Amlodipin Teva 5 Mg
Sp.zn.sukls142977/2016
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Amlodipin Teva 5 mg Amlodipin Teva 10 mg tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje amlodipini besilas v množství odpovídajícím amlodipinum 5 mg. Jedna tableta obsahuje amlodipini besilas v množství odpovídajícím amlodipinum 10 mg.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta.
5 mg:
bílé, kulaté tablety o průměru 8 mm. Jedna strana je lehce vydutá s vyraženým „A5“ a půlící rýhou. Druhá strana je lehce vypouklá a hladká.
Tabletu lze rozdělit na stej né dávky.
10 mg:
bílé, kulaté tablety o průměru 11 mm. Jedna strana je lehce vydutá s vyraženým „A10“ a půlicí rýhou. Druhá strana je lehce vypouklá a hladká.
Tabletu lze rozdělit na stej né dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Hypertenze.
Chronická stabilní angina pectoris. Vazospastická (Prinzmetalova) angina.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí
Pro oba typy hypertenze a anginu pectoris je obvyklá úvodní dávka 5 mg amlodipinu jedenkrát denně, která může být zvýšena na maximální dávku 10 mg v závislosti na individuální odpovědi pacienta. U pacientů s hypertenzí se amlodipin používá v kombinaci s thiazidovými diuretiky, alfablokátory, betablokátory nebo inhibitory angiotensin konvertuj ícího enzymu. U pacientů s anginou pectoris se amlodipin může používat v monoterapii nebo u pacientů s anginou pectoris, která nereaguje na nitráty a/nebo adekvátní dávky betablokátorů, v kombinaci s jinými antianginózními léčivými přípravky.
Při současném podávání s thiazidovými diuretiky, betablokátory a inhibitory angiotensin konvertuj ícího enzymu není potřeba upravovat dávku amlodipinu.
1
Starší pacienti
Amlodipin používaný v podobných dávkách je stejně dobře tolerován u starších i mladších pacientů. Obvyklé dávky se u starších pacientů doporučují, ale zvyšování dávky má probíhat s opatrností (viz body 4.4 a 5.2).
Porucha funkce jater
U pacientů s mírnou až středně vážnou poruchou funkce jater nebylo stanoveno žádné doporučené dávkování. Stanovení dávky by mělo být provedeno s opatrností a počáteční dávka by měla být na spodním okraji dávkovacího rozmezí (viz body 4.4 a 5.2). Farmakokinetika amlodipinu nebyla studována u pacientů s vážnou poruchou funkce jater. U pacientů s vážnou poruchou funkce jater by léčba měla začínat na nejnižší dávce a měla by být pomalu titrována.
Porucha funkce ledvin
Změny v plasmatických koncentracích amlodipinu nekorelují se stupněm poškození ledvin, a proto se doporučuje podání normální dávky. Amlodipin není dialyzovatelný.
Pediatrická populace
Děti od 6 let a dospívající do 17 let s hypertenzí
Doporučená antihypertenzní perorální dávka u pediatrických pacientů ve věku 6-17 let je 2,5 mg jednou denně jako úvodní dávka. Pokud není dosaženo cílové hodnoty krevního tlaku po 4 týdnech léčby, lze dávku zvýšit na 5 mg jednou denně. Podávání dávek vyšších než 5 mg nebylo u pediatrických pacientů studováno (viz body 5.1 a 5.2).
Děti do 6 let
Nejsou dostupné žádné údaje.
Způsob podání
Tablety pro perorální podání.
4.3 Kontraindikace
Amlodipin je kontraindikován u pacientů:
• s hypersenzitivitou na léčivou látku, další dihydropyridinové deriváty nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
• se závažnou hypotenzí
• v šoku (včetně kardiogenního šoku)
• s obstrukcí levého vetrikulárního odvodného traktu (např. stenóza aorty vysokého stupně)
• s hemodynamicky nestabilním srdečním selháním po akutním infarktu myokardu
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Bezpečnost a účinnost amlodipinu při hypertenzní krizi nebyla stanovena.
Srdeční selhání
Pacienti se srdečním selháním by měli být léčeni s opatrností. V dlouhodobé, placebem kontrolované studii u nemocných s vážným srdečním selháním (NYHA III a IV) byl ve skupině pacientů léčených amlodipinem hlášen vyšší výskyt plicního edému ve srovnání se skupinou užívající placebo, který ale nebyl spojen se zhoršením srdečního selhání (viz bod 5.1). Blokátory kalciových kanálů, včetně amlodipinu, by měly být používány s opatrností u pacientů s kongestivním srdečním selháním, z důvodu zvýšeného rizika dalších kardiovaskulárních příhod a mortality.
Porucha funkce jater
Poločas amlodipinu je prodloužen a hodnoty AUC jsou vyšší u nemocných s poruchou funkce jater; doporučené dávkování nebylo stanoveno. Proto by v těchto případech mělo být podávání amlodipinu zahájeno dávkou na spodním okraji dávkovacího rozmezí a amlodipin by měl být podáván s mimořádnou opatrností na počátku léčby a při zvyšování dávky. U pacientů s vážnou poruchou funkce jater je nutná pomalá titrace dávky a pečlivé sledování.
Starší pacienti
U starších pacientů je třeba opatrnosti při zvyšování dávek (viz body 4.2 a 5.2).
Porucha funkce ledvin
Těmto pacientům může být amlodipin podáván v normálních dávkách. Změny plazmatických koncentrací amlodipinu nekorelují se stupněm poruchy funkce ledvin. Amlodipin není dialyzovatelný.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Účinky jiných léčivých přípravků na amlodipin
Inhibitory CYP3A4: Souběžné užívání amlodipinu a silných nebo středně silných CYP3A4 inhibitorů (inhibitory proteázy, azolové antifungální látky, makrolidy jako erythromycin nebo klarithromycin, verapamil nebo diltiazem) může významně zvýšit expozici amlodipinu, což vede k zvýšenému riziku hypotenze. Klinický význam těchto změn farmakokinetiky může být výraznější u starších pacientů. Může být proto nutné pacienty klinicky monitorovat a upravit dávku.
Klarithromycin je inhibitor CYP3A4. U pacientů užívajících klarithromycin s amlodipinem existuje zvýšené riziko hypotenze. Pokud je amlodipin podáván současně s klarithromycinem, doporučuje se pečlivě pacienty sledovat.
Induktory CYP3A4: Účinek CYP3A4 induktorů (např. rifampicin, třezalka tečkovaná) na amlodipin není znám. Současné užívání může vést ke snížené plazmatické koncentraci amlodipinu. Proto je při kombinaci amlodipinu s CYP3A4 induktory nutná opatrnost.
Podávání amlodipinu s grapefruity nebo grapefruitovou šťávou není doporučeno, protože u některých pacientů může vést k vyšší biologické dostupnosti amlodipinu způsobuj ící větší pokles krevního tlaku.
Dantrolen (infuze): U zvířat byla pozorována letální fibrilace komor a kardiovaskulární kolaps ve spojení s hyperkalémií po podání verapamilu nebo intravenózního dantrolenu. Vzhledem k riziku hyperkalémie se doporučuje vyvarovat se současného podání blokátorů kalciových kanálů, jako je amlodipin, u pacientů náchylných ke vzniku maligní hypertermie a během zvládání maligní hypertermie.
Účinek amlodipinu na jiné léky
Účinek amlodipinu na snižování krevního tlaku přispívá k účinku snižování krevního tlaku jiných léčivých přípravků s antihypertenzními vlastnostmi.
Takrolimus
Při současném užívání takrolimu s amlodipinem existuje riziko zvýšené hladiny takrolimu v krvi. Aby se zamezilo toxicitě takrolimu, je u pacientů léčených takrolimem při současném podávání amlodipinu třeba monitorovat hladiny takrolimu v krvi a v případě potřeby upravit dávkování takrolimu.
Cyklosporin
Nebyly provedeny žádné studie interakcí s cyklosporinem a amlodipinem u zdravých dobrovolníků
3
nebo jiných populací vyjma pacientů po renální transplantaci, u nichž byla pozorována variabilní zvýšení minimálních koncentrací cyklosporinu (v průměru 0 % - 40 %). Je třeba uvážit sledování hladin cyklosporinu u pacientů po renální transplantaci léčených amlodipinem a podle potřeby snížit dávku cyklosporinu.
Simvastatin
Současné podání opakovaných dávek 10 mg amlodipinu s 80 mg simvastatinu vedlo k 77% zvýšení expozice simvastatinu oproti simvastatinu podávanému samostatně. U pacientů užívajících amlodipin je třeba omezit dávku simvastatinu na 20 mg denně.
V klinických interakčních studiích neovlivnil amlodipin farmakokinetiku atorvastatinu, digoxinu nebo warfarinu.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Bezpečnost amlodipinu v době těhotenství nebyla u člověka stanovena.
Ve studiích na zvířatech byla ve vysokých dávkách pozorována reprodukční toxicita (viz bod 5.3). Užívání amlodipinu se v těhotenství doporučuje pouze tehdy, pokud neexistuje jiná bezpečnější alternativa a pokud onemocnění samo o sobě přináší větší riziko pro matku a plod.
Kojení
Není známo, zda amlodipin přechází do mateřského mléka. Při rozhodování, zda pokračovat/nepokračovat v kojení nebo pokračovat/nepokračovat v léčbě amlodipinem, by měl být zvážen přínos kojení pro dítě a přínos léčby amlodipinem pro matku.
Plodnost
U některých pacientů léčených blokátory kalciových kanálů byly hlášeny reverzibilní biochemické změny v hlavičce spermie. Klinická data jsou nedostatečná ke stanovení potenciálního vlivu amlodipinu na plodnost. V jedné studii na potkanech byl pozorován nežádoucí vliv na plodnost samců (viz bod 5.3).
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Amlodipin může mít malý nebo střední vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.
U pacientů užívajících amlodipin a trpících závratěmi, bolestmi hlavy, únavou nebo nevolností může být zhoršena schopnost reakce. Opatrnost je potřeba zejména na počátku léčby.
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky během léčby byla somnolence, závrať, bolest hlavy, palpitace, zrudnutí, bolest břicha, nauzea, otok hlezna, edém a únava.
Seznam nežádoucích účinků
Následující nežádoucí účinky byly pozorovány a hlášeny během léčby amlodipinem s těmito četnostmi: velmi časté (> 1/10); časté (> 1/100 až < 1/10); méně časté (> 1/1 000 až < 1/100); vzácné (> 1/10 000 až <1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000); není známo (z dostupných údajů nelze určit).
V každé skupině jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.
Poruchy krve a lymfatického systému
Velmi vzácné: leukocytopenie, trombocytopenie
Poruchy imunitního systému
Velmi vzácné: alergické reakce
|
Poruchy metabolismu a výživy Velmi vzácné: |
hyperglykemie |
|
Psychiatrické poruchy Méně časté: Vzácné: | |
|
Poruchy nervového systému Časté: Méně časté: Velmi vzácné: Není známo: |
somnolence, závrať, bolest hlavy (zvláště na začátku léčby) tremor, dysgeuzie, synkopa, hypoestezie, parestezie hypertonie, periferní neuropatie extrapyramidová porucha |
|
Poruchy oka Časté: poruchy vidění (včetně diplopie) | |
|
Poruchy ucha a labyrintu Méně časté: |
tinnitus |
|
Srdeční poruchy Časté: Méně časté: Velmi vzácné: |
palpitace arytmie (včetně bradykardie, komorová tachykardie, fibrilace síní) infarkt myokardu |
|
Cévní poruchy Časté: Méně časté: Velmi vzácné: |
zrudnutí vaskulitida |
Respirační, hrudní a mediastinálníporuchy Časté: dyspnoe
Méně časté: kašel, rinitida
Gastrointestinální poruchy
Časté: bolest břicha, nauzea, dyspepsie, změna způsobu vyprazdňování
stolice (včetně průjmu a zácpy),
Méně časté: zvracení, suchá ústa
Velmi vzácné: pankreatida, gastritida, hyperplazie dásně
Poruchy jater a žlučových cest
Velmi vzácné: hepatitida, žloutenka, zvýšení jaterních enzymů*
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté: alopecie, purpura, kožní diskolorace, hyperhidróza, pruritus,
vyrážka, exantém, kopřivka
Velmi vzácné: angioedém, erythema multiforme, exfoliativní dermatitidy,
Stevens-Johnsonův syndrom, Quinckeho edém, fotosenzitivita
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Časté: otok hlezna, svalové křeče
Méně časté: artralgie, myalgie, bolest zad
Poruchy ledvin a močových cest
Méně časté: porucha močení, nokturie, zvýšená frekvence močení
Poruchy reprodukčního systému a prsu
Méně časté: impotence, gynekomastie
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Velmi časté: edém,
Časté: únava, astenie
Méně časté: bolest na hrudi, bolest, malátnost
Vyšetření
Méně časté: zvýšení hmotnosti, snížení hmotnosti
* většinou souvisí s cholestázou
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
U lidí jsou zkušenosti se záměrným předávkováním omezené.
Příznaky
Z dostupných údajů lze usoudit, že masivní předávkování může vyústit v rozsáhlou periferní vazodilataci a možnou reflexní tachykardii. Byly popsány případy výrazné a pravděpodobně i prodloužené systémové hypotenze vedoucí až k šoku s fatálním koncem.
Léčba
Klinicky významná hypotenze v důsledku předávkování amlodipinem vyžaduje aktivní podporu kardiovaskulárních funkcí, včetně monitorování srdeční a respirační funkce, elevace končetin a zvýšené pozornosti cirkulujícímu objemu tekutin a objemu vyloučené moči.
Při obnově vaskulárního tonu a krevního tlaku mohou být užitečné vazokonstrikční látky, pokud ovšem jejich aplikace není kontraindikována. K potlačení účinku blokátorů kalciových kanálů je užitečné podat intravenózně monohydrát glukonanu vápenatého.
V některých případech může být užitečné provést výplach žaludku. Bylo prokázáno, že podání aktivního uhlí zdravým dobrovolníkům ihned nebo během 2 hodin po požití amlodipinu 10 mg významně snižuje absorpci amlodipinu.
Vzhledem k tomu, že amlodipin se ve značné míře váže na bílkoviny v plazmě, dialýza nemá při předávkování větší význam.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Blokátory kalciových kanálů, selektivní blokátory kalciových kanálů s převážně vaskulárním účinkem
ATC kód: C08CA01
Amlodipin je inhibitor vstupu kalciových iontů ze skupiny dihydropyridinů (blokátor pomalých kalciových kanálů nebo antagonista kalciových iontů) a inhibuje transmembránový vstup kalciových iontů do srdce a hladkého svalstva cév.
Mechanismus antihypertenzního působení amlodipinu je výsledkem přímého relaxačního účinku na hladké svalstvo cévní stěny. Přesný mechanismus, jenž umožňuje amlodipinu mírnit anginu pectoris, nebyl dosud zcela objasněn, nicméně amlodipin snižuje celkové ischemické poškození dvěma následujícími mechanismy:
1. Amlodipin dilatuje periferní arterioly a tak redukuje celkovou periferní rezistenci (afterload), proti níž musí srdce pracovat. Vzhledem k tomu, že srdeční frekvence při tom zůstane stabilní, toto snížení vede ke snížení spotřeby energie a kyslíkových nároků v myokardu.
2. Mechanismus účinku amlodipinu zahrnuje pravděpodobně také dilataci hlavních větví koronárních tepen a koronárních arteriol (v normální i ischemické oblasti). Tato dilatace zlepšuje zásobení myokardu kyslíkem u pacientů se spasmem koronárních arterií (Prinzmetalova nebo variantní angina pectoris).
U nemocných s hypertenzí dávkování jedenkrát denně působí klinicky významně snížení krevního tlaku (vleže i ve stoje), které přetrvává 24 hodin. Vzhledem k pomalému nástupu účinku se po podání amlodipinu nevyskytuje akutní hypotenze.
U nemocných s anginou pectoris prodlužuje podání amlodipinu jednou denně celkovou dobu tolerance fyzické zátěže, dobu do nástupu anginózních bolestí a dobu do 1 mm deprese úseku ST a snižuj e jak frekvenci anginózních atak, tak spotřebu glycerol-trinitrátu.
Amlodipin není spojován s metabolickými nežádoucími účinky nebo změnami plasmatických lipidů a je vhodný pro použití u pacientů s astmatem, diabetem a dnou.
Onemocnění koronárních arterií (CAD)
Účinnost amlodipinu v prevenci klinických příhod u pacientů s koronární nemocí (CAD) byla hodnocena v nezávislé multicentrické, randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii s 1997 pacienty: Comparison of Amlodipine vs. Enalapril to Limit Occurrences of Thrombosis (CAMELOT). Z těchto pacientů bylo 2 roky léčeno 663 pacientů amlodipinem 5- 10 mg, 673 pacientů bylo léčeno enalaprilem 10 - 20 mg a 655 pacientů dostávalo placebo, dále pacienti podstupovali standardní léčbu statiny, betablokátory, diuretiky a kyselinou acetylsalicylovou. Klíčové výsledky účinnosti jsou uvedeny v tabulce 1. Výsledky ukazují, že léčba amlodipinem je spojena s méně hospitalizacemi kvůli angině a revaskularizačním procedurám u pacientů s CAD.
Tabulka 1: Incidence významných klinických výstupů studie CAMELOT
|
Poměr kardiovaskulárních příhod, počet (%) |
amlodipin vs. placebo | ||||
|
Výstup |
amlodipin |
placebo |
enalapril |
Poměr rizik |
Hodnota p |
|
(HR) (95% CI) | |||||
|
Primární cílový parametr | |||||
|
Kardiovaskulární nežádoucí příhoda |
110 (16,6) |
151 (23,1) |
136 (20,2) |
0,69 (0,540,88) |
0,003 |
|
Jednotlivé složky | |||||
|
Koronární revaskularizace |
78 (11,8) |
103 (15,7) |
95 (14,1) |
0,73 (0,540,98) |
0,03 |
|
Hospitalizace kvůli angině pectoris |
51 (7,7) |
84 (12,8) |
86 (12,8) |
0,58 (0,410,82) |
0,002 |
|
Nefatální infarkt myokardu |
14 (2,1) |
19 (2,9) |
11 (1,6) |
0,73 (0,371,46) |
0,37 |
|
Cévní mozková příhoda nebo tranzitorní ischemická ataka |
6 (0,9) |
12 (1,8) |
8 (1,2) |
0,50 (0,191,32) |
0,15 |
|
Kardiovaskulární úmrtí |
5 (0,8) |
2 (0,3) |
5 (0,7) |
2,46 (0,4812,7) |
0,27 |
|
Hospitalizace kvůli kongestivnímu srdečnímu selhání |
3 (0,5) |
5 (0,8) |
4 (0,6) |
0,59 (0,142,47) |
0,46 |
|
Resuscitovaná srdeční zástava |
0 |
4 (0,6) |
1 (0,1) |
NA |
0,04 |
|
Nový výskyt periférní cévní choroby |
5 (0,8) |
2 (0,3) |
8 (1,2) |
2,6 (0,50-13,4) |
0,24 |
Zkratky: CI = konfidenční interval
Srdeční selhání
Hemodynamické studie u pacientů se srdečním selháním a klinické studie založené zátěžovém testu u pacientů se srdečním selháním třídy II - IV dle NYHA ukázaly, že amlodipin nevede ke zhoršení klinického stavu, hodnoceného pomocí tolerance fyzické zátěže, ejekční frakce levé komory a klinické symptomatologie.
Placebem kontrolovaná studie (PRAISE) zaměřená na hodnocení pacientů se srdečním selháním stupně III-IV dle NYHA léčených digoxinem, diuretiky a ACE inhibitory ukázala, že po podání amlodipinu nedošlo ke vzestupu rizika mortality nebo rizika kombinované mortality a morbidity u pacientů se srdečním selháním.
Pokračovací placebem kontrolovaná studie (PRAISE-2) ukázala, že amlodipin neměl žádný vliv na celkovou kardiovaskulární mortalitu u nemocných se srdečním selháním stupně III a IV, kteří neměli klinické příznaky nebo objektivní nálezy naznačující přítomnost ischemického onemocnění a kteří užívali stabilní dávky ACE inhibitorů, digoxinu a diuretik.
V této stejné populaci bylo užívání amlodipinu spojeno s vyšším výskytem plicního edému.
Studie hodnotící preventivní léčbu infarktu myokardu (ALLHAT)
ALLHAT (Antihypertensive and Lipid-Lowering Treatment to Prevent Heart Attack Trial), dvojitě slepá, randomizovaná, mortalitní-morbiditní studie sledovala srovnání léčby novějšími léčivými přípravky: amlodipin 2,5 - 10 mg/den (blokátor kalciového kanálu), lisinopril 10 - 40 mg/den (ACE inhibitor), podávanými jako terapie první linie, s léčbou thiazidovým diuretikem chlorthalidonem 12,5 - 25 mg/den při léčbě mírné až středně těžké hypertenze.
Celkem 33 357 pacientů s hypertenzí ve věku 55 či více let bylo randomizováno a následně sledováno průměrně po dobu 4,9 let. Pacienti měli minimálně jeden další rizikový faktor koronárního onemocnění srdce včetně infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody v anamnéze ( > 6 měsíců před vstupem do studie) nebo jiného dokumentovaného aterosklerotického kardiovaskulárního onemocnění (celkem 51,5 %), diabetu 2. typu (36,1%), HDL cholesterolu < 35 mg/dl (11,6 %), hypertrofie levé komory diagnostikované na EKG či echokardiografií (20,9 %), kouření cigaret (21,9%).
Primární cílový parametr byl souborem fatálních koronárních příhod či nefatálních infarktů myokardu. V tomto sledovaném parametru nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi léčbou amlodipinem a chlorthalidonem: RR 0,98 95 % CI (0,90 - 1,07) p=0,65. Mezi sekundárními cílovými parametry byla incidence srdečního selhání (součást kombinovaného kardiovaskulárního cílového parametru) významně vyšší ve skupině užívaj ící amlodipin v porovnání se skupinou užívající chlorthalidon (10,2 % vs. 7,7 %, RR 1,38, 95 % CI (1,25 - 1,52) p<0,001. Nicméně, nebyl zjištěn žádný statisticky významný rozdíl v celkové mortalitě při léčbě anmlodipinem
Děti (ve věku 6 let a starší)
Ve studii s 268 dětmi ve věku 6-17 let s predominantní sekundární hypertenzí u srovnání dávek 2,5 a 5 mg s placebem bylo prokázáno, že obě dávky amlodipinu snižovaly systolický krevní tlak významně více než placebo. Rozdíl mezi oběma dávkami nebyl statisticky významný.
Dlouhodobý účinek amlodipinu na růst, dospívání a celkový rozvoj nebyl studován. Dlouhodobá účinnost léčby amlodipinem v dětství na snížení kardiovaskulární morbidity a mortality v dospělosti nebyla rovněž hodnocena.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce, distribuce a vazba na bílkoviny
Po perorálním podání terapeutických dávek je amlodipin dobře absorbován s dosažením vrcholové plasmatické koncentrace za 6 - 12 hodin po podání. Absolutní biologická dostupnost se pohybuje v rozmezí 64-80 %. Distribuční objem je přibližně 21 l/kg. Studie in vitro prokázaly, že přibližně 97,5 % cirkulujícího amlodipinu je navázáno na plazmatické bílkoviny.
Příjem potravy neovlivňuje biologickou dostupnost amlodipinu.
Biotransformace/eliminace
Terminální plazmatický eliminační poločas činí asi 35-50 hodin a je při jedné denní dávce konzistentní. Amlodipin je ve značné míře metabolizován v j átrech na neaktivní metabolity tvořené z 10 % nezměněnou substancí a z 60 % ve formě metabolitů, které se vylučují močí.
Porucha funkce jater
O podávání amlodipinu pacientům s poruchou funkce jater existuj í pouze velmi omezené údaj e. Pacienti s poruchou funkce jater mají sníženou clearance amlodipinu, což má za následek delší poločas a nárůst AUC o přibližně 40 - 60 %.
Starší pacienti
Doba potřebná k dosažení maximálních plazmatických koncentrací amlodipinu je stej ná jako u mladších osob. Clearance amlodipinu se snižuje, což má za následek zvýšení AUC a prodloužení eliminačního poločasu u starších pacientů. Podle očekávání došlo v závislosti na věku studované skupiny u nemocných s kongestivním srdečním selháním ke zvýšení AUC a eliminačního poločasu.
Pediatrická populace:
Farmakokinetická studie byla provedena se 74 hypertenzními dětmi ve věku 1- 17 let (z toho 34 pacientů bylo ve věku 6-12 let, a 28 pacientů ve věku 13-17 let), které užívaly dávku 1,25 mg až 20 mg amlodipinu, buď v jedné či dvou denních dávkách. U dětí ve věku 6 až 12 let a u adolescentů ve věku 13-17 let byla typická hodnota perorální clearance (CL/F) 22,5 resp. 27,4 l/hod u chlapců, a 16,4 resp. 21,3 l/hod u dívek. Byla zjištěna velká variabilita v expozici amlodipinu mezi jedinci. Existují pouze omezená data hlášená u dětí ve věku nižším než 6 let.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Reprodukční toxikologie
Reprodukční studie u potkanů a myší prokázaly zpoždění porodu, prodloužení doby porodu a snížení přežití mláďat při dávkách přibližně 50 x vyšších než nejvyšší doporučené dávky pro člověka stanovené dle mg/kg.
Zhoršení _ fertility
Nebyl zjištěn žádný účinek na fertilitu potkanů léčených amlodipinem (samci po dobu 64 dní a samice po dobu 14 dní před pářením) v dávkách 10 mg/kg/den (8 x vyšší než je maximální
9
doporučená dávka 10 mg pro člověka na základě mg/m2 - při hmotnosti pacienta 50 kg). V jiné studii s potkany, kde samci byli léčeni amlodipinem po dobu 30 dnů v dávkách srovnatelných s dávkou pro člověka stanovené dle mg/kg, byly pozorovány snížené plazmatické hladiny hormonů stimulujících folikuly a testosteronu a rovněž snížení hustoty spermií a počtu zralých spermií a Sertoliho buněk.
Kancerogeneze, mutageneze
U potkanů a myší léčených amlodipinem v potravě po dobu 2 let v koncentracích vypočtených tak, aby odpovídaly denním úrovním dávky 0,5, 1,25 a 2,5 mg/kg nebyl podán žádný důkaz o kancerogenitě amlodipinu. Nejvyšší dávka (u myší obdobná a u potkanů dvojnásobná než je maximální doporučená klinická dávka 10 mg na základě mg/m2 - při hmotnosti pacienta 50 kg) byla blízko maximální tolerované dávky u myší, avšak nikoliv u potkanů.
Studie mutagenity neodhalily žádné na dávce závislé účinky jak na genové, tak i na chromozomální úrovni.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Mikrokrystalická celulóza
Hydrogenfosforečnan
vápenatý
Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)
Magnesium-stearát
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
Blistrové balení: 5 let.
HDPE lahvička: 2 roky.
HDPE lahvička - doba použitelnosti po prvním otevření je 4 měsíce.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 ° C.
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.
6.5 Druh obalu a velikost balení
1. Bílý neprůhledný PVC/PVdC-Al blistr v krabičce 5 mg
Velikost balení: 15, 20, 28, 30, 30 (3 x 10), 50, 56, 84, 90, 98, 100, 112, 120, 200, 250 a 300 (10 x 30) tablet
Kalendářní balení: 28 tablet Nemocniční balení: 50 tablet
10 mg
Velikost balení: 14, 15, 20, 28, 30, 30 (3 x 10), 50, 56, 84, 90, 98, 100, 112, 120, 200 a 250 tablet Kalendářní balení: 28 tablet Nemocniční balení: 50 tablet
2. HDPE lahvička s bílým neprůhledným bezpečnostním šroubovacím PP uzávěrem
Bílá neprůhledná polyethylenová lahvička:
5 mg tablety
35 ml: 30, 98 a 100 dávek/lahvička 75 ml: 200 a 250 dávek/lahvička
10 mg tablety
35 ml: 30 dávek/lahvička
75 ml: 98 a 100 dávek/lahvička
150 ml: 200 a 250 dávek/lahvička
Bílý neprůhledný bezpečnostní šroubovací uzávěr.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o., Radlická 3185/1c, 150 00 Praha, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
Amlodipin Teva 5 mg : 83/389/08-C Amlodipin Teva 10 mg : 83/390/08-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 2.7.2008
Datum posledního prodloužení registrace: 24.9.2012
10. DATUM REVIZE TEXTU
18.8.2016
11