Belsanor 10 Mg Potahované Tablety
sp.zn.sukls75131/2014 a k sp.zn.sukls75132/2014
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Belsanor 5 mg potahované tablety Belsanor 10 mg potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Belsanor 5 mg potahované tablety:
Jedna tableta obsahuje solifenacini succinas 5 mg.
Pomocné látky se známým účinkem: monohydrát laktosy (105,5 mg).
Belsanor 10 mg potahované tablety:
Jedna tableta obsahuje solifenacini succinas 10 mg.
Pomocné látky se známým účinkem: monohydrát laktosy (100,5 mg).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta.
Belsanor 5 mg potahované tablety:
Kulatá bikonvexní světle žlutá potahovaná tableta o průměru přibližně 7,1 mm, s vyraženým „EG“ na jedné straně a „1“ na straně druhé.
Belsanor 10 mg potahované tablety:
Kulatá bikonvexní světle růžová potahovaná tableta o průměru přibližně 7,1 mm, s vyraženým „EG“ na jedné straně a „2“ na straně druhé.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Symptomatická léčba urgentní inkontinence a/nebo zvýšené frekvence močení a naléhavosti močení u pacientů s hyperaktivním močovým měchýřem.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí, včetně starších pacientů
Doporučená dávka je 5 mg solifenacin-sukcinátu jednou denně. V případě potřeby je možno dávku zvýšit na 10 mg solifenacin-sukcinátu jednou denně.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost solifenacinu u dětí zatím nebyla stanovena. Z tohoto důvodu není přípravek Belsanor určen pro podávání dětem.
Pacienti s poruchou funkce ledvin
U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu > 30 ml/min) není úprava dávky nutná. Pacienty s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min) je třeba léčit s opatrností a dávka nesmí být vyšší než 5 mg denně (viz bod 5.2).
Pacienti s poruchou funkce jater
U pacientů s lehkou poruchou funkce jater není úprava dávky nutná. Pacienty se středně těžkou poruchou funkce jater (Child-Pughovo skóre 7 až 9) je třeba léčit s opatrností a dávka nesmí být vyšší než 5 mg denně (viz bod 5.2).
Silné inhibitory cytochromu P450 3A4
Pokud se přípravek Belsanor podává současně s ketokonazolem nebo jinými silnými inhibitory CYP3A4 jako jsou např. ritonavir, nelfinavir nebo itrakonazol v terapeutických dávkách, nesmí maximální denní dávka přesáhnout 5 mg (viz bod 4.5).
Způsob podání
Belsanor se užívá perorálně, polyká se celá tableta a zapíjí se tekutinou. Může se užívat s jídlem i bez jídla.
4.3 Kontraindikace
Solifenacin je kontraindikovaný u pacientů s močovou retencí, závažnými gastrointestinálními poruchami (včetně toxického megakolon), myasthenia gravis nebo glaukomem s úzkým úhlem a u pacientů, u kterých existuje riziko vzniku těchto stavů.
- Pacienti s hypersenzitivitou na léčivou látku nebo některou z pomocných látek uvedených v bodě 6.1.
- Pacienti podstupující léčbu hemodialýzou (viz bod 5.2.)
- Pacienti s těžkou poruchou funkce jater (viz bod 5.2.)
- Pacienti s těžkou poruchou funkce ledvin nebo středně těžkou poruchou funkce jater a se současnou léčbou silným inhibitorem CYP3A4, např. ketokonazolem (viz bod 4.5).
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Před léčbou přípravkem Belsanor je třeba zvážit jiné možné příčiny častého močení (srdeční selhání nebo onemocnění ledvin). Pokud je přítomna infekce močových cest, je nutno zahájit léčbu vhodnými antibiotiky.
Belsanor je třeba podávat opatrně pacientům s:
- klinicky významnou obstrukcí močového měchýře s rizikem vzniku retence moči;
- poruchami gastrointestinálního traktu obstrukčního typu;
- rizikem snížené motility gastrointestinálního traktu;
- těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min; viz body 4.2 a 5.2), dávky u těchto pacientů nesmí překročit 5 mg;
- středně těžká poruchou funkce jater (Child-Pughovo skóre 7 až 9; viz body 4.2 a 5.2), dávky u těchto pacientů nesmí překročit 5 mg;
- současnou léčbou silným inhibitorem CYP3A4, např. ketokonazolem (viz body 4.2 a 4.5);
- hiátovou hernu / gastroesofageálním refluxem a/nebo s terapií léky, které mohou vyvolat nebo exacerbovat zánět jícnu (jako jsou bisfosfonáty);
- vegetativní neuropatií.
U pacientů s rizikovými faktory, jako je preexistující syndrom dlouhého QT intervalu a hypokalemie, bylo pozorováno prodloužení QT intervalu a výskyt torsade de pointes.
U pacientů s neurogenními příčinami zvýšené aktivity detrusoru nebyla bezpečnost a účinnost stanovena.
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy by neměli užívat tento přípravek.
U pacientů, kteří užívali solifenacin-sukcinát, byl hlášen výskyt angioedému s obstrukcí dýchacích cest. Pokud dojde k výskytu angioedému, podávání solifenacin-sukcinátu má být okamžitě ukončeno a má být zavedena příslušná léčba a/nebo jiná opatření.
U pacientů, kteří užívali solifenacin-sukcinát, byl hlášen výskyt anafylaktické reakce. U pacientů, u kterých dojde k výskytu anafylaktické reakce, má být podávání solifenacin-sukcinátu okamžitě ukončeno a má být zavedena příslušná léčba a/nebo jiná opatření.
Maximálního účinku přípravku Belsanor lze dosáhnout nejdříve po 4 týdnech léčby.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Farmakologické interakce
Současné podávání s jinými anticholinergními látkami může mít za následek výraznější léčebný účinek i nežádoucí účinky. Mezi ukončením léčby přípravkem Belsanor a zahájením jiné anticholinergní terapie je nutná přestávka přibližně 1 týden. Léčebný účinek solifenacinu může být snížen současným podáváním agonistů cholinergních receptorů.
Solifenacin může snižovat účinek léčiv, která stimulují motilitu gastrointestinálního traktu, jako jsou metoklopramid a cisaprid.
Farmakokinetické interakce
In vitro studie prokázaly, že v terapeutických koncentracích solifenacin neinhibuje CYP1A1/2, 2C9, 2C19, 2D6 nebo 3A4 z lidských jaterních mikrosomů. Solifenacin tedy pravděpodobně neovlivňuje clearance léků metabolizovaných těmito CYP izoenzymy.
Účinky ostatních léčivých přípravků na farmakokinetiku solifenacinu
Solifenacin je metabolizován CYP3A4. Současné podávání ketokonazolu (200 mg denně), silného inhibitoru CYP3A4, má za následek dvojnásobné zvýšení AUC solifenacinu. Podávání ketakonazolu v dávce 400 mg denně vede k trojnásobnému zvýšení AUC solifenacinu. Pokud je tedy solifenacin podáván současně s ketokonazolem nebo jinými silnými inhibitory CYP3A4 (např. ritonavir, nelfinavir, itrakonazol) v terapeutických dávkách, má se jeho maximální dávka omezit na 5 mg (viz bod 4.2).
Současná léčba solifenacinem a silným inhibitorem CYP3A4 je kontraindikována u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin a středně těžkou poruchou funkce jater.
Účinky indukce enzymů na farmakokinetiku solifenacinu a jeho metabolitů nebyly studovány, stejně jako vliv substrátů s vyšší afinitou k CYP3A4 na expozici solifenacinu. Vzhledem k tomu, že solifenacin je metabolizován CYP3A4, jsou možné farmakokinetické interakce s jinými substráty s vyšší afinitou k CYP3A4 (např. verapamil, diltiazem) a s induktory CYP3A4 (např. rifampicin, fenytoin, karbamazepin).
Účinek solifenacinu na farmakokinetiku ostatních léčivých přípravků
Perorální kontraceptiva
Solifenacin nevykazoval žádnou farmakokinetickou interakci s kombinovanými perorálními kontraceptivy (ethinylestradiol/levonorgestrel).
Warfarin
Solifenacin neměnil farmakokinetiku R-warfarinu nebo S-warfarinu nebo jejich účinek na protrombinový čas.
Digoxin
Solifenacin neměl žádný vliv na farmakokinetiku digoxinu.
4.6. Fertilita, těhotenství a kojení
Nejsou k dispozici žádné údaje o ženách, které otěhotněly během užívání solifenacinu. Studie na zvířatech nenaznačují přímé škodlivé účinky na fertilitu, embryonální a fetální vývoj nebo porod (viz bod 5.3). Míra potenciálního rizika pro člověka není známá. Při předepisování těhotným ženám je nutno postupovat opatrně.
Kojení
Nejsou k dispozici žádné údaje o vylučování solifenacinu do mateřského mléka. U myší jsou solifenacin a jeho metabolity vylučovány do mléka a způsobují na dávce závislé špatné prospívání novorozených mláďat (viz bod 5.3). Během kojení je proto třeba se užívání přípravku Belsanor vyhnout.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Vzhledem k tomu, že solifenacin může stejně jako ostatní anticholinergika způsobit rozmazané vidění a méně často ospalost a únavu (viz bod 4.8), schopnost řídit a obsluhovat stroje může být negativně ovlivněna.
4.8. Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu
Vzhledem k farmakologickému účinku solifenacinu může přípravek Belsanor způsobit anticholinergní nežádoucí účinky, které jsou obecně mírné až střední intenzity. Výskyt těchto nežádoucích účinků závisí na dávce.
Nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem solifenacinu bylo sucho v ústech. Objevilo se u 11 % pacientů léčených dávkou 5 mg jednou denně, u 22 % pacientů léčených 10 mg jednou denně a u 4 % pacientů na placebu. Intenzita tohoto účinku byla obecně nízká a jen příležitostně vedla k vysazení léčby. Celkově byla compliance u léčivého přípravku obsahujícího solifenacin velmi vysoká (přibližně 99 %) a přibližně 90 % pacientů dokončilo celou studii trvající 12 týdnů.
Třídy orgánových systémů dle MedDRA |
Velmi časté >1/10 |
Časté >1/100 až <1/10 |
Méně časté >1/1 000 až <1/100 |
Vzácné > 1/10 000 až <1/1 000 |
Velmi vzácné <1/10 000 |
Není známo (z dostupných údajů nelze určit) |
Infekce a infestace |
infekce močových cest, cystitida | |||||
Poruchy imunitního systému |
anafylaktic-ká reakce* | |||||
Poruchy metabolismu a výživy |
snížená chuť k jídlu* hyperkale- mie* | |||||
Psychiatrické poruchy |
halucinace* stavy zmatenosti* |
delirium* | ||||
Poruchy nervového systému |
somnolence, dysgeuzie |
závratě*, bolest hlavy* | ||||
Poruchy oka |
rozmazané vidění |
syndrom suchého oka |
glaukom* | |||
Srdeční poruchy |
torsade de pointes* prodloužení QT intervalu na EKG* fibrilace síní* palpitace* tachykardie* | |||||
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy |
sucho v nose |
dysfonie* | ||||
Gastrointestinální poruchy |
sucho v ústech |
zácpa, nauzea, dyspepsie, bolest břicha |
choroby spojené s gastroeso-fageálním refluxem, sucho v krku |
obstrukce tračníku, fekální impakce zvracení* |
ileus* břišní diskomfort* | |
Poruchy jater a žlučových cest |
jaterní porucha* abnormální funkční jaterní test * | |||||
Poruchy kůže a |
suchá kůže |
pruritus*, |
erythema |
exfoliativní |
podkožní tkáně |
vyrážka* |
multiforme*, urtikarie*, angioedém* |
dermatitida* | |||
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně |
svalová slabost * | |||||
Poruchy ledvin a močových cest |
obtížné močení |
retence moči |
porucha funkce ledvin * | |||
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace |
periferní otoky |
*zaznamenáno po uvedení na trh
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: http: //www .sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Příznaky
Předávkování solifenacin-sukcinátem může mít za následek vážné anticholinergní účinky. Nejvyšší dávka solifenacin-sukcinátu podaná náhodně jednomu pacientovi byla 280 mg během 5 hodin a vedla ke změnám duševního stavu, které nevyžadovaly hospitalizaci.
Léčba
V případě předávkování solifenacin-sukcinátem má být pacient léčen aktivním uhlím. Výplach žaludku je užitečný, pokud se provede do 1 hodiny, ale zvracení by se vyvolávat nemělo.
Stejně jako u ostatních anticholinergik mohou být příznaky léčeny následujícím způsobem:
- Těžké centrální anticholinergní účinky jako halucinace nebo výrazná excitace: léčit fysostigminem nebo karbacholem.
- Křeče nebo výrazná excitace: léčit benzodiazepiny.
- Respirační insuficience: léčit umělou ventilací.
- Tachykardie: léčit betablokátory.
- Retence moči: léčit katetrizací.
- Mydriáza: léčit pilokarpinem v očních kapkách nebo umístit pacienta do temné místnosti.
Stejně jako u ostatních antimuskarinik je třeba při předávkování věnovat zvláštní pozornost pacientům se známým rizikem prodloužení QT intervalu (tj. s hypokalemií, bradykardií nebo současným podáváním léků, které prodlužují QT interval) a relevantních již existujících srdečních chorob (tj. ischemie myokardu, arytmie, městnavého srdečního selhání).
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: urologika, léčiva k terapii zvýšené frekvence močení a inkontinence ATC kód: G04BD08.
Mechanismus účinku:
Solifenacin je kompetitivní antagonista specifických cholinergních receptorů.
Močový měchýř má parasympatickou cholinergní inervaci. Acetylcholin způsobuje kontrakci hladkého svalstva detrusoru prostřednictvím muskarinových receptorů, z nichž rozhodující roli hraje subtyp M3. Farmakologické studie in vitro a in vivo ukazují, že solifenacin je kompetitivní inhibitor subtypu M3 muskarinových receptorů. Dále se prokázalo, že solifenacin je specifickým antagonistou muskarinových receptorů vykazujícím žádnou nebo jen nízkou afinitu k různým dalším testovaným receptorům a iontovým kanálům.
Farmakodynamické účinky:
Solifenacin byl testován v dávkách 5 mg a 10 mg v několika dvojitě zaslepených randomizovaných kontrolovaných klinických studiích u mužů i žen s hyperaktivitou močového měchýře.
Jak je uvedeno v přiložené tabulce, v porovnání s placebem měly dávky 5 mg a 10 mg za následek statisticky významné zlepšení primárních i sekundárních cílových parametrů ve srovnání s placebem. Nástup účinku byl pozorován do 1 týdne po zahájení léčby a zůstal po dobu sledovaných 12 týdnů stabilní. Dlouhodobá otevřená studie dokázala, že účinnost přetrvává po dobu alespoň 12 měsíců. Po 12 týdnech se přibližně 50 % pacientů, kteří trpěli inkontinencí, zcela zbavilo příhod inkontinence a u 35 % pacientů frekvence močení klesla pod 8/den. Léčba příznaků hyperaktivity močového měchýře se pozitivně odrazila v řadě hodnocených kritérií kvality života, jako jsou celkové vnímání zdravotního stavu, vnímání inkontinence, pracovní, fyzická a sociální omezení, emoce, intenzita příznaků, měřítka intenzity, kvalita spánku a zachování životní energie.
Výsledky (souhrnná data) ze 4 kontrolovaných studií fáze 3 s léčbou v délce 12 týdnů
placebo |
solifenacin 5 mg 1x denně |
solifenacin 10 mg 1x denně |
tolterodin 2 mg 2x denně | |
Frekvence močení za 24 hod | ||||
Průměrná počáteční hodnota (baseline) |
11,9 |
12,1 |
11,9 |
12,1 |
Průměrné snížení z baseline |
1,4 |
2,3 |
2,7 |
1,9 |
Změna z baseline v % |
(12%) |
(19%) |
(23%) |
(16%) |
n |
1138 |
552 |
1158 |
250 |
p- hodnota* |
<0,001 |
<0,001 |
<0,004 | |
Počet příhod nucení za 24 hod | ||||
Průměrná počáteční hodnota (baseline) |
6,3 |
5,9 |
6,2 |
5,4 |
Průměrné snížení z baseline |
2,0 |
2,9 |
3,4 |
2,1 |
Změna z baseline v % |
(32%) |
(49%) |
(55%) |
(39%) |
n |
1124 |
548 |
1151 |
250 |
p- hodnota* |
<0,001 |
<0,001 |
<0,031 | |
Počet příhod inkontinence za 24 hod | ||||
Průměrná počáteční hodnota (baseline) |
2,9 |
2,6 |
2,9 |
2,3 |
Průměrné snížení z baseline |
1,1 |
1,5 |
1,8 |
1,1 |
Změna z baseline v % |
(38%) |
(58%) |
(62%) |
(48%) |
n |
781 |
314 |
778 |
157 |
p- hodnota* |
<0,001 |
<0,001 |
<0,009 | |
Počet příhod nykturie za 24 hod | ||||
Průměrná počáteční hodnota (baseline) |
1,8 |
2,0 |
1,8 |
1,9 |
Průměrné snížení z baseline |
0,4 |
0,6 |
0,6 |
0,5 |
Změna z baseline v % |
(22%) |
(30%) |
(33%) |
(26%) |
n |
1005 |
494 |
1035 |
232 |
p- hodnota* |
<0,025 |
<0,001 |
<0,199 | |
Objem moči na 1 močení | ||||
Průměrná počáteční hodnota (baseline) |
166 ml |
146 ml |
163 ml |
147 ml |
Průměrné snížení z baseline |
9 ml |
32 ml |
43 ml |
24 ml |
Změna z baseline v % |
(5%) |
(21%) |
(26%) |
(16%) |
n |
1135 |
552 |
1156 |
250 |
p- hodnota* |
<0,001 |
<0,001 |
<0,001 | |
Počet vložek za 24 hod | ||||
Průměrná počáteční hodnota (baseline) |
3,0 |
2,8 |
2,7 |
2,7 |
Průměrné snížení z baseline |
0,8 |
1,3 |
1,3 |
1,0 |
Změna z baseline v % |
(27%) |
(46%) |
(48%) |
(37%) |
n |
238 |
236 |
242 |
250 |
p- hodnota* |
<0,001 |
<0,001 |
<0,010 |
Poznámka:
Ve 4 pivotních studiích byla použita dávka solifenacinu 10 mg a placebo. Ve 2 ze 4 studií byla použita i dávka solifenacinu 5 mg a jedna studie zahrnovala i tolterodin v dávce 2 mg 2 x denně.
Ne všechny parametry a léčebné skupiny byly posuzovány v každé jednotlivé studii. Z tohoto důvodu se uvedená čísla pacientů liší podle sledovaného parametru a léčebné skupiny.
*p - hodnota se týká srovnání s placebem.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Po užití tablet solifencinu je dosaženo maximálních plasmatických koncentrací (Cmax) solifenacinu za 3 až 8 hodin. Hodnota tmax nezávisí na dávce. Hodnota Cmax a plocha pod křivkou (AUC) stoupá proporcionálně s dávkou v rozmezí 5 až 40 mg. Absolutní biologická dostupnost je přibližně 90 %.
Distribuce
Zdánlivý distribuční objem solifenacinu po intravenózním podání je 600 litrů. Solifenacin je ve vysoké míře (přibližně 98 %) vázán na plasmatické proteiny, především na kyselý ai-glykoprotein.
Biotransformace
Solifenacin je ve významné míře metabolizován v játrech, především cytochromem P450 3A4 (CYP3A4). Existují nicméně alternativní metabolické dráhy, které k metabolismu solifenacinu rovněž mohou přispívat. Systémová clearance solifenacinu je přibližně 9,5 l/hod a konečný poločas solifenacinu je 45 - 68 hodin. Po perorálním podání lze v plasmě kromě solifenacinu identifikovat ještě jeden farmakologicky aktivní metabolit (4R-hydroxy-solifenacin) a tři metabolity neaktivní (N-glukuronid, N-oxid a 4R-hydroxy-N-oxid solifenacinu).
Eliminace
Po jednorázovém podání 10 mg solifenacinu značeného 14C bylo přibližně 70 % radioaktivity detekováno v moči a 23 % ve stolici po dobu 26 dnů. Ukázalo se, že přibližně 11 % radioaktivity v moči připadá na nezměněnou léčivou látku; asi 18 % na N-oxid metabolit, 9 % na 4R-hydroxy-N-oxid metabolit a 8 % na 4R-hydroxy metabolit (aktivní).
Linearita/nelinearita
V rozmezí terapeutických dávek je farmakokinetika lineární.
Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti
Není nutná žádná úprava dávky v závislosti na věku pacienta. Studie u starších pacientů prokázaly, že expozice solifenacinu (po podání 5 mg a 10 mg jednou denně) vyjádřená jako AUC se u zdravých starších osob (65 - 80 let) nelišila od hodnot mladých zdravých osob (mladších 55 let). U starších osob byla průměrná míra absorpce vyjádřená jako tmax mírně pomalejší a konečný poločas byl přibližně o 20 % delší. Tyto malé rozdíly nejsou považovány za klinicky signifikantní.
U dětí a dospívajících nebyla farmakokinetika solifenacinu stanovena.
Pohlaví
Farmakokinetika solifenacinu není ovlivněna pohlavím.
Rasa
Farmakokinetika solifenacinu není ovlivněna rasou.
Porucha funkce ledvin
Hodnoty AUC a Cmax solifenacinu u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin nebyly významně odlišné od hodnot nalezených u zdravých dobrovolníků. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min) byla expozice solifenacinu významně vyšší než v kontrolní skupině: Cmax stoupla přibližně o 30 %, AUC o více než 100 % a t 1/2 o více než 60 %. Byla pozorována statisticky významná závislost mezi clearance kreatininu a solifenacinu.
Farmakokinetika u pacientů léčených hemodialýzou nebyla studována.
Porucha funkce jater
U pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater (Child-Pughovo skóre 7 až 9) není Cmax ovlivněna, AUC se zvyšuje o 60 % a t 1/2 je dvojnásobný. Farmakokinetika u pacientů s těžkou poruchou funkce jater nebyla studována.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Předklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podání, fertility, embryofetálního vývoje, genotoxicity a hodnocení kancerogenního potenciálu neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
Ve studii prenatálního a postnatálního vývoje na myších způsobovala léčba matky solifenacinem během kojení klinicky relevantními hladinami na dávce závislou nižší míru poporodního přežití, snížení hmotnosti mláďat a jejich pomalejší fyzický vývoj. Zvýšená mortalita v závislosti na dávce bez předešlých klinických projevů se vyskytla u mláďat myší, jejichž léčba započala 10. nebo 21. den po narození dávkami, které dosáhly farmakologického efektu, a obě skupiny měly vyšší mortalitu v porovnání s dospělými jedinci. U myších mláďat, jejichž léčba započala 10. den po porodu, byla expozice v plasmě vyšší než u dospělých myší, při léčbě po 21. dni po porodu a dále byla systémová expozice srovnatelná jako u dospělých myší. Klinický dopad zvýšené mortality u myších mláďat není znám.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek
Jádro tablety:
monohydrát laktosy kukuřičný škrob hypromelosa (3cp) magnesium-stearát
Potahová vrstva tablety:
hypromelosa (5cp) (E464) mastek (E533b) oxid titaničitý (E171) makrogol 6000 (E1521)
žlutý oxid železitý (E172): Belsanor 5 mg potahované tablety červený oxid železitý (E172): Belsanor 10 mg potahované tablety
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
30 měsíců
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Potahované tablety jsou baleny v PVC//Al a PVC/PVDC//Al blistrech.
Velikosti balení v blistrech:
30 nebo 100 tablet (na trhu nemusí být všechny velikosti balení).
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Gedeon Richter Plc.
Gyomroi út 19-21 1103 Budapešť,
Maďarsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO (A)
Belsanor 5 mg potahované tablety: 73/286/15-C Belsanor 10 mg potahované tablety: 73/287/15-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
17.6.2015
10. DATUM REVIZE TEXTU
17.6.2015
11