SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Alprazolam Orion 0,25 mg Alprazolam Orion 0,5 mg Alprazolam Orion 1 mg tablety

2.    KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje alprazolamum 0,25 mg, 0,5 mg nebo 1 mg.

Pomocné látky se známým účinkem:

Alprazolam Orion 0,25 mg: Jedna tableta obsahuje 85,7 mg laktosy.

Alprazolam Orion 0,5 mg: Jedna tableta obsahuje 85,5 mg laktosy.

Alprazolam Orion 1 mg: Jedna tableta obsahuje 171 mg laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.    LÉKOVÁ FORMA Tablety.

Alprazolam Orion 0,25 mg: bílé až téměř bílé, nepotahované, oválné tablety, s půlicí rýhou, označené ORN 51, o velikosti 9 x 6 mm.

Alprazolam Orion 0,5 mg: bílé až téměř bílé, nepotahované, oválné tablety, s půlicí rýhou, označené ORN 52, o velikosti 9 x 6 mm.

Alprazolam Orion 1 mg: bílé až téměř bílé, nepotahované, kulaté, ploché tablety se zkosenými hranami, s půlicí rýhou, označené ORN 50, o průměru 9 mm.

Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.

4.    KLINICKÉ ÚDAJE

4.1    Terapeutické indikace

-    Panická porucha

-    Symptomatická léčba úzkosti.

Alprazolam je indikován pouze v případech, kdy jsou symptomy závažné, omezující nebo způsobují pacientovi nesnesitelné utrpení.

4.2    Dávkování a způsob podání

Dávkování

Symptomatická léčba úzkosti:

Doporučená zahajovací dávka je 0,25 až 0,5 mg 3x denně, individuálně přizpůsobena. Udržovací dávka je 0,5 až 3 mg/den, rozdělená do několika dávek.

1

Pro starší pacienty, pacienty s poruchou funkce jater nebo ledvin a pro pacienty senzitivní na sedativní účinek přípravku je zahajovací a udržovací dávka 0,25 mg 2 až 3x denně. Dávkování je možné v případě potřeby postupně zvyšovat.

Panická porucha:

Doporučená zahajovací dávka je 0,5 až 1 mg před spaním. Dávkování je třeba upravit podle odpovědi pacienta. Dávku je možné zvyšovat nejvýše o 1 mg každé 3 nebo 4 dny. Udržovací dávka je 3 mg/den až do maximální výše 6 mg/den, rozdělená do 3 až 4 dávek. V některých případech může být dávkování zvýšeno až na 10 mg denně, podáváno rozděleně do několika dávek.

Pro starší pacienty, pacienty s poruchou funkce jater nebo ledvin a pro pacienty senzitivní na sedativní účinek přípravku je zahajovací a udržovací dávka 0,25 mg 2 až 3x denně. Dávkování je možné v případě potřeby postupně zvyšovat. Maximální dávka je 4,5 mg/den, rozdělená do několika dávek.

Délka léčby

Délka léčby musí být co nejkratší. Pacientův stav má být pravidelně sledován a potřeba prodloužení léčby má být vždy zhodnocena, zvláště u asymptomatických pacientů. Délka léčby nemá přesáhnout 8 až 12 týdnů, včetně období závěrečného snižování dávky.

Údaje z výzkumu podporují 6 měsíční léčebnou periodu u úzkosti a až 8 měsíční léčbu u panické poruchy.

Ukončení léčby

Dávku je třeba snižovat postupně. Je nutné snižovat denní dávku alprazolamu nejvýše o 0,5 mg každé 3 dny. U některých pacientů může být nutné snižovat dávku ještě pozvolněji.

Pediatrická populace

Alprazolam nemá být užíván u pacientů do 18 let. Bezpečnost a účinnost alprazolamu u pacientů do 18 let dosud nebyly stanoveny.

4.3    Kontraindikace

-    Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1

-    myasthenia gravis

-    těžká dechová nedostatečnost

-    závažná spánková apnoe

-    těžká jaterní nedostatečnost.

4.4    Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Tolerance

Hypnotický účinek alprazolamu se po opakovaném používání v období několika týdnů může snížit. Závislost

Chronické užívání benzodiazepinů může vést k rozvoji fyzické a psychické závislosti na těchto přípravcích. Riziko vzniku závislosti se zvyšuje s dávkou a délkou léčby; je vyšší u pacientů s předchozí drogovou závislostí, závislostí na omamných látkách a alkoholismem. Závislost se může vyskytnout při terapeutických dávkách a/nebo u pacientů bez žádného individuálního rizikového faktoru. Zvýšené riziko závislosti existuje při kombinaci různých benzodiazepinů bez ohledu na anxiolytickou nebo hypnotickou indikaci. Byly hlášeny také případy zneužití. Pokud se vyvine fyzická

2

závislost, náhlé ukončení léčby je spojené s abstinenčními příznaky. Ty mohou zahrnovat bolesti hlavy, svalové bolesti, výraznou úzkost, napětí, poruchy spánku, neklid, zmatenost a podrážděnost.

V    závažných případech se mohou objevit následující příznaky: depersonalizace, derealizace, hyperakuzie, snížená citlivost a brnění v končetinách, přecitlivělost na světlo, zvuky a dotyk, halucinace, epileptické záchvaty. Abstinenční příznaky se mohou objevit po několika dnech po ukončení léčby.

Rebound fenomen úzkosti a tenze

Při přerušení léčby alprazolamem se může vyskytnout přechodný syndrom s příznaky (rebound fenomén), kvůli kterým byla léčba benzodiazepiny (nebo benzodiazepinům podobnými léky) původně indikována, a to s větší intenzitou než dříve. Syndrom může být doprovázen změnami nálady, nespavostí a neklidem. Kvůli vyššímu riziku abstinenčních/rebound příznaků při rychlém snížení dávky nebo náhlém ukončení léčby je doporučeno dávku snižovat postupně.

Délka léčby

Délka léčby má být co nejkratší (viz bod 4.2) v závislosti na indikaci. V případě úzkosti a tenze by neměla být delší než 8 - 12 týdnů, včetně postupného snižování dávky. Prodloužení léčby je možné pouze po opětovném zhodnocení stavu pacienta.

Na začátku léčby může být důležité informovat pacienta o omezeném čase léčby a vysvětlit mu postupné snižování dávek.

Je důležité připravit pacienty na možnost výskytu rebound fenoménu, aby se co nejvíce předešlo znepokojení z výskytu těchto příznaků během ukončování léčby.

V    případech užití benzodiazepinů s krátkodobým účinkem se mohou abstinenční příznaky objevit během intervalu mezi dávkami, zvláště pokud se jedná o vysokou dávku. Jestliže jsou použity benzodiazepiny s dlouhodobým účinkem, přechod na benzodiazepiny s krátkodobým účinkem není vhodný, vzhledem k nebezpečí vzniku abstinenčních příznaků.

Amnézie

Tak jako ostatní benzodiazepiny, alprazolam může způsobit anterográdní amnézii. Tento stav může vzniknout několik hodin po užití přípravku (viz také bod 4.8).

Psychiatrické a paradoxní reakce

Pokud se při léčbě objeví reakce jako neklid, agitovanost, podrážděnost, záchvaty vzteku, noční můry, zhoršení nespavosti, halucinace, psychóza, nevhodné chování, zmatenost a jiné poruchy chování, má být užívání tohoto léčivého přípravku ukončeno. Paradoxní reakce se objevují častěji u dětí a starších pacientů.

Pediatrická populace

Alprazolam nemá být u pacientů do 18 let používán, jelikož bezpečnost a účinnost alprazolamu nebyla v této věkové skupině dosud stanovena.

Zvláštní skupiny pacientů

Benzodiazepiny a příbuzné látky musí být používány s opatrností u starších pacientů kvůli riziku sedace a/nebo svalové slabosti, které mohou způsobit pád, u této populace často se závažnými důsledky. U starších a oslabených pacientů je doporučeno dodržovat obecný princip použití co nejmenší účinné dávky, aby se vyloučil rozvoj ataxie a nadměrné sedace.

Pacientům s chronickou respirační insuficiencí je třeba podávat nižší dávku, vzhledem k možnosti respiračního útlumu.

Benzodiazepiny jsou kontraindikovány u pacientů s těžkými poruchami jater, protože mohou podpořit rozvoj encefalopatie. Pozornost je doporučena při léčbě pacientů s poruchou funkce ledvin nebo mírnou až středně závažnou jaterní nedostatečností.

Benzodiazepiny nejsou účinné jako lék první volby pro léčbu psychóz.

V několika případech byly hlášeny manické epizody u pacientů s latentní depresí.

Benzodiazepiny nejsou účinné jako lék první volby pro léčbu těžkých depresí a nemají se užívat samostatně pro léčbu úzkosti spojené s těžkou depresí, protože u takových pacientů může dojít k sebevraždě. Při podávání těžce depresivním pacientům a pacientům se suicidálními tendencemi je třeba přijmout odpovídající opatření a předepisovat přiměřená množství.

Panické poruchy jsou u neléčených pacientů spojeny s primární a sekundární depresí a zvýšeným sebevražedným chováním. Proto mají být vysoké dávky alprazolamu užívané při léčbě panické poruchy podávány s opatrností, s jakou jsou indikovány ostatní psychotropní léky při léčbě depresivních pacientů nebo pacientů s podezřením na sebevražedné myšlenky a úmysly. Toto musí být při předepisování alprazolamu uváženo.

Pro možné anticholinergní nežádoucí účinky se benzodiazepiny mají užívat s velkou opatrností u pacientů s akutním glaukomem s úzkým úhlem nebo u pacientů k tomuto onemocnění predisponovaných.

Benzodiazepiny mají být používány s největší opatrností u pacientů s anamnézou zneužívání alkoholu, omamných látek a drog.

Tento léčivý přípravek obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, hereditární laktázovou deficiencí nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Farmakodynamické interakce

Psychotropní přípravky:

Při současném použití jiných psychotropních léčivých přípravků je třeba opatrnosti. Může se vyvinout zvýšený útlum centrálního nervového systému, jestliže se tento přípravek užívá současně s psychotropními přípravky jako např. s antipsychotiky (neuroleptiky), hypnotiky, sedativy, antidepresivy, narkotickými analgetiky, antiepileptiky, anestetiky a sedativními antihistaminiky. Jestliže se však přípravek užívá v kombinaci s narkotickými analgetiky, může se objevit potenciace euforie, která může vést ke zvýšené psychické závislosti.

Zvláštní pozornost je nutné věnovat lékům s tlumivým účinkem na respirační funkci, jako jsou opioidy (analgetika, antitusika, substituční léčba), zvláště u starších pacientů.

Alkohol:

Kombinace s alkoholem potencuje sedativní účinek alprazolamu. To nepříznivě ovlivní pacientovu schopnost řídit motorová vozidla a obsluhovat stroje. V průběhu léčby alprazolamem je třeba vyhýbat se příjmu alkoholu.

Klozapin:

Při kombinaci s klozapinem je zvýšené riziko zástavy dýchání a/nebo srdeční činnosti.

4

Myorelaxancia:

Je třeba být připraven na zesílení myorelaxačního účinku (riziko pádů), jestliže se alprazolam užívá v průběhu terapie myorelaxanciem, a to zejména při zahájení léčby alprazolamem.

Farmakokinetické interakce

Jelikož alprazolam se metabolizuje určitými jaterními enzymy (zvláště CYP3A4), zvyšují jeho účinek přípravky, které tyto enzymy inhibují. Alprazolam je proto třeba používat opatrně u pacientů, kteří tyto léčivé přípravky užívají, a při současném používání takových přípravků může být nutné snížit dávkování.

Inhibitory CYP3A4

Antimykotika: Současné užívání itrakonazolu, ketokonazolu a jiných antimykotik azolového typu (silných inhibitorů CYP3A4) se nedoporučuje.

Zejména je třeba věnovat přiměřenou pozornost současnému užívání s inhibitory CYP3A4, jako jsou např. inhibitory HIV-proteázy, fluoxetin, dextropropoxyfen, perorální kontraceptiva, sertralin, diltiazem nebo makrolidová antibiotika, např. erythromycin a troleandomycin.

Itrakonazol, silný inhibitor CYP3A4, zvyšuje AUC a prodlužuje eliminační poločas alprazolamu. Ve studii, v níž zdraví dobrovolníci dostávali denně 200 mg itrakonazolu a 0,8 mg alprazolamu, byla AUC zvětšena 2-3násobně a eliminační čas byl prodloužen přibližně na 40 hodin. Také se objevily poruchy psychomotorických funkcí ovlivněných alprazolamem. Itrakonazol může zvýšit tlumící účinky alprazolamu na CNS, a vysazení itrakonazolu může oslabit terapeutickou účinnost alprazolamu.

Nefazodon, fluvoxamin a cimetidin: Je třeba opatrnosti, jestliže se tyto látky (inhibitory CYP3A4) a alprazolam podávají souběžně a je třeba zvážit možné snížení dávky alprazolamu.

Nefazodon inhibuje oxidaci alprazolamu zprostředkovanou enzymem CYP3A4, což má za následek zdvojnásobení plazmatické koncentrace alprazolamu a riziko zesílení účinků na CNS. Při kombinaci se proto doporučuje snížit dávkování alprazolamu na polovinu.

Terapie fluvoxaminem prodlužuje poločas alprazolamu z 20 hodin na 34 hodiny a zvyšuje koncentraci alprazolamu v plazmě na dvojnásobek. Při použití v kombinaci se doporučuje použít poloviční dávkování alprazolamu.

Cimetidin snižuje clearance alprazolamu, což může případně zesílit jeho účinek. Klinický význam této interakce dosud nebyl stanoven.

Induktory CYP3A4

Snížený účinek alprazolamu by se mohl objevit u pacientů, kteří užívají induktory CYP3A4, např. rifampicin, fenytoin, karbamazepin anebo třezalku tečkovanou. Plazmatické koncentrace alprazolamu v eliminační fázi jsou závislé na určitých metabolizujících jaterních enzymech (zejména CYP3A4); přípravky působící jako induktory těchto enzymů plazmatické koncentrace alprazolamu snižují. Po náhlém ukončení terapie třezalkou tečkovanou nebo jinými induktory CYP3A4 se mohou objevit příznaky předávkování alprazolamu.

Účinek alprazolamu na farmakokinetiku jiných léčivých přípravků.

Digoxin:

Zvýšení hladin digoxinu v plazmě bylo hlášeno při současném užívání spolu s 1 mg alprazolamu denně, zejména u starších osob. Proto je třeba pacienty užívající současně alprazolam a digoxin pečlivě monitorovat pro známky a příznaky intoxikace digoxinem.

Imipramin a desipramin:

Bylo hlášeno, že současné podávání alprazolamu (v dávkách až 4 mg denně) spolu s imipraminem a desipraminem způsobilo, že plazmatické hladiny těchto látek v ustáleném stavu se zvýšily o 31 %, resp. o 20 %. Není dosud známo, zda tyto změny mají klinický význam.

Warfarin:

Potenciální účinek na protrombinový čas a plazmatické koncentrace warfarinu nebyl stanoven.

Žádné interakce s propranololem a disulfiramem nebyly zjištěny.

4.6    Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Mnoho údajů z kohortních studií naznačuje, že expozice benzodiazepiny v prvním trimestru není spojená se zvýšeným rizikem vážnějších malformací. Přesto, některé rané případy kontrolovaných epidemiologických studií prokázaly zvýšené riziko rozštěpu patra. Údaje naznačují, že riziko rozštěpu patra u novorozence matky užívající benzodiazepiny je menší než 2/1 000 ve srovnání s očekávaným výskytem tohoto defektu 1/1 000 v celkové populaci. Léčba benzodiazepiny ve vysokých dávkách, během 2. a /nebo 3. trimestru byla spojena se snížením aktivního pohybu plodu a nestálostí srdečního rytmu plodu.

Pokud je z lékařského důvodu matce během posledního období těhotenství třeba benzodiazepiny podat, a to i v nízkých dávkách, může se vyskytnout syndrom chabého novorozence (floppy infant syndrom) zahrnující axiální hypotonii a problémy se sáním vedoucí k malému hmotnostnímu přírůstku. Tyto příznaky jsou reverzibilní, ale mohou trvat 1 až 3 týdny, podle poločasu přípravku. Při užívání vysokých dávek se u novorozenců vyskytla respirační deprese nebo apnoe a hypotermie. Navíc, několik dnů po porodu mohou být pozorovány u novorozence příznaky z vysazení s hyperexcitabilitou, agitovaností a třesem, i když syndrom chabého novorozence přítomen není. Výskyt příznaků z vysazení u novorozence závisí na poločasu aktivní látky.

Na základě těchto údajů může být užití alprazolamu v těhotenství uvažováno pouze za přísného dodržování terapeutických indikací a dávkování.

Pokud je léčba alprazolamem nutná během posledního období těhotenství, nesmí být podávány vysoké dávky a u novorozence musejí být kontrolovány příznaky z vysazení a/nebo syndrom chabého novorozence.

Je-li přípravek Alprazolam Orion předepsán ženě ve fertilním věku, měla by být upozorněna, aby sdělila svému lékaři, pokud si bude přát otěhotnět nebo pokud si bude myslet, že je těhotná, aby lékař mohl rozhodnout o přerušení léčby.

Kojení

Alprazolam přestupuje do mateřského mléka. Proto nemá být podáván kojícím ženám.

4.7    Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Alprazolam má výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Osoby, k jejichž práci je nutná schopnost provádět přesná a soustavná pozorování a bdělost, aby mohly správně rozhodnout a mít plnou kontrolu nad svým tělem, je třeba varovat, že jejich schopnosti budou ovlivněny sedací, amnézií, sníženým soustředěním a svalovou slabostí. Jestliže je pacient nevyspalý, riziko snížení bdělosti se zvýší.

Je třeba pacienta před tímto nebezpečím varovat a upozornit ho, aby v průběhu léčby neřídil motorové vozidlo a neobsluhoval stroje. Alkohol tyto účinky zesiluje (viz bod 4.5).

6

Nejčastějším nežádoucím účinkem spojeným s benzodiazepiny je jejich sedativní účinek, který může souviset s ataxií, poruchami koordinace a zmateností. Citlivost k těmto účinkům je individuální. Účinky jsou závislé na dávce a ustupují při snížení dávky. Starší pacienti jsou zvlášť citliví na sedativní účinek. Sedativní účinky a účinky porušující koordinaci jsou nejsilnější na začátku léčby, s pokračující léčbou se vyvíjí na tyto účinky tolerance.

Četnost výskytu nežádoucích účinků je definována podle následující konvence:

velmi časté (> 1/10)

časté (> 1/100 až < 1/10)

méně časté (> 1/1000 až < 1/100)

vzácné (> 1/10 000 až < 1/1000)

velmi vzácné (< 1/10 000)

není známo (z dostupných údajů nelze určit)

	Velmi časté	Časté	Méně časté	Vzácné	Není známo
Endokrinní poruchy			Hyperprolaktinémie
Poruchy metabolismu a výživy		Snížená chuť k jídlu	Anorexie	Povzbuzení chuti k jídlu
Psychiatrické poruchy		Deprese (viz níže), zmatenost, akatizie	Psychiatrické a paradoxní poruchy (viz níže), nespavost, abnormální myšlení, nervozita, stimulace, změny libida	Závislost (viz níže)
Poruchy nervového systému	Sedace, ospalost	Ataxie, poruchy koordinace, poruchy paměti, nezřetelná řeč, potíže s koncentrací, závratě, bolest hlavy, točení hlavy	Amnézie (viz níže), dystonie, třes	Ztráta citlivosti, snížená bdělost	Autonomní manifestace
Poruchy oka		Rozmazané vidění	Poruchy vidění, dvojité vidění, zvýšení nitroočního tlaku
Srdeční poruchy		Tachykardie, palpitace
Cévní poruchy				Hypotenze
Respirační, hrudní a mediastinální		Kongesce nosní sliznice

poruchy
Gastrointestináln í poruchy		Gastrointestinální potíže (zácpa, průjem, nevolnost, sucho v ústech, zvýšená salivace, dysfagie)	Zvracení
Poruchy jater a žlučových cest			Žloutenka, abnormální j aterní funkce		Hepatitida
Poruchy kůže a podkožní tkáně		Alergická dermatitida	Svědění	Kožní poruchy	Angioedém
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně			Muskuloskeletální slabost
Poruchy ledvin a močových cest			Inkontinence, retence moči
Poruchy reprodukčního systému a prsu			Menstruační poruchy, sexuální dysfunkce
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace		Únava, asténie, podrážděnost			Periferní edém
Vyšetření			Změny hmotnosti

Amnézie

Anterogradní amnézie se může objevit i při terapeutických dávkách, a riziko se zvyšuje při vyšších dávkách. Amnézii může provázet nepřiměřené chování (viz také bod 4.4).

Deprese

Dříve nezaznamenaná deprese se může v průběhu užívání benzodiazepinů u vnímavých jedinců zřetelně projevit.

Psychiatrické a „paradoxní“ reakce

Reakce jako např. neklid, agitovanost, podrážděnost, agresivita, bludy, záchvaty hněvu, noční můry, halucinace, psychózy, nepřiměřené chování a jiné poruchy chování. Takové paradoxní reakce se s vyšší pravděpodobností projeví u dětí a u starších pacientů. Objeví-li se paradoxní reakce, je třeba léčbu ukončit.

Závislost

Užívání této látky (i v terapeutických dávkách) může mít za následek rozvoj fyzické závislosti. Ukončení terapie proto může vyvolat příznaky z vysazení a příznaky rebound-fenoménu (viz také bod 4.4). Také se mohou objevit případy psychické závislosti. Byly také hlášeny příklady zneužívání.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10

Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 4.9 Předávkování Všeobecná informace o toxicitě

Tak jako u jiných benzodiazepinů by předávkování alprazolamem nemělo představovat ohrožení života, pokud není spojeno s jinými látkami tlumícími CNS (včetně alkoholu). Při snaze o zvládnutí předávkování jakýmkoli léčivým přípravkem je třeba mít na mysli, že pacient mohl užít více různých látek. Podle toho je třeba upravit léčbu.

Příznaky

Předávkování se obvykle projevuje jako útlum aktivity centrálního nervového systému, v rozmezí od ospalosti až po kóma. Při mírném předávkování příznaky spočívají v ospalosti, zmatenosti a letargii. V těžších případech se vyvine ataxie, hypotonie, hypotenze, útlum dýchání, ve vzácných případech kóma a ve velmi vzácných případech dochází k úmrtí.

Terapie

Doporučuje se brzy po požití vyvolat zvracení, jestliže je pacient při vědomí, anebo, alternativně, jestliže je u pacienta sníženo vědomí, provést výplach žaludku za ochrany dýchacích cest intubací. Jestliže vyprázdnění žaludku nevede ke zlepšení pacientova stavu, je třeba podat aktivní uhlí a v případě potřeby je ponechat v žaludku v kombinaci s projímadlem. Jestliže je známo, že požité množství bylo veliké, může tento postup být stále účinný i po dlouhé době. Forsírovaná diuréza a hemodialýza nemají význam.

Jako antidotum může být vhodný flumazenil, pokud je podán podle pokynů, se zvláštní pozorností věnovanou kontraindikacím a opatřením pro použití.

U jedinců v komatu je léčba převážně symptomatická. Je třeba podniknout opatření, aby se zabránilo možným komplikacím, jako např. asfyxii způsobenou zapadnutím jazyka nebo aspirací žaludečního obsahu. Intravenózní podání tekutin může být užitečné k prevenci dehydratace.

Zejména při kombinaci s jinými sedativy je důležitá podpora životních funkcí, především dýchání.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Psycholeptika; Benzodiazepinové deriváty ATC kód: N05BA12

Mechanismus účinku

Alprazolam, tak jako ostatní benzodiazepiny, má vysokou afinitu k benzodizepinovému vazebnému místu v mozku.

Farmakodynamické účinky

Tato vysoká afinita facilituje inhibiční neurotransmiterové působení gama-aminomáselné kyseliny, která je mediátorem jak presynaptické, tak i postsynaptické inhibice v centrálním nervovém systému (CNS).

Klinická účinnost a bezpečnost

Alprazolam je anxiolytická léčivá látka. Tak jako ostatní benzodiazepiny má alprazolam navíc ke svým anxiolytickým vlastnostem i vlastnosti sedativní, hypnotické, myorelaxační a antikonvulzivní.

5.2    Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Alprazolam se po perorálním podání rychle absorbuje. Po perorální aplikaci je biologická dostupnost 80 % nebo vyšší. Maximálních plazmatických hladin je dosaženo za jednu až dvě hodiny po perorálním podání.

Distribuce

Po jednorázovém podání jsou plazmatické hladiny přímo úměrné podané dávce. Maximální plazmatická hladina pozorovaná po dávce 0,5 mg až 3 mg je 8 až 37 ng/ml. Po opakovaném podání 1,5 mg až 10 mg denně byla průměrná hladina v ustáleném stavu 18,3 až 100 ng/ml. In vitro je 70 % alprazolamu vázáno na sérové proteiny.

Biotransformace

Nejdůležitější metabolity alprozolamu přítomné v moči jsou alfa-hydroxy-alprazolam a derivát benzofenonu. Hlavními metabolity v plazmě jsou alfa-hydroxy-alprazolam a 4-hydroxy-alprazolam. Alprazolam se metabolizuje hlavně enzymem CYP3A4.

Benzofenonový derivát je prakticky inaktivní. Biologická účinnost alfa-hydroxy-alprazolamu je srovnatelná s účinností alprazolamu, zatímco 4-hydroxy-alprazolam je asi 10 krát méně účinný.

Plazmatické hladiny těchto metabolitů jsou nízké. Zdá se, že jejich poločasy jsou podobné jako poločas alprazolamu. Metabolity proto jen omezeně přispívají biologické účinnosti alprazolamu.

Eliminace

Průměrný poločas alprazolamu je mezi 12 a 15 hodinami. Alprazolam a jeho metabolity se vylučují především močí.

Starší osoby

U starších pacientů může být průměrný eliminační poločas prodloužen (přibližně 16 h).

Porucha funkce jater

Průměrný eliminační poločas je při poruše funkce jater prodloužen (přibližně 19 h).

5.3    Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

U potkanů, kterým byl po dobu 24 měsíců podáván alprazolam, byla zřejmá a dávce úměrná tendence ke zvýšenému výskytu katarakty a vaskularizace korney, a to u samců i samic.

Ve studii toxicity s opakovanými dávkami (12 měsíců) při vysokém dávkování p.o. byly u psů pozorovány křeče, z nichž některé končily letálně. Význam těchto nálezů pro člověka není jasný.

Nebyly nalezeny průkazy karcinogenního potenciálu, jak zjistily studie karcinogenity provedené u potkanů v dávkách až 30 mg/kg/den (150násobek maximální dávky u člověka 10 mg/den) a myší v dávkách až 10 mg/kg/den (50násobek maximální dávky u člověka).

Alprazolam podaný potkanům a králíkům ve vysokých dávkách zvýšil výskyt vrozených vad a fetálních úmrtí.

V testech tvorby mikrojader (mikronukleus test) u potkanů, v dávkách až 100 mg/kg, což je 500násobek maximální doporučené denní dávky pro člověka 10 mg/kg, nebyl alprazolam mutagenní. Ani in vitro nebyl alprazolam mutagenní.

Alprazolam v dávkách až 5 mg/kg/den, což je 25násobek maximální doporučené denní dávky pro člověka, nepoškodil fertilitu u potkanů

Prenatální expozice myší a potkanů benzodiazepinům včetně alprazolamu byla spojena se změnami chování potomstva. Možný význam těchto změn pro situaci u člověka není jasný.

6.    FARMACEUTICKÉ INFORMACE

6.1    Seznam pomocných látek

kukuřičný škrob želatina

monohydrát laktosy magnesium-stearát

6.2    Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3    Doba použitelnosti

Alprazolam Orion 0,25 mg: 2 roky Alprazolam Orion 0,5 a 1 mg: 3 roky.

6.4    Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30°C.

6.5    Druh obalu a obsah balení

HDPE lahvička, HDPE šroubovací uzávěr.

Velikost balení: 20, 30, 50 a 100 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6    Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním Žádné zvláštní požadavky.

7.    DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Orion Corporation Orionintie 1 FI-02200 Espoo Finsko

8.    REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Alprazolam Orion 0,25 mg:    70/225/11-C

Alprazolam Orion 0,5 mg:    70/226/11-C

Alprazolam Orion 1 mg:    70/227/11-C

9.    DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 16.3.2011

Datum posledního prodloužení registrace: 8.2.2016

10.    DATUM REVIZE TEXTU

22.6.2016

12