal jako embryoletální/fetoletální, teratogenní a genotoxický (viz bod 5.3). Bendamustin-hydrochlorid lze v těhotenství použít jen tehdy, pokud je to nezbytně nutné. Matku je nutno informovat o riziku pro plod. Pokud je léčba bendamustin- hydrochloridem během těhotenství nezbytně nutná nebo pokud dojde k otěhotnění během léčby, pacientka musí být informována o rizicích pro nenarozené dítě a pečlivě sledována. Měla by se zvážit možnost genetického poradenství.

Fertilita

Ženy ve fertilním věku/antikoncepce

Ženy ve fertilním věku musí před zahájením léčby bendamustin-hydrochloridem i během ní používat účinnou antikoncepci.

Mužům léčeným bendamustin-hydrochloridem se doporučuje, aby nepočali dítě během léčby a až do 6 měsíců po jejím ukončení. Protože léčba bendamustin-hydrochloridem může vést k ireverzibilní neplodnosti, muži by se měli před zahájením léčby poradit o konzervaci spermatu.

Kojení

Není známo, zda se bendamustin vylučuje do lidského mateřského mléka, a proto je podávání bendamustin-hydrochloridu během kojení kontraindikováno (viz bod 4.3).

Kojení má být během léčby bendamustin-hydrochloridem přerušeno.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Nebyly provedeny žádné studie zabývající se účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Přesto však byla během léčby bendamustin-hydrochloridem hlášena ataxie, periferní neuropatie a somnolence (viz bod 4.8). Pacienty je nutno poučit, aby se vyhnuli potenciálně nebezpečným činnostem, jako např. řízení dopravních prostředků a obsluha strojů, jestliže se u nich tyto příznaky vyskytnou.

4.8    Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu

Nejčastějšími nežádoucími účinky při používání bendamustin-hydrochloridu jsou hematologické nežádoucí účinky (leukopenie, trombocytopenie), dermatologická toxicita (alergické reakce), systémové příznaky (horečka), gastrointestinální příznaky (nauzea, zvracení).

Tabulkový seznam nežádoucích účinků

Níže uvedená tabulka zohledňuje údaje získané s bendamustin-hydrochloridem v klinických studiích.

Třída

orgánových

systémů

podle

databáze

MedDRA

Velmi časté > 1/10

Časté > 1/100 až < 1/10

Méně časté > 1/1000 až < 1/100

Vzácné > 1/10000 až < 1/1000

Velmi vzácné < 1/10000

Není

známo

(z dostu

pných

údajů

nelze

určit)

Infekce a infestace

infekce NOS*

sepse

primární

atypická

pneumonie

Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a

polypy)

syndrom

nádorového

rozpadu

Poruchy krve a

lymfatického

systému

leukopenie

NOS*,

trombocytopenie

krvácení,

anémie,

neutropenie

hemolýza

Poruchy

imunitního

systému

hypersenzitivit a NOS*

anafylaktická reakce, anafylaktoid ní reakce

anafylaktický

šok

Poruchy

nervového

systému

insomnie

somnolence,

afonie

dysgeuzie,

parestézie,

periferní

senzorická

neuropatie,

anticholinergní

syndrom,

neurologické

poruchy,

ataxie,

encefalitida

Srdeční

poruchy

srdeční

dysfunkce,

perikardiáln í výpotek

tachykardie,

infarkt

jako např.

palpitace,

angina

pectoris,

arytmie

myokardu, srdeční selhání

Cévní poruchy

hypotenze,

hypertenze

akutní

oběhové

selhání

flebitida

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

plicní

dysfunkce

plicní fibróza

Gastrointestin ální poruchy

nauzea, zvracení

průjem, zácpa, stomatitida

hemoragická esofagitida, gastrointestiná lní krvácení

Poruchy jater a žlučových cest

selhání

jater

Poruchy kůže a podkožní tkáně

alopecie, poruchy kůže NOS*

erytém,

dermatitida,

pruritus,

makulopapul

ózní vyrážka,

hyperhidróza

Poruchy reprodukčního systému a prsu

amenorea

neplodnost

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

zánět sliznice, únava, pyrexie

bolest,

zimnice,

dehydratace,

anorexie

multiorgánové

selhání

Vyšetření

snížení hladiny hemoglobinu, zvýšení hladiny kreatininu a močoviny

zvýšení AST,

zvýšení ALT,

zvýšení

alkalické

fosfatázy,

zvýšení

bilirubinu,

hypokalémie

NOS = Not Otherwise Specified; blíže neurčeno

Popis vybraných nežádoucích účinků

Byl hlášen malý počet případů Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy u pacientů užívajících bendamustin v kombinaci s alopurinolem nebo v kombinaci s alopurinolem a rituximabem.

Může být snížený poměr CD4/CD8. Bylo zaznamenáno snížení počtu lymfocytů.

U imunosuprimovaných pacientů může být zvýšeno riziko infekce (např. virem herpes zoster).

Byly hlášeny ojedinělé případy nekrózy po náhodném extravazálním podání a toxické epidermální nekrolýzy, syndromu nádorového rozpadu a anafylaxe.

Byly hlášeny sekundární nádory, včetně myelodysplastického syndromu, myeloproliferativních poruch, akutní myeloidní leukémie a bronchiálního karcinomu. Souvislost s léčbou bendamustin-hydrochloridem nebyla stanovena.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Maximální tolerovaná dávka (MTD) po podání 30minutové infuze bendamustin-hydrochloridu jednou za 3 týdny byla 280 mg/m2. Vyskytly se srdeční příhody CTC stupně 2, které se shodovaly s ischemickými změnami na EKG a které byly považovány za dávku omezující.

V následné studii hodnotící 30minutovou infuzi bendamustin-hydrochloridu v den 1 a 2 každé 3 týdny činila MTD 180 mg/m2. Dávku omezující toxicitou byla trombocytopenie stupně 4. Srdeční toxicita při tomto režimu dávku neomezovala.

Protiopatření

Neexistuje žádné specifické antidotum. Účinnými protiopatřeními, která potlačují hematologické nežádoucí účinky, jsou transplantace kostní dřeně a transfúze (trombocytů, erymasy) nebo podání hematologických růstových faktorů.

Bendamustin-hydrochlorid a jeho metabolity jsou v malé míře dialyzovatelné.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antineoplastika, alkylační látky, ATC kód: L01AA09

Bendamustin-hydrochlorid je alkylační protinádorová látka s jedinečnou aktivitou. Antineoplastický a cytocidní účinek bendamustin-hydrochloridu je v podstatě založen na zesíťování jednovláknové a dvouvláknové DNA prostřednictvím alkylace. V důsledku toho jsou narušeny matrixové funkce DNA a narušena syntéza a oprava DNA. Protinádorový účinek bendamustin-hydrochloridu byl prokázán u různých lidských nádorových buněčných linií (karcinom prsu, nemalobuněčný a malobuněčný karcinom plic, karcinom vaječníku a různé typy leukémií) v několika studiích in vitro, a u nádorů z buněk myšího, potkaního a lidského původu (melanom, karcinom prsu, sarkom, lymfom, leukémie a malobuněčný karcinom plic) v různých experimentálních nádorových modelech in vivo.

V lidských nádorových buněčných liniích vykázal bendamustin-hydrochlorid profil účinku odlišný od profilu jiných alkylačních látek. Léčivá látka neukázala žádnou nebo ukázala velmi nízkou zkříženou rezistenci u lidských nádorových buněčných linií s různými mechanismy rezistence alespoň částečně v důsledku poměrně pevné vazby na DNA. Klinické studie navíc ukázaly, že neexistuje úplná zkřížená rezistence bendamustinu s antracykliny, alkylačními látkami nebo rituximabem. Počet hodnocených pacientů je však nízký.

Chronická lymfocytární leukémie

Indikace pro použití k léčbě chronické lymfocytární leukémie podporuje jedna otevřená studie srovnávající bendamustin s chlorambucilem. Do této prospektivní, multicentrické, randomizované studie bylo zařazeno 319 dříve neléčených pacientů s chronickou lymfocytámí leukémií stupně B nebo C dle Bineta vyžadující léčbu. První linie léčby bendamustin-hydrochloridem v dávce 100 mg/m2 i.v. v den 1 a 2 (BEN) byla srovnána s léčbou chlorambucilem v dávce 0,8 mg/kg v den 1 a 15 (CLB) po dobu 6 cyklů v obou ramenech. Pacientům byl podán alopurinol za účelem prevence syndromu nádorového rozpadu.

Pacienti léčení režimem BEN vykázali významně delší medián přežití bez progrese, než pacienti léčení režimem CLB (21,5 versus 8,3 měsíců, p < 0,0001, v době poslední kontroly). Rozdíl v celkovém přežití nebyl statisticky významný (medián nedosažen). Medián trvání remise byl 19 měsíců při léčbě BEN a 6 měsíců při léčbě CLB (p < 0,0001). Hodnocení bezpečnosti v obou léčebných ramenech neodhalilo žádný neočekávaný typ nebo četnost nežádoucích účinků. Dávka BEN byla snížena u 34 % pacientů. U 3,9 % pacientů byla léčba režimem BEN zastavena z důvodu alergických reakcí.

Indolentní non-Hodgkinovy lymfomy

Indikace pro indolentní non-Hodgkinovy lymfomy jsou založeny na dvou nekontrolovaných studiích fáze II. V pivotní prospektivní, multicentrické, otevřené studii bylo monoterapií BEN léčeno 100 pacientů s indolentními B-buněčnými non-Hodgkinovými lymfomy refrakterními na rituximab podávaný v monoterapii nebo v kombinované terapii. Pacienti obdrželi v mediánu 3 předchozí léčebné cykly chemoterapie nebo biologické terapie. Medián počtu předchozích terapií obsahujících rituximab byl 2. Pacienti nevykázali žádnou odpověď na léčbu nebo zaznamenali progresi během 6 měsíců po léčbě rituximabem. Dávka BEN byla 120 mg/m2 i.v. v den 1 a 2 a byla plánována na nejméně 6 cyklů. Délka léčby závisela na odpovědi (plánováno 6 cyklů). Na základě hodnocení nezávislou hodnotící komisí byla celková četnost odpovědí 75 %, což zahrnovalo 17 % úplných odpovědí (CR a CRu) a 58 % částečných odpovědí. Medián doby trvání remise byl 40 týdnů. BEN podávaný dle výše uvedeného dávkování a schématu je obvykle snášen dobře.

Tuto indikaci také podporuje další prospektivní, multicentrická, otevřená studie, které se zúčastnilo 77 pacientů. Populace pacientů zde byla heterogennější a zahrnovala: indolentní nebo transformované B-buněčné non-Hodgkinovy lymfomy refrakterní na rituximab v monoterapii nebo kombinované terapii. Pacienti nevykázali žádnou odpověď nebo vykázali progresi během 6 měsíců nebo se u nich vyskytla nežádoucí reakce na předchozí léčbu rituximabem. Pacienti obdrželi v mediánu 3 předchozí léčebné cykly chemoterapie nebo biologické terapie. Medián počtu předchozích terapií obsahujících rituximab byl 2. Celková četnost odpovědí byla 76 % s mediánem doby trvání odpovědi 5 měsíců (29 [95 % CI 22,1; 43,1] týdnů).

Mnohočetný myelom

Do prospektivní, multicentrické, randomizované, otevřené studie bylo zařazeno 131 pacientů s pokročilým mnohočetným myelomem (stadia II s progresí nebo stadia III dle Durie-Salmona). Léčba první linie bendamustin-hydrochloridem v kombinaci s prednisonem (BP) byla porovnána s léčbou melfalanem a prednisonem (MP). Způsobilost k transplantaci ani přítomnost specifických komorbidit nebyly při zařazování do studie zohledněny. Dávka se skládala z bendamustin-hydrochloridu 150 mg/m2 i.v. v den 1 a 2 a prednisonu, nebo melfalanu 15 mg/m2 i.v. v den 1 a prednisonu. Doba trvání léčby závisela na odpovědi a byla v průměru 6,8 cyklů ve skupině BP a 8,7 cyklů ve skupině MP.

Pacienti léčení režimem BP vykázali delší medián přežití bez progrese, než pacienti léčení režimem MP (15 [95 % CI 12-21] versus 12 [95 % CI 10-14] měsíců) (p = 0,0566). Medián doby do selhání léčby byl 14 měsíců při léčbě BP a 9 měsíců při léčbě MP. Remise trvala 18 měsíců při léčbě BP a 12 měsíců při léčbě MP. Rozdíl v celkovém přežití nebyl statisticky významný (35 měsíců pro BP rameno versus 33 měsíců pro rameno MP). Snášenlivost v obou léčebných ramenech se shodovala se známým profilem bezpečnosti jednotlivých léčivých přípravků s významně větším množstvím případů snížení dávky v rameni BP.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Distribuce

Poločas eliminace ti/2p po 30minutové i.v. infuzi dávky 120 mg/m2 tělesného povrchu u 12 subjektů byl 28,2 minuty.

Centrální distribuční objem po 30minutové i.v. infuzi byl 19,3 l. Za podmínek rovnovážného stavu po

i.v. bolusové injekci byl distribuční objem 15,8 - 20,5 l.

Více než 95 % látky se váže na plazmatické bílkoviny (především na albumin).

Biotransformace

Hlavní cestou clearance bendamustinu je hydrolýza na monohydroxy- a dihydroxy- bendamustin. Na tvorbě N-desmethyl-bendamustinu a gama-hydroxy-bendamustinu prostřednictvím jaterního metabolismu se podílí izoenzym 1A2 cytochromu P450 (CYP). Další významnou metabolickou cestu bendamustinu představuje konjugace s glutathionem.

Bendamustin neinhibuje CYP 1A4, CYP 2C9/10, CYP 2D6, CYP 2E1 nebo CYP 3A4 in vitro. Eliminace

Průměrná celková clearance po 30minutové i.v. infuzi dávky 120 mg/m2 tělesného povrchu u 12 subjektů činila 639,4 ml/minutu. Přibližně 20 % podané dávky bylo vyloučeno močí během 24 hodin. Podávané množství vylučované močí bylo v pořadí monohydroxy-bendamustin > bendamustin > dihydroxy-bendamustin > oxidovaný metabolit > N-desmethyl bendamustin. Žlučí jsou vylučovány zejména polární metabolity.

Porucha funkce jater

U pacientů, u kterých byla játra zasažena nádorem v rozsahu 30 - 70 % a kteří měli lehkou poruchu funkce jater (sérový bilirubin < 1,2 mg/dl), nebylo farmakokinetické chování bendamustinu změněno. Co se týče Cmax, tmax, AUC, ti/2p, distribučního objemu nebo clearance, nebyl v porovnání s pacienty s normální funkcí jater a ledvin zaznamenán významný rozdíl. AUC a celková tělesná clearance bendamustinu inverzně korelují se sérovým bilirubinem.

Porucha funkce ledvin

U pacientů s clearance kreatininu > 10 ml/min, včetně pacientů závislých na dialýze, nebyl zaznamenán žádný významný rozdíl v Cmax, tmax, AUC, tJ/2p, distribučním objemu nebo clearance ve srovnání s pacienty s normální funkcí jater a ledvin.

Starší pacienti

Do farmakokinetických studií byly zahrnuty subjekty až do věku 84 let. Vyšší věk farmakokinetiku bendamustinu neovlivňuje.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Nežádoucí účinky, které nebyly pozorovány v klinických studiích, avšak vyskytly se ve studiích na zvířatech při systémové expozici podobné expozici při klinickém podávání, a které mohou být důležité pro klinické použití:

Histologická vyšetření u psů ukázala makroskopicky viditelnou hyperémii sliznice a krvácení v gastrointestinálním traktu. Mikroskopická vyšetření ukázala rozsáhlé změny lymfatické tkáně svědčící o imunosupresi a tubulární změny na ledvinách a varlatech, jakož i atrofické, nekrotické změny epitelu prostaty.

Studie na zvířatech ukázaly, že bendamustin je embryotoxický a teratogenní.

Bendamustin vyvolává chromozomální aberace a je mutagenní in vivo, jakož i in vitro.

V dlouhodobých studiích u samic myší je bendamustin kancerogenní.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1    Seznam pomocných látek

Mannitol

6.2    Inkompatibility

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.

6.3    Doba použitelnosti

2 roky

Tnfuzní roztok

Chemická a fyzikální stabilita po rekonstituci a naředění byla prokázána po dobu 3,5 hodiny při 25 °C, relativní vlhkosti 60 % nebo po dobu 2 dny při 2 - 8 °C v polyetylénových vacích.

Z mikrobiologického hlediska má být roztok použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hodin při teplotě 2 až 8 °C, pokud rekonstituce/naředění (atd.) neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte injekční lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho rekonstituci nebo naředění jsou uvedeny v bodě 6.3.

6.5    Druh obalu a obsah balení

Injekční lahvička o objemu 25 ml z jantarově hnědého skla třídy T s brombutylovou pryžovou zátkou a hliníkovým odtrhovacím víčkem.

Injekční lahvička o objemu 50 ml z jantarově hnědého skla třídy T s brombutylovou pryžovou zátkou a hliníkovým odtrhovacím víčkem.

25ml lahvičky obsahují 25 mg bendamustin-hydrochloridu a jsou dodávány v baleních po 1, 5 a 10 injekčních lahvičkách.

50ml lahvičky obsahují 100 mg bendamustin-hydrochloridu a jsou dodávány v baleních po 1 a 5 injekčních lahvičkách.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Při zacházení s bendamustin-hydrochloridem je nutno zabránit nadýchání, styku s kůží nebo sliznicemi (používejte rukavice a ochranný oděv!). Kontaminované části těla je nutno pečlivě omýt vodou a mýdlem, oči je nutno vypláchnout fyziologickým roztokem chloridu sodného. Pokud je to možné, doporučuje se pracovat ve speciálních bezpečnostních boxech (s laminárním prouděním) se savou, pro tekutiny nepropustnou podložkou na jedno použití. Těhotné ženy nesmí s cytostatiky manipulovat.

Prásek pro koncentrát pro infuzní roztok musí být rekonstituován vodou na injekci, naředěn injekčním roztokem chloridu sodného o koncentraci 9 mg/ml (0,9%), a poté podán intravenózní infuzí. Musí být použita aseptická technika.

1.    Rekonstituce

Prášek má být rekonstituován ihned po otevření lahvičky.

Jedna injekční lahvička přípravku Bendamustin medac s 25 mg bendamustin-hydrochloridu se nejdříve rekonstituuje protřepáním v 10 ml vody na injekci.

Jedna injekční lahvička přípravku Bendamustin medac s 100 mg bendamustin-hydrochloridu se nejdříve rekonstituuje protřepáním ve 40 ml vody na injekci.

Rekonstituovaný koncentrát obsahuje 2,5 mg bendamustin-hydrochloridu na 1 ml a jeví se jako čirý, bezbarvý roztok.

2.    Ředění

Jakmile se roztok stane čirým (obvykle po 5 - 10 minutách), ihned nařeďte celkovou doporučenou dávku přípravku Bendamustin medac 0,9% roztokem NaCl do konečného objemu přibližně 500 ml. Bendamustin medac musí být naředěn 0,9% roztokem NaCl a nikoli jiným injekčním roztokem.

3.    Podávání

Roztok se podává intravenózní infuzí po dobu 30 - 60 minut.

Injekční lahvičky jsou určeny pouze pro jednorázové použití.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

medac Gesellschaft fůr klinische Spezialpraparate mbH Theaterstr. 6 22880 Wedel Německo

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO (A)

44/387/15-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 12.8.2015

10.    DATUM REVIZE TEXTU

12.8.2015

spc (CZ) Bendamustin medac 2,5 mg/ml powder for concentrate for solution for infusion

National version: 05/2015